Absolventi na trhu práce 2007

Absolventi na trhu práce 2007 průzkum společnosti LMC provedený mezi účastníky virtuálního pracovního veletrhu Měsíc absolventů on-line na www.jobs.cz

Nabídka služeb Obsah: úvodní zpráva průzkum I: mezi studenty a absolventy VŠ (1587 účastníků) průzkum II: mezi zúčastněnými zaměstnavateli

1

Absolventi na trhu práce – Úvodní zpráva

Atraktivita absolventů stoupá a roste i počet absolventských příležitostí. Potvrzují to údaje z průzkumu, který v rámci virtuálního veletrhu pracovních příležitostí Měsíc absolventů on-line (MAO) provedla společnost LMC, provozovatel portálu Jobs.cz. Oslovili jsme účastníky MAO ze strany studentů, čerstvých absolventů i firem. Průzkumu se nakonec zúčastnilo 1587 mladých vysokoškoláků a 27 renomovaných společností z různých oblastí podnikání: výrobní průmysl (6), potravinářství (4), finančnictví (6), farmacie (1), IT a telco (4), služby (2), poradenství a audit (3), distribuce energie (1). Díky jejich odpovědím je nyní obrázek současného trhu práce v segmentu „absolventi“ jasnější.

Absolventi jsou v kurzu Zájem o absolventy u zaměstnavatelů v České republice roste. Nedostatek kvalifikovaných lidí s několika lety praxe nutí firmy nabízet volné pozice i lidem s praxí menší nebo žádnou. Dalším důvodem růstu absolventských pracovních příležitostí je samotný rozvoj ekonomiky, zejména ve finančnictví, automobilovém průmyslu, v oblasti ICT (vývojová centra) a ve službách (centra sdílených služeb).

„Všeobecný nedostatek kvalifikovaných profesionálů se začíná projevovat i v ekonomických oborech.“ Marika Suchyňová, Ernst & Young

Boj o talenty Na studenty a čerstvé absolventy se zaměřily zejména velké nadnárodní společnosti. Nejde u nich jen o řešení z nouze, ale i o promyšlenou náborovou strategii, jejímž cílem je oslovit perspektivní zaměstnance dříve než konkurence a získat je pro sebe. Personální marketing zaměřený na studenty vysokých škol je jedním z výrazných trendů v oblasti náboru. Oddělení lidských zdrojů se v posledních letech učí nábor nejen administrativně řídit, ale i promýšlet jeho úspěšnost a podpořit ji jednak marketingovými prostředky, jednak péčí o dobrou pověst firmy jakožto zaměstnavatele.

Návrat domů? Ač je zvýšená poptávka po absolventech faktem, nedá se říci, že platí bezvýhradně. Atraktivita absolventů pro zaměstnavetele se samozřejmě liší podle studovaného oboru a ne všechny regiony mají stejnou strukturu volných pracovních pozic. Důležitý je také vztah nabídky pracovních pozic a struktury studovaných oborů na místních vysokých školách. Trh práce funguje lokálně, je omezen dostupností zaměstnanců a jejich mobilitou. Otevření jednoho závodu či centra služeb může regionální pracovní trh značně ovlivnit. Dobrou zprávou pro rozvoj regionů je, že třetina mladých lidí se hodlá po škole vrátit do svého původního bydliště.

LMC s.r.o. • Lighthouse Towers • Jankovcova 1569/2c • 170 00 Praha 7 • Tel.: +420 224 810 053,055 • www.lmc.cz

