Agentury ČLFA HLÁSÍ MEZIROČNÍ RŮST O 11 PROCENT AUTOmakers | 11.12.2014 | Rubrika: Leasing | Strana: 22 | Téma: Agentury
Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) poskytly klientům v prvních třech čtvrtletích letošního roku prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 98,68 miliardy korun, to je o 11 % více než ve stejném období roku 2013. Celkové pohledávky ČLFA z běžících leasingových a úvěrových kontraktů dosáhly na konci letošního třetího čtvrtletí 224,89 miliardy korun. Ze souhrnných 98,68 miliardy korun bylo 71,69 miliardy určeno na financování firemních investic a provozu a 26,99 miliardy na financování zboží a služeb pro domácnosti. EVROPSKÝ LEASING V POLOLETÍ VZROSTL O 9 % Objem evropského leasingu dosáhl v prvním pololetí letošního roku 127,2 miliardy eur, což představuje meziroční růst o 9,3 %. Informovala o tom organizace Leaseurope, která zastřešuje evropské leasingové společnosti. Podle Leaseurope byl hlavním tahounem růstu leasing automobilů, který meziročně stoupl o 13,4 %, leasing strojů a zařízení vzrostl o 4 % a leasing nemovitostí o 1,4 %. Údaje vycházejí ze souhrnu pořizovacích cen financovaných věcí bez DPH. LEASEPLAN GO MÁ FLEETOVOU MÚZU V kategorii Full service správa vozového parku ankety ALD Automotive Fleet Award 2014 zvítězil produkt LeasePlan Go. Společnost LeasePlan jeho prostřednictvím nabízí malým firmám a drobným živnostníkům dlouhodobou správu vozidel. O výsledcích největší tuzemské specializované ankety zaměřené na vedení podnikových flotil a firemní automobily rozhodlo hlasování stovky odborníků z řad velkých, středních i malých společností různého podnikatelského zaměření. Vítězové byli vyhlášeni na slavnostním galavečeru v Praze. LIBOR BOSÁK ZVOLEN PREZIDENTEM IFLA Libor Bosák (49), předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Leasing, se stal na dva roky prezidentem mezinárodní finanční a leasingové asociace IFLA (International Finance and Leasing Association). Mezinárodní leasingová a finanční asociace IFLA pomáhá firmám z oboru leasingu sdílet informace, zkušenosti a trendy napříč leasingovými trhy nejen Evropy, ale i jiných kontinentů. Libor Bosák během své pracovní kariéry zastával řadu vysokých manažerských pozic v rámci bankovní skupiny ČSOB. ALD AUTOMOTIVE OPUSTIL KOHOUT, JEDNATELEM JE FOŘT ALD Automotive opustil k 1. září jeho jednatel Petr Kohout. Novým šéfem se stal Pavel Fořt, který už od srpna zastával ve společnosti pozici generálního ředitele a předtím post Deputy Managing Directora. Dosud působil jako zástupce generálního ředitele společnosti ALD Automotive a od 1. 8. 2014 jako její generální ředitel. Předchozí pracovní zkušenosti získal jako finanční ředitel společnosti OMD (2010-2014), jako finanční ředitel společnosti ALD Automotive pro Českou a Slovenskou republiku a v auditorské společnosti KPMG. ÚOHS POVOLIL ZMĚNU VLASTNÍKA VB LEASINGU Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v říjnu povolil změnu vlastníka brněnského VB Leasingu. Dosavadním vlastníkem leasingové společnosti byla rakouská VB - Leasing International Holding GmbH. Nově má VB Leasing ovládnout GE Money Bank. Antimonopolní
úřad se zabýval oblastí poskytování služeb finančního a operativního leasingu movitých věcí a poskytování úvěrů nebankovními subjekty. Předmětem transakce je také společnost VB Leasing Services.
