Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Absolventi ekonomických fakult na trhu práce Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.
Brno 2013
Robert Šulák
Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Blahoslavu Rozbořilovi, Ph.D. za vstřícnost při poskytování konzultací, odborné vedení, trpělivost a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval doc Ing. Dr. Jiřímu Rybičkovi za předem vytvořenou šablonu pro zpracování závěrečných prací, která mi ušetřila hodiny času strávené formátováním textu.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Absolventi ekonomických fakult na trhu práce“ vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu poţité literatury. V Brně dne 20. května 2013
__________________
Abstract Šulák, R. Faculties of Economics graduates on the labour market. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU, 2013. This bachelor thesis deals with the issue of transition of faculties of economics graduates into the labour market within the Brno region. The thesis focuses on the graduates’ qualifications and on their successful integration and its dependency on the selected attributes. The theoretical part introduces definitions of terms related to the labour market: unemployment; the transition of graduates into the labour market; and it covers the history and current status of the indicators of unemployment. The practical part provides an empirical research of the successful integration of graduates into the working life. This part also presents a ranking list of competencies required from graduates. Data collected by questionnaire survey are compared with the findings of the previous national survey REFLEX 2010. Keywords Graduates, unemployment, work, labour market, Faculties of Economics, qualifications.
Abstrakt Šulák, R. Absolventi ekonomických fakult na trhu práce. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU, 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou přechodu absolventů ekonomických fakult brněnského regionu na trh práce. Pozornost je směřována na kvalifikační předpoklady absolventů a závislosti vybraných znaků na úspěšném začlenění. Teoretická část se zabývá definicí pojmů spojených s trhem práce, nezaměstnaností, přechodem absolventů na trh práce, a zaznamenává vývoj a aktuální stav indikátorů nezaměstnanosti. Praktická část je empirickým výzkumem úspěšnosti začlenění absolventů do pracovního ţivota a sestavení ţebříčku kompetencí poţadovaných po absolventech. Data shromáţděná dotazníkovým šetřením jsou srovnávána se závěry předchozího celostátního výzkumu REFLEX 2010. Klíčová slova Absolventi vysokých škol, nezaměstnanost, práce, trh práce, ekonomické fakulty, kvalifikační předpoklady.
Obsah
9
Obsah 1
Úvod a cíl práce
17
1.1
Úvod ......................................................................................................... 17
1.2
Cíl práce ................................................................................................... 19
2
Metodika
20
3
Teoretická část
21
3.1
Definice pojmů ......................................................................................... 21
3.1.1
Vymezení pojmu práce .................................................................... 21
3.1.2
Potřeby uspokojované prací............................................................ 22
3.1.3
Vymezení pojmu trh práce .............................................................. 22
3.1.4
Vzdělání a vzdělávání ...................................................................... 23
3.2
Nezaměstnanost...................................................................................... 24
3.2.1
Měření nezaměstnanosti................................................................. 26
3.2.1.1 Obecná míra nezaměstnanosti ....................................................... 27 3.2.1.2 Podíl nezaměstnaných osob............................................................ 29 3.3
Rizikové skupiny z hlediska nezaměstnanosti ....................................... 30
3.3.1
Osoby se zdravotním postiţením .................................................... 30
3.3.2
Absolventi a mladiství ...................................................................... 31
3.3.3
Osoby pečující o děti do věku 15 let ................................................. 31
3.3.4
Vyšší věkové kategorie .................................................................... 32
3.4
Typy nezaměstnanosti ............................................................................ 32
3.4.1
Frikční nezaměstnanost .................................................................. 32
3.4.2
Strukturální nezaměstnanost ......................................................... 33
3.4.3
Cyklická nezaměstnanost ................................................................ 34
3.4.4
Další členění nezaměstnanosti ....................................................... 34
3.4.4.1 Dobrovolná nezaměstnanost .......................................................... 34 3.4.4.2 Nedobrovolná nezaměstnanost ...................................................... 34
10
Obsah
3.4.4.3 3.4.4.4 3.4.4.5 3.4.4.6 3.5
Přechod absolventů na trh práce .............................................................36
3.6
Absolventi vysokých škol na trhu práce ..................................................39
3.6.1
Expanze vysokoškoláků v ČR ..........................................................39
3.6.2
Moţnost získat odpovídající práci ...................................................42
3.6.3
Vyšší příjmy .....................................................................................42
3.6.4
Aktuální platy absolventů ............................................................... 44
3.6.5
Která škola umoţní lépe najít práci ................................................ 46
3.7
4
Sezónní nezaměstnanost ................................................................. 35 Dlouhodobá nezaměstnanost .......................................................... 35 Skrytá nezaměstnanost .................................................................... 35 Neúplná, nepravá nezaměstnanost a „job stagnation“ ................... 35
Kvalifikační předpoklady absolventů ..................................................... 49
3.7.1
Klíčové a profesní kompetence ....................................................... 49
3.7.2
Hlubší dělení kompetencí pracovníků ........................................... 50
Praktická část 4.1
52
Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................... 52
4.1.1
Identifikační otázky ......................................................................... 53
4.1.2
Obsahové otázky .............................................................................. 56
4.2
Kvalifikační předpoklady......................................................................... 73
4.3
Závislosti vybraných ukazatelů ............................................................... 75
5
Diskuse
80
6
Závěr a doporučení
82
7
Literatura
84
7.1
Literární zdroje ....................................................................................... 84
7.2
Internetové zdroje ...................................................................................85
A
Obrázky z teoretické části (kvalifikační předpoklady)
88
B
Dotazník
90
C
Přílohy z praktické části
94
Seznam obrázků
11
Seznam obrázků Obr. 1 Graf vývoje vybraných ukazatelů měr nezaměstnanosti v ČR v období 1997–2010. Zdroj: ČSÚ, MPSV.
27
Obr. 2 Obecná míra nezaměstnanosti v ČR od roku 2005 do konce roku 2011. Zdroj: ČSÚ.
29
Obr. 3 Původní míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s novým ukazatelem – podílem nezaměstnaných osob 15–64 let, ČR. Zdroj: ČSÚ.
30
Obr. 4 Nezaměstnanost absolventů v % podle doby uplynuté od získání diplomu Zdroj: Matrika studentů, MPSV, SVP.
39
Obr. 5 Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí z obyvatelstva 25– 64 let na trhu práce Zdroj: Education at Glance 2012.
40
Obr. 6 Míry nezaměstnanosti vybraných skupin obyvatelstva. Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
41
Obr. 7 Průměrné měsíční mzdy hrubé mzdy podle vzdělání Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
43
Obr. 8 Mzdy vysokoškoláků oproti průměrné mzdě ve vybraných zemích Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
44
Obr. 9 Průměrné nástupní mzdy absolventů SŠ a VŠ srovnané s průměrnou mzdou v ČR Zdroj: ČSÚ, VŠPS, Profesia.cz,2013.
45
Obr. 10 Rozdíly v platech a benefitech absolventů VŠ a SŠ Zdroj: Profesia.cz, 2013.
46
Obr. 11 Míra nezaměstnanosti v ČR 2002–2011, absolventi podle oborového zaměření fakult Zdroj: Koucký, Zelenka, 2011.
49
Obr. 12
53
Podíl muţů a ţen mezi respondenty (otázka č. 13)
12
Obr. 13
Seznam obrázků
Obtíţnost nalezení pracovní pozice po ukončení studia
56
Obr. 14 Poměrné zastoupení délky hledání pracovní pozice po ukončení studia
58
Obr. 15 Nutnost vysokoškolského vzdělání v prvním zaměstnání
59
Obr. 16 Nutnost vysokoškolského vzdělání absolventů podle fakult
60
Obr. 17 Dostatečnost znalostí nabytých studiem pro pracovní zařazení
60
Obr. 18 Dostatečnost znalostí nabytých studiem pro pracovní zařazení podle fakult
61
Obr. 19
62
Získaná praxe během studia podle fakult
Obr. 20 Přičinění jednotlivých fakult při hledání praxe absolventů
64
Obr. 21
Mimoškolní vzdělávání podle pohlaví a fakult
65
Obr. 22
Relativní četnosti formy dodatečného vzdělávání
66
Obr. 23
Relativní četnosti obsahu dodatečného vzdělávání
67
Obr. 24 Pracovní pozice absolventů podle vystudovaných fakult
70
Obr. 25
Nástupní platy absolventů vybraných fakult
72
Obr. 26 Kompetence poţadované zaměstnavateli po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících Zdroj: Kalousková, Vojtěch, 2008.
88
Obr. 27 Rozdíl mezi úrovní kompetencí poţadovanou, vlastní a poskytovanou školou Zdroj: Zelenka, Ryška, 2011
88
Seznam obrázků
13
Obr. 28 Význam klíčových kompetencí pro jednotlivé sektory podle vzdělanostních skupin Zdroj: Kalousková, Vojtěch, 2008.
89
Obr. 29 Rozdělení kompetencí do skupin a příslušné průměrné míry hodnocení Zdroj: Zelenka, Ryška, 2011.
89
Obr. 30 Rozdíl mezi úrovní kompetencí poţadovanou, vlastní a poskytovanou školou
94
14
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1 Absolutní četnosti a podíly ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva ČR v roce 2011
26
Tab. 2 Standardizované míry nezaměstnanosti sledovaných fakult
48
Tab. 3
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17
54
Tab. 4
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18
54
Tab. 5
Tabulka pro kvótní výběr
55
Tab. 6
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1
56
Tab. 7
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2
57
Tab. 8 Relativní četnosti absolventů jednotlivých fakult podle doby do získání zaměstnání
58
Tab. 9
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4
61
Tab. 10
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5
62
Tab. 11
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6
63
Tab. 12 Relativní četnosti obsahové náplně kurzů pro jednotlivé fakulty
68
Tab. 13
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14
69
Tab. 14
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16
71
Tab. 15
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15
72
Tab. 16 Školní, poţadované a vlastní úrovně kompetencí – zkoumané fakulty.
74
Tab. 17
75
Srovnání výsledků dotazníku a šetření REFLEX 2010
Seznam tabulek
15
Tab. 18 Kontingenční tabulka – pohlaví respondentů/nástupní plat
76
Tab. 19 Kontingenční tabulka – doba hledání zaměstnání/dodatečné vzdělávání
78
Tab. 20
95
Ţebříček desíti nejvíce poţadovaných kompetencí
Tab. 21 Deset nejvíce poţadovaných kompetencí podle platového ohodnocení respondentů
96
Úvod a cíl práce
17
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Nezaměstnanost se v posledních desetiletí stává stále častěji diskutovaným tématem. Její vlivy jsou mezioborové a vysoce přesahují rámec ekonomie, mají vliv na společnost a nesporně ovlivňují psychiku jedince. Pryč je jiţ čas centrálně plánované ekonomiky a tudíţ časů plné zaměstnanosti. Průvodní jev trţní ekonomiky je nezaměstnanost, se kterou jsme neodmyslitelně kaţdodenně konfrontováni. Ať uţ jsme sami bez práce, někdo známý nebo rodinný příslušník ztratil zaměstnání, procházíme-li přes město a mineme půl tuctu sedících lidí s nataţenou rukou, či nás ve večerních zprávách informují o dvou zesnulých bezdomovcích, kteří bohuţel nepřeţili letošní tuhé mrazy. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá a je nadále platné, ţe člověk, který investuje do vzdělání, má větší šanci lepšího platového ohodnocení, rychleji si najde práci (s větší šancí právě tu, na kterou se připravoval) a jeho ţivotní úroveň v porovnání s ostatními niţšími formami vzdělání je o poznání vyšší. Samotné studium na vysoké škole je investicí, investicí do budoucna. Člověk se vzdává finančních prostředků, které by mohl vydělat místo studia a dále je investovat. Na oplátku očekává právě benefity a výhody, které jsou spojeny s vyšší mírou odborného vzdělání. V České republice se začátkem devadesátých let rozjel masivní boom terciérního vzdělávání. Přechod na trţní hospodářství a uvolnění podnikatelské hráze vyprovokovalo poptávku po ekonomicky vzdělaných lidech, kteří se orientují v oboru a přinesou státu a svým zaměstnavatelům ekonomický pokrok a růst. Studovat ekonomii, nebo podobný obor bylo velice výhodnou investicí do budoucna. Tito lidé bezproblémově nacházeli práci a na trhu po nich byla vysoká poptávka. S postupem času se volná místa na trhu začínají zaplňovat a vzniká postupný přetlak studentů ekonomických oborů, které chrlí české vysoké školy. Nejen ekonomických, ale i humanitárních oborů. Naopak v poslední době jsme svědky zvýšené poptávky po absolventech technických specializací a absolventech informačních technologií. Tito lidé jsou zpravidla zaměstnání téměř ihned po absolutoriu. Fakt umocňuje i systém vysokého školství v České republice, kdy jsme svědky vysokého počtu lidí s čerstvě získaným diplomem, ale bez moţnosti adekvátního uplatnění na trhu práce. Ve své bakalářské práci se zamýšlím nad otázkou, jestli stále populární ekonomické vzdělání nachází na trhu práce dobré uplatnění. Pokud absolventi
18
Úvod a cíl práce
studují ekonomické vědy jen na popud svých rodičů, protoţe ti za svých časů byli svědky ekonomického boomu a směřovali své dítě tímto směrem; nebo sám student má pocit, ţe ekonomie je to nejlehčí, co můţe studovat a získá tak diplom spolu s lepší pozicí na trhu práce, tak nejsem toho názoru, ţe takovéto vzdělání má reálný přínos pro ekonomiku jako celek. Přetlak studentů bojujících místo ideálně ve svém oboru, na který se specializovali má za následek mnohdy sníţení platových nároků kladených absolventy, nebo práci, která poţaduje menší kvalifikaci, neţ kvalifikaci nabytou absolventem. V praxi můţe tato situace působit na čerstvého vstupujícího na trh práce demotivačně a můţe vést ke zhoršeným pracovním návykům způsobeným dlouhým hledáním práce, niţším platovým ohodnocením nebo dlouhodobou nezaměstnaností. V neposlední řadě je jedním z důvodů výběru tohoto tématu i moje vlastní zvědavost – jakoţto studenta ekonomie – jaké šance na budoucí uplatnění mám a jaké vyhlídky mne čekají. Vţdy mne zajímala vyhlídka do budoucnosti, a proto jsem se o téma uplatnění studentů zajímal. Mnohem víc mne teď těší, ţe jednu takovou studii mohu vypracovat sám a bude mít přínos nejen pro mne, ale i pro ostatní, kterým téma uplatnění absolventů není lhostejné a má práce se jim dostane do rukou.
Úvod a cíl práce
19
1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je realizace výzkumu mezi absolventy magisterských oborů ekonomických fakult v brněnském regionu. Bude se jednat o absolventy ekonomických fakult ze tří velkých brněnských státních vysokých škol. Dílčím cílem je vypracování a zhotovení dotazníku, jeho distribuce mezi respondenty a následné vyhodnocení. Další dílčí cíl tvoří vyhodnocení výsledků a jejich interpretace. Budou vyslovený hypotézy, které se buďto potvrdí, nebo vyvrátí. Posledním dílčím cílem praktické části je sestrojení ţebříčku kvalifikačních předpokladů, které jsou kladeny na absolventy ekonomických fakult v jejich prvních zaměstnáních. Následně budou tyto výsledky komparovány s výsledky obdobného šetření (REFLEX 2010), které se ovšem nijak nezaměřuje na obor. Cílem je najít odchylky v kvalifikačních předpokladech absolventů ekonomických fakult od ostatních absolventů. Na základě výsledků budou vysloveny závěry a doporučení pro studenty, které teprve čeká ukončení studia na vysoké škole, případně pro fakulty. Ty se mohou inspirovat výsledky výzkumu a zaměřit svou výuku na kompetence, které jsou poţadovány na trhu práce po absolventech.
20
Metodika
2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části, jsou zpracovány teoretické podklady potřebné k vypracování navazující praktické části. Teoretická část je zaloţena na studiu odborné literatury, článků a aktuálních dat a informací týkajících se problematiky trhu práce, zaměstnanosti, nezaměstnanosti, přechodu studentů na trh práce a kvalifikačních předpokladů, které po absolventech chtějí jejich zaměstnavatelé. Dále je popsán stav absolventů na trhu práce. V závěru teoretické části jsou uvedeny výsledky výzkumu realizovaného Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, na které naváţe praktická část bakalářské práce. Praktická část je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části jsou vyhodnocovány výsledky dotazníkového šetření, ve druhé části se porovnávají výsledky dotazníkového šetření se souhlasným blokem otázek, který byl vytvořen pro všechny absolventy v projektu REFLEX 2010. Ve třetí části je proveden výpočet závislostí mezi zjištěnými daty a zjišťovanými charakteristikami. V poslední, čtvrté části, jsou na základě výsledků navrţena doporučení pro absolventy, kteří se chystají v blízké budoucnosti opustit akademickou půdu a vstoupit na trh práce. Data potřebná k vyhodnocení stavu absolventů ekonomických fakult na trhu práce byla získána pomocí dotazníkového šetření, kdy byli osloveni absolventi, kteří úspěšně ukončili magisterské programy v akademických letech 2010/2011 a 2011/2012. Současně se jedná o absolventy tří brněnských ekonomických fakult. Konkrétně je to Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Podnikatelská fakulta Vysokého učení technického v Brně. Data byla sbírána elektronicky pomocí webové aplikace Google Questionnaire, následně převedena do programu Microsoft Excel pro výpočet četností a charakteristik. Pro výpočet závislostí mezi slovními znaky bylo pouţito kontingenčních tabulek a statistických hypotéz. Blok otázek, které byly do dotazníku zařazeny za účelem srovnání hodnocení kvalifikačních předpokladů absolventů ekonomických fakult s ostatními studenty, je vyhodnocen zvlášť. Pro zjednodušení bylo v dotazníku pouţito bodové stupnice od jedné do pěti namísto originální desetibodové stupnice. Na základě získaných informací a utvořených závěrů jsou vysloveny doporučení pro studenty, kteří se chystají řádně ukončit studium na vysoké škole. Nepřímo jsou také vysloveny doporučení pro fakulty, jak mohou své studenty lépe připravit do budoucí praxe.
