Souhrnná teritoriální informace Haiti

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Haiti

Souhrnná teritoriální informace Haiti Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Caracasu (Venezuela) ke dni 31.01.2007

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/26

© Zastupitelský úřad Caracas (Venezuela)


Haiti

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

REPUBLIKA HAITI /RÉPUBLIQUE D´HAITI/ francouzsky /REPIBLIK DAYITI/ kreolsky

•

HAITI (zkráceně)

1.2. Rozloha •

27 750 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

počet obyvatel: 8,5 milionu

•

hustota na km : 292,7 obyv./km

•

podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 3,6 mil. (pracovní síla)

2

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

2,3 % (odhad 2006)

•

42,4 % - do 14ti let

•

54,2 % - 15–64 let

•

3,4 % - přes 65 let

1.5. Národnostní složení •

95 % černoši - potomci Afričanů

•

5 % mulati a běloši

1.6. Náboženské složení •

80 % římsko-katolické

•

16 % protestanti

•

polovina obyvatelstva

•

praktikuje voodoo

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

francouzština, kreolština

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

10 departmánů

•

Port-au-Prince - 2 mil. obyv., dále

•

Cap Haitien, Port-de-Paix, Gonaives, Miragoane, Jacmel

2/26



Haiti

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

HTG (haitský gourde) = 100 centimů s velice pohyblivým kurzem, v hotelích je možno platit také USD nebo Euro

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. ledna Independence Day - státní svátek Den nezávislosti

•

2. ledna Ancestor´s Day

•

únor–březen Mardi Gras

•

březen–duben Good Friday (Velký pátek před velikonocemi)

•

1. května Labor Day (Svátek práce)

•

18. května Flag Day (Den vlajky)

•

18. října Dessalines Day

•

2. listopadu All Souls Day (Památka zesnulých)

•

18. listopadu Battle of Vertieres (bitva u Vertieres)

•

25. prosince vánoce

otevírací doba: •

vládní úřady a oficiální instituce po–pá 8–9,00 - 3,30–5,00 p.m.

•

prodejní doba po–so 8,–9,00 - 7,00–8,00 p.m.

•

ne - převážně jen dopoledne

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Na letišti v Port-au-Prince není směnárna, peníze je nutné měnit v některé z bank ve městě, protože hotely je mění ve velmi nepříznivém kurzu. Ceny se uvádějí i amerických dolarech, někteří taxikáři je i přijímají, ale není dobré se na ně spoléhat. Ceny v restauracích a hotelích jsou velice rozmanité, v obyčejných je možno se najíst i za 1–3 USD, v lepších restauracích až za USD 50,-. Ubytování v kvalitním hotelu je nutné z bezpečnostních důvodů. Spropitné ve výši 10 % je normální a je očekáváno. Obecně se také očekává pozvání partnera na oběd nebo večeři, obvyklé jsou reprezentativní dárky, v případě pozvání do rodiny u partnerů s dlouholetou spoluprací také drobné dárky pro manželku příp. děti.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Úroveň zdravotní péče na Haiti je velmi nízká. Mimo hlavní město je zdravotní péče značně omezená. V případě života ohrožujícího zranění může nastat nutnost využít letecké dopravy na náklady pacienta. V r. 1996 haitská vláda zakázala prodej haitských farmaceutických výrobků, upozorňujeme, že v některých domácnostech či odlehlých lékárnách se tyto léky mohou ještě vyskytovat. V průběhu roku se vyskytují případy malárie a horečnaté onemocnění dengue. Doporučuje se přijmout patřičná opatření. Je vhodné rovněž očkování proti žluté zimnici. Haiti je země s nejvyšším výskytem HIV pozitivních případů na světě mimo subsaharské Afriky. Před uskutečněním cesty na Haiti se doporučuje uzavřít kvalitní zdravotní cestovní pojištění. Nedoporučuje se pít vodu z kohoutku kvůli hepatitidě typu A a jíst potraviny omyté v této vodě.

3/26



Haiti

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Českým občanům, kteří cestují na Haiti, se doporučuje, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Čeští turisté nepotřebují pro vstup na Haiti víza. Vyžaduje se platný cestovní pas s dobou platnosti nejméně 10 měsíců. Je nutné se prokázat zpáteční letenkou. Při odletu je nutno zaplatit odletovou daň ve výši USD 20,- a HTG 10,-. Tento poplatek nemůže být součástí letenky. Při příjezdu ze země s možným výskytem zimnice může být požadováno očkování proti této nemoci. Pro turistické cesty je nutné mít pas platný nejméně 6 měsíců, při mezipřistání v USA také americké vízum.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Haiti patří k nejchudším rozvojovým zemím světa. Dosud trpí politickými a občanskými nepokoji, které mohou přerůst v demonstrace či blokády cest. Rovněž byly zaznamenány případy přepadů veřejných budov neidentifikovanými útočníky. Doporučuje se vyhýbat se demonstracím. Je zaznamenáván růst zločinnosti, včetně násilných přepadení či loupeží, a množí se také únosy cizinců. Policie je špatně vybavena pro boj se zločinem. Na Haiti neexistují absolutně bezpečná místa. Používání taxislužby tzv. tap-tap není příliš bezpečné. Doporučujeme, aby cestovatele na letišti někdo očekával. Při řízení je nutno prokázat se mezinárodním řidičským průkazem. Je rozumné vyhýbat se zónám s vyšší kriminalitou, jako je přístavní ulice Carrefour (Boulevard La Saline), meziměstská silnice Nationale No. 1, cesta od letiště (Boulevard Haile Sellasie) a její spojnice na Nouvelle (Americain) Road přes Nationale No. 1, Cité Soleil a její okolí, Delmas 105 mezi Delmas 95 a Rue Jacob. Na posledně uvedených místech nedoporučujeme v žádném případě fotografovat, neboť je možné vyvolat násilnou reakci. Hlavní město je vcelku dobře zásobováno, nicméně některé odlehlejší oblasti mohou trpět nedostatkem zboží. Týká se rovněž benzínu. Doporučujeme nevycházet po setmění a vyhýbat se venkovským oblastech. V období karnevalu (Carnaval) se zvyšuje kriminalita. V poslední době bylo toto období zneužito k pouličním nepokojům. V případě ozbrojené loupeže se doporučuje neodporovat a vydat požadované věci v zájmu zachování si života. Varujeme před držením či převozem narkotik. Přistižené očekávají několikaleté tresty odnětí svobody. Trvá několik dnů až měsíců dostat se před řádný soud. Od června do listopadu je možný výskyt hurikánů.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá na Haiti své rezidentní zastoupení, pro zemi je akreditován ZÚ Caracas, který sídlí na adrese: EMBAJADA DE LA REPUBLICA CHECA Calle Los Cedros, Quinta Isabel Country Club de Caracas Apartado 61.981 C a r a c a s 1060 VENEZUELA Telefon: 0058-212-261 1746, 261 8528

4/26



Haiti

Fax: 0058-212-2663987 e-mail: [email protected] nebo [email protected] Připravuje se otevření honorárního konzulátu ČR v Port-au-Prince v nejbližších měsících.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V zemi není zastoupení žádné z výše uvedených českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie 114

•

Záchranná služba 118

Národní úřad pro turistiku: Office National du Tourisme d´Haiti Avenue Marie Jeane Port-au-Prince telf.: 221 729

1.18. Internetové informační zdroje 1.19. Adresy významných institucí

5/26



Haiti

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Haiti je prezidentskou a parlamentní demokracií. Nezávislost Haiti byla vyhlášena v lednu 1804, platná ústava je z března 1987.

