Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi
ZEMĚDĚLEC ‐ FARMÁŘ 41‐51‐H/01 IMPLEMENTACE FG DO PŘEDMĚTU EKONOMIKA 2. ročník
UČEBNÍ OSNOVA...............................................................................................................................................4 EKONOMIKA ......................................................................................................................................................4 41‐51‐H/01 Zemědělec ‐ farmář.................................................................................................................................. 4 1.1 Pojetí vyučovacího předmětu........................................................................................................................ 4 1.1.1 Obecný cíl vyučovacího předmětu ..................................................................................................................... 4 1.1.2 Charakteristika učiva: ......................................................................................................................................... 4 1.1.3 Výsledky vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí: ..................................................................... 5 1.1.4 Strategie výuky ................................................................................................................................................... 5 1.1.5 Kritéria hodnocení žáků...................................................................................................................................... 5 1.1.6 Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat:.......................... 5 1.2
2
Rozpis učiva a výsledky vzdělávání ................................................................................................................ 6
DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG CENOVÁ .................................................................................................7
Klíčová slova: ............................................................................................................................................................. 7 2.1
Cíle a přínosy pro žáky: ................................................................................................................................. 7
2.2
Příklady: ....................................................................................................................................................... 7
2.3
Řešení příkladů: ............................................................................................................................................ 8
2.4
Interpretace výsledků ................................................................................................................................. 10
2.5
Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie ............................................................. 10
2.6
Realizace ‐ postup a metody........................................................................................................................ 10
3
DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG PENĚŽNÍ .............................................................................................. 11
Klíčová slova: ........................................................................................................................................................... 11 3.1
Cíle a přínosy pro žáky: ............................................................................................................................... 11
3.2
Směnky....................................................................................................................................................... 11
3.3
Příklady: ..................................................................................................................................................... 13
3.4
Řešení:........................................................................................................................................................ 14
3.5
Interpretace výsledků ................................................................................................................................. 15
3.6
Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie ............................................................. 15
3.7
Realizace ‐ postup a metody........................................................................................................................ 16
4
DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG ROZPOČTOVÁ .................................................................................... 17
Klíčová slova: ........................................................................................................................................................... 17 4.1
Cíle a přínosy pro žáka: ............................................................................................................................... 17
4.2 OSOBNÍ ROZPOČET ..................................................................................................................................... 18 1.) Soupis všech čistých příjmů ....................................................................................................................................... 18 2.) Shrnutí všech měsíčních výdajů................................................................................................................................. 18 3.) Porovnání příjmů s výdaji ......................................................................................................................................... 18 4.) Přehodnocení a upravení výdajů a příjmů................................................................................................................. 19 5.) Inovace rozpočtu ....................................................................................................................................................... 19 4.3
Příklad: ....................................................................................................................................................... 19
4.4
Řešení:........................................................................................................................................................ 10
4.5
Interpretace výsledků ................................................................................................................................. 12
4.6
Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie ............................................................. 12
4.7
Realizace ‐ postup a metody........................................................................................................................ 12
UČEBNÍ OSNOVA
EKONOMIKA Obor středního vzdělávání s výučním listem
41‐51‐H/01 Zemědělec ‐ farmář Počet hodin v UP celkem: 20 Platnost učební osnovy od : 1. 9. 2009
1.1 Pojetí vyučovacího předmětu 1.1.1 Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem tématu finanční gramotnosti je vzdělat finančně gramotného občana, který se orientuje v současném finančním světě a dosáhne patřičných znalostí, dovedností a hodnotových postojů nezbytných k tomu, aby dokázal finančně zabezpečit sebe a své nejbližší, popřípadě mu umožní vlastní podnikání. Výsledky žáků:
-
Orientuje se v problematice používání nejběžnějších platebních nástrojů, směny peněz, dokáže stanovit cenu a rozpozná marketingové cenové triky a klamavé nabídky. Je schopen spravovat pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje domácnosti a na základě získaných znalostí sestavit rozpočet domácnosti. S ohledem na vlastní potřeby navrhne vhodné využití volných finančních prostředků, popřípadě dokáže vybrat vhodný úvěrový produkt. V praxi aplikuje znalosti z oblasti práv spotřebitele.
1.1.2 Charakteristika učiva: Učivo se skládá ze čtyř tematických celků dle standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání, které slouží jako východisko při tvorbě vzdělávacího programu:
-
peníze hospodaření domácnosti finanční produkty práva spotřebitele
Všechny části učiva jsou pro žáky stejně významné, neboť dohromady tvoří celek pro samostatné rozhodování v základních finančních otázkách. Témata jsou doplněna samostatnou domácí prací.
1.1.3 Výsledky vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí: Výuka se zaměřuje především na rozvíjení samostatného zodpovědného rozhodování ve finanční oblasti, žák by si měl uvědomit, že znalost finanční problematiky mu pomáhá při řešení běžných životních situací a zvyšuje kvalitu jeho života. Žák by měl být schopen zhodnotit důsledky svého vlastního rozhodování, zvláště z dlouhodobého hlediska.