Teoretická část
21
3 Teoretická část 3.1 Definice pojmů 3.1.1
Vymezení pojmu práce
Práce je jedním ze tří primárních výrobních faktorů hned vedle půdy a kapitálu. Nicméně samotný pojem práce je chápán v různých vědních oborech rozličně. I. Nový a A. Surynek (Nový, Surynek, 2006) tvrdí, ţe práce je pro člověka nutnou součástí jeho existence. Jako taková bývá předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín a právě z hlediska těchto vědních disciplín se její definice různí. Technické a přírodní vědy pod tímto pojmem rozumí nejen činnosti člověka, ale také činnosti zvířat a přírodních sil, v jejichţ důsledku dochází ke změnám ve stavu přírody bez ohledu na to, kdo a proč je realizuje a v čem je jejich smysl a výsledky. Filosofie chápe práci jako nezbytnou potřebu lidského organismu, jako fyziologickou funkci tělesných orgánů uvolňujících energii. Sociologický pohled na věc přináší S. Ouroda, kdyţ tvrdí, ţe práce uspokojuje některé základní ţivotní potřeby, ale lidé pracují i proto, ţe se snaţí uspokojit i potřeby společenské. Dále uvádí poznatek, ţe: „Práce uvolňuje stále více člověka z existenční závislosti na přírodě, ale činí ho stále více závislým na společnosti. Pracovní činnost člověka je většinou činností cílevědomou, která je předem „projektována, uvědomována“ v jeho psychické oblasti.“ (Ouroda, 2004) Pro všeobecnou potřebu uvádějí autoři ve své publikaci tuto definici práce: „Práce je uvědomělou a cílevědomou činností člověka, v jejím průběhu dochází k přetváření předmětů přírody, respektive výsledků předchozí pracovní činnosti tak, aby mohly sloužit k uspokojování jeho potřeb.“ (Nový a Surynek, 2006) Jak bylo zmíněno výše, práce je jedním z primárních výrobních faktorů a z tohoto hlediska se dá pouţít definice, kterou uvádí kolektiv autorů Musil P., Fuchs K., Franc A. a Grigarčíková Š., ţe: „Výrobním faktorem práce rozumíme souhrn znalostí, dovedností a fyzických schopností obsažených v člověku, který je schopen vykonávat nějakou pracovní činnost. Výrobní faktor práce tedy můžeme ztotožnit s pojmem pracovní síla. Jedním ze specifik pracovní síly je skutečnost, že práce jako výrobní faktor je nedělitelnou součástí každého jedince.“ (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008) Práce, pro ekonomické účely, se dá definovat jako lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v uţitečné statky. Výsledkem pouţití pracovních sil je
22
Teoretická část
mzda. L. Tvrdý uvádí definici mzdy: „Mzdu můžeme definovat jako odměnu za vykonanou práci, která je poskytnuta zaměstnanci zaměstnavatelem. Pokud je tržní mzda vyšší než mzda rovnovážná, nastává na trhu práce přebytek pracovní sil (tzn. nezaměstnanost). Naopak v případě, že je tržní mzda nižší než rovnovážná, na trhu práce vznikne nedostatek pracovních sil.“ (Tvrdý a kol., 2007) Rád bych na tomto místě uvedl jednu definici zahraničního autora, který vystihl ekonomickou podstatu pojmu definice práce. Ve své publikaci1 definuje práci jednoduše a výstiţně jako: „ Soubor úkonů, vykonávaných v procesu výroby, jejichž cílem je vytvoření statků, tj. předmětů, sloužících k uspokojování lidských potřeb.“ (Lange, 1966) 3.1.2
Potřeby uspokojované prací
Pět základních potřeb kaţdého člověka, které jsou uspokojovány prací a zaměstnáním, definuje ve své publikaci S. Ouroda. Mezi těchto pět potřeb S. Ouroda (Ouroda, 2004) řadí: vytváří pro zaměstnaného reálnou strukturu času (dne, týdne, roku…), znamená příleţitost pravidelně sdílené sociální zkušenosti mimo rámec rodiny, umoţňuje jedinci podílet se na cílech a účelech, které ho přesahují, vymezuje jeho osobní status a osobní identitu (např. u můţu je sebeúcta zaloţená většinou na finančním příspěvku, který dává do rodiny), vynucuje si řadu aktivit, ke kterým není člověk bez zaměstnání motivovaný. 3.1.3
Vymezení pojmu trh práce
Trh práce můţeme definovat jako místo, kde dochází ke střetu nabídky práce s poptávkou po práci, přičemţ prací se rozumí jakákoliv fyzická nebo duševní činnost člověka, jejímţ výsledkem jsou výrobky nebo sluţby. (Tvrdý a kol., 2007) Tuto definici dále prohlubuje kolektiv autorů v čele s B. Buchtovou a uvádí, ţe: „Trh práce je jedním ze vzájemně propojených segmentů tržního hospodářství. Vývoj na trhu práce je pod vlivem stejných tržních zákonitostí jako ostatní trhy, ale má řadu specifických rysů, které jsou projevem výjimečnosti výrobní-
1
LANGE, Oskar. Politická ekonomie: obecné otázky. 1. vyd. Praha: Academia, 1966, 344 s.
Teoretická část
23
ho faktoru práce. Práce je jedním ze zdrojů, ale neexistuje sama o sobě. Práci konají lidé, nositelé schopnosti pracovat (pracovní síly).“ (Buchtová, 2002) S větším důrazem na ekonomickou teorii přichází se svou definicí P. Musil a K. Fuchs. Autoři definují trh práce pro ekonomickou potřebu jako jeden z trhů výrobních faktorů. Střetává se na něm nabídka s poptávkou. Dále uvádějí, ţe: „Poptávku po práci tvoří firmy, které mají zájem najímat pracovní sílu s cílem maximalizovat svůj zisk. Nabídkovou stranu pracovního trhu zajišťují domácnosti, které na daný pracovní trh přicházejí nabízet své schopnosti, dovednosti a znalosti s cílem maximalizovat svůj zisk.“ (Musil, Fuchs, 2008) Pojem práce, jakoţto faktoru spojeného výhradně s lidskou schopností pracovat, bývá označován jako lidský kapitál. Definici vyuţívající pojem lidský kapitál uvádí L. Tvrdý, kdyţ tvrdí: „Hodnota lidského kapitálu je určena na trhu práce vzájemným působením nabídky a poptávky po práci. Ekonomové trhu práce pak rozeznávají tři typy lidského kapitálu. Lidský kapitál získaný doma, formálním vzděláním a v průběhu pracovního života (formou zaškolování). Vyšší úroveň vzdělání mnozí neztotožňují pouze s vyšší prestiží, ale vyšší mzdovou úrovní, vyšší mírou ekonomické aktivity a nižší pravděpodobností výskytu nezaměstnanosti.“ (TVRDÝ a kol. 2007) Nutno poznamenat, ţe poslední z uvedených definic uţ naráţí na vztah zaškolování s vyšší mzdovou úrovní a niţší pravděpodobností výskytu nezaměstnanosti. Je tedy prokazatelné, ţe vzdělávání hraje jednu z klíčových rolí, při vstupu jedince na trh práce a jeho úspěchu na tomto trhu. 3.1.4
Vzdělání a vzdělávání
Jak bylo výše zmíněno, vzdělání a proces vzdělávání hraje důleţitou roli při budování pozice absolventů vstupujících na trh práce. L. Tvrdý uvádí definici vzdělání: „Vzdělání, obecně charakterizované jako soustava vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností vč. utváření morálních rysů a zájmů, je výsledkem procesu vzdělávání.“ (Tvrdý a kol., 2007) Pojem vzdělávání je vysvětlen v odborném sociologickém slovníku2 jako proces získávání vědomostí ve formě poznatků i určitých schopností a dovedností, spojených s úsilím o integraci do dané kultury a společnosti a o aktivní přispění k jejich rozvoji. (Čermák, 1996)
ČERMÁK, V. Vzdělanost. In: Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 2
24
Teoretická část
W. Leirman uvádí různé pohledy, kterými se lze dívat na problematiku vzdělání a vzdělávání, kdyţ tvrdí: „Někteří považují vzdělávání a výchovu za prostředky, s jejichž pomocí lze vštěpovat hodnoty a přesvědčení, jiní vidí ve vzdělávání nástroj rozvoje racionálního myšlení a solidních znalostí, zatímco další mluví o vzdělávání jako o prostředku poskytujícím profesionální dovednosti nebo naopak jako o odkrývání dřímajících schopností.“ (Leirman, 1996) Nejvýznamnějším ekonomem, který analyzoval problematiku lidského kapitálu, je Gary S. Becker. Definuje3 investice do lidského kapitálu jako aktivity, které se projevují trvalým nebo opakovaným vlivem na peněţní či psychické příjmy. Vzdělání povaţuje za investici, která v budoucnu přinese jednotlivci výnos v podobě vyšších výdělků jako odměnu za větší znalosti a schopnosti, popř. vyšší produktivitu práce a technologický pokrok. Ulrich Beck, který si v knize Riziková společnost klade otázky, zda je důleţité posílit vztah mezi vzděláním a zaměstnáním a jak působí nezaměstnanost na vzdělávací systémy. Podle něj se jiţ problém nezaměstnanosti dotýká oborů, o kterých se v minulosti soudilo, ţe vţdy zajistí zaměstnání. Upozorňuje také na problém nezaměstnanosti mladých lidí, kteří jiţ během studií vědí, ţe poté, co opustí školu, budou mít problém s uplatněním na trhu práce. Díky tomuto jevu pak zůstávají ve školách, čímţ dočasně řeší hrozbu nezaměstnanosti. „Školy se jakožto instituce snadno stávají zaopatřovacími ústavy, jakýmisi „čekárnami“, které neplní úkoly v oblasti profesní kvalifikace, … oblasti vzdělávacího systému, které jsou zasaženy nezaměstnaností, se stále víc podobají jakýmsi slepým kolejím, … Jízdenky do Nikam a frontu lidí před sebou drží v šachu „hrozbou“: ‚Bez jízdenky nebudete nikdy moci jet vlakem!‘“ (Beck, 2011) Beck dále zdůrazňuje, ţe dlouhodobá strukturální nezaměstnanost vede ve vzdělávacím systému k rozporné situaci a také mnoho absolventů se potýká s problémem nezaměstnanosti po dokončení školy.
3.2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje historický i novodobý problém, který je jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů trţního hospodářství i společnosti jako celku. Dopady se promítají nejen do kaţdodenních ţivotů nezaměstnaných lidí, ale i do ekonomik států a díky volnému pohybu pracovní sily postupně přesahují geografické hranice jednotlivých zemí. Nezaměstnanost je Definice je převzata z kniţní publikace: BECKER, G. B. Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education. Second edition. Chicago: University of Chicago Press, 1980, 268 s. ISBN 0-226-04109-3. 3
Teoretická část
25
jistý společenský problém, který je předmětem ekonomického zkoumání. Pod pojmem nezaměstnanost se dá představit stav, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva z nějakého důvodu nepracuje. Nezaměstnaní jsou tedy lidé, kteří na trhu za daných podmínek nemůţou nebo nechtějí, pracovat. Nejvíce pouţívanou definicí nezaměstnaného je definice Mezinárodní organizace práce (ILO)4, podle které je nezaměstnanou osobou osoba starší 15 let, která je bez práce, aktivně hledá práci a je připravena během referenčního období do práce nastoupit. (Tvrdý a kol., 2007) Pro správné ujasnění si toho, kdo je nezaměstnaným a co nezaměstnanost je, výše uvedené nestačí. Ukazatel počtu nezaměstnanosti, který v České republice zajišťuje Český statistický úřad, vychází z mezinárodně srovnatelné metodiky vypracované Eurostatem, která vznikla na základech a doporučeních od Mezinárodní organizace práce. Za nezaměstnané se podle této metodiky5 povaţují všechny osoby věku 15 let a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběţně splňovaly následující tři podmínky Mezinárodní organizace práce: nebyly zaměstnané, byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, vyuţíváním inzerce, podnikáním kroků pro zaloţení vlastní firmy, podáním ţádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protoţe ji jiţ našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Pro stanovení míry nezaměstnanosti a další odvozené výpočty je naprosto nezbytné vědět, kdo je povaţován za nezaměstnaného. Za zaměstnané se naopak povaţují osoby starší patnácti let, které mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří obě tyto skupiny. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady. (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008)
4 5
Mezinárodní organizace práce z anglického originálu International labour organization (ILO). Zdroj: www.czso.cz.
26
Teoretická část
Následující tabulka ilustruje rozloţení jednotlivých skupin obyvatelstva k datu posledního proběhlého šetření v roce 2011, které zhotovoval Český statistický úřad.6 Tab. 1 Absolutní četnosti a podíly ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva ČR v roce 2011
Ekonomická aktivita
Obyvatelstvo celkem absolutně
%
v tom Muţi
Ţeny
Obyvatelstvo celkem
10 436 560
100
5 109 766
5 326 794
Ekonomicky aktivní
5 080 573
48,7
2 750 039
2 330 534
Zaměstnaní
4 580 714
43,9
2 491 996
2 088 718
Nezaměstnaní
1 499 859
04,8
1 258 043
1 241 816
Ekonomicky neaktivní
4 784 923
45,8
2 024 815
2 760 108
Nezjištěno
1 571 064
05,5
1 334 912
1 236 152
v tom
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011.
Z tabulky je patrné, ţe na začátku druhého desetiletí představuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a neaktivního skoro totoţnou hodnotu. Ekonomicky aktivního obyvatelstva je v České republice o 2,9 % více neţ obyvatelstva ekonomicky neaktivního. Zaměstnané osoby tvoří pouze 43,9 % celkové populace. I přes větší zastoupení ţen v celkovém obyvatelstvu neplatí, ţe ţeny zastanou majoritní podíl v ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Právě naopak, ţeny tvoří větší skupinu mezi ekonomicky neaktivním obyvatelstvem. Je to dáno dřívějším odchodem do důchodu, faktem, ţe ţeny jsou častěji osobami v domácnosti a podle Sčítání taky díky tomu, ţe velkou část osob s vlastním zdrojem obţivy tvoří právě ţeny (87,1 %). 3.2.1
Měření nezaměstnanosti
V České republice se ke sledování vývoje a průběhu nezaměstnanosti pouţívají dva ukazatele. Oba představují citlivý indikátor situace na trhu práce. První z nich zajišťuje a vytváří Český statistický úřad na základě Výběrového šetření pracovních sil (dále jen VŠPS). Tento ukazatel se nazývá obecná míra nezaměstnanosti. Druhý z ukazatelů je zajišťován Ministerstvem práce a sociálních věcí
Jedná se o Sčítání lidu, domů a bytů, ve kterém byla zjišťována i úroveň ekonomické aktivity. Průzkum proběhl v první polovině roku 2011. 6
Teoretická část
27
České republiky (dále jen Ministerstvo) a je nazván podíl nezaměstnaných osob.7 Metodiky jednotlivých výpočtů se liší. Následuje graf, ve kterém jsou zaznamenány rozdílné míry nezaměstnanosti. Ministerstvo ve svém ukazateli díky změn poslední doby přepočetlo časovou řadu do roku 2005. Pro období před rokem 2005 je tedy uváděn starý ukazatel registrované míry nezaměstnanosti. Od roku je poţit nový ukazatel poměru nezaměstnaných osob. 12,0 10,0 8,0 6,0
4,0 2,0 0,0 1997
2000
2003
2006
2009
2011
Obecná míra nezaměstnanosti v % Podíl nezaměstnaných osob v % - původní metodika Podíl nezaměstnaných osob v % - nová metodika Obr. 1 Graf vývoje vybraných ukazatelů měr nezaměstnanosti v ČR v období 1997–2010. Zdroj: ČSÚ, MPSV.
Z grafu je poznat, ţe hodnoty vypracovány Ministerstvem, jsou do roku 1999 niţší, neţ informace získané VŠPS. Od roku 2000 je ukazatel vypracovaný Českým statistickým úřadem niţší. Důvodem je rozdílná metodika, které se věnují následující kapitoly. 3.2.1.1 Obecná míra nezaměstnanosti V České republice je zajištěn výpočet obecné míry nezaměstnanosti Českým statistickým úřadem na základě VŠPS. Výzkum je realizován od roku 1992 a data jsou pravidelně získávána ze statisticky relevantního vzorku českých domácností. Cílem je získávání pravidelných informací o situaci na trhu práce, umoţňujíDo roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pouţívalo „registrovanou míru nezaměstnanosti“, nicméně začátkem roku 2013 přešlo na novou metodiku výpočtu a spolu s tím změnilo název ukazatele. 7
28
Teoretická část
cích její analýzu z různých hledisek, zejména ekonomických, sociálních a demografických. Obecná míra nezaměstnanosti se vypočte podle vzorce: (1) Jedná se o podíl nezaměstnaných osob oproti veškerému ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.8 Po vynásobení stem, dostáváme údaj v procentech. Výběrovou jednotkou pro zjišťování výběrového šetření pracovních sil je byt. Předmětem šetření jsou pak všechny osoby obvykle bydlící v hospodařících domácnostech vybraných bytů. Kaţdý byt zůstává v šetřeném souboru po dobu pěti po sobě jdoucích čtvrtletí. Obměna souboru kaţdé čtvrtletí je 20 %. Při tomto způsobu rotace jsou získávány konzistentní informace nejen za navazující období, ale umoţňuje i porovnání výsledků za respondenta nebo domácnost se stejným obdobím minulého roku. Od roku 2002 byly obsah a forma dotazníku VŠPS plně harmonizovány se standardem Evropské unie. Tento dotazník je tak národní modifikací celoevropského šetření Labour Force Survey (dále LFS)9. Obsah a organizace tohoto šetření LFS je podle rozhodnutí Rady (ES) 577/98 povinné pro všechny členské země EU. Od roku 2000 jsou kaţdoročně prováděna v rámci VŠPS i povinná šetření na témata zadaná Eurostatem (tzv. ad hoc moduly). Výsledky šetření za standardní dotazník i za jednotlivé ad hoc moduly jsou proto přímo srovnatelné za všechny státy Evropské unie.
ČSÚ pouţívá termín „pracovní síla v národním hospodářství“. Předmět tohoto termínu je totoţný s pojmem ekonomicky aktivní obyvatelstvo. 9 Výběrové šetření pracovních sil z anglického originálu Labour Force Survey (LFS). 8
Teoretická část
29
10,0
8,0
7,9
6,0
7,1
7,3
6,7 5,3
6,7
4,4
4,0 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Obecná míra nezaměstnanosti v % Obr. 2 Obecná míra nezaměstnanosti v ČR od roku 2005 do konce roku 2011. Zdroj: ČSÚ.
Do roku 2008 lze sledovat příznivý trend klesající obecné míry nezaměstnanosti. Ovšem po tomto roce nezaměstnanost vrostla meziročně o polovinu. Důvody se dají přisuzovat ekonomické krizi, která kulminovala v polovině roku 2010. Od této doby se daří obecnou míru nezaměstnanosti v ČR sniţovat. 3.2.1.2 Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezaměstnaných osob, jak bylo řečeno, je sestavován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a primárně je určen pro vnitrostátní potřeby. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří jsou na úřadech práce vedeni jako nezaměstnaní. Data jsou pravidelně aktualizována na v menších časových úsecích, a tudíţ je moţné sledovat ukazatel v kratších intervalech. Na konci roku 2012 a začátkem tohoto roku přešlo Ministerstvo po dohodě s Českým statistickým úřadem k rozhodnutí o změně výpočtu ukazatele pro registrovanou míru nezaměstnanosti. Původní ukazatel se počítal jako podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva v daném regionu. Nový zavedený ukazatel poměřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel ve věku 15 aţ 64 let10 v daném regionu. Jelikoţ je ukazatel vypracovávaný Ministerstvem převáţně pro vnitřní potřeby České republiky a jeho tvorba vychází z legislativy státu, není nutné ho pouţívat pro mezinárodní srovnání. Oproti obecné míře nezaměstnanosti zachází do větší hloubky a umoţňuje tak srovnávání i na úrovni okresů a měst aţ do úrovně obcí.11
10 11
Ekonomicky aktivních i neaktivních. Obecná míra nezaměstnanosti je vyjádřena na nejniţší úrovni pro kraje.
30
Teoretická část
V tiskové zprávě ČSÚ spolu s Ministerstvem informují veřejnost a uvádějí důvody zavedení nového ukazatele: „Nový ukazatel bude vyjadřovat podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, zatímco míra nezaměstnanosti poměřuje uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám, což je obtížněji interpretovatelné.“ (ČSÚ, 2012) Rozdíly ukazatelů ilustruje následující obrázek (Obr. 3). Stejně jako předcházející indikátor míry nezaměstnanosti i tento zaznamenává vliv krize a jeho promítnutí do nezaměstnanosti. Díky kratšímu období, ke kterému je nezaměstnanost zjišťována, je patrná cyklická sloţka. Jedná se o pravidelnou odchylku od trendu.
Obr. 3 Původní míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s novým ukazatelem – podílem nezaměstnaných osob 15–64 let, ČR. Zdroj: ČSÚ.
3.3 Rizikové skupiny z hlediska nezaměstnanosti 3.3.1
Osoby se zdravotním postiţením
I přes dotované vládní programy12 přibliţně jednu desetinu celkového počtu nezaměstnaných tvoří právě lidé se změněnou pracovní schopností (dále ZPS). „Jako hlavní problémy v povinném plnění zaměstnávat osoby se ZPS zaměstnavatelé uvádějí charakter činnosti, neumožňující zaměstnávat osobu se ZPS, a nedostatečnou kvalifikaci těchto osob.“ (Winkler, 2004) Klíčovými prvky politiky zaměstnanosti pro zdravotně postiţené je vzdělávání, rekvalifikace, příleţitosti k získání zkušeností v zaměstnání a důraz na udrţení pracovního místa i po vzniku zdravotních potíţí. 12
Řešeno v zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších nařízení a předpisů.
