5.10 Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.10

Fyzika

Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika vychází ze vzdělávacího oboru Fyzika z RVP ZV vychází ze vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“ a ze vzdělávacího oboru Fyzika z RVP G vychází ze vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“. Do vyučovacího předmětu fyzika je integrován ve druhém ročníku a v sextě tematický okruh vzdělávacího oboru Geologie a ve třídě septima a ve 3. ročníku tematický okruh průřezového tématu Environmentální výchova. V prvním ročníku (včetně části laboratorních cvičení) je kladen zvýšený důraz na zvládnutí základního matematického aparátu (řešení jednoduchých početních fyzikálních úloh, obecné vyvozování). Žáci se rovněž v laboratorních cvičeních naučí pracovat s jednoduchými měřidly a zpracovat výsledky měření. Ve druhém ročníku v laboratorních cvičeních žáci měří a vyhodnocují praktické úlohy z různých oblastí fyziky (mechanika, termika, mechanické kmitání, elektřina a optika). Na povinný kurz fyziky navazuje volitelný dvouletý seminář a cvičení z fyziky ve 3. a 4. ročníku a v septimě a v oktávě, vhodný zejména pro zájemce o hlubší studium fyziky na vysoké škole, a jednoletý seminář a cvičení z fyziky ve 4. ročníku a v oktávě, vhodný např. pro studenty farmacie, lékařství a chemie, kteří se s předmětem fyzika setkají u přijímacích zkoušek na VŠ, respektive v úvodních ročnících vysokoškolského studia. Ve vyučovacím předmětu fyzika směřujeme žáky k osvojení základních fyzikálních pojmů, zákonitostí a odborné terminologie. Pomocí jednoduchých demonstračních pokusů rozvíjíme u žáků zájem o poznávání nových fyzikálních pojmů a zákonitostí. Během celého studia rozvíjíme u žáků schopnosti pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy a vyvozovat z nich závěry. Získané fyzikální poznatky aplikujeme do praktického života. Podle charakteru učiva a cílů vzdělávání jsou ve vyučovacích hodinách fyziky užívány různé metody práce (frontální výuka s demonstračními pomůckami, řízená diskuse, rozhovor, skupinová práce, problémové vyučování, krátkodobé a střednědobé projekty a referáty, výklad) V rámci studia prvního ročníku žáci absolvují terénní kurz v lokalitě Staré Město – Velehrad, který je součástí grantového projektu číslo CZ.1.07/1.1.08/03.0018 s názvem „Realizace environmentálních aktivit v krajinných typech zlínského regionu“. Vybrané klíčové aktivity projektu jsou implementovány do učebních osnov předmětu. V průběhu výuky budou používány digitální učební materiály (DUMy) vytvořené v rámci projektu Peníze EU středním školám – název projektu „Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií“, číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0998 a výukové materiály vytvořené

v rámci projektu OPVK „Laboratorium přírodních věd“ na Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.38/02.0027. Časová dotace pro nižší gymnázium: 2 – 2 – 2 - 2 Ve třetím ročníku (tercie) a čtvrtém ročníku (kvarta) je předmět posílen o jednu hodinu z disponibilní časové dotace. Posílení je určeno k doplnění a rozšíření vzdělávacího obsahu. Časová dotace pro vyšší (a čtyřleté) gymnázium: 3 – 3 – 2 – 0 V prvním a druhém ročníku a v kvintě a v sextě jsou součástí výuky i laboratorní cvičení s hodinovou dotací týdně (z praktických důvodů jsou realizovány ve dvouhodinových cvičeních jedenkrát za 14 dní). Ve druhém ročníku a v sextě je tento vyučovací předmět posílen o jednu vyučovací hodinu z disponibilní časové dotace pro realizaci laboratorního cvičení.

Vyučovací předmět fyzika je zpravidla vyučován v odborné učebně fyziky, kde je k dispozici TV okruh, dataprojektor, interaktivní tabule, multimediální počítač (napojen na televizní okruh, na školní intranet a na internet), který je vybaven měřícím systémem ISES. Praktická cvičení probíhají v laboratoři fyziky (kapacita 16 pracovních míst). Pro teoretické hodiny se třídy nedělí, pro praktická cvičení se jednotlivé třídy dělí na poloviny. -

Během studia vyučovacího předmětu fyzika škola realizuje mimo vyučovací hodinu následující aktivity: fyzikální olympiády všech kategorií přírodovědný klokan odborné exkurze odborné soutěže korespondenční semináře

2. Výchovné a vzdělávací strategie Pro utváření (na nižším gymnáziu) a rozvíjení (na vyšším gymnáziu a ve čtyřletém studiu) klíčových kompetencí učitelé využívají tyto následující postupy, metody a formy práce a žákům nabízejí následující aktivity a příležitosti: KOMPETENCE K UČENÍ -

vytváří cíleně problémové situace, při nichž systematicky žáky motivuje k učení zadáváním projektů učí žáky vyhledávat, zpracovávat a užívat potřebné informace v literatuře a na internetu; získané informace pak posuzovat z hlediska jejich důležitosti, objektivity a použití k dalšímu studiu rozšiřuje poznávací potenciál žáků diskusemi o možných vysvětleních pozorovaných fyzikálních jevů, vede diskuse o jejich možném průběhu vede žáky řízenou diskusí k tomu, aby dokázali fyzikální problém matematicky zdokumentovat (veličiny přímo a nepřímo úměrné, význam materiálových konstant) v praktických cvičeních umožní žákům pozorovat, měřit a experimentovat, v závěru pak analyzovat a obhájit získané výsledky postupným nácvikem učí žáky správně teoreticky i kvantitativně zdokumentovat laboratorní experiment s chybou, kterou žák vytvoří, pracuje jako s pozitivním prvkem (chyba představuje pro žáka odraz ke správnému pochopení problému) KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

-

cíleně navozuje problémové úlohy a situace z praktického života, které společně s žáky přetváří na fyzikální problém (jednoznačně preferuje diskusi při řešení fyzikálních problémů) vhodnými dotazy vede žáky ke schopnosti odhadnout výsledek početní úlohy nebo experimentu na počátku úlohy a k porovnání získaných výsledků s realitou na konci úlohy rozvíjí u žáků zručnost při provádění náčrtů fyzikálních situací (znázornění sil působících na těleso, náčrt elektrického obvodu) směřuje k řešení problému postupným nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich náročnosti diskusí podpoří žáky v navrhování a používání dalších metod, které daný problém například zjednoduší (nedrží se pouze jednoho typu řešení) formou projektů a seminárních prací podporuje samostatnost, tvořivost, tvůrčí a logické myšlení žáků podpoří týmovou práci při řešení některých problémových situací a úloh užívá k řešení problému dostupnou moderní techniku se žáky rozebírá chybná řešení problémů (rozpor mezi teoretickými předpoklady a praktickými výsledky), hledá příčiny tohoto nesouladu

-

zapojením žáka do fyzikálních soutěží jej vede k prohlubování a rozšiřování znalostí nad rámec stanovený ŠVP KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

-

systematickou kontrolou klade důraz na „kulturní úroveň“ a formální správnost mluveného (při diskusích, zkoušení) i písemného (písemné zkoušení, seminární práce) projevu vytváří modelové situace, které žáky motivují vzájemně se poslouchat, naslouchat si a klást jasné a srozumitelné dotazy pravidelně dává žákům možnost argumentovat a vhodnou formou obhajovat svůj vlastní názor v praktických cvičeních učí žáky objektivně sdělovat a zdůvodnit výsledky svých fyzikálních pozorování a experimentů, dále pak vede žáky k tomu, aby získané fyzikální výsledky objektivně zhodnotili, a to i v případě, že nejsou správné, popřípadě přesné KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

-

zařazuje do výuky (praktická cvičení) týmovou práci žáků, a tak rozvíjí u žáků schopnost zastávat v týmu různé role, komunikovat a spolupracovat v rámci týmu vybízí žáky k aktivní diskusi, pozitivní a konstruktivní kritice práce druhých a k obhajobě kritiky své vlastní práce pomocí argumentů KOMPETENCE OBČANSKÉ

-

vybízí žáky k otevřenosti a upřímnosti, aby se nebáli zeptat a nestyděli se za své případné chyby a omyly dbá na včasné odevzdání písemných a seminárních prací, referátů a plnění domácích úkolů a tím dává žákům pocit zodpovědnosti za jejich plnění v praktických cvičeních učí žáky poskytnout základní první pomoc a preventivně předcházet úrazům důsledně vyžaduje a kontroluje dodržování stanovených pravidel jako jsou chování v učebně fyziky a laboratoři fyziky, pravidla bezpečnosti práce při fyzikálním měření, dodržování stanovených postupů při praktických cvičeních KOMPETENCE PRACOVNÍ (pro NG podle RVP Z)

-

seznamuje žáky s nejdůležitějšími bezpečnostními zásadami pro práci s elektrickým proudem názornými ukázkami a důslednou kontrolou vede žáky ke správnému užití měřících přístrojů a dalších pracovních a technických pomůcek

KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI (pro VG podle RVP G) -

zapojuje žáky do skupinových nebo třídních projektů vybízí žáky k hodnocení výsledků své práce nabízí žákům takové aktivity, které podporují jejich schopnost samostatně se rozhodovat, plánovat a připravovat další aktivity

Vyučovací předmět: Ročník:

