1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Příloha 6.04

Dějepis - učební osnova

Soukromá střední odborná škola (1.KŠPA) Praha s.r.o. Název ŠVP: Počet hodin / konzultací: Platnost učební osnovy:

Škola pro podnikavé 102 / 24 od 1.9.2009 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu dějepis 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu: Dějepis je zařazen mezi všeobecně vzdělávací předměty a spolu s předměty občanská nauka, základy práva a psychologie tvoří společenskovědní základ odborného vzdělání. Výuka dějepisu přináší žákům poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince ve smyslu předání historické zkušenosti tím, že je učí uvědomovat si vlastní identitu a posiluje jejich národní hrdost. Žáci pomocí poznatků z historie lépe a hlouběji porozumí současnosti a budoucnosti.

1.2. Charakteristika učiva Výuka je soustředěna na klíčové události světových, zvláště pak evropských dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost českým dějinám. Vývoj v našem státě je pojímán v souvislosti s vývojem světových, zvláště pak evropských dějin. Větší pozornost je věnována dějinám 19. a 20. století. Obsah učiva je soustředěn na události, které mají přímou vazbu na dnešní události. Pozornost je věnována i dějinám oboru se zaměřením na podnikání, učivo je rozvrženo do jednotlivých tematických celků v dotaci 2 vyučovací hodiny v 1. ročníku a 1 hodina v 2. ročníku 4letého denního studia. U 5letého dálkového studia je učivo rozvrženo do 16ti konzultací v 1. ročníku a 8mi konzultací v 2. ročníku. Zájem žáků je rovněž soustředěn na historii všedního dne. Tematický celek vrcholný středověk bude mimo jiné realizován formou exkurze, bude využito historické bohatství Kutné Hory a Prahy. Podrobnější informace o holocaustu žáci získají v Terezíně.

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí -

Žák je veden k tomu, aby především: chápal, že historie není uzavřenou minulostí; chápal historické kořeny společenských jevů; posuzoval objektivně společenské jevy současnosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; respektoval kulturní či jiné odlišnosti lidí, skupin a různých společenství.

1.4. Výukové strategie -

Při výuce jsou využívány následující metody a formy práce: výklad učitele a řízený rozhovor; samostatná práce skupinová a individuální; exkurze, řečnická vystoupení žáků na exkurzích; žákovské referáty k rozšíření učiva; metoda RUR; grafické organizátory (myšlenkové mapy); učení se navzájem.

1

Příloha 6.04




1.5. Hodnocení výsledků žáků Během celého roku se s ohledem na učivo prolíná ústní a písemné hodnocení v individuální a skupinové formě. Pravidelně jsou zařazovány shrnující testy. Hodnocena je i aktivní příprava studentů na exkurze. Velká pozornost je věnována průběžné přípravě na výuku a samostatnému rozšiřování učiva. Hodnocení je prováděno v souladu se školním klasifikačním řádem.

1.6. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 1.6.1. Klíčové kompetence Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení a vzdělávání. Žáci jsou vedeni k používání vhodné literatury a ke kritickému hodnocení pramenů. Žáci ovládají různé techniky učení, vytvářejí vhodný studijní režim a podmínky. Žáci s porozuměním poslouchají mluvené projevy a pořizují si poznámky. Žáci využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Žáci sledují a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Žáci se zúčastňují exkurzí na historicky významná místa, porovnávají teoreticky získané znalosti s realitou. Žáci zpracovávají referáty na zadané téma a své myšlenky vhodně prezentují. Žáci nacházejí mezipředmětové vztahy a kladou důraz na důsledky lidských činností Kompetence k řešení problému

Žáci porozumí zadanému úkolu a určí jádro problému, získají potřebné informace k jeho řešení, navrhnou způsob řešení, zdůvodní jej, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosažených výsledků. Žáci spolupracují při řešení problémů (týmové řešení). Komunikativní kompetence

Žáci vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Personální a sociální kompetence

Žáci pracují v týmu a podílejí se na realizaci společných pracovních i jiných činností. Žáci přijímají a odpovědně plní úkoly. Žáci podněcují práci v týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažují návrhy jiných. Občanské kompetence a kulturní povědomí

Žáci uznávají tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu. Žáci podporují hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mají k nim vytvořen pozitivní vztah.

