Zpráva z monitoringu města a ORP Mohelnice

Zpráva z monitoringu města a ORP Mohelnice

zpracoval Mobilní tým: Marcela Erbenová Zdenka Jelínková Jan Řezníček

v Olomouci dne 22. 9. 2016 Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

Obsah Úvod ………………………………………………………………………………… 3 1 Bydlení ……………………………………………………………………………. 5 2 Vzdělávání ………………………………………………………………………… 7 3 Cílové skupiny a sociální služby ………………………………………………….. 9 3. 1 Cílové skupiny v lokalitě ……………………………………………………. 9 3. 2 Sociální služby v lokalitě ……………………………………………………. 11 4 Zaměstnanost ……………………………………………………………………… 14 5 Soužití, bezpečnost a kriminalita ………………………………………………….. 16 6 Návrhy opatření …………………………………………………………………… 18 6. 1 Dostupné bydlení ……………………………………………………………. 18 6. 2 Posílení sociálních služeb …………………………………………………… 18 6. 3 Stanice osobní hygieny ……………………………………………………… 20 6. 4 Psychologická a psychiatrická péče ……………………………………….... 20 Shrnutí ………………………………………………………………………………. 22 Vymezení pojmů ……………………………………………………………………. 23 Seznam zkratek ……………………………………………………………………… 25 Metodologie ……………………………………………………………………….... 26 Seznam oslovených institucí ………………………………………………………... 27 Použitá literatura a jiné zdroje ………………………………………………………. 28 Přílohy ………………………………………………………………………………. 29

Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

2

Úvod Mobilní tým (dále jen MT) začal na Mohelnicku působit na základě dohody s R. Köttnerovou, krajskou koordinátorkou pro národnostní menšiny a romské záležitosti, a E. Fričarovou, vedoucí sociálního odboru města Mohelnice. Úkolem MT bylo zmapovat město Mohelnice a obce spadající do jeho působnosti (celkem 14 obcí a 31 místních částí) a dále na tomto území poskytovat sociální službu Terénní programy s cílovou skupinou sociálně vyloučených a tímto jevem ohrožených. Při monitoringu se MT zaměřoval na služby sociální prevence a tyto cílové skupiny: sociálně vyloučení a tímto jevem ohrožení, lidé bez domova, uživatelé návykových látek, osoby v krizi, zdravotně a duševně postižení a cizinci. Je nutné poznamenat, že vyjmenované cílové skupiny s výjimkou první byly pro MT zcela novým úkolem. Při dosavadních monitorinzích se na ně nezaměřoval, a tak je možné monitoring ORP Mohelnice považovat v některých ohledech za pilotní. MT za účelem monitoringu vyhledával a oslovoval zástupce cílových skupin, ale i širokou veřejnost, mapoval síť dostupných sociálních služeb, kontaktoval relevantní instituce a organizace, které se dostávají do kontaktu s výše popsanými cílovými skupinami, jako jsou místní neziskové organizace, mateřské a základní školy, úřady státní správy a místní samosprávy. Mobilní tým se při vyhledávání respondentů z monitorovaných cílových skupin zaměřoval především na místa nesoucí určité prvky sociálního vyloučení (prostorově vyloučená místa, domy „se špatnou adresou“, budovy ve špatném technickém stavu, ubytovny, lavičky v parcích či na jiných veřejných místech, obydlená místa pod mosty či v odlehlejších částech obcí, squaty apod.). Potřeby „nových“ cílových skupin zjišťoval spíše rozhovory se zástupci institucí, které s nimi přicházejí do styku, a samotné představitele cílových skupin ve větší míře neoslovoval. Pro doplnění spektra vzorku obyvatel z řad veřejnosti oslovoval také sousedy v těsné blízkosti těchto vytipovaných lokalit, ale i náhodně vybrané obyvatele obcí. Bylo osloveno 377 respondentů z řad veřejnosti, seznam oslovených institucí je v kapitole Metodologie. Monitoring probíhal metodou polostrukturovaného rozhovoru, jehož osnova byla uspořádána do tematických celků. Osnova rozhovoru je pro ilustraci v příloze zprávy. Monitoring byl započat v březnu 2016 a ukončen koncem července 2016. Za dobu poskytování sociálních služeb byla navázána spolupráce s celkem 23 klienty, z toho 14 bylo v obcích ORP. Ve zprávě rozdělil MT své poznatky o monitorované lokalitě do tematických okruhů, kterými jsou: Bydlení, Vzdělávání, Cílové skupiny a sociální služby, Zaměstnanost, Soužití, bezpečnost a kriminalita. Na konci zprávy jsou uvedeny Návrhy opatření, které MT doporučuje pro zlepšení situace jak sledovaných cílových skupin, tak široké veřejnosti na Mohelnicku.


