1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Příloha 6.01

Český jazyk a literatura - učební osnova

Soukromá střední odborná škola (1.KŠPA) Praha s.r.o. Název ŠVP: Počet hodin / konzultací: Platnost učební osnovy:

Škola pro podnikavé 464 / 118 od 1.9.2009 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět Český jazyk a literatura tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje většiny klíčových dovedností a schopností, kterými by měl být žák vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětů. Výrazně ovlivňuje začleňování mladého člověka do společnosti a jeho další osobní a profesní život jednak tím, že kultivuje jeho jazykový projev a přispívá k rozvoji jeho komunikačních dovedností a schopností, jednak tím, že ovlivňuje utváření jeho hodnotové orientace a postojů, to nejen v oblasti umělecké a kulturní, ale i v oblasti společenské a mezilidské. Předmět je povinným maturitním předmětem ve společné části maturitní zkoušky. Základním cílem předmětu je vychovat žáky ke sdělnému kultivovanému jazykovému projevu a podílet se na rozvoji jejich duchovního života. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je ochranou proti snadné manipulaci a intoleranci.

1.2. Charakteristika učiva Vyučovací předmět je rozdělen na literární výchovu a jazykovou a slohovou výchovu. Ve všech složkách předmětu se žák učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka, literární výchova je prostředkem esteticko výchovného působení. V jazykové a komunikační výchově je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textu a promluv a přemýšleĺ o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně a výstižně v projevech ústních i písemných. Literární výchova plní výraznou funkci esteticko - výchovnou. Žák získává přehled o vývoji české a světové literatury, ovládá odbornou terminologii a vědomě ji používá při interpretaci literárního díla, která přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáků.

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák je veden k poznání, že zvládnutí mateřského jazyka je nezbytným předpokladem úspěšného studia cizích jazyků. Výuka směřuje k tomu, aby žáci: - se orientovali v literatuře a pochopili hlavní historické souvislosti; - spojili literaturu v daném období s hudbou, architekturou a malířstvím; - se seznámili s klíčovými obdobími české a světové literatury; - byli podněcováni k vlastní četbě; - poznávali bohatství mateřského jazyka; - respektovali a chránili naše tradice; - získali pozitivní postoj k uměleckým dílům

1.4. Výukové strategie Základními metodami výuky je výklad a vysvětlování, odvozování, analýza přečteného textu. Opakování je vedeno frontálně i individuálně, ústně i písemně.V každém ročníku studenti píší dvě slohové práce (vyjma 4. ročníku denního studia a 5. ročníku dálkového studia), které vycházejí z probraného učiva.

1

Příloha 6.01


Soukromá střední odborná škola (1.KŠPA) Praha s.r.o. Název ŠVP: Počet hodin / konzultací: Platnost učební osnovy: -


Metody výuky: metody expoziční – práce žáků s verbálním textem; metody motivační – literární exkurze, návštěvy divadelních a filmových představení; metody fixační – skupinové opakování, besedy, myšlenkové mapy.

1.5. Hodnocení výsledků žáků Výsledky vzdělávání diagnostikujeme pozorováním práce žáků ve vyučování, zvládnutí obsahu vzdělání kontrolujeme ústním i písemným zkoušením. Při písemném projevu se posuzuje správnost, přesnost a pečlivost, schopnost samostatné práce žáků. Je zohledňována práce žáků v hodině, jejich aktivita, vstřícnost a zájem o danou problematiku. Hodnocení je prováděno v souladu se školním klasifikačním řádem.

1.6. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 1.6.1. Klíčové kompetence Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení. Žáci jsou vedeni k ovládání různých technik učení. Žáci jsou vedeni k uplatňování různých způsob práce s textem. Žáci jsou vedeni k poslouchání s porozuměním mluvených projevů. Žáci jsou vedeni k využívání různých informačních zdrojů. Žáci jsou vedeni k pravidelnému sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů jejich učení, přijímání hodnocení výsledků jejich učení od jiných lidí. Žáci jsou vedeni k posouzení svých možností vzdělávání, zejména v oboru a povolání. Kompetence k řešení problémů