Fyzika prima

Očekávané školní výstupy

Učivo

Žák - rozlišuje pojmy látka a těleso - zařadí konkrétní látku (těleso) v daném fyzikálním stavu do příslušného skupenství - vysvětlí částicovou strukturu látek - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují - popíše difúzi a Brownův pohyb - ozřejmí souvislosti mezí částicovou stavbou látek v jednotlivých skupenstvích a jejich makroskopickými vlastnostmi

Látka a těleso

Žák - rozliší fyzikální veličinu, její číselnou hodnotu a jednotku - převede veličiny vyjádřené v násobných a dílčích jednotkách na stanovenou jednotku

Fyzikální veličiny a jejich jednoty

- skupenství látek

- difúze, Brownův pohyb

- převody jednotek

- převede veličiny mezi jednotkami SI a Měření fyzikálních veličin vybranými jednotkami mimo soustavu SI - měření délky, objemu, hmotnosti, času a - navrhne a zrealizuje měření fyzikální teploty veličiny (hmotnosti, délky, objemu, teploty, času) - vybere vhodné měřidlo a provede opakované měření fyzikální veličiny - stanoví průměrnou hodnotu

Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

Žák Hustota tělesa - využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotnosti a objemem - aplikuje vztahy související s výpočtem hustoty při řešení praktických úloh - délková a objemová teplotní roztažnost - vysvětlí změnu délky a objemu tělesa při změně teploty tělesa - najde uplatnění těchto fyzikálních jevů v praktickém životě Žák - odvodí ze vzájemného působení těles pojem síla - rozliší druhy sil (gravitační, elektrická, magnetická) - popíše některé důsledky existence gravitačních sil (slapové jevy, Sluneční soustava, chování těles v gravitačním poli Země) - vysvětlí vznik iontů a zelektrování těles - předvídá vzájemné chování elektricky nabitých těles - rozliší trvalý a dočasný magnet a najde způsoby jejich praktického využití - porovná jednotlivá fyzikální pole a najde jejich společné a rozdílné vlastnosti

Vzájemné silové působení těles

Žák Elektrický obvod - dodržuje zásady a pravidla bezpečného - bezpečnost práce s elektrickým zařízením zacházení s elektrickým zařízením - načrtne jednoduchý elektrický obvod - elektrický obvod a jeho součásti s využitím standardizovaných schématických

značek - sestaví jednoduchý elektrický obvod - rozliší elektrické vodiče, izolanty - vysvětlí princip elektromagnetu a nalézá jeho uplatnění v praktickém životě

- elektrický proud


Fyzika sekunda


Učivo

Žák - rozliší klid a pohyb tělesa ve zvolené vztažné soustavě - dělí pohyby podle rychlosti a podle trajektorie - rozliší průměrnou rychlost a okamžitou rychlost rovnoměrného pohybu - při řešení problémů na rovnoměrný pohyb aplikuje vztahy mezi rychlostí, dráhou a časem - převádí jednotky rychlosti - sestrojí grafické závislosti dráhy a rychlosti na čase

Pohyb a klid tělesa

Žák - rozliší jednotlivé druhy sil působící na těleso - změří a vypočte tíhovou a třecí sílu určí koeficient tření - sestrojí výslednici sil užitím vektorového rovnoběžníku a výpočtem určí velikost výslednice - pro síly stejného a opačného směru - aplikuje 1. a 3. Newtonův pohybový zákon při řešení jednoduchých problémů - charakterizuje různé účinky stálé působící síly na těleso - vypočte moment síly a vysvětlí jeho účinek

Síly a jejich vlastnosti - síla, gravitační a tíhová síla, třecí síla


- pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný, posuvný a křivočarý - průměrná a okamžitá rychlost

- skládání sil, výslednice sil - Newtonovy pohybové zákony

- moment síly, dvojice sil

rychlosti a vzdálenosti. Využití jednoduchých strojů k usnadnění práce.

na těleso - aplikuje poznatky o podmínkách rovnovážné polohy na páce při vysvětlení reálných jevů

- jednoduché stroje (páka)

Žák - určí v jednoduchých případech velikost, směr a účinek tlakové síly - popíše základní vlastnosti kapalin a plynů - aplikuje Pascalův zákon v hydraulických zařízeních - vysvětlí vznik hydrostatického tlaku - užívá spojených nádob k určení hustoty neznámé kapaliny - určí velikost a směr výslednice tlakových sil působící na těleso v kapalině - aplikuje Archimédův zákon při řešení praktických problémů - vysvětlí různé chování těles v klidné kapalině na základě analýzy sil na něj působících - objasní atmosférický tlak, přetlak a podtlak plynu v uzavřené nádobě

Mechanické vlastnosti tekutin - tlaková síla, tlak

Žák - rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla - rozliší různá optická prostředí - nachází užití přímočarého šíření světla v praxi - užívá pojem stín k objasnění zatmění Slunce a Měsíce - užívá zákon odrazu ke konstrukci obrazu

Světelné jevy - zdroje světla - optická prostředí

- Pascalův zákon

- vztlaková síla - Archimédův zákon a jeho důsledek

- atmosférický tlak

- stín, polostín - zákon odrazu světla, zrcadla

-

vzniklého na rovinném a kulovém zrcadle popíše vlastnosti vytvořeného obrazu (skutečný - zdánlivý, zvětšený - zmenšený, převrácený - vzpřímený) demonstruje zobrazení kulovým zrcadlem - lom světla objasní užití zrcadel v praktickém životě ze znalostí rychlostí světel ve dvou různých prostředích rozhodne, zda se světlo bude - čočky lámat od kolmice nebo ke kolmici rozliší spojku a rozptylku a uvede jejich využití v praxi užívá tří význačných paprsků k sestrojení obrazu vytvořeného čočkami popíše vlastnosti obrazu vytvořeného čočkami popíše oko jako optickou soustavu - rozklad bílého světlo hranolem rozliší vady oka a navrhne jejich korekci demonstruje rozklad bílého světla optickým hranolem a popíše jeho složky


Fyzika tercie


Učivo

Žák - objasní práci z fyzikálního hlediska a vypočte její velikost - graficky znázorní práci vykonanou konstantní silou - vysvětlí rozdíl mezi mechanickou prací a výkonem, mezi výkonem a příkonem - výpočtem určí účinnost zařízení - rozliší pohybovou a polohovou energii, vypočte polohovou energii - řeší jednoduché úlohy na výpočet práce ze zadané změny pohybové nebo polohové energie a naopak - aplikuje zákon zachování mechanické energie a zákon zachování energie při vysvětlení reálných situací - aplikuje poznatky o podmínkách rovnovážné polohy na páce a pevné kladce při vysvětlení reálných jevů

Práce a energie Mechanická práce

Žák - nachází v reálném světě příklady změn vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou - určí v jednoduchých případech teplo přijaté nebo odevzdané tělesem - sestaví kalorimetrickou rovnici (bez

Tepelné jevy Vnitřní energie

Výkon, příkon, účinnost Pohybová a polohová energie

Zákon zachování (mechanické) energie

Jednoduché stroje

Teplo, měrná tepelná kapacita


-

kalorimetru) a vyřeší ji vysvětlí význam měrné tepelné kapacity v praxi rozliší druhy skupenství a popíše změny skupenství užívá změn skupenství k popisu reálných jevů vysvětlí rozdíl mezi měrným skupenským teplem a skupenským teplem popíše na modelech princip jednoduchých motorů

Žák - rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku - objasní procesy vzniku a šíření zvuku - kvalitativně posoudí příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku - vysvětlí odraz zvuku na překážce - posoudí vliv nadměrného hluku na životní prostředí a navrhne možnosti ochrany před nadměrným hlukem - vysvětlí základní rozdíl mezi světlem a zvukem

Změny skupenství

Tepelné motory Zvukové děje Zdroje zvuku, šíření zvuku, vlastnosti zvuku.

Žák Elektrické pole, elektrický proud v kovech, - popíše vlastnosti elektrického náboje elektrická energie. - vysvětlí pojmy: vodič, izolant, zelektrování těles, elektrostatická indukce Zelektrování těles. - znázorní elektrické pole pomocí elektrických siločar - určí velikost a směr elektrické síly, kterou na sebe působí elektricky nabitá tělesa

- pomocí standardizovaných značek načrtne elektrický obvod - podle schematu sestaví elektrický obvod - zapojí do elektrického obvodu ampérmetr a voltmetr a změří velikost elektrického proudu a napětí v obvodu - využívá Ohmův zákon pro část obvodu k řešení praktických problémů - vysvětlí závislost elektrického odporu na teplotě a na parametrech vodiče - vypočte výsledný elektrický odpor rezistorů zapojených sériově a paralelně - porovná vztahy pro elektrickou práci a výkon se vztahy pro práci a výkon v mechanice

Elektrický odpor, Ohmův zákon, výsledný odpor.