Moc ve státě: •

Výkonná - hlavou státu je prezident, v čele vládního kabinetu ministerský předseda vybraný mimoústavní Radou význačných osobností, reprezentujících politické a civilní spektrum. Vládní kabinet je sestavován předsedou vlády v konzultaci s prezidentem. Prezident je volen za 5tileté období, poslední volby proběhly v únoru 2006. Předseda vlády je jmenován prezidentem a schválen Národním shromážděním.

•

Legislativní - dvoukomorové Národní shromáždění se skládá ze Senátu - senátoři volení na 6tileté období, celkem 13 senátorů volených lidovým hlasováním, 1/3 je volena vždy každé dva roky, a Poslanecké sněmovny - 83 křesel - poslanci jsou voleni lidovým hlasováním na 4leté období

•

Soudní - Nejvyšší soud nebo Kasační soud, soudní systém založen na systému římského civilního zákonodárství

Správní rozdělení: 10 departmánů •

Politické strany a koalice: LESPWA, Fanmi Lavalas (FL), Struggling People´s Organization (OPL), Open the Gate Party (PLB), Christian Movement for a New Haiti (MOCHRENHA), Tet Ansam, Fusion of Socialist Democrats (FUSION), Grand Center Right Front Coalition, Assembly of Progressive National Democrats (RNDP), Union to Save Haiti, Mobilisation for Haiti´s Progress, Haitian Democratic and Reform Movement a další

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

Prezident republiky René Préval zvolený podruhé v únoru 2006 51 % hlasů

2.3. Složení vlády •

Předseda vlády Jacques Édouard Alexis

•

Ministr zahraničních věcí Raynald Clérisme

•

Ministr financí a hospodářství Daniel Dorsainvil

•

Ministryně obchodu a průmyslu Maggy Durcé

•

Ministr spravedlnosti René Magloire

•

Ministr vnitra a teritoriálních celků Paul Antoine Bien Aimé

•

Ministr veřejného zdraví a obyvatelstva Robert Auguste

•

Ministr pro Haiťany žijící v zahraničí Jean Généus

•

Ministr zemědělství Francois Séverin

•

Ministr plánování a vnější kooperace Max Bellerive

•

Ministryně pro záležitosti a práva žen Marie Laurence Jocelyn Lassegue

•

Ministr kultury Daniel Elie

•

Ministr národního vzdělávání Gabriel Bien Aimé

•

Ministr turistiky Patrick Delatour

•

Ministr sportu Fritz Bélizaire

•

Ministr delegovaný pro Parlament Joseph Jasmin

•

Ministr sociálních věcí Gérald Germain

•

Ministr životního prostředí Claude Germain

6/26



Haiti

•

7/26

Státní sekretář pro veřejnou bezpečnost Luc Joseph Eucher



Haiti

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ACCT, ACP, CARICOM, FAO, G-77, IADV, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt (signatář), ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, ITU, LAES, MIGA, OAS, OIF, OPANAL, OPCW (signatář), PCA, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WtoO, WTO

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách ACP, CARICOM, Petrocaribe

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. ČR nemá s Haiti uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu.

8/26



Haiti

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Haiti je nejchudší země na západní polokouli, kde 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a je jednou vůbec z nejchudších na světě. Zahraniční pomoc tvoří celkem 25 % HDP. HDP v přepočtu na hlavu obyvatelstva se pohybuje kolem pouhých USD 1 700,- v paritě kupní síly. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují se potraviny a stroje. Komparativní sociální a ekonomické indikátory ukazují, že Haiti se nachází již od 80. let minulého stolení za ostatními rozvojovými zeměmi s nízkými příjmy. Haiti je nyní na 150. místě ze 175ti zemí v indexu lidského rozvoje OSN. Jeho ekonomická stagnace je výsledkem předchozích nevhodných ekonomických politik, politické nestability, nedostatku dobré orné půdy, poškození životního prostředí a setrvávání na tradičních technologiích, podkapitalizací a nedostatku veřejných investic do lidských zdrojů, migrace velké části zručné populace, nízkých národních měr úspor a nedostatku fungujícího soudního systému. Od konce diktatury Duvaliera v r. 1986 nabádali mezinárodní ekonomové k provedení nutných reforem a modernizaci ekonomiky ostrova. Převrat r. 1991 a nezodpovědná ekonomická a finanční politika tehdejšího režimu vyústila do prudkého ekonomického poklesu v letech 1991–1994 a následující závazné sankce zejména ze strany USA a Organizace amerických států přispěly k obnově ústavní vlády. Mezinárodní sankce kulminovaly v květnu 1994 embargem OSN na veškeré zboží vstupující do země, vyjma humanitárních dodávek, jako jsou potraviny a léky. Embargo postihlo zejména sektor montoven závislých na trzích USA, kdy např. zaměstnanost v tomto sektoru poklesla z 80 000 na 17 000 pracovníků. Soukromé národní a zahraniční investice se na Haiti vracely jen pomalu. Za vlády prezidenta René Prévala v letech 1996–2001 zahrnovala ekonomická agenda země liberalizaci obchodu a cel, opatření ke kontrole vládních výdajů a zvýšení daňových příjmů, snižování státní služby, reformu finančního sektoru, privatizaci dvou státních podniků z 9ti prodejem soukromým investorům, zavedení manažerských kontraktů v privátním sektoru nebo ve společných investicích soukromého a státního sektoru. Smlouvy s mezinárodními finančními institucemi o strukturálních reformách měly za cíl vytvořit podmínky pro růst privátního sektoru, avšak byly úspěšné jen částečně. HDP Haiti v r. 2001 po 6ti letech velmi pomalého tempa růstu byl negativní. V r. 2005 rostla ekonomika tempem 1,5 % po téměř 4 letech recese, která skončila v r. 2004. Na r. 2006 byl projektován růst 2,5 %. Výraznější zlepšení životních standardů by však vyžadovalo růst alespoň dvojnásobný. Od doby, kdy prezidentskou funkci opustil prezident Bertrand Aristide, se stabilizovala finanční situace na Haiti. Inflace, která se ke konci r. 2003 propadla na 42,7 %, dosáhla ke konci dubna 2006 15 %, což je pro ekonomiku Haiti značný úspěch. Prozatímní haitská vláda prováděla důkladnou fiskální politiku, ale výběr tradičně nízkých příjmů (cca 9 % HDP) omezilo schopnost vlády poskytovat sociální služby a investovat do fyzického a lidského kapitálu. Externí pomoc (cca USD 965 mil. od července 2004 do března 2006), jakož i transfery Haiťanů ze zahraničí stěží mohou ekonomiku Haiti spasit. Pro srovnání např. v polovině 90. let transferovali do země Haiťané ze zahraničí větší sumy, než jaké získala země z oficiálního exportu. Haitským pracovníkům je garantováno právo sdružování, odborové svazy jsou chráněny zákoníkem práce. Zákonný minimální plat je HTG 70,- na den (cca USD 1,70); je aplikován na většinu pracovníků formálního sektoru. Chronický obchodní deficit Haiti se datuje od r. 1965 a tento trend pokračoval deficitem běžného účtu i během 80. let. Haiti mělo již v 80. letech negativní platební bilanci, ačkoliv přebytek kapitálového účtu mu pomohl krýt deficit běžného účtu let 87 a 88, a to hlavně díky přílivu oficiální zahraniční pomoci. Nicméně volební násilnosti v listopadu 1987 přiměly některé donorské země snížit nebo zastavit příliv pomoci v r. 1988. Spolu se zrychleným kapitálovým přílivem, který sice poněkud zvrátil celkovou negativní bilanci, se odčerpaly devizové rezervy na úroveň pouhých 4 týdnů dovozů.