2


První zaměstnání Co je, nebo spíš byl, paradox „prvního zaměstnání“? Zaměstnavatelé byli ochotni přijímat do zaměstnání jen někoho, kdo měl alespoň nějakou praxi, tu se ale studentům nedařilo získat, protože je firmy bez praxe nechtěly. Nyní jsou ale svolné zaměstnávat daleko více studentů než dřív a i školy začaly na práci studentů při studiu hledět jako na součást jejich přípravy na profesní start. Podle některých zaměstnavatelů se snaží v tomto ohledu dokonce vyjít vstříc racionálnější úpravou rozvrhů výuky tak, aby vysokoškoláci mohli lépe sladit studium i praxi. Pro některé profese, jako jsou třeba programátoři, není těžké si během studia vysoce kvalifikovanou práci najít. Řešením pro studenty a čerstvé absolventy jiných, například humanitních oborů, by mohla být například nová centra sdílených služeb, která u nás mnohé firmy zřizují. Práce v nich vyžaduje středoškolské vzdělání, ale i znalost cizího jazyka, která leckterým středoškolákům chybí. Proto může být vhodným prvním zaměstnáním pro vysokoškoláky, a to již při studiu, díky částečným úvazkům, které centra nabízejí.

„Center sdílených služeb vzniklo v poslední době několik, jen společnost Siemens otevřela dvě, a není vždy snadné najít pro ně dostatečný počet zaměstnanců. Největším zádrhelem je požadovaná znalost cizích jazyků.“ Jan Kopecký, Siemens

Absolventi rostou Místo vyplašených a nepraktických, nebo zase naopak přemrštěně sebevědomých čerstvých absolventů, kteří byli ještě před pár lety postrachem mnoha personalistů, nastoupila nyní podle mínění zaměstnavatelů „generace“ dospělejších, realisticky myslících a na trhu práce lépe zorientovaných mladých lidí, kteří mají přesnější představu, čeho chtějí v profesním životě dosáhnout, i rozumný odhad toho, co je možné. Mohou za to zahraniční stáže a pobyty, na které studenti více jezdí, shoduje se mnoho personalistů, a také rozšířenější práce při studiu.

„Často poznáme, že se uchazeč vrátil ze Spojených států. Je většinou sebevědomější a průbojnější než ostatní.“ Fatima Charhouliová, Vigour

Školy jsou lepší Osmdesát šest procent dotázaných studentů o sobě v průzkumu tvrdí, že ovládá anglický jazyk a skoro všichni zaměstnavatelé se shodli na tom, že nynější absolventi znají cizí jazyky lépe než jejich nedávní předchůdci. I za to určitě mohou zahraniční stáže, ale nejspíše nejen ony. Ne nezanedbatelná část personalistů připustila, že zásluhu na tom mají i vysoké školy, které modernizovaly výuku a vypouštějí na pracovní trh gramotnější lidi, a to nejen po stránce vlastní odbornosti, ale i tzv. měkkých dovedností (komunikativnost, schopnost prezentovat).


3


„Za stále ještě nedostatečnou znalost světových jazyků u studentů technických oborů může zřejmě nízká úroveň jazykové výuky na středních technických školách.“ Jan Kopecký, Siemens

Platy a jiné hodnoty Skoro polovina dotázaných personalistů využívá při stanovování platů benchmarkingových průzkumů specializovaných agentur. Jen na základě vlastní úvahy jedná pouze 22 procent společností. Čím se budou nabídky od firem odlišovat? Tak jako má na rozhodování spotřebitele čím dál větší vliv nejen charakteristika výrobku samotného, ale i reklama a třeba i charitativní činnost firmy, tak bude rozhodování uchazeče o zaměstnání ovlivňovat i pověst firmy jako zaměstnavatele. Bude posuzovat pracovní atmosféru, firemní kulturu, prestiž značky. Průzkum ukázal, že studenti vnímají šarm známých firem. Těch, které se mimochodem jako první začaly intenzivně věnovat personálnímu marketingu.