Televize je kulisa Týdeník Květy | 11.12.2014 Strana: 33 | Téma: Agentury
Soustředěné sledování televizních relací je podle výzkumu mediální agentury MEC Czech téměř výjimečný jev. Čím dál častější je fenomén "druhé obrazovky", kdy například sledujeme j televizi a přitom pracujeme na počítači. Zatím jako souběžná činnost převládá vaření a konzumace jídla. 30 % dotázaných uvedlo, že jim programy v televizi zpestřují přípravu jídel, průběh vaření i mytí nádobí. Televizor má ale přímo v kuchyni jen málo lidí. Před obrazovkou však obvykle jídlo konzumují. 28 % televizních "kulisářů" se souběžně oddává jiné zábavě: 56 % používá notebook, 36 % prohání mobil nebo si hraje s jinou elektronikou. 26 % lidí se při zapnuté televizi věnuje uklízení bytu a nevypnou ji, ani když hlučně vysávají podlahu nebo jsou v jiné části bytu, než je přijímač. 18 % oslovených potvrdilo, že je jim puštěná televize "partnerkou" při nejrůznějších domácích pracích, například žehlení, šití, pletení, mytí oken. 16 % osob si pustí televizi, i když je v tom čase zaměstnává práce na osobním počítači, smartphonu nebo třeba tabletu. Pokud takoví "diváci" zachytí v televizi zajímavou informaci, nejčastěji si podrobnosti dohledávají přes počítač (88 %) a chytré telefony. Pouze 6 % diváků nevyužívá televizi jako kulisu.
Výroční zprávu za milion už nepotkáte e15.cz | 11.12.2014 | Rubrika: Žurnál | Strana: 0 | Téma: Agentury
Trh s výročními zprávami se dostal na pomyslný bod zlomu. Kdysi největší agentura Big Prague, která se na jejich zpracování zaměřovala, pomalu končí. A tištěné verze začíná válcovat digitál. Agentura Big Prague stála u zrodu trhu s výročními zprávami u nás a dlouhodobě patřila k těm, které se umísťovaly na nejvyšších příčkách v celé řadě odborných soutěží. Strategii se nepodařilo s vedením firmy spojit, na e-maily nikdo ze zástupců agentury nereagoval a telefony, které má na svých stránkách, už nějaký čas nefungují. Znamená to snad, že domácí trh s výročními zprávami úplně skončil? "Kolegové, kteří zpracovávali výročky pro takové firmy jako Sazka nebo Česká pojišťovna, si už hledají práci jinde," prozradil Strategii jeden z bývalých zaměstnanců Big Prague.
"Doba výročních zpráv se sedmimístným rozpočtem je minulostí," myslí si Ondřej Kafka, jehož studio Kafka Design se na korporátní komunikaci zaměřuje. Projektem, který se stará o popularizaci výročních zpráv, je bezesporu soutěž Czech Top 100. Při loňském udělování cen odborná porota postavila nejvýše zprávy ČEZ, PPF a CTP Invest. Na dalších příčkách se pak umístily Severočeské doly, Komerční banka a Cetelem. "U zpracování reprezentativních výročních zpráv jde hlavně o peníze. A jak známo, nejvíce jich mají banky, pojišťovny, velké energetické společnosti a další giganty, jako je například Škoda Auto," vysvětluje Kafka. Nezisková perla Vedle významných firem a značek však na výročních zprávách paradoxně nešetří ani některé neziskové organizace. Příkladem byly v posledním období "výročky" Nadačního fondu Českého rozhlasu - Světluška, Nadace Naše dítě či obecně prospěšných společností Elpida a Lékaři bez hranic. Důvodem, proč je jejich kvalita mnohdy vysoká, je skutečnost, že slouží také jako prezentační materiál pro jejich donátory, mezi které patří třeba finanční skupina Axa, která Světlušku podpořila už více než 18 miliony korun. "Kromě této finanční podpory se do pomoci nevidomým pravidelně zapojují i naši zaměstnanci, například při stavbě Kavárny Potmě. My v Axe jsme rádi, že můžeme být u toho," uvedl Karel Žyla, manažer PR a komunikace společnosti. Pojišťovna tak díky tomu pracuje i na svém vlastním pozitivním obrazu. Agentury, které se zpracováním výročních zpráv živí, přiznávají, že současná situace není zrovna růžová. "Šetří se na kvalitě papíru, na originálních fotografiích i na grafickém designu. Co se týká státních organizací, trendem doby je dělat ze zákona povinné veřejné soutěže, kde je často hlavním kritériem bohužel jen