Teoretická část
3.3.2
31
Absolventi a mladiství
Zaměstnavatelé o tuto skupinu často nejeví zájem a dávají přednost zapracovanému, zkušenému a samostatnému zaměstnanci s širokým rozsahem znalostí. Absolventi bez praktických zkušeností se pro firmu stávají přítěţí, jejíţ těţiště je v nutnosti zaškolovat a dohnat chybějící praktické zkušenosti. Jedná se o skupinu lidí, které má specifické znaky a podobné tendence. Po ukončení svého vzdělávacího procesu se dostávají do zcela nového prostředí a jsou konfrontování s jinými postupy, neţ se kterými byli konfrontováni na své škole. P. Mareš, J. Vyhlídal a T. Sirovátka ve své publikaci říkají: „Mladí lidé velmi často nemají vyhraněný názor na žebříček životních hodnot, jsou snadněji ovlivnitelní, rychle se všemu přizpůsobí a zvyknou si na život bez pravidelné docházky do práce a plnění povinností. Veškeré tyto negativní jevy se sice plně projeví au v budoucnosti, kdy budou nuceni sami převzít zodpovědnost o zabezpečení vlastní rodiny, přesto s prodlužující se dobou evidence hrozí a narůstají nežádoucí důsledky.“ (Mareš, Vyhlídal, Sirovátka, 2002) Dále autoři uvádějí pět krizových důsledků, které má dopad nezaměstnanosti na kritickou skupinu mladých a absolventů (Mareš, Vyhlídal, Sirovátka, 2002): ztráta pracovních návyků a výrazně sníţená motivace pracovat, vzrůstající apatie a ztráta sebedůvěry včetně poklesu aktivity při samostatném vyhledávání pracovních příleţitostí, sníţení uplatnitelnosti na dynamicky se měnícím trhu práce ztrátou odborných a teoretických znalostí a dovedností získaných studiem, nebezpečný vzor pro ostatní vrstevníky, působení v šedé ekonomice. 3.3.3
Osoby pečující o děti do věku 15 let
Většinu těchto osob na trhu práce tvoří ţeny, které se snaţí harmonizovat pracovní práci s péčí o rodinu. Vyţadují pracovní místa se zvláštní úpravou pracovního reţimu. Winkler uvádí důvody, proč jsou neatraktivní skupinou pro zaměstnavatele: „Zaměstnavatelé tyto osoby odmítají zaměstnávat zejména vzhledem k možnosti časté absence z důvodů péče o dítě v nemoci; nemožnost pracovat přesčas a také obtížnou přijatelnost časově náročného dojíždění do zaměstnání.“ (Winkler, 2004) Těmto osobám hrozí nezaměstnanosti a dlouhodobá evidence na úřadě práce, a to často i přes dosaţenou vysokou kvalifikaci.
32
Teoretická část
3.3.4
Vyšší věkové kategorie
Další velkou skupinou osob ohroţených nezaměstnaností jsou lidé starších ročníků, kteří hledají práci. Důvodů, proč zaměstnavatelé odmítají starší pracovníky, je několik. J Winkler vysledoval hlavní z nich (Winkler, 2004): Na straně zaměstnanců je zde předpoklad vyšších mzdových nároků na platové zařazení vyplývající z délky dosavadní praxe. Častý výskyt neţádoucích návyků dosaţených během celoţivotní pracovní kariéry. Omezené pracovní zkušenosti a dovednosti způsobené celoţivotním setrváním v jedné profesi nebo na jednom pracovním místě. Častější zdravotní problémy omezující moţnosti jejich pracovního zařazení. Pokles adaptability v závislosti na věku. (technické dovednosti, jazyková vybavenost apod.)
3.4 Typy nezaměstnanosti Ekonomická teorie uznává tři základní typy nezaměstnanosti: nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou. Další dělení je zaloţeno na rozdílných příčinách, které nezaměstnanost způsobují. Samuelson a Norhaus tvrdí: „Rozlišení mezi cyklickou, frikční a strukturální nezaměstnaností pomáhá ekonomům při odhadování kondice a stavu pracovního trhu. Vysoká úroveň frikční, případně strukturální nezaměstnanosti nastává navzdory rovnováze na pracovním trhu, například když je obrat na trhu vysoký nebo když vysoké minimální mzdy vytlačují řadu lidí mimo pracovní trh. Cyklická nezaměstnanost se naopak objevuje v hospodářské recesi, s poklesem zaměstnanosti díky nerovnováze mezi agregátní nabídkou a poptávkou.“ (Samuelson, Nordhaus, 2007) 3.4.1
Frikční nezaměstnanost
Důvodu vzniku frikční nezaměstnanosti a tím i podstatu tohoto typu uvádí Samuelson a Nordhaus: „Frikční nezaměstnanost vzniká díky neustálému pohybu osob mezi regiony, pracovními místy a díky přechodům mezi fázemi ţivotního cyklu.“ (Samuelson, Nordhaus, 2007) Tuto definici dále rozvádí v kapitole týkající se právě nezaměstnanosti z ekonomického pohledu K. Fuchs. Fuchs říká: „Vždy existují na trhu ti, kteří byli propuštěni v důsledku skutečnosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází
Teoretická část
33
k technologickým změnám, organizačním změnám, které mohou vést k likvidaci pracovišť. Do této skupiny mohou patřit ti, kteří dobrovolně opustili pracovní místo a hledají jinou, zpravidla lépe placenou práci. Také je zde možno zařadit i ty, kteří hledají první zaměstnání.“ (Fuchs, in: Buchtová, 2002) Pro ekonomiku nepředstavuje tento druh nezaměstnanosti příliš velkou zátěţ, spíše naopak pomáhá k „hledání“ optimálního vyuţití jejich zdrojů. Musil, Fuchs, Franc a Grigarčíková dodávají: „Frikční nezaměstnanost bývá považována za součást dobrovolné nezaměstnanosti, protože lidé si hledají práci dobrovolně.“ (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008) 3.4.2
Strukturální nezaměstnanost
„Strukturální nezaměstnanost odhaluje zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Nastává pokaždé, když roste poptávka po novém druhu práce a zároveň klesá poptávka po stávající práci, přičemž nabídka se doposud nepřizpůsobila.“ (Samuelson, Nordhaus, 2007) Je zde tedy vyšší poptávka po pracovních silách s určitou profesní přípravou, kterou nabídka pracovní síly není schopna akceptovat. Doplnění definice nalezneme v publikaci B. Buchtové. Fuchs zde tvrdí, ţe strukturální nezaměstnanost můţe být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly (dopravní omezení, bydlení atd.) a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce. (Fuchs, in: Buchtová, 2002) Ouroda zmiňuje některé projevy, které právě tento typ nezaměstnanosti přináší. Ouroda uvádí: „Symptomy této nezaměstnanosti mohou být růst průměrné délky nezaměstnanosti pracovníků nebo prodlužování doby, ve které se nepodařilo obsadit větší množství požadovaných pracovních míst.“ (Ouroda, 2004) Pěkný příklad pro ilustraci a posilnění představy významu tohoto typu nezaměstnanosti uvádí kolektiv autorů Musil, Fuchs, Franc a Grigarčíková. „Příkladem může být útlum českého hornického a hutnického průmyslu na začátku 90. let. Desetitisíce horníků a hutníků se ocitly bez práce a se svojí kvalifikací nenacházely vhodné zaměstnání. Strukturální změny jsou navíc vztaženy ke konkrétnímu regionu. V případě hornického a hutnického průmyslu se to týká severní Moravy a severních Čech. V jiných regionech, například v hlavním městě se dynamicky rozvíjel sektor služeb a firmy se zde potýkaly s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.“ (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008)
34
Teoretická část
Prostředkem pro omezení a sníţení strukturální nezaměstnanosti je rekvalifikace pracovních sil, případně jiná územní distribuce práce. 3.4.3
Cyklická nezaměstnanost
„Cyklická nezaměstnanost vzniká tehdy, když poklesne celková poptávka po pracovní síle. S nižšími celkovými výdaji a celkovou produkcí naroste nezaměstnanost prakticky všude.“ (Samuelson, Nordhaus, 2007). Autoři dále uvádějí, ţe je tento typ nezaměstnanosti spojen s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Musil, Fuchs, Franc a Grigarčíková tvrdí: „Vznik cyklické nezaměstnanosti je spjat s poklesem agregátní poptávky v ekonomice. Její příčinou jsou obtíţe s odbytem zboţí a sluţeb spojené s recesí c ekonomickém cyklu. V období hospodářských poklesů tato sloţka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky je potlačována.“ (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008) 3.4.4
Další členění nezaměstnanosti
3.4.4.1 Dobrovolná nezaměstnanost Jedná se o část ekonomicky aktivního obyvatelstva, které za daných okolností (výše mzdové sazby), není ochotná nebo nechce pracovat. Hlubší představu o pojmu udává K. Fuchs ve vysvětlení: „Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, zpravidla lépe placené místo, za daných mzdových podmínek nejsou ochotni pracovat a upřednostní volný čas. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, pak by utváření rovnováhy dospělo k řešení, kdy nezaměstnanost by byla v delším období pouze dobrovolná. Své postřehy zakončuje tvrzením: „Dobrovolně nezaměstnaní tedy upřednostňují volný čas před prací, která je oceněna mzdou, za kterou nejsou ochotni podstoupit vynakládání práce.“ (Fuchs, in: Buchtová, 2002) 3.4.4.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Obdobně jako u předešlého typu se nabízí vysvětlení, které vychází z mikroekonomické teorie. Nedobrovolná nezaměstnanost je projevem nerovnováhy na trhu práce, kdy cena práce je vyšší, neţ jaká by byla v rovnováţném stavu na dokonale konkurenčním trhu. Za této situace existují lidé, kteří jsou ochotni za takovou cenu pracovat, pracovat i za cenu niţší, neţ je v dané situaci na trhu práce, ale není pro ně pra-
Teoretická část
35
covní příleţitost. Za příčinu tohoto typu nezaměstnanosti je obecně povaţována nepruţnost mezd na trhu práce a administrativní určování cen. 3.4.4.3 Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je spojena s přírodními cykly. Jedná se o konkrétní druh práce, který je moţný vykonávat pouze v určitých časových obdobích v průběhu roku. Typické příklady uvádí S. Ouroda, například to jsou vlekaři v lyţařských střediscích, některé zemědělské práce, útlum ve stavebnictví a zemědělství v zimním období a podobně. (Ouroda, 2004) 3.4.4.4 Dlouhodobá nezaměstnanost Jedná se o ukazatel, který sleduje nezaměstnanost z časového hlediska. Podle Mezinárodní organizace práce se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou v případě, kdy délka trvání nezaměstnanosti přesáhne jeden rok. Jedná se o problém, který přesahuje rámec ekonomie a těţkou vahou dopadá na kaţdého jedince. S delší dobou nezaměstnání ztrácí jedinec motivaci a pracovní návyky. Ztěţuje se tak jeho návrat zpátky do pracovního ţivota. V České republice se tento ukazatel pohybuje v průměru napříč všemi věkovými kategoriemi mezi hodnotami 1–2 %. 3.4.4.5 Skrytá nezaměstnanost „Skrytá nezaměstnanost vyjadřuje stav, kdy nezaměstnaní nejsou registrovaní na úřadech práce (hlavně vdané ženy a mladiství). Jde o osoby, které si zaměstnání vyhledávají pomocí neformálních sítí nebo přímo u zaměstnavatelů, nebo rezignovaly na hledání práce, protože unikly do jiného statusu (mateřství, studia aj.).“ (Ouroda, 2004) Kromě toho zahrnuje také osoby, které jsou zařazené v různých programech pro nezaměstnané13, a osoby s předčasným odchodem do důchodu. 3.4.4.6 Neúplná, nepravá nezaměstnanost a „job stagnation“ Dělení na tyto tři typy nezaměstnanosti pouţívá S. Ouroda a uvádí charakteristiky skupin takto (Ouroda, 2004): Neúplná: vyskytuje se u pracovníků, kteří musejí pracovat na sníţeném pracovním úvazku, nebo vykonávat práci, která nevyuţívá zcela jejich pracovní kvalifikaci. Jistou formou této nezaměstnanosti mohou být například 13
Rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a podobně.
36
Teoretická část
pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne nebo sníţení počtu pracovních hodin v týdnu. Nepravá: zahrnuje osoby sice nezaměstnané, ale ani nehledající práci. Zato se snaţí čerpat v plném rozsahu nároky na podporu v nezaměstnanosti. Job stagnation: je vyjádření stavu, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí mobilitu profesionální i prostorovou. V době vysoké nezaměstnanosti nechtějí lidé velmi nespokojení se svojí prací riskovat problémy s hledáním nového pracovního místa a setrvávají ve svém často frustrujícím zaměstnání. Je zřejmé, ţe existuje mnoho pohledů na typologii nezaměstnanosti. V kapitole byly projednány ekonomické i sociologické přístupy k třízení druhů nezaměstnanosti. Podrobnější rozdělení umoţňuje snadnější pochopení vlivů jednotlivých druhů nezaměstnanosti na ekonomiku a společnost jako celek. S vědomostmi o povahách nezaměstnanosti můţeme lépe omezovat její projevy.
3.5 Přechod absolventů na trh práce Přechod absolventů na trh práce bývá sledovaným obdobím jejich profesní dráhy z několika úhlů pohledu. Jednak si samotné vysoké školy rády vytvářejí statistiky, jak se jejím absolventům daří, ale i samotní studenti rádi v poklidu přejdou do pracovního ţivota bez zbytečného stresu s případnou moţní být nezaměstnaný. V neposlední řadě lze tyto statistiky sledovat, porovnávat s ostatními ukazateli a vytvářet mezinárodní srovnání. I přesto se často stává, ţe absolventi nenaleznou praktické uplatnění ihned po ukončení školní docházky. Důvody mohou být různé. Kreiselová a Palaščák uvádějí dvě alternativy, proč absolvent nenastupuje do zaměstnání bezprostředně po absolutoriu (Palaščák, Kreiselová, 2008): 1.
Vlastní volba Samotný absolvent se rozhodl, ţe si čas po ukončení studiu trochu zpříjemní a vyuţije volna pro zaslouţený odpočinek, cestování, bavení se se spoluţáky, nebo jinou formu vyţití. Jedná se o racionální volbu absolventa, který se dobrovolně takto rozhodnul. Čas můţe taky vyuţít pro seznámení se s tvrdou realitou, kterou mu připravuje přechod na trh práce. Tady je důleţité, aby absolvent, pokud si vytvoří takovéto období, měl věci pod kontrolou a neupadl do postupného oproštění od pracovních návyků a procesu adaptace. Období volna skrývá mnohá nebezpečí, která si absolvent nemusí zprvu uvědomovat a následek
Teoretická část
37
se můţe projevovat nejen v ekonomické úrovni, ale posléze na úrovni sociální, kdy se osoba stává klientem sociálního státu a nabývá závislosti na sociálních dávkách. Horší je, kdyţ absolvent začne povaţovat tuto skutečnost za normální a navykne si na ţivot s minimem. V souvislosti s výše uvedeným Kreiselová a Palaščák uvádějí hrozbu: „Dojde k adaptaci na nízký příjem, k následnému poklesu sebedůvěry, k vyhledávání práce sezónního nebo příležitostného charakteru, což kvalifikaci spíše tlumí, než dále rozvíjí.“ (Palaščák, Kreiselová, 2008) 1.1. Klíčová role času Na scénu vstupuje čas, jako faktor, který významně ovlivňuje úspěšnost začlenění na trh práce a nalezení adekvátního uplatnění na tomto trhu. „Obecně platí, že s přibývající dobou od ukončení studia nabývá důležitosti zařazení na trh práce. Za kritickou hranici u absolventů vysokých škol bývá považováno období půl roku – po této době se absolvent obtížně přizpůsobuje nárokům na své pracovní prostředí.“ (Palaščák, Kreiselová, 2008) Pokud se absolvent ocitne v pozici, kdy tato doba přesáhne jeden rok, tak je fakticky v situaci, kdy mu na jeho pracovní nabídky přibyde konkurence v podobě nově přišlých absolventů. Takţe i přes rok aktivního hledání je ve stejné pozici jako nový čerstvý absolvent. 2.
Vliv okolí Lidí se z pravidla srovnávají se svým okolím a nabízí se v těchto případech jednoduchá otázka, jak na tom jsem vůči ostatním. Absolvent se do této situace dostává nechtěně a nemám jí – jako předešlou variantu – plně ve své moci. Společenský tlak jedinec vnímá především v porovnání se skupinou vlastní, nebo referenční. Za vlastní skupinu se povaţuje skupina taková, do které absolvent patří. Mohou to být spoluţáci, kamarádi okolo. Za referenční se povaţuje naopak skupina, do které absolvent patřit chce. Tady to můţou být pracující kolegové, nebo lidé, kteří, uţ své místo na trhu práce nalezli. Nezaměstnaný absolvent pak nejčastěji srovnává svou aktuální pozici se zaměstnanými spoluţáky. Výsledky srovnávání mohou být často deprimující a demotivující, v některých případech (záleţí na typu osobnosti) naopak do určité míry motivující. Pokud se absolventovi v této situaci srovnávání s kolegy stále nedaří najít pozici, a situaci se vymyká jeho kontrole, můţeme tento jev označit jako stresový. Autoři dále dodávají: „Nezaměstnaný člověk totiž svou situaci intenzivně citově prožívá a jeho pocity mohou být impulsem k vlastnímu řešení
38
Teoretická část
nebo obranné reakci. Nezaměstnanost pak bývá prožívána jako ztráta, na niž člověk reaguje depresí, prožívá ohrožení vlastní budoucnosti, které vyvolává psychické napětí, úzkost a strach. Nezaměstnaný se pod vlivem této zátěže stává emočně labilnější a zranitelnější.“ (Palaščák, Kreiselová, 2008) 2.1. Klíčová role času Stejně jako v první variantě čas hraje důleţitou roli i ve variantě druhé. Stresová zátěţ se zvětšuje s nabývající dobou, kdy absolvent nemůţe najít práci. Čím déle trvá stav nezaměstnanosti, tím výraznější jsou dopady skutečnosti na psychiku jedince. Jsou rozlišovány krize akutní a chronické. Pomyslné dělítko mezi těmito krizemi je doba půl roku. Do půl roku se jedná o poměrně dobrou dobu, kdy si absolvent můţe zmapovat terén a najít svou pozici. Při přehoupnutí za půlroční hranici zátěţ na jedince začne svou vahou dopadat mnohem více. V této situaci je účelné hledat pomoc jinde, u osob, kterým absolvent důvěřuje. Je vhodné doplnit vzdělání absolvováním kurzů a školení. Pokud absolvent stále neúspěšně hledá i po jednom roce, tak je vhodné sáhnout k pomoci profesionálního poradce. Následující obrázek ilustruje závislost počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol na době od absolutoria na své škole. Lze vidět, ţe po půl roce nezaměstnanost rapidně klesá. I přes půl roční pokles je zřetelně vidět meziroční nárůst nezaměstnanosti absolventů, který kopíruje trend celkové míry nezaměstnanosti. Pro výpočty byla pouţita data z Matriky studentů a data Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Jedná se o mezioborové průměry.
Teoretická část
39
Obr. 4 Nezaměstnanost absolventů v % podle doby uplynuté od získání diplomu Zdroj: Matrika studentů, MPSV, SVP.
Naplno se projevuje výhoda, kterou absolventi získali nabytím vyššího vzdělání. Trh stále ukazuje, ţe absolvent vysoké školy najde práci snáz. Nezaměstnanost absolventů se po určitém časovém úseku pohybuje pod polovinou celkové průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. Prvotní míru nezaměstnanosti v krátkém časovém úseku po absolutoriu lze vysvětlit obdobím volna nebo aktivního hledání práce, které si absolvent vyčlení po ukončení svého studia na vysoké škole.
3.6 Absolventi vysokých škol na trhu práce 3.6.1
Expanze vysokoškoláků v ČR
Vysokoškolské vzdělání přináší absolventům celou řadu výhod. Prakticky ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání a jsou tedy méně ohroţeni nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. V neposlední řadě za ni dostanou větší odměnu. Neplatí to ale obecně pro všechny vysokoškolsky vzdělané absolventy. Záleţí na absolvované škole, oboru a době kdy vysokoškolák opouští svou školu. Jedním z ukazatelů je počet vysokoškoláků na pracovním trhu. Z dat sestavených ve studii Education at Glance14 v roce 2010 představoval podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ze všech lidí ve věku 25–64 let na pracovOECD (2012), Education at a Glance 2012: OECD Indicators, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/eag-2012-en. 14
40
Teoretická část
ním trhu v České republice 17 %. Toto číslo je hluboko za evropským průměrem15, který představoval 28 % a průměrem zemí OECD16 s 31 %. Pro země G20 je tato hodnota z roku 2010 rovna 26 %. 35 30
%
25 20
ČR
15
EU 21
10
OECD
5 2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
0
Obr. 5 Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí z obyvatelstva 25–64 let na trhu práce Zdroj: Education at Glance 2012.