1.1.4 Strategie výuky Preferujeme tyto výukové metody:
-
praktická cvičení modelové úkoly přednášky a besedy s odborníky z praxe brainstorming diskuze
Při výuce je vhodné využívat úkoly a metody, které svým řešením připravují žáky na situace běžného života.
1.1.5 Kritéria hodnocení žáků Hodnocení vychází z plánovaných výsledků vzdělávání a nejvíce se hodnotí:
-
vědomosti a dovednosti komunikační schopnosti a dovednosti aplikace teorie do praxe schopnost řešit problémy samostatně schopnost týmové práce schopnost vytvářet a obhajovat vlastní názor
1.1.6 Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: V tématu jsou zahrnuta tato průřezová témata:
a) osobnostní a sociální výchova – mezilidské vztahy, poznání a sebepoznání, komunikace, vyjednávání, spolupráce, dovednosti rozhodování, to se rozvíjí ve všech tematických celcích, zejména pak v celku hospodaření domácnosti b) výchova k využití informačních a komunikačních technologií – schopnost vyhledat a efektivně pracovat se získanými informacemi a s využitím IKT, toto je naplňováno průběžně během celé výuky c) výchova demokratického občana – schopnost řešit problémy s vědomím svých práv a povinností je naplňována především v tématu finančních produktů a práv spotřebitele V tematickém celku finanční gramotnosti se budou rozvíjet především kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, matematické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (hlavně při samostatné práci a domácích přípravách žáků).
1.2 Rozpis učiva a výsledky vzdělávání VÝSLEDKY
UČIVO
DOPORUČENÁ HODINOVÁ DOTACE
Používá běžné platební nástroje Vyhotoví příkazy k úhradě a inkasu, vyplní různé druhy složenek Rozliší různé typy platebních karet Vyplní směnku, šek Stanoví cenu nákladovou metodou a rozpozná běžné cenové triky Rozčlení pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje Navrhne rozpočet domácnosti Předloží a zdůvodní řešení přebytku či schodku rozpočtu Vypočítá úroky při jednoduchém úrokování Vysvětlí rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN Porovná nabídky peněžních ústavů a vysvětlí, jak si zřídit vkladový účet Provede rozbor bankovních produktů a vybere nejvýhodnější produkt pro uložení prostředků na delší časové období Zhodnotí a vybere vhodný úvěrový produkt Zhodnotí a vybere vhodný pojistný produkt s ohledem na své potřeby Navrhne, jak uplatňovat práva spotřebitele v konkrétních případech Navrhne postup řešení reklamace
PENÍZE Peníze a jejich využití Bankovní operace Platební nástroje Směnky a šeky Tvorba ceny HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI Příjmy Výdaje Rozpočet – přebytkový, schodkový FINANČNÍ PRODUKTY Jednoduché úrokování Vklady ‐ krátkodobé ukládání peněz Spoření ‐ střednědobé a dlouhodobé ukládání peněz Úvěry Pojištění
PRÁVA SPOTŘEBITELE Předpisy na ochranu spotřebitele Reklamační řízení
5 (+2 hodiny domácí samostatné práce)
5 (+2 hodina domácí samostatné práce)
8 (+5 hodiny domácí samostatné práce)
2 (+1 hodina domácí samostatné práce)
2 DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG CENOVÁ
FINANČNÍ GRAMOTNOST Téma:
FG – cenová
Jednoduché a složité úrokování Obor vzdělávání: 41‐513‐H/01 Zemědělec ‐ farmář Ročník:
2. ročník
Vyučovací předmět: Ekonomika
Klíčová slova: jednoduché a složité úrokování, úrok, úroková míra, současná a budoucí hodnota 2.1 Cíle a přínosy pro žáky:
Žáci dokáží efektivně vyhledávat a zpracovávat informace k řešení určitých okolností, se kterými se mohou při nakládání s penězi setkat. Prostřednictvím jednotlivých příkladů se seznámí s jednoduchým a složitým úrokováním. Žáci se naučí vybrat nejvhodnější z nabízených variant, jak zhodnotit své peněžní prostředky.
2.2 Příklady: 1.) Pan Novák si uložil u banky částku Kč 30 000,‐‐. a) Kolik bude činit výše úroků za dobu 5‐ti let při jednoduchém úrokování a úrokové sazbě 8 % p.a.? b) Kolik bude činit výše úroků za dobu 5‐ti let při složitém úrokování a úrokové sazbě 8 % p.a.? c) Vypočtěte u obou variant výši úroků za každý rok úročení. d) Zjistěte, zda je tato úroková sazba poskytovaná bankou reálná? 2.) Kolik peněz musí v současnosti uložit rodina Soukupova při úrokové míře 5 % p.a., aby si mohla za 11 měsíců pořídit automobil v hodnotě Kč 120 000,‐‐?
