2002 Z OBSAHU 10. ROČNÍK. MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Z OBSAHU ! Příručka člena zastupitelstva obce

! Ještě jednou k z. č. 564/1990 Sb.

! Z Předsednictva

10. ROČNÍK

12/2002

MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY http://www.smocr.cz, e-mail: [email protected], [email protected]

OP

P.P. 104012/02 140 00 Praha 4

Vážené starostky, vážení primátoři a starostové. Nevím, kolik z Vás oslovuji na stránkách našeho svazového Informačního servisu takto poprvé, kolik z Vás naopak již opakovaně. Je prosinec roku 2002, počátek nového, dalšího čtyřletého volebního období komunálních politiků. Pro některé z Vás první, pro řadu jiných již čtvrté. Každý z Vás musí občas cosi napsat do Vašich obecních novin. Pravidelně tak tomu bývá na přelomu roku starého a nového. Čas letí velice rychle a jistě tedy znáte ten pocit, kdy se Vám zdá, že Nový rok je snad každý měsíc a Vy hledáte nějaké neotřelé téma ve snaze se neopakovat, být originální. A přitom již trnete hrůzou, co budete psát rok poté, když se Vám přeci teď podařilo najít to poslední jediné možné nové téma. A přitom každý rok bývá něčím výjimečný. Každého asi hned napadne, že je možné psát o reformě územní veřejné správy, o tom, co čeká obce s rozšířenou působností. Jak se vše promítne až do poslední malé obce, která ztrácí svůj okresní úřad a čeká ji velká neznámá v podobě "nového malého okresu" či mladého kraje a jeho úřadu. Jak dopadnou novelizace zákonů, které dávají obcím finance? Co čeká stále se opakující a konce nemající reformování sociálních služeb? A co VIII. Sněm Svazu, poslední, který se pořádá ve dvouleté periodě? Jak se podaří Svazu nahradit především společenské vakuum, které tím vznikne? A budou se konat krajská setkání? Podaří se zachovat trend masivního rozšiřování členské základny, na který jsme si již zvykli po předchozích komunálních volbách? To vše jsou zajímavé otázky. Na některé odpověď známe, na některé ji ani znát nemůžeme, ukáže až budoucnost. Něco můžeme ovlivnit sami, něco nikoliv. Výjimečná ale mohou být i celá volební období. A jedno z nich je právě před námi. O tom, že se Česká republika chystá na vstup do Evropské unie, ví snad každý občan naší země. Že i Svaz vynakládá nemalé úsilí, aby města a obce byly připraveny co nejlépe, ví snad každý starosta. Ale uvědomili jsme si, že právě za nadcházejícího volebního období se i členy Evropské unie skutečně staneme? Tento fakt ovlivní zásadním způsobem život každé obce, každého z nás. Musíme proto využít i na svazové půdě v poslední fázi přípravy na vstup veškerých možností, aby samotné členství naší republiky v Evropské unii bylo i pro obce tolik očekávaným přínosem. Věřím pevně, že příští rok i celé nové volební období bude bezpochyby pokračováním úspěšné konstruktivní práce místních politiků, pokračováním nezvratného trendu posilování významu obecních samospráv i jejich celonárodní asociace, našeho společného Svazu měst a obcí České republiky. K tomu všemu si musíme vzájemně popřát mnoho zdaru. A doufat, že si našich snah všimnou i ti, pro které je obec a město stále ještě příliš daleko. Přeji jménem Kanceláře Svazu všem co nejpříjemnější a nejklidnější prožití vánočních svátků a vše nejlepší, ať již na poli pracovním, tak soukromém, v nadcházejícím roce 2003. Jaromír Jech

Aktuality • Ve středu 6. listopadu se JUDr. Vedral zúčastnil jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny, kde uplatnil připomínky SMO k návrhu novely zákona o finanční kontrole ve veřejné správě (sněmovní tisk 71 - připomínky SMO viz internet a INS č. 11/02). Výbor pro veřejnou správu přikázal návrh novely zákona k projednání podvýboru pro veřejnou správu a bylo přislíbeno, že zástupce SMO bude na jeho jednání přizván, aby mohl stanovisko SMO obhajovat. K projednávání návrhu novely a hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích se výbor jako celek vrátí asi až na začátku příštího roku. • V úterý 26. listopadu se konalo Fórum pro evropskou politiku na téma Regionální politika (EUROPEUM). Účastníci Fóra ze všech úrovní veřejné správy diskutovali o možnostech čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu. Zkušenosti zástupců regionů byly do značné míry shodné se zkušenostmi pracovníků ministerstev s těmito závěry: - Centrální úroveň čerpá více prostředků na úkor regionální úrovně. Regiony musí urychlit přípravu. Významnou úlohu hrají regionální rozvojové agentury.

- Komunikace mezi ministerstvy, centrem a regiony a mezi regiony vzájemně je špatná. - Důležitá bude role partnerů ve fázi programování tak, aby rozvojové dokumenty zohledňovaly spektrum potřeb různých skupin. Hlavním cílem strukturální pomoci je vyrovnávání a vyvážený rozvoj všech regionů. Zvlášť velkou roli bude mít spolupartnerství v iniciaci projektů a zainteresování soukromé sféry a jejího podílu na spolufinancování. Doporučení: - Větší provázanost mezi prioritami programových dokumentů. - Výběr skutečných priorit a vzájemné nepřekrývání se. - Důraz na partnerství. - Důraz na rozvoj lidského potenciálu. - Čerpání prostředků nesmí být bojem mezi centrem a regiony. - Důkladná příprava na strukturální fondy v období po vstupu do konce současného programovacího období (r. 2004 - 2006). - Nezapomínat, že strukturální pomoc je přechodná a bude se snižovat. - Vypracovat analýzy dopadů fondů na Českou republiku, regiony - na růst HDP, zaměstnanost. - Spolupráce se zástupci v Bruselu na principu prosazování vlastních zájmů do nového systému a rychlé reakce na připravované změny.

UPOZORNĚNÍ VŠEM OBCÍM Kancelář Svazu měst a obcí České republiky upozorňuje všechny členské obce, aby si zkontrolovaly své smlouvy, které mají uzavřené se státními organizacemi, např. se Státním fondem životního prostředí, Státním fondem rozvoje bydlení, Českou energetickou agenturou, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj atp. Smlouvy jsou často nedostačující a neúplné, nebo naopak obsahují detaily průběhu realizace. Smlouvy je třeba přehodnotit dříve, než dojde k sankcionování v důsledku jejich neplnění ze strany finančních úřadů či rezortních kontrol. Jako příklad uvádíme: • Smlouvy se Státním fondem životního prostředí o plošných plynofikacích, které jsou zbytečně podrobné a obsahují množství podmínek, které musí obec splnit. • Smlouvy s Českou energetickou agenturou - formální nedostatky stejného charakteru jako u smluv uzavřených se SFŽP. • Smlouvy se Státním fondem rozvoje bydlení, které pod sankcemi vylučují finanční participaci budoucích nájemců na výstavbě bytu. V případě nesplnění smluvních podmínek musí obec dotaci vrátit, protože finanční úřad nemá možnost podle současné legislativní úpravy zohlednit některé individuální příčiny nedodržení podmínek stanovených ve smlouvě. Finanční úřad má dle zákona možnost uložit pouze jednu sankci. Vznikají tak obcím zbytečné problémy. Proto vás vyzýváme, abyste tomuto předcházeli včasným přehodnocením smluv a zahájili jednání se svým smluvním partnerem o případném dodatku ke smlouvě. Kancelář Svazu již v této věci jednala se Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem financí. Obě instituce jsou k jednání vstřícné. Eva Vozábalová

informační servis č. 12/2002 strana 2

PŘÍRUČKA ČLENA ZASTUPITELSTVA OBCE Vážení zastupitelé, v nejbližších dnech se Vám dostane do rukou Příručka člena zastupitelstva obce. Tato Příručka je jedním z konkrétních výstupů projektu MATRA II - nizozemsko-českého projektu "Zvýšení připravenosti členů zastupitelstev obcí a krajů v České republice", k němuž se Svaz měst a obcí ČR přihlásil v září roku 2001 (o podepsání Dohody s partnery projektu jsme Vás informovali v INS č. 10/2001). Připomeňme si, že hlavním cílem projektu bylo a je zvýšit připravenost volených členů obecních a krajských zastupitelstev v České republice, všeobecným cílem pak posílit význam obecních a krajských samospráv v demokratickém systému České republiky. Ke splnění těchto cílů byla mimo jiné vydána odborná příručka, která se má stát praktickým průvodcem pro členy obecních a krajských zastupitelstev. Na jejím zpracování se podílela řada autorů přímo z praxe komunální politiky. Většina z nich byla delegována Svazem měst a obcí ČR, tedy byli to starostové, kteří asi nejlépe dokáží přiblížit svým kolegům práci komunálního politika z hlediska každodenní praxe. Oponenty, kteří hlídali odbornou kvalitu, byli představitelé ministerstev a akademické obce. Příručka se odlehčenou formou snaží postihnout všechna témata, kterými se nově zvolení zastupitelé budou v průběhu svého funkčního období zabývat. I když je určena především začátečníkům, tedy nově zvoleným zastupitelům, užitečná snad bude i pokročilým. Pro zajištění dostupnosti pro všechny zastupitele byl počet výtisků odvozen od počtu členů místních a krajských zastupitelstev v České republice. Příručka vyšla v nákladu 80.000 výtisků. Vážení zastupitelé, věříme, že se Vám tato Příručka stane užitečným pomocníkem. Lenka Nováková

Informujeme Evropský týden mobility a Evropský den aut Evropský týden mobility a Evropský den bez aut je osvětovou a propagační akcí Evropské unie a kandidátských zemí. V Evropské unii je pořádána od roku 1998. V České republice podepsalo šest měst (České Budějovice, Hlučín, Hodonín, Kroměříž, Olomouc a Vsetín) Chartu Evropského dne bez aut a Evropského týdne mobility. Poprvé tak proběhl Evropský den bez aut i v České republice. Evropský den bez aut patří k významným akcím zaměřených na ochranu životního prostředí. Je rozšířen nejen v zemích Evropské unie, ale také v kandidátských zemích. Cílem aktivit, pořádaných v tento den, je upozornit občany na problematiku automobilové dopravy a ukázat alternativní formy dopravy. V letošním roce se stal Evropský den bez aut vyvrcholením Evropského týdne mobility (16. - 22. září). V tomto týdnu se konaly různé propagační a osvětové akce zaměřené na podporu udržitelné dopravy (městská hromadná doprava, cyklistika, zelené stezky, apod.). Každý den byl věnován jiné problematice dopravy: 16. 9. - Den MHD 17. 9. - Dne prevence a Den pro děti 18. 9. - Den cyklistů, Den pro bezpečnější město 19. 9. - Den mobility / Den bezpečné dopravy 20. 9. - Den města pro chodce, děti a rodiny / Den zelených stezek 21. 9. - Den cyklistiky / Den nákupu Evropského dne bez aut se zúčastnilo 1420 měst států Evropské patnáctky a kandidátských zemí, Evropského týdne mobility 318 měst. V České republice se Evropského dne bez aut zúčastnil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu s velvyslancem Evropské komise v České republice Ramio Cibriánem. Podle účasti a úspěšnosti provedených akcí se dá usuzovat, že by účast v příštím roce mohla být ještě větší. V některých dalších městech se konaly obdobné akce pod záštitou občanského sdružení Děti země (např. MHD zdarma). Podrobnější informace včetně fotografické dokumentace naleznete na www.env.cz. Šárka Marianová informační servis č. 12/2002 strana 3