Žáci jsou vedeni k porozumění zadaného úkolu, určení jádra problému, získání informací potřebných k řešení problému, navržení způsobu řešení a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažených výsledků. Žáci jsou vedeni k promyšlené volbě prostředků a způsobů vhodných pro splnění jednotlivých aktivit, k využívání zkušeností a vědomostí nabytých dříve. Žáci jsou vedeni k spolupráci při řešení problémů s jinými lidmi /týmové řešení/. Komunikativní kompetence

Žáci jsou vedeni k vyjadřování se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, k vhodné sebeprezentaci. Žáci jsou vedeni k srozumitelné, přehledné a jazykově správné formulaci myšlenek v písemné a mluvené podobě. Žáci jsou vedeni k aktivní účasti v diskusích, k formulaci a obhajobě jejich názorů a postojů. Žáci jsou vedeni k dodržování jazykové a stylistické normy i odborné terminologie. Žáci jsou vedeni k zaznamenávání podstatných myšlenek a údajů z textu a projevů jiných lidí. Žáci jsou vedeni k vystupování a vyjadřování v souladu se zásadami kultury projevu a chování.

2

Příloha 6.01




Žáci jsou vedeni k potřebné jazykové způsobilosti, potřebné pro pracovní uplatnění, dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace. Personální a sociální kompetence

Žáci jsou vedeni k adekvátním reakcím na hodnocení jejich vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku. Žáci jsou vedeni k ověřování si získaných poznatků, kritickému hodnocení názorů, postojů a jednání jiných lidí. Žáci jsou vedeni k týmové práci na realizaci společných pracovních a jiných činností. Žáci jsou vedeni k odpovědnému přijetí a plnění svěřených úkolů. Žáci jsou vedeni k podněcování týmové práce vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatému zvažování návrhů druhých. Občanské kompetence a kulturní povědomí

Žáci jsou vedeni k odpovědnému, samostatnému a iniciativnímu jednání nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu. Žáci jsou vedeni k jednání v souladu s morálními principy, uplatňováním hodnot demokracie. Žáci jsou vedeni k odsuzování nesnášenlivosti, xenofobie a diskriminaci. Žáci jsou vedeni k hrdosti na tradici svého národa. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

Žáci jsou vedeni k uvědomělému získávání a vyhodnocování informací o pracovních i vzdělávacích příležitostech, k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělání. Žáci jsou vedeni k vhodné komunikaci s potenciálními zaměstnavateli, k prezentaci jejich odborného potenciálu a jejich profesních cílů. Žáci jsou vedeni k osvojení základních vědomostí a dovedností potřebných pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

Žáci jsou vedeni ke komunikaci elektronickou cestou a využívání prostředků online. Žáci jsou vedeni k získávání informací z otevřených zdrojů, zejména s využitím Internetu. Žáci jsou vedeni k vědomé nutnosti posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kritickému přístupu k získaným informacím, k mediální gramotnosti. 1.6.2. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti

Předmět Český jazyk a literatura přispívá k aplikaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti tím, že žáci jsou vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, aby dovedli jednat s lidmi, vstupovali bez obav do diskuzí a hledali kompromisní řešení. Předmět Český jazyk a literatura vede žáky k tomu, aby dokázali využít nabyté literární a jazykové vědomosti v diskusích běžného občanského života, získali kritický odstup od médií rozborem a posouzením různých ukázek reklam, žák je veden k mediální gramotnosti, žák získává kompetence k používání médií pro vlastní vzdělávání a hodnotnou zábavu. 3

Příloha 6.01




Člověk a svět práce

Předmět Český jazyk a literatura přispívá k aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce tím, že žáci jsou vedeni k uvědomělé odpovědnosti za vlastní životy, k uvědomění si významu vzdělání pro život, motivaci k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.

1.7. Mezipředmětové vztahy -

Dějepis Občanská nauka Cizí jazyky Psychologie a profesní komunikace

4

Příloha 6.01




2. Rozpis učiva denní 4leté studium Celková hodinová dotace: 464 hodin

Jazyk a jazyková komunikace 2.1. Rozpis učiva – 1. ročník Hodinová dotace

Výsledky vzdělávání - žák

Tematické celky

-

1. Jazyk a řeč Jazyková komunikace, národní jazyk a jeho útvary, jazyková kultura, periodizace vývoje ČJ.

5

2. Informatická výchova Knihovny a jejich služby, noviny, časopisy, práce s různými příručkami pro školu a veřejnost. Techniky a druhy čtení. 3. Zvuková stránka jazyka Systém českých hlásek, zásady správné výslovnosti, prostředky souvislé řeči. 4. Grafická stránka jazyka Písmo, jeho vznik, hlavní principy českého pravopisu.

