Problematika dostupnosti a znečištění vody na Haiti Zpracovala: Mgr. Martina Nováková
1. Politická a socioekonomická situace země Haiti je nejchudší zemí na západní polokouli. Jedná se o ústavní demokracii, která byla obnovena v polovině 90. let po vojenském převratu. Rozkládá se na karibském ostrově Hispaniola, společně s Dominikánskou republikou. Haiti se nachází na západní části ostrova a Dominikánská republika na východní, přičemž jsou odděleny hranicí dlouhou 360 km. Po většinu historie vládli na Haiti političtí diktátoři. Prvním, demokraticky zvoleným, prezidentem se stal v roce 1991 Jean Bertrand Aristide. Ten vládl Haiti s krátkými přestávkami až do února 2004, kdy byl na základě ozbrojeného povstání donucen rezignovat a odejít do exilu. Prozatímní vláda se rozhodla uspořádat volby pod záštitou Stabilizační mise Organizace spojených národů na Haiti (MINUSTAH). Přes pokračující násilí a technické problémy se v květnu 2006 nakonec podařilo demokraticky zvolený parlament a prezidenta inaugurovat. Hlavou státu se stal René Garcia Préval, jež svou funkci vykonává dodnes. Před politickými představiteli země ležel nelehký úkol. Země byla politicky nestabilní a ekonomicky stagnovala. Zároveň se potýkala s velkými sociálními problémy, jež přetrvávají do dnešních dnů. Dle odhadů z července 2000 má Haiti přes 9 000 000 obyvatel (CIA Factbook, 2010). Z toho více než 80 % obyvatel žije v chudobě bez přístupu k tekoucí vodě a kanalizaci, pod hranicí chudoby. Téměř dvě třetiny Haiťanů žijí v zemědělských oblastech a jsou závislé na tomto sektoru. Ve velmi špatném stavu se nachází i zdravotnictví. Kolem 60 % Haiťanů, jež žijí především na venkově, nemají přístup k základní zdravotní péči (UNICEF Info by Country, 2010). Obyvatelé umírají na malárii, tuberkulózu a na běžné choroby a infekce, které jsou často přenášeny znečištěnou vodou. Haiti se zároveň potýká s největší úmrtností kojenců, dětí do pěti let a matek na západní polokouli. 1
Jak je z výše řečeného patrné, Haiti se potýká s mnoha politickými, ekonomickými i sociálními problémy, které jsou navzájem úzce propojené. Političtí představitelé se snaží o ekonomické reformy, bojují s chudobou, negramotností, korupcí, drogami a také přírodními živly, které často během jediného okamžiku zničí vše, čeho se velmi těžko dosahovalo. Tato práce má za cíl analyzovat jeden z hlavních problémů Haiti, a to nedostupnost a znečištění vody. Epidemie cholery, která v zemi vypukla v říjnu 2010, ukazuje, že znečištění vody představuje v současné době opravdu ten nejzávažnější problém Haiti. Jak již bylo zmíněno výše, více jak 80 % obyvatel nemá přístup k tekoucí vodě a kanalizaci. Většina vodních zdrojů je na Haiti kontaminována fekáliemi, chemikáliemi a jinými znečišťujícími látkami. První část analýzy bude věnována právě příčinám znečištění vody a dopadům tohoto znečištění na životní prostředí. Další část práce bude zaměřena na důsledky nedostupnosti a znečištění vody pro obyvatele země. V závěru budou shrnuty výsledky, ke kterým práce došla a bude nastíněno další směřování mezinárodní pomoci.