3.) Jakou částku naspoříme za 3 roky, ukládáme‐li pravidelně: a) počátkem každého měsíce, b) koncem každého měsíce částku Kč 2 000,‐‐, při neměnné úrokové sazbě 4 % p.a. s měsíčním úročení?
2.3 Řešení příkladů: 1.)
Jednoduché úrokování
Rok
Poč. stav
1. 2. 3. 4. 5.
30 000,‐‐ 32 400,‐‐ 34 800,‐‐ 37 200,‐‐ 39 600,‐‐
Celkem
x
Úrok
Kon..stav
2 400,‐‐ 2 400,‐‐ 2 400,‐‐ 2 400,‐‐ 2 400,‐‐
32 400,‐‐ 34 800,‐‐ 37 200,‐‐ 39 600,‐‐ 42 000,‐‐
12 000,‐‐
Složité úrokování Poč. stav
Úrok
Kon..stav
30 000,‐‐ 2 400,‐‐ 32 400,‐‐ 32 400,‐‐ 2 592,‐‐ 34 992,‐‐ 34 992,‐‐ 2 799,36 37 791,36 37 791,36 3 023,31 40 814,67 40 814,67 3 265,18 44 079,85
x
x
14 079,85
x
a) Výše úroků za 5 let bude činit při jednoduchém úrokování Kč 12 000,‐‐ z vloženého vkladu Kč 30 000,‐ ‐ při úrokové sazbě 8 % p.a. b) Výše úroků za 5 let bude činit při složitém úrokování Kč 14 079,85 z vloženého vkladu Kč 30 000,‐‐ při úrokové sazbě 8 % p.a. c) Úrok u složitého úrokování bude vyšší o Kč 2 079,85 za dobu 5‐ti let. d) Takováto úroková sazba pro zhodnocení vkladů v jednotlivých bankovních institucích není reálná, protože banky nabízejí úrokové sazby u této výše vkladu v rozmezí 0,1 % ‐ 3 %. Více lze najít na internetu Úrokové sazby. 2.) P =
S
(1+ i) * t
S – budoucí hodnota částky P (očekávaná částka)
i – úroková sazba v desetinném čísle
t – doba spoření
P – současná hodnota částky S (částka, kterou dnes
musíme vložit na účet)
P =
120 000
(1+ 0,05) * (11/12) P = 114 741,03 Dnes musí rodina Soukupova vložit částku Kč 114 741, 03, aby si za 11 měsíců mohla pořídit automobil v hodnotě Kč 120 000,‐‐. 3.) (1 + i/12)n ‐ 1
a) Sn = x * (1 + i/12) *
i/12
Sn ‐ budoucí hodnota (očekávaná částka)
x ‐ měsíční vklad (úložka) v Kč
i ‐ úroková míra v desetinném čísle
n ‐ počet let (měsíců)
12 ‐ doba spoření v měsících
S3 = 2 000 * (1 + 0,04/12) * (1 + 0,04/12)36 ‐ 1 0,04/12
S3 = 2 006,67 * 38, 18156 S3 = 76 617,79 Ukládáme‐li po dobu 3 let pravidelně začátkem každého měsíce částku Kč 2 000,‐ při úrokové sazbě 4 % p.a. naspoříme 76 617,79. b) Sn = x *
(1 + i/12)n ‐ 1
i/12
S3 = 2 000 * (1 + 0,04/12)36 ‐ 1 0,04/12
S3 = 2 000 * 38, 18156 S3 = 76 363,12
Ukládáme‐li po dobu 3 let pravidelně koncem každého měsíce částku Kč 2 000,‐ při úrokové sazbě 4 % p.a. naspoříme 76 363,12.
2.4 Interpretace výsledků Žáci si na příkladu 1 procvičí výpočty jednoduchého a složitého úrokování pro jednotlivé roky a porovnají je. Ve skutečnosti se použije složité úrokování, protože doba úrokování překračuje dobu delší než 1 rok (ne jako je tomu u jednoduchého úrokování, které se používá na úrokování do 1 roku). U příkladu 2 žáci použijí pro výpočet jednoduché úrokování, protože doba spoření, po kterou bude vklad úročen je kratší než 1 rok. U příkladu 3 činil rozdíl mezi naspořenou částkou u varianty a) a varianty b) Kč 254,67. Důvodem je, že při ukládání peněžních prostředků na konci každého měsíce se u první uložené částky připravíme o úrok. Úrokové období je měsíční, proto musíme při výpočtu naspořené částky vydělit úrokovou sazbu 12. POZOR! Výpočty u jednotlivých příkladů mohou být rozdílné z důvodu odlišného zaokrouhlování desetinných čísel.