Nízké číslo neznačí nijak velký přetlak studentů. Hodnota symbolizuje současný stav a není schopna zaznamenat mohutný nával studentů vstupujících na akademickou půdu v posledních letech. J. Koucký a M. Zelenka tvrdí: „Výsledky růstu počtu vysokoškoláků se projeví až po několika letech (pět až deset let), kdy nově přijatí studenti ukončí své studium ve vysokém školství.“ (Koucký, Zelenka, 2010) Autoři dále uvádějí, ţe Česká republika patří k zemím, kde počet absolventů s terciérním vzděláním roste nejrychleji. Pro aktuálnější srovnání tohoto vývoje je proto vhodnějším ukazatelem podíl absolventů vysokých škol z odpovídající věkové skupiny, do kterého se kaţdému započítává pouze první vysokoškolsky diplom. „Přestože ještě v roce 2000 u nás činil takto zjišťovaný podíl vysokoškoláků pouze necelých 14 %, do roku 2008 se výrazně zvýšil a Česka republika se s téměř 36 % přiblížila průměrné úrovni vyspělých zemí.“ (Koucký, Zelenka, 2010)
Pro evropský průměr je ve studii počítáno se zeměmi EU21. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zkráceně OECD z anglického originálu Organization for Economic Co-operation and Development. 15
16
Teoretická část
41
Pokračující dynamika vývoje ovšem vedla k tomu, ţe v roce 2009 jiţ podíl čerstvých absolventů vysokých škol dosáhnul 44 % (tedy vice neţ trojnásobku proti roku 2000). Ve srovnávacích ţebříčcích půjde tedy Česka republika nadále rychle nahoru. „V důsledku uvedeného trendu budou kolem roku 2017 mladí lidé s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním tvořit vice než polovinu kohorty ve věku 25–34 let.“ (Koucký, Zelenka, 2010) To pochopitelně povede ke změnám v jejich postavení na pracovním trhu z hlediska zaměstnatelnosti, výše mezd i kvalifikační náročnosti práce. Co se týče nezaměstnanosti vysokoškoláků, tak je na tom Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi i celou Evropskou unií poměrně dobře. V ČR nezaměstnanost vysokoškoláků nedosahuje ani poloviny celkové míry nezaměstnanosti.
Obr. 6 Míry nezaměstnanosti vybraných skupin obyvatelstva. Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
V České republice se počet nezaměstnaných vysokoškoláků od poloviny roku 2008 do poloviny roku 2010 zvýšil z necelých 11 na 21,6 tisíc, přičemţ však v prvním čtvrtletí roku 2010 jich bylo jiţ dokonce téměř 28 tisíc. Míra jejich nezaměstnanosti se v první polovině roku 2008 pohybovala kolem 1,5 %, o rok později to jiţ bylo 1,9 %, v prvním čtvrtletí 2010 se dokonce přehoupla přes 3 %, aby ve druhém čtvrtletí roku 2010 klesla na 2,4 %. J. Koucký a M Zelenka komentují vývoj: „Tento vývoj je v zásadě v souladu s celkovou zaměstnatelností v České republice a i v Evropské unii, kde se vliv
42
Teoretická část
ekonomické krize na nezaměstnanost ve většině jejich zemi začal projevovat v průběhu roku 2009 a vyvrcholil pravě v prvním čtvrtletí roku 2010.“ (Koucký, Zelenka, 2010) 3.6.2
Moţnost získat odpovídající práci
Česká republika stále patří mezi země s malým poměrem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Důleţitý je i poměr absolventů a pracovních míst, která vyţadují vysokou míru specializace a tudíţ i vysokoškolské vzdělání. V zemích s nízkým poměrem platí, ţe absolventi vykonávají vysoce specializované úkoly ve svém zaměstnání. Mezi takové země můţeme zařadit podle Kouckého a Zelenky Portugalsko, Maďarsko, Českou republiky a Itálii. (Koucký, Zelenka, 2010) Naopak jiné země, ve kterých uţ proběhla expanze vysokého školství a mají tak ve svém obyvatelstvu velký poměr lidí s vysokoškolským vzděláním, se potýkají s problémem, kdy absolventi musí soutěţit o kvalifikovaná a lépe placená místa. Podle Kouckého a Zelenky platí: „Čím více je na trhu práce vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji mají absolventi vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají „jen“ práci méně kvalifikovanou.“ (Koucký, Zelenka, 2010) Další faktor vstupující do hry je podle autorů fakt, ţe Česká republika patří mezi země, která má v některých oborech uţší vztahy mezi kvalifikačními předpoklady a poţadovaným vzděláním. Stává se pak, ţe spolu o lépe placená místa soupeří nejen vysokoškoláci, ale i odborně středoškolsky vzdělaní studenti. (Koucký, Zelenka, 2010) 3.6.3
Vyšší příjmy
Vzdělání je svou povahou forma investice. Student se zřekne moţnosti výdělku a naopak investuje čas a peněţní prostředky do svého vzdělání. Objevují se náklady ušlé příleţitosti, kdy nemá moţnost vydělané peníze úročit. Na oplátku doufá, ţe se z něj stane vysoce kvalifikovaný odborník ve svém oboru s nárokem na odbornější práci a tudíţ i vyšší plat. V mezinárodním kontextu je nutné srovnání dosaţené výše vzdělání a mzdové úrovně dané země. J. Koucký a M. Zelenka uvádí dva velice pěkné ilustrativní příklady. Švédsko patři mezi země s poměrně malými rozdíly ve mzdách vůbec a ani vysokoškolské vzdělání tedy neposkytuje příliš velkou ekonomickou výhodu. Hrubé mzdy jsou tam navíc mnohem progresivněji zdaňovány, coţ dále sniţuje skutečny čisty příjem vyšších příjmových skupin.
Teoretická část
43
Obr. 7 Průměrné měsíční mzdy hrubé mzdy podle vzdělání Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
Mzdové rozdíly v roce 2009 podle vzdělání jsou ve Švédsku podstatně menší neţ v České republice nebo v USA. Řadu let tam jiţ také hovoří o tom, ţe mladým Švédům chybí ekonomická motivace k vysokoškolskému studiu a na vysokou chodí proto, ţe se to ve většině rodin stalo přirozenou součástí jejich ţivotního stylu, neboť vyšší vzdělání vede k zajímavé a různorodé práci a je součástí sociálního statusu a prestiţe. Naproti tomu v USA je rozdělení mezd podle vzděláni našemu rozděleni mnohem podobnější. Relativně niţší mzdy neţ v České republice tam získávají lidé bez jakéhokoli středního vzděláni. Zřetelná převaha počtu bakalářů nad vyššími stupni vzdělání na trhu práce v USA pak způsobuje, ţe vysokoškolské mzdy jako celek jsou blíţe průměrné mzdě. Mzdy českých vysokoškoláků se tedy pohybuji dokonce ještě výrazněji nad průměrem, neţ je tomu v USA. (Koucký, Zelenka, 2010)
44
Teoretická část
Obr. 8 Mzdy vysokoškoláků oproti průměrné mzdě ve vybraných zemích Zdroj: Koucký, Zelenka, 2010.
3.6.4
Aktuální platy absolventů
Výše uvedená čísla se ovšem netýkají nováčků na trhu práce. Následující graf ilustruje vývoj průměrných mezd absolventů různých stupňů vzdělání a celkové průměrné mzdy v České republice. Nutno podotknout, ţe za posledních pět let se průměrná mzda vysokoškoláka drţí nad celkovou průměrnou mzdou v ČR. Tento trend je oslabován a při jeho pokračování dojde v nejbliţších letech k vyrovnání těchto dvou ukazatelů. Absolventi středních škol jsou konfrontováni s nepříliš pozitivními vyhlídkami, kdy průměrný hrubý nástupní plat absolventa střední školy je za poslední rok roven 17565 Kč. V roce 2009 se začínala projevovat ekonomická krize. Ta zamrazila absolventské platy vysokoškoláků na téměř stejné úrovni, na které byly minulý rok. Oproti tomu výrazně posílila průměrná mzda, která meziročně vzrostla o 3,51 % a také plat absolventů SŠ, který vzrostl o 1,1 %. V roce 2010 kulminovaly dopady ekonomické krize a průměrné mzdy vysokoškoláků a celková průměrná mzda mírně rostly. To nepřálo středoškolákům, jejichţ plat meziročně kles o 0.15 %. Rok 2011 byl význačný nárůstem průměrného absolventského platu vysokoškoláků, protoţe zaznamenal rekordní nárůst za posledních pět let a to 2,16 %. Dokonce překonal růst průměrné mzdy. Dá se to vysvětlit zvýšeným zájmem o specialisty a kvalifikované odborníky v období po krizi.
Teoretická část
45
30000 25000 20000
24074 24052 23488 22691 16986
17173
24310 23932 17148
24834 24321
17253
25190 25109
17565
15000
Průměrná mzda Průměrná mzda absolventa VŠ
10000
Průměrná mzda absolventa SŠ
5000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 9 Průměrné nástupní mzdy absolventů SŠ a VŠ srovnané s průměrnou mzdou v ČR Zdroj: ČSÚ, VŠPS, Profesia.cz,2013.
V posledním sledovaném roce průměrné mzdy vysokoškoláků vykázaly nejniţší nárůst mezi všemi ukazateli. Pozic vyţadujících kvalifikaci, poměrně k počtu absolventů, ubývá, a tudíţ absolventi sahají k zmírnění platových poţadavků na zaměstnance, aby získali místo. "Největší rozdíl v příjmech můžeme pozorovat u absolventů, kteří pracují v obchodě. Typické pozice pro absolventy středních škol v tomto oboru jsou například prodavač, vedoucí prodejny nebo nákupčí, jejich průměrný měsíční příjem je 15 244 korun. Zatímco absolventi vysokých škol v obchodě zastávají pozice jako account manažer nebo obchodní referent, berou o 64 procent více než středoškoláci, až 25 tisíc korun," informuje Kateřina Jaroňová ze společnosti Profesia CZ. (Hovorková, 2013) Podle ní se nůţky dále rozevírají u absolventů vysokých škol a středoškoláků, kteří nastupují do automobilového průmyslu, energetiky a také informačních technologií. Ve všech třech případech je rozdíl ve mzdách 41 procent. V logistice berou vysokoškoláci o 37 procent více neţ jejich kolegové s maturitou. (Hovorková, 2013)
46
Teoretická část
Obr. 10 Rozdíly v platech a benefitech absolventů VŠ a SŠ Zdroj: Profesia.cz, 2013.
Z průzkumu berlínského Trendence Institutu Graduate Barometer 2011 vyplývá, ţe mladí vzdělanci jdou i letos s nároky výrazně dolů, a to prakticky všude v Evropě. „V Česku kupříkladu absolventi technických oborů zmenšili své mzdové požadavky asi o dva a půl tisíce oproti roku 2010, nyní počítají s nástupní mzdou kolem 27 tisíc hrubého. Podobné vystřízlivění přišlo i u ekonomů.“ (Novotný, 2011) 3.6.5
Která škola umoţní lépe najít práci
V posledních několika letech u nás dochází k zásadním změnám v počtu absolventů vysokých škol. Ve školním roce 2010/11 jich bylo 2,7 krát tolik co před devíti lety a jen za poslední rok se jejich počet zvýšil o zhruba 5,5 tisíc. (Koucký, Zelenka, 2011) Autoři studie zdůvodňují skutečnost tvrzením: „Převáţně to „způsobili“ absolventi bakalářského studia, kteří však ve stále větší míře ve vysokoškolském studiu dále pokračují; dnes se to týká téměř tří čtvrtin z nich, přičemţ tento podíl se po čtyřech letech poměrně rychlého růstu ustálil. Proto se počet těch, kteří vstupují na trh práce, prozatím zvyšuje o něco pomaleji neţ celkový počet absol-
Teoretická část
47
ventů. I tak však dnes vstupuje na trh práce o 120 % více absolventů vysokých škol neţ před devíti lety.“ (Koucký, Zelenka, 2011) Zvýšený počet absolventů, kteří vstupují na trh práce, má logicky návaznost ve větší konkurenci při soutěţi o pracovní pozice. Absolventi vysokých škol tak budou sahat k záchraně ve formě práce s niţší potřebnou kvalifikací, a tím budou vytlačovat z trhu právě středoškoláky, kteří v návaznosti vytlačují lidi se základním vzděláním. Nezaměstnanost absolventů v tomto ohledu hraje roli, i proto se celorepublikově sestavují ţebříčky vysokých škol, aby měl studen rozhodující se o svém budoucím povolání lepší přehled v nabídce vzdělání. Přehledné a aktualizované ţebříčky se snaţí vést celá řada periodik. Metodika jednotlivých systémů hodnocení se různí a mění v průběhu času. Pro účely práce vyuţijeme dat, která shromaţďuje Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V praktické části bakalářské práce jsou pomocí dotazníkového šetření sbírána data od studentů ekonomických fakult v brněnském regionu, kteří vstoupili na trh práce. Pro úplnost je doplněna tabulka „standardizované míry nezaměstnanosti za pět let“ absolventů těchto fakult. Standardizovaná míra nezaměstnanosti za pět let je ukazatel vytvořený Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jedná se o průměrnou míru vypočítanou ze standardizovaných měr nezaměstnanosti z posledních 5 let. Jde o váţený průměr, přičemţ váha příslušného roku je daná počtem absolventů příslušné fakulty nepokračujících ve studiu. Standardizovaná míra nezaměstnanosti je ukazatel očištěné míry nezaměstnanosti absolventů od rušivých vlivů různých regionálních trhů práce, na které absolvent můţe nastoupit (není totiţ pravidlem, ţe student, který absolvuje brněnskou vysokou školu, také v Brně zůstane.). Jedná se tak o spolehlivý ukazatel, který umoţňuje srovnávat školy mezi sebou navzájem.
48 Tab. 2
Teoretická část Standardizované míry nezaměstnanosti sledovaných fakult
Sledované fakulty Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Podnikatelská fakulta Vysokého učení technického v Brně
Standardizovaná míra nezaměstnanosti za posledních 5 let
Standardizovaná míra nezaměstnanosti za poslední zjištěný rok (2010/11)
2,6 %
5,3 %
3,8 %
5,1 %
4,9 %
5,9 %
Zdroj: SVP; Koucký, Zelenka, 2011.
Z tabulky je patrné, ţe v dlouhodobém období si nejlépe vede Ekonomickosprávní fakulta, následována Provozně ekonomickou a třetí je fakulta Podnikatelská. Za poslední sledované roky byla míra nezaměstnanosti u těchto fakult mezi 5–6 %. Nyní si nejlépe vedla Provozně ekonomická fakulta, jejíţ 94,9 % studentů našlo do půl roku od absolutoria zaměstnání. Následující graf zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti v ČR z pohledu jednotlivých oborů. Jedná se o studenty, kteří ukončili vzdělávání v akademickém roce 2010/11 a nadále jiţ nestudují. Podobně, jako u předešlých grafů je viditelný vliv ekonomické krize na míru nezaměstnanosti nehledě na obor. Ze všech typů fakult se nejlépe uplatní absolventi fakult lékařských a právnických. Je to dáno všeobecným zájmem a potřebou po těchto profesích.
Teoretická část
49
Obr. 11 Míra nezaměstnanosti v ČR 2002–2011, absolventi podle oborového zaměření fakult Zdroj: Koucký, Zelenka, 2011.
3.7 Kvalifikační předpoklady absolventů V poslední kapitole teoretické části je pojednáváno o kvalifikačních předpokladech a kompetencích, které jsou vyţadovány od absolventů při jejich nástupu do zaměstnání. Pokud má být přechod ze školy na trh práce plynulý, je kromě jiného důleţité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké jsou poţadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů. 3.7.1
Klíčové a profesní kompetence
Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze přitom rozdělit na profesní a klíčové. Dělení uvádí autoři Kalousková P. a Vojtěch J. následovně (Kalousková, Vojtěch, 2008): Profesní kompetence: jsou úzce svázány s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umoţňuje, případně usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. S tím, jak získávají na významu kvalifikace přesahující jednotlivé profese a mění se poţadavky na práci, roste i důraz kladený na klíčové kompetence. Klíčové (přenositelné) kompetence: takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které se jeví jako nezbytné pro úspěšné uplatnění nejenom na trhu práce, ale i v běţném ţivotě. Jejich zvládnutí by mělo přispět k větší flexibilitě pracovníků v širokém slova smyslu, tzn. k jejich schopnosti vyko-
50
Teoretická část
návat rozličné odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese, a napomáhat slaďovat schopnosti pracovníků a poţadavků kladených ze strany zaměstnavatele. Mezi profese, které zaměstnavatelé povaţují za důleţité17, patří napříč všemi sektory národního hospodářství: pouţívání výpočetní techniky, ochota učit se, zběhlost v zacházení s informacemi a komunikační schopnosti. Zaměstnavatelé dále zdůrazňují potřebu schopnosti rozhodovat se a nést zodpovědnost. V neposlední řadě je ve vybraných odvětvích zvýšená potřeba zběhlosti v zacházení s informacemi a schopnost týmové práce. Kompletní výsledky jsou přiloţeny v přílohové části (obrázky 26 a 28). Kromě toho měli zaměstnavatelé moţnost doplnit další kompetence, které jim nebyly nabídnuty. Zaměstnavatelé doplňovali a přikládali důraz těmto kompetencím (Kalousková, Vojtěch, 2008): Mezilidské vztahy a umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalosti z praxe, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, loajalita k zaměstnavateli, schopnost řešit stresové situace a schopnost empatie. 3.7.2
Hlubší dělení kompetencí pracovníků
Další, hlubší dělení, kompetencí pracovníků sestavilo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto dělení bylo pouţito pro účely srovnávání postavení absolventů vysokých škol na trhu práce v České republice (REFLEX 2010). Oproti kompetencím zmíněným v předcházejícím šetření se REFLEX 2010 opírá o data získaná od samotných vysokoškoláků. Interpretace je následovná, kdy absolventi škol hodnotí nároky, které na ně klade zaměstnavatel. Nabízí se pak zajímavé srovnání míry zátěţe předpokládané zaměstnavatelem (ţe zaměstnavatel klade na svého zaměstnance) s pocitem absolventa kolik je po něm poţadováno. Kompetence (schopnosti, dovednosti, způsobilosti a znalosti) se dělí do pěti hlavních kategorií, které dále obsahují jednotliví kvalifikační předpoklady (Zelenka, Ryška, 2011): 1.
Socio-komunikační kompetence 1.1. Schopnost týmové práce
Šetření mezi zaměstnavateli, zpracované Národním ústavem odborného vzdělávání, které proběhlo v roce 2008. Zaměstnavatelé přiřazovali míru potřeby jednotlivých kompetencí z celkového počtu třinácti zvolených kompetencí. 17
Teoretická část
51
1.2. Schopnost nést odpovědnost 1.3. Organizace a řízení, dovednost vést kolektiv 1.4. Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednávat 1.5. Schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem 2.
Intelektuální kompetence 2.1. Dovednost pracovat s informacemi 2.2. Dovednost identifikovat a řešit problémy 2.3. Dovednost tvořivého a pruţného myšlení a jednání 2.4. Dovednost prezentace a písemného projevu 2.5. Dovednost samostatně se rozhodovat
3.
Kompetence profesní odbornosti 3.1. Odborné teoretické a metodologické znalosti 3.2. Schopnost vyuţít odborných znalostí v praxi 3.3. Znalost podmínek pro vyuţití odb. metod teorií v praxi 3.4. Schopnost pouţít zákl. výzkumné postupy oboru
4.
Technické kompetence 4.1. Matematické dovednosti 4.2. Počítačové dovednosti 4.3. Technické způsobilosti
5.
Mezinárodní kompetence 5.1. Jazykové dovednosti v cizím jazyce 5.2. Schopnost pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí
Výše uvedený výčet je pouţit pro účely studie REFLEX 2010. V praktické části bakalářské práci bude vyuţito stejného členění kvalifikačních předpokladů pro vytvoření obdobné soustavy kompetencí. Výsledky praktické části budou srovnávány s výsledky šetření REFLEX 2010. Do budoucna se připravuje navazující projekt REFLEX 2013, který naváţe na výsledky dřívějšího mezinárodního projektu REFLEX 2006. Průzkum bude mít mezinárodní návaznost a charakter. Jeho vypracování zaznamená období po ekonomické krizi. Výsledky šetření REFLEX 2010 jsou uvedeny v přílohové části (obrázky 27 a 29).