Ještě jednou k novele zákona č. 564/1990 Sb. V Informačním servisu č. 7 jsme vás informovali o změnách, které přinese novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Krom jiného je to zavedení povinné právní subjektivity všech předškolních zařízení, základních škol a školských zařízení zřizovaných obcemi. A právě zavedení povinné právní subjektivity se stalo na půdě Svazu velmi diskutovaným tématem. Školská komise byla a je názoru, že proces přechodu předškolních a školských zařízení probíhá již několik let a všechny potřebné organizační náležitosti ke vzniku právních subjektů ve školství mohly být ze strany všech zřizovatelů dostatečně zvládnuty. Na druhé straně některé malé obce, které mají třeba pouze jedno předškolní zařízení, však považovaly a považují zavedení povinné právní subjektivity za nesmyslné. Kromě toho, že jde o časově i administrativně velice náročný úkol (své sehrály i povodně), argumentovaly i značnou finanční náročností. I když ne všechny malé obce byly stejného názoru, nakonec se shodly na tom, že za Komoru obcí bude ministryni školství zaslán dopis, ve kterém bude požádáno o prodloužení konečného termínu pro zavedení povinné právní subjektivity školských zařízení do 1. srpna 2003. Tento dopis byl jménem předsedy Komory obcí odeslán 12. září 2002. 4. listopadu 2002 přišla na Kancelář Svazu odpověď I. náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Václava Picla, který byl vyřízením korespondence pověřen. Pro vaši informaci citujeme z dopisu: "…Jsem nucen konstatovat, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se s Vaším návrhem novely citovaného zákona neztotožňuje. Navrhované posunutí termínu pro přechod dosavadních organizačních složek zřizovaných okresními úřady do právní formy příspěvkových organizací obcím situaci neulehčí a problémy spojené s transformací škol, předškolních a školských zařízení jen odsune, nedává však záruku, že po Vámi navrhovaném datu budou všechny vyřešeny. Pokud se týká návrhu na přechod práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů namísto krajů na obce, sděluji Vám, že takové řešení nikdy nebylo koncepčním záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a nesouhlasí s ním ani odborový svaz pracovníků ve školství. Kromě toho by přechodem těchto vztahů na obce nebylo těmto ulehčeno, jak tvrdíte, nýbrž naopak, obcím by vzrostla administrativa s tím spojená a potýkaly by se s novými problémy vyplývajícími z pracovněprávních předpisů. Pokud se týká legislativně-technických aspektů Vašeho návrhu, z procesního hlediska je prakticky vyloučeno případnou novelu do 1.1.2003 projednat a schválit, a to i v případě řešení formou poslanecké iniciativy, obojí vzhledem k nepřekročitelným zásadám a lhůtám legislativního procesu, vyplývajícímu zejména z jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu a též s přihlédnutím k legislativním pravidlům a jednacímu řádu vlády. Chtěl bych Vás ujistit, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chápe složitou situaci, do které se řada obcí vlivem ničivých povodní v srpnu letošního roku dostala. V případě, že v souvislosti s těmito okolnostmi nastanou v rámci transformace organizačních složek podle zákona č. 284/2002 Sb. problémy, bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy postupovat s maximálním porozuměním. V rámci procesu transformace škol a školských zařízení do právní subjektivity nabízíme obcím veškerou konzultační pomoc, včetně jednání se Svazem měst a obcí, ke kterému jsem za ministerstvo zmocnil legislativní a právní odbor." Co k tomu dodat? Ve Svazu k problému nebylo přijato jednoznačné stanovisko, mnoho starostů ani zavedení povinné právní subjektivity zmiňovaných zařízení za problém vůbec nepokládá, příspěvkové organizace ve svých obcích zřídili již dávno. Všichni asi chápou, že obce postižené povodněmi mají a ještě dlouho budou mít nemálo starostí, ale zřejmě nezbude, než zvládnout i tento úkol. Lenka Nováková

Kosovo jako problém na desítky let Do poválečné Jugoslávie jsem jel již mnohokrát a myslel jsem si, že mne nemůže nic překvapit. Ani přílet do Prištiny, hlavního města Kosova, spravovaného podle rezoluce OSN 1244 jako mezinárodní protektorát, nebyl neobvyklý. Všude okolo balkánský nepořádek, hlavní ulice přejmenovaná na "boulevard Billa Clintona", všude stánkový či pouliční prodej, rozestavěné či naopak rozbourané stavby, všudypřítomné odpadky. Na pozorování komunálních voleb, které celé pro mezinárodní správu Kosova organizovala OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jsem dostal přidělené město Mitrovica, resp. jeho severní část. Shodou okolností jsem znal mitrovického starostu Faruka Saphiju a tak jsem mu zavolal a domluvili jsme si večeři hned na první den mého příjezdu do Mitrovice. Velmi, velmi zjednodušeně řešeno, v roce 1999 začaly srbské oddíly etnicky čistit Kosovo od albánské populace. Asi jeden a půl milionu lidí bylo vystěhováno ze svých domovů, občas za doprovodu nepředstavitelně krutého násilí. NATO zasáhlo bombardováním Bělehradu a srbských pozic v Kosovu, což posílilo Albánskou osvobozeneckou armádu, která začala stejným způsobem likvidovat a vystěhovávat obyvatelstvo srbské. Albánci byli úspěšnější a tak dnes po celém Kosovu vlají vedle amerických, EU a OSN vlajek také červené vlajky s dvouhlavým orlem, symbol Albánie. V autě do Mitrovice jsem si přečetl podklady o městě, které je mostem rozděleno informační servis č. 12/2002 strana 4

na severní, srbskou část s asi dvanácti tisíci obyvateli a jižní, albánskou, se čtyřiceti tisíci. Most v Mitrovici hlídá šest set francouzských vojáků KFOR, aby se obyvatelé nepovraždili. Faruk na mne čekal před radnicí a moje první přání bylo podívat se "na ten most". Francouzští vojáci nám zkontrolovali doklady a osahali, jestli nemáme na těle zbraně, a pustili nás na druhou stranu. Na konci mostu Faruk povídá: "Promiň, ale já dál nemůžu. Je to příliš nebezpečné." S neznalostí místní situace jsem se ho zeptal: "Ale Faruk, vždyť tam jsi taky starosta?". "Ano, ale je to příliš brzy, nemohu tam". "A já mohu?" "Ty ano, ty jsi cizinec, tobě se nemůže nic stát." Přešel jsem křižovatku za mostem a asi po dalších sto metrech jsem opět vešel do standardního života. Obchůdky, pizzerie, kavárny, tentokrát ale srbské. Vrátil jsem se k Farukovi, který se bavil s francouzskými vojáky, přešli jsme most a byli jsme v albánském městě. Obchůdky, pizzerie, kavárny. Později jsem v Mitrovici přešel most několikrát, ale na procházku se starostou nezapomenu. Volby jsem pozoroval v srbské části a toto místo lze opravdu označit za "ztracené". Civilní válka, která se odehrála v Mitrovici, musela být tak strašná, že ani po třech letech nejsou Albánci a Srbové, žijící dříve společně, schopni se setkat. Po ulicích korzují po zuby ozbrojení vojáci KFOR, městem křižují desítky obrněných vozidel. Je tři roky po válce. Elektřina jde již skoro celý den, voda se vypíná až v deset hodin večer. Nezaměstnanost překračuje 60 %, protože veškerý průmysl se rozpadl. Život v rozděleném městě přináší řadu drobných problémů: Máte sice auto, ale můžete s ním jezdit na rozloze deset krát dvacet kilometrů, protože dál již jsou albánské vesnice, do kterých nemůžete. Nemůžete za příbuznými, pouze v ozbrojeném transportéru, když KFOR organizuje humanitární výlet. Albánský muslimský hřbitov zůstal na srbské straně, srbský pravoslavný zase na albánské. V Kosovu ale primárně nejde o náboženství, ale o národnostní nesnášenlivost. Ti lidé si museli přinést výchovou a historií ve svých srdcích a mozcích do jednadvacátého století něco, nazvěme to Balkánem, co je nám středo a západoevropanům nepochopitelné. Popsané jsou scény z války, kdy byly ženy znásilněny, vyvrhnuty a naházeny do studní, zatímco muži, přibiti na vrata od stodoly, se na to museli dívat. Není divu, že i tři roky po válce se řada místních obyvatel těší na to, že až jednou vojska KFOR odejdou, si oni dokončí svůj spor. Kosovo je komplikovaná země a řada západoevropských politiků se netají tím, že je levnější platit vojáky KFOR v Kosovu (a celé bývalé Jugoslávii), než mít uprchlíky na svém území. Bohužel, příklad České republiky, která podobný národnostní transfer provedla před padesáti lety a pořád je to problém, nám ukazuje, že řešení Kosova a bývalé Jugoslávie je řešení na generace, nikoli na roky. Tomáš Jirsa, Hluboká nad Vltavou, Kosovo, Mirtovica

PŘEDSEDNICTVO SVAZU ZASEDALO 7. LISTOPADU V PRAZE Ing. Vlasák se dotázal členů Předsednictva na výsledky komunálních voleb. Na základě jejich sdělení bylo konstatováno, že Předsednictvo Svazu bude zasedat do Sněmu Svazu ve stejném složení jako doposud.