2.5 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie Žáci by při řešení jednotlivých příkladů měli mít přístup k PC, z důvodu využití internetu pro řešení jednotlivých příkladů, případně kontrolu správnosti jejich výpočtu. V případě, že žáci nebudou mít přístup k PC, by každý žák měl mít kalkulačku, pro vypočtení správných výsledků. Jednoduché úrokování Úrokování, spoření
2.6 Realizace ‐ postup a metody V úvodu hodiny žákům objasníme klíčová slova. Seznámíme je se vzorci a jejich dosazovanými hodnotami, které se při jednoduchém a složitém úrokování používají. Objasníme postupy výpočtu při těchto způsobech úrokování. Poté žáci zhruba 10 minut samostatně studují zadání jednotlivých příkladů. Pak hledají řešení zadaných příkladů buď prostřednictvím internetu, je‐li přístup k PC, nebo s použitím kalkulačky. U všech příkladů je dobré provést kontrolu správnosti výsledků výpočtem na tabuli (viz. výše interpretace výsledků) a objasnit eventuální otázky. Ve zbývajícím čase mohou žáci, pokud mají přístup k internetu vyhledat a porovnat výši úroků určité částky vkladu, které nabízejí různé bankovní instituce.
3 DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG PENĚŽNÍ
FINANČNÍ GRAMOTNOST Téma:
FG ‐ peněžní
Jak se vyznat ve směnkách
Obor vzdělávání:
41‐51‐H/01 Zemědělec ‐ farmář
Ročník:
2. ročník
Vyučovací předmět: Ekonomika
Klíčová slova: směnka, směnka – vlastní, cizí, směnečný dlužník (výstavce), směnečný věřitel, indosament
3.1 Cíle a přínosy pro žáky:
Seznámit žáky s právní úpravou, která řeší problematiku směnek. Seznámit žáky s podstatou směnky, jejími funkcemi, všemi náležitostmi, které musí obsahovat a osvojit si správný způsob jejího vyhotovení. Znát práva a povinnosti výstavců i majitelů směnky, která plynou z jejího vyhotovení, použití a případně z jejího vymáhání. Vysvětlit rozdíly mezi směnkou vlastní a cizí, a uvést případy, ve kterých lze jednotlivé druhy směnek použít.
3.2 Směnky
-
jsou upravovány zákonem č.191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový, který řeší problematiku směnek a šeků,
jsou obchodovatelné cenné papíry, kterými se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu, popřípadě přikazuje třetí osobě, aby za něj zaplatila osobám uvedeným ve směnkách směnečnou sumu, - jsou často používány podnikateli, bankami či jinými finančními institucemi, ale stejně tak dobře mohou posloužit i běžným občanům. Směnky mají tyto základní funkce: ‐ platební – to znamená, že směnky lze použít jako platební prostředek. Majitel může směnku před dobou splatnosti prodat, aby tak získal potřebné peněžní prostředky, tímto směnka nahrazuje hotovost a umožňuje majiteli ji proměnit v peníze. ‐ zajišťovací – to znamená, že směnka může sloužit k zajištění jiného peněžitého závazku, k uplatnění směnky dochází zpravidla tehdy, když dlužník ve sjednaném termínu nesplní svoji povinnost vůči věřiteli (např. včas nezaplatí za dodané zboží), ‐ tato funkce je využívána především mezi podnikateli. -
Druhy směnek ‐ směnky rozlišujeme na: - směnky vlastní – jedná se o ně jen tehdy, pokud se osoba, která je vystavuje, bezpodmínečně zaváže zaplatit osobě ve směnce uvedené určitou sumu v určitém termínu a na určitém místě, - směnky cizí – osoba, která je vystavuje se však nezavazuje peníze zaplatit sama, ale provedení platby přikazuje třetí osobě ‐ tzv. směnečníkovi, (kterým může být např. banka nebo jiný podnikatelský subjekt).
-
Jejich konkrétní podoba není dána, pokud směnky splní požadavky dané zákonem, jsou platné, ať už jsou napsány na jakémkoli materiálu, který trvale zachycuje písmo, musí mít tedy písemnou formu → vzory, mohou být napsány rukou, strojem nebo mohou být vypsány na předtištěném formuláři, ale v žádném případě na nich nesmí chybět vlastnoruční podpis výstavce směnky.