Fyzika kvarta

Očekávané školní výstupy Žák: - pomocí magnetických indukčních čar načrtne magnetické pole v okolí trvalého magnetu, vodiče s proudem a cívky s proudem - Ampérovým pravidlem určí orientaci magnetických indukčních čar magnetického pole přímého vodiče a cívky s proudem - vysvětlí rozdíl mezi stacionárním a nestacionárním magnetickým polem - popíše účinky nestacionárního magnetického pole na vodič a cívku - vysvětlí rozdíl mezi stejnosměrným a střídavým proudem - objasní princip výroby a přenosu elektrické energie - dodržuje základní pravidla bezpečnosti při práci s elektrickými zařízeními

Učivo Elektrodynamika Magnetické pole

- Generátor střídavého proudu, transformátor, elektromotor - Bezpečnost práce s elektrickými zařízeními

Žák: Elektrický proud v polovodičích - vysvětlí rozdíly mezi vlastním a - polovodiče, jejich druhy příměsovým polovodičem a popíše vedení elektrického proudu v těchto látkách - zná praktické užití vlastních a příměsových polovodičů v technické praxi - popíše stavbu a složení polovodičové diody - polovodičová dioda - rozhodne, zda v daném elektrickém obvodu


-

bude diodou procházet elektrický proud správně zapojí diodu do el. obvodu

Žák: - používá správně protonové, neutronové a nukleonové číslo a uvede vztahy mezi nimi - určí složení jádra atomu a správně zapíše značku nuklidu - vysvětlí pojem radioaktivita látky - rozliší jednotlivé druhy radioaktivního záření a porovná jejich vlastnosti a chování v elektrickém a magnetickém poli - vysvětlí štěpení a syntézu atomových jader jako zdroje energie - vysvětlí řetězovou jadernou reakci - načrtne schéma jaderného reaktoru a vysvětlí procesy, které v něm probíhají - načrtne schéma jaderné elektrárny a srovná jadernou elektrárnu s tepelnou elektrárnou - posoudí škodlivé účinky záření na lidský organismus a navrhne možnosti efektivní ochrany před nimi

Atomy a záření - Jaderná energie

- Radioaktivita

- Řetězová jaderná reakce - Jaderný reaktor, jaderná elektrárna - Ochrana před radioaktivním zářením

Žák Vesmír - na základě gravitačních sil popíše pohyb planet v Sluneční soustavě - Sluneční soustava - seřadí planety podle vzdálenosti od Slunce a podle velikosti - stručně popíše další tělesa, která se vyskytují ve Sluneční soustavě - popíše jednotlivé fáze Měsíce - vysvětlí jevy zatmění Slunce a zatmění

-

Měsíce vysvětlí pojmy hvězda, souhvězdí, galaxie a - hvězdy uvede jejich příklady na základě jejich vlastností rozlišuje planety od hvězd na noční obloze nalezne některá významná - základní orientace na noční obloze souhvězdí

Žák - přiřadí k vybraným fyzikálním veličinám jejich jednotky a naopak - rozliší základní fyzikální veličiny a jednotky od veličin a jednotek odvozených - řeší fyzikální problémy užitím základních fyzikálních jednotek - provádí jednotkovou kontrolu fyzikálních vztahů - převádí násobné (dílčí) jednotky na mocniny při základu 10 - vysvětlí s porozuměním význam fyzikálních a materiálních konstant ve fyzikálních vztazích a odvodí jejich jednotku - rozpozná, zda je fyzikální veličina skalární nebo vektorová - znázorní vektorovou veličinu a určí graficky součet a rozdíl vektorových veličin - užívá matematické operace se skalárními a vektorovými veličinami při řešení fyzikálních problémů

Fyzikální veličiny a jejich měření soustava fyzikálních veličin a jednotek – Mezinárodní soustava jednotek (SI)

Žák - určí polohu hmotného bodu v rovině nebo

Kinematika pohybu poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a

- skalární a vektorové fyzikální veličiny

-

-

-

zrychlení v prostoru užitím souřadnic nebo polohového vektoru dělí pohyby podle tvaru trajektorie, tvaru dráhy a rychlosti vztažná soustava při řešení fyzikálního problému vhodně zvolí vztažnou soustavu rozhodne na základě zadaných počátečních hodnot, jedná-li se o pohyb rovnoměrně přímočarý, rovnoměrně zrychlený (zpomalený) určí v praktických úlohách dráhu, čas, okamžitou a průměrnou rychlost a zrychlení tělesa konajícího rovnoměrný pohyb a rovnoměrně zrychlený (zpomalený) pohyb sestrojí grafické závislosti dráhy, rychlosti a zrychlení (včetně volného pádu) na čase řeší kinematické problémy o pohybech v různých reálných situacích popíše rovnoměrný pohyb po kružnici pomocí veličin úhlová dráha, úhlová a obvodová rychlost, perioda a frekvence změří periodu a frekvenci rovnoměrného pohybu po kružnici při řešení praktických problémů užívá vztahy popisující souvislost mezi úhlovou a obvodovou rychlostí a mezi periodou a frekvencí

Žák - rozliší inerciální a neinerciální vztažnou soustavu - aplikuje Newtonovy pohybové zákony při

Dynamika pohybu hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon; inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla; třecí síla; zákony zachování

-

řešení praktických problémů hmotnosti a hybnosti graficky znázorní síly působící na těleso v různých situacích (např. nakloněná rovina, kolotoč) určí výslednou sílu ze znalosti jednotlivých sil působících na těleso při řešení fyzikálních úloh užívá vztah mezi třecí a tlakovou silou určí v konkrétních situacích hybnost tělesa nebo soustavy těles řeší praktické problémy využitím zákona zachování hybnosti


Fyzika 1. ročník, kvinta


Učivo



Žák - vyjádří z daného souboru naměřených hodnot veličin aritmetický průměr,

Měření fyzikálních veličin absolutní a relativní odchylka měření


Tématické okruhy Průřezových témat Přesahy a vazby

-

průměrnou a relativní odchylku měření výsledek fyzikálního měření veličiny X zapíše ve tvaru X  X  X objektivně zdůvodní chybu vzniklou při měření rozhodne, zda je výsledek početní úlohy nebo měřeného experimentu fyzikálně možný

Kinematika pohybů hmotného bodu – vztažná Žák  užívá základní kinematické vztahy při soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených (zpomalených)  určí polohu hmotného bodu v rovině nebo v prostoru užitím souřadnic nebo polohového vektoru  dělí pohyby podle tvaru trajektorie, tvaru dráhy a rychlosti  při řešení fyzikálního problému vhodně zvolí vztažnou soustavu  rozhodne na základě zadaných počátečních hodnot, jedná-li se o pohyb rovnoměrně přímočarý, rovnoměrně zrychlený (zpomalený)  určí v praktických úlohách dráhu, čas, okamžitou a průměrnou rychlost a zrychlení tělesa konající rovnoměrný pohyb  sestrojí grafické závislosti dráhy, rychlosti a zrychlení (včetně volného pádu) na čase  řeší kinematické problémy o pohybech



 

v různých reálných situacích popíše rovnoměrný pohyb po kružnici pomocí veličin úhlová dráha, úhlová a obvodová rychlost, perioda a frekvence změří periodu a frekvenci rovnoměrného pohybu po kružnici při řešení praktických problémů užívá vztahy popisující souvislost mezi úhlovou a obvodovou rychlostí a mezi periodou a frekvencí

Žák - popíše a rozliší inerciální a neinerciální vztažnou soustavu - aplikuje Newtonovy pohybové zákony při řešení praktických problémů - graficky znázorní síly působící na těleso v různých situacích (např. nakloněná rovina, kolotoč) - určí výslednou sílu ze znalosti jednotlivých sil působících na těleso - při řešení fyzikálních úloh užívá vztah mezi třecí a tlakovou silou - určí v konkrétních situacích hybnost tělesa nebo soustavy těles - řeší praktické problémy využitím zákona zachování hybnosti

Dynamika pohybu hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon; inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla; třecí síla; zákony zachování hmotnosti a hybnosti

Žák - objasní práci z fyzikálního hlediska - graficky znázorní práci vykonanou konstantní i proměnlivou silou

Energie Práce

-

-

vyjádří fyzikální veličinu výkon pomocí Výkon práce a času nebo pomocí velikosti působící síly a rychlosti pohybujícího se tělesa souvislost změny mechanické energie s prací řeší úlohy na výpočet práce ze zadané změny pohybové nebo polohové energie a zákon zachování mechanické energie naopak řeší úlohy na zákon zachování mechanické energie objasní v praktických úlohách přeměny polohové energie v pohybovou a naopak odhadne výkon člověka při běžných, popř. sportovních činnostech

Žák - určí gravitační sílu z Newtonova gravitačního zákona - vysvětlí fyzikální význam gravitační konstanty - znázorní homogenní a radiální gravitační pole - objasní souvislost mezi intenzitou gravitačního pole a gravitačním zrychlením - rozliší gravitační sílu od tíhové síly - různými způsoby změří velikost tíhového zrychlení v daném místě - porovná velikost tíhového zrychlení na různých místech na Zemi - popíše společné vlastnosti a rozdíly mezi tíhovou silou a tíhou tělesa - načrtne a popíše vrh tělesa jako složený

"Realizace environmentálních aktivit v krajinných typech zlínského regionu"; CZ.1.07/1.1.08/03.0018

Gravitační pole gravitační a tíhová síla; gravitační pole

pohyby těles v gravitačních polích


-

-

-

pohyb určí dobu výstupu a výšku vrhu svislého, vyjádří pomocí souřadnic polohu tělesa - pohyby po kružnici konajícího vodorovný vrh a délku vodorovného vrhu graficky znázorní a popíše trajektorii tělesa pohybujícího se v centrálním gravitačním poli Země v závislosti na jeho počáteční rychlosti řeší praktické úlohy na pohyby těles v homogenním a centrálním gravitačním poli vyjádří vzdálenost mezi planetami v astronomických jednotkách aplikuje Keplerovy zákony pro určení rychlosti planety (kvalitativně), doby oběhu planety a délku její hlavní poloosy (kvantitativně)