„Podle mých zkušeností očekávají absolventi ekonomických oborů vyšší nástupní plat než absolventi technických oborů. Ti ale zase počítají s větším růstem mzdy v následujících letech.“ Hana Pitnerová, Hella Autotechnik


4

Absolventi na trhu práce vlastníma očima – Průzkum I

Průzkumu se zúčastnilo 1587 studentů nebo čerstvých absolventů převážně vysokých škol, kteří navštívili akci Měsíc absolventů on-line (MAO) na www.jobs.cz Vyšší odborné školy navštěvuje nebo již vystudovalo pouze sedm procent dotázaných. Největší zastoupení měly školy ekonomického a technického směru, což odpovídá profilu a zacílení akce: absolventi těchto škol jsou aktuálně u zaměstnavatelů nejžádanější. Jen z necelé třetiny byly zastoupeny pražské školy, téměř čtyřicet procent účastníků bylo z vysokých škol v regionech. Rovná šance oslovit zaměstnavatele odkudkoli je jednou z výhod MAO oproti podobným off-line akcím a zajišťuje mu u studentů a absolventů velkou popularitu.

Jak jste daleko se studiem? Student/ka nebo absolvent/ka VOŠ do dvou let po škole

7% 54,7 %

Student/ka prvních tří ročníků (24,3 %) a posledních dvou ročníků (30,4 %) VŠ Absolvent/ka VŠ (do 2 let po škole)

12,5 % 25,9 %

Pracuji po škole již déle než 2 roky

Jakou školu studujete nebo jste již dokončil/a? 33,5 %

Ekonomická Technická

25,3 %

Humanitní

9,5 %

Pedagogická

6,7 %

Přírodovědecká

4%

Zemědělská

2,8 %

Právnická

2,7 %

Jiná

15,5 %

Kde jste studoval/a nebo studujete? 29,5 % 17,9 % 11,3 % 4,4 % 3,4 % 4,6 % 5,5 % 3,4 % 5,8 % 14,2 %

Praha Brno Ostrava, Opava, Karviná Olomouc Zlín Hradec Králové, Pardubice Ústí nad Labem, Liberec České Budějovice, Jindřichův Hradec Plzeň, Karlovy Vary Jiné


5


Ovládáte nějaký cizí jazyk? 86 %

Anglický Německý

50 %

Francouzský

10 %

Španělský

6%

Italský

2%

Ruský

15 %

Jiný

7%

Více než čtyři pětiny účastníků průzkumu o sobě tvrdí, že ovládají angličtinu. Zdá se to hodně, i když vezmeme v úvahu, že studenti za sebou mají mnoho let jazykové výuky na všech stupních škol a teoreticky by měli angličtinu ovládat všichni. Realita je tomu zatím ještě spíše vzdálená, ale možná se k ideálu pomalu přibližujeme. Všichni zaměstnavatelé se v letošním průzkumu shodli, že nynější absolventi znají cizí jazyky lépe než ti, kteří školy opouštěli před pár lety (viz dále). Pozoruhodně vysoké je procento uvedené znalosti němčiny. Možná vysvětlení? a) Účastníci průzkumu jsou nadprůměrně „čilou“ skupinou vzdělaných mladých lidí, čehož je důkazem i jejich účast v Měsíci absolventů on-line. b) Německý jazyk je poměrně rozšířeným komunikačním jazykem v mnoha (nejen) výrobních firmách, díky německé kapitálové účasti. Studenti (zejména) technických směrů, kteří se aktivně zajímají o své budoucí pracovní uplatnění, tedy možná němčinu považují za podobný „must“ jako angličtinu. Nakolik cizí jazyky skutečně ovládají, je jiná otázka - nepožadovali jsme další specifikaci úrovně znalosti. Z čísel je dále zajímavá patnáctiprocentní znalost ruštiny. Tito studenti již v nižších stupních škol povinnou ruštinu nezažili – a nevytvořili si tedy ani k tomuto jazyku averzi. Ruština předstihla i francouzštinu!