52
Praktická část
4 Praktická část V praktické části bakalářské práce jsou prezentovány výsledky výzkumu mezi absolventy magisterských oborů brněnských ekonomických fakult. Pro tyto účely byli do šetření zahrnuti absolventi ze tří fakult ekonomického typu. Jedná se o Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, dále Podnikatelskou fakultu Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Výzkum byl proveden v dubnu 2013 a zaměřil se na absolventy, kteří své studium zdárně ukončili nanejvýš před dvěma lety. Pro oslovení absolventů a následného získání odpovědí bylo vyuţito několika cest. Jednalo se o spolupráci s brněnským úřadem práce, kde byl vybraným osobám zaslán elektronická zpráva s pobídkou na spolupráci a odkazem pro vyplnění dotazníku, obdobně byly poţádány o spolupráci jednotlivé fakulty a jejich absolventské spolky. Poslední formou získání odpovědí bylo oslovení skrz sociální sítě. Po vyplnění dotazníku bylo respondentům poděkováno a zároveň byli vyzváni, aby odkaz poslali i svým známým kamarádům absolventům. Dotazník měl elektronickou podobu a data byla sbírána pomocí Google Questionnaire, následně převedena do programu Microsoft Excel pro další práci a účely praktické části bakalářské práce. Samotná praktická část je rozdělena do čtyř dílčích částí. V první části jsou vyhodnoceny identifikační a obsahové otázky, přičemţ jsou výsledky komparovány mezifakultně. V druhé části je vyhodnocen blok otázek zaměřený na kvalifikační předpoklady, sestaven ţebříček nejvíce poţadovaných kompetencí a výsledky jsou srovnány s výsledky celostátního šetření REFLEX 2010. Třetí dílčí část testuje závislosti vybraných ukazatelů pomocí statistických metod, jsou vysloveny hypotézy, které jsou dále přijaty, nebo se přikláníme k alternativě. V poslední části jsou shrnuty nejdůleţitější poznatky a formulovány doporučení pro studenty a nepřímo i fakulty.
4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření bylo shromáţděno 157 odpovědí. Z tohoto souboru odpovědí muselo být 5 odpovědí odstraněno, protoţe se jednalo o studenty jiných fakult, neţ kterými se zabývá práce. Dalších 7 odpovědí bylo vyřazeno, protoţe se ukázalo, ţe tito respondenti absolvovali před více neţ dvěma lety, tudíţ nepatří do sledované skupiny. Dvě odpovědi byly vyřazeny kvůli chybnému vyplnění a jedna, protoţe respondent uvedl, ţe dostudoval pouze bakalářský stupeň studia. Nyní jsme na rozsahu souboru o 142 odpovědích.
Praktická část
53
Výzkum se zabýval absolventy, kteří se zařadili na pracovní trh a mají zaměstnání. Proto bylo ze souboru odpovědí odstraněno ještě dalších 15 odpovědí, kde respondenti uvedli, ţe jsou nezaměstnaní, nebo ještě nemají své první zaměstnání po absolutoriu. Finální soubor, se kterým se dále pracuje, tedy čítá 127 odpovědí. 4.1.1
Identifikační otázky
V dotazníku byly zařazeny tři identifikační otázky. První z nich zjišťuje pohlaví respondenta. Ze souboru 127 odpovědí bylo 57 muţů a 70 ţen. 44,9 % odpovědí patří muţům a 55,1 % ţenám. Jedná se o vyhodnocení otázky č. 13.
45% muži ženy 55%
Obr. 12
Podíl muţů a ţen mezi respondenty (otázka č. 13)
Další identifikační otázka se zaměřila na fakultu, kterou respondent vystudoval. Zařazení této otázky je zřejmé: jednak dává moţnost data dále třídit mezi sebou a porovnávat výsledky mezifakultně; a také máme moţnost vyřadit odpovědi, které nepatří mezi zkoumanou cílovou skupinu respondentů. Otázka byla zařazena na konci dotazníku. V následující tabulce číslo 3 je vidět, ţe nejvíce respondentů bylo absolventy Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (dále jen PEF), konkrétně 52 respondentů coţ představuje 40,9 % z celku. Mezi těmito respondenty převaţovaly mírně ţeny, kterých bylo 28. Muţů bylo o čtyři méně. Na druhém místě v počtu respondentů se umístila Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (dále jen ESF). Odpovědi respondentů ESF tvoří skoro třetinu celého souboru, konkrétně 32,3 %. Nutno poznamenat ţe mezi těmito respondenty výrazně převaţují ţeny. Odpovědělo jich téměř dvakrát více neţ muţů.
54 Tab. 3
Praktická část Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17
Vystudovaná fakulta PEF PF ESF 24 19 28 15 52 34
Muţi Ţeny Celkem
14 27 41
Nejméně respondentů bylo získáno z Podnikatelské fakulty Vysokého učení technického v Brně (dále jen PF). Respondenti této fakulty tvoří 26,8 % z celku. Mírně převaţují muţi, kterých je 19. Ţen je o čtyři méně. Poslední identifikační otázkou byla zajištěna správná doba uplynutá od absolutoria respondenta. Praktická část se zabývá pouze absolventy, kteří ukončili studium magisterského oboru v akademickém roce 2010/11 a 2011/12. Je tedy jisté, ţe doba uplynutá od jejich ukončení studia je delší neţ půl roku, tudíţ měli dostatečně dlouhý čas na nalezení zaměstnání. Pokud se tak nestalo, tak byli ze souboru vyřazeni (takto bylo vyřazeno 15 odpovědí). Tabulka č. 4 ilustruje rozloţení absolventů mezi fakultami podle akademických let, ve kterých absolvovali. Tab. 4
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18
PEF PF ESF Celkem
Rok absolutoria 2010/11 2011/12 18 34 16 18 17 24 51 77
Z tabulky je vidět, ţe většina respondentů absolvovala v akademickém roce 2011/12. Tito respondenti tvoří 59,8 %. Většina „mladších“ absolventů můţe být způsobena snadnějším kontaktem s touto skupinou. Předpokládá se, ţe čím delší doba uplynula od absolutoria, tím se oslabují vazby ve smyslu kontaktovat absolventa jisté školy. Tento vztah je výrazně slabší u výsledků z PF, kde odpovědělo 16 absolventů z roku 2010/11 a jen o dva více z následujícího akademického roku. U ostatních fakult je vztah mezi počtem odpovědí výraznější. „Mladších“ absolventů je skoro dvojnásobek u obou fakult (PEF a ESF). Můţe to být dáno menším celkovým počtem respondentů z Podnikatelské fakulty oproti druhým fakultám, kde odpovědělo více absolventů.
Praktická část
55
Pro znázornění míry reprezentativnosti výzkumu mezi absolventy ekonomických fakult je v práci proveden kvótní výběr, který porovnává demografické rozloţení absolventů v základním souboru, tedy absolventy vybraných fakult ve sledovaných letech, a absolventy, kteří odpověděli na dotazník. Rozdíly je třeba neopomenout a mít na paměti při interpretaci výsledků. Tab. 5
Tabulka pro kvótní výběr
Kontrolní znaky Muţi Pohlaví Ţeny PEF Fakulta PF ESF 2010/11 Rok absolutoria 2011/12
Základní soubor 38,3 % 61,7 % 31,6 % 37,3 % 31,1 % 52,8 % 47,2 %
Kvótní výběr 44,9 % 55,1 % 40,9 % 26,8 % 32,3 % 40,2 % 59,8 %
Zdroj: Matrika studentů MŠMT, vlastní úprava autorem.
Z tabulky jsou patrné rozdíly u sledovaných kontrolních znaků. Mezi absolventy vybraných ekonomických fakult převládají ţeny. Pravidlo je dodrţeno i mezi absolventy, kteří odpověděli na dotazník. Rozdíl mezi ţenami a muţi je o něco méně výrazný, neţ je tomu v základním souboru. Větší odchylky se objevují u podílů počtů studentů jednotlivých fakult. Pro ESF je dosaţeno téměř dokonalé míry reprezentativnosti, pro PEF a PF je tomu jinak. Bylo získáno velké mnoţství odpovědí absolventů PEF. Poměrně je jich více, neţ představuje poměr absolventů PEF mezi všemi absolventy sledovaných fakult. Opačný případ se udál u PF, tady bylo naopak získáno méně odpovědí, neţ je poměr absolventů PF mezi všemi absolventy sledovaných fakult. Vysvětlení, které se nabízí, je ţe řešitel práce je z PEF a díky tomu má lepší přístup do systému a snadnější schopnost spojit se s absolventy. ESF má vlastní propracovaný systém absolventů, kdeţto PF jakoţto externí fakulta pro řešitele nemusí zpřístupnit svůj informační systém pro rozesílání dotazníků. Poslední rozdíly je moţné sledovat u poměrů absolventů, kteří ukončovali studium ve sledovaných akademických letech. V základním souboru je meziroční pokles 5,6 %. Znamená to tedy, ţe v akademickém roce 2011/12 dokončilo magisterské programy vybraných fakult o 5,6 % studentů méně, neţ tomu bylo v roce předcházejícím. Respondenti, kteří absolvovali v akademickém roce 2011/12 ovšem tvoří většinu ze všech respondentů. Důvody proč to tak je, jiţ byly zmíněny výše.
56
4.1.2
Praktická část
Obsahové otázky
V dotazníku byli absolventi postupně tázáni na několik obsahových otázek, které se týkali převáţně schopnosti najít zaměstnání a uplatnění po škole. V první sérii otázek absolventi odpovídali na otázku: „Jak snadné bylo najít si po škole práci?“ Výsledky jsou uvedené v následující tabulce. Tab. 6
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1
velmi snadné poměrně snadné poměrně obtíţné velmi obtíţné
Absolutní četnosti Muţi Ţeny Celkem 11 16 27 21 28 49 17 16 33 8 10 18
Relativní četnosti Muţi Ţeny Celkem 19,3 % 22,9 % 21,3 % 36,8 % 40,0 % 38,6 % 29,8 % 22,9 % 26,0 % 14,0 % 14,3 % 14,1 %
Z uvedené tabulky je patrné, ţe většina absolventů po ukončení studia nemá problém si najít zaměstnání. 62,9 % ţen a 56,1 % muţů odpovědělo na otázku pozitivně. Celkem 26 % respondentů hodnotí nalezení prvního zaměstnání po škole jako poměrně obtíţné a 14,1 % jako velmi obtíţné. Zajímavější výsledky jsou získány z porovnání jednotlivých fakult. Na obrázku 12 je vidět rozklad odpovědí pro jednotlivé fakulty a pohlaví. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
velmi obtížné poměrně obtížné poměrně snadné velmi snadné
m
ž PEF
Obr. 13
m
ž PF
m
ž ESF
Obtíţnost nalezení pracovní pozice po ukončení studia
Praktická část
57
Z grafu na předešlé stránce jasně vyplývá, ţe jako nejsnadnější hodnotí nalezení práce po studiu ţeny z PEF. 74 % z nich odpovědělo na otázku pozitivně. 66,5 % muţů PEF také ohodnotilo pozitivně obtíţnost nalezení práce. V grafu je zřetelně vidět, ţe nejlehčí je najít práci pro studenty PEF. Ostatní fakulty si vedou také dobře. Na druhém místě se umístili absolventi ESF, kteří hodnotí jako mírně snadnější nalezení práce, neţ absolventi PF. Dalším zajímavým poznatkem je, ţe mnohem více absolventů PF a ESF hodnotí nalezení práce jako velice obtíţné. Z grafu je patrné ještě třetí zjištění, kdy při porovnání výsledků jednotlivých pohlaví se dá konstatovat, ţe napříč fakultami shledávají ţeny méně problémů při nalezení práce neţ muţi. Následující otázka navazuje na předcházející a nyní absolventi odpovídali na otázku, jak dlouho jim trvalo nalezení práce. Oproti předcházející otázce neodpovídali na subjektivní pocit, jak jim nalezení zaměstnání přišlo obtíţné, ale přímo vyplňovali dobu, kterou strávili hledáním práce. Respondentům bylo nabídnuto textové pole, do kterého sami vyplnili dobu v měsících. Podle výsledků bylo vytvořeno intervalové dělení a výsledky jsou patrné v tabulce č. 7. Tab. 7
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2
do 1 měsíce 2 měsíce 3 měsíce 4 měsíce 5 měsíců 6 a více měsíců
Absolutní četnosti Relativní četnosti Muţi Ţeny Celkem Muţi Ţeny Celkem 5 10 15 18,8 % 14,3 % 11,8 % 11 18 29 19,3 % 25,7 % 22,8 % 17 22 39 29,8 % 31,4 % 30,7 % 15 13 28 26,3 % 18,6 % 22,0 % 7 4 11 12,3 % 15,7 % 18,7 % 2 3 5 13,5 % 14,3 % 13,9 %
Z výsledků lze konstatovat, ţe nadpoloviční většina absolventů nachází zaměstnání do tří měsíců. 11,8 % absolventů dokonce nachází zaměstnání do jednoho měsíce po skončení studia na vysoké škole. Vysvětlení je, ţe jiţ během studia si zajistili pracovní pozici, nebo pokračují na pozici, ve které vykonávali svou praxi během studia. Nejpočetnější skupina absolventů si nachází pracovní pozici do tří měsíců od absolutoria. Rozdíl je mezi muţi a ţenami, kdy ţeny získávají práci, coţ koresponduje s výsledky předcházející otázky, kdy právě ţeny hodnotili nalezení pracovní pozice jako snadnější.
58
Praktická část
V následujícím grafu na obrázku 14 jsou opět prezentovány výsledky pro jednotlivé fakulty a pohlaví. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
6 a více měsíců 5 měsíců 4 měsíce 3 měsíce 2 měsíce do 1 měsíce m
ž
m
PEF Obr. 14
ž PF
m
ž ESF
Poměrné zastoupení délky hledání pracovní pozice po ukončení studia
Doba, obecně povaţovaná za rozumnou, která je strávená hledáním práce se pohybuje okolo tří aţ čtyř měsíců. Z grafu je patrné, ţe do čtyř měsíců získávají práci tři čtvrtiny studentů ze všech fakult nehledě na pohlaví. Je zřetelně vidět, ţe ţeny si pracovní pozici shánějí intenzivněji, kdeţto muţi očividně přikládají nalezení pracovní pozice větší časový úsek. Do pěti měsíců uţ mají práci všechny ţeny z PEF a muţi ESF. Nejrychleji si práci nacházejí absolventi PEF, to koresponduje s výsledky předcházející otázky. Nejvíce absolventům napříč fakultami trvá najít práci tři měsíce. Tab. 8
Relativní četnosti absolventů jednotlivých fakult podle doby do získání zaměstnání
do 1 měsíce 2 měsíce 3 měsíce 4 měsíce 5 měsíců 6 a více měsíců
PEF PF ESF 15,4 % 18,8 % 19,8 % 26,9 % 17,6 % 22,0 % 32,7 % 32,4 % 26,8 % 13,5 % 29,4 % 26,8 % 19,6 % 15,9 % 19,8 % 11,9 % 15,9 % 14,9 %
Praktická část
59
Následující dvojice otázek byla zaměřena na náročnost zaměstnání, které získal absolvent po ukončení studia. Sledovány byly potřeby vysokoškolského vzdělání na této pozici a dále jestli jsou vědomosti a dovednosti, které získal absolvent během studia, dostatečné pro jeho pracovní zařazení. Absolventi odpovídali na otázku, zda jejich pracovní pozice vyţaduje vysokoškolské vzdělání. Z grafu na obrázku 15 je patrné, ţe 53 % absolventů hodnotí potřeby svého zaměstnavatele jako adekvátní svému vzdělání. 30 % respondentů uvedlo, ţe jejich pozice vyţaduje vysokoškolské vzdělání ovšem podobného (10 %), nebo dokonce jiného (20 %) zaměření. 8 % ze všech respondentů odpovědělo, ţe na vykonávání jejich zaměstnání stačí středoškolské vzdělání s maturitou. Nikdo nezvolil moţnost, ţe by jeho zaměstnání vyţadovalo méně neţ středoškolské vzdělání. 9 % dotázaných odpovědělo moţnost jiné. Respondenti zde dostali moţnost vyplnit odpověď, a zpravidla odpovídali, ţe na jejich pozici stačí buď vyšší odborná škola, nebo střední odborná škola s maturitou. 9% 8% VŠ získaného zaměření podobnou VŠ 10%
jinou VŠ 53%
SŠ s maturitou nevyžaduje ani SŠ jiné
20% Obr. 15
Nutnost vysokoškolského vzdělání v prvním zaměstnání
Díky rozřazení respondentů mezi jednotlivé fakulty lze opět získat podklady pro porovnání jednotlivých fakult mezi sebou. Z následujícího grafu na obrázku 16 vyplývá, ţe rozdíly výsledků odpovědí respondentů jednotlivých fakult jsou poměrně podobné. Jediný významný rozdíl se dá postřehnout u studentů PEF, kteří častěji odpovídali, ţe jejich pracovní zaměření vyţaduje vysokoškolské vzdělání. Pouhá necelá polovina respondentů z PF a ESF ve svém prvním zaměstnání plně vyuţila svůj potenciál získaný studiem vysoké školy.
60
Praktická část
70,0% 60,0% 50,0% 40,0% PEF
30,0%
PF
20,0%
ESF
10,0% 0,0% VŠ získaného zaměření Obr. 16
podobnou VŠ
jinou VŠ
SŠ s maturitou
jiné
Nutnost vysokoškolského vzdělání absolventů podle fakult
Navazovala otázka, která zjišťovala, zda jsou znalosti, které absolventi nabyli studiem na své vysoké škole, dostatečné pro jejich zaměstnání. V tomto případě je zcela zřetelně vidět, ţe téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděly pozitivně. Z grafu na obrázku 17 vyplývá, ţe nejčetnější skupina respondentů zvolila moţnost „spíše ano“. Vypovídá to o tom, ţe ve své pracovní pozici pravděpodobně potřebovali získat nějaké zkušenosti převáţně formou zaškolování. Za nedostatečné povaţuje znalosti nabyté studiem 24 % dotázaných a 4 % respondentů se odpovědi na otázku vyhnulo moţností zvolením moţnosti „nevím“.
8%
4% 27% ano
16%
spíše ano
spíše ne ne nevím 45% Obr. 17
Dostatečnost znalostí nabytých studiem pro pracovní zařazení
Praktická část
61
V tabulce č. 9 jsou vyjádřeny absolutní a relativní četnosti odpovědí na tuto otázku. Ţádné velké rozdíly nejsou patrné. Ţeny i muţi odpovídali na otázku poměrně podobně. Snad jen aţ na výjimku, kde se muţi otázce méně vyhýbali. Pouze jeden muţ zvolil moţnost „nevím“. Tab. 9
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4
ano spíše ano spíše ne ne nevím
Absolutní četnosti Relativní četnosti Muţi Ţeny Celkem Muţi Ţeny Celkem 16 18 34 28,1 % 25,7 % 26,8 % 25 32 57 43,9 % 45,7 % 44,9 % 10 10 20 17,5 % 14,3 % 15,7 % 5 5 10 18,8 % 17,1 % 17,9 % 1 5 6 11,8 % 17,1 % 14,7 %
Opět se nabízí mezifakultní srovnání, ovšem toto srovnání nepřináší ţádné významné rozdíly. Ostatně z grafu na obrázku 18 je vidět, ţe respondenti napříč sledovanými fakultami hodnotí vzdělání, které nabyli převáţně jako dostačující pro jejich pracovní zařazení. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
nevím
ne spíše ne spíše ano ano
PEF Obr. 18
PF
ESF
Dostatečnost znalostí nabytých studiem pro pracovní zařazení podle fakult
Respondenti PEF a PF odpovídali podobně, jediní kdo se trochu liší, jsou studenti ESF. Ti nejméně často hodnotí vzdělání získané na své fakultě jako dostatečné a tudíţ jich i více odpovídá negativně. Jedná se ovšem o drobné rozdíly a nemohou se z nich dělat širokosáhlé závěry.