2. Příčiny znečištění vody a dopady na životní prostředí Dle údajů CIA Factbook z roku 2000 je celkové množství obnovitelných vodních zdrojů na Haiti 14 kubických km. Pro srovnání, Česká republika v roce 2005 hospodařila s 16 kubickými km obnovitelných vodních zdrojů. Haiti tak nemá problém s nedostatkem vodních zdrojů, ale s jejich kvalitou. Většina vodních zdrojů je kontaminována chemikáliemi, nejrůznějšími znečišťujícími látkami a lidskými fekáliemi. Díky ekonomickým, sociálním a politickým problémům země se problematice vody nedostávalo dlouhou dobu dostatečné pozornosti. Nebylo dostatek finančních prostředků pro vybudování kanalizace a dostatečného množství čističek vod. V současné době tak vodovodní kanalizace v převážné většině míst země neexistuje. Toalety jsou spíše výjimkou, kterou se mohou chlubit bohatší vrstvy ve velkých městech. Obyvatelé běžně myjí nádobí v znečištěných řekách, tuto vodu zároveň využívají k vaření. Tu samou vodu využívají k očištění potravin a ke své osobní
2
hygieně. Informovanost o správných hygienických návycích je téměř nulová. Riziko nákazy z vody je tak enormně vysoké. Přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení, povodně, či hurikány, které se vyskytují od června do října, situaci v zemi ještě zhoršují. Do vody se dostávají splašky, bahno a v podstatě veškeré nečistoty, které se nacházejí poblíž koryta řek. Svůj podíl na tom má i lidská činnost. Díky rozsáhlému odlesňování půda ztrácí svou schopnost absorbovat vodu. Dle Světové zdravotnické organizace je Haiti až z 98 % odlesněné. Kromě zmíněného odlesňování Haiti také trápí eroze půdy, pokles podzemních vod a populační exploze. Když zemi zasáhnou hurikány, či tropické bouře, celé vesnice jsou odplavovány a zdroje pitné vody zničeny. V podstatě se jedná o bludný kruh. Jednou z
posledních velkých katastrof bylo zemětřesení v lednu 2010
a následné povodně, které odstartovaly jednu z největších humanitárních katastrof 21. století. Zemětřesení o síle 7 Richterovy škály, jež mělo epicentrum přibližně 15 km jihozápadně od hlavního města, zasáhlo Haiti 12. ledna 2010 a mělo devastující následky. Jednalo se o nejhorší zemětřesení v regionu za posledních 200 let. Dle informací haitské vlády ztratilo svůj domov na 220 000 obyvatel a odhadem 300 000 Haiťanů bylo zraněno (Situation Update 2010: 1). Nebyly ušetřeny ani síly vládních partnerů. Při zemětřesení zemřelo 96 pracovníků Stabilizační mise na Haiti, včetně vrchního reprezentanta a jeho zástupce. Jednalo se o největší ztrátu na lidských životech v 62leté historii peacekeepingových sil OSN (Situation Update 2010: 1). Okamžitě po zemětřesení zareagovalo na situaci mezinárodní společenství. Především Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) a Světová zdravotnická organizace (WHO), které v zemi působily po celá desetiletí před zemětřesením, využily své znalosti týkající se zdravotní situace a pomáhaly Ministerstvu zdravotnictví haitské vlády při poskytování zdravotních služeb. Na konci ledna v zemi působilo již na 396 mezinárodních zdravotnických organizací, jež byly koordinovány již zmíněnými PAHO/WHO (Situation Update 2010: 1).1
1
Humanitární zdravotnické organizace, které působí na Haiti, vytvořily konsorcium „The Haiti Health Cluster“, jehož cílem je společně čelit situaci, která na Haiti po zemětřesení vyvstala. Více k činnosti viz: http://haiti.humanitarianresponse.info/Default.aspx?tabid=77, 8. 11. 2010.