Ing. Oldřich Vlasák

• Kontrola plnění úkolů Před zasedáním Předsednictva proběhlo jednání výkonného místopředsedy pana Jecha s předsedou Kontrolní komise Ing. Valentou. Dohodli se na opětovném svolání Kontrolní komise počátkem prosince t.r., na kterém budou projednány nálezy Kontrolní komise uvedené v zápise z minulého jednání. • Návrh změn Stanov Svazu Předložený návrh Stanov je reakcí především na změny v Kanceláři Svazu. Přestože Stanovy bude schvalovat Sněm v

květnu příštího roku, je nutné již dnes se těmito změnami zabývat. Návrh na změny ve Stanovách zpracovala Legislativní komise na svém jednání 16. října. Krom návrhů, které reagují na změny v Kanceláři Svazu, připravila tři varianty, jak uspořádat složení Rady ve vazbě na vznik krajů - viz INS č. 11, str. 15. Písemně svoje připomínky ke Stanovám zaslala JUDr. Kafková. Ke změně Stanov, zejména k uspořádání Rady, proběhla poměrně široká diskuse. Přítomní se nakonec shodli, že dosavadní systém složení Rady je funkční, a proto by obdobný model měl být zachován i nadále. Návrh na změnu Stanov bude dopracován a rozeslán k posouzení Komorám Svazu. Poté bude znovu předložen Předsednictvu Svazu a Radě Svazu, která by na svém březnovém zasedání měla změny ve Stanovách doporučit ke schválení Sněmu. Pan Jech také zmínil funkci čestného předsedy Svazu, kterým byl doposud zástupce hlavního města Prahy. Ing. Vlasák podotkl, že si Svaz velice váží toho, že hlavní město je členem Svazu, což dokládá právě zřízením funkce čestného předsedy Svazu. Členství Prahy ve Svazu zvyšuje jeho prestiž. Ing. Tomčík, radní hl. m. Prahy, k tomu dodal, že Praha dosud není členem Asociace krajů, zatím upřednostňuje členství ve Svazu měst a obcí. Ohledně členství Prahy ve Svazu bude iniciována schůzka s novým primátorem. • Další informace o zajištění projektu LoGIN Pan Jech informoval, že stále probíhají jednání s p. Hanšpachem. Připravují se podklady k žádosti o zaslání 2. platby peněz. Upravené materiály dle požadavků p. Hanšpacha, by informační servis č. 12/2002 strana 5

měly být hotovy do poloviny listopadu, kdy proběhne opětovné jednání s p. Hanšpachem k dopracování případných nedostatků, aby mohl být následně svolán Řídící výbor. Dále pan Jech sdělil, že byly učiněny dotazy ohledně charakteru peněz na MZV ČR, MF ČR a auditory. Po obdržení vyžádaných odpovědí bude věc vyřešena. Při jednání s p. Hanšpachem bude hovořeno i o možnosti přesunu finančních prostředků z položek LOGINu pro Svaz, zejména na náklady spojené s obnovou výpočetní techniky. Naopak Svaz se zaváže hradit náklady spojené s prezentací LOGINu na Svazových akcích (Sněm, Finanční konference atd.). Dále je nutné informovat o tom, jak projekt LOGIN bude pokračovat až peníze z projektu budou vyčerpány. Předsednictvo vzalo uvedené informace na vědomí, další informace budou podány na příštím zasedání Předsednictva. • Informace o postupu řešení modernizace výpočetní techniky Kanceláře Svazu Problémem radikálnější modernizace výpočetní techniky jsou finance. Pan Jech připravil tři varianty průběhu obnovy výpočetní techniky, které závisí především na tom, obdrží-li Svaz 2. tranži peněz z projektu LOGIN. Sdělil, že audit, který byl proveden Mgr. Brychtou je použitelný, přestože byl vypracován na základě nestandardního zadání prostřednictvím Komise ISMO. Pan Jech navrhl využít částku z rezervy předsedy Svazu na některé krizové případy s tím, že by tak obměna mohla být provedena v letošním roce. Ing. Vlasák neměl námitek. Jinak pan Jech navrhl, aby obměna výpočetní techniky byla prováděna jednou za 5 - 6 let. Pro příští rok se v rozpočtu Svazu s obměnou výpočetní techniky počítá. Ing. Vlasák navrhl zpracovat fyzicky plán modernizace včetně termínů a částek (např. položka č. 1 - výměna počítačů, doplnění paměti - termín - přibližná částka, příp. uvedení, že bude financováno z LOGINu). Předsednictvo uložilo výkonnému místopředsedovi pro vnitřní vztahy a legislativu informovat o postupu modernizace výpočetní techniky Kanceláře Svazu a zpracovat plán modernizace výpočetní techniky Kanceláře Svazu včetně termínů a částek. • Funkčnost vztahu stát - obce v popovodňové situaci Ing. Vlasák uvedl, že povodňovou a popovodňovou situací se již zabývala Rada Svazu. Po rozeslání 1. kola dotazníků nebylo přijato žádné vyjádření, neboť vypovídací hodnota byla velmi nízká. Nyní po 2. kole bylo vydáno tiskové prohlášení předsedy Svazu, které bylo předáno sdělovacím prostředkům a zveřejněno na webových stránkách Svazu. Prohlášení je reakcí na informační servis č. 12/2002 strana 6

došlé odpovědi. Těmito aktivitami se Svaz snaží o vylepšení systému do budoucna. Svaz bude také reagovat na problém vyčlenění peněz z Programu obnovy venkova na řešení situace po povodních. Ministru Němcovi by měl být odeslán dopis, v němž bude požádáno o sjednání schůzky, kde bude prohlášení předsedy Svazu blíže vysvětleno (pasáž týkající se POV). Ing. Vlasák doporučil zřídit povodňovou komisi Předsednictva Svazu, která bude složená z lidí, jež s povodněmi měli nebo mají co do činění. Předsednictvo Svazu schválilo přijetí navržených opatření: 1. Požadavek na vydání jednoznačných pravidel souvisejících s krizovým zákonem. 2. Požadavek na tvorbu vládních programů na dotace ze státního rozpočtu ve vztahu k obcím způsobem, který odpovídá postavení obce jako člena pracovního týmu před vnějším připomínkovým řízením. 3. Požadavek na legislativní úpravu přikazující povinné a pravidelně se opakující školení starostů, primátorů a zastupitelů obcí a měst pro krizové řízení. Předsednictvo dále dočasně zřídilo Povodňovou komisi Předsednictva Svazu měst a obcí ČR pod vedením JUDr. Průši, starosty města Písek. • Informace o stavu Kanceláře Svazu ve vztahu ke změnám ve vedení Pan Jech informoval, že chod Kanceláře zatím nezaznamenal vážnějších problémů. U některých zaměstnanců byly provedeny změny pracovních smluv a pracovních náplní. Byl zveřejněn inzerát na místo v Zahraničním oddělení Kanceláře Svazu. Činnost Kanceláře pokračuje v souladu s přijatou strategií. Ing. Valenta, jako předseda Kontrolní komise požádal, aby byla provedena revize smluv pracovněprávních i smluv týkajících se veškerých dalších závazků (smluv o hmotných odpovědnostech, o hmotných požitcích v souvislosti s odchodem zaměstnanců z Kanceláře Svazu). Informace by měla být podána na 2. zasedání Předsednictva Svazu v r. 2003. • Spolupráce Svazu měst a obcí České republiky při přípravě mezinárodní konference - Revitalizace měst a jiných urbanistických celků Počátkem září se na Svaz obrátil výkonný ředitel občanského sdružení "Dvojka sobě" se žádostí o spolupráci při přípravě výše citované konference. Pan Jech navrhl zaštítit tuto konferenci za určitých podmínek, tj. že se Svaz bude moci vyjádřit k navrženým tématům konference, nebude zapojen do organizačního výboru, nebude se podílet finančně na pořádání

Ing. Černý, pí Halanová

konference a nebude zatěžován agendou spojenou s pořádáním konference. Logo Svazu bude povoleno použít pouze v souvislosti s poskytnutou záštitou, a to po opětovném prověření druhu konference. Cílovými skupinami konference jsou zástupci veřejné správy, státní a veřejné instituce, akademická pracoviště, mediální sféra a další zájemci o problematiku rozvoje. Hlavními řečníky konference budou představitelé měst z Evropské unie. Konference bude pracovat v pěti sekcích: 1. Sociální, architektonické a urbanistické plánování 2. Financování projektů 3. Stavební technologie a revitalizace památkově a krajinářsky chráněných objektů a území 4. Marketing měst a míst 5. Role NNO při optimalizaci městských a krajinných funkcí v procesu řízených změn Dle Ing. Vlasáka je nutné nejprve zjistit přesný program konference, místo konání, finanční zajištění, přednášející atd. Předsednictvo rozhodlo, že schválí spolupráci Svazu měst a obcí ČR při přípravě mezinárodní konference - Revitalizace měst a jiných urbanistických celků po zjištění způsobu finančního krytí za těchto podmínek: Svaz měst a obcí ČR - bude mít možnost vyjádřit se k navrženým tématům konference, - nebude zapojen do organizačního výboru (z důvodu velké časové náročnosti), - nebude uvolňovat finanční prostředky z rozpočtu Svazu pro účely konání konference, - Kancelář Svazu bude poskytovat pouze potřebné informace, - logo Svazu bude použito pouze v souvislosti s poskytnutou záštitou. • Z různého - Doc. RNDr. Černý informoval o politickém výboru CEMR, který proběhne 5. prosince v Aarhusu. Tomuto výboru bude předcházet konference (3. - 4.12.) s názvem "Nástroje pro efektivní a nezávislé komunity, municipality a regiony". Ing. Vlasák navrhl, aby se výboru zúčastnil RNDr. Duchoň a doc. RNDr. Černý.

Ing. Tomáš Jirsa

- Doc. RNDr. Černý sdělil, že do spolupráce SMO ČR s SCTMY se má zájem vmísit třetí země. Proběhla jednání se zástupci Švédska a zdá se, že do této spolupráce by vstoupila SALA (švédská asociace), čímž by byly k dispozici finanční prostředky na pořádání např. různých školení. - Projekt MATRA - 5. prosince proběhne prezentace příručky v Kaiserštejnském paláci. Na toto představení bude pozváno celé Předsednictvo Svazu. Příručka bude společně s průvodním dopisem místopředsedy Svazu distribuována všem zastupitelům. - JUDr. Průša poznamenal, že situace ohledně financování reformy veřejné správy související s přechodem úředníků z okresních úředníků na obce je kritická. Finanční prostředky na úředníka se snížily na 334 tis. Kč (původně okresní úředník stál cca 600 - 700 tis. Kč). Obce budou muset ze svého rozpočtu doplatit 200 - 300 tis. Kč na jednoho úředníka. Ing. Vlasák s tímto problémem vystoupil, ovšem pro média byl tento problém nezajímavý. Pan Jech sdělil, že probíhá příprava setkání obcí III. typu. Tam se těmito i podobnými věcmi bude třeba zabývat. K dotazu p. Jirsy, zda vyšel nějaký pokyn, že kraje musí zaměstnat úředníky OkÚ, JUDr. Průša konstatoval, že z právního hlediska je kraj samostatná právnická osoba, proto jí nemůže nikdo převzetí úředníků nařídit. - Pan Bezdíček informoval, že Svaz obdržel odpověď na dopis adresovaný ministryni školství ohledně žádosti o prodloužení termínu přechodu škol na povinnou právní subjektivitu a sjednání osobního setkání. Žádosti nebylo vyhověno (viz rubrika Informujeme). Pan Jech poznamenal, že problém vznikl i proto, že Komora obcí prosazovala něco jiného než Školská komise. Je nutné, aby zástupci Svazu prosazovali jednotný názor. - JUDr. Průša upozornil, že se připravuje změna předpisů ohledně provádění auditu s tím, že MF spolu s kraji bude vykonávat audit, pokud o to bude mít obec zájem a nezadá si provedení auditu auditorské firmě. - Ing. Tomčík poděkoval všem členům Předsednictva za dosavadní spolupráci. Na základě výsledků komunálních voleb se již dalších jednání Předsednictva účastnit nebude. upraveno ze zápisu

informační servis č. 12/2002 strana 7

Z KOMISÍ Energetická komise jednala 14. listopadu v Praze • Informace o jednání ve věci "plynofikace" na Ministerstvu financí O průběhu jednání, které se uskutečnilo 30. 11. 2002 jsme vás již stručně informovali v INS č. 11 str. 4. Z usnesení k tomuto bodu: EK doporučila obcím zkontrolovat příslušné smlouvy se SFŽP a doplnit k nim případné dodatky. Dagmar Plachá zpracuje výzvu týkající se tohoto problému, která bude adresována všem obcím a bude zveřejněna v regionálním tisku - viz str. 2. • Aplikace zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Komise se shodla, že velkým problémem jsou audity, které byly vyhotoveny ještě v době, kdy neexistoval oficiální seznam auditorů. Ing. Jan Paprskář upozornil, že česká legislativa není v souladu s Dohodou o energetické chartě a s Protokolem o energetických úsporách. Ing. Vít Marek upozornil na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s tím, že Svaz by měl hájit zájmy svých členů a obsadit místo v pracovní skupině k tomuto zákonu. Členové EK se shodli na tom, že v pracovní skupině při MPO k zák. č. 406/2000 Sb. budou požadovat vysvětlení, jak nakládat s audity, které byly vytvořeny ještě před existencí oficiálního seznamu auditorů. Dagmar Plachá vyvolá jednání ohledně