cena. Kvalita a originalita výročních zpráv jde proto celkově dolů," tvrdí Ondřej Kafka. Dalším důvodem snižujícího se renomé výroček může být někdy také častější výměna externích dodavatelů. Ti nejsou mnohdy dostatečně seznámeni ani s firemní kulturou svého klienta, ani s jeho vizuálními pravidly. Výsledkem pak bývá dokument, který není v souladu s celkovou korporátní komunikací zadavatele. "Je pravda, že některé agentury, které se zaměřovaly výlučně na zpracování výročních zpráv, situaci neustály a skončily. Na druhé straně pro ty, kteří na trhu zůstali, je dobrou zprávou, že se objevují i nové společnosti, jež výroční zprávu považují za důležitý nástroj komunikace a investor relations aktivit," hodnotí situaci mírně optimisticky ředitel agentury Entre Petr Čermák. Ulítlá trefa V 90. letech zadavatelé ve velkém sázeli na to, aby byly jejich výroční zprávy jak účinným marketingovým nástrojem, tak designově líbivou firemní publikací. Dokumenty zdůrazňovaly takové hodnoty, jako je firemní vize a důvěryhodnost a později třeba také lidský potenciál těchto společností. Později začaly více komunikovat trvale udržitelný rozvoj a společenskou odpovědnost firem. Vedle toho společnosti své výročky brzy začaly profilovat i podle toho, zda jsou určeny potenciálním investorům, nebo firmám, které chtějí oslovit především retailový trh. Co je však pro všechny společné a podstatné, to je sladění designu s jejich obsahem. "Dobrý obsah, aniž by byl podpořen dobrou grafikou, nemůže výroční zprávu zachránit. Design a
obsah musí jít vždy v ruce," je přesvědčený Čermák. Výroční zpráva však současně slouží jako důležitý a závazný dokument. Pokud je například její vydavatel emitentem kotovaných cenných papírů, může na něho při nezveřejnění některých údajů Česká národní banka uvalit sankce. V posledním desetiletí roste počet výroček, které se snaží upoutat pozornost originalitou a nápaditostí svého zpracování. Ať už použitím netradičního designu, fotografií, nebo samotné vazby, papíru a formátu. Příkladem je výroční zpráva společnosti Cetelem z roku 2012, která zvítězila v posledním ročníku soutěže Zlatý středník. Někteří kritici však namítají, že mírně "ulítlý" styl takových publikací může paradoxně firmám i uškodit. Týká se to zejména těch společností, které sázejí na dobrou pověst, důvěryhodnost a dlouhodobou spolupráci se svými klienty. Takovým dokumentům proto také někdy chybí všech pět P, která by měla každá dobrá výroční zpráva mít: pravdivost, přehlednost, přívětivost z pohledu čtenářů, přitažlivost a požadovaný minimální rozsah. Interaktivní zpráva Jednou z cest, jak poklesu zájmu o výroční zprávy čelit, je nástup nových technologií. "Řada menších firem už výroční zprávy netiskne a chce jen pédéefka. Ty pak rozesílá e-mailem nebo nechává ke stažení na svých webech. Vedle toho existují i jiné novinky, třeba výročky v mobilu či na tabletu," vypočítává nejnovější trendy Kafka. "Chytré" výroční zprávy bývají zpravidla postaveny na operačních systémech Android nebo iOS. Bonusem bývá multimediální obsah, který lze publikovat například v App Store. "Nástup digitálních médií se v našem oboru projevuje ale jen pomalu, i když nové trendy pronikají i sem. Letos jsme třeba připravovali pro Skupinu Komerční banky výroční zprávy pro mobilní zařízení. V dnešní době lze však těžko přesněji předvídat, jaký bude další vývoj," dodává Čermák. Agenturám proto nezbývá než doufat, že ekonomické důvody, které některé zadavatele vedly k omezování výroby výročních zpráv, nakonec nezpůsobí, že se tyto dokumenty nebudou do příště připravovat už jen jako svazek stránek zpracovaných ve Wordu.
Spot dne: Africké ochlazení e15.cz | 11.12.2014 | Rubrika: Spot dne | Strana: 0 | Téma: Agentury
Na druhém konci zeměkoule nemají o nějakých zmrzlých trolejích ani páru. Jihoafrická odnož Ogilvy & Mather přichází s nápadem, který u nás oceníme zase až za několik měsíců, a sice zchladit se pivem. Ale zvolíme také značku Castle Lite?