3
Lednové zemětřesení zasáhlo celkově na 2 miliony obyvatel a v podstatě ochromilo fungování celé země. Z toho 1,3 milionu Haiťanů zůstává do dnešních dnů přesídleno v 1354 spontánně osídlených oblastech po celé zemi. Mnoho rodin se přemístilo do táborů, jež vytvořila mezinárodní společenství. Aby bylo možné zajistit ze zdravotního hlediska potřeby těchto obyvatel, musí 21 humanitárních organizací pokrývat na 266 oblastí (Situation Update 2010: 2). Přívalové povodně, které zemi vzápětí zasáhly, situaci ještě zhoršily. Ačkoli PAHO/WHO pokračovaly ve spolupráci s OCHA a haitskými představiteli v koordinaci humanitární pomoci, nezabránily šíření průjmových onemocnění a vypuknutí epidemie cholery (viz níže). Na počátku listopadu 2010 pak jednotlivé agentury a programy OSN na Haiti pomáhaly připravit zemi na přicházející hurikán Thomas, který byl meteorology klasifikován jako hurikán kategorie 1. Počet lidí, jež měl být zasažen tímto hurikánem, byl odhadován na 500 000.2 Pracovníci Stabilizační mise na Haiti (MINUSTAH) pomáhali s přemisťováním obyvatel do prozatímních přístřeší. Po zkušenostech s velkými bouřemi v roce 2008 byly v pohotovosti jak Světová zdravotnická organizace, UNICEF, tak i Světový potravinový program OSN (WFP), jehož personál byl připraven okamžitě začít distribuovat potraviny potřebným.3 Obavy humanitárních agentur působících v zemi z dešťových srážek a možných záplav, které přicházející hurikán způsobil, byly oprávněné. Tato přírodní katastrofa v kombinaci s nedostatečnými hygienickými podmínkami humanitární krizi na Haiti ještě více prohloubila. Hurikán Thomas zasáhl pět jižních departmentů země a další regiony, jmenovitě Artibonite, Centre, North West, komunity Léogane a Gressier a také západní část hlavního města Port-au-Prince.4 UNICEF s dalšími agenturami OSN a partnery, včetně Oddělení civilní ochrany Haiti, začaly poskytovat pomoc. „Naším okamžitým cílem je zhodnotit důsledky bouře určit tak priority naší pomoci a koordinačních snah k zajištění adekvátních hygienických opatření, čisté vody a
2
http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36678&Cr=haiti&Cr1=, 7. 11. 2010. http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36678&Cr=haiti&Cr1=, 7. 11. 2010. 4 http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36690&Cr=Haiti&Cr1=, 12. 11. 2010. 3
4
základní zdravotní péče,“ řekl Francoise Gruloos-Ackermans, reprezentant UNICEF na Haiti.5 Dle informací UNICEF budou nedávné povodně a fyzické škody způsobené hurikánem komplikovat boj země s epidemií cholery. Podmínky, které teď v této zemi jsou, spíše nahrávají jejímu dalšímu šíření. Snahy humanitárních pracovníků navíc maří násilí a demonstrace, jež blokují mosty, silnice, letiště a brání tak přísunu léků a čisté vody postiženým. Přitom čistá voda, mýdla a čistící tablety do vody jsou teď velmi důležité v boji proti choleře a dalším akutním průjmovým onemocněním, jež se šíří kontaminovanou vodou a potravou. Otázkou je, zda další snahy o pomoc, nezmaří další přírodní živel.
3. Důsledky nedostupnosti a znečištění vody pro obyvatele země Nedostatek pitné vody je bezpochyby jedním z největších dlouholetých problémů Haiti. Neexistuje prakticky žádné místo v celé této zemi, kde by bylo možné napít se z potoka nebo kohoutku a získat tak čistou vodu (Pate, S. 2010). Dokonce i ve vodě ze stopadesátimetrových vrtů v zemi se ještě stále vyskytují nečistoty a bakterie, které mohou uživatelům způsobit nemoci, jako je např. průjem. Dle informací Haiti Water Project patří Haiti v současné době k zemím, jež mají největší problémy s pitnou vodou. Devět z deseti Haiťanů nemá přístup k tekoucí vodě a více jak 4 miliony obyvatel nemá přístup k pitné vodě vůbec. Nedostatek vody ovlivňuje velmi zásadním způsobem životy obyvatel. Bývá zvykem, že jsou nejmladší členové rodin každodenně vysíláni pro vodu, jež má vystačit celé rodině. Děti, které mají pouhé čtyři roky či pět let, chodí pro vodu několik hodin denně. Každodenně tyto děti stráví mnoho hodin chozením pro vodu místo toho, aby navštěvovaly školu. Někdy naopak rodiče platí vysoké částky za pitnou vodu a díky tomu si nemohou dovolit vzdělávání svých dětí. Jedná se o začarovaný kruh. I přesto, že děti chodí dennodenně pro vodu desítky kilometrů daleko od svých domovů, nemají zaručeno, že bude voda bez kontaminace. Bohužel, pití kontaminované vody zabíjí tisíce lidí ročně, nejzranitelnější jsou pak děti. Je
5
http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36690&Cr=Haiti&Cr1=, 12. 11. 2010.