Vybíral/a jste si školu i podle toho, jaké pracovní perspektivy daný obor nabízí? 18,5 %

Ne, orientoval/a jsem se výhradně na to, co mě baví Ne, vybíral/a jsem hlavně podle svých schopností

11,8 % 60,2 % 9,55 %

Hlavní bylo, co mě zajímá, ale bral/a jsem v úvahu i možnost uplatnění Klíčové při výběru pro mě bylo, zda po škole najdu snadno práci

Průzkumy v minulosti ukázaly, že čeští studenti údajně při výběru školy málo dbají na to, zda jejich vzdělání bude mít praktické uplatnění. Letos ale téměř 70 procent dotázaných potvrdilo, že při výběru školy budoucí uplatnění zohlednili. Zbylých třicet procent vybíralo podle svých zájmů a schopností, což také není špatné vodítko – co nás baví, většinou umíme, a když jsme v něčem dobří, většinou se tím i uživíme. I výsledky u tohoto dotazu potvrzují dojem personalistů, že současní absolventi mají v otázkách profese a zaměstnání jasněji, než jejich nedávní předchůdci (viz dále).


6


0

5

10

15

20

25

30

35

40

Pracujete (nebo pracoval/a jste) při škole? Ano, vykonával/a jsem kvalifikovanou práci ve svém oboru

28,5 %

16,9 %

0

5

10

15

20

Ano, vykonával/a jsem kvalifikovanou práci, ale v jiném oboru 25

30

35

36,3 % 40

Ano, ale není (nebyla) to kvalifikovaná práce Ne, nepracuji (nepracoval/a jsem)

18,3 %

Přes padesát procent studentů „nepotkalo“ během studia kvalifikovanou práci. Druhá, slabší polovina získala při škole praxi, kterou jako kvalifikovanou hodnotí. Určitě to závisí do jisté míry na studovaném oboru a na poptávce na trhu práce. Větší je po programátorech, menší po studentech filozofie. Studentům humanitních směrů se ale nově otevírají možnosti prvního zaměstnání v takzvaných centrech sdílených služeb, kde firmy nabízejí i částečné úvazky (viz také úvodní zpráva). Vstupenkou je všeobecné vzdělání a komunikativní znalost cizího jazyka. A chuť do práce, která je službou – servisem, často po telefonu.

Vyjel/a jste při studiu na zahraniční stáž? 9%

Ano, díky příležitosti dané školou

2%

Ano, přes studentskou organizaci na škole

5%

Ano, přes komerční agenturu 10 %

Ano, sám/sama jsem si ji našel/našla (doporučení) 25 % 20,5 %

Ještě ne, ale chystám se Tuto možnost nechávám až po studiu

28,5 %

Ne, nemám o studium v zahraničí zájem

Odvážíme se tvrdit, že si v dnešní době každý opravdový zájemce o zahraniční stáž může studijní pobyt v zahraničí vyřídit. Téměř polovina dotazovaných studentů ale prozrazuje, že o něco takového nemá zájem, buď vůbec (28,5 %!), nebo během studia (20,5 %). Přitom zaměstnavatelé potvrzují, že zahraniční pobyt má na studenty viditelně blahodárné účinky: pokud ho absolvovali, působí sebevědoměji a umějí lépe komunikovat. Ostatně, už naši předkové věděli, jak důležité je odjet do světa na zkušenou. Malý zájem o studijní pobyt v zahraničí projevují údajně studenti technických univerzit – právě ti, kteří by více než jiní potřebovali rozvinout a upevnit měkké dovednosti jako komunikativnost a schopnost prezentovat a obhájit svou práci, nápad, projekt... Možná se stáží bojí vinou chatrných základů znalosti cizího jazyka, které si na vysokou školu přinášejí z technických středních škol.


7

Absolventi na trhu práce vlastníma očima – Průzkum I 0

5

10

15

20

25

30

35

Připravila vás škola dobře pro zaměstnání? 33,4 % 0

5

10

15

20

16,6 %

25

30

Ano, po všech stránkách 35

Odborně ano, ale ne po stránce všeobecných znalostí a dovedností

16,9 %

Škola má rezervy v obou směrech Během studia nejvíce postrádám více praxe

33,1 %

Se vysoká (nebo vyšší odborná) škola, je spokojená třetina dota0 vzdělanostní 5 10 výbavou, 15 20 kterou 25 jim 30 poskytla 35 zovaných studentů. Téměř stejný počet má naopak pocit, že příprava pokulhává, zejména v rozvíjení měkkých dovedností. Vysoké školy mají ještě co zlepšovat, v zájmu spravedlnosti je ale třeba říct, že vyšší kvalitu absolventů přičítají zaměstnavatelé – poměrně nově – i modernizaci vysokých škol, která již proběhla (viz dále). Třetina studentů a čerstvých absolventů by ale uvítala, kdyby příprava na škole byla více spojena s praxí.