Oborové termíny
Televize je kulisa Týdeník Květy | 11.12.2014 Strana: 33 | Téma: Oborové termíny
Soustředěné sledování televizních relací je podle výzkumu mediální agentury MEC Czech téměř výjimečný jev. Čím dál častější je fenomén "druhé obrazovky", kdy například sledujeme j televizi a přitom pracujeme na počítači. čítači. Zatím jako souběžná činnost převládá vaření a konzumace jídla. 30 % dotázaných uvedlo, že jim programy v televizi zpestřují přípravu jídel, průběh vaření i mytí nádobí. Televizor má ale přímo v kuchyni jen málo lidí. Před obrazovkou však obvykle jídlo konzumují. 28 % televizních "kulisářů" se souběžně oddává jiné zábavě: 56 % používá notebook, 36 % prohání mobil nebo si hraje s jinou elektronikou. 26 % lidí se při zapnuté televizi věnuje uklízení bytu a nevypnou ji, ani když hlučně vysávají podlahu nebo jsou v jiné části bytu, než je přijímač. 18 % oslovených potvrdilo, že je jim puštěná televize "partnerkou" při nejrůznějších domácích pracích, například žehlení, šití, pletení, mytí oken. 16 % osob si pustí televizi, i když je v tom čase zaměstnává práce na osobním počítači, smartphonu nebo třeba tabletu. Pokud takoví "diváci" zachytí v televizi zajímavou informaci, nejčastěji si podrobnosti dohledávají přes počítač (88 %) a chytré telefony. Pouze 6 % diváků nevyužívá televizi jako kulisu.
Privátní letní hvězda Tyres & Equipment | 10.12.2014 | Rubrika: Reportáž | Strana: 26 | autor: (buj) | Téma: Oborové termíny
Výroba pneumatik pod privátní značkou není ničím výjimečným. Příkladem je evropská síť pneuservisů Point S. Ve své nabídce má sortiment pro osobní i užitkové automobily. A v letošním roce svoje portfolio rozšířila o nové produkty, které budou k dispozici pro letní sezónu 2015. V září letošního roku proběhlo praktické seznámení s novými dezény. Vedení společnosti a partneři se zúčastnili testování v německém Hannoveru na polygonu Contidrome. Nikoliv náhodou. Continental vyrábí pneumatiky pod privátní značkou Point S řadu let a letos zaznamenal obdivuhodný rekord. Celkem se pod privátní značkou Point S vyrobilo v rámci koncernu Continental 8 000 000 pneumatik. Nová řada letních pneumatik pro osobní vozy je již třetí generací. Dezény nesou označení Summerstar 3 a Summerstar Sport 3 a jedná se o letní pneumatiky určené pro osobní vozy. Nápadný směrový asymetrický dezén dostal do vínku moderní technologie a směs, která
vykazuje velmi dobré vlastnosti na mokré vozovce a vysokou odolnost vůči aquaplaningu. Pneumatika Summerstar 3 je určená pro běžné osobní vozy, dezén Summerstar Sport 3 představuje moderní obutí pro výkonné sportovní automobily. Pro prodejní síť, která v České republice čítá 35 aktivních subjektů, to znamená zajímavé rozšíření vlastního sortimentu pro zákazníky, který dosud v privátním portfóliu chyběl. Během dvoudenního setkání v Hannoveru měli účastníci jedinečnou příležitost seznámit se s novou zkušebnou EIBA a vyzkoušet nové pneumatiky v různých jízdních režimech včetně extrémních podmínek zahrnující i jízdu vysokou rychlostí po proslulé klopené stěně Contidromu. Pro ilustraci tohoto výkonu se testování pneumatik zúčastnili inženýři, kteří tyto dezény vyvinuli. Ať už na suchu nebo na mokré vozovce, Summerstar 3 prokázal všechny své technické kvality ve vztahu k ovladatelnosti a jízdnímu komfortu. V rámci tohoto mezinárodního setkání, Point S International také představil komunikační kampaň, jejímž cílem by měla být podpora dezénů Summerstar 3. Připomeňme, že oficiální distribuce Summerstar 3 a Summerstar Sport 3 je plánována na leden 2015. K dispozici bude široká škála 18 rozměrů až do velikosti 20 palců. Nová řada bude pokrývat 85 % evropského vozového parku. Podle vyjádření Františka Mošy, jednatele společnosti Point S Česká republika, jsou nové produkty kvalitní a prokázaly mimořádné jízdní výkony. "Vzhledem k atraktivní cenové hladině mohou našim členům poskytnout zajímavý profit, předností je fakt, že k dispozici bude opravdu široká rozměrová nabídka, takže můžeme pokrýt požadavky většiny zákazníků."