5
skutečností, že každé osmé dítě na Haiti se nedožije pátých narozenin (Haiti Water Project).
3.1. Epidemie cholery Jak již bylo krátce nastíněno v předchozí části práce, v říjnu 2010 Haiti zasáhla epidemie cholery, jež byla zapříčiněna bakteriemi přenášenými prostřednictvím kontaminované vody a potravin.6 Situace je kritická. Rekonstrukce země po lednovém zemětřesení postupuje velmi pomalu. Přístup k nezávadné čisté vodě často chybí. Nejvíce postižené oblasti se nachází na severu a východě země. Nákaza zasáhla i hlavní město Port-au-Prince. Dle oficiálních zdrojů haitské vlády zemřelo na choleru k 17. listopadu již 1 110 lidí. Celkový počet nakažených dosahuje 8 382 (PAHO, 18. 11. 2010). Přitom dle informací z 8. listopadu zemřelo 501 lidí a počet nakažených činil 7 359.7 Díky těmto číslům je vidět, že počet nakažených a mrtvých razantně stoupá. Místní orgány ve spolupráci s Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se snaží pohřbít těla obětí co nejrychleji a co nejbezpečněji to jde. Humanitární pracovníci se snaží zabránit dalšímu šíření nemoci. Nejohroženější jsou tábory v hlavním městě, kde žije na 1,3 milionu obyvatel, jež v důsledku lednového zemětřesení a následných povodní přišli o domov. Agentury a programy OSN, Člověk v tísni, Červený kříž a další humanitární organizace dováží do země antibiotika, chlorové preparáty, rehydratační soli a zaměřily se také na preventivní programy. Především UNICEF a Člověk v tísni se zaměřily na šíření osvěty. „Lidi dostávají informace o nutnosti používání nezávadné čisté vody, potřebě umývat všechnu zeleninu a dalších hygienických zásadách,“ sdělil Jan Mrkvička, zástupce vedoucího Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni.8
6
Cholera způsobuje průjem a zvracení, které následně vedou k velké dehydrataci. Pokud nedojde k okamžité léčbě, nakažená osoba může do 24 hodin zemřít. Léčba není nijak obtížná, postačují antibiotika a roztok čisté vody, soli a cukru. Problém je v dostupnosti zdravotní péče a v přístupu k nezávadné vodě a potravinám. 7 http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36690&Cr=Haiti&Cr1=, 12. 11. 2010 8 http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&idArt=1583, 7. 11. 2010.