Ing. Vít Marek

odstranění legislativního problému týkajícího se Energetické charty a Protokolu o energetických úsporách. EK zveřejní problematiku ohledně provádění plošných auditů v médiích včetně zpravodaje Parlamentu České republiky. EK dále souhlasila s tím, aby Svaz v pracovní skupině k posouzení Energetického zákona č. 458/2000 Sb. zastupovali Dagmar Plachá a Ing. Vít Marek. • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Komise diskutovala o návrhu úprav zákona, které zpracoval Ing. Dalibor Karásek. Úpravy se týkají problému "světelného znečištění". V návrhu je, aby byl tento problém ze zákona vypuštěn. Dagmar Plachá tlumočila názor JUDr. Vedrala z legislativního oddělení Svazu, který proti návrhu změn nic nenamítá, naopak je toho názoru, že to zákon zjednoduší. Členové EK se zněním navržených změn souhlasili, doporučili je odeslat na Ministerstvo životního prostředí ČR a do Parlamentu. • Z různého Dagmar Plachá informovala o zkouškách odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb., o vzdělávání úředníků ve veřejné správě. Dále upozornila na problém nově připravovaných standardů ve veřejných službách, kde v návrhu chybí závazek státu tyto služby financovat. Podala rovněž informaci k připravované schůzce s ministrem pro místní rozvoj ohledně financování povodňových škod v návaznosti na Program obnovy venkova. upraveno ze zápisu

pánové Neubauer, Paprskář

Vy se ptáte, my odpovídáme Náleží členům zastupitelstva obce za druhé pololetí roku 2002 další odměna? Podle § 74 zákona o obcích je další odměna peněžitým plněním poskytovaným členům zastupitelstva obce za podmínek a ve výši, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 358/200 Sb., o odměnách za výkon funkce členů zastupitelstev. Podle § 3 odst. 1 tohoto nařízení náleží další odměna uvolněným členům zastupitelstev za informační servis č. 12/2002 strana 8

každé kalendářní pololetí, ve kterém skutečně vykonávali funkci alespoň 90 kalendářních dnů, neskončil-li výkon jejich funkce v prvním pololetí před 31. květnem (nebo před 30. červnem, splníli podmínku výkonu funkce po stanovený počet dní až v červnu), ve druhém pololetí pak před 30. listopadem (nebo před 31. prosincem, splní-li podmínku výkonu funkce po stanovený počet dní až v prosinci). Podle odst. 2 tohoto ustanovení může být neuvolněným členům zastupitelstev další odměna poskytnuta za

stejných podmínek jako v odstavci 1. Zatímco uvolnění členové zastupitelstva mají při splnění podmínek stanovených nařízením vlády na další odměnu právní nárok ("náleží další odměna"), neuvolnění nikoliv ("další odměna může být poskytnuta") a v jejich případě rozhoduje o jejím poskytnutí nebo neposkytnutí, resp. o její výši zastupitelstvo obce na základě § 84 odst. 2 písm. r) zákona. Ustanovení § 3 nařízení vlády výslovně neříká, zda mají uvolnění členové zastupitelstva na další odměnu nárok (resp. zda neuvolněným členům zastupitelstva může být další odměna poskytnuta) za to pololetí, v němž se konají volby do zastupitelstva obce (dnes tedy za druhé pololetí r. 2002). Důvodem pochybností o vzniku takového nároku (resp. možnosti odměnu poskytnout) je skutečnost, že není jednoznačné, zda ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), které mluví o skončení výkonu funkce před 30.11., poskytnutí další odměny za druhé pololetí vylučuje či nikoliv. Rozhodující v daném případě je, jak vyložit slovní spojení "neskončil-li výkon jejich funkce ve druhém pololetí před 30. listopadem (nebo před 31. prosincem, splní-li podmínku výkonu funkce po stanovený počet dní až v prosinci)", konkrétně pak pojem "skončení výkonu funkce". Může totiž nastat varianta (a v řadě obcí a měst tomu tak je), kdy uvolněný člen zastupitelstva znovu do zastupitelstva kandidoval, byl ve volbách do zastupitelstva zvolen a následně byl (bude) zastupitelstvem opět zvolen do té funkce, kterou zastával v předchozím volebním období. Příslušnou funkci tedy bude skutečně vykonávat po celé druhé pololetí kalendářního roku jen s krátkým intermezzem mezi dnem konání voleb a dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Z ustanovení § 3 nařízení vlády plyne, že na odměnu není nárok (resp. ji nelze poskytnout) v případě, že "výkon funkce skončil" před určitým datem. V případě znovuzvolení člena zastupitelstva do stejné funkce jako před volbami v uplynulém volebním období však výkon funkce neskončí, ale pouze se přeruší přechodným obdobím mezi dnem voleb a dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Je pravdou, že všem členům zastupitelstva zaniká podle § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích mandát dnem voleb do zastupitelstva obce. Zánik mandátu (a následný vznik mandátu zvolením) a skutečný výkon dané funkce (starosty, místostarosty atd.) jsou však dvě různé věci. Nařízení vlády podmiňuje v § 3 vznik nároku na další odměnu skutečným výkonem příslušné funkce po určitou dobu (alespoň 90 dnů za kalendářní pololetí), nikoliv už ale tím, že by příslušná funkce musela být po onu dobu vykonávána v témže volebním období. V případě, kdy bude člen zastupitelstva znovu dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce a zastupitelstvem zvolen do stejné funkce, kterou jako uvolněný zastával v uplynulém volebním období, posuzuje se vznik jeho nároku na další odměnu za druhé pololetí r. 2002 podle toho, zda jsou splněny podmínky § 3 nařízení vlády, tzn. zda skutečně vykonával příslušnou funkci po dobu alespoň 90 dnů za kalendářní pololetí. Jde-li v novém volebním období o téhož člena zastupitelstva, tutéž funkci a tutéž obec (tedy o stejný právní vztah člena zastupitelstva k obci v minulém i nastávajícím volebním období), nelze mluvit o "ukončení výkonu funkce", ale pouze o

jejím přerušení po ono přechodné (a vždy tolik problematické) období mezi dnem voleb a ustavujícím zasedáním nově zvoleného zastupitelstva. Ustanovení právních norem nelze vykládat toliko gramaticky, ale především podle jejich smyslu. Smyslem institutu tzv. další odměny je ocenit to, že člen zastupitelstva po stanovenou dobu reálně vykonával funkci, do které byl zvolen, a to bez ohledu na to, zda tomu tak bylo dohromady ve dvou po sobě následujících volebních obdobích. Uplynutí lhůty 90 dnů je kritériem formálním, materiálním kritériem je skutečný výkon funkce po tuto dobu (ani to ostatně nemusí být jednoznačné a jednoduché k posouzení). Tak jako je třeba "skutečný výkon funkce" chápat jako výkon funkce odpovídající skutečnému (a nejen formálnímu) stavu, pak je třeba i "konec výkonu funkce" chápat jako skutečné ukončení výkonu funkce, tedy stav, kdy člen zastupitelstva po volbách do zastupitelstva obce, resp. přesněji po ustavujícím zasedání zastupitelstva, již příslušnou funkci nevykonává, protože do ní nebyl zvolen, a nejen její ukončení formální (tzn. dnem voleb), navazuje-li na něj takřka bezprostředně zahájení výkonu funkce "nové". Důkazem pro tento závěr je i ustanovení § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 358/2000 Sb., podle kterého se další odměna za kalendářní pololetí, v němž končí uvolněným nebo neuvolněným členům zastupitelstev funkční období, neposkytne jen v případech, kdy je jim vyplácena odměna při skončení funkčního období (viz § 75 odst. 1, 4 a 5 zákona o obcích). Důkazem opaku tedy platí, že není-li uvolněným nebo neuvolněným členům zastupitelstev vyplácena odměna při skončení funkčního období (splní-li podmínku skutečného výkonu funkce po stanovenou dobu), další odměna za kalendářní pololetí se jim poskytne a mají na ni právní nárok. Ustanovení § 3 odst. 5 se vztahuje jen na případy, kdy členovi zastupitelstva mandát bez dalšího zanikl, nikoliv na případy, kdy členovi zastupitelstva mandát dnem voleb zanikl a zvolením mu opět vznikl. Vztah tohoto nenovelizovaného ustanovení nařízení vlády k novelizovanému znění § 75 odst. 4 a 5 je ostatně (s ohledem na čl. 78 Ústavy a obecnou interpretační zásadu lex superior derogat legi inferiori - tedy norma vyšší právní síly má přednost před normou nižší právní síly) přinejmenším sporný. Zbývá ještě vyřešit, jakým způsobem se bude posuzovat další odměna u těch členů zastupitelstva, kteří byli po svém zvolení do zastupitelstva zvoleni do jiné funkce, než jakou zastávali v předchozím volebním období (např. ze starosty se stane místostarosta apod.). Podle § 3 odst. 6 nařízení vlády se další odměna obecně poskytuje ve výši měsíční odměny, na kterou uvolněným členům zastupitelstev naposledy vznikl nárok (včetně zvýšení o 2 000 Kč, pokud jim náleží), nebo které byly nebo by mohly být naposledy poskytnuty neuvolněným členům zastupitelstev. Ono "naposledy" se vztahuje k období bezprostředně předcházejícímu okamžiku splnění podmínek pro vznik nároku (resp. možnosti) na poskytnutí další odměny za kalendářní pololetí, tzn. uplynutí lhůty 90 dnů skutečného výkonu funkce. Rozhodující tedy bude, jaká měsíční odměna se poskytovala (jakou měsíční odměnu bylo možné poskytnout) členovi zastupitelstva k tomuto datu. informační servis č. 12/2002 strana 9