3

Správní obvod obce s rozšířenou působností Mohelnice má výhodné umístění v blízkosti krajského města Olomouc. Leží na hlavní silniční, ale i vlakové trase směrem na Prahu. V jeho působnosti se nachází 14 obcí, pod které spadá dalších 31 místních částí. Počet obyvatel v městě Mohelnice činí necelých 10 tis., celkový počet obyvatel ve správním obvodu je přes 18 tis. Mohelnice ani obce ORP nefigurují v Analýze sociálně vyloučených lokalit v ČR, kterou v roce 2015 zpracovala společnost GAC1. Jedním z hlavních determinantů, který utváří sociálně ekonomický obraz ve zkoumaném ORP, je přítomnost několika velkých zaměstnavatelů, a tedy nízká nezaměstnanost. Podrobnější údaje o monitorovaném území jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách.

1 GAC, spol. s.r.o., Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Praha, 2015.


4

1 Bydlení V kapitole bydlení se věnujeme převážně městu Mohelnice, a to především nastavenému systému přidělování městských bytů. Část bytového fondu je vyčleněna na tzv. malometrážní byty, které jsou v lokalitě vzhledem k absenci azylových domů a nízkému počtu ubytoven pro dlouhodobé pobyty takřka jediným dostupným bydlením pro osoby s nízkým příjmem. Situace v bytové oblasti v dalších obcích ORP není nikterak výjimečná oproti jiným lokalitám. Město Mohelnice disponuje vlastním bytovým fondem, který má celkem 255 bytů, pokud nepočítáme byty DPS. Z nich je 115 vyčleněných na tzv. malometrážní. Jedná se o byty s dispozicí 1+0 až 2+1, které jsou přidělovány bez kauce. Dle pravidel města si o byt může požádat osoba, která má v Mohelnici trvalé bydliště nebo zaměstnání. Žadatel o byt nesmí mít vůči městu jakékoli pohledávky. Žádosti o malometrážní byty jsou vedeny v pořadníku, kde jsou bodovány dle sociální situace žadatele. O přidělení rozhoduje rada města, která může v opodstatněných případech přidělit byt i mimo pořadník, nejčastěji na základě potřebnosti a doporučení sociálního odboru. Nájemníci mají možnost zřízení trvalého bydliště a díky tomu část z nich čerpá Příspěvek na bydlení (PnB). Malometrážní byty se nacházejí v bytových domech na ulici Nádražní a Lidická. Tyto bytové domy považuje MT za místa s prvky sociálně vyloučené lokality. V domech je větší koncentrace osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, závislé na sociálních dávkách, zadlužené apod., prováděným monitoringem byl mezi obyvateli jednotlivých domů zjištěn také zvýšený výskyt konfliktů ve vzájemném soužití. V domech bydlí rodiny i jednotlivci a dá se říci, že jsou zde zastoupeny téměř všechny skupiny ohrožené sociálním vyloučením (matky samoživitelky, senioři, zdravotně znevýhodnění, dlouhodobě nezaměstnaní, uživatelé alkoholových i nealkoholových drog apod.). Majoritní společnost označuje tato místa jako „domy se špatnou adresou“. Jejich obyvatelé v rozhovorech mluvili o jisté stigmatizaci související s jejich bydlištěm a vyjadřovali přání se odstěhovat. Malometrážní byty nesou několik prvků sociálního bydlení, konkrétně absenci kauce a nízký nájem (53-55 Kč/m²). Byty z běžného městského bytového fondu jsou přidělovány obálkovou metodou, kdy město stanoví minimální nájemné a informuje o tom občany na úřední desce. Nízká nabídka veškerých nájemních bytů v Mohelnici neodpovídá vysoké poptávce. Díky několika velkým firmám působícím přímo ve městě sem za prací míří mnoho zaměstnanců. Jedná se tedy o poměrně velkou kupní sílu na trhu s nemovitostmi, ale taky o velké množství zájemců o nájemní byty. Nabídek je však málo, volných bytů je nedostatek a město výstavbu nových bytů neplánuje. Pro osoby s nízkým příjmem či závislé na sociálních dávkách je běžný trh s bydlením nedostupný kvůli vysokým kaucím. V Mohelnici momentálně není v provozu žádná ubytovna pro dlouhodobé bydlení, není zde ani azylový dům nebo jiné krizové bydlení. Kromě nabídky bydlení pro turisty je tu možnost ubytování na internátu Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