Agentura BPM bankrotuje, neustála změny trhu e15.cz | 11.12.2014 | Rubrika: Zprávy | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny
Společnost Big Partnership Media prodávající reklamu v téměř třech desítkách časopiseckých titulů, na osmi regionálních rádiích a dvou hudebních televizích Music box a VH1 končí. Firma sama na sebe kvůli platební neschopnosti podala k soudu návrh na zahájení insolvenčního řízení řešeného prohlášením konkurzu. Soud řízení zahájil a vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Podle údajů v insolvenčním návrhu dosahuje celková výše dluhů firmy po splatnosti více než čtyři miliony korun. Důvodů pro podání návrhu je podle jednatele a spolumajitele firmy Jiřího Lichého více. "Jednak klesly příjmy natolik, že nejsme schopni vykonávat dál činnost. Snahy o rozšíření portfolia nevyšly v náš prospěch a špatná finanční situace firmy nám neumožňuje jinou cestu," řekl deníku E15 Lichý. Firma měla dosud silnou pozici zejména ve východních Čechách a na Moravě. Na rozhlasovém trhu prostřednictvím Direct Radio Network mimo jiné zastupovala stanice Černá hora, Haná, Sázava a Krokodýl. V minulosti zastupovala i hudební Óčko. Zhoršující se situaci se firma snažila zvrátit od loňského dubna. Začala jednat o rozšíření portfolia o nová rádia, která by podle Lichého posílila jejich podíl na trhu z 5,5 procenta na zhruba sedmnáct procent. "To by znamenalo stabilizaci firmy a velmi solidní ziskovost. Bohužel pro nás se trh přerozdělil do úplně nových celků a to nám neumožňuje fungování. Po dvanácti letech na trhu tak BPM zanikne," dodal šéf firmy se zhruba desetimilionovými ročními tržbami. Trh s rozhlasovou reklamou předloni zaznamenal podle monitoringu admosphere více než pětiprocentní pokles na jeden a půl miliardy korun. V poslední době navíc prožívá významné změny. Ještě loni na jaře chtěla BPM spolupracovat s reklamním zastupitelstvím Regie Radio Music (RRM) ze skupiny Lagardere, do níž patří i stanice Frekvence 1 a Evropa 2. Letos ale RRM naopak spojila síly se svým dosud hlavním konkurentem, firmou Media Marketing Services
zastupující regionální stanice. Z RRM navíc odchází stanice Impuls do nově vzniklého Radio United.