Žák Mechanika tuhého tělesa - rozhodne, zda je pro daný problém vhodné moment síly užít model tuhého tělesa a je-li jeho pohyb posuvný nebo otáčivý - popíše moment síly jako vektorovou veličinu (rozdíl mezi momentem síly a mechanickou prací) - určí velikost a směr výsledného momentu sil působících na těleso vzhledem k pevné ose otáčení - skládá graficky dvě síly (rovnoběžné, různoběžné) mající působiště v různých bodech tělesa

-

aplikuje momentovou větu pro nalezení rovnovážné (klidové) polohy tuhého tělesa (skládání sil, určení těžiště) vyjádří moment dvojice sil rozloží sílu na dvě složky a určí jejich velikosti charakterizuje druhy rovnovážných poloh a stabilitu tělesa určí kinetickou energii rotujícího tělesa a celkovou pohybovou energii valícího se tělesa porovná sobě odpovídající si veličiny charakterizující posuvný a otáčivý pohyb

Mechanika kapalin a plynů Žák tlak - popíše základní vlastnosti ideálních kapalin a plynů - aplikuje Pascalův zákon v praxi - určí hydrostatickou tlakovou sílu a hydrostatický tlak v hloubce h - užívá hydrostatický tlak k získání hustoty a určení neznámé kapaliny ve spojených nádobách - využívá Archimédův zákon k řešení problémů z běžného života - rozhodne, zda těleso z dané látky bude v kapalině plovat, vznášet se nebo klesne ke dnu - vyjádří objemový průtok pomocí veličin Proudění kapalin objem a čas nebo plošného průřezu trubice a rychlosti proudící kapaliny - aplikuje zákon zachování hmotnosti

-

(rovnice kontinuity) a energie (Bernoulliho rovnice) při řešení praktických problémů objasní hydrostatický a hydrodynamický paradox

Žák Termodynamika - vysvětlí kinetickou teorii látek a na jejím Kinetická teorie látek základě objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou - charakterizuje modely struktur látek různých skupenství - rozlišuje druhy termodynamických soustav - pomocí stavových veličin (tlaku, objemu a teploty) rozhodne, zda soustava je nebo není v rovnovážném stavu Žák - rozliší významné body Celsiovy a termodynamické teplotní stupnice - vyjadřuje v Kelvinech teplotu uvedenou v Celsiových stupních a naopak - rozlišuje fyzikální veličiny teplo a teplota Žák - definuje vnitřní energii tělesa (soustavy) - popíše způsoby změny vnitřní energie (konáním práce a tepelnou výměnou) - vypočítá změnu vnitřní energie tělesa konáním práce a tepelnou výměnou - vypočítá tepelnou kapacitu tělesa z měrné

Termodynamická teplota

Vnitřní energie Vnitřní energie a jejich změna

Měrná tepelná kapacita

-

tepelné kapacity a naopak vysvětlí fyzikální význam měrné tepelné kapacity objasní užití látek z hlediska jejich měrných tepelných kapacit určí teplo, které přijme nebo odevzdá stejnorodé těleso při změně teploty sestaví kalorimetrickou rovnici pro konkrétní příklad a řeší úlohy využitím této rovnice aplikuje první termodynamický zákon při řešení praktických úloh popíše různé způsoby přenosu vnitřní energie (zářením, prouděním, vedením) a jejich praktické využití

Žák: - změří délku tělesa - změří hmotnost tělesa na laboratorních vahách - určí hustotu pevné látky - změří velikost zrychlení kuličky na nakloněné rovině - změří rychlost zvuku ve vzduchu - změří velikost smykového tření a ověří vlastnosti třecí síly - užívá matematické kyvadlo ke změření velikosti tíhového zrychlení - užívá Archimédův zákon k určení hustoty pevné látky - určí součinitel odporu tělesa - pomocí měřících přístrojů PASCO změří

Teplo

První zákon termodynamiky Přenos vnitřní energie v různých systémech

-

délka tělesa hmotnost tělesa

-

objem tělesa zrychlení tělesa

-

třecí síla

-

tíhové zrychlení

-

hustota pevné látky

-

mechanika kapalin



radioaktivní pozadí prostředí a vypočte roční osobní efektivní dávku

-

vlastnosti látek


Fyzika sexta

Očekávané školní výstupy Žák - popíše vlastnosti ideálního plynu z hlediska termodynamiky a srovná je s vlastnostmi ideálního plynu z hlediska mechaniky - používá vztahy pro relativní atomovou hmotnost, relativní molekulovou hmotnost, látkové množství, počet částic, molární hmotnost, molární objem a Avogadrovu konstantu při řešení úloh - vypočítá střední kvadratickou rychlost molekuly ideálního plynu v závislosti na termodynamické teplotě - vysvětlí příčiny vzniku tlaku plynu - řeší jednoduché úlohy na změnu stavu ideálního plynu pomocí stavové rovnice - charakterizuje děj izotermický, izochorický, izobarický a adiabatický - vypočítá práci při stálém tlaku - znázorní pracovní diagram kruhového děje - vyjádří druhý termodynamický zákon - vypočte účinnost tepelně pracujícího stroje Žák - popíše látky amorfní a krystalické z hlediska jejich částicové stavby - vysvětlí pojmy: ideální krystalická mřížka, poruchy krystalické mřížky

Učivo Struktura a vlastnosti plynného skupenství

Stavová rovnice ideálního plynu Stavové změny Druhý zákon termodynamiky

Struktura a vlastnosti pevných látek

Tématické okruhy průřezových temat Přesahy a vazby

-

využívá vybrané metody identifikace minerálů rozlišuje druhy deformací z hlediska silových účinků a silového působení (tahem, tlakem …) charakterizuje veličinu normálové napětí a určí její jednotku vyhledává v tabulkách mez pružnosti a zná její význam v praxi vypočítá velikost síly pružnosti, normálového napětí a relativního prodloužení při pružné deformaci tahem použije Hookův zákon pro pružnou deformaci tahem při řešení praktických úloh řeší úlohy na délkovou a objemovou roztažnost pevných těles objasní využití těchto fyzikálních jevů v praxi

Žák - charakterizuje kapaliny a jejich vlastnosti z hlediska částicové stavby - vysvětlí vlastnosti povrchové vrstvy kapalin rozborem působících sil na molekuly kapaliny - vypočítá povrchovou sílu pomocí povrchového napětí a naopak - vysvětlí jevy související s kapilárním tlakem - vypočítá ze zadaných údajů poloměr kapiláry nebo povrchové napětí - zná užití kapilarity v praxi - řeší úlohy na objemovou roztažnost

-

minerály – krystaly a jejich vnitřní stavba; fyzikální vlastnosti minerálů

Normálové napětí Hookův zákon Součinitel teplotní roztažnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti kapalin

Povrchové napětí kapaliny Kapilární jevy

Objemová roztažnost kapalin

Integrace: vzdělávací obor Geologie, tematický okruh Složení a struktura Země

-

kapalin, nachází její využití v praxi vysvětlí anomálii vody a její význam

Změny skupenství látek Žák - rozlišuje druhy skupenství a změny skupenství - objasní podmínky, při kterých dochází ke Měrné skupenské teplo, skupenské teplo změnám skupenství - vysvětlí rozdíl mezi měrným skupenským teplem a skupenským teplem - vypočítá s použitím údajů v tabulkách celkové teplo, které přijme pevné těleso dané hmotnosti a dané teploty, aby se změnilo na kapalinu o teplotě vyšší než je teplota tání - vysvětlí ze závislosti teploty tání na vnějším tlaku a regelaci ledu - z kinetické teorie látek objasní vypařování kapalin a var kapaliny - vypočítá ze známých hodnot teplo potřebné k přeměně kapaliny dané hmotnosti a dané teploty na páru - zná vlastnosti páry syté a přehřáté - graficky znázorní fázový diagram látky a vysvětlí jeho význam Žák: - charakterizuje elektrický náboj a jeho vlastnosti - vysvětlí zelektrování těles - užívá analogie s gravitačním polem k popisu elektrického pole

Elektrostatické pole Elektrický náboj a jeho zachování

-

znázorní elektrické pole pomocí elektrických siločar a ekvipotenciálních ploch Intenzita elektrického pole určí velikost a směr elektrické síly, kterou na sebe působí elektricky nabitá tělesa určí velikost a směr intenzity elektrického pole více nábojů vysvětlí chování vodičů a izolantů vložených do elektrického pole Elektrické napětí vypočítá velikost práce, kterou vykoná elektrická síla při přemístění elektrického náboje vysvětlí pojmy elektrický potenciál a elektrické napětí a jejich souvislost s intenzitou elektrického pole voltmetrem změří velikost elektrického napětí určí kapacitu kondenzátoru a kapacitu sériového a paralelního spojení kondenzátorů sestaví elektrický obvod se sériovým a paralelním spojením kondenzátorů nastíní užití kondenzátorů v technické praxi