Náležitosti ‐ Platnost směnky, která umožňuje jejímu majiteli uplatnění příslušných práv na uhrazení konkrétní finanční částky, musí obsahovat tyto náležitosti: -
označení v textu, že jde o směnku (pouze nadpis směnka nestačí)
-
bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, v případě směnky vlastní
-
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, v případě směnky cizí
-
jméno toho, kdo má platit (směnečník, příjemce), v případě směnky cizí
-
údaj splatnosti: ‐ na viděnou (při předložení) = vistasměnka ‐ na určitý čas po viděné = časová vistasměnka ‐ na určitý čas po vystavení směnky = datosměnka ‐ na určitý den = směnka fixní
-
údaj místa, kde má být placeno
-
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
-
datum a místo vystavení směnky (i jen město stačí)
-
podpis výstavce (adresa není nutnou náležitostí, usnadní však dokazování, kdo je výstavcem)
Výhody a nevýhody ‐ Jejich výhodou je především to, že směnečné řízení vedené u soudu je pro věřitele výrazně jednodušší a rychlejší než v jiných případech → žalobce především není povinen dokazovat vznik závazku na jehož základě byla směnka vystavena (stačí pouze předložení platné směnky) a důkazní břemeno je na žalovaném, -
jejich nevýhodou je nesprávné vyhotovení, které může způsobit její neplatnost, neuvážený podpis směnky a nedůsledná obrana proti jejímu vymáhání mohou znamenat vážné potíže. Vymáhání směnky
‐ Jistotu úhrady směnky lze zvýšit tím, že za splnění směnečného závazku se zaručí ještě jiná osoba, tzv. avalista. Svým vlastnoručním podpisem na směnce potvrdí úhradu závazku → směnečnou částku, v případě, když tak neučiní směnečný dlužník. Směnečný věřitel také může převést svůj směnečný nárok na jinou osobu rubopisem (indosamentem) na rubu směnky. ‐ Směnečný věřitel nesmí ale odepřít směnečnému dlužníkovi její částečné plnění. Na směnce v tomto případě potvrdí, v jaké výši mu byla částka zaplacena a směnku si ponechá pro uplatnění nároku na nezaplacený zbytek směnečné sumy, odmítnout naopak může zaplacení směnky před termínem její splatnosti. ‐ Svá práva směnečný věřitel uplatní předložením směnky směnečnému dlužníkovi k zaplacení v den její splatnosti nebo ve dvou následujících pracovních dnech, při zaplacení toto potvrdí záznamem přímo na směnce (tzv. kvitanční doložka), odmítne‐li však směnečný dlužník směnku proplatit, může směnečný věřitel požadovat její proplacení po avalistovi. ‐ není‐li směnka proplacena, nezbude směnečnému věřiteli, než se domáhat svých práv soudně, zákon mu umožňuje obrátit se na soud s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Jako doklad předkládá originál směnky. Jestliže soud shledá, že směnka je pravá, vydává rozhodnutí ve formě směnečného platebního rozkazu. Tento rozkaz ukládá dlužníkovi, aby uhradil stanovenou dlužnou částku v určité lhůtě. Dlužník může proti směnečnému platebnímu rozkazu uplatnit námitky, a to do 3 dnů od doručení rozkazu. Soud pak nařídí jednání, při kterém je buď směnečný platební rozkaz potvrzen nebo zrušen.Výkon pravomocného rozsudku pak lze provést např. exekucí.
3.3 Příklady:
1.) Podnik A dluží za dodávku výrobků podniku B, podnik B nakupuje u podniku C materiál na výrobu daných výrobků. Na úhradu jejich vzájemných závazků bude použita směnka. Vysvětlete, jaký druh směnky použijí a jaké bude obsahovat náležitosti. 2.) Pan Malý se písemně zaručil uhradit prostřednictvím vlastní směnky svůj závazek ve výši Kč 25.000,‐‐ vůči panu Veselému. Vyhotovte vzorovou směnku s předepsanými náležitostmi, podle následujících údajů.
Václav Malý, nar. 12. prosince 1985, r.č. 851212/2008 trvale bytem Vančurova 25, 323 00 Plzeň, Karel Veselý, nar. 8. srpna 1984, trvale bytem Hlávkova 33, 323 00 Plzeň, Místem placení je bydliště pana Malého, datum splatnosti ‐ 1. února 2010, datum a místo vystavení směnky – 2. ledna 2010.
3.4 Řešení: 1.) Při vyrovnání vzájemných závazků použije podnik B směnku cizí, dá prostřednictvím ní směnečný příkaz podniku A k úhradě příslušné směnečné částky za dodávku materiálu. Podnik B se tak stává směnečným dlužníkem = výstavcem směnky, podnik B směnečníkem = subjektem, který směnku uhradí a podnik C směnečným věřitelem = majitelem směnky. Náležitosti směnky cizí: -
označení v textu, že jde o směnku (pouze nadpis směnka nestačí)
-
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu,
-
jméno toho, kdo má platit (směnečník),
-
údaj splatnosti: a. na viděnou (při předložení) = vistasměnka b. na určitý čas po viděné = časová vistasměnka c. na určitý čas po vystavení směnky = datosměnka d. na určitý den = směnka fixní
-
údaj místa, kde má být placeno,
-
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,
-
datum a místo vystavení směnky,
-
podpis výstavce (adresa není nutnou náležitostí, usnadní však dokazování, kdo je výstavcem)
2.) _____________________________________________________________________________________ S M Ě N K A Za tuto směnku zaplatím panu Karlu Veselému, datum narození 8. srpen 1984, bytem Hlávkova 33, 323 00 Plzeň, dne 1. února 2010 na adrese Vančurova 25, 323 00 Plzeň částku Kč 25.000,‐‐ (slovy dvacetpěttisíc korun českých).