2

Příloha 6.04




Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

Žáci získávají informace z otevřených zdrojů, využívají celosvětové sítě Internet. Žáci používají v komunikaci s učitelem email (hodnocení jejich výsledků, předávání domácích úkolů). 1.6.2. Průřezová témata Člověk a svět práce

Dějepis napomáhá k aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce tím, že žáci jsou vedeni k odpovědnosti za své učení, uvědomují si význam učení pro jejich pracovní kariéru a po celou dobu studia jsou vedeni k celoživotnímu učení. Je od nich vyžadována samostatná práce. Občan v demokratické společnosti

Dějepis napomáhá k aplikaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti tím, že se žáci seznamují s příklady občanské aktivity v minulosti, jsou upozorňováni na tradice demokracie v dějinách Evropy a na nutnost dodržovat lidská práva. Jsou vedeni k odsuzování rasistických postojů na konkrétních příkladech z evropských dějin a přesvědčováni o nutnosti respektovat různorodost lidské populace. Získávají podrobné znalosti o historickém vývoji v 19. a 20. století

1.7. Mezipředmětové vztahy -

Český jazyk a literatura Občanská nauka

3

Příloha 6.04




2. Rozpis učiva denní 4leté studium Celková hodinová dotace: 102 hodin

2.1. Rozpis učiva – 1. ročník Hodinová dotace

Výsledky vzdělávání – žák

Tematické celky

-

charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu rozlišuje různé druhy historických informací vysvětlí rozdíl mezi historií a dějepisem popíše metody práce historika vyjmenuje pomocné vědy historické objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin prezentuje vybrané muzeum

1. Úvod do studia historie Vznik historie jako vědy. Historické metody. Historické prameny. Pomocné vědy historické. Vztah historie k ostatním vědám. Periodizace dějin Expozice vybraného muzea.

3

vysvětlí obecné příčiny vzniku státu definuje hlavní oblasti star. států a vymezí dobu jejich vzniku objasní společné rysy star. států uvede civilizační přínos vybraných star.států objasní proces řecké kolonizace ukáže na různé typy státního zřízení a porovná je vysvětlí příčiny vál. konfliktů a dokáže popsat průběh řecko-perských válek objasní vývoj Řecka pod nadvládou Makedonie rozliší jednotlivá období v dějinách Říma zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako fenoménu, z nichž vyrůstá evropská tradice uvede významné osobnosti starověkých dějin definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti objasní vztah církve a světské moci analyzuje význam mise Cyrila a Metoděje shrne význam Velké Moravy popíše románské památky

2. Starověk A) Staroorientální státy Mezopotámie, Egypt, Čína a Indie Kultura staroorientálních států.

10

-

B) Antická civilizace Osídlení a kolonizace Řecka. Sparta a Athény. Řecko-perské války. Peloponéská válka. Helénistické období. Řecko součástí Makedonie. Osídlení Říma, doba královská, doba republiky a císařství. Zápas Říma o ovládnutí Středomoří. Kolonát,krize římského impéria. Dědictví antiky pro vývoj Evropy. 3. Raný novověk

10

Znaky středověké společnosti. Periodizace středověku. Druhy renty. Boj o investituru. Významné raně feud.státy (Francká říše, Byzantská říše, římskoněmecká říše). Velká Morava. Přemyslovci a český stát. Kultura a vzdělanost raného středověku.