5

Obchodní akademie Mohelnice, kde jsou v jedné části ubytováni studenti mohelnických středních škol a v druhé převážně cizinci (Poláci, Bulhaři, Slováci, Maďaři) a jiní zaměstnanci místních firem. Bydlení pro seniory či zdravotně postižené poskytuje Domov pro seniory a pečovatelská služba Mohelnice. Město Mohelnice má tři bezbariérové byty, krizový byt ve svém bytovém fondu město nemá. V obcích Mohelnicka mají občané převážně vlastní bydlení v podobě rodinných domů či bytů. Někteří občané bydlí v nájemních bytech, ať už obecních či soukromých. Obecní byty mají téměř všechny obce ORP, kromě obce Klopina a Palonín, které bytovým fondem nedisponují. Podle informací ÚP, který vyplácí dávky na bydlení, a dle výsledků monitoringu na Mohelnicku není žádné ubytovací zařízení, které je možné označit za bytovou lichvu2. Komerční ubytovny jsou v Lošticích (3), Moravičanech (1) a Klopině (1). Většina ubytoven slouží k dočasnému bydlení dělníků, jen na ubytovně v Lošticích v budově bývalého lihovaru a na ubytovně M. Horníčka v Moravičanech bydlí také příjemci sociálních dávek. Pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního omezení je určeno chráněné bydlení Domov u Třebůvky v Lošticích. Ubytovací zařízení s prvky sociálního bydlení nese také bývalá DPS v Doubravici, nyní bytový dům patřící obci Moravičany. Je zde osm bytových jednotek, kde žijí převážně nízkopříjmoví důchodci. Nájem je nízký (30 Kč/m 2), byty jsou přidělovány bez kauce, služby ve smyslu DPS zde však poskytovány nejsou. Starosta Moravičan v rozhovoru uvedl, že by ocenil, kdyby bývalou DPS spravoval některý poskytovatel sociálních služeb.

2 Za bytovou lichvu považujeme jev, kdy majitel bytové jednotky pronajímá prostory za nevýhodných podmínek, velmi vysokou cenu, s nevýhodnou nájemní smlouvou a byt je často v nevyhovujícím technickém stavu. Majitel si je většinou vědomý omezených možností nájemníka závislého na sociálních dávkách dožadovat se svých práv nebo bydlení zcela změnit.


6

2 Vzdělávání Monitoring tématu vzdělávání na Mohelnicku nepřinesl žádná zásadní zjištění, alespoň ne taková, ze kterých bychom vyvozovali nějaké návrhy opatření. V Mohelnici existují dvě běžné mateřské školy. Rozhovor s jejich vedením se nám přes několik pokusů nepodařil uskutečnit. Z rozhovorů s respondenty nebo se zástupci partnerských institucí jsme získali alespoň okrajové povědomí o této oblasti. Z monitoringu vyplývá, že v Mohelnici se výrazněji neprojevuje fenomén absence předškolního vzdělávání u dětí ze znevýhodněného prostředí. V rozhovorech zaznívalo, že místní obyvatele spadající do cílové skupiny sociálně znevýhodněných své děti většinou posílají do jedné ze dvou mateřských škol v Mohelnici, tedy MŠ Hálkova nebo MŠ na Zámečku. Zástupkyně sociálního odboru zároveň ale poukázaly na skutečnost, že někteří z těchto rodičů sice dítě přihlásí, docházka je ale potom sporadická. Zaznívalo také, že aktuální kapacita je dostatečná a že se tedy nestává, že by dítě zůstávalo doma z důvodu nedostatku míst. Tato zjištění však nejsou potvrzena stran školek samotných. V Mohelnici dále existuje mateřská škola speciální pro děti s kombinovaným postižením a kromě státních školek je zde také jedna soukromá – Žabka Mohelnice. Základní vzdělání v Mohelnici zajišťují dvě běžné základní školy, na ulici Vodní a na ulici Mlýnská. Třetí v pořadí je ZŠ Masarykova, která v sobě zahrnuje ZŠ speciální, ZŠ praktickou, zmiňovanou MŠ speciální, SPC a přípravný stupeň ZŠ speciální. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí navštěvují rovnoměrně všechny monitorované školy, nedochází tedy k jejich případné segregaci. Děti se zvláštními vzdělávacími potřebami docházejí buď na poslední zmiňovanou školu, nebo zůstávají na školách běžných a je jim zajištěn asistent pedagoga nebo individuální vzdělávací plán. Zástupci škol v rozhovorech uváděli, že spolupracují se sociálním odborem města, někteří z nich s dalšími subjekty, jako je Středisko výchovné péče Dobrá Vyhlídka Šumperk nebo Poradna zdraví Šumperk, zejména v rámci preventivních programů ve školách. Oslovení ředitelé vyjadřovali vůli spolupracovat s NNO (ZŠ Masarykova má dobré zkušenosti se službou SAS RD), téměř všichni se shodovali na potřebě psychologické péče pro jejich žáky. Zaznívala také potřeba doučování v domácím prostředí dětí. V ORP existují další školská zařízení, základní a mateřské školy. Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je přímo úměrný velikosti školy. Nezaznamenali jsme žádný problematický jev, který by v rámci zkoumaného regionu bylo možné zobecnit. ORP Mohelnice má oblast vzdělávání poměrně dobře pokrytou. Nejenže zde existuje vedle běžných základních škol ZŠ praktická a speciální, ale je zde zřízeno také odborné učiliště a praktická škola na Vodní, které mohou navštěvovat především děti opouštějící praktickou