13

5. Nauka o slohu Styl-individuální styl, stylistika, slohotvorní činitelé, slohové postupy a útvary, funkční styly. 6. Styl prostě sdělovací a jeho útvary v písemné a mluvené podobě 7. Vypravování Základní znaky, kompozice a jazyk vypravování. 8. Psaní dopisů Druhy dopisů, zdvořilost v dopisech, slovní zásoba osobního dopisu.

10

-

vysvětlí pojem jazyk a řeč, objasní vztah myšlení a jazyka, periodizuje dějiny ČJ využívá služby knihoven zaznamenává bibliografické údaje samostatně zpracovává informace rozumí obsahu textu i jeho část pořizuje výpisky, osnovu, koncept objasní základní pojmy z fonetiky a fonologie vysvětlí praktické použití disciplín prokáže praktickou znalost zásad správné výslovnosti na praktické ukázce ovládá pravidla českého pravopisu v samostatném písemném projevu odhaluje a opravuje pravopisné nedostatky vysvětlí základní pojmy stylistiky vhodně využívá jazykové prostředky v závislosti na komunikační situaci vhodně se prezentuje, argumentuje používá základní útvary prostě sdělovacího stylu sestavuje zprávu, oznámení vhodně používá slohové postupy a útvary odliší vypravování v běžné komunikaci od vypravování v uměleckém projevu napíše vypravování na zvolené téma seznámí se s korespondencí významných osobností dle vlastní volby napíše osobní dopis

5

13

13

12

8

5

Příloha 6.01




2.2. Rozpis učiva – 2. ročník Hodinová dotace

Výsledky vzdělávání - žák

Tematické celky

-

1. Lexikologie Jednotky sl.zásoby, významové vztahy mezi slovy, způsoby tvoření slov, slovotvorný a morfematický rozbor slova, typy slovníků, obohacování slovní zásoby, stylové rozvrstvení slovní zásoby.

17

2. Tvarosloví Slovní druhy a jejich mluvnické kategorie,vývojové tendence tvarosloví.

17

3. Grafická stránka jazyka Pravopis vyplývající ze stavby slova, morfologický pravopis.

10

4. Administrativní styl Rysy administrativních písemností, druhy administrativních písemností, žádost, plná moc životopis.

12

5. Publicistický styl Psaná a mluvená publicistika Slohová charakteristika výrazových prostředků publ. stylu. Základní útvary publ. stylu. Dějiny novinářství na našem území. Fejeton, reportáž, komentář.

13

6. Popis, charakteristika Druhy popisu, subjektivně zabarvený popis, kompozice a jazykové prostředky.

10

-

volí vhodné výrazové prostředky v písemném a mluveném projevu podle jejich funkce, sl. rozvrstvení a ve vztahu k dané situaci, kontextu a adresátovi vysvětlí význam slov a odůvodní jejich použití v daném kontextu ovládá rozvrstvení slovní zásoby vysvětlí změny ve slovní zásobě, ovládá frazeologická spojení popíše na základě četby knih a tisku rozšiřování sl. zásoby, zužování významů a jiné změny ve slovní zásoby nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak pracuje s jazykovými příručkami třídí užívá českou normu skloňování jmen i časování sloves včetně hlavních výjimek v písemném i mluveném projevu umí najít ponaučení ve vhodných příručkách odliší spisovné a nespisovné tvary ovládá tvaroslovný pravopis chápe možnosti využití znalostí tvarosloví při studiu CJ prokáže v samostatném písemném projevu znalost tvaroslovného pravopisu v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce, ve vztahu ke komun. situaci a adresátovi vysvětlí vztahy mezi psanou a mluvenou publicistikou, analyzuje zvláštnosti publ. žánrů vysvětlí vliv medií na člověka rozliší základní útvary publ. stylu vyhledá hlavní informace v textech psané publicistiky napíše 2 útvary publ. stylu charakterizuje styl reklamy analyzuje rozdíly mezi líčením a prostým popisem napíše ukázku um. popisu