V Plzni dne 2. ledna 2010 Výstavce:
r.č. 851212/2008
Václav Malý Václav Malý
bytem Vančurova 25, 323 00 Plzeň
_____________________________________________________________________________________
3.5 Interpretace výsledků V tržním hospodářství směnka představuje nejjednodušší a velice pružný způsob, jak získat potřebný úvěr, případně jak zajistit určitou peněžitou pohledávku. Má všestranné využití nejen pro podnikatelské subjekty, ale i pro běžné občany, kteří chtějí určitým způsobem ochránit své peněžní prostředky. Směnečný a šekový zákon upravuje tuto problematiku tzn. vystavování a přijetí směnek, splácení směnečné sumy apod., ale nejen to, ale najdeme v něm i práva a povinnosti vyplývající z tohoto závazku (vyplývající z jejího vystavení). Proto je potřeba, když se jednotlivé subjekty, ať podnikatelské nebo ne, rozhodnou pro její využití, dbát na její správné vyhotovení, aby se předešlo zbytečným nesrovnalostem a soudním sporům při vymáhání její splatnosti.
3.6 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie Žáci by při řešení úkolů měli mít přístup k PC, z důvodu využití internetu pro vyhledání znění příslušného zákona, možnosti nahlédnout na vzory, které je možno využít při vystavování směnky. Také pro snadnější nalezení odpovědí na otázky související se zadáním příkladu. V případě, že žáci nebudou mít přístup k PC, pak by měl mít každý žák k dispozici vytištěný směnečný a šekový zákon v platném znění.
3.7 Realizace ‐ postup a metody V úvodu hodiny žákům objasníme klíčová slova. Seznámíme je s právní úpravou, která oblast směnek upravuje. Vysvětlíme význam i funkce směnky, rozdíly mezi směnkou vlastní a cizí. Objasníme jednotlivé náležitosti, které musí každá směnka obsahovat, aby byla platná. Seznámíme je s právy a povinnostmi směnečných dlužníků a věřitelů, které vyplývají z využívání směnky při jejich vzájemném styku. Vzhledem k tomu, že pro správné pochopení problematiky spojené se směnkami, je potřeba vyložit poměrně velké množství teorie, využije se jedna vyučovací hodina pouze na ni. V průběhu příští vyučovací hodiny, po uvedení do tématu v předešlé hodině, žáci nejprve studují zadání příkladů → pracují samostatně nebo ve dvojicích. Poté hledají odpovědi na otázky ze zadání příkladů buď prostřednictvím internetu nebo mohou v platném znění příslušného zákonu vyhledat správné odpovědi. Je‐li přístup k PC (tedy i internetu), mohou vyhledat předlohy, které jim pomohou vyhotovit vzorovou směnku ze zadání. Zbude‐li čas, mohou žáci zkontrolovat společně s vyučujícím správné odpovědi na otázky a náležitosti vyhotovené vzorové směnky.
4 DOPORUČENÝ PŘÍKLAD – FG ROZPOČTOVÁ
FINANČNÍ GRAMOTNOST Téma:
FG ‐ rozpočtová Osobní rozpočet
Obor vzdělávání:
41‐51‐H/01 Zemědělec ‐ farmář
Ročník:
2. ročník
Vyučovací předmět: Ekonomika
Klíčová slova: osobní rozpočet, příjmy, výdaje, úspora, spořící účty, termínované
vklady, stavební spoření
4.1 Cíle a přínosy pro žáka: Naučit je sestavit rozpočet. Přivést žáky k uvědomění si, že jejich výdaje nemohou být vyšší než jejich příjmy. Naučit sledovat jejich peněžní prostředky a usměrňovat jejich potřeby. Seznámit žáky s možnostmi zvýšení příjmů (krátkodobých i dlouhodobých) – zvýšit krátkodobé příjmy lze: ‐ změnou zaměstnání (vyšší finanční ohodnocení), ‐ sjednáním další prac. smlouvy u jiného zaměstnavatele nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr. z dlouhodobějšího hlediska je možné peníze zhodnocovat: ‐ nejvýhodnější formou je stavební spoření – jeho výnosnost ovlivňuje především výše státní podpory, ‐ spořící účty a termínované vklady, ‐ investice do podílových fondů, akcií, komodit, nemovitostí nebo čehokoliv jiného jsou vždy spojeny s rizikem.
ale i s možnostmi snižování nákladů na jejich potřeby ‐ ‐ prvním krokem je snížení v oblasti tzv. zbytných výdajů ‐ například omezením telefonních hovorů, cigaret, alkoholu, nového oblečení, zábavy a dovolených, ‐ dalším pak jsou úspory, které lze najít při každodenním chodu domácnosti – například ušetření nákladů na energie, vodu, potraviny.
4.2 OSOBNÍ ROZPOČET Osobní rozpočet je v podstatě finanční plán, který určuje množství peněz, které budou utraceny na určitou skupinu výdajů v daném měsíci. Dobrý rozpočet musí brát do úvahy i faktory, kterými jsou např. velikost příjmů, dluhy nebo spoření. Jde především o zvládnutí hospodaření s penězi a udržení finanční situace tak, aby mezi příjmy a výdaji existovala rovnováha.