7

školu. V Mohelnici jsou další střední školy a spojení do jiných vzdělávacích institucí v okolních městech včetně Olomouce je dostatečné.


8

3 Cílové skupiny a sociální služby V první podkapitole uvádíme, které cílové skupiny sociálních služeb jsme při monitoringu zaznamenali, a každou z nich krátce představujeme. Druhá podkapitola poskytuje výčet sociálních služeb věnujících se mapovaným cílovým skupinám. U každé z nich doplňujeme její popis. Na konci druhé podkapitoly představujeme i tzv. navazující služby, které neposkytují sociální služby, ale přesto se věnují některým cílovým skupinám.

3.1 Cílové skupiny v lokalitě Jednou z cílových skupin, která je na Mohelnicku zastoupena, jsou sociálně vyloučení a tímto jevem ohrožení. Tento fenomén se nepojí s etnicitou, jako tomu často je v jiných lokalitách. V celém ORP Mohelnice nežije mnoho Romů, celkem jsme zjistili sedm rodin. Představiteli cílové skupiny jsou zejména osoby dlouhodobě nezaměstnané, nízkopříjmoví senioři, invalidní důchodci s nízkým důchodem, matky samoživitelky apod. Mezi sociálně vyloučené řadíme také další námi monitorované skupiny, které popisujeme níže, jako jsou lidé bez domova a ohrožení ztrátou bydlení, zadlužení nebo uživatelé návykových látek. Mobilní tým zástupcům této skupiny nabídl při depistáži sociální služby a pak i s řadou z nich spolupracoval. Na tuto cílovou skupinu se také zaměřuje sociální pracovnice Odboru sociálních věcí MÚ Mohelnice, Občanská poradna Charity Zábřeh a SOS Kompas. MT v monitorované lokalitě zaznamenal skupinu lidí bez domova a ohrožených ztrátou bydlení. Zdržují se převážně přímo ve městě Mohelnice a v malé míře i v Maletíně, Lošticích, Moravičanech a Vlčicích. Do této cílové skupiny řadíme i jedince, kteří žijí např. v ubytovnách nebo jiných alternativních způsobech ubytování. Vycházíme částečně z evropské typologie bezdomovectví ETHOS3 a naší praxe. Typologie ETHOS za představitele této skupiny nepovažuje pouze osoby bez přístřeší, ale také s nestabilním nebo nevyhovujícím bydlením. Zároveň se s touto skupinou pojí určující životní styl, mezi jehož typické znaky patří trávení volného času na veřejných místech, nadužívání alkoholu a jiných látek, závislost na sociálních dávkách, redukce vnímání na přítomnost, ztráta motivace svůj stav změnit apod. Ve městě Mohelnice odhadujeme, že žije zhruba 10–15 jedinců z této cílové skupiny, v ORP Mohelnice pak může žít až dalších 30 lidí. Sociální služby pro tyto potenciální uživatele absentují. V malé míře lidé bez domova využívají poradenství na odboru sociálních věcí nebo Občanské poradny Charity Zábřeh.

3 Ta vychází z myšlenky, že „Mít domov může být chápáno jako: mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat (fyzická oblast); mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů (sociální oblast); mít právní důvod k užívání (právní oblast). Z toho vyplývají čtyři formy vyloučení z bydlení: bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení - všechny tyto situace ukazují na absenci bydlení.“ viz ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení v prostředí ČR. Dostupné z:http://www.feantsa.org.