9/26



Haiti

Haitská ekonomika je velmi slabá a není schopna z vlastních zdrojů a bez zahraniční rozvojové pomoci a darů vytvořit podmínky pro ekonomický růst. Zahraniční rozvojová pomoc představuje ve státním rozpočtu země až 1/3 příjmů nezbytných pro udržení chatrného sociálního smíru.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Rok HDP % růstu

2000 13 138 0,9

HDP za r. 2000–2005e v mil. gourdů r. 86–87 2001 2002 2003 13 001 12 968 13 015 -1,0 -0,3 0,4

2004 12 557 -3,5

2005e 12 783 1,8

2004 3 174

2005e 3 256

Pramen: Institut Haitien de Statistique et d´Informatique (IHSI), 2005e - odhad

Odvětví zemědělství, lesnictví, lov, rybolov Těžba průmyslová výroba elektřina, voda stavebnictví a veř. práce obchod, rest.,hotely doprava, spoje ost.obchodní služby neobch.služby fiktivní obor 1/ btto přidaná hodnota daň ntto

2000 3 424

Tvorba HDP dle odvětví v mil. gourdů r. 86–87 2001 2002 2003 3 455 3 326 3 334

14 982

14 983

14 999

14 1 003

13 978

14 994

82

60

61

63

70

75

942

948

957

975

949

977

3 398

3 410

3 509

3 530

3 305

3 350

748

765

763

775

781

806

1 566

1 556

1 532

1 535

1 522

1 542

1 422 -459

1 385 -494

1 400 -513

1 380 -516

1 336 -495

1 358 -523

12 118

12 081

12 048

12 093

11 633

11 849

1 020

920

920

922

924

934

Pramen: IHSI, 2005e – odhad 1/ jedná se o zvláštní jednotku, která bere v úvahu použití bankovních služeb ostatními průmyslovými obory (SCN 93)

Rok Nominální PPP

HDP per cápita v nominální hodnotě a v PPP (power purchase parity - paritě kupní síly) v letech 2001–2006p 2001 2002 2003 2004 2005 529,0 516 507 479 477 -1 690 1 700 1 600 1 500

2006p 478 1 700

Pramen: Index Mundi, 2006p - předběžně

Rok

10/26

2001

Míra inflace v % v letech 2001–2006e 2002 2003 2004

2005

2006e



Haiti

8,15

14,77

40,43

20,21

15,3

10,7

Pramen: IHSI

Míra nezaměstnanosti Najít věrohodné statistiky nezaměstnanosti na Haiti je velmi obtížné, protože neexistuje dostatek publikací takovýchto údajů od haitských státních agentur. Většina pramenů čerpá z údajů agentur USA (USAID). Nicméně v r. 1997 se odhadovala nezaměstnanost na 65 % obyvatelstva, v r. 1999 na 70 %, v r. 2000 na 51 % a v r. 2003 na 50 %. Tyto údaje jsou však více méně spekulativní; mnoho pramenů dává neurčitou představu o míře nezaměstnanosti, např. 50 % v r. 2003, čímž vzniká dojem, že aktuální míry by se mohly pohybovat někde v nejbližších percentuálních relacích. Podle některých zdrojů světových agentur postihuje nezaměstnanost a subzaměstnanost na Haiti více než 2/3 celkové pracovní síly, která nemá formální práci.

Pracovní síla podle sektorů: •

66 % zemědělství

•

9 % průmysl

•

25 % služby

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Sektor průmyslové výroby lze rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na podniky, které vyrábějí pro domácí trh s použitím dovážených nebo domácích materiálů a na podniky, které montují dovážené komponenty pro export na zahraniční trhy, především do USA. Sektor montoven využívá výhod nízkých mezd, vysoké pracovní produktivity práce a kvality a blízkosti a přístupu na trh USA. Hlavním průmyslovým odvětvím je textilní průmysl - výroba oděvů a dále rukodělná výroba suvenýrů a dárků. Zaměstnanost v sektoru montoven roste a pohybuje se kolem cca 30 000 pracovníků.

Dalšími průmyslovými odvětvími jsou: •

cukrovarnictví - rafinace cukru, mlynářský průmysl (obilní mlýny) a výroba cementu

4.4. Stavebnictví Vládní stavební projekty velkého rozsahu na rekonstrukci a výstavbu nové infrastruktury na Haiti jsou velmi omezené a realizují se především v hlavním městě prioritně národními společnostmi, které dostávají příležitost před firmami zahraničními. Stavební aktivity ve vnitrozemí se orientují především na rekonstrukce obydlí a staveb poškozených pravidelně se opakujícími uragány a záplavami, z nichž nejničivější byl pravděpodobně uragán George v r. 1998. Podle údajů UNDP, dosáhly tehdy škody výše USD 10,- milionů a na provedení rehabilitací a nejnutnějších rekonstrukcí infrastruktury, zejména bydlení, dosáhly výdaje cca USD 85,- milionů. Haiti se s následky tohoto uragánu vypořádává dodnes. Sektor stavebnictví je významným odvětvím pro zaměstnanost místní nekvalifikované pracovní síly a haitské soukromé firmy jsou vládou preferovány ve smyslu vládního programu podpory rozvoje národního průmyslu. Statistické údaje o stavu a vývoji stavebnictví nejsou k dispozici.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zaujímá dominantní pozici v haitské ekonomice. Nicméně migrace venkovských obyvatel do měst od 50. let značně změnila postavení zemědělství. Ke konci 80. let zemědělství vytvářelo až cca 35 % HDP, ačkoliv pokračující migrace do měst, stejně jako velmi nízká úroveň užívané technologie a podvyživenost zemědělských dělníků způsobily pokles významu zemědělství.

11/26



Haiti

Plodinami pěstovanými na Haiti jsou káva, mango, cukrová třtina, rýže, kukuřice, proso a vzácná tropická dřeva. Nejvýznamnější exportní plodinou je káva, jejíž produkční cena se však stále zvyšuje, díky nízké úrovni silniční infrastruktury, vedoucí do oblastí jejího pěstování a díky značným cenovým výkyvům na světových trzích, které křehkou a lehce zranitelnou ekonomiku Haiti značně vyčerpávají. Místní farmáři pěstování kávy postupně opouštějí. Vyvážejí se dále základní a jedlé oleje. Zemědělství se vyznačuje nízkou hladinou investic a údržby, omezeným přístupem k úvěrům, špatnou správou zavlažovacích systémů, přetěžováním zemědělské půdy vzhledem k růstu populace, deforestací křehkého životního prostředí, nedostatkem výzkumu a pěstováním na malých parcelách při využívání primitivních nástrojů aj. Cca 700 000 malých zemědělských výrobců zásobuje 60 % potravin spotřebovaných na Haiti. Haitský stát v uplynulých 25ti letech investoval neúspěšně do cukru, jedlých a základních olejů a mlynárenského průmyslu. Zemědělství nestačí krýt národní poptávku po základních potravinách, téměř 1/5 potravin spotřebovaných na Haiti se dováží nebo pašuje z Dominikánské republiky a z USA. Existují otevřené možnosti pro dodávky potravin a vstupů pro zemědělskou produkci (semena, hnojiva, zemědělské stroje a mechanismy aj.), jakož i pro možnosti joint venture v zemědělských exportech (mango a káva). Ačkoliv je zemědělství v útlumu, zaměstnává stále cca 2/3 pracovní síly a přispívá až 1/3 k tvorbě HDP.

4.6. Služby Turistika Haiti má perspektivní potenciál pro rozvoj turistiky, avšak omezené krátkodobé vyhlídky. Rozvoji turistiky na Haiti brání nedostatečná infrastruktura, nedostatek hotelových kapacit (mírně přes 950 hotelových pokojů), zastaralé letištní vybavení, nedostatečné telefonní služby a problémy s dodávkou elektrické energie, spojené s rostoucí kriminalitou. Této problematice jsou poněkud ušetřeny služby pro výletní parníky a izolované turistické komplexy. Haiti nabízí mnoho pláží a ostrovů, které by mohly být využívány pro zvýšení turistického ruchu. Kultura země a její historie jsou jedinečné, zejména malířská a sochařská díla, umělecká řemesla, kreolská kuchyně a náboženství voodoo, které přitahují turisty. Haiti se může stát významnější karibskou destinací cestovního ruchu.