6

Příloha 6.01




2.3. Rozpis učiva – 3. ročník Výsledky vzdělávání – žák

Tematické celky

-

1. Pojmenování a slovo Vlastní jména v komunikaci. Frazeologie a její využití.

-

diskutuje o motivaci vzniku frekventovaných českých jmen a příjmení používá základní kulturní frazémy využívá znalosti o větných členech a jejich vztazích analyzuje výpověď podle aktuálního členění výpovědi rozlišuje věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti ovládá syntax souvětí používá různé prostředky textového navazování vedoucí k větší srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu rozliší a opraví nepravidelnosti ve větné stavbě ve svém projevu uplatňuje zásady syntaktického pravopisu vhodně využívá a kombinuje jednotlivé funkční styly charakterizuje odb.styl po kompoziční a jazykové stránce (termíny) pořizuje z odborného textu výpisky zpracovává osnovu, výtah, anotaci, shrnutí samostatně používá informační zdroje napíše sl.útvar odb.stylu s využitím různých informačních zdrojů v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky řídí se zásadami spisovné výslovnosti rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit vhodně využívá jazykové prostředky, nonverbální prostředky popíše hl. období v dějinách rétoriky

Hodinová dotace

6

13 2. Syntax Základní principy větné stavby, větné členy a vztahy, výpověď jako jednotka komunikace, výpovědi podle záměru mluvčího, aktuální členění výpovědi, souvětí, základy textové syntaxe. Principy výstavby textu. Nepravidelnost větné stavby. 3. Grafická stránka jazyka Pravidla syntaktického pravopisu.

5

4. Odborný styl Styl odborný v celém rozsahu, hlavní slohové útvary – úvaha, výklad, referát, styl popularizačních textů, slovní zásoba textu vzhledem k oboru Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby, koherence textu, hraniční rysy textu – předmluva, doslov, autorský komentář, recenze.

10

5. Základy rétoriky Druhy řečnických vystoupení, příprava a realizace řečnického vystoupení, lexikální a syntaktická stránka řečnického projevu. Dějiny rétoriky.

10

7

Příloha 6.01





Výsledky vzdělávání – žák

Tematické celky

-

1. Chování a řeč Řečové chování a zdvořilost, humor v řeči a řeč v humoru, druhy humoru.

3

2. Národní jazyk a jeho členění Spisovný a nespisovný jazyk.

5

3. Historický vývoj ČJ Přehled vývoje české jazykovědy Základní vývojové tendence ČJ, významné osobnosti české jazykověd

5

4. Čeština a příbuzné jazyky z pohledu vývojového Indoevropské jazyky, jazyky slovanské, vývoj spisovné ČJ.

8

5. Styl umělecké literatury Funkce uměleckého stylu. Tematika, kompozice, jazykové prostředky, žánry umělecké literatury, řeč postav v literárním díle.

18

6. Úvaha a esej Úvaha a úvahový postup v různých komunikačních sférách.

10

-

umí používat prostředky verbálního humoru rozlišuje druhy humoru shromažďuje ukázky nespisovného jazyka analyzuje vybrané texty a vyloží základní rysy ČJ vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence popíše hlavní funkce uměleckého stylu vysvětlí obrazná pojmenování shromáždí ukázky uměleckého stylu a zdůvodní motivaci výběru napíše úvahu na zadané téma

8

Příloha 6.01




Literatura 2.5. Rozpis učiva – 1. ročník Hodinová dotace


Tematické celky

-

1. Literatura a ostatní druhy umění Umění jako specifická výpověď o skutečnosti.

4

2. Základy literární teorie a) Literární teorie b) Tematická,kompoziční a jazyková výstavba textu, tropy, figury, teorie verše, přímá a nepřímá řeč. Literární druhy a žánry.

20

3. Kulturní instituce v ČR a regionu Kultura národností na našem území.

4

4. Starověká literatura Středověká literatura Renesanční literatura Barokní literatura Klasicismus a osvícenství v české a světové literatuře Periodizace literatury, vývoj české a světové literatury do 19.století, přínos velkých autorských osobností, prezentace vybraných děl na základě vlastní četby.

24

5. Národní obrození Příčiny a předpoklady, periodizace NO, rukopisné padělky, myšlenka slovanské vzájemnosti, obrozenecká věda, publicistika a divadlo.