Kterou cestu nejvíce využíváte k získávání informací o studovaném oboru? 42 % 41 % 6,4 % 47,5 %

Webové stránky Semináře, veletrhy Tisk Doporučení od profesorů, známých

Jako dva hlavní zdroje informací se v dnešním světě definitivně prosadily internet a „autority“ – myšleno jako lidi, ke kterým máme důvěru. To platí jak pro studium, tak pro trh práce.

Po ukončení studia bych chtěl/a pracovat: 33,7 %

V okolí svého původního bydliště Ve velkém městě (jako Praha nebo Brno)

24,2 %

V zahraničí

7,1 % 35 %

Tam, kde dostanu výbornou pracovní nabídku, nezávisle na lokalitě

Je dobrou zprávou, že třetina studentů by se po dosažení vzdělání chtěla vrátit do svého rodiště či původního bydliště. Odliv vzdělaných lidí z regionů do velkých měst komplikuje situaci na trhu práce a zpomaluje místní rozvoj. Další třetina zúčastněných má namířeno do velkých měst, nebo dokonce do zahraničí (7 %). Poslední třetina se nerozhoduje podle lokality, ale podle atraktivity pracovní nabídky – je tedy otevřená a pracovně mobilní. Alespoň to o sobě tvrdí. A zde je prostor pro firmy, aby ukázaly, zda dokážou za zaměstnáním přilákat i mladé lidi odjinud. Pracovní mobilita je i u mladých lidí v Česku poměrně nízká.


8

Absolventi na trhu práce vlastníma očima – Průzkum I 0

5

10

15

20

25

30

35

40

V jaké společnosti byste chtěl/a pracovat? Ve velké mezinárodní společnosti

27,5 % 8,2 %

Ve velké národní společnosti

12,2 %

V menší společnosti 52,1 %

0

5

10

15

20

25

30

35

Velikost zaměstnavatele mě nezajímá

40

Více než jedna třetina dotázaných by dala přednost zaměstnání ve velké (renomované) společnosti. Ve srovnání s minulým rokem tak narostl počet lidí, kteří neposuzují jen pracovní nabídku, ale i zaměstnavatele, o téměř deset procent. Je to možné přičítat masivnímu nástupu marketingových aktivit v oblasti lidských zdrojů, které rozvinuly jako první zejména velké nadnárodní společnosti. V každém případě se na trhu práce čím dál více hodnotí i značka zaměstnavatele, nikoli jen „tvrdá data“ pracovní nabídky.

0 5 10 15 20 25si nejvíc 30 35 cením... 40 Od zaměstnavatele

62,4 % 12,1 %

Rozvoj vzdělávání (jazykové kurzy, kurzy v rámci specializace atd.) Možnost stáže v zahraničí Příspěvky na... (sportovní vyžití, ošatné, kultura atd.)

3,9 %

Jiné zaměstnanecké výhody (doprava, pojištění, stravné atd.)

21,6 %

Čím vzdělanější zaměstnanec, tím více si cení investic do svého rozvoje: skoro dvě třetiny dotázaných mladých lidí na první místo mezi benefity staví vzdělávání. Možná i proto, že ostatní benefity se stávají tak trochu samozřejmostí.