1.) Soupis všech čistých příjmů Na začátku při vytváření rozpočtu je nutné vytvořit seznam všech měsíčních příjmů (mezd, dávek,...). Některé příjmy mohou být získány za delší časové období, a proto je nutné je přepočítat na příjmy za měsíc. Sepsáním a součtem všech příjmů se zjistí příjmová stránka rozpočtu, která omezuje množství výdajů vyrovnaného rozpočtu.
2.) Shrnutí všech měsíčních výdajů Dalším bodem při sestavování rozpočtu je shrnutí všeho, na co jsou peníze vynakládány. Nejprve je dobré vytvořit soupis tzv. pevných výdajů, jako je nájemné, splátky hypotéky a spotřebního úvěru, platba za televizi, rozhlas, elektřinu, vodu, telefony, bankovní poplatky, výdaje na dopravu a ještě další platby, které se musí zaplatit. V případě, že se některé výdaje vyskytují méně často, je nezbytné je přepočítat na výdaje za měsíc. Dále je zapotřebí sepsat další platby, které odpovídají měsíčním výdajům, jako jsou nákupy (potraviny, léky, oblečení, ...) nebo využívané služby. Součet všech položek udá celkové měsíční výdaje. Další způsob může spočívat v tom, že se v průběhu určitého období např. jednoho měsíce, zapisují všechny výdaje. Zaznamenávají se každodenní výdaje. Na konci měsíce se pak jednotlivé výdaje roztřídí do určitých skupin, jako je zábava, jídlo, časopisy, knihy atd. K tomu, aby se údaje daly využít, musí se jednat o typický, průměrný měsíc. Většinou bývá překvapením, jak velké sumy se postupně po malých částkách utratí. Na výdajové straně rozpočtu jsou také pravidelně spořené částky. Pravidelné spoření je vytvoření rezervy na neočekávané výdaje související s nepředvídatelnými událostmi, jako je např. porucha auta. Je to vlastně prevence před použitím nákladných půjček, které mohou snadno narušit plánovaný rozpočet. Orientačně by se dalo říci, že bychom měli spořit nejméně 3 % čistého příjmu.
3.) Porovnání příjmů s výdaji Když se spočte rozdíl mezi příjmy a výdaji, tak se zjistí, zda jsou peníze shromažďovány pro pozdější využití nebo jsou vytvářeny dluhy. Základním pravidlem každého rozpočtu, nejen osobního, je že "peníze, které jsou vloženy, se musejí rovnat penězům, které jsou utraceny." Když jsou výdaje větší než příjmy, je to problém. Musí se buď některé položky výdajů seškrtat (zmenšit) anebo nějakým způsobem zvýšit příjmy.
4.) Přehodnocení a upravení výdajů a příjmů Přehodnocení a upravení výdajů může být provedeno různými způsoby. Jedním je, že se rozdělí výdaje na nezbytné (nájemné, elektřina, voda, ...) a zbytné (zábava, jídlo v restauracích, oblečení). Podle velikosti schodku se může snížit některé ze zbytných vydání, jako je zábava, nákup oblečení anebo vynaložit větší úsilí pro získání dalších příjmů. V případě většího schodku, se může jednat o zásadnější rozhodnutí, jako je změna velikosti bytu nebo výměna automobilu.
5.) Inovace rozpočtu Jasné je, že rozpočet, vytvářený v současnosti, nemusí po nějaké době platit. A proto by se měl osobní rozpočet za určitý čas přehodnotit. Obecně lze doporučit přehodnocení rozpočtu vždy po uplynutí půl roku.
4.3 Příklad: Pan Jelínek je svobodný a bydlí sám v nájemním bytě, a má takovéto měsíční příjmy: -
ze zaměstnání jiné příjmy (jednou za 3 měsíce)
Kč 24 000,‐ Kč 3 000,‐
a takovéto měsíční výdaje: ‐ nájemné
Kč 6 800,‐
‐ poplatky
Kč 1 300,‐
‐ plyn a elektřina
Kč 1 850,‐
‐ voda a stočné
Kč 300,‐
‐ odpady (jednou ročně)
Kč 2 000,‐
‐ nákupy pro domácnost
Kč 4 000,‐
‐ léky
Kč 200,‐
‐ oblečení
Kč 2 000,‐
‐ telefon
Kč 620,‐
‐ časopisy
Kč 120,‐
‐ obědy
Kč 500,‐
‐ opravy domácnosti
Kč 500,‐
‐ poplatky v bance
Kč 180,‐
‐ kino
Kč 500,‐
‐ pivo
Kč 100,‐
‐ jídlo v restaurace
Kč 300,‐
‐ cestování
Kč 500,‐
‐ internetové připojení
Kč 600,‐
‐ ostatní výdaje
Kč 150,‐
‐ stavební spoření
Kč 3 000,‐
‐ důchodové pojištění
Kč 1 300,‐
1.) Prostudujte si výše uvedený obecný postup pro sestavení rozpočtu. 2.) Sestavte měsíční a roční rozpočet pana Jelínka. 3.) Zjistěte, zda uspoří nějaké peněžní prostředky nebo se dostane do dluhů? 4.) Jaký bude procentuální podíl utracených a uspořených příjmů z celkových příjmů?