9

I přes to, že je v Mohelnici velmi nízká nezaměstnanost, je zde i v okolních obcích nezanedbatelné množství zadlužených nebo předlužených lidí. Jde tedy patrné, že vysoká míra zaměstnanosti nezaručuje nižší míru zadlužení. Kromě dluhového poradenství, které je poskytované za úplatu, mohou zadlužení využít bezplatné služby Občanské poradny Charity Zábřeh s konzultačními hodinami v Mohelnici a Lošticích. Zejména v Mohelnici, Úsově a Lošticích jsme zaznamenali skupinu uživatelů návykových látek. Tuto cílovou skupinu zmiňovali jako problematickou jak zástupci městských úřadů, tak i obyvatelé těchto lokalit. Terénní pracovník společnosti Podané ruce J. Babnič uvádí, že ve městě Mohelnice spolupracuje se 70–80 klienty. Spolupráci navázal také v Lošticích a v Úsově. Specifikem klientů v této lokalitě je fakt, že většina z nich (odhadem ⅔ klientů) je zaměstnaná. Příčinou je vysoká zaměstnanost v Mohelnici a okolí. Pracovník NZDM Nitka J. Hruška uvádí, že někteří mladiství (okolo osmnáctého roku života) začínají užívat drogy, ale kontakt s terénním pracovníkem nevyhledávají, protože si v tomto stádiu užívání drogy nepřipouštějí možná rizika. Novou cílovou skupinou, na kterou se MT zaměřil, byli cizinci. V souvislosti s rozšiřováním výroby v místních továrnách přicházejí do města zahraniční dělníci. Před tímto nárůstem bydleli v Mohelnici v malé míře Vietnamci a Kubánci. Komunita Vietnamců se mírně rozšířila, Kubánci se naopak většinou odstěhovali do jiných měst. V posledních letech ale do města přijíždějí na krátkodobé pracovní pobyty lidé zejména z Rumunska, Polska a Bulharska. Respondenti v rozhovorech mluvili o vzájemných potyčkách mezi pracovníky ze zahraničí, které proběhly zhruba před rokem. Většina respondentů uváděla, že přibližně v posledním půlroce ale žádné problémy spojené s cizinci nevnímají. Cizinci, kteří do Mohelnice jezdí za prací, jsou většinou zaměstnáváni přes pracovní agentury na krátkodobé pracovní smlouvy. Bydlí v internátu Obchodní akademie Mohelnice nebo v jednotlivých bytech, pronajímaných personálními agenturami. Ubytování jim je poskytováno také v okolních obcích, setkali jsme se s tím např. v Třeštině, Klopině, Lošticích nebo Úsově. Sociální služby pro tuto cílovou skupinu zde poskytuje pouze olomoucké Centrum na podporu integrace cizinců. Tato organizace se zaměřuje na cizince ze zemí mimo EU, z krátkého rozhovoru s jejich zástupci jsme zjistili, že v Mohelnici nabízí služby pouze pro místní Vietnamce. Ostatní cizinci mohou využít služeb Občanské poradny. Cílová skupina zdravotně postižených je na Mohelnicku poměrně dobře ošetřena, pokud mluvíme o osobách s fyzickým, mentálním, smyslovým či kombinovaným postižením, což potvrdil i představitel této cílové skupiny a předseda sociální komise MÚ M. Škurek. Ten v rozhovoru také uvedl, že pravděpodobně všechny zástupce této skupiny zná a že jsou buď navázáni na sociální služby, nebo v péči blízkých. V rámci monitoringu jsme se zabývali tématem bariérovosti. Názory na situaci v Mohelnici byly v některých případech protichůdné, všichni respondenti nicméně uváděli, že město aktuálně plánuje několik kroků k výraznému zlepšení, např. rekonstrukci kulturního domu. S cílovou skupinou v Mohelnici pracuje Charita Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

10

Zábřeh a také neformální spolek Sklíčko. Z monitoringu vyplynulo, že pro tyto obyvatele není dostatečná nabídka pracovních míst. Další monitorovanou skupinou byli lidé s duševním onemocněním a osoby v krizi. V rámci depistáže se nám podařilo vyhledat několik lidí, kteří trpí psychickou nemocí, i osoby, které sice nemají konkrétní diagnózu, ale prožívají těžkou životní situaci, v rámci které by potřebovali konzultaci s psychologem, terapeutem či psychiatrem. Většina respondentů, kteří měli relevantní komentář k tomuto tématu, se shodovala na tom, že v Mohelnici a okolí jsou nedostatečné kapacity v psychiatrické a psychologické péči. Ve městě je pouze jedna psychiatrička, která má dlouhé objednací doby. Zcela zde chybí i dětský psycholog, terapeut či krizové služby např. pro oběti domácího násilí nebo trestných činů. Stejně tak v celém ORP Mohelnice není sociální služba, která se zabývá touto cílovou skupinou. V rámci monitoringu jsme se okrajově zabývali také skupinou lidí pečujících o osobu blízkou. Jde o relativně novou oblast zájmu, v mnoha lokalitách bez odpovídající sítě sociálních služeb. Odlehčovací službu zajišťuje charita v nedalekém městě Zábřeh, je tak dostupná v relativně blízkém okolí. Terénní formu této služby poskytuje také na území Mohelnicka, nicméně potýkají se s nedostatečnou kapacitou. Ta je teď momentálně plná, zájemci jsou evidováni v pořadníku. Respondenti v rozhovorech na potřebu odlehčovací služby v Mohelnici opakovaně upozorňovali. Co také považujeme za nedostatečné, je zmiňovaná psychologická péče a dále, jak připomenul v rozhovoru vedoucí sociální komise M. Škurek, na Mohelnicku není uplatnění pro osoby pečující, které o pečovanou osobu přijdou v pozdějším, stále však produktivním věku. Často totiž mají v tomto momentě vyšší věk a žádnou relevantní praxi v životopise.