Bankovní a finanční služby Finanční instituce země dlouhodobě trpí negativním růstem, což je výsledek politické nestability a následně nejistého investičního klimatu. Bankovní a s bankovnictvím spojené služby se podílejí na tvorbě HDP cca 10ti % a zaměstnávají cca 4 % pracovní síly. Jádrem finančního systému jsou státní a soukromé komerční banky - dále viz bod 5.4.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Haitská dopravní infrastruktura čítá 4 050 km silnic, z nichž je 950 km s dlážděným povrchem. Silnice jsou ve značně poškozeném stavu. Na Haiti jsou 2 mezinárodní letiště, v Port-au-Prince (Guy Malary International Airport) a v Cap Haitien. Letecké dopravní služby poskytují American Airlines, ALM, Air Canada, Canada 3000, Caribintair, Tropical Airways, Haiti International Airlines, Air France a COPA.

Telekomunikace Hustota haitské telefonní služby je 36 telefonů na 1 000 obyvatel. Haiti nedávno zdvojnásobilo počet privátních telefonních linek příchodem tří mobilních společností Haitel, Comcel a Rectel. Dva bezdrátoví operátoři Comcel (pobočka Western Wireless) a Rectel zahájili servis již v letech 1999– 2000. V současnosti má Haiti 285 000 telefonních linek, přibližně 80 % je v metropolitní oblasti hlavního města. Státem vlastněná Telephony Company je určena k privatizaci, a to buď formou management kontraktu, koncese nebo částečného prodeje v rámci vládního modernizačního zákona. Je možné přímé 12/26



Haiti

telefonní spojení s USA a Evropou. Velkým problémem jsou krádeže telefonních linek pro přímé telefonní mezinárodní spojení. V zemi je v užívání 140 000 pevných telefonních stanic, 400 000 mobilních telefonů a telefonní systém umožňuje mezinárodní telekomunikační spojení bez větších problémů. Domácí telefonní linky jsou vedeny koaxiálními kabely a spravovány mikrovlnnými radiovými přenosovými službami, mezinárodní kód Haiti je 509, v zemi satelitní pozemní stanice 1 Intelsat (Atlantic Ocean) Radiové vysílání je na 50ti stanicích AM/FM a 17ti televizních stanicích. Některé radiostanice jsou schopné celonárodního pokrytí. Privátní operátor Tele-Haiti poskytuje kabelové televizní služby a nabízí několik amerických a francouzsko-kanadských kanálů. Internetový kód země je .ht, registrováno je cca 31 000 uživatelů (2005).

Energetika Instalovaná kapacita výroby elektrické energie je cca 223 megawatů (178 mW pro hlavní město, 45 mW pro zbytek země). Výrobní kapacity se nacházejí ve zchátralém stavu, jak výrobního i přenosového zařízení, trpí nedostatkem údržby a v období sucha nedostatkem vody v v přehradě Peligre. Hydroelektrický potenciál se odhaduje na 120 mW, z toho je 54 mW je již instalovaných. Běžná poptávka po elektrické energii ve špičce v Port-au-Prince se odhaduje na cca 150 MW, přičemž by poptávka měla jen v hlavním městě dosáhnout 200 MW. Odhady instalovaných privátních generačních kapacit jsou kolem 75–125 MW. Dodávka elektrické energie v zemi je absolutně nedostačující. Státem vlastněná elektrárenská společnost Electricité d´Haiti je schopna dodávat elektrickou energii pouze 10– 14 hodin denně v období dešťů a největší výpadky elektrické energie jsou v období prosinec–březen, kdy klesá produkce na přehradě Peligre v důsledku sucha. Výpadky elektrické energie na Haiti jsou zcela běžné v hlavním městě. Nedodávky elektrické energie do provinčních oblastí jsou způsobeny také neexistencí instalovaných kapacit všeho druhu ve vnitrozemí. V zemi není jaderná energetika.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Haiti je výhradně příjemcem rozvojové pomoci, poskytované ze strany USA a zemí EU, zejména do humanitární sféry. Politická nejistota a selhávání haitských vlád v investování do rozvoje přírodních a lidských zdrojů přispěly významně k tomu, že země se nachází ve velmi zaostalém stavu. Mezinárodní úsilí o posílení demokracie a znovuvybudování haitské ekonomiky směřuje k rektifikaci dosavadní politiky a interních podmínek. Největším donorem Haiti jsou již tradičně USA, a to od r. 1973. V letech 1995–1999 přispěly USA zhruba USD 884,- miliony na pomoc Haiti. Tyto fondy byly využívány na podporu programů do různých oblastí, hlavně do programů potravinové pomoci, která zahrnuje také program školní výživy cca 500 000 dětí denně, programů rozvoje zemědělství k revitalizaci oboru pěstování kávy, pomoci farmářům při zavádění nových trvalých zemědělských praktik a ochrany životního prostředí, dále do programů výcviku učitelů ve venkovských oblastech a programů zdravotní péče, především do očkování dětí. Od r. 2004 USA poskytly na rozvojovou pomoc Haiti dalších USD 352,- milionů, určených na tvorbu nových pracovních míst a ekonomický růst, podporu rozpočtu a technické asistence ministrům haitské vlády, zlepšení bezpečnosti, zdravotní péče, výživu a vzdělání a na volby.

13/26



Haiti

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 2004 •

příjmy 330,2 milionů HTG

•

výdaje 529,6 milionů HTG

2005 •

příjmy 400 milionů HTG

•

výdaje 600,8 milionů HTG

údaje jsou odhadované, není k dispozici věrohodná statistika

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) A. Běžný účet zboží a služby zboží služby důchody transfery běžné B. Kapitálový účet C. Finanční účet přímé investice ostatní investice veř.sektor bank.sektor ostatní aktiva D. Omyly a opomenutí Celková bilance E. Financování rezervní aktiva 1/ úvěry a půjčky FMI ostatní závazky 2/ změna opožděných splátek 3/ Externí pomoc ofic. dary ntto půjčky

Platební bilance za r. 2002–2005p v mil. USD 2002 2003 2004 -88,94 -44,90 -55,64 -828,93 -948,62 1 036,26 -705,99 -782,87 -832,78 -122,94 -165,75 -203,48 -13,67 -14,28 -11,92 753,66 918,00 992,54 ----

2005p 54,44 1 162,36 -849,68 -312,67 -37,11 1 253,91 --

-4,14 5,70 -9,84 -25,81 3,37 0,60 12,54

-48,46 13,80 -62,26 22,12 -48,78 4,40 85,17

13,23 5,90 7,33 -14,24 23,95 3,52 77,82

-16,69 9,52 -26,21 34,42 -69,75 3,12 12,73

-80,54 80,54 49,00 3,28 0,10 28,16

-8,19 8,19 25,15 -14,87 0,87 -2,96

35,41 -35,41 -50,01 -6,70 3,91 17,39

50,50 -50,50 -21,92 8,06 -0,93 -35,71

77,47 100,00 -22,53

Pro připomenutí: 144,25 137,00 7,25

79,76 100,70 -20,94

253,09 212,00 41,09

Pramen: Banque de la République d´Haiti, Banque des Réglements Internationaux 2005p - předběžné rezervní aktiva