4

Příloha 6.04



Škola pro podnikavé 102 / 24 od 1.9.2009 počínaje 1. ročníkem Hodinová dotace


Tematické celky

-

vysvětlí společenské změny v průběhu vrcholného a pozdního středověku popíše středověké město objasní důsledky tatarských a mong.nájezdů ve v.Evropě vysvětlí mocenský zápas mezi Anglií a Francií ve 14.a 15. Století zařadí vývoj českého státu za posledních Přemyslovců a Lucemburků do kontextu středoevropského vývoje charakterizuje český stát v době poděbradské uvede změny v politickém a hospodářském životě za vlády Jagellonců uvede příklady gotické architektury připraví obsahovou náplň procházky husitskou Prahou a popíše významné objekty

4. Vrcholný a pozdní středověk Vznik měst, jejich význam. Agrární revoluce a kolonizace. Mongolská a turecká expanze. Stoletá válka. Český stát za posledních. Přemyslovců a Lucemburků. Historická exkurze – sláva středověké Kutné Hory. Husitská reformace. Doba poděbradská. Český stát za Jagellonců. Vzdělanost a kultura ve vrcholném a pozdním středověku. Praha husitská.

21

rozpozná nové vědecké a filozofické myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17.století hodnotí praktické dopady humanistických myšlenek popíše zámořské objevy a porozumí jejich důsledkům vysvětlí vztah reformace a protireformace a objasní důsledky tohoto střetu pro Evropu vymezí znaky stavovské a absolutistické společnosti a uvede konkrétní příklady analyzuje postavení českého státu v habsburské monarchii vysvětlí příčiny třicetileté války a zhodnotí její průběh, posoudí úlohu českého státu v tomto konfliktu charakterizuje baroko

5. Počátek novověku Renesance a humanismus. Zámořské objevy, vznik koloniálního panství. Reformace a protireformace. Buržoazní revoluce 16. a 17.století. Třicetiletá válka v Evropě. Český stát za třicetileté války. Stavovská a absolutistická monarchie v Evropě. Český stát za Habsburků po třicetileté válce. Evropské baroko, významné barokní památky u nás.

14

určí a zhodnotí hlavní myšlenky osvícenství uvede základní typy parlamentních systémů popíše nejdůležitější tereziánské a josefínské reformy, vysvětlí jejich ekonomické, politické a sociální důsledky popíše boj anglických osad za nezávislost

6. Novověk Osvícenství ve vědě, technice a myšlení. Parlamentarismus v Anglii. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Vznik USA

4

-

-

-

5

Příloha 6.04





Tematické celky

Hodinová dotace

-

7. Dějiny zvoleného oboru

3

8. Opakování

3

-

zhodnotí přínos významných osobností k rozvoji zvoleného oboru vytvoří myšlenkové mapy zvoleného tematického celku

6

Příloha 6.04




2.2. Rozpis učiva – 2. ročník Hodinová dotace

Výsledky vzdělávání - žák

Tematické celky

-

vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické a sociální důsledky zhodnotí význam VFR popíše významné bitvy napoleonských válek shrne výsledky Vídeňského kongresu a popíše uspořádání Evropy po napoleonských válkách objasní příčiny a průběh emancipačního hnutí v Evropě/zvláště českého národa/ interpretuje události revolučního roku 1848 s důrazem na české země popíše dělnické hnutí v 19. století vysvětlí příčiny vzniku jednotného státu charakterizuje vývoj v USA v pol.19. století objasní řešení národnostních, sociálních a politických otázek v rakouskouherské říši ve 2.pol.19. století popíše českoněmecké vztahy a postavení Židů a Romů v 18. a 19. století vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě charakterizuje 2.průmyslovou revoluci a její důsledky rozpozná změny životního stylu koncem 19.století

1. Novověk Průmyslová revoluce. Velká francouzská revoluce. Evropa za napoleonských válek. Vídeňský kongres. Vznik občanské společnosti v Rakousku v 1.pol.19. století. Revoluční rok 1848. Dělnické hnutí (liberalismus, nacionalismus, socialismus). Utváření novodobých národních států (Německo, Itálie). Občanská válka v USA. Vznik Rakousko-Uherska. České země ve 2. pol.19. století. Mezinárodní vztahy na přelomu století, charakteristika významných mocností. Věda, technika a kultura v poslední třetině 19. století.