3.2 Sociální služby v lokalitě V následující podkapitole popisujeme sociální služby, které považujeme za relevantní pro zkoumané cílové skupiny. Nejde tedy o komplexní výčet všech služeb v ORP Mohelnice ani pouze o služby sociální prevence, na které byl monitoring zaměřen. Popisujeme zde i služby návazné, čímž jsou myšleny neregistrované služby a aktivity, které jsou zástupci cílových skupin také využívány k naplnění dalších potřeb. Aktérem mezi poskytovateli sociálních služeb v Mohelnici je Odbor sociálních věcí. V rámci odboru je realizovaná i sociálně právní ochrana dětí (OSPOD), na kterou město vyčlenilo 2,5 úvazku. Dále zde pracuje kurátorka pro mládež a kurátorka pro dospělé, sociální pracovnice a opatrovnice v jedné osobě. Pracovnice OSPODu uvádí, že aktuální výše úvazků na sociálně právní ochranu dětí je dostatečná, naopak kurátorka pro dospělé, sociální pracovnice a opatrovnice by uvítala personální posílení pro tyto pozice. Vedoucí odboru také koordinuje Střednědobé plánování sociálních služeb pro ORP Mohelnice. V rámci plánování se schází jedna rozšířená řídící skupina, která se zaměřuje na všechny cílové skupiny na Mohelnicku. Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

11

Charita Zábřeh v ORP Mohelnice realizuje tři služby pro monitorované cílové skupiny. Jednou z nich je Občanská poradna, která kromě Zábřehu působí jak v Mohelnici, tak také v Lošticích. V Mohelnici má poradna konzultační hodiny dvakrát týdně, aktuální kapacita je takřka stále naplněná. Objednací doba trvá cca 14 dní. Poradna v Lošticích je realizovaná jeden den v týdnu na dvě a půl hodiny. Pracovnice poradny občas využívají konzultační hodiny v Lošticích pro akutní případy, protože objednací doba zde není tak dlouhá jako v Mohelnici. V Občanské poradně působí jako sociální pracovnice M. Hanušová, o jejíchž službách je na Mohelnicku poměrně dobrá informovanost. Velká část respondentů nejenom v Mohelnici, ale i v ostatních obcích ORP sociální pracovnici M. Hanušovou zná a má s ní pozitivní zkušenost. Druhou službou Charity Zábřeh, která se věnuje monitorovaným cílovým skupinám, je denní stacionář Okýnko. Služba je určena pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením. Uživatelé Okýnka mohou využít i doplňkové služby a nechat se do stacionáře zavézt charitním autem. Služby Okýnka jsou částečně zpoplatněny. Pracovnice stacionáře J. Koberová uvádí, že se jedná o jediný stacionář pro osoby s těmito handicapy v Mohelnici a okolí. Denní kapacita zařízení je 17 klientů (z toho pět osob pohybujících se na invalidním vozíku), stacionář navštěvuje většinou 12–13 osob. Vedení Okýnka uvažuje, že kapacitu sníží, protože prostory stacionáře nejsou dostatečné pro takový počet klientů. Poslední službou, kterou Charita Zábřeh realizuje v monitorovaném území pro námi sledované cílové skupiny, je Charitní pečovatelská služba (CHPS), která se zaměřuje převážně na osoby s různým postižením, rodiny, kterým se narodilo tři a více dětí současně, osoby s přechodným zhoršením stavu a seniory. CHPS je poskytována terénně v celém ORP Mohelnice. Pečovatelská služba je zpoplatněna. Zábřežská charita má „dceřinou společnost“ Reparto s. r. o., která mimo jiné na Mohelnicku zřizuje dvě pracoviště s chráněnými pracovními místy, nabízející uplatnění lidem se sníženou pracovní schopností. Dílny jsou v Lošticích a v Paloníně a celkem v nich pracuje 17 zaměstnanců (včetně vedení). Vedoucí pracovnice eviduje i zájemce o zaměstnání, aktuálně se u ní o práci uchází dalších pět osob. Zaměstnanci v těchto dílnách musí plnit nastavené normy, proto jsou zde zaměstnaní sice lidé se sníženou pracovní schopností, ale takoví, kteří zvládají alespoň určitou pracovní zátěž. Práce zde není vhodná pro osoby se závažnějším pracovním omezením. Vedení chráněných dílen aktuálně uvažuje a vyjednává o tom, že by rozšířilo své pracoviště o výrobnu svíček v Libivé. Organizace Podané ruce v ORP Mohelnice realizuje Terénní programy zejména pro uživatele návykových látek. Tyto služby jsou zde realizovány třikrát do týdne. Pracovníci nabízejí sociální poradenství a poradenství v oblasti drog, sexu a nemocí s touto problematikou spojených, výměnu materiálu a rozdávání harm reduction materiálů. V době monitoringu uváděl terénní pracovník J. Babnič, že spolupracuje se 70–80 klienty. Klienti Terénních Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

