1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Příloha 6.07

Občanská nauka - učební osnova

Soukromá střední odborná škola (1.KŠPA) Praha s.r.o. Název ŠVP: Počet hodin / konzultací: Platnost učební osnovy:

Cestovní ruch 64 / 18 od 1. 9 .2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu občanská nauka 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět občanská nauka je zařazen mezi všeobecné předměty a spolu s předměty dějepis, psychologie a základy práva tvoří všeobecně-vzdělávací základ odborného vzdělání. Jeho místo je v učebním plánu nezastupitelné, neboť tvoří základ společné části maturitní zkoušky. Předmět poskytuje žákům přípravu na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, motivuje k uvážlivému chování nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem.

1.2. Charakteristika učiva Výuka občanské nauky přináší žákům znalosti a vědomosti o postavení člověka ve společnosti, o postavení občana ve státě, o dějinách filozofie, o filozofickém pohledu na život a svět, o ateismu a víře. Ve 3. ročníku 4letého denního studia a ve 4. ročníku 5letého dálkového studia jsou realizována témata Člověk jako občan, Člověk v lidském společenství. Ve 4. ročníku 4letého denního studia a ve 5. ročníku 5letého dálkového studia je realizováno téma Člověk a svět (filozofie, ateismus, víra).

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák je veden k tomu, aby se z něj stal uvědomělý občan demokratického státu, který si je vědom svých práv a povinností, který je tolerantní v otázce víry. Je ochoten klást si etické otázky, cítí potřebu občanské aktivity, váží si demokracie a svobody, usiluje o její zdokonalování a uchování.

1.4. Výukové strategie -

Při výuce jsou využívány následující metody a formy práce: výklad učitele a řízený rozhovor; samostatná práce individuální a skupinová; žákovské referáty; metoda RUR; grafické organizátory (myšlenková mapa); učení se navzájem.

1.5. Hodnocení výsledků žáků Během celého roku se prolíná ústní a písemné hodnocení v individuální a skupinové formě. Žák je hodnocen nejen učitelem, ale i spolužákem a je veden i k sebereflexi. Hodnocení je prováděno v souladu se školním klasifikačním řádem.

1

Příloha 6.07




1.6. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 1.6.1. Klíčové kompetence Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichž využijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají, sledují a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Učitel zadává žákům skupinovou práci, při které si žáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky. Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení a vzdělávání, jsou neustále motivováni k zlepšování svých výsledků. Žáci ovládají různé techniky učení a své zkušenosti předávají spolužákům při skupinové práci. Kompetence k řešení problémů

Žáci jsou vedeni k tomu, aby v krátkodobých a dlouhodobých projektech samostatných i skupinových řešili zadaný problém, určili jeho jádro, získali informace potřebné k jeho řešení, navrhli způsob řešení, zdůvodnili jej, vyhodnotili a ověřili správnost zvoleného postupu, vyhodnotili dosažené výsledky. Učitel motivuje žáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podložené závěry. Žáci spolupracují při řešení problému s jinými lidmi. Kompetence komunikativní

Žáci si ověřují naučené komunikační dovednosti v modelových situacích, které vytváří učitel žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problémy. Žáci se vyjadřují přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentují. Účastní se aktivně diskusí, formulují a obhajují své názory a postoje. Kompetence sociální a personální

Žáci jsou seznamováni s různými metodami sebereflexe formou hraní rolí, prožitkových psychoher. Žáci jsou vedeni k tomu, aby ve skupinové práci zastávali různé pozice (mluvčí, zapisovatel apod.). Žáci jsou seznamováni s metodami řešení konfliktů a jsou vedeni je k tomu, aby tyto metody uplatnili v modelových situacích i v reálném životě. Žáci jsou vedeni k nekonfliktnímu jednání bez předsudků a stereotypů k druhým. Žáci jsou podporováni v adekvátních reakcích na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, jsou vybízení k adekvátnímu přijímání rady a kritiky. Žáci přijímají a odpovědně plní své úkoly.