10

analyzuje příčiny 1. světové války a popíše její průběh zhodnotí postavení Čechů a Slováků za války popíše revoluce v Rusku a vysvětlí jejich důsledky pro další vývoj Ruska uvede zásadní územní změny po roce 1918 zhodnotí význam rozpadu RU, stanoví dem. principy předmnichovské ČSR analyzuje její vývoj uvede příčiny a projevy mocenského obrazu světa vymezí hlavní znaky totality a srovná je se zásadami demokracie uvede příklady faš. diktatur v Evropě vysvětlí souvislost mezi svět. hospod. krizí a fašismem shrne příčiny 2. světové války zhodnotí příčiny antisemitismu

2. Moderní doba 1. světová válka. České země v době 1. světové války, první odboj. Ruské revoluce. Versailleský mírový systém. Vznik ČSR a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 20. a 30. letech. Nacismus v Německu a komunismus v Rusku. Světová hospodářská krize. Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. Mnichovská krize a její důsledky. Kultura meziválečného období. 2.světová válka. Holocaust.

14

-

7

Příloha 6.04





Tematické celky

-

vysvětlí příčiny vzniku sestaví chronologii květnových událostí v Evropě

Protektorát, vnitřní a zahraniční odboj, květnové povstání,důsledky války.

-

charakterizuje bipolární svět a jeho politická, hospodářská a vojenská seskupení popíše projevy a důsledky studené války vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního východního bloku a rozpozná jejich vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikt objasní význam islámské, židovské kultury v moderním světě porovná a vysvětlí způsob chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích charakterizuje komunistický režim v ČSR objasní hlavní problémy vývoje nejvýznamnějších postkoloniálních rozvojových zemí popíše postupné uvolňování mezi Východem a Západem popíše a vysvětlí funkci NATO a OSN stanoví hlavní rysy poválečného Československa analyzuje cíle a výsledky reformních snah v roce 1968 porovná kulturní a politické poměry v období normalizace vysvětlí obnovu pluralitní demokracie po listopadu 1989 popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech vymezí základní problémy současného světa a možnosti jeho dalšího vývoje

3. Postmoderní doba Evropa a svět v období studené války. Velmocenské soupeření SSSR a USA Varšavská smlouva, RVHP,OSN,NATO. Životní podmínky na obou stranách „železné opony“. Konflikty na Blízkém východě. Dekolonizace a třetí svět. Poválečný vývoj Československa. Nástup totality. Pražské jaro. Normalizace. Politické změny po listopadu 1989. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Zapojení ČR do mezinárodních struktur OSN, NATO. Sjednocení Evropy a její místo v globálním světě.

-

-

Hodinová dotace

10

8

Příloha 6.04




3. Rozpis učiva dálkové 5leté studium Celkový počet konzultací: 24

3.1. Rozpis učiva – 1. ročník Počet konzultací


Tematické celky

-

charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu rozlišuje různé druhy historických informací vysvětlí rozdíl mezi historií a dějepisem popíše metody práce historika vyjmenuje pomocné vědy historické objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin prezentuje vybrané muzeum

1. Úvod do studia historie Vznik historie jako vědy. Historické metody. Historické prameny. Pomocné vědy historické. Vztah historie k ostatním vědám. Periodizace dějin Expozice vybraného muzea.