5

-

chápe umění jako specifickou výpověď o skutečnosti rozliší umělecký text od neuměleckého objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu popíše specifické prostředky básnického jazyka orientuje se v nabídce kulturních institucí porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území interpretuje díla české a světové literatury, prolíná všemi ročníky charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás aplikuje teoretické poznatky na žánry starověké-klasicistní literatury analyzuje znaky uměleckých směrů na základě vlastní četby vysvětlí vztahy současné literatury k literárním památkám minulosti vysvětlí specifičnost NO analyzuje příčiny a předpoklady NO interpretuje vybraná díla s tematikou NO na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka vyloží 1 dílo na základě vlastní četby

9

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Česká a světová literatura 19.století Romantismus a realismus, naturalismus, základní znaky, vztah k ostatním druhům umění, typizace, tematický a výrazový přínos velkých osobností české a světové literatury Májovci, Ruchovci, Lumírovci, Kritický realismus v české literatuře. Generace Národního divadla.

50

2. Světová a česká literatura na přelomu století

7

-

popíše podstatné rysy základních period světové a české literatury, významných uměleckých směrů uvede představitele a analyzuje jejich přínos pro vývoj literatury charakterizuje literárního hrdinu podle vlastní volby na základě vlastní četby aplikuje znaky probíraných směrů popíše, jak se projevily v ostatních druzích umění samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka vyloží 2 díla na základě vlastní četby na konkrétních dílech analyzuje nové umělecké směry popíše specifické prostředky básnického jazyka na základě vlastní četby interpretuje 1 dílo české poezie

Vývoj literatury v kontextu světové literatury. Nové umělecké směry – secese, impresionismus, symbolismus Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností

10

Příloha 6.01






Tematické celky

-

24 1. Světová literatura 1918-1939 Moderní básnické směry. Variace světového románu, tematické a žánrové rozrůznění světové prózy, obraz 1. světové války ve světové literatuře. Tematický a výrazový přínos významných osobností světové literatury. Drama ve světové literatuře.

-

popíše významné historické události meziválečného období analyzuje literární přínos významných osobností světové literatury na základě vlastní četby interpretuje 2 díla samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vysvětlí specifičnost vývoje české literatury vyloží její postavení v kontextu literatury světové na konkrétních dílech popíše specifické prostředky básnického jazyka specifikuje jednotky vyprávění (postavy, vypravěč) zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenářerozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby interpretuje 4 díla odlišného žánru

2. Česká poezie, próza a drama 1918-1939 Periodizace meziválečné české literatury, její žánrová a tematická pestrost významné básnické směry, tematický a výrazový přínos českých básníků, tematická a žánrová rozrůzněnost meziválečné prózy, obraz 1. světové války v české próze, legionářská literatura, obraz lidskosti a demokracie, ruralisté, psychologický román, balada, experimentální a lyrická próza. Meziválečné české drama.

34

11

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Světová literatura v 2. polovině 20. století Periodizace literatury, vývoj v kontextu historických událostí 20.století, tematické a žánrové rozrůznění, přínos výrazných autorských osobností. Pojmy – neorealismus, existencionalismus, beat generation, rozhněvaní mladí muži, postmodernismus, magický realismus, variace světového románu. Interpretace textu na základě vlastní četby. Filmová adaptace literárních předloh.

16

2. Česká literatura po roce 1945 Periodizace poválečného vývoje, velká témata české poezie a prózy (2. světová válka, osvobození, budování socialismu) ineditní a oficiální literatura, underground, normalizace, malé divadelní scény, absurdní drama, variace románu, literatura faktu, postmoderna.

25

-

-

-

rozliší umělecký text od neuměleckého objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu popíše specifické prostředky básnického jazyka vysvětlí podstatné rysy základních period vývoje světové literatury, významných směrů, popíše, jak se projevily v různých druzích umění na základě vlastní četby interpretuje literární text s vyžitím literárních termínů definuje básnické, prozaické a dramatické žánry daného období rozliší texty tzv. literatury vážné, středního proudu a literatury brakové a svůj názor argumentačně zdůvodní interpretuje dílo oblíbeného světového prozaika čte pravidelně světovou literaturu s porozuměním a vyjádří vlastní prožitky z recepce 3 literárních děl vysvětlí specifičnost české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) vysvětlí vztahy současné literatury k literárním dílům minulosti interpretuje básnická a prozaická díla s porozuměním doporučí oblíbeného básníka a prozaika a svoji volbu zdůvodní analyzuje tematický a výrazový přínos tvůrčích osobností na základě vlastní četby interpretuje 4 díla odlišných žánrů na základě vlastní četby