Budoucnost novin je. ve hvězdách nazory.aktualne.cz | 11.12.2014 | Rubrika: 23 | Strana: 0 | autor: Karel Hvížďala | Téma: Oborové termíny
Analytici z deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se domnívají, že noviny prožívají nejhorší krizi od začátku 17. století, kdy začaly existovat. Signálem je třeba i to, že letos byla v Německu zrušena prestižní novinářská cena Henri-Nannen-Preis. Americký šéf Associated Press Gary Pruitt nedávno pro web Meedia uvedl, že trh nemá svědomí. Důvodů současného stavu existuje řada. Zůstaňme u těch, o kterých se diskutuje v Německu. Čtrnáctiletí až devětadvacetiletí věnují novinám v průměru deset minut denně. Jejich rodiče třicet minut, tvrdí dlouhodobá studie veřejnoprávních německých televizí ARD/ZDF. Podle psychologů v budoucnosti nezájem o tištěná média nadále poroste, neboť lidé, kteří v mládí nezískají návyk na čtení, ho již nezískají nikdy. V číslech to vypadá takto: V letech 1982/1983 náklady všech novin v Německu činily 30 milionů exemplářů denně. V roce 2013 se prodávalo 17 milionů. To odpovídá množství prodaných novin v roce 1957. A jen v posledních deseti letech klesl celkový náklad novin o více než šest milionů exemplářů. V osmdesátých letech byla mediální krajina v Německu velmi přehledná: staré měšťanské rodiny měly předplacené noviny FAZ nebo Die Welt, z bulváru se četl Bild a Express. Levičáci si kupovali Frankfurter Rundschau nebo Die Zeit a zelení Tageszeitung, deník založený v roce 1979. Česko je na tom trendově obdobně: od roku 2007 do roku 2012 se zde snížil prodej všech deníků asi o půl milionu výtisků - na něco málo přes milion; čísla ze srpna 2014 už hovoří o prodaných 852 tisících kusů novin denně. R. Varian, ekonomický šéf Googlu, tvrdí, že zájem o informace se nezmenšil: surfuje se na internetu, hledí na televizi, jen se zkrátka méně čte na papíře. Pokud noviny nezačnou velmi rychle kreativně experimentovat, může jim zazvonit umíráček. Už taky proto, že "papíroví" vydavatelé ztrácející čtenáře a inzerci jsou nuceni produkty zdražovat -půlka nákladů na noviny jde na papír a tisk, čímž se škrtící kruh uzavírá. Online informace jsou o hodně levnější a vždy aktuální. Socializační roli plnily noviny na zlomu 19. a 20. století, od té doby se průběžně situace měnila. Tenkrát byly noviny i jejich předplatné znakem sociálního statutu - jako dnes iPhone či iPad. Tento vztah k novinám se již vytratil, hlavně proto, že podle mediálního analytika Rudolfa Stöbera odborníci již noviny nečtou, zajímají se jen o určité důkladné informace, které v nich však nenajdou. Navíc se zhroutil zavedený model: náklad a čtenost přitahovaly reklamu, reklama přinášela peníze a peníze zajišťovaly nezávislost. Platilo pravidlo, že noviny jsou financovány ze dvou třetin z inzerce a třetinou z prodeje. Podle mediálního profesora Andrease Vogelata byla v Německu většina příjmů z inzerce v letech 1880 až 1914, a pak zase až od roku 1958 do roku 2005. Nyní je to opačně: příjmy z prodeje v Německu činí 60 procent; čtenář začíná být opět důležitější než inzerenti. A protože se čím dál tím méně čtou papírová vydání, nejsou ani inzerenti ochotní platit za inzerci dřívější ceny. V číslech to vypadá tak, že v letech 2010 až 2013 příjmy z inzerce klesly z 3,6 miliardy na 2,9 miliardy eur a za posledních dvanáct let klesly na polovinu.
U nás čisté inzertní příjmy vydavatelství jen loni klesly na 6,27 miliardy korun z předloňských 6,69 miliardy korun. Je to způsobeno i tím, říkají analytici, že v inzertních a mediálních agenturách pracuje na manažerských funkcích generace, která sama nečte a dokonce to dává ostentativně najevo, jak to známe i z Česka. Dříve se snídalo společně a ke kávě patřily také noviny. Dnes mají pětatřicetihodinový či čtyřicetihodinový pracovní týden na Západě jen dělníci, zatímco ostatní pracují mnohem déle. Vedoucí pracovníci v investičních bankách, podnikatelé, samostatně pracující umělci a politici jsou v práci až osmdesát hodin týdně. Není čas číst, není čas se scházet při rituálech. Vydavatelům