V jakém rozmezí si představujete svůj nástupní plat? 39 % 37,1 % 15,2 % 8,7 %

15 20 25 30

– 20 tisíc – 25 tisíc – 30 tisíc tisíc a více

Platy v České republice rostou stejně jako platová očekávání lidí vstupujících na pracovní trh. V loňském průzkumu MAO by si o plat 15–20 000 korun řeklo skoro 44 procent dotazovaných, 20–25 000 korun očekávalo 34 procent, ale 25–30 000 korun jen necelých 8 procent – oproti letošnímu téměř dvojnásobku. Nad 30 000 korun „vzhlíželo“ loni jen 3,7 procenta – kdežto letos už 8,7 procenta. Zato 10 procent loňských dotázaných by se spokojilo jen s 10–15 000 korunami. I přes rostoucí nároky čerstvých absolventů je platová nabídka s jejich představami více méně v harmonii: jak dále uvidíme, 67 procent firem soudí, že nároky absolventů jsou adekvátní.


9


Jaký čas 20 byste ochoten/na 10 30 byl/a 40 50 60 70 80věnovat dojíždění do práce za zajímavou pracovní 0 nabídkou? 1%

15 minut 19 %

30 minut 59 %

11,6 % 0

10

20

30

1 hodina 1,5 hodiny

40

50

60

70

80

9,4 %

I více

Pro skoro dvě třetiny dotázaných studentů by byla hodina dojíždění do zaměstnání maximální limit. V trpělivosti s dojížděním by Čechy asi obyvatelé leckteré země na západ od nás předhonili, zejména pak v kategorii vysokoškoláků. V Německu není vzácným jevem, obzvlášť v některých profesích, i daleko časově náročnější dojíždění.

Jakým způsobem si budete hledat (jste si našel/a) zaměstnání?

26,9 %

Aktivním vyhledáváním v pracovních nabídkách

Vystavením on-line životopisu na internet

1,7 %

71,4 %

Aktivním vyhledáváním + vystavením životopisu na internetu

Za výraznou změnu v chování čerstvých absolventů označilo více zaměstnavatelů jejich lepší orientaci na trhu práce: lepší představy o tom, co chtějí dělat a jak toho dosáhnout, větší obeznámenost s tím, jak to chodí. Mladí lidé jsou na trhu práce aktivnější a internet mají hned po ruce.


10

Absolventi na trhu práce z pohledu zaměstnavatelů – Průzkum II

Růst počtu pracovních pozic pro absolventy je trendem v mnoha zemích EU, včetně České republiky. Jak je tomu ve vaší společnosti?

nárůst za rok Celkem odpovědělo 19 firem

1

1

nárůst za 4 roky Celkem odpovědělo 11 firem

1

3

2

1

2

1

1 5

1

2 1

1 1

4

1

1

0%

2 firmy

20 %

5 firem

5%

1 firma

30 %

4 firmy

10 %

1 firma

36 %

1 firma

12 %

1 firma

40 %

1 firma

13 %

1 firma

50 %

1 firma

15 %

1 firma

60 %

2 firmy

20 %

2 firmy

100 %

1 firma

30 %

1 firma

250 %

1 firma

70 %

1 firma

500 %

3 firmy

Počet míst pro absolventy roste, a to celoevropsky. Pro srovnání: průzkum britské asociace zaměstnavatelů absolventů AGR (Associates of Graduates Recruiters) odhaduje letošní nárůst počtu absolventských míst o 15 procent ve Velké Británii, v celé Evropě pak o 18 procent. A tento trend trvá již několik let. Souvisí zřejmě s celkovým nedostatkem kvalifikovaných lidí zejména některých profesí na trhu práce a s potřebou firem zaměstnávat lidi s moderním vzděláním spíše než s dlouholetou pracovní zkušeností. Nedostatek kvalifikovaných profesí je citelný i v České republice, logicky tedy i zde firmy otevírají dveře absolventům. Průzkum MAO nárůst počtu absolventských pozic u zdejších firem potvrdil.