12

Příloha 6.01




3. Rozpis učiva dálkové 5leté studium Celkový počet konzultací: 118

Jazyk a jazyková komunikace 3.1. Rozpis učiva – 1. ročník Počet konzultací


Tematické celky

-

1. Jazyk a řeč Jazyková komunikace, národní jazyk a jeho útvary, jazyková kultura, periodizace vývoje ČJ.

2

2. Zvuková stránka jazyka Systém českých hlásek, zásady správné výslovnosti, prostředky souvislé řeči.

2

3. Grafická stránka jazyka Písmo, jeho vznik, pravidla českého pravopisu.

3

4. Nauka o slohu Styl - individuální styl, stylistika, slohotvorní činitelé, slohové postupy a útvary, funkční styly. Styl prostě sdělovací a jeho útvary v písemné a mluvené podobě. Vypravování - základní znaky, kompozice a jazyk vypravování.

3

-

vysvětlí pojem jazyk a řeč, objasní vztah myšlení a jazyka, periodizuje dějiny ČJ objasní základní pojmy z fonetiky a fonologie vysvětlí praktické použití disciplín prokáže praktickou znalost zásad správné výslovnosti na praktické ukázce ovládá pravidla českého pravopisu v samostatném písemném projevu vysvětlí základní pojmy stylistiky vhodně využívá jazykové prostředky v závislosti na komunikační situaci používá základní útvary prostě sdělovacího stylu sestavuje zprávu, oznámení odliší vypravování v běžné komunikaci od vypravování v uměleckém projevu napíše vypravování na zvolené téma seznámí se s korespondencí významných osobností dle vlastní volby napíše osobní dopis

13

Příloha 6.01




3.2. Rozpis učiva – 2. ročník Počet konzultací


Tematické celky

-

1. Lexikologie Jednotky sl.zásoby, významové vztahy mezi slovy, způsoby tvoření slov, slovotvorný a morfematický rozbor slova, typy slovníků, rozšiřování slovní zásoby.

4

2. Tvarosloví

3

-

volí vhodné výrazové prostředky v písemném a mluveném projevu podle jejich funkce, sl. rozvrstvení a ve vztahu k dané situaci, kontextu a adresátovi vysvětlí význam slov a odůvodní jejich použití v daném kontextu ovládá rozvrstvení slovní zásoby vysvětlí změny ve slovní zásobě, ovládá frazeologická spojení popíše na základě četby knih a tisku rozšiřování sl. zásoby, zužování významů a jiné změny ve slovní zásobě pracuje s jazykovými příručkami třídí slovní druhy podle 3 kritérií užívá českou normu skloňování jmen i časování sloves včetně hlavních výjimek umí najít ponaučení ve vhodných příručkách odliší spisovné a nespisovné tvary ovládá tvaroslovný pravopis chápe možnosti využití znalostí tvarosloví při studiu CJ prokáže v samostatném písemném projevu znalost tvaroslovného pravopisu v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce, ve vztahu ke komun. situaci a adresátovi vysvětlí vztahy mezi psanou a mluvenou publicistikou, analyzuje zvláštnosti publ. žánrů vysvětlí vliv medií na člověka rozliší základní útvary publ. stylu vyhledá hlavní informace v textech psané publicistiky napíše 2 útvary publ. stylu charakterizuje styl reklamy

Slovní druhy a jejich mluvnické kategorie, vývojové tendence tvarosloví. 3. Grafická stránka jazyka Pravopis vyplývající ze stavby slova, morfologický pravopis. Administrativní styl.

2

4. Administrativní styl Rysy administrativních písemností, druhy administrativních písemností, žádost, plná moc životopis.

2

5. Publicistický styl Psaná a mluvená publicistika. Slohová charakteristika výraz. prostředků, publ. stylu. Základní útvary publ. stylu. Dějiny novinářství na našem území. Fejeton, reportáž, komentář.