Žák: - charakterizuje elektrický proud jako fyzikální děj a jako fyzikální veličinu - určí velikost elektrického náboje, který projde za určitý čas průřezem vodiče - ampérmetrem změří velikost elektrického proudu procházejícího obvodem - popíše model vedení elektrického proudu

Elektrický proud v látkách

-

v kovovém vodiči využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů vysvětlí závislost elektrického odporu na teplotě a na parametrech vodiče vypočte celkový elektrický odpor rezistorů zapojených paralelně a sériově nakreslí elektrické obvody s využitím normalizovaných elektrotechnických značek prvků a tyto obvody sestaví na základě naměřených hodnot napětí a proudu sestrojí voltampérovou charakteristiku spotřebiče z voltampérové charakteristiky odečte hodnoty elektrického napětí a proudu a určí z nich elektrický odpor spotřebiče různými metodami změří velikost elektrického odporu spotřebiče ze zatěžovací charakteristiky zdroje odečte elektromotorické napětí zdroj a zkratový proud určí velikost práce vykonané elektrickými silami a výkon elektrického proudu v obvodu stejnosměrného elektrického proudu

Žák: - vysvětlí rozdíly mezi vlastním a příměsovým polovodičem a popíše vedení elektrického proudu v těchto látkách - zná praktické užití vlastních a příměsových polovodičů v technické praxi

Ohmův zákon pro část obvodu a pro uzavřený obvod Rezistory

Elektrická energie, výkon elektrického proudu

-

popíše stavbu a složení polovodičové diody Polovodičová dioda rozhodne, zda v daném elektrickém obvodu bude diodou procházet elektrický proud na základě naměřených hodnot napětí a proudu sestaví voltampérovou charakteristiku diody a popíše ji popíše model vedení elektrického proudu Elektrolyty v elektrolytu vypočítá hmotnost látky vyloučené z roztoku při elektrolýze popíše model vedení elektrického proudu Elektrický proud v plynech v plynu za normálního a sníženého tlaku popíše vlastnosti a využití katodového záření

Žák: - změří měrnou tepelnou kapacitu látky - určí povrchové napětí kapaliny - změří mez pevnosti lidského vlasu - sestaví elektrický obvod a korektně do něj zapojuje elektrické součástky a měřící zařízení - změří velikost elektrického proudu, elektrického napětí a elektrického odporu - určí kapacitu kondenzátoru

-

měrná tepelná kapacita látky povrchové napětí kapalin mez pevnosti pevných látek elektrický obvod

-

Ohmův zákon, spojování rezistorů, voltampérová charakteristika kapacita kondenzátoru, spojování kondenzátorů

-


Fyzika septima

Očekávané školní výstupy Žák: - pomocí magnetických indukčních čar načrtne magnetické pole v okolí trvalého magnetu, vodiče s proudem a cívky s proudem - Ampérovým pravidlem určí orientaci magnetických indukčních čar magnetického pole přímého vodiče a cívky s proudem - vypočte velikost a směr magnetické síly působící v homogenním magnetickém poli na vodič s proudem - vypočte velikost a směr magnetické síly při vzájemném působení vodičů s proudem - určí velikost a směr magnetické síly působící v magnetickém poli na částici s nábojem - určí velikost a směr magnetické indukce v daném místě magnetického pole vodiče a cívky s proudem - vysvětlí rozdíl mezi stacionárním a nestacionárním magnetickým polem - vypočte velikost magnetického indukčního toku danou plochou - vysvětlí vznik indukovaného napětí ve vodiči a z Faradayova zákona elektromagnetické indukce určí jeho

Učivo Magnetické pole Pole magnetů a vodičů s proudem

Magnetická indukce

Indukované napětí

Tématické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

-

velikost na základě Lenzova zákona určí směr indukovaného proudu v uzavřeném vodiči řeší jednoduché praktické problémy týkající se magnetického pole a elektromagnetické indukce vysvětlí použití elektromagnetické indukce v praxi

Žák: - popíše vznik harmonického střídavého napětí a proudu - popíše vlastnosti jednoduchých obvodů střídavého proudu (s rezistorem, kondenzátorem, cívkou) - objasní souvislost efektivních hodnot a amplitud střídavého napětí a proudu - určí činný výkon střídavého proudu v daném obvodu

Střídavý proud - Harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence

Žák: - načrtne schéma trojfázového generátoru střídavého proudu a vysvětlí princip jeho činnosti - rozlišuje fázové a sdružené napětí a určí jejich velikost - načrtne schéma elektromotoru na trojfázový střídavý proud a vysvětlí jeho funkci a použití - porovná výhody a nevýhody elektromotoru a spalovacího motoru - načrtne schéma transformátoru a vysvětlí

Střídavý proud v energetice - Generátor střídavého proudu

-

Výkon střídavého proudu

-

Elektromotor

-

Transformátor

jeho funkci a použití Žák - načrtne a užívá grafickou závislost polohy kmitajícího tělesa na čase k popisu kmitavého pohybu - vysvětlí souvislost mezi kmitavým pohybem a rovnoměrným pohybem po kružnici - určí z časového diagramu okamžité výchylky harmonického kmitání amplitudu, periodu, frekvenci a počáteční fázi kmitavého pohybu - vyjádří ze známé amplitudy, frekvence a počáteční fáze okamžitou výchylku, rychlost a zrychlení kmitavého pohybu v daném čase - užívá princip superpozice ke konstrukci časového diagramu výsledného kmitání složeného ze dvou izochronních harmonických kmitání - popíše kmitavý pohyb z hlediska dynamiky - popíše vlastnosti jednoduchých mechanických oscilátorů - demonstruje závislost a nezávislost vybraných fyzikálních veličin na velikosti periody kyvadla - vysvětlí vznik rezonance a nalézá její uplatnění (pozitivní, negativní) v praktickém životě

Mechanické kmitání kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence

Žák

Mechanické vlnění

síla pružnosti, tuhost pružiny

-

názorně předvádí souvislost mezi kmitavým pohybem a mechanickým vlněním rozliší základní druhy mechanického vlnění (postupné vlnění podélné, příčné a stojaté vlnění) vypočítá vlnovou délku, frekvenci nebo rychlost postupného vlnění určí z rovnice postupného vlnění amplitudu, periodu, vlnovou délku a rychlost vlnění graficky znázorní výsledek interference dvou vlnění mající stejnou frekvenci rozhodne, zda je splněna podmínka pro vznik interferenčního maxima (minima) při interferenci dvou vlnění stejné frekvence demonstruje odraz vlnění na pevném a volném konci užívá pružinový oscilátor k demonstraci stojatého vlnění, vyznačí kmitny a uzly stojatého vlnění aplikuje Huygensův princip k nalezení odražené a lomené vlny charakterizuje ohyb vlnění z hlediska velikosti překážky a vlnové délky vlnění přiřadí frekvence různým druhům mechanického vlnění popíše přenosovou soustavu zvukového vlnění a její části (zdroj, prostředí, přijímač) rozliší práh slyšení a práh bolesti navrhne možnosti omezení hluku

vlnová délka a rychlost vlnění, postupné vlnění, stojaté vlnění

Huygensův princip, zákon odrazu a lomu vlnění

zvuk, jeho hlasitost a intenzita

-

nachází uplatnění ultrazvuku a infrazvuku v reálném životě

Žák: - načrtne schéma jednoduchého oscilačního obvodu a popíše jeho činnost - na základě parametrů obvodu určí periodu resp. frekvenci vlastního kmitání oscilátoru - vysvětlí souvislosti mezi mechanickým a elektromagnetickým oscilátorem - charakterizuje elektromagnetickou vlnu a vysvětlí její souvislost s mechanickou vlnou - rozliší elektromagnetické vlnění podle vlnových délek, resp. podle frekvencí

Elektromagnetické kmitání a vlnění - Elektromagnetické kmitání

Žák: - demonstruje základní principy paprskové optiky - rozliší druhy zrcadel (rovinné, duté, vypuklé) - znázorní na optické ose prvky potřebné ke konstrukci obrazu daného předmětu - užívá zákona odrazu ke konstrukci obrazu vzniklého na rovinném a kulovém zrcadle - popíše vlastnosti vytvořeného obrazu (skutečný, neskutečný, přímý, převrácený, zvětšený) - demonstruje zobrazení kulovým zrcadlem - užívá znaménkovou konvenci a zobrazovací rovnici při řešení úloh - objasní užití zrcadel v praktickém životě

Paprsková optika

-

Elektromagnetické záření

-

Spektrum elektromagnetického záření

-

Zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle

Žák: - rozliší druhy čoček - užívá tří význačných paprsků ke konstrukci obrazu daného předmětu - popíše vlastnosti obrazu předmětu vzhledem k předmětu - užívá znaménkové konvence a zobrazovací rovnice při řešení praktických úloh - vysvětlí užití čoček Žák: - vysvětlí pojem zorný úhel - popíše oko jako optickou soustavu - charakterizuje vady oka a navrhne jejich korekci - načrtne a popíše získání obrazu lupou

Zobrazení předmětu lomem na tenkých čočkách

-

Zorný úhel Oko jako optický systém

-

Lupa

Žák: Vlnová optika - vysvětlí pojem difrakce a načrtne difrakční - Difrakce na štěrbině a mřížce obrazec - popíše podmínky vzniku difrakce na mřížce - určí podmínky pro interferenční maxima a minima na štěrbině a mřížce a užívá jich při výpočtech praktických úloh - objasní užití optických mřížek v praxi (ohybová spektra) - vysvětlí význam pojmů: polarizovaná a nepolarizovaná světelná vlna - objasní druhy polarizace a jejich užití v praxi