2

Příloha 6.07




Kompetence občanské a kulturní povědomí

Učitel zadává aktuální témata k řízené diskuzi, ve které žáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat. Učitel na modelových situacích (simulované soudní jednání, jednání v parlamentu, pracovní pohovor), seznamuje žáky se základními principy občanské společnosti a s právy a povinnostmi občana. Učitel podle aktuálních možností organizuje besedy s významnými osobnostmi politického, kulturního života a žáci aktivně naslouchají při těchto příležitostech. Žáci jsou vedeni k dodržování zákonů, respektování práv a osobnosti druhých lidí. Žáci jednají v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívají k uplatňování hodnot demokracie. Žáci vystupují proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci. Žáci si uvědomují vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupují s aktivní tolerancí k identitě druhých. Žáci se zajímají aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě. Žáci uznávají tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. Žáci soue vedeni k podpoře místní, národní, evropské i světové kultury a vytváří k ní pozitivní vztah. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

Žáci komunikují elektronickou poštou. Žáci získávají informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. 1.6.2. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti

Předmět Občanská nauka přispívá k aplikaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti tím, že žáci jsou vedeni k pochopení základních hodnot a principů demokracie, etických norem a k obhajobě lidských práv a svobod. Žáci chápou demokracii nejen jako odpovědnost jedince k sobě samému, ale i k celku. Žák je přijímán učitelem i skupinou žáků, je pozitivně motivován, čímž získává kladný přístup k sobě samému i ostatním lidem. Je podporován v získávání dobrých znalostí a dovedností. Přijímá informace o úloze masmédií v demokratické společnosti. Žáci zaujímají stanovisko ke vztahu společnosti a jedince, společenských skupin, orientují se v hlavních světových náboženstvích. Člověk a svět práce

Předmět Občanská nauka přispívá k aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce tím, že žáci jsou vedeni k odpovědnosti za jejich učení a uvědoměním si potřeby celoživotního učení.

1.7. Mezipředmětové vztahy -

Český jazyk a literatura Dějepis Základy práva

3

Příloha 6.07




2. Rozpis učiva denní 4leté studium Celková hodinová dotace: 64 hodin

2.1. Rozpis učiva – 3. ročník Výsledky vzdělávání - žák

Tematické celky

-

charakterizuje demokracii a interpretuje její fungování a problémy s ní spjaté vysvětlí význam práv zakotvených v českých zákonech a je si vědom, kam se může obrátit v případě ohrožení práv je schopen kriticky přistupovat k médiím má přehled o současném českém politickém systému objasní funkci politických stran charakterizuje funkci a význam ústavy pro demokratický stát uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy vysvětlí, jak se projevuje politický radikalismus vysvětlí, proč je nepřípustná neonacistická symbolika a hnutí omezující lidská práva prezentuje možnou aktivní účast v životě obce debatuje o vlastnostech občana v demokratické společnosti

1. Člověk jako občan Demokracie a demokratické hodnoty v demokratické společnosti. Lidská práva a jejich pojetí. Masmédia v demokratické společnosti.

-

charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení

2. Člověk v lidském společenství Současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha.

-

popíše, kam se může obrátit ve svízelné sociální situaci objasní význam solidarity v komunitě

Společnost tradiční, moderní, pozdně moderní. Sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti. Rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minorita ve společnosti, multikulturní soužití, migranti, azylanti.

-

-

debatuje o problémech multikulturního soužití, vysvětlí příčiny migrace lidí

-

posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví narušována

Hodinová dotace

27

Občan a stát, občan a národ, občanství ČR. Politické strany,volební systémy, volby. Ústava ČR, práva a povinnosti občanů ČR. Občan a obec. Politika a politická ideologie. Radikalismus a extremismus v politice Občanská společnost a participace na jejím fungování. Občanské ctnosti pro demokracii a soužití v demokratické společnosti. 7

Postavení mužů a žen, generové problémy.

4

Příloha 6.07




2.2. Rozpis učiva – 4. ročník Výsledky vzdělávání - žák -

definuje filozofii jako vědní disciplínu a vymezí její předmět objasní podstatu filozofického tázání rozliší hlavní filozofické směry určí jednotlivá období ve vývoji filozofického myšlení a uvede jejich klíčové představitele porovná řešení základních filozofických otázek v různých etapách dějin filozofie

Tematické celky 1. Člověk a svět Úvod do filozofie. Podstata filozofie, základní filozofické otázky. Klíčové směry ve vývoji filozofie.

-

zhodnotí význam Sokrata popíše Sokratovu metodu porovná Platonův a Aristotelův názor na ideální stát

Starověk. Indická a čínská filozofie. Předsokratovská filozofie a sofisté. Vrcholná antická filozofie.

-

poukáže na úlohu vzdělání církve ve společnosti v období středověku definuje spor mezi nominalisty a realisty charakterizuje činnost církevních otců a zná hlavní představitele objasní význam scholastiky pro středověké myšlení zhodnotí význam filozofie v období renesance a humanismu

Středověk. Středověká filozofie. Patristika. Scholastika. Renesanční filozofie.

vysvětlí různý přístup filozofů k otázce lidského poznání ukáže na vztah filozofie k přírodním vědám, zvláště matematice rozliší různá pojetí státu u Hobbese, Locka a Rousseaua

Novověk. Racionalismus a senzualismus ve filozofii. Filozofie osvícenství. Německá filozofie. Existencionalismus. Pozitivismus. Pragmatismus. Česká filozofie. Česká filozofie v období středověku do 1.pol. 20. století (Chelčický, Komenský, Bolzano, Palacký, Masaryk).