Klikněte zde:
4.4 Řešení: 2.) Příjmy
Měsíčně
Ročně
Váš příjem
24 000 Kč
288 000 Kč
Jiné příjmy
1 000 Kč
12 000 Kč
25 000 Kč
300 000 Kč
PŘÍJMY CELKEM:
Výdaje
Měsíčně
Ročně
Nájemné a splátky hypotéky
6 800 Kč
81 600 Kč
Daně a poplatky (TV,rozhlas, poplatek za..)
1 300 Kč
15 600 Kč
Plyn a elektřina
1 850 Kč
22 200 Kč
Voda a stočné
300 Kč
3 600 Kč
Poplatek za odpady
167 Kč
2 000 Kč
Nákupy pro domácnost
4 000 Kč
48 000 Kč
Toaletní potřeby a léky
200 Kč
2 400 Kč
Oblečení a boty
2 000 Kč
24 000 Kč
Telefonování
620 Kč
7 440 Kč
Noviny, časopisy, předplatné
120 Kč
1 440 Kč
Služby (prádelna,obědy,..)
500 Kč
6 000 Kč
Opravy a údržba v domácnosti
500 Kč
6 000 Kč
Účty kreditních karet, poplatky bance
180 Kč
2 160 Kč
Zábava a kultura (půjčovna filmů, kino,...)
500 Kč
6 000 Kč
Jídlo v restauraci
300 Kč
3 600 Kč
Pivo a alkohol
100 Kč
1 200 Kč
Dovolená a cestování
500 Kč
6 000 Kč
Internetové připojení
600 Kč
7 200 Kč
Ostatní výdaje (dárky, večírky, svatby,…)
150 Kč
1 800 Kč
20 687 Kč
248 240 Kč
VÝDAJE CELKEM:
Výdaje na spoření
Měsíčně
Ročně
Stavební spoření
3 000 Kč
36 000 Kč
Důchodové pojištění
1 300 Kč
15 600 Kč
Spořící účet
0 Kč
0 Kč
Další
0 Kč
0 Kč
4 300 Kč
51 600 Kč
VÝDAJE CELKEM:
3.) SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Měsíčně
Ročně
Příjmy
25 000 Kč
300 000 Kč
Výdaje celkové
24 987 Kč
299 840 Kč
Výdaje na spotřebu
20 687 Kč
248 240 Kč
Výdaje na spoření
4 300 Kč
51 600 Kč
Uspořené prostředky nebo výše dluhu
4 313 Kč
51 760 Kč
4.) JAKÝ PODÍL PŘÍJMŮ UTRATÍTE? JAKÝ PODÍL PŘÍJMŮ UŠETŘÍTE?
82,7% Je‐li větší než 100%, zadlužujete se.
17,3% Ušetřit bychom měli minimálně 3%.
Procentní podíl utracených příjmů = (20 687/ 25 000) x 100 = 82,7% Procentní podíl ušetřených příjmů = (4 313/ 25 000) x 100 = 17,3%
4.5 Interpretace výsledků Při porovnání celkových příjmů s celkovými výdaji (včetně výdajů na spoření) zjistíme, že rozpočet pana Jelínka je přebytkový. Z celkové částky všech měsíčních příjmů, která činila Kč 25 000,‐ , při současném způsobu hospodaření uspoří Kč 4 313,‐. Téměř všechny peněžní prostředky má uloženy na stavebním spoření a důchodovém pojištění, kde ale může nakládat se svými úsporami až po uplynutí tzv. vázací lhůty, která může být pětiletá nebo šestiletá (v závislosti na době uzavření smlouvy). Zbývající peníze Kč 20 687,‐ jdou na úhradu nákladů spojených s provozem domácnosti a s uspokojováním některých osobních potřeb.
4.6 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie Žáci by při řešení této úlohy měli mít přístup k PC, z důvodů využití kalkulačky osobního rozpočtu, která je zpracovaná v programu Excel pro automatické výpočty. http://www.mesec.cz/vyhledavani http://www.idnes.cz Potřeba kalkulačky pro každého žáka, při nemožnosti zpracovávat zadání na PC.
4.7 Realizace ‐ postup a metody V úvodu hodiny se žáky zopakujeme klíčová slova a obecný postup při zpracování rozpočtu. Poté žáci zhruba 10 minut samostatně studují zadání příkladu. Výpočty provedou žáci pomocí kalkulačky osobního rozpočtu, která je součástí zadání a pak interpretují výsledky – viz výše. Ve zbývajícím čase mohou žáci, pokud mají přístup k internetu vyhledat jiné možnosti zhodnocování příjmů.