6
Dle informací BBC News, lidé zpočátku ani nevěděli, jaké kroky podniknout k tomu, aby zabránili onemocnění. Cholera se na Haiti neobjevila více jak půl století (BBC News, 4. 11. 2010). Světová zdravotnická organizace a mnohé další organizace neustále zásobují Haiti urgentně potřebnými léky a přepravují lékařský personál k nemocným. Mluvčí Světové zdravotnické organizace, Paul Garwood, prohlásil, že agentura již distribuovala více jak 64 000 sáčků orální rehydratační soli, které by měly postačovat k léčbě až 20 000 středně nakažených, stejně tak jako dostatek nitrožilních tekutin, jež by měly sloužit k léčbě 3 500 těžce nakažených.9 Dle informací OCHA se dostaly tablety na čištění vody a dodávky pitné vody v posledních pěti dnech měsíce října téměř do dvou třetin obcí nacházejících se v epicentru epidemie.10 Světový potravinový fond OSN distribuuje v zemi potraviny a do nemocnic naváží suché příděly. Navíc poskytuje dennodenně teplá jídla 190 000 dětem v Cap Haitien na severovýchodě země a pomáhá 35 000 těhotných žen a dětem do pěti let tak, aby zabránil jejich podvýživě.11 V rámci školního stravovacího programu nakoupil 20 tun mýdla pro školy v postižených oblastech. Menší humanitární organizace se zaměřují na konkrétní potřeby místních obyvatel. Např. Haiti Water Project se zaměřil na zavedení vodních filtrů12 do domovů a vybudování studní v komunitách. Tyto filtry jsou technologie používané po staletí a dokážou odstranit 95 až 99 % všech bakterií, prvoků a také písku a štěrku. Tyto filtry jsou naprosto nepostradatelné pro rodiny, které získávají vodu z řek a neošetřených cisteren vod. Dle slov Piarda Alcédaire: „Filtry přináší lidem vodu do domovů. Na Haiti žije mnoho lidí, kteří si nemohou dovolit koupit pitnou vodu, musí chodit do řek a stok. Filtry jim dávají naději.“13 Haiti Water Project patří k projektům, které se v zemi angažují dlouhodobě. Jejich cílem je poskytnout obyvatelům Haiti čisté vodní zdroje. Pomoc poskytuje prostřednictvím nazaretských duchovních, kteří v zemi působí. Do země vysílá
9
http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36610&Cr=haiti&Cr1=, 7. 11. 2010. http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36610&Cr=haiti&Cr1=, 7. 11. 2010. 11 http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=36808&Cr=haiti&Cr1=, 19. 11. 2010. 12 Tzv. „biosand filtres“. 13 http://www.haitiwaterproject.com/cholera_response/#more-805, 10. 11. 2010. 10
7
cisterny, které přiváží tolik potřebnou čistou vodu. Jedna cisterna dokáže poskytnout vodu až pro 1 000 lidí. Zároveň se snaží o hloubení studen poblíž místních kostelů. Nejen Haiti Water Project, ale i další humanitární organizace, stejně tak jako některé státy (např. Spojené státy), distribuují do oblastí, které nejsou napojeny na kanalizaci a vodovodní potrubí, kanystry, jež filtrují špinavou vodu. Operation Blessing potvrzuje informaci, že jsou tyto kanystry schopny zajistit čistou pitnou vodu i z těch nejšpinavějších zdrojů. Závažnost situace ilustruje i skutečnost, že žádná z všeobecných nemocnic v zemi nemá přístup k čisté tekoucí vodě. Dle informací humanitární organizace Operation Blessing International není neobvyklé, že si lékaři a někdy i samotní pacienti nosí s sebou do nemocnice čistou vodu, která jim slouží k mytí ruku a očištění lékařských nástrojů. Na základě žádosti zvláštního velvyslance OSN na Haiti, Billa Clintona, bude tato organizace během příštích pěti měsíců zkoumat situaci ve všech deseti všeobecných nemocnicích a pokusí se zjistit příčiny problémů a navrhnout možná řešení. Aby bylo možné poskytovat kvalitní zdravotní péči, je nutné nejprve zajistit přístup nemocnice k čisté nezávadné vodě.
Závěr Jak již bylo v této práci uvedeno, Haiti je nejchudší zemí na západní polokouli, která se potýká s širokou škálou problémů. Zemětřesení, následné povodně, epidemie cholery a hurikán Thomas přinesly medializaci problémů této země. Ačkoli do země plyne rozsáhlá rozvojová pomoc,14 díky lednové katastrofě se o Haiti začal zajímat „celý“ svět a pomoc plyne opravdu ze všech koutů zeměkoule. Po vypuknutí epidemie cholery se humanitární pracovníci oprávněně obávali jejího rozšíření do mezinárodních táborů. Šíření nákazy se bohužel stále nedaří zastavit. Jak správně konstatuje organizace Haiti Water Project, podmínky pro vypuknutí cholery na Haiti byly rizikové již před lednovým zemětřesením. Mnoho obyvatel země žilo bez přístupu k pitné vodě a bez znalosti správných hygienických
14
Největším donorem jsou Spojené státy, dále Kanada, EU, Brazílie, Japonsko a také Venezuela. Multilaterální pomoc poskytuje také Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Meziamerická rozvojová banka (IDB), OSN a její agentury (http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1982.htm, 20. 11.2010).