Může se stát starostou obce člověk, jehož manželka zastává funkci vedoucí organizační složky obce např. školy, kterou obec zřizuje? Nehrozí tím střet zájmů? Pravidla pro neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s jinými funkcemi a činnostmi upravuje ve svém § 5 zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona je funkce člena zastupitelstva obce obecně neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce. Z toho plyne, že funkce člena zastupitelstva není neslučitelná s výkonem jakéhokoliv pracovního poměru zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, ale pouze takového pracovního poměru, který je funkcí (viz § 27 zákoníku práce). Podle § 5 odst. 3 tohoto zákona je navíc funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu pouze za podmínky, že takový zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou nebo radou obce. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. se nevztahuje na jakékoliv zaměstnance obce jmenované starostou nebo radou obce, ale pouze na ty zaměstnance obce jmenované starostou nebo radou obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu (ustanovení odst. 2 a 3 je třeba chápat v jejich vzájemné souvislosti a nikoliv isolovaně). Takto jmenovanými zaměstnanci obce jsou tajemníci obecních úřadů a vedoucí odborů obecních úřadů (viz § 103 odst. 3 a § 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích). Ustanovení se proto nevztahuje na zaměstnance obce zařazené v organizačních složkách obce bez právní subjektivity (viz § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a § 24 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.), jejichž vedoucí jmenuje zřizovatel, tedy obec (na základě § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích rada obce), který zároveň určuje jeho práva a povinnosti. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. se tedy nevztahuje ani na ředitele příspěvkových organizací (předškolní zařízení, škola nebo školské zařízení atd.), kteří jsou zaměstnanci těchto organizací jako právnických osob (§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nikoliv zaměstnanci obce, natožpak zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. V případě, že je předškolní zařízení, škola nebo školské zařízení zřízeno ve formě organizační složky bez právní subjektivity (§ 23 odst. 1 písm. a) cit zákona), plní ve vztahu k zaměstnancům v nich zařazeným úkoly zaměstnavatele vyplývající z pracovněprávních vztahů okresní úřad (§ 4 odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb.), a to až do 1.1.2003, od kdy nejpozději mají mít všechna předškolní zařízení, školy a školská zařízení právní subjektivitu (viz čl. I bod 64 zákona č. 284/2002 Sb.). Na ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných obcemi se proto ustanovení § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb. o neslučitelnosti funkcí nevztahují a z hlediska stávající právní úpravy (ani z hlediska právní úpravy účinné od 1.1.2003) tudíž nic nebrání tomu, aby ředitelé předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných obcemi byli členy zastupitelstev obcí. Z toho, co bylo uvedeno, dále plyne, že zákon č. 491/2001 Sb. omezuje právo být volen do zastupitelstva obce (tzn. pasivní volební právo) jen taxativně vymezeným okruhem funkcí, které jsou neslučitelné toliko přímo s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Pasivní volební právo tedy není omezeno prostřednictvím možného střetu zájmů (viz § 83 odst. 2 zákona o obcích) ve informační servis č. 12/2002 strana 10

vztahu k osobě blízké, tzn. příbuznému v řadě přímé, sourozenci a manželovi (§ 116 občanského zákoníku). To znamená, že ten, jehož manžel (manželka), sourozenec atd. (tedy osoba blízká podle cit. ustanovení občanského zákoníku) zastává funkci, která je přímo neslučitelná s funkcí člena zastupitelstva nebo funkcí, u které může hrozit střet zájmů podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, může být zvolen členem zastupitelstva (a také starostou, místostarostou atd.) a na samotnou existenci jeho mandátu nemá tento stav žádný vliv. Jinou věcí je aplikace zmíněného § 83 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat s tím, že o tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. V případě člena zastupitelstva (bez ohledu na to, jde-li o starostu nebo "řadového" člena), jehož manželka zastává funkci vedoucího organizační složky zřízené obcí nebo ředitele příspěvkové organizace zřízené obcí, bude proto třeba vždy v konkrétním případě (zejména při rozhodování podle § 84 odst. 2 písm. e) a § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích) zkoumat, zda nejsou naplněny podmínky střetu zájmů při rozhodování věci týkající se této organizační složky nebo příspěvkové organizace.

Jak stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad? Dotaz: Zákonem č. 313/2002 Sb. bylo do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce podle § 84 odst. 2 doplněno v písm. x) stanovování zásad pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce. Jakým způsobem má zastupitelstvo tyto zásady stanovit? Odpověď: Ustanovení § 84 odst. 2 písm. x) zákona o obcích vyhrazující zastupitelstvu obce rozhodování o stanovení zásad pro poskytování cestovních náhrad je třeba vykládat v souvislosti s vývojem, který předcházel jeho zařazení do zákona. Zákon o obcích obsahuje § 78, novelou č. 313/2002 Sb. nedotčený, kde se říká, že členovi zastupitelstva obce (tzn. jakémukoliv, ať uvolněnému nebo neuvolněnému) náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru, když se v poznámce pod čarou k tomuto ustanovení odkazuje např. na zákon č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. Původní návrh novely zákona o obcích vypracovaný Ministerstvem vnitra rozeslaný do připomínkového řízení však předpokládal, že by toto ustanovení bylo bez náhrady vypuštěno s tím, že rozhodování o zásadách pro poskytování cestovních náhrad by současně bylo vyhrazeno zastupitelstvu, které by o nich rozhodovalo podle svého uvážení. Na základě zásadní připomínky Ministerstva práce a sociálních věcí byl však návrh na zrušení § 78 zákona o obcích z novely vypuštěn, aniž ovšem zároveň došlo i k vypuštění toho ustanovení, které mělo rozšířit vyhrazenou pravomoc zastupitelstva o stanovování zmíněných zásad. Jeho vypuš-

tění se nepodařilo dosáhnout ani při projednávání návrhu novely zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu a jde tedy o reziduum zcela jinak navrhovaného pojetí, které se nakonec neprosadilo. Novela zákona o obcích tak byla nakonec schválena a ve Sbírce zákonů publikována v této, pokud jde o poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva, hybridní podobě. Vzhledem k tomu, že § 78 nakonec v zákoně zůstal beze změny, lze se s ustanovením § 84 odst. 2 písm. x) vypořádat velmi jednoduchým způsobem a formulovat usnesení zastupitelstva tak, že "zastupitelstvo stanoví, že cestovní náhrady se budou členům zastupitelstva poskytovat ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru podle § 78 zákona o obcích". Ustanovení § 78 o poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva se tak může aplikovat úplně stejným způsobem, jako tomu bylo před účinností novely č. 313/2002 Sb. Bude-li nicméně zastupitelstvo trvat na tom, že chce pravidla pro poskytování cestovních náhrad podrobně a do detailů rozpracovat, nelze mu v tom samozřejmě bránit a zastupitelstvo tak učiní. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. x) však neznamená, že by se takové více či méně podrobné usnesení muselo za každou cenu přijímat tam, kde s aplikací § 78 zákona o obcích nebyly dosud žádné problémy. Kdo je "vedoucím úředníkem" podle zákona o úřednících územních samosprávných celků? Dotaz: Podle § 2 odst. 5 zákona o úřednících územních samosprávných celků je vedoucím úředníkem ten úředník, který je vedoucím zaměstnancem. Jaké funkce v obecním úřadu tedy pod pojem "vedoucí úředník" spadají? Odpověď: Vedoucím úředníkem je podle § 2 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ten úředník, který je vedoucím zaměstnancem. V poznámce pod čarou, která sice není součástí právního předpisu, může však mít význam pro jeho výklad, se odkazuje na § 9 odst. 3 zákoníku práce. Toto ustanovení zákoníku práce definuje vedoucí zaměstnance jednak jako orgány zaměstnavatele (s odkazem na odstavec § 9 odst. 1) a jednak jako další zaměstnance, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. V § 9 odst. 1 zákoníku práce se říká, že právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je

fyzickou osobou, zaměstnavatel (místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené), přičemž jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy. Obecně se tedy vedoucími zaměstnanci podle zákoníku práce rozumějí (statutární) orgány zaměstnavatele podle § 9 odst. 1 zákoníku práce a dále zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Ze srovnání § 2 odst. 5 zákona o úřednících a § 9 odst. 3 zákoníku práce by se zdálo, že vedoucími úředníky budou v obecním úřadu vedoucí odborů obecního úřadu a vedoucí oddělení. Podle § 109 odst. 2 zákona o obcích může rada obce zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Tak jednoduché to ovšem není. V § 4 odst. 3 část věty za středníkem zákona o úřednících se říká, jaké další předpoklady se vyžadují pro "jmenování vedoucího úřadu a jmenování vedoucího úředníka" a v § 12 odst. 1 jsou taxativně stanoveny důvody, při jejichž splnění lze vedoucího úředníka (a také vedoucího úřadu) odvolat z funkce. To nasvědčuje užšímu pojetí pojmu "vedoucí úředník", a sice takovému, že vedoucími úředníky budou jen ti úředníci, kteří jsou do svých funkcí jmenováni (starostou, radou obce nebo někým jiným). Podle § 27 odst. 3 zákoníku práce se jmenováním zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců, jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů (viz příslušná ustanovení zákona o obcích o jmenování tajemníka obecního úřadu a vedoucích odborů), a u vedoucích zaměstnanců, které do funkce jmenuje u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, statutární orgán (obec statutární orgán ve smyslu občanského, resp. pracovního práva nemá - viz též § 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích, ve znění účinném od 1.1.2003), a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel (to samozřejmě není případ obcí jako veřejnoprávních korporací). K otázce jmenování a odvolávání zaměstnanců z funkce srov. též § 65 zákoníku práce. Vedoucími úředníky ve smyslu zákona budou tedy jednoznačně vedoucí odborů obecního úřadu, které do jejich funkcí jmenuje rada obce (§ 102 ost. 2 písm. g) zákona o obcích). Bude jím také vedoucí útvaru interního auditu (viz § 29 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě), neboť tento "útvar" není nic jiného než odbor obecního úřadu. Z kontextu zákona o úřednících (viz zmínky o jmenování a odvolávání vedoucích úředníků v cit. ustanoveních) pak vyplývá, že vedoucí oddělení obecního úřadu budou vedoucími úředníky podle tohoto zákona jen za podmínky, že jsou do svých funkcí jmenováni. JUDr. Josef Vedral, Ph.D.