1

vysvětlí obecné příčiny vzniku státu definuje hlavní oblasti star.států a vymezí dobu jejich vzniku objasní společné rysy star.států uvede civilizační přínos vybraných star.států objasní proces řecké kolonizace ukáže na různé typy státního zřízení a porovná je vysvětlí příčiny vál. konfliktů a dokáže popsat průběh řeckoperských válek objasní vývoj Řecka pod nadvládou Makedonie rozliší jednotlivá období v dějinách Říma zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako fenoménu, z nichž vyrůstá evropská tradice uvede významné osobnosti starověkých dějin

2. Starověk A) Staroorientální státy, Mezopotámie, Egypt, Čína a Indie Kultura staroorientálních států.

2

definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti objasní vztah církve a světské moci analyzuje význam mise Cyrila a Metoděje shrne význam Velké Moravy popíše románské památky

3. Raný novověk Znaky středověké společnosti. Periodizace středověku. Druhy renty. Boj o investituru. Významné raně feud.státy (Francká říše, Byzantská říše, římskoněmecká říše). Velká Morava. Přemyslovci a český stát. Kultura a vzdělanost raného středověku.

-

B) Antická civilizace. Osídlení a kolonizace Řecka. Sparta a Athény. Řeckoperské války. Peloponéská válka. Helenistické období. Řecko součástí Makedonie. Osídlení Říma, doba královská, doba republiky a císařství. Zápas Říma o ovládnutí Středomoří. Kolonát,krize římského impéria. Dědictví antiky pro vývoj Evropy. 2

9

Příloha 6.04



Škola pro podnikavé 102 / 24 od 1.9.2009 počínaje 1. ročníkem Počet konzultací


Tematické celky

-

vysvětlí společenské změny v průběhu vrcholného a pozdního středověku popíše středověké město objasní důsledky tatarských a mong.nájezdů ve v Evropě vysvětlí mocenský zápas mezi Anglií a Francií ve 14. a 15. století zařadí vývoj českého státu za posledních Přemyslovců a Lucemburků do kontextu středoevropského vývoje charakterizuje český stát v době poděbradské uvede změny v politickém a hospodářském životě za vlády Jagellonců uvede příklady gotické architektury připraví obsahovou náplň procházky husitskou Prahou a popíše významné objekty

4. Vrcholný a pozdní středověk Vznik měst, jejich význam. Agrární revoluce a kolonizace. Mongolská a turecká expanze. Stoletá válka. Český stát za posledních. Přemyslovců a Lucemburků. Historická exkurze – Sláva středověké Kutné Hory. Husitská reformace. Doba poděbradská. Český stát za Jagellonců. Vzdělanost a kultura ve vrcholném a pozdním středověku. Praha husitská.

4

rozpozná nové vědecké a filozofické myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století hodnotí praktické dopady humanistických myšlenek popíše zámořské objevy a porozumí jejich důsledkům vysvětlí vztah reformace a protireformace a objasní důsledky tohoto střetu pro Evropu vymezí znaky stavovské a absolutistické společnosti a uvede konkrétní příklady analyzuje postavení českého státu v habsburské monarchii vysvětlí příčiny třicetileté války a zhodnotí její průběh, posoudí úlohu českého státu v tomto konfliktu charakterizuje baroko

5. Počátek novověku Renesance a humanismus. Zámořské objevy, vznik koloniálního panství. Reformace a protireformace. Buržoazní revoluce 16. a 17.století. Třicetiletá válka v Evropě. Český stát za třicetileté války. Stavovská a absolutistická monarchie v Evropě. Český stát za Habsburků po třicetileté válce. Evropské baroko, významné barokní památky u nás.

4

určí a zhodnotí hlavní myšlenky osvícenství uvede základní typy parlamentních systémů popíše nejdůležitější tereziánské a josefínské reformy, vysvětlí jejich ekonomické, politické a sociální důsledky popíše boj anglických osad za nezávislost

6. Novověk Osvícenství ve vědě, technice a myšlení. Parlamentarismus v Anglii. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Vznik USA.