62
Praktická část
Navazovala série pěti otázek, která zkoumala vybavenost absolventů praktickými zkušenostmi a způsobem, jak jim k jejich nabytí pomáhala škola – pokud tedy pomohla. Praktické zkušenosti jsou zaměstnavateli ţádané a často nezbytné. Praxi se přiklání velký význam a právě proto byly i tyto obsahové otázky zařazeny do dotazníku. Hned první otázka byla jednoduše zaměřena na praxi absolventů. Napřímo byli dotázáni, zda získali během studia odbornou praxi. Předpokládá se, ţe kaţdý z absolventů si je vědom toho co během studia dělat, tudíţ byly moţné jen dvě varianty odpovědi. Ano a ne. 84,3 % respondentů uvedlo, ţe během studia získali odbornou praxi a 15,7 % dotázaných odpovědělo záporně. Tab. 10
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5
Ano Ne
PEF PF ESF Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny 23 27 14 11 11 21 1 1 5 4 3 6
V tabulce č. 5 je vidět, ţe téměř všichni absolventi PEF během studia získali odbornou praxi. Pouze jeden muţ a jedna ţena odpověděli, ţe odbornou praxi během svého studia na univerzitě nezískali. Devět respondentů PF zvolilo moţnost „ne“ stejně jako 9 respondentů ESF. Poměry jsou lépe zřetelné v následujícím grafu na obrázku 19, kde jsou porovnány fakulty mezi sebou. 100% 80% 60% ne 40%
ano
20% 0% PEF Obr. 19
PF
Získaná praxe během studia podle fakult
ESF
Praktická část
63
V grafu je patrná poměrná převaha studentů s praxi z PEF. Celkem 96,2 procent z nich odpovědělo pozitivně. Na druhém místě se umístili studenti ESF, kteří v 78 % odpověděli, ţe během studia získali odbornou praxi. Nejhůře s praxí během studia jsou na tom absolventi PF. Ti získali praxi během studia v 73,5 procentech případů. Tady je vhodné připomenout první dvě otázky, kdy se ukázalo, ţe respondenti právě PEF získávali nejrychleji svá zaměstnání. Zároveň kladli menší váhu náročnosti nalezení svého pracovního místa. Je tedy moţné, ţe právě díky praktickým zkušenostem, které nabyli během studia na své fakultě, mají lepší postavení na trhu práce oproti ostatním absolventům brněnských ekonomických fakult. Další otázka zkoumala, jak škola pomohla absolventům při nalezení práce. Respondenti měli na výběr několik moţností. První z moţností byla s maximálním přičiněním školy, kdy samotná škola zařídila studentovi praxi. Další moţnost bylo částečné přičinění školy, kdy škola zprostředkovaně předávala pracovní nabídky pro studenty. Další dvě moţnosti byly bez zásahu školy, kdy si respondenti mohli vybrat, zda jim praxi pomohli získat známí a rodinní příslušníci, nebo zda si ke své praxi dopomohli pouze vlastními silami. Nabídnuta byla i moţnost jiné. Této moţnosti vyuţili ti, kteří v předešlé otázce prohlásili, ţe během studia praxi neměli. Pro vyhodnocení odpovědí a sestavení grafického znázornění pro otázku číslo 6 byli tito respondenti ze souboru respondentů vyjmuti. Tab. 11
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6
Absolutní četnosti Muţi Ţeny Celkem Škola zařídila praxi 8 7 15 Nabídky skrz školu 16 20 36 Rodina, kamarádi, známí 6 11 17 Vlastní silou 18 21 39 Jiné 9 11 20
Relativní četnosti Muţi Ţeny Celkem 14,0 % 10,0 % 11,8 % 28,1 % 28,6 % 28,3 % 10,5 % 15,7 % 13,4 % 31,6 % 30,0 % 30,7 % 15,8 % 15,7 % 15,7 %
Z tabulky je zřejmé, ţe nejfrekventovanější způsob získání praxe je vlastní přičinění studenta, kdy si praxi zařizuje zcela sám. Sám si praxi najde a zapracuje se. Tento způsob volí 30,7 % dotázaných. O 2,4 procentního bodu méně respondentů, tedy taky velká skupina, vyuţívá nabídek inzerovaných přes školní systém inzerce. Nejméně studentům (11,8 %) zařídila škola praxi sama.
64
Praktická část
Z tabulky je také patrné, ţe není ţádný znatelný rozdíl mezi výsledky od respondentů a respondentek. Neplatí tomu však, kdyţ se na výsledky podíváme z pohledu fakult. Následující graf na obrázku 20 znázorňuje poměrné rozloţení odpovědí absolventů jednotlivých fakult. Pro účely grafu byly vyjmuty odpovědi respondentů, kteří praxi během studia nezískali. 100% odbornou praxi jsem si našel a zařídil sám
90% 80% 70%
k získání odborné praxi mi pomohla rodina, kamarádi, známí
60% 50%
využil/a jsem nabídky inzerované u nás na škole
40% 30% 20%
škola mi zařídila odbornou praxi
10% 0% PEF Obr. 20
PF
ESF
Přičinění jednotlivých fakult při hledání praxe absolventů
V grafu lze srovnat jednotlivé poměry odpovědí pro kaţdou fakultu. Tentokrát se dostavily poměrně zajímavé výsledky. Studenti PEF si nejčastěji hledají praxi sami, celých 48 % si touto svou praxi najde. Druhá nejpočetnější skupina vyuţije nabídky inzerované na PEF. Jedná se o 26 % ze všech studentů, kteří si získají praxi během studia. 16 procent spolupracuje při nalezení praxe se svými známými a rodinou a jedna desetina absolventů PEF uvedla, ţe jim škola zařídila praxi sama. Pro studenty PF je to mu podobně. Praxi si samo zařídí 36 % dotázaných, kteří získali praxi během studia. Po 28 procentech respondentů vyuţívá nabídky inzerované na škole a stejná poměrná část poprosí o pomoc známé a rodinu. V porovnání s předešlými fakultami je dobře pozorovatelný rozdíl výsledků absolventů ESF. Ti, kteří si uţ praxi během studia zařídí, vyuţívají nejčastěji nabídek inzerovaných školským systémem. Celých 50 % respondentů zvolilo tuto moţnost. Trojnásobné oproti ostatním fakultám jsou i hodnoty při získání praxe skrz školu. Vypovídá to o propracovanějším systému inzerce nebo o větším spojení s externími zaměstnavateli. Nutno ale dodat, ţe v porovnání s odpověďmi
Praktická část
65
na předcházející otázky se výsledky nepřímo doplňují. Nabízí se interpretace, kdy studenti ESF shledávají vědomosti pro pouţití v praxi o něco slabší, neţ respondenti zbylých fakult. Škola jim propracovanějším inzerčním mechanizmem umoţní chybějící dovednosti doplnit. Následující otázka ověřuje předešlé výsledky a respondenti byli tentokrát dotázáni, jestli si doplňovali své vzdělání mimoškolně. Po vyhodnocení odpovědí se získaly výsledky, kde 27,6 % respondentů zvolilo moţnost „ano“. Stejné mnoţství dotázaných se přiklonilo k variantě „spíše ano“. Moţnost „spíše ne“ volilo 26 % dotázaných, coţ je o dvě osoby méně, neţ u předchozích skupin. Zbytek respondentů zvolil moţnost „ne“, tedy jsou si vědomi faktu, ţe během studia si nikterak nedoplňovali vzdělání a pouze se spolehli na vědomosti a dovednosti, které získávají na své univerzitě. Následující obrázek znázorňuje v grafu zastoupení jednotlivých variant odpovědí podle pohlaví a fakulty. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
ne spíše ne spíše ano ano
m
ž PEF
Obr. 21
m
ž PF
m
ž ESF
Mimoškolní vzdělávání podle pohlaví a fakult
Své vzdělání si nejčastěji doplňují studenti ESF. Přes 70 % ţen absolventek ESF uvedlo na otázku pozitivní odpověď. Dále volí moţnost přidaného vzdělávání muţi PEF. Naopak nejméně si své vzdělání doplňují studenti PF. Ti odpověděli v průměru čtyřiceti procenty na otázku pozitivně. Lze také vysledovat fakt, ţe moţnost doplňujícího vzdělání volí obě skupiny pohlaví stejně často.
66
Praktická část
Navazující dvě otázky si kladly za cíl zjistit, jakou formu a jaký obsah dodatečného vzdělávání volí respondenti, kteří si své vzdělání alespoň částečně doplňovali. Dotazovaní měli moţnost zvolit více neţ jednu odpověď, proto je vhodnější pouţití ukazatele relativní četnosti. Pro vyhodnocení byly pouţity odpovědi respondentů, kteří odpověděli na předcházející otázku alespoň „spíše ne“. 5%
8%
3%
21%
8%
19%
8% 13%
Obr. 22
prezenční vzdělávací kurzy firemní školení stáž jiné trainee programy přednášky odborníků internetové vzdělávací kurzy workshopy kurzy personálních agentur
15%
Relativní četnosti formy dodatečného vzdělávání
Z grafu na obrázku 22 vyplývá, ţe nejčastěji respondenti vyuţívají jako formu dodatečného vzdělávání prezenční vzdělávací kurzy. To jsou firemní školení, stáţe ve firmách, trainee programy, přednášky odborníků a internetové vzdělávací kurzy. Naopak nejméně jsou vyuţívány workshopy a kurzy personálních agentur. Zajímavá byla skupina odpovědí „jiné“ (taky poměrně hojně zastoupená – celých 13 %), kdy respondenti mohli doplnit vyuţitou formu jejich doplňujícího vzdělání. V této kolonce se objevilo mnoho jiných forem, z nichţ nejčastější tři odpovědi byly: jiná vysoká škola, dvouoborové studium a mentoring. Mezifakultní srovnání pro tuto otázku nepřineslo ţádné významné výsledky. Rozloţení odpovědí absolventů různých fakult bylo ve všech případech podobné. Jediný drobný postřehnutelný rozdíl se objevil u absolventů PF, kteří z dvanácti procent vyuţívali formu internetových vzdělávacích kurzů. Tato hodnota je téměř dvojnásobná ve srovnání s ostatními fakultami. Podobný případ nastal u workshopů. Absolventi PF se mnohem více zúčastňovali této formy doplňujícího vzdělání. Rozdíl se potom projevil u stáţí a přednášek odborníků, které nebyly vyuţity absolventy PF tak jako ostatními respondenty.
Praktická část
67
Kdyţ bylo zjištěno, jakou formu doplňujícího vzdělání vyuţívali absolventi, bylo přikročeno k otázce, která se zabývala obsahovou náplní vyuţitých kurzů. Dotazovaní měli opět moţnost zatrhnout více moţností, a tudíţ bude relativní vyjádření četností mnohem lépe interpretovatelné.
6%
2%
2% 19%
komunikační dovednosti jazykové kurzy
11%
prezentační dovednosti počítačové dovednosti time management
11%
jiné vedení týmu 17%
16%
Obr. 23
16%
odborné a metodologické znalosti zvládání stresu
Relativní četnosti obsahu dodatečného vzdělávání
Co se obsahových náplní dodatečného vzdělávání týče, tak převládají komunikační dovednosti těsně následované jazykovými kurzy. Často jsou předmětem vzdělávání i prezentační a počítačové dovednosti. V neposlední řadě jsou vyuţívány kurzy zaměřené na time management, vedení týmu. Naopak nejméně byly zastoupeny kategorie odborných znalostí a zvládání stresu. Respondenti zřejmě nepovaţují tyto problematiky za nutné. Jedenáct procent respondentů zatrhlo moţnost „jiné“, kde mohli sami vyplnit obsahovou náplň jejich dodatečného vzdělávání. V odpovědích se objevovaly různé moţnosti, z nichţ nejčetnější byly právní způsobilosti, účetnictví a koučování. Pravděpodobně v souvislosti s odpověďmi na stejnou kategorii u předešlé otázky i zde byla zastoupena moţnost „jiný obor“. Respondenti si v souvislosti se studovanou jinou vysokou školou byli vědomi obsahové odlišnosti a vyplňovali fakta i u této otázky. Pro otázku zabývající se obsahovou náplní kurzů vyšly zajímavější výsledky při srovnání respondentů z jednotlivých fakult. Relativní četnosti jsou uvedeny v následující tabulce č. 12.
68
Praktická část
Tab. 12
Relativní četnosti obsahové náplně kurzů pro jednotlivé fakulty
Obsahová náplň kurzů Jazykové kurzy Počítačové dovednosti Time management Vedení týmu Zvládání stresu Prezentační dovednosti Komunikační dovednosti Odborné a metodologické znalosti Jiné
PEF 13 % 21 % 12 % 94 % 93 % 16 % 21 % 92 % 98 %
PF 14 % 11 % 13 % 99 % 91 % 13 % 17 % 94 % 18 %
ESF 24 % 15 % 99 % 95 % 92 % 18 % 19 % 91 % 97 %
Z tabulky je patrné, ţe jazykové kurzy vyuţívali nejčastěji studenti ESF. Jedná se o jedinou kategorii, ve které výrazně vyčnívají. Ostatní moţnosti zastoupily spíše průměrně. Absolventi PEF si své znalosti doplňovali převáţně v oblasti počítačových a komunikačních dovedností. S přihlédnutím k prvním dvěma otázkám je moţné, ţe právě tyto důvody způsobily snadnější nalezení práce a menší námahu při hledání pracovního uplatnění. Mezi odpověďmi od respondentů PF bylo zaznamenáno větší procento respondentů, kteří se zdokonalovali v oblasti vedení týmu a také si doplňovali odborné a metodologické znalosti. Hojně vyplňovali kategorii „jiné“. Z výsledků lze usoudit, ţe absolventi PF převáţně kombinovali své studium s jiným oborem, nebo specializací. V této chvíli přišly na řadu otázky, které se zabývaly sestavením ţebříčku poţadovaných kompetencí (pro záměry práce jsou tyto otázky vyhodnoceny v následující kapitole). Účelem bylo zachovat logickou návaznost celého dotazníku a pohodlné prostředí pro respondenta. Hodnocení série otázek zabývající se kvalitativními předpoklady bylo náročné. Další obsahové otázky byly zařazeny na konec dotazníku spolu se dvěma identifikačními otázkami. Jedná se především o zjištění platového ohodnocení absolventů v jejich prvním zaměstnání; odhadovaný průměrný plat absolventů ekonomických fakult; a prostředí, ve kterém respondenti pracují po vystudování vysoké školy. Tyto zjištěné faktory budou poţity v navazujících kapitolách pro vypočítání závislostí vybraných zjištěných znaků.
Praktická část
69
První ze zařazených otázek zkoumá míru odpovědnosti absolventů ekonomických fakult v jejich prvních zaměstnáních. Zkoumané jsou pracovní pozice, na kterých se respondenti pohybují. Tab. 13
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14
Absolutní četnosti Muţi Ţeny Celkem Top management 4 3 7 Střední management 6 5 11 Vedoucí pracovní skupiny 8 4 12 Člen pracovní skupiny 10 15 25 Zaměstnanec 16 27 43 Ţivnostník 10 11 21 Jiné 4 4 8
Relativní četnosti Muţi Ţeny Celkem 97,0 % 94,3 % 95,5 % 10,5 % 97,1 % 98,7 % 14,0 % 95,7 % 99,4 % 17,5 % 21,4 % 19,7 % 28,1 % 38,6 % 33,9 % 17,5 % 15,7 % 16,5 % 97,0 % 95,7 % 96,3 %
Z tabulky vyplývá, ţe největší část absolventů po škole pracuje na pozici zaměstnance. Jedná se o pozici, kdy pracovník nepracuje v týmu a nemá ţádné podřízené. Takto je zaměstnáno 33,9 % všech respondentů. Ve skupině zaměstnanců převaţují ţeny, kterých se pod tuto kategorii hlásilo 38,6 % ze všech dotázaných ţen. Další hojně zastoupená skupina byla kategorie nazvaná člen pracovní skupiny. Myšlen je zaměstnanecký vztah, kdy absolvent pracuje ve skupině (týmu), ale nemá ţádné podřízené. 19,7 % představuje poměrnou část ze všech absolventů, kteří právě takto pracují po svém absolutoriu. Mezi nejčastější tři varianty odpovědí se dostala moţnost práce na ţivnostenské oprávnění. V této skupině je mírná převaha muţů, kteří o 2,2 % častěji pracují na základě ţivnostenského oprávnění neţ ţeny. Druhá trojice kategorií jiţ nese zvýšenou míru zodpovědnosti, protoţe zde mají respondenti na výběr kategorie, které zahrnují vlastní podřízené. Do této trojice se dostalo 23,6 % absolventů po dokončení studia. 9,4 % z celku funguje v pozici vedoucího pracovní skupiny. Jedná se o osobu, která můţe, ale nemusí pracovat v týmu, důleţité ovšem je, ţe má pod sebou minimálně jednoho zaměstnance. O 1,3 % méně respondentů pracuje na pozici středního managementu. Roste míra zodpovědnosti a počet zaměstnanců. Poslední skupina s nejvyšší vahou zodpovědnosti je top management. Tady se dostalo 5,5 % dotázaných. Nelze opomenout fakt, ţe v nejzodpovědnějších pozicích dominují svým počtem muţi. Do top tří kategorií se dostalo o 11,4 % více muţů neţ ţen.
70
Praktická část
Moţnosti „jiné“ vyuţilo celkem 8 respondentů, kteří následně vyplnili, ţe pracují formou zkrácených pracovních úvazků, nebo krátkodobých brigád. Zajímavé výsledky se dostavily i při srovnání jednotlivých fakult mezi sebou. Výsledky jsou prezentovány v následujícím grafu.
100% 90%
top management
80%
střední management
70% 50%
vedoucí pracovní skupiny člen pracovní skupiny
40%
zaměstnanec
60%
30%
živnostník
20%
jiné
10% 0% PEF Obr. 24
PF
ESF
Pracovní pozice absolventů podle vystudovaných fakult
Z grafu na obrázku 24 vyplývá, ţe se na pozicích s větší měrou zodpovědnosti pohybují častěji absolventi PEF, dále pak absolventi PF a za nimi absolventi ESF. Pozice s větší měrou zodpovědnosti jsou obsazeny od 20 do 25 procent ze všech respondentů jednotlivých fakult. Absolventi PF pracují méně jako ţivnostníci, neţ absolventi ostatních fakult. Výsledky ale mohou být zkresleny menším počtem respondentů této fakulty. Naopak v zaměstnaneckém poměru jich je většina a poměrně převyšují absolventy PEF a ESF. Na pracovních pozicích středního managementu jsou zaměstnáni častěji absolventi PF, kdeţto nejvíce pracovníků PEF a ESF tvoří skupinu top managementu firem. Graf lze interpretovat různě, podle kaţdé pracovní skupiny i podle jednotlivých fakult. V navazujících částech práce je zjišťována závislost míry odpovědnosti v pracovním zařazení a platového ohodnocení. Výsledky jsou pak dále okomentovány.
Praktická část
71
Respondenti byli dále poţádáni, aby odhadli průměrný nástupní plat absolventů fakult ekonomického směru. Na základě vstupů od absolventů byly vytvořeny intervaly platových skupin a odpovědi respondentů byly roztřízeny. Výsledné četnosti jsou uvedeny v tabulce č. 14. Ve výsledcích mezi fakultami se dospělo k téměř stejným průměrným hodnotám. Absolventi PEF odhadují výši průměrného nástupního platu absolventa ekonomické fakulty na 26075 Kč, respondenti z PF tento plat vyčíslili na hodnotu 26450 Kč a absolventi ESF tipují částku 25983 Kč. Váţený aritmetický průměr ze všech odhadovaných hodnot je 26146 Kč. Absolventi tedy očekávají v průměru něco málo přes 26000 Kč při jejich nástupu na pracovní pozici po ukončení studia. Tab. 14
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16
Odhadovaný plat v Kč Muţi ≤20000 Ţeny Muţi 20001–24000 Ţeny Muţi 24001–28000 Ţeny Muţi 28001–32000 Ţeny Muţi >32001 Ţeny
PEF
PF 2 4 8 13 11 9 2 2 1 0
ESF 0 2 3 6 12 5 2 1 2 1
1 3 4 12 6 8 2 2 1 2
Otázka byla do dotazníku zařazena, aby bylo moţné porovnat, nakolik mají absolventi představu o svých platových moţnostech, a aby následně mohla být zmíněná představa konfrontována s jejich skutečným pracovním ohodnocením v prvním zaměstnání. Poslední zjišťovaná skutečnost byl nástupní plat absolventů po ukončení studia na vysoké škole. Pro výpočet průměrů byly pouţity skutečné absolventy vloţené hodnoty. Pro další účely práce se uvedené částky rozřadily do vytvořených intervalů a jejich četnosti prezentuje tabulka č. 15 na další straně. Na tuto otázku nebyla vyţadovaná odpověď, protoţe se můţe jednat o citlivou informaci, přesto se respondenti plně zúčastnili a platy uvedli. Autor by tímto ještě jednou velice rád poděkoval za spolupráci.
72
Praktická část
Tab. 15
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15
Nástupní plat v Kč Muţi ≤ 20000 Ţeny Muţi 20001–24000 Ţeny Muţi 24001–28000 Ţeny Muţi 28001–32000 Ţeny Muţi > 32001 Ţeny
PEF
PF
2 4 5 10 8 8 5 4 4 2
ESF 1 2 3 2 4 6 7 3 4 2
1 5 4 8 6 9 2 3 1 2
Průměrný nástupní plat všech absolventů je 28086 Kč. Při rozdělení na muţe a ţeny bylo zjištěno, ţe průměrný plat muţů 28946 Kč je cca o jeden a půl tisíce vyšší, neţ průměrný plat ţen. Ten činí 27385 Kč. Mezifakultní srovnání přináší zajímavé výsledky. Nejvyšší nástupní platy získávají studenti PF, kdy si při svém prvním zaměstnání po škole přijdou v průměru na 29465 Kč. Na druhém místě se umístili absolventi PEF s platem 28324 Kč. Nejméně si ve svém prvním zaměstnání vydělávají absolventi ESF, kteří berou v průměru 26640 Kč. Rozdíly ilustruje graf na obrázku 25.