Co jsme připomínkovali v listopadu Konkrétní připomínky k jednotlivým paragrafům najdete na www.smocr.cz. Návrh zákona o dluhopisech

Obecně k limitům pro vydávání dluhopisů

Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o

Po celou dobu od roku 1990 mohly být vydávány tzv. "komunální obliga-

dluhopisech. Návrh zákona je v mnoha bodech stejný jako dosavadní zákon

ce", později "komunální dluhopisy". Dluhopisy označované jako komunál-

o dluhopisech. Novinkou je právě nově navržená úprava pro vydávání

ní mohly být vydávány poměrně paradoxně bankou, jestliže tato banka z

komunálních dluhopisů, kontrola jejich vydávání ze strany Ministerstva

výtěžku prodeje komunálních dluhopisů poskytne úvěr té obci, která o

financí.

jejich vydání požádala a která za emisi ručí svým majetkem. Takový dluinformační servis č. 12/2002 strana 11

hopis se potom označoval (a stále ještě označuje) jako "komunální dluho-

nedošlo k vydání žádných problémových dluhopisů. Z toho můžeme

pis", byť v podstatě nešlo o nic jiného než o jinou formu ručení obce za

usuzovat, že pokud je odpovědnost přenesena výhradně na obce, nedo-

úvěr, který poskytuje banka obci. Těžko říci, proč se toto ustanovení do

chází k vydávání problematických dluhopisů. Pokud však bude odpověd-

zákona o dluhopisech dostalo, pohnutkou k němu snad mohlo být, že

nost dělena mezi obce a ministerstvo financí, mohou tak budoucí majite-

banky v té době neměly dostatek volných finačních zdrojů, aby mohly v

lé dluhopisů podlehnout klamné představě, že souhlas ze strany minister-

dostatečné míře úvěrovat obce, a toto neobvyklé řešení se nabízelo jako

stva financí je jakousi větší zárukou za kvalitu dluhopisů a za kvalitu emi-

náhradní. Ač toto ustanovení je účinné od počátku roku 1991 až do dneš-

tenta.

ní doby, nevyužila jej ani jedna obec.

Domníváme se, že ministerstvo financí v minulosti neprokázalo schopnost

Komunální dluhopis mohl být vydán také obcí, nebo (a to je převládající

odpovědně posoudit, zda obec - emitent - bude schopna dostát svým

případ) si obce na emisi komunálních obligací nasmlouvaly specializova-

závazkům, a vydalo povolení i pro vydání dluhopisů, které nemohly být

nou firmu anebo banku, s jejíž pomocí poté emitovala dluhopisy s přízvis-

později uhrazeny. Pokud by se mělo ministerstvo financí podílet na schva-

kem komunální. Obec také v tomto případě musela odpovídat (ručit) svým

lování nových emisí dluhopisů obcí a krajů, měl by stát převzít část odpo-

majetkem.

vědnosti a ze zákona být také ručitelem za závazky vyplývající z vydaného

Jaké podmínky musely být splněny obcemi, pokud chtěly vydat dluhopis,

dluhopisu, anebo alespoň za část těchto závazků.

případně komunální dluhopis? Každý dluhopis musel obsahovat vedle označení emitenta, názvu dluhopisu, nominální hodnoty dluhopisu, způsob stanovení výnosu, závazek emitenta splatit nominální hodnotu dluhopisu v určitém termínu nebo termínech, datum vydání dluhopisu, ale také údaj o rozhodnutí ministerstva financí o povolení emise dluhopisů s výjimkou případů, kdy se toto povolení nevyžaduje, což byl případ pouze dluhopisů vydávaných státem. Jak jsme již uvedli, ke každé emisi dluhopisů byl zapotřebí souhlas ministerstva financí. Celý systém povolování ministerstvem financí byl navíc zesílen tím, že k povolení ze strany ministerstva financí byl navíc zapotřebí ještě souhlas Státní banky československé. Povolení muselo mít všechny potřebné náležitosti a emitent tak musel uvést účel použití požadované emise, svou současnou a předpokládanou finanční situaci a prohlášení, že je schopen zabezpečit návratnost požadované emise, popřípadě zda a jak je návratnost věcně zajištěna. Pokud za jejich splácení nebo úročení převzala záruku fyzická nebo právnická osoba, pak v žádosti musely být uvedeny také údaje o ručiteli a jeho finanční situaci, a samozřejmě také písemný souhlas ručitele s převzetím ručitelského závazku. Z dalších instrumentů, pomocí kterých mohlo ministerstvo financí zjistit finanční, ale i celkovou hospodářskou situaci emitenta (tím spíše u obcí), bylo, že k žádosti musel žadatel připojit také poslední roční účetní uzávěrku s komentářem, přezkoušenou ověřovatelem (auditorem). Ministerstvo financí mělo přímo ze zákona povinnost neudělit povolení, pokud žadatel neprokázal schopnost zabezpečit návratnost požadované emise. Do 1. 4. 1998 také v případě, pokud by uvažovaná emise byla v rozporu s finanční politikou státu a nebo pokud by neodpovídala potřebám finančního trhu. O systému, který měl zabránit vydávání dluhopisů těmi, kteří by s jejich splacením mohli mít problémy, by se dalo říct, že byl velice propracovaný. Přesto právě v tomto období byly vydány všechny dluhopisy obcí, které nemohly být později uhrazeny a tyto obce se tak dostaly do velice nepříznivé ekonomické situace, některé dokonce nejsou schopny, mimo jiné, díky tomu dostát svým závazkům (v roce 1994 město Smržovka 200 mil. Kč a město Rokytnice nad Jizerou 120 mil. Kč). V současné době jsou jedinými limity pro vydávání dluhopisů obcemi, hlavním městem Prahou a kraji, jednak jejich vnitřní limity, tedy schválení zastupitelstvem, a jednak vnější limity, což je schválení emisních podmínek Komisí pro cenné papíry. Jediný nástroj, který má Komise pro cenné papíry pro rozpoznání finační situace obce nebo kraje jsou informace o tom, zda byl, či nebyl proveden rating, a s jakým výsledkem. Obci či kraji však stačí také informace, že rating proveden vůbec nebyl. Z výše uvedeného vyplývá, že v České republice v současné době pro obce neexistují téměř žádné vnější limity pro to, aby obec mohla vydat

Zpracoval Mgr. Lukáš Váňa

Návrh daňového řádu Obecně Návrh daňového řádu je koncipován jako norma zcela autonomní vůči správnímu řádu, tedy právnímu předpisu upravujícímu obecné řízení před orgány veřejné správy. Toto pojetí není v důvodové zprávě (kromě povšechného a nic neříkajícího odkazu na specifický charakter daňového řádu, který údajně subsidiární použití správního řádu vylučuje) nikterak zdůvodněno. Návrh sám pak v řadě ustanovení přejímá (ve značném počtu případů horším způsobem) řadu ustanovení a zásad obsažených v návrhu nového správního řádu vypracovaného Ministerstvem vnitra a předloženého počátkem měsíce listopadu tohoto roku vládě. Je naprosto neodůvodněné, z hlediska věcného i z hlediska jednoty a přehlednosti právního řádu (a v jeho rámci veřejného práva procesního), aby dva předpisy upravující řízení před orgány veřejné správy (jeden obecný pro všechny orgány veřejné správy a jeden speciální jen pro finanční správní úřady) upravovaly tytéž instituty zcela samostatně, a to zejména pokud jde o takové záležitosti jako doručování, zastupování, nicotnost rozhodnutí, lhůty a jejich počítání atd. Navrhujeme proto, aby byl daňový řád koncipován jako speciální norma vůči správnímu řádu, čímž bude konečně dosaženo jednoty veřejného práva procesního. Návrh zákona zřetelně znevýhodňuje daňové subjekty ve vztahu k orgánům správy daní a staví je do totálně podřízeného, a v řadě případů bezprávného, postavení. Nelze připustit, aby bylo v takovém množství případů, jaké předpokládá návrh, vyloučeno odvolání, neboť to jednak vede ke krácení práv účastníků řízení a jednak by to znamenalo, že by každé takové rozhodnutí, kde je vyloučeno odvolání, mohly přezkoumávat na základě zákona č. 150/2002 Sb. správní soudy, čímž by se de facto stávaly druhou instancí ve správním procesu, což nelze označit za vhodné řešení. Navrhujeme, aby proti procesním rozhodnutím správce daně, kdy zákon vylučuje možnost podat odvolání, bylo možné podávat speciální opravné prostředky po vzoru ohrazení, resp. procesní stížnosti podle správního řádu. Návrh zákona obsahuje nemalé množství ustanovení hmotněprávní povahy (v některých případech navíc i za použití občanského zákoníku - viz § 98), čímž matoucím způsobem směšuje hmotné a procesní právo veřejné, což už je zcela nepřípustné. Je-li tu nutnost upravovat hmotněprávní otázky související s daněmi, mělo by to být součástí obecného zákona o daních a nikoliv procesního předpisu. JUDr. Josef Vedral, Ph.D.

Návrh zákona o správních poplatcích a o změně některých dalších zákonů

dluhopis, kromě schvalování Komisí pro cenné papíry, jejíž schvalovací

Obecně

pravomoci můžeme označit za velice formální, orientující se na formální

Kladně hodnotíme snahu posílit rozpočty obcí a měst, kterým tak bude

stránku věci. Rozhodnutí o tom, zda obec bude schopná dostát svým

alespoň částečně dorovnána ztráta, kterou jim způsobuje výkon přenese-

závazkům, je tedy výhradně na ní samotné. A v období, kdy byly

né působnosti, tedy výkon státní správy. Obec, která vykonává určité čin-

vydávány komunální dluhopisy bez schvalování ministerstvem financí,

nosti v rámci své přenesené působnosti a vykonává je tak za stát, plní

informační servis č. 12/2002 strana 12

úkoly státní správy, a z tohoto důvodu také vybírá správní poplatky. Smys-

však liší podle konkrétních místních podmínek, které však mohou být

lem zpoplatnění úkonů správních orgánů je, aby žadatel přispěl na činnost

vyrovnávány jednotlivým obcím příspěvkem na výkon přenesené působ-

orgánu, která se uskutečňuje v jeho zájmu, aby nenesli náklady na výkon

nosti. Proto by jednotlivé sazby poplatků měly být stanoveny tak, aby

státní správy, uskutečněných v zájmu jedince (jednotky), všichni občané.

pokryly rozdíl mezi náklady na výkon přenesené působnosti na straně

Za další důvod pro existenci správních poplatků můžeme považovat snahu

jedné a příjmy z příspěvku na přenesenou působnost obcí a příjmů ze

o nezatěžování státní správy zbytečnými podáními.

správních poplatků, jejichž příjemci jsou obce, na straně druhé.