3

14

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Popis, charakteristika Druhy popisu, subjektivně zabarvený popis, kompozice a jazykové prostředky.

2

2. Pojmenování a slovo Vlastní jména v komunikaci. Frazeologie a její využití.

3

3. Syntax Základní principy větné stavby, větné členy a vztahy, výpověď jako jednotka komunikace, výpovědi podle záměru mluvčího, aktuální členění výpovědi, souvětí, základy textové syntaxe. Principy výstavby textu. Nepravidelnost větné stavby.

5

4. Grafická stránka jazyka Pravidla syntaktického pravopisu.

1

-

analyzuje rozdíly mezi líčením a prostým popisem napíše ukázku um. popisu diskutuje o motivaci vzniku frekventovaných českých jmen a příjmení používá základní kulturní frazémy využívá znalosti o větných členech a jejich vztazích analyzuje výpověď podle aktuálního členění výpovědi rozlišuje věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti ovládá syntax souvětí používá různé prostředky textového navazování vedoucí k větší srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu rozliší a opraví nepravidelnosti ve větné stavbě ve svém projevu uplatňuje zásady syntaktického pravopisu vhodně využívá a kombinuje jednotlivé funkční styly

15

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Odborný styl Styl odborný v celém rozsahu, hlavní slohové útvary – úvaha, výklad, referát, styl popularizačních textů. Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby, koherence textu, hraniční rysy textu – předmluva, doslov, autorský komentář, recenze.

5

2. Základy rétoriky Druhy řečnických vystoupení. Příprava a realizace řečnického vystoupení, lexikální a syntaktická stránka řečnického projevu. Dějiny rétoriky.

4

-

charakterizuje odb. styl po kompoziční a jazykové stránce (termíny) pořizuje z odborného textu výpisky zpracovává osnovu, výtah, anotaci, shrnutí samostatně používá informační zdroje napíše sl. útvar odb. stylu s využitím různých informačních zdrojů v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit vhodně využívá jazykové prostředky, nonverbální prostředky popíše hl. období v dějinách rétoriky

16

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Chování a řeč Řečové chování a zdvořilost, humor v řeči a řeč v humoru, druhy humoru.

1

2. Národní jazyk a jeho členění Spisovný a nespisovný jazyk.

2

3. Historický vývoj ČJ Přehled vývoje české jazykovědy. Základní vývojové tendence ČJ, významné osobnosti české jazykověd.

3

4. Čeština a příbuzné jazyky z pohledu vývojového Indoevropské jazyky, jazyky slovanské, vývoj spisovné ČJ. 5. Styl umělecké literatury Funkce uměleckého stylu. Tematika, kompozice, jazykové prostředky, žánry umělecké literatury, řeč postav v literárním díle. 6. Úvaha Úvaha a úvahový postup v různých komunikačních sférách.

2

-

umí používat prostředky verbálního humoru rozlišuje druhy humoru shromažďuje ukázky nespisovného jazyka analyzuje vybrané texty a vyloží základní rysy ČJ vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence popíše hlavní funkce uměleckého stylu vysvětlí obrazná pojmenování shromáždí ukázky uměleckého stylu a zdůvodní motivaci výběru napíše úvahu na zadané téma

3

2

17

Příloha 6.01




Literatura 3.6. Rozpis učiva – 1. ročník Počet konzultací


Tematické celky

-

1. Základy literární vědy a) Literární teorie b) Tematická, kompoziční a jazyková výstavba textu, tropy, figury, teorie verše, přímá a nepřímá řeč literární druhy a žánry. Systém knihoven.

5

2. Starověká literatura Středověká literatura Renesanční literatura Barokní literatura Klasicismus a osvícenství v české a světové literatuře

8

-

rozliší umělecký text od neuměleckého objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu popíše specifické prostředky básnického jazyka interpretuje díla české a světové literatury, prolíná všemi ročníky využívá služeb knihoven charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás aplikuje teoretické poznatky na žánry starověké-klasicistní literatury analyzuje znaky uměleckých směrů na základě vlastní četby vysvětlí vztahy současné literatury k literárním památkám minulosti vysvětlí specifičnost NO analyzuje příčiny a předpoklady NO interpretuje 1 dílo s tematikou NO na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka vyloží 1 dílo na základě vlastní četby

Periodizace literatury, vývoj české a světové literatury do 19.století,přínos velkých autorských osobností, prezentace vybraných děl na základě vlastní četby. 3. Národní obrození Příčiny a předpoklady, periodizace NO, rukopisné padělky, myšlenka slovanské vzájemnosti, obrozenecká věda, publicistika a divadlo.