30 000 Kč
26075
26450
25983
PEF
PF
ESF
28324
29465
PEF
PF
26640
28946
27385
Muži
Ženy
25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Odhadovaný průměrný nástupní plat Obr. 25
ESF
Reálný nástupní plat
Nástupní platy absolventů vybraných fakult
Reálný nástupní plat podle pohlaví
Praktická část
73
4.2 Kvalifikační předpoklady V následující kapitole je věnován prostor vyhodnocení souboru otázek zaměřených na kvalifikační kompetence absolventů vstupujících na trh práce. Jedná se o jednotlivé znalosti, způsobilosti dovednosti a schopnosti vyţadované zaměstnavateli respondentů. Absolventi odpovídali na tři otázky a pro kaţdou z otázek byl pouţit stejný soubor kompetencí. U kaţdé kompetence měli posoudit míru její potřeby, nebo nabytí na bodové stupnici od jedničky do pěti. Nejniţší číslo znamenalo nejniţší míru a číslo pět představovalo maximální míru kompetencí. Nejprve respondenti odpovídali na otázku: „Jak odhadujete svou úroveň dané kompetence (znalosti, dovednosti, způsobilosti, schopnosti)?“ Postupně vyhodnotili kaţdou z 24 kompetencí, a znovu odpovídali na stejný soubor kompetencí – tentokrát pro otázku: „Jak Vás připravila škola z hlediska dané kompetence (znalosti, dovednosti, způsobilosti, schopnosti)?“ Poslední otázka směřovala na potřeby zaměstnavatelů. Respondenti naposledy pouţili sestavený soubor kompetencí při otázce: „Jaká úroveň dané kompetence je poţadována ve Vašem současném zaměstnání?“ Vyhodnocená data jsou ilustrována v grafu na obrázku číslo 30, který je umístěný v přílohové části. Obdobně jako tomu bylo u šetření REFLEX 2010, byly i zde výsledky seřazeny podle kompetencí, které zaměstnavatelé vyţadují nejvíce. Oproti celostátnímu šetření REFLEX 2010 jsou vysledovatelné jisté rozdíly. Pro účely bakalářské práce nebylo pouţito hodnocení na stupnici od jedné do desíti. REFLEX 2010 byl projekt podpořený grantem a vypracován Střediskem vzdělávací politiky. Jedná se o vědeckou práci a její důslednost je namístě. V bakalářské práci je pro zjednodušení a usnadnění práce respondentů pouţita pouze stupnice od jedné do pěti. Pro následná srovnávání se výsledné hodnoty násobily dvěma, právě proto je nutné pro veškeré závěry neopomenout moţné odchylky. Ve studii REFLEX 2010 nejsou hodnoceny výsledky jednotlivých fakult, ani školy podle regionu a zaměření. Jedná se o celonárodní srovnání napříč obory a školami. Výsledná data z dotazníku v bakalářské práci se naopak týkají pouze absolventů magisterských oboru tří velkých brněnských ekonomických fakult. Cílem srovnávání je najít rozdíly a zjistit nejdůleţitější kompetence, které jsou poţadovány po právě těchto absolventech. Poslední poznámka se týká mezifakultního srovnávání. Toto vyhodnocení nebylo do práce zahrnuto ze dvou důvodů. Primárně bylo získáno nedostatečné mnoţství respondentů z kaţdé fakulty, aby byl zkoumaný soubor statisticky prů-
74
Praktická část
kazný. Ve druhé řadě při zkušebním srovnání výsledků, i s takto malým počtem respondentů pro jednotlivé fakulty, se dospělo k výsledkům s minimálními rozdíly mezi sebou. Z výsledného grafu (obr. 30 v přílohové části) jsou čitelné rozdíly mezi vlastní úrovní kompetencí respondentů, úrovní nabytou studiem na vysoké škole a úrovní poţadovanou zaměstnavatelem v jejich zaměstnání. Významné výsledky jsou okomentovány v závěrečné kapitole práce, kdy právě z nich vycházejí doporučení pro praxi. Tabulka č. 16 prezentuje průměrné hodnoty jednotlivých skupin kompetencí. Z tabulky vyplývá, ţe největší míra důleţitosti kompetencí pro pracovní ţivot je přisuzována souboru intelektuálních kompetencí, dále pak kompetencím ze souboru socio-komunikačních potřeb. Na třetím místě se pohybují kompetence profesní odbornosti, těsně následovány mezinárodními kompetencemi. Nejmenší míra potřeby je přisuzována technickým kompetencím. Tab. 16
Školní, poţadované a vlastní úrovně kompetencí – zkoumané fakulty.
Socio-komunikační kompetence Intelektuální kompetence Kompetence profesní odbornosti Technické kompetence Mezinárodní kompetence
Jak připravila Poţadovaná Vlastní škola úroveň úroveň 3,20 3,57 3,70 3,43 3,61 3,70 3,19 2,79 3,17 2,96 2,35 2,88 2,08 2,74 3,04
Zajímavé jsou rozdíly mezi jednotlivými sloţkami. U technických a profesních kompetencí školy své absolventy připravily dostatečně. Mírné nedostatky se projevují u socio-komunikačních a intelektuálních kompetencí. Znatelný rozdíl se objevil u mezinárodních kompetencí. Z výsledků je také patrné, ţe v těchto případech absolventi musí doplnit své znalosti jinou cestou, aby byli schopni plnohodnotně vykonávat svá pracovní zařazení. Pro srovnání s šetřením REFLEX 2010 byly hodnoty vynásobeny dvěma. Výsledné srovnání je uvedeno v tabulce číslo 17. Z komparace dvou výzkumů můţeme zjistit, ţe absolventi ekonomických fakult jsou více připraveni a je od nich více vyţadován soubor socio-komunikačních kompetencí. Oproti ostatním fakultám je jejich školy nikterak nadprůměrně nepřipraví. Na svých pracovních pozicích se méně setkávají s poţadavkem na kompetence profesní odbornosti. Stejně jako u ostatních fakult jsou nejvíce vyţadovány intelektuální kompetence.
Praktická část
75
Technické znalosti a dovednosti jsou potřebné podprůměrně ve srovnání s ostatními fakultami. V kategorii mezinárodních kompetencí fakulty podprůměrně připravují své absolventy. Navíc je vidět, ţe jazykové znalosti získané na školách jsou mnohdy nedostatečné pro pracovní nároky na absolventy. Tab. 17
Srovnání výsledků dotazníku a šetření REFLEX 2010
Socio-komunikační Intelektuální Profesní odbornosti Technické Mezinárodní
Absolventi Výsledky šetření ekonomických fakult REFLEX 2010 vlastní poţad. školní vlastní poţad. školní 7,4 7,1 6,4 7,2 7,0 6,4 7,4 7,2 6,9 7,5 7,3 7,0 6,3 5,6 6,4 6,5 6,1 6,5 5,8 4,7 5,9 6,5 5,7 6,4 6,1 5,5 4,2 6,4 5,6 4,9
Závěrem srovnání je nutno opět podotknout, ţe pro sběr dat nebyla pouţita stejná hodnotící stupnice a výsledky mohou být mírně zkreslené. Z výsledků šetření lze také zjistit, jaké kompetence jsou nejvíce vyţadovány v zaměstnáních absolventů. Z výsledků je sestaven ţebříček a následně porovnán s výsledky šetření REFLEX 2010. Uvedené srovnání je prezentováno v tabulce č. 20, která je umístěna v přílohové části práce. Poslední srovnání, kterým se práce zabývá, je srovnání kompetencí poţadovaných po absolventech s nadprůměrným platovým ohodnocením a po absolventech s podprůměrným platovým ohodnocením. Odpovědi respondentů byly rozřazeny podle platů do dvou skupin a následně byl sestaven ţebříček poţadovaných kompetencí. I zmíněné porovnání přineslo zajímavé výsledky. Opět je ţebříček znázorněn v tabulce č. 21, která je umístěna v přílohové části.
4.3 Závislosti vybraných ukazatelů Během vyhodnocování dotazníkového šetření byly zaznamenány pozoruhodné skutečnosti. V této části práce budou prozkoumány závislosti mezi těmi nejvýznamnějšími. Pro ověření závislostí a posouzení míry závislosti je pouţito kontingenčních tabulek, chí-kvadrát testů a Pearsonova koeficientu kontingence. Závěry jsou poté pouţity jako východiska pro formulaci doporučení pro studenty, kteří se chystají v nejbliţších letech řádně dokončit svá studia. V prvním případě je zkoumán vliv pohlaví respondentů výši nástupního platu, který absolventi získají ve svém prvním zaměstnání. Byla vytvořena kon-
76
Praktická část
tingenční tabulka, kde čísla v závorkách odpovídají teoretické četnosti získané z následujícího vzorce, kde ni je řádkový index a nj sloupcový index. (2) Tab. 18
Kontingenční tabulka – pohlaví respondentů/nástupní plat
Plat absolventů ≤ 20001– 22001– 24001– 26001– 28001– 30001– > 20000 22000 24000 26000 28000 30000 32000 32000
Muţi Ţeny
4 (6,7) 11 (8,3) 15
5 (4,9) 6 (6,1) 11
7 (9,4) 14 (11,6) 21
8 (9,4) 13 (11,6) 21
10 (9,0) 10 (11,0) 20
8 (6,3) 6 (7,7) 14
6 (4,5) 4 (5,5) 10
9 (6,7) 6 (8,3) 15
57 70 127
Nejprve je stanovena nulová hypotéza o nezávislosti H0, která říká, ţe není závislost mezi výší platu v prvním zaměstnání a pohlaví absolventa. Zároveň se stanovuje alternativní hypotéze HA o závislosti. Pro výpočet testového kritéria je pouţit vzorec číslo 3:
∑
∑
(
)
(3)
Ze vzorce je vypočteno testové kritérium, které vychází: (4) Ve statistických tabulkách lze nalézt kritickou hodnotu pro 95% kvantil se sedmi stupni volnosti: (5) Protoţe je hodnota testového kritéria niţší neţ hodnota kritická, je přijata hypotéza H0 o nezávislosti. Lze tedy říct, ţe plat absolventů v jejich prvním zaměstnání není nikterak závislý na pohlaví absolventa. Potvrzení hypotézy o nezávislosti vyvrací moţnou diskriminaci jednoho z pohlaví, co se platových podmínek týče. I přes zjištěný fakt, ţe ţeny jsou placeny v průměru o jeden a půl tisíce niţším platem neţ muţi, nebyla prokázána závislost platu na pohlaví.
Praktická část
77
Obdobně je zjišťována závislost vystudované fakulty na platovém ohodnocení. Je stanovena nulová hypotéza H0: Plat absolventů sledovaných fakult není závislý na fakultě, kterou absolventi vystudovali. Zároveň je vytvořena alternativní hypotéza HA o závislosti. Dále byla zpracována kontingenční tabulka, ze které byla vypočtena statistika chí-kvadrát. (6) Testové kritérium je následně porovnáno s kritickou hodnotou. Jelikoţ zjistíme, ţe testová kritérium je menší neţ kritická hodnota, neboli 5,23 < 14,1 tak přijímáme nulovou hypotézu o nezávislosti. Bylo zjištěno, ţe platy absolventů nikterak nezávisí na fakultě, kterou absolventi vystudovali. Výše platu absolventa se bude odvíjet od jeho jiných přičinění, při hledání zaměstnání. Výsledek je interpretovatelný způsobem, ţe vystudovaná fakulta nedává absolventovi naději na vyšší plat na trhu práce. V souvislosti s platovým ohodnocením bylo zjišťováno, zda existuje nějaký vztah mezi mzdou a mírou odpovědnosti v zaměstnání vysokoškoláků. Naformulovaná hypotéza H0 říká, ţe plat absolventů není závislý na odpovědnosti, kterou má pracovník ve svém zaměstnání. Zároveň je vytvořena opačná hypotéza HA o závislosti. Tentokrát je cílem vyvrátit nezávislost. Po sestavení kontingenční tabulky je vypočteno testové kritérium, které vychází rovno 90,41. Kritická hodnota pro 95% kvantil spolehlivosti o příslušném počtu stupňů volnosti je 18,3. Jelikoţ je testové kritérium větší neţ kritická hodnota, zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní o závislosti. Pro posouzení síly mezi závislostmi je pouţit Pearsonův koeficient:
√
(7)
Výsledná hodnota poté vychází rovna 0,64. Z interpretace Pearsonova koeficientu vyplývá, ţe je prokázán středně těsný, téměř aţ velmi těsný vztah mezi platovým ohodnocením a mírou odpovědnosti v zaměstnání. Tímto se potvrdil předpoklad, ţe absolventi, kteří pracují na náročnějších pozicích (co se odpovědnosti týče), mají vyšší platy. Čím vyšší pozice ve firmě, tím vyšší plat. Očekávaný výsledek se potvrdil a vztah mezi těmito ukazateli je poměrně těsný. Je to statistické potvrzení logického vztahu na pracovním trhu.
78
Praktická část
Další zkoumaný vztah byl mezi dobou strávenou hledáním pracovní pozice po ukončení studia a platovým ohodnocením. Cílem bylo zjistit, jestli existuje nějaká závislost, a pokud ano tak jaká, mezi délkou hledání práce a následným platem. Nabízejí se dvě varianty, pokud bude závislost prokázaná. Buďto bude platit vztah, ţe ti, kteří hledají déle, najdou také lepší práci, nebo naopak ţe ti co rychle najdou práci, zaberou lukrativnější pozice a na ostatní zbydou hůře placená místa. Mezi tímto se budeme rozhodovat v případě, ţe vyvrátíme nulovou hypotézu o nezávislosti H0: mezi dobou strávenou hledáním práce a následným platem připadajícím na tuto pozici není ţádná závislost. Současně je definována alternativní hypotéza o nezávislosti HA, která naopak připouští závislost mezi zmíněnými jevy. Po vyplnění kontingenční tabulky vyšlo testové kritérium χ2 = 10,6. Jelikoţ je zjištěné kritérium niţší neţ 95% kvantil kritické hodnoty s devíti stupni volnosti (16,9), tak přijímáme hypotézu H0 o nezávislosti. Pouţitým testem nebyla zjištěna závislost vyššího platového ohodnocení na době věnované hledání zaměstnání. Hypotéza by mohla být vyvrácena za předpokladu většího mnoţství dat, ve kterých se mohou lépe projevit případné odchylky. Vztah vyššího platu a potřeby doplňovat si vzdělání mimoškolně byl prozkoumán v následujícím testu. Bylo zjišťováno, zda respondenti, kteří si častěji doplňovali mimoškolně vzdělání, mají ve výsledku vyšší plat. Tab. 19
Kontingenční tabulka – doba hledání zaměstnání/dodatečné vzdělávání
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
≤ 20000 1 (4,1) 4 (4,1) 4 (3,9) 6 (2,8)
Plat absolventů 20001– 24001– 28001– 24000 28000 32000 > 32000 5 14 9 6 (8,8) (11,3) (6,6) (4,1) 8 11 7 5 (8,8) (11,3) (6,6) (4,1) 11 9 6 3 (8,3) (10,7) (6,2) (3,9) 8 7 2 1 (6,0) (7,7) (4,5) (2,8)
Praktická část
79
Nulová hypotéza H0 říká, ţe více úsilí věnované do doplňování znalostí mimoškolní cestou není závislé na vyšším platovém ohodnocení absolventů. Souběţně byla vytvořena alternativní hypotéza HA, která tvrdí naopak, ţe závislost existuje. Podle vzorce 3 je sestaveno testové kritérium, které vychází: (8) Ze statistických tabulek vyčteme kritickou hodnotu pro 95% kvantil se čtyřmi stupni volnosti: (9) Protoţe je testové kritérium 14,85 větší, neţ kritická hodnota 9,49, zamítá se hypotéza H0 o nezávislosti a přijímá se H1, hypotéza o závislosti. Je moţné tedy konstatovat, ţe existuje závislost mezi úsilím investovaným do dodatečného vzdělání a platem, který poté mají absolventi ve svých prvních zaměstnáních. Pro výpočet síly závislosti mezi těmito proměnnými je vyuţito Pearsonova koeficientu podle vzorce 7. (10) Výsledek Pearsonova koeficientu odpovídá poměrně nízké závislosti mezi sledovanými proměnnými. Výsledek je moţné interpretovat tak, ţe studenti, kteří během studia investují čas a úsilí do získávání dodatečných znalostí a dovedností, mají ve svých prvních zaměstnáních vyšší platy. Závislost není nikterak převratná, ale přesto byla dokázána. Tímto končí část věnovaná statistickému ověřování závislostí sledovaných znaků. Pro další porovnávání a vyhodnocování závislostí je nedostatek dat od studentů jednotlivých fakult. Během výpočtu byly slučovány sloupce odpovědí, aby mohly být postupy v práci pouţity. Těţiště práce neleţí v ověřování závislostí. Hlavní důraz je kladen na vyhodnocení obsahových otázek, především otázek zabývajících se kvalifikačními předpoklady. Sestavené ţebříčky a jednotlivá srovnání úrovní kompetencí jsou hlavním výstupem této bakalářské práce. Pro lepší statistická vyhodnocení je zapotřebí získat větší datový soubor z kaţdé fakulty, tak aby byla data reprezentativní a vzájemně srovnatelná.
80
Diskuse
5 Diskuse Psaní této práce bylo doprovázeno mnoha omezeními, limity a překáţkami. Jako první je moţné uvést problémy při zjišťování sekundárních informací. Mnoho úsilí si vyţádalo nalezení korektních zdrojů pro vypracování teoretické části, příkladem můţe být mezioborové srovnávání nástupních platů absolventů vysokých škol. Samotná tématika absolventů vysokých škol je mnohdy zaměřena jiným směrem, neţ na jejich uplatnění na trhu práce. Oproti tomu existuje velké mnoţství a propracovaný systém hodnocení uplatnění absolventů středního a odborného školství. Kaţdoročně jsou zpracovávány studie a vyhodnocovány výsledky pro tento segment vzdělávání. Vyhodnocení uplatnění vysokoškoláků je mnohdy necháváno na samotných univerzitách. Institucí, která výrazně přispěla svými studiemi pro čerpání inspirace a vypracování práce, bylo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na svém internetovém portále mají vytvořenou databázi absolventů vysokých škol ve vztahu k nezaměstnanosti. Kaţdoročně právě tato instituce vytváří podklady pro mezifakultní a mezioborové srovnávání vysokých škol v České republice, jehoţ výsledky můţeme sledovat kaţdoročně v rubrikách periodického tisku. Jediná nevýhoda je, ţe na stránkách nejsou dostupná aktuální data, která by podpořila zpracování teoretické části. Jednotlivé univerzity zasílají informace o svých absolventech na trhu práce. Tudíţ můţeme být svědky situace, kdy některé fakulty nezašlou informace jednoduše, protoţe je buď od absolventů nezjišťují, nebo je nechtějí sdílet. Potom není moţné porovnávat nezaměstnanosti mezi sebou zcela relevantně. Problémy se vyskytly i při sestavování dotazníku. Dotazník musel být zkrácen ušetřen několika obsahových otázek, protoţe samotný soubor kvalifikačních předpokladů, který musel být pouţit v plné délce, aby se mohly výsledky porovnávat. Tímto se stalo, ţe z výsledků nemůţeme sledovat, na jakých pozicích absolventi pracují; jak je jejich plat ovlivněn velikostí obce nebo města, kde mají své zaměstnání; regionální směřování za prací; či spokojenost se svou vystudovanou fakultou. Odchylky mohly vzniknout z výsledků dotazníkového šetření. Získaný soubor nepředstavuje ani desetinu všech absolventů ekonomických fakult ve sledovaném regionu. Navíc jsou skupiny respondentů ve výsledcích nevyváţené, proto je nutné brát výsledky s mírným nadhledem. I tato skutečnost byla důvodem
Diskuse
81
nevyhodnocování závislostí vystudovaných fakult na dalších zjištěných charakteristikách. Získání respondentů taky činilo ze začátku jistý problém. Fakulty nejdříve měly zájem nebo se netvářily nijak odmítavě. Záhy se situace obrátila, protoţe většina fakult uskutečnila své průzkumy mezi absolventy a nechtěla své vystudované inţenýry a magistry dále zatěţovat. Cestou bylo přímé oslovení absolventů skrz informační systémy fakult, velký přínos měla spolupráce s úřadem práce a komunikace ve skupinách sociálních sítí. Respondenti byli poţádání, aby dotazník přeposlali svým známým absolventů, tudíţ bylo získáno i několik odpovědí metodou „sněhové koule“. Pro přesnější data a hlubší srovnávání fakult bude potřeba plná spolupráce jednotlivých institucí. Tuto práci lze chápat jako určitou sondu do mezifakultního prostoru ekonomických škol v Brně. Z poznatků lze vycházet v případné hlubší studii zabývající se touto oblastí. Nedostatkem respondentů byly ovlivněny i statistické výpočty. Pro věrohodné ověření hypotéz by bylo vhodné, aby jednotlivé řádky a sloupce v kontingenčních tabulkách dosahovaly sumy alespoň 5 ideálně 10, coţ nebylo často splněno. Proto byly slučovány sloupce a tento postup nepomůţe přesnému vyhodnocení statistických hypotéz. Při větším souboru dat by mohly vyjít na povrch závislosti, které nebylo schopné změřit. Je tedy nutné brát výsledky s jistým nadhledem a vědomím toho, ţe nemusí zcela odpovídat skutečnosti. Také je důleţité zmínit, ţe jsem si vědom mírného překročení předpokládaného rozsahu práce. Po konzultaci s vedoucím práce však bylo toto řešení shledáno jako nejschůdnější, a to především s ohledem na plynulost a logickou návaznost jednotlivých částí práce. Další významný důvod je nutnost pouţití plného souboru testových otázek kvalifikačních předpokladů. V neposlední řadě jsem byl vázán podrobně zpracovat výsledky s ohledem na ţádosti, které projevili absolventi po vyplnění dotazníků. I přes veškerá výše uvedená omezení, povaţuji tuto práci za přínosnou. Myslím, ţe můţe pomoci studentů pochopit poţadavky, které na ně bude klást trh práce, a zároveň fakulty naleznou místa, kde mají konkurenční výhodu, ze kterých mohou těţit pro svou prezentaci. Naleznou pak také místa, na kterých lze zapracovat, aby jejich absolventi vkročili na trh práce s tou nejlepší moţnou průpravou.