11


Kolik ročně přijímáte absolventů v poměru k celkovému počtu nových zaměstnanců? Celkem odpovědělo 25 firem

3

5 1

16

3 firmy

do 5 %

16 firem

do 10 %

1 firma

až 1/4

5 firem

i více

Téměř čtvrtina dotázaných firem hledá na víc než jednu čtvrtinu volných míst čerstvé absolventy a dvě třetiny firem jim vyhrazuje alespoň deset procent. Toto vysoké číslo je jistě dané i skladbou dotazovaných firem. Jsou mezi nimi velké poradenské a auditorské společnosti, jejichž nábor je z velké části obrácen k absolventům, dále významné finanční domy, které rozvinuly absolventské trainee programy, IT firmy, ve kterých jsou mladí programátoři vítaní již za studií, nebo výrobní firmy, které ze svých inzerátů vymazaly požadavek praxe, protože postrádají konstruktéry a další technické profese.

Kolik absolventů se vám hlásí na jednu volnou absolventskou pozici? Celkem odpovědělo 25 firem 52 %

28 % 20 %

Firmy sice touží po absolventech, ale jen po těch nejlepších. Průzkum ukazuje, že celkový zájem absolventů o pracovní pozice daleko převyšuje počet pro ně určených míst. A přesto někdy bývá problém místa obsadit, říkají zaměstnavatelé. V celkovém konkurenčním tlaku na výkonnost a produktivitu se rozevírají nůžky mezi vysokými nároky firem a reálným profilem většiny kandidátů.

Do 5 kandidátů Do 10 kandidátů Více než 10 kandidátů

60


12


Jak byste celkově zhodnotili uchazeče z řad absolventů, kteří procházejí vaším výběrovým řízením? Celkem odpovědělo 27 firem

78 %

80

Našim požadavkům vyhovuje alespoň polovina uchazečů Našim požadavkům vyhovuje většina uchazečů, kteří se k nám hlásí

0%

Úroveň uchazečů se podle zaměstnavatelů viditelně zlepšuje. Zatímco si ještě před pár lety stýskali, že většina uchazečů je pro ně „nepoužitelná“, nyní podle průzkumu požadavkům vyhovuje již polovina. Ač je průzkum spíše orientační, i z jeho výsledků se dá vyčíst, že v očích zaměstnavatelů absolventi stoupli.

0

0

Jen málokterý z uchazečů vyhovuje našim požadavkům

22 %

80

Zvýšila se podle vás za posledních několik let úroveň znalostí a dovedností absolventů?

Celkem odpovědělo 27 firem 85 %

100

22 % 3,7 % 0%

Ano, lépe ovládají cizí jazyky

56 %

Ano, jsou samostatnější

56 %

Ano, umějí lépe komunikovat Ano, jsou odborně lépe připraveni Ne, úroveň se podle mě nezměnila Ne, úroveň se podle mě zhoršila

Celé roky zaměstnavatelé bědovali, že se s čerstvými absolventy „nedá mluvit“. Myšlena tím byla malá komunikativnost a neprůbojnost českých studentů, zejména v porovnání s jejich kolegy ze západních zemí. Blýská se nyní na lepší časy? Většina firem v letošním průzkumu vyslovila názor, že nynější absolventi jsou na tom, co se měkkých dovedností týče, o dost lépe. Vyšší úroveň znalosti cizích jazyků zaznamenalo dokonce 85 % firem. Odborná příprava se taktéž zlepšila – z pohledu 22 % zúčastněných firem. 100


0

0

13

80


80

Pokud se podle vás úroveň znalostí a dovedností absolventů lepší, co je důvodem? Celkem odpovědělo 26 firem Jezdí více na zahraniční stáže

81 %

Získali lepší vzdělání už od základního stupně škol

8%

Vysoké školy se modernizovaly

50 %

Jiné důvody

31 %

100

Mnoho personalistů (81 %) přičítá kouzelnou moc proměnit stydlivého absolventa v mladého perspektivního zaměstnance právě zahraničním stážím či pobytům v zahraničí. Jen 8 % se domnívá, že se zlepšily nižší stupně vzdělávacího systému, ale polovina personalistů soudí, že se zdokonalilo vzdělávání na vysokých školách. Personalisté též uvádějí, mezi jinými důvody, že studenti jsou výrazně lépe zorientovaní na trhu práce právě větším kontaktem s praxí již při studiu.