8
návyků. Jakmile se cholera v těchto podmínkách objeví, velmi rychle se šíří a je obtížné toto šíření zastavit. V zemi působí téměř tři stovky nejrůznějších organizací, které se snaží pomoci postiženým. Především WHO, UNICEF a Člověk v tísni se snaží zvýšit povědomí v komunitách o tom, jak si správně mýt ruce, jak pomoci lidem, kteří mají průjem, a jak připravit perorální rehydratační sůl, jež by měla nakaženým cholerou pomoci. Epidemie je pouze vyvrcholením dlouholetých problémů Haiti a ukazuje na jeden z nejpalčivějších problémů země, a tím je čistá voda. Zajištění nezávadné vody a základních hygienických podmínek je největší současnou výzvou Haiti. Již před ničivým znečištěním v lednu tohoto roku měl přístup k základní hygieně méně než jeden člověk ze čtyř v městských oblastech a méně než jeden člověk z deseti ve venkovských oblastech (UNICEF, 19. 11. 2010). Po zemětřesení, povodních a hurikánu je situace ještě horší. Mnoho postižených osob navíc postihlo psychické trauma, jež bylo způsobeno ztrátou domova, majetku a často i části rodiny. Až se podaří zastavit šíření cholery, bude nutné vrhnout se na kompletní obnovu země. Infrastruktura se momentálně nachází v katastrofálním stavu. Zničeny byly také klíčové budovy Haiti, jako např. prezidentský palác, parlament a některé ministerské budovy. Osm nemocnic bylo zcela zdevastováno, dvaadvacet jich bylo velmi vážně poškozeno (Situation Update 2010: 1). Obnova země nebude možná bez rozsáhlé
mezinárodní
pomoci.
V nadcházejících
měsících
bude
nutné
řešit
rekonstrukci obydlí, přesídlení obyvatel, bezpečnost v táborech, hygienické podmínky a v druhé řadě také přípravy pro prezidentské volby, které proběhnou na konci listopadu 2010.
9
Použité zdroje -
-
-
BBC News (http://www.bbc.co.uk) Člověk v tísni (http://clovekvtisni.cz) Haiti Project by Operation Blessing International (http://www.ob.org/haitiprojects) Haiti Water Project (http://www.haitiwaterproject.com) Humanitarian Response Haiti (http://haiti.humanitarianresponse.info/) Nováková, M. (2008). Haiti-failed state? In: Internetový politologický časopis e-polis, 23. 12. 2008. Pan American Health Organization (http://paho.org) Pate, Sarah (2009). A hospital with no water. In: Operation Blessing International, 1. červenec 2009 (http://www.ob.org/haitiprojects/news/2010/ww_2010_0119_Haiti_hospital_water_pr oject.asp, 4. 11. 2010). Pate, Sarah (2010). Breaking ground in Haiti. In: Operation Blessing International, 15. červenec 2010 (http://www.ob.org/haitiprojects/news/2010/me_2010_0715_breaking_ground_in_Hai ti.asp, 4. 11. 2010). Situation UpDate: Nine Months after the Earthquake in Haiti. Pan American Health Organization, 4 October 2010. UNICEF, Statistics – Haiti (http://www.who.int/hac/crises/hti/haiti_october2010.pdf, 8. 11. 2010). Steinlechner, Benjamin (2010). UNICEF Haiti stresses cholera prevention in overcrowded districts of Port-au-Prince. In: UNICEF, 19. 11. 2010. U.S. Department of State (http://www.state.gov) United Nations Children's Fund (http://unicef.org) UN News Centre (http://www.un.org) World Health Organization (http://www.who.int)
10