14/26



Haiti

1/ - btto změna rezervních aktiv, znaménko mínus znamená zvýšení 2/ - závazky krátkodobé mezinárodním finančním organizacím 3/ - bez znaménka = akumulace, s mínusem = splacení

Devizové rezervy v USD (odhad 2005) •

2004: 73,0 milionů

•

2005: 80,64 milionů

•

2006: 100,00 milionů

Pramen: Index Mundi

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba V r. 2004 byl odhadován externí dluh země na USD 1,2 mld., v II. polovině r. 2005 se odhadoval na 1,4 mld. USD včetně USD 0,5 mld. dluhu Meziamerické rozvojové bance, největšímu věřiteli Haiti.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) V čele bankovního systému na Haiti stojí centrální banka, Banque Nationale de la République d´Haiti, která plní funkci emisní banky s kontrolními mechanismy a regulatorními pravomocemi finančního systému země. V zemi operuje asi 9 významnějších komerčních bank, které jsou jádrem finančního systému. Hlavní haitské banky jsou:

The Bank of the Haitian Union, sdružující tyto soukromé banky: •

Banque Industrielle et Commerciale d´Haiti (Haiti)

•

Citibank (USA)

•

Bank of Nova Scotia (Kanada)

Dále na trhu operují dvě velké státní banky, a to: •

Banque Nationale de Crédit

•

Banque Populaire Haitienne a soukromé komerční banky

•

Banque de l´Union d´Haiti

•

Société Générale Haitienne de Banque - Sogebank

•

Promobank, Socabank, Capital Bank

5.5. Daňový systém Haitské zákony vyžadují, aby se firmám vyrábějícím pro národní trh dostalo stejného zacházení bez ohledu na národnost a délku existence firmy v zemi. Jsou zavedeny různé speciální kategorie statutu určitých druhů investic prioritních a nebo strategických. Za účelem přilákání investic do určitých průmyslových odvětví zákoník o průmyslových investicích vytvořil privilegovaný statut pro určitá průmyslová odvětví. Firmy mohou požívat výhod z cel, daní a dalších výhod v rámci tohoto zákona. Je možné využít daňových prázdnin 5–10 let z placení daně z příjmu, korporátní procento daně z příjmu se zvýšilo na 15–20 % z příjmů aj. Firma však musí splňovat následující kriteria: •

intenzivně a účinně využívat dostupné místní zdroje, zavádět nejmodernější metody zpracovávání zboží, recyklace obnovitelných materiálů

•

zvyšovat národní důchod

15/26



Haiti

•

posilovat platební bilanci a snižovat hladinu závislosti národní ekonomiky

•

zavádět nové technologie, co nejvhodnější pro místní podmínky

•

rozvíjet zázemí zpracováváním místních materiálů pro výrobu kapitálových statků a investičního zboží

•

orientovat svou produkci na export aj.

•

nahrazovat novými národními produkty zboží dovážené apod.

Společnosti požívající výjimky z daní musí předkládat roční finanční výkaz. Progresivní daňový systém na daně z příjmu, ze zisku a kapitálových výnosů, jak fyzických tak právnických osob, které nejsou vyjmuty z taxace ve smyslu průmyslového investičního zákoníku, je aplikován následovně:

Příjmy právnických osob v gourdech sazba: •

1–20000: 10 %

•

20 001–100 000: 15 %

•

100 001–250 000: 20 %

•

250 001–750 000: 30 %

•

přes 750 000: 35 %

Příjmy v fyzických osob v gourdech sazba •

1–20 000: 0 %

•

20 001100 000: 10 %

•

100 001–250 000: 15 %

•

250 001–750 000: 25 %

•

přes 750 000: 30 %

DPH činí 10 %.

16/26



Haiti

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zahraniční obchod Haiti hrál významnou ekonomickou roli v celé haitské historii. Obchod poskytoval zemi zahraniční měny, ale struktura obchodu a vládní politiky vyústila v pokles příjmů a špatně distribuované bohatství. Obchodní bilance Haiti je dlouhodobě pasivní, každoročně roste deficit.

Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Obchodní bilance Haiti za r. 2001–2005p v mil. USD 2001 2002 2003 2004 305,2 274,4 333,2 377,7 987,2 980,2 1 115,8 1 182,8 1 292,4 1 254,6 1 449,0 1 560,5 -682,0 -705,8 -782,6 -805,1

2005p 458,8 1 308,4 1 767,2 -849,6

Pramen: AGD - Dpt. du Commerce, 2005p - předběžné

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největším obchodním partnerem jak ve vývozu tak v dovozu jsou pro Haiti USA, dále Dominikánská republika, Kanada, Trinidad a Tobago, Holandské Antily, Kuba a Velká Británie.

6.3. Komoditní struktura Export: Textilie a oděvy, zemědělské plodiny (mango, káva, kakao, jedlé a základní oleje), kožené výrobky a surová kůže, mořské ryby, elektrokomponenty.

Import: Potraviny - obilí, sojové oleje, maso, zelenina, hotové průmyslové výrobky, stroje a dopravní prostředky, paliva - ropa, suroviny, plastické hmoty.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Haitský celní režim je platný od r. 1987, je však již zastaralý a nepostihuje nutné změny a modifikace. Pro dovoz do země se vyžaduje následující dokumentace, vč. celních dokladů: •

námořní konosament podepsaný kapitánem nebo prvním důstojníkem

•

originál faktury na zboží

Námořní konosament (B/L) musí uvádět jméno lodi (pro sea freight) a identifikační číslo (pro airfreight), dále jméno speditéra, přístav původu, přístav určení, kompletní nákladní manifest a objem, na jehož základě bylo kalkulování dopravné, druh zboží. Pro vývoz zemědělských produktů a některých textilních produktů zahrnuje požadovaná dokumentace vývozní povolení od ministerstva obchodu

17/26



Haiti

Celní sazby Veškeré zboží dovážené do země podléhá clu a dalším daním. Hodnota dováženého zboží, buď FOB nebo CIF se převádí na haitské gourdy denním kurzem a všechna cla jsou splatná správě haitských celnic. Všechny nákladní zásilky (námořní, letecké nebo pozemní) přicházející na Haiti, naložené nebo vyložené, musí projít celnicí po příjezdu a musí být doložené konosamentem ve čtyřech originálech podepsaných kapitánem. Clo se vypočítává z ceny zboží podle originální obchodní faktury ze země původu a uvádějí se přepravní výlohy a pojistné. Clo se pohybuje od 0 % do 15 % hodnoty CIF a na některé větší importy se aplikuje hromadné clo, např. 3 % na cukr, 3 % na cement aj. Připravuje se legislativa ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi na snížení cel na všechny produkty ve třech hladinách, a to 0 % , 5 % a 10 %.