100

Jak dlouho v průměru vydrží podle vašich zkušeností absolventi u svého prvního zaměstnavatele? Celkem odpovědělo 25 firem 20 % 40 % 40 % Zůstávají u nás v průměru 2 roky Zůstávají v průměru 2–4 roky Zůstávají déle

40 procent firem v průzkumu uvedlo, že průměrná délka pracovního poměru se zaměstnancem, pro kterého jsou prvním zaměstnavatelem, jsou 2–4 roky, a dalších 40 % uvádí dokonce dobu delší než 4 roky. Z toho by se dalo usuzovat na velkou zaměstnaneckou věrnost. Tato čísla zřejmě přesahují republikový průměr, a to pravděpodobně díky tomu, že se často jedná o velké a prestižní společnosti, které nabízejí velké možnosti kariérního postupu a jsou pro absolventy kýženým zaměstnavatelem i v dlouhodobém horizontu.

Je součástí pracovní smlouvy dohoda, jak dlouho u vás absolvent zůstane po zapracování (návratnost investice), s případným penále za nedodržení? Celkem odpovědělo 27 firem

Ano Ne

0% 100 %

Žádná z dotazovaných firem si nezavazuje absolventy k tomu, že u ní musejí po nějakou dobu zůstat. Určitá opatření vedoucí k tomu, aby investice do jejich vzdělávání a zapracování nepřišla nazmar, se ale nějakou formou závazku řeší, mimo pracovní smlouvu.


14


0

0

40

40

15

20

25

30

35

40

Jak stanovujete platovou nabídku pro absolventy? Celkem odpovědělo 27 firem 59 % 44,4 % 15

20

25

30

35

Na základě vlastního průzkumu trhu Na základě průzkumů specializované agentury

40

22,2 %

Na základě vlastní úvahy

Mnoho zejména velkých firem si při určování výše platů pomáhá benchmarkingovými studiemi dostupnými na trhu. Průzkum to potvrdil – na specializované agentury se obrací 44 procent dotazovaných firem. Pouze 22 procent společností se spoléhá na vlastní úvahu. 50

60

70

80

Jak byste hodnotili představy a očekávání absolventů ve vztahu k zaměstnání a nabídce zaměstnavatelů? Celkem odpovědělo 27 firem 50

60

70

67 %

80

18,5 % 14,5 %

Jejich nároky a očekávání jsou většinou adekvátní a odpovídají naší nabídce I ti, kteří by našim sítem požadavků ani neprošli, mají často přehnané nároky Ti nejlepší znají svou cenu a mají často vysoké, až přehnané požadavky

Rozkolísanost českého pracovního trhu se pomalu začíná harmonizovat. Bylo častým nářkem personalistů ještě před několika lety, že velká část uchazečů o zaměstnání ze strany čerstvých absolventů patřila do dvou kategorií. V první byli nevyhovující kandidáti. Do druhé patřili ti, kteří zaměstnavatele sice zaujali, ale nejen pozitivně. Projevovali sice dobré předpoklady, ale i velkou neskromnost a nedostatek pokory. Zdá se, že tento druh absolventů přenechává místo mladým lidem, kteří si nepěstují směšnou pýchu, ale zdravé sebevědomí.

Průzkumu se zúčastnily společnosti: BSC Praha, KPMG Česká republika, Československá obchodní banka, PricewaterhouseCoopers, Deloitte Czech Republic, Coca-Cola Beverages ČR, E.ON Česká republika, Ernst & Young, Zentiva, Česká pojišťovna, Maersk Czech Republic, Kooperativa pojišťovna, Komerční banka, Česká spořitelna, Škoda Auto, Nestlé Česko, ŠkoFin, T-Mobile, James Cook Languages, ABB, Bosch Diesel, Hella Autotechnik, Plzeňský Prazdroj, Siemens, Vigour, Moeller, Danone


Absolventi na trhu práce 2007

Recommend Documents