12

programů společnosti Podané ruce si mohou balíčky s harm reduction materiálem vyzvedávat i v místních lékárnách, kam je J. Babnič distribuuje. Společnost Podané ruce v Mohelnici provozuje také nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) Nitka. Cílovou skupinou klubu jsou děti mezi 10 a 21 lety. Klub je otevřený dvakrát v týdnu a navštěvuje ho cca 20 dětí. Klub je hojně navštěvován dětmi z městských malometrážních bytů na Lidické ulici. Pracovníci NZDM uvádí, že by potřebovali personálně posílit. Argumentují tím, že aktuálně v klubu pracují dva zaměstnanci, což znamená, že se nemohou vzájemně zastupovat. SOS Kompas Zábřeh působí na Zábřežsku, Šumpersku a Mohelnicku. V těchto lokalitách začal působit na popud krajského úřadu od října minulého roku, aby převzal velkou část agendy Fondu ohrožených dětí (FOD), který v těchto lokalitách působil do září 2015. Kompas poskytuje Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, mediaci a asistované předávání dětí. Aktuálně zde působí tři sociální pracovnice. SOS Kompas získává klientské rodiny díky spolupráci s OSPODy, aktivní depistáž dosud nerealizoval. V průběhu monitoringu pracovnice uváděly, že mají volnou kapacitu cca deset rodin ve službě SAS RD. Příspěvková organizace zřizovaná Olomouckým krajem, Domov u Třebůvky Loštice, poskytuje chráněné bydlení. Kapacita domova je 45 uživatelů, aktuálně není naplněna. Podle slov zástupců domova je potřeba, aby v Lošticích i v okolí přibyly bezbariérové a sociální byty. Město Mohelnice zřizuje Domov pro seniory a pečovatelskou službu Mohelnice. Domov pro seniory má kapacitu 21 míst, která je prakticky neustále naplněná s pořadníkem zájemců s cca 300 žádostmi. Domov přijímá seniory ve věku 65+, kteří potřebují péči 24 hodin denně. V rámci péče o klienty je možné, aby s nimi pobývali na pokoji i rodinní příslušníci. Pečovatelská služba mimo klasickou terénní práci spravuje i 82 bytů (z toho dva jsou bezbariérové), kam přijímá soběstačné seniory. Návazné služby v Mohelnici nabízí Dům dětí a mládeže Magnet Mohelnice (DDM). Kroužky, které nabízí, jsou volnočasovými aktivitami jak pro mládež, tak pro dospělé nebo maminky s dětmi. Všechny kroužky jsou zpoplatněny, ale za určitých podmínek je možné využít sociálních dávek na jejich proplacení. Poslední návaznou službou, kterou popíšeme, je mateřské centrum realizované na katolické faře v Mohelnici. Maminky s dětmi se zde setkávají jednou týdně, fara jim poskytuje prostory a drobnou podporu. Vedení centra a realizaci programu si organizují samotné maminky. Rádi bychom zde zmínili také neformální činnost faráře F. Lízny a podnikatele M. Horníčka, kteří laicky pomáhají skupině lidí bez domova a ohrožených ztrátou bydlení. Farář F. Lízna některým mohelnickým bezdomovcům poskytuje na své faře ve Vyšehorkách prostor k osobní hygieně, oblečení, případně dočasné bydlení. Materiální pomoc nebo pracovní příležitost nabízí M. Horníček, který podniká v pohřebnictví a sídlí v Moravičanech. Tyto Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

13

aktivity především vypovídají o potřebě služeb pro tuto cílovou skupinu, které v této chvíli buď zcela absentují, nebo jsou dobrovolnicky suplovány.