Dovozní daně Zahrnují DPH, nákupní daně, zvýšení a přirážky a provinční daně. Na dovážené komodity se aplikuje max. 5 druhů poplatků a daní: •

poplatek za ověřování (Verification Fee) - 4 % z FOB hodnoty dovozu

•

záloha (acompte) - nově stanovená daň, depozitum 2 % z CIFu

•

dovozci, kteří obvykle platí daň z příjmu, platí 1 % z CIFu

•

DPH 10 % - neuplatňuje se při dovozu ropných produktů, zemědělských vstupů a zařízení, farmak, školních materiálů a surovin pro asambláž a následný reexport

•

spotřební daň 10 % na dovážené vozy přes 2 200 ccm, 90 % CIFu na benzin, 40 % CIFu na diesel oleje, 30 % CIFu na kerosen, 2 % CIFu na topné oleje, 2 % CIFu na mazadla a 3 % CIFu na letecká paliva

•

CFGDTC (Contribution to Management Fund for Territory Collectives) - 2 % na všechny dovozy mimo ropných produktů, farmak, poštovních balíkových zásilek, potravinářských produktů, zemědělských vstupů a papíru

6.5. Ochrana domácího trhu Pro dovoz zbraní, odpadů, drog a zemědělských produktů se vyžaduje vládní autorizace. Seznam těchto produktů však není aktualizován od r. 1962. Za nezákonný se považuje dovoz použitého šatstva a oděvů. Zákaz však převážně není dodržován a dovážené second hand šatstvo a oděvy se obvykle deklaruje jako osobní svršky. Dovozci farmaceutických výrobků musí žádat o dovozní povolení ministerstvo obchodu a průmyslu. Tyto výrobky jsou také předmětem sanitární registrace vyžadované ministerstvem veřejného zdraví a registrace je aplikována na veškeré farmaceutické výrobky dovážené na Haiti. Ministerstvo vyžaduje předložení tří vzorků každého z dovážených léků. Haiti přistoupilo ke CARICOMu v červenci 2002 a má 10tileté období, jako nejméně rozvinutá země, na plnou integraci do Caricomu. Haiti značně profituje ze tří preferenčních obchodních programů. V rámci CBI (Caribbean Basin Initiative) má Haiti umožněn bezcelní přístup pro své produkty na trh USA, na mnoho textilních výrobků se to však nevztahuje, výjimkou jsou výrobky z plátna a hedvábí a nebo výrobky klasifikované jako ruční práce. Dále jsou z bezcelního přístupu vyňaty hodinky a jejich součásti, ropa a vedlejší produkty, zpracovaný nebo konzervovaný tuňák, cukr, melasa, sirupy, hovězí maso, lihoviny a obuv.

6.6. Zóny volného obchodu Haiti nemá v současnosti žádné bezcelní zóny nebo volné přístavy. Legislativa umožňuje vytvářet podnikové zóny, bezcelní zóny a tzv. one-stop offices pro zahraniční investory, avšak v provozu zatím není žádná. Je plánováno otevření nových obchodních zón, vč. nejvýznamnější v Ouanaminthe na severní hranicí Haiti s Dominikánskou republikou, která by měla být určena pro textilní produkci.

18/26



Haiti

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna ČR nemá s Haiti uzavřeny žádné smluvní vztahy.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Vzájemná obchodní výměny ČR s Haiti v mil. USD v letech 2001–2006/1–9 2001 2002 2003 2004 2005 998 1 156 337 839 996 9 21 15 19 11 1 007 1 177 352 858 1 007 989 1 135 322 820 985

2006/1–9 1 262 15 1 277 1 247

Pramen: statistiky ČSÚ, prosinec 2006

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Český vývoz (2005, 2006) Zápalky, pneumatiky, nové z pryže, papír, karton, auta osobní aj. vozidla motorová pro přepravu osob, břitvy, strojky a holicí čepelky, zápalky, části a součásti traktorů a osobních, nákladních aj. motorových vozidel, kartáče, košťata a malířské válečky, části balonů, větroňů, vrtulníků apod., sklo bezpečnostní tvrzené, části pro pístové motory zážehové, vznětové, ložiska, dýchací přístroje, pružiny a listy pružin ze železa a oceli, skleněná zrcadla, čerpadla, vzduchové vývěvy, stroje a přístroje tiskařské.

Český dovoz (2005, 2006) Integrované elektronické obvody, mikrosoustavy, slupky citrusových plodů a melounů čerstvé, zmrazené, sušené aj., trička, tílka a nátělníky, rostliny a plody pro parfumerii a lékařství čerstvé a sušené.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Pravděpodobně nejperspektivnějším artiklem českého průmyslu vhodným pro haitský trh jsou stroje a zařízení pro textilní průmysl (spřádací a dopřádací stroje, česačky, tkalcovské stavy, pletací a trikotážní stroje, vybavení barvíren látek, barviva, aditiva, aj. chemické přípravky používané v textilní výrobě). Výroba konfekce a textilní výroba se realizuje na bázi smluv o dílo převážně s americkými společnostmi, a to v severní části Haiti. V úvahu přichází event. česká participace při rekonstrukci privatizovaných obilních mlýnů, cementáren a cukrovarů.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Caracas nemá k dispozici údaje o nejdůležitějších haitských firmách, joint venture ani jiné formy ekonomické spolupráce nebyly zaznamenány.

19/26



Haiti

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Caracas v průběhu r. 2005 a 2006 nezaregistroval žádnou poptávku z Haiti po českém zboží, službách nebo výrobní kooperaci. Případné poptávky po českých produktech a službách jsou adresovány s největší pravděpodobností na české podniky přímo.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v minulých letech neposkytla a v současnosti neposkytuje Haiti žádnou rozvojovou ani humanitární pomoc. Naposledy jsme poskytli humanitární pomoc v r. 2003 na likvidaci povodní. Perspektivně je však třeba uvažovat s určitým finančním objemem vyčleněným na hospodářskou spolupráci, která by měla vytvořit prostor pro budoucí prezentaci českých producentů na haitském trhu na bázi běžných komerčních podmínek. ZÚ doporučuje českou participaci na rozvojové spolupráci v rámci pomoci poskytované zeměmi EU, příp. bilaterální.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Vzájemná výměna v oblasti služeb je nulová, na Haiti neexistují statistiky zaznamenávající separátně exportní a importní výkon služeb. Statistiky ČR služby s Haiti rovněž nezaregistrovaly.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

20/26



Haiti

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Tržní šance na dovoz průmyslových produktů jsou relativně dobré, jelikož výrobní kapacita Haiti se soustřeďuje především na textil a výrobu oděvů pro exportní trhy. Zahraniční společnosti mají několik možností vstupu na haitský trh, a to formou přímého exportu, franchisingu, licencemi a velkoobchodem. Nejběžnější metodou je však využití oficiálního místního zástupce nebo distributora, jelikož haitský obchodní zákoník nepovoluje cizincům angažovat se ve velkoobchodu nebo maloobchodu bez profesionální licence. Většina zahraničních firem je reprezentována agenty v Port-au-Prince, odkud distribuují produkty po celé zemi. Hlavním cílem obchodního zákoníku je ochrana haitských občanů, kteří pracují jako agenti a distributoři pro zahraniční společnosti. Haitský daňový zákon zahrnuje tzv. zálohy na zadržovací daň, které prakticky diskriminují zahraniční investory. Zahraniční společnosti jsou zatíženy dodatečnou daní 30 % ze zisku, zatímco národní firmy pouze 15ti % této daně z distribuce. Nejvýznamnějšími marketingovými oblastmi Haiti jsou provincie na severu okolo města Cap Haitien, Artibonite Department kolem Saint-Marc a Gonaives, centrální část země okolo hlavního města Port-auPrince a jih okolo měst Cayes a Jacmel. Zemědělští maloobchodníci obvykle cestují jednou měsíčně do velkých měst jako je Port-au-Prince nebo Cap Haitien pro nákupy potravin a dalších dovážených produktů od velkoobchodníků. Vyhledání vhodného partnera na Haiti je možné prostřednictvím různých kanálů, nejužívanější je kontakt na obchodní a průmyslové asociace a distributory přes tzv. mezinárodní program hledání potenciálního partnera (The International Potential Partner Search (IPS) Program), který za poplatek cca USD 600,vyhledá a doporučí vhodného potenciálního agenta, distributora, reprezentanta výrobce, partnery pro joint venture, licence, franšízy nebo strategické partnery. Na Haiti existuje franchising, který nepodléhá žádným specifickým regulatorním zákonům. Vláda umožňuje soukromým osobám vstup do franchising dohody a nevyžaduje předložení specifikace kontraktu ani technické specifikace používaných strojů a zařízení. Franchising je nejvíce rozšířen u sítí rychlého občerstvení (Domino´s Pizza, Jerry´s Subs and Pizza), telekomunikací (Radio Shack), zásilkových služeb (DHL, Federal Express, United Parcel Service), vodního hospodářství (Culligan Water Technologies), autodílech (NAPA Auto Parts), obchodů (Sears and Roebuck) aj. Přímý marketing (direct marketing) a elektronický obchod pomalu rostou (Amway aj.)