82
Závěr a doporučení
6 Závěr a doporučení Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjištění stavu postavení absolventů ekonomických fakult brněnských vysokých škol na trhu práce. Jednalo se o absolventy magisterských oborů, u kterých je jiţ předpokládané zařazení do pracovního ţivota. Na základě dotazníkového šetření, které představovalo hlavní oporu pro vyhodnocení výsledů, byly mezifakultně srovnávány sledované charakteristiky. Závislosti vybraných znaků byly otestovány za vyuţití statistických metod. Dále byl sestaven ţebříček kompetencí, které jsou nejčastěji vyţadovány po absolventech ekonomických fakult v jejich pracovních pozicích a výsledky byly srovnány s předešlým celostátním šetřením REFLEX 2010. Z vyhodnocení obsahových otázek vyplynulo, ţe studenti Provozně ekonomické fakulty si svá zaměstnání po dokončení studia nacházejí nejrychleji. Z celku si 87,3 % absolventů najde práci do pěti měsíců po dokončení studia. Znalosti nabyté studiem pokládá za dostatečné pro pracovní zařazení celých 72 % dotázaných a nejlépe si stojí v hodnocení Provozně ekonomická fakulta spolu s Podnikatelskou fakultou. Téměř všichni studenti Provozně ekonomické fakulty si najdou během studia praxi, ovšem nejlépe je hodnocená Ekonomicko-správní fakulta, co se moţnosti najít praxi týče. Své vzdělání si nejčastěji doplňují studenti Ekonomickosprávní fakulty, kdeţto studenti Podnikatelské fakulty nejméně. Kdyţ uţ se studenti rozhodnou své vzdělání doplnit, tak nejčastěji volí vzdělávání formou prezenčních kurzů, firemních školení a stáţí. Tuto moţnost vyuţilo na 55 % dotázaných. Náplní jsou hlavně komunikační dovednosti a jazykové znalosti, často jsou kurzy zaměřeny také na prezentační a počítačové dovednosti. Tyto čtyři velké skupiny vyuţilo 68 % absolventů. Dále absolventi odhadují průměrný nástupní plat absolventa ekonomické fakulty na částku 26000 Kč. Ovšem průměrný reálný nástupní plat je o dva tisíce vyšší. V průměru jsou nejlépe hodnoceni absolventi Podnikatelské fakulty, dále pak fakulty Provozně ekonomické a poslední se umístili studenti Ekonomicko-správní fakulty. Ze zjištěných obsahových otázek bylo stanoveno pět hypotéz, z nichţ byly tři potvrzeny a dvě vyvráceny. Byla objevena slabá závislost nástupního platu na doplňovaných znalostech mimoškolně. Dále byl potvrzen předpoklad, ţe odpovědnější práce je platově lépe ohodnocená. Naopak nebyla dokázána závislost vystudované fakulty ani pohlaví na platovém ohodnocení absolventů. Lze tedy doporučit studentům, aby i v budoucnu apelovali na své odbornosti a doplňovali své znalosti. S vyšší odborností získávají lepší pracovní pozice
Závěr a doporučení
83
a vyšší plat. Studenti mohou vyuţit sluţeb vysokoškolských poradenských center v Brně, kde absolvováním odborných kurzů zvýší své šance na získání pracovní pozice a vyššího platu. Kaţdá ze tří brněnských univerzit takovéto centrum má a existuje i integrovaný portál. Je na fakultách, aby zvýšili povědomí studentů o této skutečnosti. Ve srovnání kvalifikačních potřeb trhu práce vycházejí jako tři nejvíce vyţadované soubory kompetencí: intelektuální kompetence, socio-komunikační kompetence a kompetence profesní odbornosti. Absolventi s nadprůměrným platem ve svém zaměstnání nejvíce vyuţijí dovednost komunikovat s lidmi a vyjednávat, dovednost identifikovat a řešit problémy, a schopnost organizace a řízení – dovednosti vést kolektiv. Tři celkově nejvíce vyţadované kompetence po absolventech brněnských ekonomických fakult jsou dovednosti komunikovat s lidmi a vyjednávat, identifikovat a řešit problémy, a schopnost nést odpovědnost. Ve srovnání s celostátním šetřením REFLEX 2010 jsou vidět drobné rozdíly. Nejpatrnější z nich jsou zaznamenány v ţebříčku kompetencí. V prvních třech se udála změna na třetím místě, kde po veškerých absolventech vysokých škol je více vyţadována schopnost týmové práce. Studenti ekonomických fakult jsou více zatíţeni odpovědností. Srovnání poskytlo výsledky pro oblasti, ve kterých fakulty výrazně převyšují nároky zaměstnavatelů a oblasti, ve kterých naopak pro nároky trhu práce neposkytují studentům dostatečnou průpravu. Nedostatečnou oblastí, na kterou by se školy měly v budoucnu zaměřit, je soubor mezinárodních kompetencí. Jedná se konkrétně o jazykovou vybavenost absolventů a schopnost pracovat v mezinárodním prostředí. Zjištěním kde jsou nedostatky, můţeme doporučit studentům, ať své dodatečné vzdělání zaměří právě tímto směrem. U absolventů vysokých škol se předpokládá znalost minimálně jednoho cizího jazyka a schopnost jej aktivně pouţívat. Výsledky národního výzkumu jsou směrodatné a přínosné pro zjištění stavu českého vysokého školství. Nelze jen doporuč fakultám, ať se maximálně podílí na budoucím šetření REFLEX 2013, které bude mít navíc mezinárodní návaznost. Také je zapotřebí myslet marketingově. Školy mohou díky provedeným srovnáním identifikovat svá silná místa a následně lépe zacílit svůj kontakt s veřejností i svými zaměstnanci a studenty. Splněním jednotlivých dílčích cílů a jejich spojením byly získány a vyhodnoceny veškeré potřebné informace pro naplnění hlavního záměru této bakalářské práce.
84
Literatura
7 Literatura 7.1
Literární zdroje
BECKER, G. B. Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education. Second edition. Chicago: University of Chicago Press, 1980, 268 s. ISBN 0-226-04109-3. BUCHTOVÁ, Boţena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. ČERMÁK, V. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, s. 7491627. ISBN 80-7184-310-5. FRANK, Robert H a Ben S BERNANKE. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, 803 s. Profesionál. ISBN 80-247-0471-4. JAKOUBKA, J., SCHMIED Z., TRYLČ, L. Zákoník práce 2012: převodní můstek k velké novele zákoníku práce: stručný komentář: shrnutí změn k 1. lednu 2012. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, 159 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-709-6. KOUCKÝ, Jan a Martin LEPIČ. Kvalifikační požadavky trhu práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2011, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7290-525-6. KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2005, 504 s. ISBN 80-85963-33-7. LANGE, Oskar. Politická ekonomie: obecné otázky. 1. vyd. Praha: Academia, 1966, 344 s. LEIRMAN, Walter a Jiří VYMAZAL. Čtyři kultury ve vzdělávání: expert, inženýr, prorok, komunikátor. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 154 s. ISBN 807184-168-4. MAREŠ, Petr, Tomáš SIROVÁTKA a Jiří VYHLÍDAL. Nezaměstnaní na trhu práce: dopady nezaměstnanosti, hledání zaměstnání, faktory marginalizace a úspěchu na trhu práce: závěrečná zpráva. Brno: VÚPSV, 2002, 62 s. MAZOUCH, Petr a Jakub FISHER. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2011, 116 s. ISBN 978-80-7400-380-6. MUSIL, Petr, Kamil FUCHS, Aleš FRANC a Šárka GRIGARČÍKOVÁ. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380126-7.
Literatura
85
NOVÝ, Ivan a Alois SURYNEK. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2006, 288 s. ISBN 80-247-1705-0 OURODA, Stanislav. Sociologie. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 160 s. ISBN 80-7157-766-9. PALAŠČÁK, R. Po škole: průvodce absolventa vysoké školy na cestě do reálného života. Olomouc: UPOL, 2008, 74 s. ISBN 978-80-244-2013-4. SAMUELSON, P. Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie. 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. STÝBLO, J. Management současný a budoucí. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 186 s. ISBN 978-80-86946-67-2. ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 171 s. ISBN 978-80-248-1416-2. TVRDÝ, Lubor. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007, 221 s. ISBN 978-80-248-1665-4. WINKLER, J. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Editor Martin Ţiţlavský. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004, 241 s. ISBN 80-210-3565-X.
7.2 Internetové zdroje BRUDOVÁ, J., G. DOLEŢALOVÁ, D. CHAMOUTOVÁ, M. KLEŇHOVÁ, P. SKÁCELOVÁ, P. ŠŤASTNOVÁ, J. TRHLÍKOVÁ, H. ÚLOVCOVÁ a J. VOJTĚCH. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2011 [online]. Praha: NÚV, 2012, 100 s. [cit. 2013-0505]. ISBN 978-80-87063-93-4. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/VIP2/Uplatneni_2011.pdf Další kompetence, které zaměstnavatelé potřebují: Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-03/Dalsikompetence-ktere-zamestnavatele-potrebuji Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprvezapsanych-a-absolventech-vysokych KALOUSKOVÁ, Pavla a Jiří VOJTĚCH. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol: souhrnný přehled [online]. Praha: NÚV, 2008, 46 s. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:
86
Literatura
http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Potreby_zamestnavatelu_ souhrn.pdf KOUCKÝ, Jan a Martin ZELENKA. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010. Praha, 2010, 12 s. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/ Absolventi_VS_2010.pdf KOUCKÝ, Jan a Martin ZELENKA. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. Praha, 2011, 32 s. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/ Absolventi_V%C5%A0_2011.pdf OECD 2012. Education at Glance 2012: OECD Indikators [online]. OECD Publishing, 2012 [cit. 2013-05-04]. ISBN 978-92-64-17929-5. Dostupné z: http://www.oecd.org/edu/EAG%202012_e-book_EN_200912.pdf Středisko vzdělávací politiky: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/ Trh práce a mzdy. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/s/2012-E_3 Trh práce v ČR 1993-2011. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3103-12 TRHLÍKOVÁ, Jana, Jiří VOJTĚCH a Helena ÚLOVCOVÁ. Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce [online]. Praha: NÚOV, 2008, 32 s. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/MS_setreniabsazam08final_prowww.pdf Zaměstnanost a zaměstnatelnost podle výsledků VŠPS: metodika. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps Zaměstnanost, nezaměstnanost: časové řady. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ redakce.nsf/i/zam_cr ZELENKA, Martin a Radim RYŠKA. Reflex 2010: zpráva čtvrtá [online]. Praha: SVP, 2011, 17 s. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/ download/REFLEX2010_Zprava4.pdf
Přílohy
88
Obrázky z teoretické části (kvalifikační předpoklady)
A Obrázky z teoretické části (kvalifikační předpoklady)
Obr. 26 Kompetence poţadované zaměstnavateli po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících Zdroj: Kalousková, Vojtěch, 2008.
Obr. 27 Rozdíl mezi úrovní kompetencí poţadovanou, vlastní a poskytovanou školou Zdroj: Zelenka, Ryška, 2011
Obrázky z teoretické části (kvalifikační předpoklady)
Obr. 28 Význam klíčových kompetencí pro jednotlivé sektory podle vzdělanostních skupin Zdroj: Kalousková, Vojtěch, 2008.
Obr. 29 Rozdělení kompetencí do skupin a příslušné průměrné míry hodnocení Zdroj: Zelenka, Ryška, 2011.
89
90
Dotazník
B Dotazník Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů na absolventy Váţená absolventko, váţený absolvente. Před Vámi vidíte dotazník, který měří úspěšnost studentů ekonomických fakult při přechodu na trh práce a nároky, které na ně klade zaměstnavatel. Věnujte, prosím, nanejvýš deset minut svého času vyplnění dotazníku, který je praktickou částí mé závěrečné bakalářské práce. Dotazník je anonymní a v případě Vašeho zájmu Vám mohu zaslat výsledky. Vyplněním pomůţete své fakultě objevit místa, na kterých můţe zapracovat, aby studenti získali kvalitnější průpravu pro budoucí pracovní zařazení. Děkuji za spolupráci Robert Šulák
1.
Jak snadné bylo najít si práci po škole? velmi snadné
poměrně obtíţné
poměrně snadné
velmi obtíţné
nevím 2.
Jak dlouho Vám trvalo získat zaměstnání po absolvování VŠ? (vyplňte počet měsíců, zaokrouhlete)
3.
4.
Vyţaduje Vaše pracovní pozice vysokoškolské vzdělání? VŠ získaného zaměření
SŠ s maturitou
podobnou VŠ
nevyţaduje ani SŠ
jinou VŠ
jiná moţnost:
Je, to co Vás naučila škola, dostatečné pro Vaše pracovní zařazení? ano
spíše ne
spíše ano
ne
nevím
Dotazník
5.
Získal/a jste odbornou praxi během studia na VŠ? ano
6.
91
ne
Pomohla Vám škola/fakulta k získání odborné praxe? škola mi zařídila odbornou praxi
odbornou praxi jsem si našel a zařídil sám
vyuţil/a jsem nabídky inzerované u nás na škole
jiná moţnost:
k získání odborné praxi mi pomohla rodina, kamarádi, známí 7.
Doplňoval/a jste si odborné vzdělání mimoškolně? ano
spíše ne
spíše ano
ne
nevím 8.
Jakou formu mělo toto vzdělávání? (můţete zvolit více moţností) internetové vzdělávací kurzy
stáţ
prezenční vzdělávací kurzy
firemní školení
kurzy personálních agentur
přednášky odborníků
trainee programy
workshopy
jinak: 9.
Co bylo náplní tohoto vzdělávání? (můţete zvolit více moţností) jazykové kurzy
prezentační dovednosti
počítačové dovednosti
komunikační dovednosti
time management vedení týmu
odborné a metodologické znalosti
zvládání stresu
jiné:
Hodnocení pracovních kompetencí Zhodnoťte jednotlivé kompetence, které poţadují zaměstnavatelé, na stupnici od jedné do pěti, kdy 1 je znamená nejmenší míru a 5 míru největší. Kaţdou kom-
92
Dotazník
petenci ohodnotíte ve třech rovinách. Svou vlastní úroveň, jak Vás připravila škola a kolik po Vás poţaduje zaměstnavatel. 10.
Jak odhadujete svou úroveň dané kompetence (znalosti, dovednosti, způsobilosti, schopnosti)? 1 (1 – nejméně, 5 – nejvíce) o Schopnost týmové práce o Schopnost nést odpovědnost o Organizace a řízení, dovednost vést kolektiv o Schopnost myslet a jednat ekonomicky o Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednávat o Schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem o Dovednost pracovat s informacemi o Dovednost identifikovat a řešit problémy o Dovednost tvořivého a pruţného myšlení a jednání o Dovednost prezentace a písemného projevu o Dovednost samostatně se rozhodovat o Odborně teoretické a metodologické znalosti o Schopnost vyuţít odborných znalostí v praxi o Znalost podmínek pro vyuţití odborných metod a teorií v praxi o Schopnost pouţít základní výzkumné postupy oboru o Matematické dovednosti o Počítačové dovednosti o Technické dovednosti o Právní způsobilosti o Jazykové dovednosti v mateřském jazyce o Jazykové dovednosti v cizím jazyce o Schopnost pracovat v mezinárodním prostředí o Všeobecné znalosti a rozhled o Schopnost vzdělávat se a organizovat své učení
1
Respondenti u kaţdé kompetence volí míru mezi jedničkou a pětkou.
Dotazník
11.
93
Jak Vás připravila škola z hlediska dané kompetence (znalosti, dovednosti, způsobilosti, schopnosti)?2 (1 – nejméně, 5 – nejvíce)
12.
Jaká úroveň dané kompetence je poţadována ve Vašem současném zaměstnání? (1 – nejméně, 5 – nejvíce)
Socioekonomická data 13.
Pohlaví muţ ţena
14.
V jaké funkci/na jaké pracovní pozici pracujete? (zvolte nejbliţší odpovídající variantu) top management firmy střední management vedoucí pracovní skupiny (mám podřízené) člen pracovní skupiny (nemám podřízené) zaměstnanec (nemám podřízené, nepracuji v týmu) ţivnostník jiné:
15.
Platové ohodnocení v prvním zaměstnání (hrubá mzda v korunách, cca, zaokrouhlete)
16.
Odhadněte průměrný nástupní plat absolventa VŠ ekonomického směru? (hrubá mzda v korunách)
17.
Vystudovaná VŠ a fakulta (prosím, vyplňte)
18.
Rok absolvování VŠ (prosím, vyplňte)
2
Pro účely otázky 11 a 12 je pouţit stejný soubor kompetencí, jako u otázky 10.
94
Přílohy z praktické části
C Přílohy z praktické části
Obr. 30
Rozdíl mezi úrovní kompetencí poţadovanou, vlastní a poskytovanou školou
Přílohy z praktické části Tab. 20
Ţebříček desíti nejvíce poţadovaných kompetencí
Absolventi ekonomických Pořadí fakult Dovednost komunikovat s lidmi, 1. vyjednávat Dovednost identifikovat a řešit 2. problémy 3. Schopnost nést odpovědnost Schopnost přizpůsobit se 4. změněným okolnostem Dovednost prezentace 5. a písemného projevu Schopnost myslet a jednat 6. ekonomicky Dovednost pracovat 7. s informacemi Dovednost samostatně se 8. rozhodovat Dovednost tvořivého a pruţného 9. myšlení a jednání 10.
95
Schopnost týmové práce
Výsledky šetření REFLEX 2010 Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednávat Dovednost identifikovat a řešit problémy Schopnost týmové práce Dovednost samostatně se rozhodovat Dovednost tvořivého a pruţného myšlení a jednání Schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem Dovednost pracovat s informacemi Schopnost týmové práce Jazykové dovednosti v mateřském jazyce Dovednost prezentace a písemného projevu
96
Přílohy z praktické části
Tab. 21
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Deset nejvíce poţadovaných kompetencí podle platového ohodnocení respondentů
Nadprůměrný plat Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednávat Dovednost identifikovat a řešit problémy Organizace a řízení, dovednost vést kolektiv Schopnost myslet a jednat ekonomicky Dovednost prezentace a písemného projevu Schopnost nést odpovědnost Dovednost samostatně se rozhodovat Schopnost vyuţít odborných znalostí v praxi Schopnost pracovat v mezinárodním prostředí Počítačové dovednosti
Podprůměrný plat Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednávat Dovednost identifikovat a řešit problémy Dovednost tvořivého a pruţného myšlení a jednání Dovednost pracovat s informacemi Schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem Schopnost nést odpovědnost Schopnost myslet a jednat ekonomicky Dovednost prezentace a písemného projevu Schopnost týmové práce Dovednost samostatně se rozhodovat