ještě celá devadesátá léta nahrávala situace na trhu s papírem, jehož ceny klesaly, a proto si nevšimli, že internet papír nepotřebuje. A některé dříve vyhledávané inzeráty, kvůli kterým se noviny kupovaly, z novin úplně vymizely (inzeráty s byty, ojetými auty či seznamka). Za posledních dvacet let se proto cena novin v Německu zdvojnásobila, u nás skoro ztrojnásobila, přičemž ceny tiskovin se stále zvyšují rychleji než ceny ostatního zboží. Protože se v rámci snižování nákladů šetří i na redaktorech, noviny se dostávají do pasti, jak říká profesor Stöber: "Člověk nemůže dlouhodobě zvyšovat drasticky ceny a snižovat kvalitu prodávaného produktu bez následků." V Německu proto analytici současná vedení vydavatelství přejmenovali na Gröstes HarakiriManagement aller Zeiten, tedy největší harakiri-management všech dob, protože provádějí permanentní propouštění redaktorů a snižování kvality. Hlavní náplní jejich práce je počítání - i proto, že právě to jim jejich smlouvy umožňují, k tomu je nutí. Jsou placeni za úspory jako takové; důsledky úsporných opatření je vůbec nezajímají. Například německá televizní a rozhlasová stanice WDR, tedy Westdeutscher Rundfunk, na počátku roku 2014 prohlásila, že do roku 2020 propustí dalších 500 zaměstnanců, FAZ chce propustit 200 lidí z 900 (jejich ztráta se v minulém roce vyšplhala na 8,2 milionu eur a zbavují se i tiskárny v Maisachu v Bavorsku), časopis Stern ohlásil propouštění 26 spolupracovníků, vydavatelství DuMont, které vydává tituly Kölner-Stadt Anzeiger, Berliner Zeitung, Express a Hamburger Morgenpost, se chystá v příštím roce snížit počet pracovníků o desítky. A dále: po převzetí katolického vydavatelství Weltbild novým vlastníkem, Droege Group, ztratilo práci tisíc zaměstnanců z celkového počtu 2600. Už i kancléřka Angela Merkelová 29. září 2014 varovala vydavatele před dalšími úspornými opatřeními, která ohrožují kvalitu zpravodajství, protože veřejnoprávní média a prestižní tiskoviny jsou nedílnou součástí demokratické infrastruktury. Ač u nás dochází k podobnému propouštění a snižování kvality médií, politiky to nezajímá či spíše se zdá, že jim to vyhovuje. Základní otázka proto zní: Jaká čeká printový trh budoucnost? Novináři z FAZ vypracovali dva scénáře, které mohou platit i u nás. První scénář předpovídá novinám zlý konec, protože klasický model financování eroduje. Proto prý řada novin zanikne a přežijí jen tituly, které na sebe vydělají jinou činností, kterou rozvinou na internetu či v jiném byznysu. V ohrožení jsou i staré zavedené tituly. Odhady předpokládají, že většina novin vydrží nejdéle sedm let. Z novinařiny se pro hodně lidí stane vedlejší povolání, jako tomu bylo ještě v XIX. století.
Druhý scénář představuje cosi jako pozitivní utopii. Někteří vydavatelé vyjdou z krize jako vítězové; budou profitovat na tom, že velké vydavatelské domy ztratily důvěru čtenářů. Navíc budou založena nová specializovaná vydavatelství, jejichž mladí zaměstnanci budou pracovat za nízké platy a nebudou počítat s inzercí. Jejich model bude postaven na vysoké kvalitě textů, analýz a komentářů. Infotainment se přesune na bezplatná či levná média. Tato změna časem, až vyrostou nové generace, které budou číst téměř vše v elektronické podobě, nebo budou ochotné platit vysoké ceny za papírová vydání, možná přinese novou kvalitu. Prestižní noviny budoucnosti budou tudíž opět postaveny na autorských hvězdách, které zase budou mít dobré smlouvy. Perfektně zpracované texty budou analyzovat problémy lidí v oblastech, kde budou vycházet, už se nebudou tolik zajímat o politické strany, vládu, odbory, církve atd. Noviny budou experimentovat a testovat, co od nich lidé chtějí, čím mohou být pro ně užitečné. A za to budou čtenáři, jak už ukazují první vlašťovky, ochotní platit. A ti, co platí, se cítí být zároveň jistým společenstvím, které chce kvalitní žurnalistiku podporovat: fungují jako pojišťovna pro dobrou žurnalistiku, říká Kalle Ruch, ředitel FAZ. Faktem je, že ve francouzském deníku Le Monde se podařilo spojit