Žák: - vysvětlí podstatu kvantové hypotézy - vypočte energii fotonů z frekvence nebo vlnové délky odpovídajícího záření a naopak - vyjádří energii částice nebo záření v eV - užívá kvantové hypotézy k popisu fotoelektrického jevu - objasní vlnově částicový dualismus záření a částic - určí de Broglieho vlnovou délku částice

Fyzika mikrosvěta - Foton a jeho energie

-

Žák: - užívá kvantování energie atomu k vysvětlení emisních spekter plynů - určí energii elektronu v atomu vodíku a vypočte vlnovou délku (resp. frekvenci) záření, které atom přijme (resp. vyzáří) při přechodu z jednoho energetického stavu do druhého - objasní principy interakce záření a látky - vysvětlí rozdíly mezi spontánní a stimulovanou emisí záření - vysvětlí princip činnosti laseru - dělí lasery podle základních kritérií (skupenství aktivního prostředí, počet hladin, užití) Žák: - používá správně protonové, neutronové a nukleonové číslo, zná vztahy mezi nimi,

Korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic

Kvantování energie elektronu v atomu

Spontánní a stimulovaná emise záření Laser

Jaderná fyzika - Jaderná energie

-

určí složení jádra atomu a správně zapíše značku nuklidu z hmotnosti daného jádra vypočítá jeho hmotností úbytek a vazebnou energii vysvětlí pojem radioaktivita látky rozliší jednotlivé druhy radioaktivního záření a porovná jejich vlastnosti a chování v elektrickém a magnetickém poli užívá zákon radioaktivní přeměny při studiu vlastností radioaktivních látek

Žák: - užívá zákonů zachování elektrického náboje a počtu nukleonů při zápisu jaderných reakcí - z klidových energií nebo hmotností částic vstupujících do reakce a částic vystupujících z reakce vypočte energetickou bilanci reakce - vysvětlí řetězovou jadernou reakci - načrtne schéma jaderného reaktoru a vysvětlí procesy, které v něm probíhají - načrtne schéma jaderné elektrárny a srovná jadernou elektrárnu s tepelnou elektrárnou

Zákon radioaktivní přeměny

Syntéza a štěpení jader atomů

Řetězová reakce Jaderný reaktor

Průřezové téma Environmentální výchova Tématický okruh Člověk a životní prostředí Námět činnosti Zdroje energie (práce v týmu, referát)


Fyzika 1. ročník


Učivo



Žák - vyjádří z daného souboru naměřených hodnot veličin aritmetický průměr,

Měření fyzikálních veličin absolutní a relativní odchylka měření


Tématické okruhy Průřezových témat Přesahy a vazby

-

průměrnou a relativní odchylku měření výsledek fyzikálního měření veličiny X zapíše ve tvaru X  X  X objektivně zdůvodní chybu vzniklou při měření rozhodne, zda je výsledek početní úlohy nebo měřeného experimentu fyzikálně možný

Žák 



  





užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených (zpomalených) určí polohu hmotného bodu v rovině nebo v prostoru užitím souřadnic nebo polohového vektoru dělí pohyby podle tvaru trajektorie, tvaru dráhy a rychlosti při řešení fyzikálního problému vhodně zvolí vztažnou soustavu rozhodne na základě zadaných počátečních hodnot, jedná-li se o pohyb rovnoměrně přímočarý, rovnoměrně zrychlený (zpomalený) určí v praktických úlohách dráhu, čas, okamžitou a průměrnou rychlost a zrychlení tělesa konající rovnoměrný pohyb sestrojí grafické závislosti dráhy, rychlosti a zrychlení (včetně volného pádu) na čase

Kinematika pohybů hmotného bodu – vztažná soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení

 

 

řeší kinematické problémy o pohybech v různých reálných situacích popíše rovnoměrný pohyb po kružnici pomocí veličin úhlová dráha, úhlová a obvodová rychlost, perioda a frekvence změří periodu a frekvenci rovnoměrného pohybu po kružnici při řešení praktických problémů užívá vztahy popisující souvislost mezi úhlovou a obvodovou rychlostí a mezi periodou a frekvencí

Žák - popíše a rozliší inerciální a neinerciální vztažnou soustavu - aplikuje Newtonovy pohybové zákony při řešení praktických problémů - graficky znázorní síly působící na těleso v různých situacích (např. nakloněná rovina, kolotoč) - určí výslednou sílu ze znalosti jednotlivých sil působících na těleso - při řešení fyzikálních úloh užívá vztah mezi třecí a tlakovou silou - určí v konkrétních situacích hybnost tělesa nebo soustavy těles - řeší praktické problémy využitím zákona zachování hybnosti

Dynamika pohybu hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon; inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla; třecí síla; zákony zachování hmotnosti a hybnosti

Žák - objasní práci z fyzikálního hlediska - graficky znázorní práci vykonanou

Energie Práce

-

-

konstantní i proměnlivou silou vyjádří fyzikální veličinu výkon pomocí Výkon práce a času nebo pomocí velikosti působící síly a rychlosti pohybujícího se tělesa souvislost změny mechanické energie s prací řeší úlohy na výpočet práce ze zadané změny pohybové nebo polohové energie a zákon zachování mechanické energie naopak řeší úlohy na zákon zachování mechanické energie objasní v praktických úlohách přeměny polohové energie v pohybovou a naopak odhadne výkon člověka při běžných, popř. sportovních činnostech

Žák - určí gravitační sílu z Newtonova gravitačního zákona - vysvětlí fyzikální význam gravitační konstanty - znázorní homogenní a radiální gravitační pole - objasní souvislost mezi intenzitou gravitačního pole a gravitačním zrychlením - rozliší gravitační sílu od tíhové síly - různými způsoby změří velikost tíhového zrychlení v daném místě - porovná velikost tíhového zrychlení na různých místech na Zemi - popíše společné vlastnosti a rozdíly mezi tíhovou silou a tíhou tělesa


Gravitační pole gravitační a tíhová síla; gravitační pole

pohyby těles v gravitačních polích


-

-

-

načrtne a popíše vrh tělesa jako složený pohyb určí dobu výstupu a výšku vrhu svislého, vyjádří pomocí souřadnic polohu tělesa - pohyby po kružnici konajícího vodorovný vrh a délku vodorovného vrhu graficky znázorní a popíše trajektorii tělesa pohybujícího se v centrálním gravitačním poli Země v závislosti na jeho počáteční rychlosti řeší praktické úlohy na pohyby těles v homogenním a centrálním gravitačním poli vyjádří vzdálenost mezi planetami v astronomických jednotkách aplikuje Keplerovy zákony pro určení rychlosti planety (kvalitativně), doby oběhu planety a délku její hlavní poloosy (kvantitativně)

Žák Mechanika tuhého tělesa - rozhodne, zda je pro daný problém vhodné moment síly užít model tuhého tělesa a je-li jeho pohyb posuvný nebo otáčivý - popíše moment síly jako vektorovou veličinu (rozdíl mezi momentem síly a mechanickou prací) - určí velikost a směr výsledného momentu sil působících na těleso vzhledem k pevné ose otáčení - skládá graficky dvě síly (rovnoběžné, různoběžné) mající působiště v různých

-

bodech tělesa aplikuje momentovou větu pro nalezení rovnovážné (klidové) polohy tuhého tělesa (skládání sil, určení těžiště) vyjádří moment dvojice sil rozloží sílu na dvě složky a určí jejich velikosti charakterizuje druhy rovnovážných poloh a stabilitu tělesa určí kinetickou energii rotujícího tělesa a celkovou pohybovou energii valícího se tělesa porovná sobě odpovídající si veličiny charakterizující posuvný a otáčivý pohyb

Žák Mechanika kapalin a plynů - popíše základní vlastnosti ideálních tlak kapalin a plynů - aplikuje Pascalův zákon v praxi - určí hydrostatickou tlakovou sílu a hydrostatický tlak v hloubce h - užívá hydrostatický tlak k získání hustoty a určení neznámé kapaliny ve spojených nádobách - využívá Archimédův zákon k řešení problémů z běžného života - rozhodne, zda těleso z dané látky bude v kapalině plovat, vznášet se nebo klesne ke dnu - vyjádří objemový průtok pomocí veličin Proudění kapalin objem a čas nebo plošného průřezu trubice a rychlosti proudící kapaliny

-

-

aplikuje zákon zachování hmotnosti (rovnice kontinuity) a energie (Bernoulliho rovnice) při řešení praktických problémů objasní hydrostatický a hydrodynamický paradox

Žák Termodynamika - vysvětlí kinetickou teorii látek a na jejím Kinetická teorie látek základě objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou - charakterizuje modely struktur látek různých skupenství - rozlišuje druhy termodynamických soustav - pomocí stavových veličin (tlaku, objemu a teploty) rozhodne, zda soustava je nebo není v rovnovážném stavu Žák - rozliší významné body Celsiovy a termodynamické teplotní stupnice - vyjadřuje v Kelvinech teplotu uvedenou v Celsiových stupních a naopak - rozlišuje fyzikální veličiny teplo a teplota Žák - definuje vnitřní energii tělesa (soustavy) - popíše způsoby změny vnitřní energie (konáním práce a tepelnou výměnou) - vypočítá změnu vnitřní energie tělesa konáním práce a tepelnou výměnou