3

18

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Česká a světová literatura 19.století Romantismus a realismus, naturalismus, základní znaky, vztah k ostatním druhům umění, typizace, tematický a výrazový přínos velkých osobností české a světové literatury Májovci, Ruchovci, Lumírovci. Generace Národního divadla.

7

2. Světová a česká literatura na přelomu století Vývoj literatury v kontextu světové literatury. Nové umělecké směry – secese, impresionismus, symbolismus. Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností.

3

-

popíše podstatné rysy základních period světové a české literatury, významných uměleckých směrů uvede představitele a analyzuje jejich přínos pro vývoj literatury charakterizuje literárního hrdinu podle vlastní volby na základě vlastní četby aplikuje znaky probíraných směrů popíše, jak se projevily v ostatních druzích umění samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka vyloží 2 díla na základě vlastní četby na konkrétních dílech analyzuje nové umělecké směry popíše specifické prostředky básnického jazyka na základě vlastní četby interpretuje 1 dílo české poezie

19

Příloha 6.01





Tematické celky

-

1. Světová literatura 1918-1939 Moderní básnické směry. Variace světového románu, tematické a žánrové rozrůznění světové prózy, obraz 1.světové války ve světové literatuře. Tematický a výrazový přínos významných osobností světové literatury. Drama ve světové literatuře.

-

popíše významné historické události meziválečného období analyzuje literární přínos významných osobností světové literatury na základě vlastní četby doloží základní znaky uměleckých směrů samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl

Počet konzultací 13

20

Příloha 6.01






Tematické celky

-

1. Česká poezie, próza a drama 1918-1939 Periodizace meziválečné české literatury, její žánrová a tematická pestrost významné básnické směry, tematický a výrazový přínos českých básníků, tematická a žánrová rozrůzněnost meziválečné prózy, obraz 1.světové války v české próze, legionářská literatura,obraz lidskosti a demokracie, ruralisté, psychologický román, balada, experimentální a lyrická próza.

7

2. Světová literatura v 2. polovině 20.století Periodizace literatury, vývoj v kontextu historických událostí 20.století, tematické a žánrové rozrůznění, přínos výrazných autorských osobností. Pojmy – neorealismus, existencionalismus, beat generation, rozhněvaní mladí muži, postmodernismus, magický realismus, variace světového románu. Interpretace textu na základě vlastní četby. Filmová adaptace literárních předloh

6

-

-

vysvětlí specifičnost vývoje české literatury vyloží její postavení v kontextu literatury světové na konkrétních dílech popíše specifické prostředky básnického jazyka specifikuje jednotky vyprávění/postavy, vypravěč/ zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenářerozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby interpretuje 4 díla odlišného žánru rozliší umělecký text od neuměleckého objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu popíše specifické prostředky básnického jazyka analyzuje podstatné rysy základních period světové literatury, významných směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje jejich přínos pro vývoj literárního myšlení na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů definuje prozaické, básnické a dramatické žánry daného období při interpretaci literárního textu uplatňuje znalosti literární teorie rozliší texty tzv. literatury vážné, středního proudu a literatury brakové, svůj názor argumentačně zdůvodní interpretuje dílo oblíbeného světového prozaika

21

Příloha 6.01





Tematické celky

-

1. Česká literatura po roce 1945 Periodizace poválečného vývoje. Velká témata poválečné české poezie a prózy (2. světová válka, osvobození, budování socialismu). Ineditní a oficiální literatura, underground, malé divadelní scény, absurdní drama, variace románu, literatura faktu, postmoderna.

-

vysvětlí specifičnost a vyloží její postavení v kontextu světové literatury vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny vysvětlí současné literatury k literárním dílům minulosti interpretuje básnická a prozaická díla s porozuměním doporučí dílo oblíbeného básníka a prozaika a svoji volbu zdůvodní analyzuje tematický a výrazový přínos tvůrčích osobností na základě vlastní četby

Počet konzultací

9

22

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Recommend Documents