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Haiti má velký přebytek nekvalifikovaných pracovníků. Haitská pracovní síla, z 50 % negramotná, se koncentruje hlavně na práce v zemědělství, lehkém průmyslu a v sektoru nekvalifikovaných služeb. Cizinci mohou být zaměstnáváni na pracovních pozicích, které není možné obsadit kvalifikovanou místní sílou. Poměr cizinců k místním silám není stanoven, pracovní zákoník nicméně sleduje, aby obecně převažovala místní síla v podniku nad cizinci.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Fyzické osoby, které chtějí otevřít obchod (kancelář, reprezentaci, pobočku firmy) na Haiti musí nejprve získat vízum z haitského konzulátu a ve většině případů také vládní pracovní povolení. Rezidentní a tranzitní obchodníci musí také mít profesionální identifikační kartu. Restrikce majetku pro zahraniční fyzické osoby je stále v platnosti. Majetková práva cizinců jsou omezena na 1,29 hektaru v městské oblasti a 6,45 hektarů ve venkovské. Cizinci nesmí vlastnit více než jednu rezidenci ve stejném distriktu nebo budovy blízko hranic. Pro vlastnictví nemovitosti je nutné povolení od ministerstva

21/26



Haiti

spravedlnosti. Překážky pro obchodníky na Haiti představuje chudá infrastruktura, vysoce nákladový přístav, nepravidelná dodávka elektrické energie a zpoždění na celnicích. Přímé investice jsou na nízké úrovni. Ochrana zahraničních investic je zaručena haitskou Ústavou z r. 1987, která povoluje vyvlastnění soukromého majetku pro veřejné použití nebo pozemkovou reformu, s placením předem. Zahraniční firmy se těší volnému převodu úroků, dividend, výnosů a dalších příjmů vyplývajících z investic a je zaručena spravedlivá kompenzace za vyvlastnění vyplácená předem, stejně jako kompenzace v případě škod nebo ztrát způsobených válkou, revolucí nebo povstáním. Zahraniční investoři mohou vlastnit až 100 % společnosti nebo pobočky. Cizinci mohou vstupovat volně do joint venture s haitskými občany. Rozdělení akcií je soukromou záležitostí mezi dvěma partnery, prodej a nákup akcií společnosti je regulován. Další informace o zřízení obchodu na Haiti lze nalézt na webových stránkách www.export.gov.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) K provádění propagační a marketingové činnosti na Haiti je možno využít všech forem, které poskytují hromadné sdělovací prostředky. Inzerce se provádí především místní televizí, rozhlasem, tiskem a v menším rozsahu billboardy. Nejrozšířenější HSP v zemi je rozhlasové vysílání na vlnách AM 41 a FM 26. Krátkovlnné vysílání není zavedeno. Forma direct marketingu není na Haiti obvyklá. Roste počet firem ve franchisingu, především v oborech rychlého občerstvení a službách pro nerozvinutý turistický sektor. Propagace musí být vedena ve francouzštině, což je úřední jazyk, ve vnitrozemských oblastech také v kreolštině, velmi rozšířené mezi domorodým obyvatelstvem. Inzertní a propagační akce jsou realizovány převážně v místním tisku a na místních radiových a televizních stanicích. Pro objednání jakékoliv propagačně inzertní akce, reklamy v HSP aj. se doporučuje využít služeb místního obchodního zástupce, nebo přímo specializovaných reklamních propagačních a marketingových firem, které dokonale znají místní mentalitu, prostředí, zvyklosti trhu aj. a jsou schopny vybrat nejvhodnější formy působení na trh, obsah relace, denní dobu či délku trvání reklamy a propagační akce a dojednat také nejnižší sazby.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Haitský obchodník zákoník se datuje z r. 1826 a doznal řadu změn, naposledy však již v r. 1944. V zákoně je však zakotveno jen málo opravných obchodních prostředků, převážně se soustřeďuje na různé druhy trestních sankcí, než na samotné řešení sporů, vyplývajících z dodavatelskoodběratelských vztahů. Soudci nejsou na obchodní zákony příliš specializovaní a jejich znalosti obchodních zákonů obecně jsou nedostatečné. Využití haitských soudů k řešení obchodních sporů znamená velmi dlouhý proces s nejistým výsledkem a může se stát, že spor se bude řešit dokonce několik desetiletí. Většina poškozených partnerů dává přednost mimosoudnímu vyrovnání. V případě jakéhokoliv obchodního sporu je nutné využít služeb specializovaných místních advokátních společností (pokud se nelze vyhnout sporu mimosoudní cestou), které znají místní zvyklosti, prostředí a snad i zákony a mají potřebné styky na státních úřadech.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Na Haiti je vysoká míra korupce, což se odráží i např. na transparentnosti celého režimu zadávání veřejných zakázek. Pro participaci na mezinárodních licitacích se českých výrobcům a exportérům doporučuje navazovat kontakty s multinacionálními společnostmi, které jsou na trhu zavedeny a tradičně haitský trh zpracovávají s potřebnými kontakty a využívat forem subkontratistů zakázek, financovaných těmito multinacionálními firmami. Existuje také forma přímých vládních zakázek pro osvědčené, na trhu známé společnosti.

22/26



Haiti

Pro přímý a samostatný vstup na haitský trh prostřednictvím veřejných licitací nemá ČR obecně dostatečné znalosti trhu, místních podmínek a ani kapacitu financování a zejména možnosti perfektního zajištění dlouhodobých úvěrů, tedy rizika, které je na Haiti podstatně vyšší než u jiných zemí LA.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Viz bod 9.5. této STI

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Haitský zákon chrání autorská práva, vynálezy, patentová práva, průmyslové designy a modely, speciální výrobní značky, obchodní známky a obchodní jména. Zákon penalizuje osoby nebo podniky, které ho porušují a dopouštějí se nekalé konkurence. Pro ochranu těchto práv vyžaduje zákon splnění určitých formalit, jako je archivace u ministerstva vnitra. Vědecký, literární a umělecký majetek jsou rovněž zákonem chráněny. Účinnost statutární ochrany značně snižují slabé vynucovací mechanismy, nevýkonné soudy a nízká znalost obchodního zákoníku samotných soudců. Mimo to není na Haiti odpovídající podpora zákonu, takže velmi často je jediným způsobem řešení porušování duševních práv vězení. Co se týče patentů, Haiti je signatářem Konvence z Buenos Aires již z r. 1910, Pařížské konvence z r. 1883 a Madridské dohody o obchodních značkách. Není však signatářem Bernské konvence o autorských právech. V zemi je nedostatek civilních rejstříků pro registraci nemovitostí. Tituly k nemovitostem bona fide velmi často vůbec neexistují. Uplatňování hypoték na nemovitosti je značně zdlouhavé.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Na Haiti jsou aplikovatelné všechny formy placení běžně užívané v mezinárodním platebním styku. Nejobvyklejší formou je platba neodvolatelným potvrzeným akreditivem at sight, případně s odloženou splatností, který je možno v případě jakýchkoliv problémů odprodat bance před lhůtou splatnosti. Platební morálka je poplatná teritoriu Latinské Ameriky a Karibiku, je tedy třeba dbát na řádný výběr obchodního partnera, na jeho serióznost, kvalitu a bonitu a využívat všechny dostupné formy zajištění devizové návratnosti vynaložených prostředků na obchodní operace. Při výběru obchodního partnera využívat služeb bank a specializovaných kanceláří na včasné obstarání a vyhodnocení bankovních a kancelářských informací o dané firmě (komerční banky, kanceláře Dun and Bradstreet aj.).