Termodynamická teplota

Vnitřní energie Vnitřní energie a jejich změna

-

vypočítá tepelnou kapacitu tělesa z měrné tepelné kapacity a naopak vysvětlí fyzikální význam měrné tepelné kapacity objasní užití látek z hlediska jejich měrných tepelných kapacit určí teplo, které přijme nebo odevzdá stejnorodé těleso při změně teploty sestaví kalorimetrickou rovnici pro konkrétní příklad a řeší úlohy využitím této rovnice aplikuje první termodynamický zákon při řešení praktických úloh popíše různé způsoby přenosu vnitřní energie (zářením, prouděním, vedením) a jejich praktické využití

Žák: - změří délku tělesa - změří hmotnost tělesa na laboratorních vahách - určí hustotu pevné látky - změří velikost zrychlení kuličky na nakloněné rovině - změří rychlost zvuku ve vzduchu - změří velikost smykového tření a ověří vlastnosti třecí síly - užívá matematické kyvadlo ke změření velikosti tíhového zrychlení - užívá Archimédův zákon k určení hustoty pevné látky - určí součinitel odporu tělesa

Měrná tepelná kapacita

Teplo

První zákon termodynamiky Přenos vnitřní energie v různých systémech

-

délka tělesa hmotnost tělesa

-

objem tělesa zrychlení tělesa

-

třecí síla

-

tíhové zrychlení

-

hustota pevné látky

-

mechanika kapalin

"Realizace environmentálních aktivit v krajinných typech zlínského regionu"; CZ.1.07/1.1.08/03.0018 "Realizace environmentálních aktivit v krajinných typech zlínského regionu"; CZ.1.07/1.1.08/03.0018

-

pomocí měřících přístrojů PASCO změří radioaktivní pozadí prostředí a vypočte roční osobní efektivní dávku

-

vlastnosti látek


Fyzika 2. ročník

Očekávané školní výstupy Žák - popíše vlastnosti ideálního plynu z hlediska termodynamiky a srovná je s vlastnostmi ideálního plynu z hlediska mechaniky - používá vztahy pro relativní atomovou hmotnost, relativní molekulovou hmotnost, látkové množství, počet částic, molární hmotnost, molární objem a Avogadrovu konstantu při řešení úloh - vypočítá střední kvadratickou rychlost molekuly ideálního plynu v závislosti na termodynamické teplotě - vysvětlí příčiny vzniku tlaku plynu - řeší jednoduché úlohy na změnu stavu ideálního plynu pomocí stavové rovnice - charakterizuje děj izotermický, izochorický, izobarický a adiabatický - vypočítá práci při stálém tlaku - znázorní pracovní diagram kruhového děje - vyjádří druhý termodynamický zákon - vypočte účinnost tepelně pracujícího stroje Žák - popíše látky amorfní a krystalické z hlediska jejich částicové stavby - vysvětlí pojmy: ideální krystalická mřížka, poruchy krystalické mřížky

Učivo Struktura a vlastnosti plynného skupenství

Stavová rovnice ideálního plynu Stavové změny Druhý zákon termodynamiky

Struktura a vlastnosti pevných látek

Tématické okruhy průřezových temat Přesahy a vazby

-

využívá vybrané metody identifikace minerálů rozlišuje druhy deformací z hlediska silových účinků a silového působení (tahem, tlakem …) charakterizuje veličinu normálové napětí a určí její jednotku vyhledává v tabulkách mez pružnosti a zná její význam v praxi vypočítá velikost síly pružnosti, normálového napětí a relativního prodloužení při pružné deformaci tahem použije Hookův zákon pro pružnou deformaci tahem při řešení praktických úloh řeší úlohy na délkovou a objemovou roztažnost pevných těles objasní využití těchto fyzikálních jevů v praxi

Žák - charakterizuje kapaliny a jejich vlastnosti z hlediska částicové stavby - vysvětlí vlastnosti povrchové vrstvy kapalin rozborem působících sil na molekuly kapaliny - vypočítá povrchovou sílu pomocí povrchového napětí a naopak - vysvětlí jevy související s kapilárním tlakem - vypočítá ze zadaných údajů poloměr kapiláry nebo povrchové napětí - zná užití kapilarity v praxi - řeší úlohy na objemovou roztažnost

-

minerály – krystaly a jejich vnitřní stavba; fyzikální vlastnosti minerálů

Normálové napětí Hookův zákon Součinitel teplotní roztažnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti kapalin

Povrchové napětí kapaliny Kapilární jevy

Objemová roztažnost kapalin

Integrace: vzdělávací obor Geologie, tematický okruh Složení a struktura Země

-

kapalin, nachází její využití v praxi vysvětlí anomálii vody a její význam

Změny skupenství látek Žák - rozlišuje druhy skupenství a změny skupenství - objasní podmínky, při kterých dochází ke Měrné skupenské teplo, skupenské teplo změnám skupenství - vysvětlí rozdíl mezi měrným skupenským teplem a skupenským teplem - vypočítá s použitím údajů v tabulkách celkové teplo, které přijme pevné těleso dané hmotnosti a dané teploty, aby se změnilo na kapalinu o teplotě vyšší než je teplota tání - vysvětlí ze závislosti teploty tání na vnějším tlaku a regelaci ledu - z kinetické teorie látek objasní vypařování kapalin a var kapaliny - vypočítá ze známých hodnot teplo potřebné k přeměně kapaliny dané hmotnosti a dané teploty na páru - zná vlastnosti páry syté a přehřáté - graficky znázorní fázový diagram látky a vysvětlí jeho význam Žák: - charakterizuje elektrický náboj a jeho vlastnosti - vysvětlí zelektrování těles - užívá analogie s gravitačním polem k popisu elektrického pole

Elektrostatické pole Elektrický náboj a jeho zachování

-

znázorní elektrické pole pomocí elektrických siločar a ekvipotenciálních ploch Intenzita elektrického pole určí velikost a směr elektrické síly, kterou na sebe působí elektricky nabitá tělesa určí velikost a směr intenzity elektrického pole více nábojů vysvětlí chování vodičů a izolantů vložených do elektrického pole Elektrické napětí vypočítá velikost práce, kterou vykoná elektrická síla při přemístění elektrického náboje vysvětlí pojmy elektrický potenciál a elektrické napětí a jejich souvislost s intenzitou elektrického pole voltmetrem změří velikost elektrického napětí určí kapacitu kondenzátoru a kapacitu sériového a paralelního spojení kondenzátorů sestaví elektrický obvod se sériovým a paralelním spojením kondenzátorů nastíní užití kondenzátorů v technické praxi

Žák: - charakterizuje elektrický proud jako fyzikální děj a jako fyzikální veličinu - určí velikost elektrického náboje, který projde za určitý čas průřezem vodiče - ampérmetrem změří velikost elektrického proudu procházejícího obvodem - popíše model vedení elektrického proudu

Elektrický proud v látkách

-

v kovovém vodiči využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů vysvětlí závislost elektrického odporu na teplotě a na parametrech vodiče vypočte celkový elektrický odpor rezistorů zapojených paralelně a sériově nakreslí elektrické obvody s využitím normalizovaných elektrotechnických značek prvků a tyto obvody sestaví na základě naměřených hodnot napětí a proudu sestrojí voltampérovou charakteristiku spotřebiče z voltampérové charakteristiky odečte hodnoty elektrického napětí a proudu a určí z nich elektrický odpor spotřebiče různými metodami změří velikost elektrického odporu spotřebiče ze zatěžovací charakteristiky zdroje odečte elektromotorické napětí zdroj a zkratový proud určí velikost práce vykonané elektrickými silami a výkon elektrického proudu v obvodu stejnosměrného elektrického proudu

Žák: - vysvětlí rozdíly mezi vlastním a příměsovým polovodičem a popíše vedení elektrického proudu v těchto látkách - zná praktické užití vlastních a příměsových polovodičů v technické praxi

Ohmův zákon pro část obvodu a pro uzavřený obvod Rezistory

Elektrická energie, výkon elektrického proudu

-

popíše stavbu a složení polovodičové diody Polovodičová dioda rozhodne, zda v daném elektrickém obvodu bude diodou procházet elektrický proud na základě naměřených hodnot napětí a proudu sestaví voltampérovou charakteristiku diody a popíše ji popíše model vedení elektrického proudu Elektrolyty v elektrolytu vypočítá hmotnost látky vyloučené z roztoku při elektrolýze popíše model vedení elektrického proudu Elektrický proud v plynech v plynu za normálního a sníženého tlaku popíše vlastnosti a využití katodového záření

Žák: - změří měrnou tepelnou kapacitu látky - určí povrchové napětí kapaliny - změří mez pevnosti lidského vlasu - sestaví elektrický obvod a korektně do něj zapojuje elektrické součástky a měřící zařízení - změří velikost elektrického proudu, elektrického napětí a elektrického odporu - určí kapacitu kondenzátoru

-

měrná tepelná kapacita látky povrchové napětí kapalin mez pevnosti pevných látek elektrický obvod

-

Ohmův zákon, spojování rezistorů, voltampérová charakteristika kapacita kondenzátoru, spojování kondenzátorů