1

zhodnotí přínos významných osobností k rozvoji zvoleného oboru vytvoří myšlenkové mapy zvoleného tematického celku

7. Dějiny zvoleného oboru

1

8. Opakování

1

-

10

Příloha 6.04




3.2. Rozpis učiva – 2. ročník Počet konzultací

Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

-

vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické a sociální důsledky zhodnotí význam VFR popíše významné bitvy napoleonských válek shrne výsledky Vídeňského kongresu a popíše uspořádání Evropy po napoleonských válkách objasní příčiny a průběh emancipačního hnutí v Evropě/zvláště českého národa/ interpretuje události revolučního roku 1848 s důrazem na české země popíše dělnické hnutí v 19. století vysvětlí příčiny vzniku jednotného státu charakterizuje vývoj v USA v pol.19. století objasní řešení národnostních,sociálních a politických otázek v rakouskouherské říši ve 2.pol.19. století popíše českoněmecké vztahy a postavení Židů a Romů v 18. a 19. století vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě charakterizuje 2.průmyslovou revoluci a její důsledky rozpozná změny životního stylu koncem 19.století

1. Novověk Průmyslová revoluce. Velká francouzská revoluce. Evropa za napoleonských válek. Vídeňský kongres. Vznik občanské společnosti v Rakousku v 1.pol.19. století. Revoluční rok 1848. Dělnické hnutí (liberalismus, nacionalismus, socialismus). Utváření novodobých národních států (Německo, Itálie). Občanská válka v USA. Vznik RakouskoUherska. České země ve 2. pol.19. století. Mezinárodní vztahy na přelomu století, charakteristika významných mocností. Věda, technika a kultura v poslední třetině 19. století.

2

analyzuje příčiny 1. světové války a popíše její průběh zhodnotí postavení Čechů a Slováků za války popíše revoluce v Rusku a vysvětlí jejich důsledky pro další vývoj Ruska uvede zásadní územní změny po roce 1918 zhodnotí význam rozpadu RU, stanoví dem. principy předmnichovské ČSR analyzuje její vývoj uvede příčiny a projevy mocenského obrazu světa vymezí hlavní znaky totality a srovná je se zásadami demokracie uvede příklady faš. diktatur v Evropě vysvětlí souvislost mezi svět.hospod.krizí a fašismem

2. Moderní doba 1. světová válka. České země v době 1. světové války, první odboj. Ruské revoluce. Versailleský mírový systém. Vznik ČSR a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 20. a 30. letech. Nacismus v Německu a komunismus v Rusku. Světová hospodářská krize. Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. Mnichovská krize a její důsledky. Kultura meziválečného období.

4

-

11

Příloha 6.04




Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

-

shrne příčiny 2. světové války zhodnotí příčiny antisemitismu vysvětlí příčiny vzniku Protektorátu sestaví chronologii květnových událostí v Evropě

2. světová válka. Holocaust. Protektorát, vnitřní a zahraniční odboj, květnové povstání, důsledky války.

-

charakterizuje bipolární svět a jeho politická, hospodářská a vojenská seskupení popíše projevy a důsledky studené války vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního východního bloku a rozpozná jejich vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikt objasní význam islámské, židovské kultury v moderním světě porovná a vysvětlí způsob chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích charakterizuje komunistický režim v ČSR objasní hlavní problémy vývoje nejvýznamnějších postkoloniálních rozvojových zemí popíše postupné uvolňování mezi Východem a Západem popíše a vysvětlí funkci NATO a OSN stanoví hlavní rysy poválečného Československa analyzuje cíle a výsledky reformních snah v roce 1968 porovná kulturní a politické poměry v období normalizace vysvětlí obnovu pluralitní demokracie po listopadu 1989 popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech vymezí základní problémy současného světa a možnosti jeho dalšího vývoje

3. Postmoderní doba Evropa a svět v období studené války. Velmocenské soupeření SSSR a USA. Varšavská smlouva, RVHP, OSN, NATO. Životní podmínky na obou stranách „železné opony“. Konflikty na Blízkém východě. Dekolonizace a třetí svět. Poválečný vývoj Československa, nástup totality. Pražské jaro. Normalizace. Politické změny po listopadu 1989. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Zapojení ČR do mezinárodních struktur. OSN, NATO. Sjednocení Evropy a její místo v globálním světě.

-

-

Počet konzultací

2

12

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Recommend Documents