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Haiti není příliš významnou destinací pro organizování mezinárodních veletrhů a výstav. Nejsou k dispozici ani údaje o event. regionálních výstavních akcích nebo specializovaných výstavách.

23/26



Haiti

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Haitská otevřenost zahraničním investicím je zakódována v jeho zákonech. Byla vytvořena Meziministerská investiční komise (Interministerial Investment Commission), složená ze zástupců ministerstva turistiky, hospodářství a financí a obchodu a průmyslu, která monitoruje investiční klima v zemi. Haiti nemá žádnou ekonomickou nebo průmyslovou strategii s diskriminačním dopadem na zahraniční investory, dovozní a vývozní politika jsou nediskriminačního charakteru. Haitský bankovní systém je otevřený pro vstup a provozování zahraničních bank. Úvěry jsou využívány hlavně pro financování obchodu. Haitská legislativa modernizace státních podniků umožňuje zahraničním investorům jejich participaci na správě a vlastnictví státem vlastněných podniků. Investiční pobídky v rámci nového zákona o investicích nabízejí celní, daňové a další výhody nových investorům v určitých sektorech. Speciální vládní autorizace k investicím se vyžadují v odvětví elektrické energie, vody a telekomunikací, dále prospekce, průzkum a těžba minerálů a energetických zdrojů vyžaduje povolení Office of Mining and Energy, jelikož obecně přírodní zdroje jsou považovány za majetek státu.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Největším investorem na Haiti jsou již tradičně USA prostřednictvím zejména těchto společností: •

American Airlines - letecká doprava a zajišťování bezpečnosti provozu letecké dopravy, logistika aj.

•

Citibank - bankovní a finanční služby

•

Compagnie de Tabac Comme Il Faut (Luckett Inc.) - tabákový průmysl

•

Esso (Exxon) - ropa a síť benzinových čerpacích stanic

•

Texaco - dtto

•

Seaboard - rybolov, konzervárenství a zpracování ryb

•

Continental Grain - zemědělská výroba

•

Western Wireless - telekomunikace

Ostatními významnými investory na Haiti jsou firmy: •

Elf Acquitaine - Francie - ropa

•

Scotiabank - Kanada - finanční, bankovní a pojišťovací služby

•

Royal Caribbean - Velká Británei/Norsko - turistická infrastruktura

Od r. 1995 investovalo Texaco cca USD 20,- milionů, Shell více než USD 6,3 milionů a Esso přes USD 10,milionů. V období let 2002–2003 prodal Shell své čerpací stanice a obchodní operace společnosti DINASA, místnímu konsorciu, které síť čerpacích stanic přejmenovalo na „National". Dále investovala francouzská společnost Elf Acquitaine od r. 1995 cca USD 10,- milionů a Royal Caribbean Cruise Lines USD 9,- milionů do výstavby plážových kapacit v Labadie.

9.3. České investice v teritoriu České investice nejsou v teritoriu registrovány a ani nejsou ZÚ Caracas známy případné investiční záměry českých subjektů zahraničního obchodu.

24/26



Haiti

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Role vlády v haitské ekonomice je minimální. Je jen velmi málo vládních subvencí nebo cenové kontroly a zboží je obchodováno při tržních cenách. Vláda snížila celní a necelní bariéry a zrušila dovozní kvóty a vytvořila podmínky pro liberalizaci obchodu. Od vstupu Haiti do CARICOMu v srpnu 2002 se Haiti nachází pod tlakem na zvýšení dovozních cel, které by se tak vyrovnaly společnému externímu obchodnímu režimu zemí Caricomu, avšak vláda těmto tlakům odolává s ohledem na značnou závislost Haiti na dováženém zboží základní potřeby. Více než 70 % zboží na trhu je dováženo. Vláda eliminovala mnoho dřívějších překážek pro dovoz zboží, zjednodušila dovozní procedury a nyní reguluje pouze ceny ropných produktů, jako je benzin, nafta a kerosen. Privatizační programy vlády stanoví privatizace podle zákona o modernizaci veřejných společností a zahrnuje státní společnost v oboru mlynárenského průmyslu, cementárnu, telefonní společnost TELECO, elektrárenskou společnost Electricité d´Haiti (EDH), přístavní správu, závod na výrobu jedlého oleje a dvě komerční banky. Mlýny a cementárna byly již částečně privatizovány v uplynulých letech. Další investiční možnosti jsou v textilním průmyslu - spřádací a dopřádací stroje, česačky vlny, pletací a trikotážní stroje, vybavení textilních barvíren, barviva pro textilní průmysl aj.

9.5. Rizika investování v teritoriu Rizika investování v teritoriu jsou vcelku přiměřená s ohledem na postavení země v mezinárodní klasifikaci a renomé, které si získala jako jedna z nejchudších zemí světa. Haiti se každoročně umisťuje na dolních příčkách všech hodnotitelských mezinárodních společností. Haitská vláda sice ústavou zaručuje nedotknutelnost soukromého majetku a provádí politiku otevírání trhu a získávání nových investic, avšak zůstává velké riziko pro bezpečnost investic ve vztahu k vnitřní neklidné a výbušné bezpečnostní situaci (značná kriminalita, sociální nepokoje, demonstrace aj.). V zemi je velká míra korupce a značná byrokracie na státních úřadech. Vyřizování úředních i soukromých záležitostí je velmi zdlouhavé, obtížné a vyžaduje značnou dávku trpělivosti a času. Je poměrně obtížné najít zodpovědného, seriozního a kvalitního národního partnera za obchodního zástupce, doporučuje se využívat spíše zavedené zahraniční firmy, kde pracují cizinci. Nutná je vrcholná forma zajištění návratnosti vynaložených devizových prostředků bankovními garancemi nebo bankovními avaly a prioritní využívání služeb renomovaných zahraničních bank a finančních institucí operujících na Haiti. Po otevření honorárního konzulátu ČR pravděpodobně již v I. pololetí 2007 doporučujeme využívat služeb honorárního konzula p. Steve Handala.

25/26



Haiti

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V r. 2007 se neočekávají významné události, které by mohly výrazněji ovlivňovat ekonomickou a podnikatelskou sféru v zemi. Podle informací, které má ZÚ Caracas v současnosti z Haiti k dispozici se nepřipravuje žádná daňová, penzijní, pozemková nebo jiná reforma, lze očekávat, že trh se bude dále liberalizovat, bude probíhat modernizace státní správy a trh se plně otevře pro zvýšení přílivu přímých i portfoliových zahraničních investic. Jedinou významnější regionální akcí v celém Karibiku je Světový pohár v kriketu, který přispěje k propagaci turistiky i na Haiti a může se odrazit ve vyšších příjmech do státního rozpočtu ve sféře služeb finančních, ubytovacích aj., přestože se na Haiti nekoná přímo.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Viz bod 10.1. této STI.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Obecně řečeno, nové možnosti českého exportu investičního zboží se mohou naskytnout během realizace některého projektu hospodářské pomoci ČR poskytnuté v budoucnu Haiti, která by měla být zaměřena nejspíš na ochranu životní prostředí (vodní hospodářství). Rekonstrukce budou vyžadovat také obilní mlýny, cukrovary a cementárny. V současnosti existují určité, omezené možnosti, v dodávkách vybavení textilních provozů textilními stroji pro různé fáze průmyslové výroby (dopřádací a spřádací stroje, česačky, pletací stroje, barvírny, chemikálie pro textilní zušlechťování apod.).

26/26


Souhrnná teritoriální informace Haiti

Recommend Documents