-

-

-

charakterizuje významné směry ve filozofii 19. a 20. století analyzuje přínos českých filozofů

objasní postavení církví a věřících v ČR vysvětlí nebezpečí některých náb. sekt a náb. fundamentalismu

Hodinová dotace

30

Víra, ateismus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus.

5

Příloha 6.07




3. Rozpis učiva dálkové 5leté studium Celkový počet konzultací: 18

3.1. Rozpis učiva – 4. ročník Výsledky vzdělávání - žák -

charakterizuje demokracii a interpretuje její fungování a problémy s ní spjaté vysvětlí význam práv zakotvených v českých zákonech a je si vědom,kam se může obrátit v případě ohrožení práv je schopen kriticky přistupovat k médiím má přehled o současném českém politickém systému objasní funkci politických stran charakterizuje funkci a význam ústavy pro demokratický stát uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy vysvětlí, jak se projevuje politický radikalismus vysvětlí, proč je nepřípustná neonacistická symbolika a hnutí omezující lidská práva prezentuje možnou aktivní účast v životě obce debatuje o vlastnostech občana v demokratické společnosti

-

charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení

-

popíše,,kam se může obrátit ve svízelné sociální situaci objasní význam solidarity v komunitě

-

debatuje o problémech multikulturního soužití, vysvětlí příčiny migrace lidí

-

posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví narušována

Tematické celky 1. Člověk jako občan Demokracie a demokratické hodnoty v demokratické společnosti. Lidská práva a jejich pojetí. Masmédia v demokratické společnosti.

Počet konzultací

5

Občan a stát, občan a národ, občanství ČR. Politické strany, volební systémy, volby. Ústava ČR, práva a povinnosti občanů ČR. Občan a obec. Politika a politická ideologie. Radikalismus a extremismus v politice. Občanská společnost a participace na jejím fungování. Občanské ctnosti pro demokracii a soužití v demokratické společnosti. 2. Člověk v lidském společenství Současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha.

5

Společnost tradiční, moderní, pozdně moderní. Sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti. Rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minorita ve společnost, multikulturní soužití, migranti, azylanti. Postavení mužů a žen, generové problémy.

6

Příloha 6.07




3.2. Rozpis učiva – 5. ročník Výsledky vzdělávání - žák

Tematické celky

-

definuje filozofii jako vědní disciplínu a vymezí její předmět objasní podstatu filozofického tázání rozliší hlavní filozofické směry určí jednotlivá období ve vývoji filozofického myšlení a uvede jejich klíčové představitele porovná řešení základních filozofických otázek v různých etapách dějin filozofie

1. Člověk a svět Úvod do filozofie. Podstata filozofie, základní filozofické otázky. Klíčové směry ve vývoji filozofie.

-

zhodnotí význam Sokrata popíše Sokratovu metodu porovná Platonův a Aristotelův názor na ideální stát

Starověk. Indická a čínská filozofie. Předsokratovská filozofie a sofisté. Vrcholná antická filozofie.

-

poukáže na úlohu vzdělání církve ve společnosti v období středověku definuje spor mezi nominalisty a realisty charakterizuje činnost církevních otců a zná hlavní představitele objasní význam scholastiky pro středověké myšlení zhodnotí význam filozofie v období renesance a humanismu

Středověk. Středověká filozofie. Patristika. Scholastika. Renesanční filozofie.

vysvětlí různý přístup filozofů k otázce lidského poznání ukáže na vztah filozofie k přírodním vědám, zvláště matematice rozliší různá pojetí státu u Hobbese, Locka a Rousseaua

Novověk. Racionalismus a senzualismus ve filozofii. Filozofie osvícenství. Německá filozofie. Existencionalismus. Pozitivismus. Pragmatismus.

charakterizuje významné směry ve filozofii 19. a 20. století analyzuje přínos českých filozofů

Česká filozofie. Česká filozofie v období středověku do 1.pol. 20. století (Chelčický, Komenský, Bolzano, Palacký, Masaryk).

objasní postavení církví a věřících v ČR vysvětlí nebezpečí některých náb.sekt a náb.fundamentalismu

Víra, ateismus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus.

-

-

-

-

Počet konzultací

8

7

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Recommend Documents