Problém správních poplatků je zapotřebí řešit tedy z dvojího pohledu. Za

Druhou částí problému, který vzniká u problematiky správních poplatků je

prvé by správní poplatky měly obcím přinést dostatečné množství finač-

fakt, že výše poplatků musí umožňovat, aby potřebná agenda podléhající

ních prostředků, tak aby společně s příspěvkem (dotací) na výkon přene-

poplatku byla také pro jednotlivé poplatníky dostupná. Naším požadav-

sené působnosti, který obce každoročně dostávají ze státního rozpočtu,

kem je, aby správní poplatky co nejvíce představovaly ekvivalentní platbu

pokryly náklady. Takový stav však v současné době není. A obce, vykoná-

a měly tak charakter poplatku namísto charakteru daňového příjmu.

vající státní správu za stát, na výkon přenesené působnosti doplácejí. Míra toho, kolik jednotlivá obec doplácí na výkon přenesené působnosti, se

Mgr. Lukáš Váňa

Ze zahraničí Konference “LOBBOVÁNÍ V EVROPĚ“ Ve dnech 28. a 29. října 2002 se v rámci programu pracovní skupiny představitelů místních samospráv členských a kandidátských zemí (ve zkratce - LOGON), která je jednou z pracovních skupin Rady evropských municipalit a regionů (CEMR), konala ve Vídni mezinárodní konference Lobbování v Evropě - výzva místním a regionálním reprezentantům. Na konferenci vystoupila řada významných osobností ze zemí Evropské unie - pan Michael Häupl, primátor Vídně a předseda Rakouského svazu měst, Alfred Finz, státní sekretář Rakouska, Heinrich Hoffschulte, první místopředseda CEMR, Leopold Maurer, Evropská komise, ředitelství "Rozšíření" (GD Enlargement), i ze zemí směřujících do EU. Za SMO ČR se konference zúčastnil primátor Opavy pan Jan Mrázek, pan Mgr. Zbyněk Prokop, vedoucí zahraničního odboru Magistrátu hlavního města Praha, který přednesl za města a kraje České republiky příspěvek, a Václav Černý, výkonný místopředseda Svazu. Z pronesených příspěvků, z výběru témat a příkladů, i z důrazu na jednotlivé pasáže bylo zřejmé, že tak zvané lobbování je považováno za jeden z nejdůležitějších a nejpotřebnějších nástrojů na ovlivnění rozhodovacích procesů, které se v EU používají. Lobbuje se všude - v Evropské komisi, v Evropském parlamentu, ve Výboru regionů EU (i když, podle jednoho z řečníků, tento Výbor patří k méně významným lobbovacím místům - jeho význam nespočívá na rozhodovacích právech), v komisích Evropské komise, na generálních sekretari-

átech (ředitelstvích) Evropské komise (zkráceně zvané DG - např. DG Enlargement v případě sekretariátu pro rozšíření), i mezi (vysokými) úředníky těchto orgánů. Pod pojmem lobbování by však bylo chybné vidět jen závěrečný úkon - setkání s nějakým vlivným politikem nebo úředníkem bruselské (štrasburgské) administrativy, neboť setkání může být úspěšné jenom tehdy, bude-li prosazovaný záměr lepší, nebo alespoň rozumnou alternativou k původnímu záměru, a jeho zdůvodnění dostatečně kvalitní. To však není možné bez důkladné přípravy doma. Podle slov jednoho z přednášejících tvoří tato "domácí příprava" podstatně větší část práce, než v Bruselu. V souvislosti s touto základní poučkou odpovídali vystupující řečníci nepřímo i na často kladenou otázku, zda je důležité mít v Bruselu své reprezentanty. Ano, je to nesmírně důležité, neboť jen s pomocí kvalitních reprezentantů v Bruselu je možné kvalitně a úspěšně prosazovat své zájmy. Je to však zároveň velmi drahé a má smysl jen tehdy, je-li - obrazně řečeno zboží (záměr) dostatečně kvalitní a je-li dobře zabaleno. S tím souvisí i odpověď na další otázku, kdy je vhodné vyslat své zástupce do Bruselu. Opět, čím dříve, tím lépe, ale jen tehdy, víme-li, co chceme, a je-li to, co chceme, reálně dosažitelné. Ze zkušeností asociací zemí jako je Rakousko, Švédsko nebo Finsko vyplývá, že je výhodné, když se sdruží síly více asociací, protože některé pronajímané prostory (a dokonce i výdaje za administrativu) mohou být sdíleny.

Z toho, co zde již bylo řečeno, je zřejmé, že lobbování není považováno za něco nepatřičného. Co by však bylo považováno za nepatřičné, by byla snaha ovlivňovat rozhodovací proces nelegálními prostředky. Druhé hlavní téma konference se týkalo Konventu a roli samosprávy v procesu diskuse o budoucnosti rozšířené Evropy. Ve svém závažném příspěvku zdůraznil pan Sahrman z Finské asociace místních a regionálních orgánů, že to jsou především municipality a regiony, které musí být schopny ovlivnit budoucnost EU. Odvozuje to z toho, že právě municipality zavádějí legislativu (včetně evropské) do života (dvě třetiny EU legislativy se týká místní a regionální úrovně). Je zajímavé, že pan Sahrman se domnívá, že Evropská komise ve svém projektu Evropského vládnutí (European Governance) lépe rozumí důležitosti municipalit a regionů pro budování nové Evropy, než Konvent, který by se měl s tímto projektem ztotožnit. Dále vyvozuje, že princip samosprávy musí být součástí nově vytvářených základních dokumentů EU, přesto, že konkrétní vymezení práv a zodpovědností místních samospráv musí zůstat v rukou členských států. Už jen proto, že uspořádání místní a regionální samosprávy je stát od státu odlišné. Finsko také žádá, aby v rámci Konventu vznikla pracovní skupina, jež by se zabývala otázkami místní a regionální samosprávy z hlediska budoucnosti rozšířené Evropy. Ani v otázkách subsidiarity (princip, jenž žádá, aby všechna rozhodnutí byla dělána na nejnižší možné úrovni, jež je pro daný typ rozhodování funkční) není Finsko s prací Konventu spokojeno, protože je řeší pouze z hlediska dělení moci mezi jednotlivými členskými

informační servis č. 12/2002 strana 13

státy a EU a nevšímá si místní a regionální samosprávy. A to přesto, že reprezentanti orgánů EU jinak stále hovoří o tom, jak je blízká občanům. V další části svého příspěvku hovořil pan Sahrman o nezbytnosti zjednodušit legislativu EU, jež je příliš rozsáhlá. Je potřeba znovu prozkoumat existující a plánovanou legislativu a odbourat různé normy EU. Všechny zákony a normy EU by také měly být poměřovány s ohledem na jejich ekonomický dopad na členské státy. Pokud se týká Zakládajících smluv Evropské unie, jsou málo srozumitelné a potřebují být

zjednodušeny. Nové základní dokumenty EU však mohou být přijaty pouze na základě jednomyslného rozhodnutí všech členů. Ve vztahu k Výboru regionů žádá pan Sahrman, aby jeho status jako reprezentanta místních a regionálních samospráv v EU byl posílen. Posílení pozic však také požaduje pro národní parlamenty, především však tím, že se zlepší způsob, jakým je politika jednotlivých států EU těmito státy formulována. Národní parlamenty musí mít dostatek možností, aby mohly ovlivnit stanovisko EU již v době přípravných prací na příslušných zákonech a direktivách. Pak budou

Mezinárodní konference "FINANCOVÁNÍ MUNICIPÁLNÍCH PROJEKTŮ V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH A ZEMÍCH JIHOVÝCHODNÍ EVROPY" Tato akce se konala dne 6. listopadu 2002 na radnici ve Vídni u příležitosti vytvoření kontaktního místa programu CADSES Interreg B ve Vídni a konání výročního fóra Evropské investiční banky. Dalšími organizátory konference bylo město Vídeň a banka Kommunalkredit Austria. Na úvod konference vystoupil zástupce starosty města Vídně zodpovědný za finance Sepp Rieder a viceprezident EIB Wolfgang Roth. Také ve Vídni není jednoduché financovat infrastrukturu. Zároveň je však nutné udržovat veřejné finance ve zdravém stavu. Byla zmíněna paralela mezi poválečným Marshallovým plánem a podporou rozšíření Evropské unie. EIB hodlá zvyšovat objem svých úvěrů každoročně o 20 - 25 %. Nejdříve byly hlavními partnery EIB národní vlády a státem vlastněné společnosti. Ale jejím rozhodujícím úkolem je podílet se na zlepšování životních podmínek občanů, proto chtějí více půjčovat municipalitám. Na to samozřejmě vyžadují transparentní podmínky. Vhodná je také

kombinace dotací ze strukturálních fondů a dlouhodobých úvěrů. Zmíněny byly veřejno-soukromé společnosti (Public Private Partneships) v členských zemích vytvořené k zajištění investičních potřeb. Zkušenosti hovoří, že je nutná řádná příprava, nejde o jednoduchou bezproblémovou záležitost. Walther Stockl, Kurt Puchinger z města Vídeň: popsali stručně program Interreg III B CADSES (Central, Adriatic, Danubian, South-Eastern and European Space). Program podporuje mezinárodní projekty, sítě měst, rozvoj infrastruktury ve čtyřech prioritách a dvanácti opatřeních. Účastníky musí být partneři z více zemí, mezinárodní kontaktní místa programu jsou na radnicích ve Vídni a v Drážďanech. Emanuel Maravic a Gianni Carbonaro z EIB: je třeba mít jasné fiskální vztahy mezi národní a místní/regionální úrovní. Vyžadován je rating, zajímavostí je významně se zvyšující rating Portugalska a Irska po vstupu do EU. Půjčovat lze přímo městům i městským společnostem. V přiložených

KANADSKO-STŘEDOEVROPSKÝ PROJEKT

"PODPORA MÍSTNÍCH ORGÁNŮ V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY" Kanadsko-středoevropský projekt "Podpora místních orgánů v zemích střední Evropy" (LGSP-CE - Local Government Support Program") ukončil ve dnech 11.- 19. listopadu první rok svého trvání již třetím setkáním reprezentantů všech účastníků v nejlidnatějším kanadském městě Torontu. Na rozdíl od prvního setkání ve Varšavě, kde se projekt formoval, i druhého v Budapešti, který se věnoval do značné míry výsledkům kanadsko-maďarské spolupráce, bylo toto informační servis č. 12/2002 strana 14

třetí setkání zaměřeno na seznámení evropských účastníků projektu se strukturou, činností a s dalšími aktivitami kanadských samospráv a vládních i nevládních organizací, s jejich nejlepšími praktickými zkušenostmi z oblasti místní samosprávy, způsoby financování měst a obcí a vytváření finančních zdrojů, s ekonomickým rozvojem a městskými službami. Je zřejmé, že na tomto místě není dostatečný prostor pro podrobné informování o všem, s čím jsme

mít možnost ovlivnit tuto fázi procesu přijímání nových zákonů EU i regionální a místní asociace, neboť např. ve Finsku jsou zvány na jednání komisí Finského parlamentu vždy, když se probírají záležitosti EU. Jak je z tohoto krátkého výtahu z jednání konference vidět, mnohé z podstaty diskutovaných problémů týkajících se EU jsou velmi blízké problémům diskutovaným na půdě SMO ČR. Václav Černý výkonný místopředseda SMO ČR

materiálech byly představeny některé konkrétní uskutečněné projekty banky v EU (Lisabon, Vídeň, Glasgow). Reinhard Platzer představil banku specializující se na veřejnou sféru, Kommunalkredit Austria, která působí také v České republice. Roberto Ridolfi vystoupil k předvstupnímu fondu ISPA (financování infrastruktury v dopravě a životním prostředí), jehož využití se z hlediska kandidátských zemí mění po vstupu do EU na fond kohezní (fond soudržnosti). Padla zajímavá čísla: aby se kandidátské země dostaly v infrastruktuře dopravy a ŽP na průměrný standard členských zemí EU, bylo by třeba zhruba 200 mld. eur (v jiných referátech byla celková částka potřebná pro země střední a východní Evropy na dosažení standartu členských zemí EU ve všech oblastech vyčíslena na 500 mld. eur). Ve fondu ISPA je však k dispozici na léta 2000 - 2006 celkem pouze 7.5 mld. eur. Více peněz pro tuto oblast je rezervováno v kohezním fondu pro léta 2004 - 2006. Důležité je být připraven již nyní, protože úspěšné užití fondů do r. 2006 bude východiskem pro přidělení zdrojů na pozdější období. RNDr. Vladimír Ježek člen Finanční komise SMO ČR se setkali. Zmíním se zde proto především o těch poznatcích, které jsou podle mne nějak zajímavé nebo ukazují na jiné chápání toho, co je, nebo není vhodné pro samosprávu. Nejdříve jsme se seznámili s prací Federace kanadských municipalit (FCM). Sídlem FCM je hlavní město Kanady Otava. Jízda do Otavy trvala více než pět hodin krajinou, jejíž ráz udávaly poměrně řídce rozmístěné rodinné farmy s nezbytnými terénními automobily před vchody. V čele Kanceláře FCM, která zaměstnává asi 90 pracovníků, je výkonný ředitel (Chief Executive