oddělení mladých on-line novinářů se zkušenými bardy z deníku a tato synergie přinesla výsledky: aktuální zpravodajství je určeno pro tablety a další digitální média, hlubší analýzy a komentáře jen pro papírové vydání. Süddeutsche Zeitung hodlá nastartovat modelový projekt tzv. týdenního vydání, kde budou převzaté nejdůležitější texty týdne, doplněné důkladnou kulturní rubrikou, investigativními články atd. Kromě toho bude na digitálu přístupná příloha Sport am Wochenende za 89 centů. Rovněž jeden z šéfů Reuters Institute Oxford je přesvědčen o tom, že budoucnost mají jen seriózní zprávy, rešerše dělané na místě, o němž materiál pojednává, analýzy odborníků a kvalitní editoři, kteří tyto zprávy umí seřadit podle důležitosti. Na jakém médiu se pak tyto produkty budou číst, to si bude moci každý, kdo zaplatí, zvolit sám. Takové informace ovšem bude kupovat mnohem méně lidí, než tomu bylo dříve a nebudou ani v elektronické podobě levné. V turbulencích těchto dilemat se nacházejí i proslulé německé zpravodajské časopisy. Vystřídáni mají být všichni šéfredaktoři Der Spiegelu, Focusu i Sternu, ač ti stávající - Wolfgang Büchner, Dominik Wichmann a Jörg Quoos - nastoupili v roce 2013. Důvod? Zajímali se víc o internetová vydání, rychlost zpravodajství než o kvalitní žurnalistiku, na které se bude v budoucnu nejspíš zase vydělávat. Ukazuje to i projekt bývalé šéfredaktorky New York Times Jill Abramsonové, která spolu s americko-britským novinářem Steven Brillem chce v nejbližší době nastartovat vydávání delších novinářských žánrů (delších, než je rozsah magazínu a kratší než kniha). Tyto příběhy budou pouze pro předplatitele a autoři na své projekty dostanou zálohu až do výše 100 000 dolarů. Zásada sázet na co nejširší publikum začíná platit výlučně pro bulvár. Řada vydavatelů a šéfredaktorů si tohle včas neuvědomila, nebudovala přesvědčivou identitu - a i to je důvod, proč nejspíš tolik titulů zaniká a zanikne. V řádu věci se jeví být výsledek německých průzkumů o prestiži profesí: důvěryhodnost žurnalistů klesla v Německu na 29. místo z 32 vyjmenovaných povolání; za redaktory jsou již jen pracovníci inzertních agentur, zástupci pojišťoven a politici. V takových výzkumech se propadají, jak víme, i tuzemští žurnalisté. Tradiční dělení médií na prestižní, pop-média a bulvár už nevystihuje podstatu stávající situace. Asi můžeme začít hovořit o médiích lehkých, která šíří medialitu, tedy nekonečný proud informací, polopravd, PR-sdělení, lží, výmyslů, reklamy a kuriozit, a o médiích těžkých, která nabízejí obsáhlejší komentáře, analýzy a reportáže pro přesně vymezené cílové skupiny nebo
dokonce jen jeden důkladně zpracovaný příběh. Zhroutila se však i představa nových majitelů médií, kteří přišli z byznysu a domnívali se, že pomocí svých médií vylepší svůj obraz na veřejnosti a ještě na tom budou vydělávat. O jejich média klesá zájem, takže stojí před volbou, zda taková média dotovat. Dost přesně to před časem formuloval profesor Stephan Weichert z Media School v Hamburku: "Dnes je mnohem méně jasné než před deseti lety, co je vlastně žurnalistika, a to je právě ta revoluce, s níž se praktikující novináři nesmířili." A známý nezávislý novinář a bloger Hardy Prothmann dodává: "Myslí v kategoriích, které už dávno neplatí!"
Budou Slováci fňukat jako Poláci? Reklama urazila Slovenku! TN.cz | 11.12.2014 | Rubrika: TN.CZ/default | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny
Určitě si pamatujete na reklamu, která pobouřila Poláky. Nyní je tu reklama, která označuje slovensky mluvící dívku za krávu. Budou si Slováci stěžovat podobně, jako fňukali Poláci? Zdá se, že některé české reklamní agentury se začaly zaměřovat na provokování sousedních národů. Nedávno tvůrci reklmních spotů označili Poláky za šmelináře (psali jsme o tom ZDE) a nyní zase jiná reklamní agentura útočí na krásnou ženu hovořící slovensky. Prý i kráva se může cítit šťastná... Co si o tomto spotu myslíte vy? Je to v pohodě, nebo je to za hranou? Diskutovat můžete i na našem facebooku.