-


Fyzika 3. ročník

Očekávané školní výstupy Žák: - pomocí magnetických indukčních čar načrtne magnetické pole v okolí trvalého magnetu, vodiče s proudem a cívky s proudem - Ampérovým pravidlem určí orientaci magnetických indukčních čar magnetického pole přímého vodiče a cívky s proudem - vypočte velikost a směr magnetické síly působící v homogenním magnetickém poli na vodič s proudem - vypočte velikost a směr magnetické síly při vzájemném působení vodičů s proudem - určí velikost a směr magnetické síly působící v magnetickém poli na částici s nábojem - určí velikost a směr magnetické indukce v daném místě magnetického pole vodiče a cívky s proudem - vysvětlí rozdíl mezi stacionárním a nestacionárním magnetickým polem - vypočte velikost magnetického indukčního toku danou plochou - vysvětlí vznik indukovaného napětí ve vodiči a z Faradayova zákona elektromagnetické indukce určí jeho

Učivo Magnetické pole Pole magnetů a vodičů s proudem

Magnetická indukce

Indukované napětí

Tématické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

-

velikost na základě Lenzova zákona určí směr indukovaného proudu v uzavřeném vodiči řeší jednoduché praktické problémy týkající se magnetického pole a elektromagnetické indukce vysvětlí použití elektromagnetické indukce v praxi

Žák: - popíše vznik harmonického střídavého napětí a proudu - popíše vlastnosti jednoduchých obvodů střídavého proudu (s rezistorem, kondenzátorem, cívkou) - objasní souvislost efektivních hodnot a amplitud střídavého napětí a proudu - určí činný výkon střídavého proudu v daném obvodu

Střídavý proud - Harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence

Žák: - načrtne schéma trojfázového generátoru střídavého proudu a vysvětlí princip jeho činnosti - rozlišuje fázové a sdružené napětí a určí jejich velikost - načrtne schéma elektromotoru na trojfázový střídavý proud a vysvětlí jeho funkci a použití - porovná výhody a nevýhody elektromotoru a spalovacího motoru - načrtne schéma transformátoru a vysvětlí

Střídavý proud v energetice - Generátor střídavého proudu

-

Výkon střídavého proudu

-

Elektromotor

-

Transformátor

jeho funkci a použití Žák - načrtne a užívá grafickou závislost polohy kmitajícího tělesa na čase k popisu kmitavého pohybu - vysvětlí souvislost mezi kmitavým pohybem a rovnoměrným pohybem po kružnici - určí z časového diagramu okamžité výchylky harmonického kmitání amplitudu, periodu, frekvenci a počáteční fázi kmitavého pohybu - vyjádří ze známé amplitudy, frekvence a počáteční fáze okamžitou výchylku, rychlost a zrychlení kmitavého pohybu v daném čase - užívá princip superpozice ke konstrukci časového diagramu výsledného kmitání složeného ze dvou izochronních harmonických kmitání - popíše kmitavý pohyb z hlediska dynamiky - popíše vlastnosti jednoduchých mechanických oscilátorů - demonstruje závislost a nezávislost vybraných fyzikálních veličin na velikosti periody kyvadla - vysvětlí vznik rezonance a nalézá její uplatnění (pozitivní, negativní) v praktickém životě

Mechanické kmitání kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence

Žák

Mechanické vlnění

síla pružnosti, tuhost pružiny

-

názorně předvádí souvislost mezi kmitavým pohybem a mechanickým vlněním rozliší základní druhy mechanického vlnění (postupné vlnění podélné, příčné a stojaté vlnění) vypočítá vlnovou délku, frekvenci nebo rychlost postupného vlnění určí z rovnice postupného vlnění amplitudu, periodu, vlnovou délku a rychlost vlnění graficky znázorní výsledek interference dvou vlnění mající stejnou frekvenci rozhodne, zda je splněna podmínka pro vznik interferenčního maxima (minima) při interferenci dvou vlnění stejné frekvence demonstruje odraz vlnění na pevném a volném konci užívá pružinový oscilátor k demonstraci stojatého vlnění, vyznačí kmitny a uzly stojatého vlnění aplikuje Huygensův princip k nalezení odražené a lomené vlny charakterizuje ohyb vlnění z hlediska velikosti překážky a vlnové délky vlnění přiřadí frekvence různým druhům mechanického vlnění popíše přenosovou soustavu zvukového vlnění a její části (zdroj, prostředí, přijímač) rozliší práh slyšení a práh bolesti navrhne možnosti omezení hluku

vlnová délka a rychlost vlnění, postupné vlnění, stojaté vlnění

Huygensův princip, zákon odrazu a lomu vlnění

zvuk, jeho hlasitost a intenzita

-

nachází uplatnění ultrazvuku a infrazvuku v reálném životě

Žák: - načrtne schéma jednoduchého oscilačního obvodu a popíše jeho činnost - na základě parametrů obvodu určí periodu resp. frekvenci vlastního kmitání oscilátoru - vysvětlí souvislosti mezi mechanickým a elektromagnetickým oscilátorem - charakterizuje elektromagnetickou vlnu a vysvětlí její souvislost s mechanickou vlnou - rozliší elektromagnetické vlnění podle vlnových délek, resp. podle frekvencí

Elektromagnetické kmitání a vlnění - Elektromagnetické kmitání

Žák: - demonstruje základní principy paprskové optiky - rozliší druhy zrcadel (rovinné, duté, vypuklé) - znázorní na optické ose prvky potřebné ke konstrukci obrazu daného předmětu - užívá zákona odrazu ke konstrukci obrazu vzniklého na rovinném a kulovém zrcadle - popíše vlastnosti vytvořeného obrazu (skutečný, neskutečný, přímý, převrácený, zvětšený) - demonstruje zobrazení kulovým zrcadlem - užívá znaménkovou konvenci a zobrazovací rovnici při řešení úloh - objasní užití zrcadel v praktickém životě

Paprsková optika

-

Elektromagnetické záření

-

Spektrum elektromagnetického záření

-

Zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle

Žák: - rozliší druhy čoček - užívá tří význačných paprsků ke konstrukci obrazu daného předmětu - popíše vlastnosti obrazu předmětu vzhledem k předmětu - užívá znaménkové konvence a zobrazovací rovnice při řešení praktických úloh - vysvětlí užití čoček Žák: - vysvětlí pojem zorný úhel - popíše oko jako optickou soustavu - charakterizuje vady oka a navrhne jejich korekci - načrtne a popíše získání obrazu lupou

Zobrazení předmětu lomem na tenkých čočkách

-

Zorný úhel Oko jako optický systém

-

Lupa

Žák: Vlnová optika - vysvětlí pojem difrakce a načrtne difrakční - Difrakce na štěrbině a mřížce obrazec - popíše podmínky vzniku difrakce na mřížce - určí podmínky pro interferenční maxima a minima na štěrbině a mřížce a užívá jich při výpočtech praktických úloh - objasní užití optických mřížek v praxi (ohybová spektra) - vysvětlí význam pojmů: polarizovaná a nepolarizovaná světelná vlna - objasní druhy polarizace a jejich užití v praxi

Žák: - vysvětlí podstatu kvantové hypotézy - vypočte energii fotonů z frekvence nebo vlnové délky odpovídajícího záření a naopak - vyjádří energii částice nebo záření v eV - užívá kvantové hypotézy k popisu fotoelektrického jevu - objasní vlnově částicový dualismus záření a částic - určí de Broglieho vlnovou délku částice

Fyzika mikrosvěta - Foton a jeho energie

-

Žák: - užívá kvantování energie atomu k vysvětlení emisních spekter plynů - určí energii elektronu v atomu vodíku a vypočte vlnovou délku (resp. frekvenci) záření, které atom přijme (resp. vyzáří) při přechodu z jednoho energetického stavu do druhého - objasní principy interakce záření a látky - vysvětlí rozdíly mezi spontánní a stimulovanou emisí záření - vysvětlí princip činnosti laseru - dělí lasery podle základních kritérií (skupenství aktivního prostředí, počet hladin, užití) Žák: - používá správně protonové, neutronové a nukleonové číslo, zná vztahy mezi nimi,

Korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic

Kvantování energie elektronu v atomu

Spontánní a stimulovaná emise záření Laser

Jaderná fyzika - Jaderná energie

-

určí složení jádra atomu a správně zapíše značku nuklidu z hmotnosti daného jádra vypočítá jeho hmotností úbytek a vazebnou energii vysvětlí pojem radioaktivita látky rozliší jednotlivé druhy radioaktivního záření a porovná jejich vlastnosti a chování v elektrickém a magnetickém poli užívá zákon radioaktivní přeměny při studiu vlastností radioaktivních látek

Žák: - užívá zákonů zachování elektrického náboje a počtu nukleonů při zápisu jaderných reakcí - z klidových energií nebo hmotností částic vstupujících do reakce a částic vystupujících z reakce vypočte energetickou bilanci reakce - vysvětlí řetězovou jadernou reakci - načrtne schéma jaderného reaktoru a vysvětlí procesy, které v něm probíhají - načrtne schéma jaderné elektrárny a srovná jadernou elektrárnu s tepelnou elektrárnou

Zákon radioaktivní přeměny

Syntéza a štěpení jader atomů

Řetězová reakce Jaderný reaktor

Průřezové téma Environmentální výchova Tématický okruh Člověk a životní prostředí Námět činnosti Zdroje energie (práce v týmu, referát)

5.10 Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Recommend Documents