Officer - doslovně přeloženo nejvyšší výkonný úředník). FCM má pět odborů Mezinárodní centrum pro municipální rozvoj (ředitelem je Brock Carlton, kterého znají v moravských městech, která se zapojila do předchozího projektu s FCM), odbor pro Ekonomickou a sociální politiku, Centrum pro rozvoj udržitelné společnosti, odbor pro Operativu a odbor pro Komunikace. Pod ředitele Kanceláře spadají pracovníci oddělení pro peněžní záležitosti, lidské zdroje, informační technologie, události a služby a oddělení pro obchod a podnikání. Roční rozpočet FCM se pohybuje okolo 40 milionů CAD (Kanada má přibližně 30 milionů obyvatel a asi 4000 municipalit, z nichž 1050 je členů FCM), z toho cca 9 % činí členské příspěvky, 8 % získávají z výročních konferencí, 33 % z programu pro administrativu a 50 % z tzv. Zeleného fondu (Green Fond). Fond byl vytvořen vládou na pomoc samosprávám. FCM vydává svůj časopis, který je nezanedbatelným zdrojem příjmů za inzerci a reklamu (tyto příjmy jsou pravděpodobně zahrnuty do položky programu pro administrativu) a pro své členy nabízí semináře (mimo jiné např. pro experty na téma fiskální udržitelnost municipalit). Spolupracuje také s externími spolupracovníky. FCM je také oponentem a spolupracovníkem vlády při vypisování a plnění různých vládních programů. Jeden z příkladů je Integrovaný multi-modální systém dopravy, který je zaměřen na redukci skleníkových plynů (podle Kyoto protokolu), zabezpečení inovačních investic a zachování vysokého standardu života Kanaďanů (na jeho splnění je třeba ročně vynaložit částku ve výši

cca jedné miliardy CAD po dobu pěti let). Další příklad ilustruje jeden ze způsobů, jakými FCM vstupuje do vyjednávání s vládou. Ministerský předseda ve svém projevu zdůraznil, že zájmem státu je zdravá populace. K tomu FCM publikovala požadavek adresovaný Stálému výboru pro finance, v němž provedla podrobný patnáctistránkový rozklad situace z hlediska municipalit (A Partnership for Competitive Cities and Healthy Communities - Partnerství za konkurence schopná města a zdravé obce), v němž zdůvodnila a zformulovala celkem 14 požadavků na vládu, počínaje fiskální udržitelností přes integrovaný multimodální systém dopravy, vodní a enviromentální infrastrukturu, program investic do venkovských severních obcí, až k požadavku daňových slev, respektive nového daňového systému. Brožurky, které FCM vydává a v nichž jsou jednotlivá témata diskutována, jsou na vysoké odborné úrovni. Do jaké míry je FCM ve svých jednáních úspěšná nelze asi číselně vyhodnotit, ale podle způsobu výkladu a reakcí na dotazy lze odvodit, že vše je považováno mnohem spíše za vyjednávání s cílem nalézt řešení (tento proces byl vždy popisován jako winwin proces - tj. oboustranně výhodný nebo alespoň uspokojivý kompromis), než za bitvu s vítězným (potupným) koncem. Proto je zde (jakož i v EU) pěstováno umění, jak vyjednávat a jak úspěšně lobbovat, a ne umění jak zdeptat a zesměšnit oponenta. Lobbování bylo ostatně věnováno vystoupení pana Kohena, který je za lobbování v FCM odpovědný. Lobbisté musí být registrováni a jsou dokonce sdruženi v jakési organizaci. Scházejí se čtyřikrát ročně a

spolupracují s lobbisty (?) z jiných organizaci. Např. lobbisté z FCM spolupracují s lobbisty z Kanadské asociace dopravy, neboť jejich zájmy a cíle jsou velmi podobné. Obraz o vztazích mezi vládou a samosprávou doplnil ještě jeden z vládních úředníků, jenž je odpovědný za mezinárodní vztahy týkající se samospráv. Na příkladu popsal mechanizmus spolupráce mezi vládou a FCM v mezinárodních stycích. Má-li kanadská vláda zájem spolupracovat např. s Bolivií, vstoupí do kontaktu s FCM (například prostřednictvím svého zástupce v Radě (Board) a poté s CIDA (Mezinárodní kanadskou rozvojovou agenturou, která spravuje vládní fondy na projekty). To jí umožní vstoupit do kontaktu se samosprávou v Bolivii. Vedle toho může ovšem využívat kontaktů s OSN, Mezinárodní unií místních orgánů (IULA), Mezinárodním centrem pro iniciativu místních orgánů v životním prostředí (ICLEI) aj. O formách mezinárodní spolupráce FCM informovala paní Chmelíček mj. na konkrétním příkladu projektu s některými městy v ČR. Ze všech účastníků projektu LGSP-CE jsme totiž jedinou zemí, která s FCM již spolupracovala. Zbývající asociace již dříve spolupracovaly s jedním z iniciátorů a organizátorů tohoto projektu - s Kanadským urbanistickým institutem (CUI). Tím také skončila dvoudenní exkurze do Otavy. V příštím čísle InS bychom se měli věnovat informacím, které jsme získali v Asociaci Municipalit Ontaria a dalších kanadských institucích. Václav Černý výkonný místopředseda SMO ČR

Města a obce hledají partnera v ČR Město Almyros, Řecko Počet obyvatel: 9 000 obyvatel Geografická poloha: Přímořské město Almyros je třetím nejlidnatějším městem v oblasti Magnesia. Nachází se 35 km od města Volos, které je hlavním městem provincie Magnesia (14 0000 obyvatel) a 290 km od Athén. V roce 1980 bylo na území Amyrosu obrovské zemětřesení, které zničilo celé město. Po této katastrofě bylo celé město znovu vybudováno, a to včetně komerčních a turistických center. Charakteristika: Zemědělství, tvořící jedno z důležitých odvětví v regionu, je díky nedávno vybudovanému modernímu zavlažovacímu systému na velmi dobré úrovni. Půda je velice úrodná a pěstuje se zde především obilí, tabákové rostliny, bavlna a rajčata. Rostlinná výroba zaujímá téměř 70 % a živočišná asi 30 % produkce. V místě se nacházejí tři velké průmyslové společnosti, Adelkan (zpracování rajčat), Metalourgiki Hapis (metalurgický průmysl) a Elsi. Almiros se postupně stává turistickým centrem i díky přírodní rezervaci Kouri s překrásnými jezery. Ve městě se nachází muzeum antického umění a architektury. Případní zájemci o partnerskou spolupráci se mohou obrátit na zahraniční oddělení Kanceláře SMO ČR.

informační servis č. 12/2002 strana 15

Aktualizace počtu obyvatel = podklad pro fakturaci členského příspěvku Blíží se konec roku a my opět vyzýváme všechny členské obce SMO ČR, aby aktualizovaly některá základní data o svém městě/obci. Za velmi důležitý považujeme údaj o počtu obyvatel k 1.1.2003, na základě kterého se stanoví výše vašeho členského příspěvku na rok 2003. Předejdeme tím řadě nejasností při samotné fakturaci. Upozorňujeme, že i pro rok 2003 platí dvousložková platba, skládající se z pevné (tj. 1000,- Kč) a variabilní sazby (tj. 1,60 Kč za jednoho obyvatele členské obce). V souvislosti s přečíslováním telefonních stanic a listopadovými komunálními volbami vás žádáme i o některé další údaje. Děkujeme za pochopení a spolupráci.

Město/obec ............................................................. okres ................................................................ Starosta/ka, primátor .......................................................................................................................... Telefon ..................................................................... fax .................................................................. Kontaktní E-mail ................................................................................................................................ Počet obyvatel k 1.1.2003 ................................................................................................................

NADACE ROBERTA BOSCHE WWW.BOSCH-STIFTUNG.DE Stipendijní program pro mladé řídící pracovníky ze zemí střední a východní Evropy.

Nadace Roberta Bosche opět vypisuje Studijní program pro mladé pracovníky veřejné správy, který začne v září 2003 a bude ukončen v květnu 2004. Program je vypsán pro 25 mladých českých, slovenských a polských řídících pracovníků z oblasti veřejné správy. Jedná se o devítiměsíční stipendijní pobyty v Německu. Cílem pobytu je seznámit se s životem a způsobem práce v Německu a s ohledem na Evropskou unii získat další zkušenosti a kvalifikaci v oblasti veřejné správy. Stipendisté absolvují dva pracovní pobyty v oblasti správy na úrovni spolku, zemí a komun a zúčastní se intenzivních seminářů. Podmínky účasti: • česká státní příslušnost • věk mezi 25 a 35 lety • vysokoškolské vzdělání s výbornými výsledky • velká motivace a vlastní iniciativa, zájem na dalším vzdělávání • doklad o prvních pracovních zkušenostech ve veřejné správě • dobré znalosti německého jazyka Stipendisté mají možnost zdokonalit svoje jazykové znalosti v rámci jazykových kurzů, které jsou financovány Nadací. Finanční podpora: • měsíční stipendium ve výši 1 280 Eur • příplatky na manžela/manželku a děti • cestovné • pojištění Uzávěrka pro zasílání přihlášek: 31. ledna 2003 Stipendijní rok začíná v září 2003 a končí v květnu 2004

Věra Jírová

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR. Vychází v nákladu 2500 ks zdarma. Vydává SMO ČR, Kancelář: Pacovská 31, Praha 4, 140 00, Tel.: 241 733 589, Fax: 241 733 586, e-mail: [email protected] Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Nováková Sazba, tisk: TS&S s.r.o., Tel./Fax: 251 561 038, e-mail: [email protected] Uzávěrka tohoto čísla 5. 12. 2002 Vytištěno na recyklovatelném papíře