14

4 Zaměstnanost Podle statistik MPSV činí míra nezaměstnanosti v Mohelnici ke květnu 2016 cca 5 %4. Dle informací ÚP Mohelnice jsou tato čísla v zimě vyšší v souvislosti se sezónními pracemi. Nízká míra nezaměstnanosti na Mohelnicku je přímo úměrná množství pracovních pozic, které nabízejí významní zaměstnavatelé, především Hella, Siemens, Montix a Fenix solutions. Tyto i jiné firmy zajišťují práci nejen místním, ale i lidem dojíždějícím ze vzdálenějších regionů a cizincům. Nízká míra nezaměstnanosti na Mohelnicku je významným determinantem v charakteristice sociálního vyloučení v regionu. Některé jevy spojené s chudobou zde existují v menší míře, objevují se však jiné, pro region specifické jevy, viz níže. Přes poměrně příznivá čísla zde stále existuje početná skupina obyvatel s obtížemi uplatnit se na pracovním trhu. ÚP jich eviduje cca 650. Nejvíce zastoupenou skupinou mezi dlouhodobě nezaměstnanými jsou lidé se zdravotním postižením, znevýhodněním nebo částečným invalidním důchodem. Dále jsou to osoby propuštěné z výkonu trestu, lidé se závislostmi nebo dlouhodobě nezaměstnaní se ztrátou pracovních návyků. ÚP s těmito lidmi pracuje v podobě terapeutických individuálních a skupinových setkání, JOB klubů apod. Zaměstnáváním osob se zdravotním znevýhodněním se zabývá firma Bill, ze 60 zaměstnanců je 38 zaměstnáno na podporovaných místech. Na Mohelnicku dále působí sociální firma Reparto, „dceřiná organizace“ Charity Zábřeh, s dílnami v Lošticích a Paloníně, kde pracuje cca 15 zaměstnanců. Firmy však nelze chápat jako „chráněné dílny“, po zaměstnancích jsou vyžadovány určité výkony a normy. Posledním menším zaměstnavatelem tohoto druhu v regionu je společnost CHD Kristenovi s několika málo pracovníky a se sídlem v Libivé. Pracoviště s podporovanými místy provozuje také firma Siemens. Jsou určená převážně pro kmenové zaměstnance, kteří během zaměstnání ve firmě ztratili možnost vykonávat svou práci z důvodu zdravotního omezení. Chráněná dílna má cca 50 zaměstnanců. Mobilní tým oceňuje tento zodpovědný přístup a domnívá se, že by se tímto směrem mohly ubírat i ostatní firmy v regionu. Výrazným fenoménem na Mohelnicku je zaměstnávání přes personální agentury v některých velkých továrnách. Jde především o agentury Adecco, Montix a Petr Kuba. Zaměstnání přes pracovní agenturu je nevýhodné především kvůli nižší mzdě v porovnání s kmenovými zaměstnanci. Pro firmy je tento „nákup zaměstnanců“ levnější a především přijímání zaměstnanců méně pracné. Personální agentury dávají svým zaměstnancům většinou smlouvy na dobu určitou (někdy jen na 3–4 měsíce), které pak několikrát prodlužují. Sociální pracovnice M. Hanušová z Občanské poradny Charity Zábřeh, která sepisuje insolvenční návrhy, se setkala s tím, že pracovní smlouva byla prodloužena až devatenáctkrát. Uvedla

4 nalezeno zde: http://1url.cz/3tefV


15

také, že výdělky i pro zaměstnance personálních agentur jsou v porovnání s regionálním průměrem uspokojivé (cca 17.000 Kč). Dalším jevem, který jsme na Mohelnicku zaznamenali, je zaměstnávání poměrně velkého počtu cizinců, a to především ve firmě Hella. Ta využívá služeb personálních agentur a pracovníci jsou tedy faktickými zaměstnanci agentur. Ti jsou buď sváženi autobusy z Polska na jednotlivé směny, nebo pokud jde o pracovníky z Bulharska, Rumunska apod., je jim poskytováno ubytování v místě. Práci v obcích ORP zajišťují drobné nebo významnější firmy jako je Úsovsko, Metrie, Dřevopar, Drkoš Loštice, Logaritma, Vimbra nebo věznice Mírov. Pracovní místa nabízejí také obce formou VPP. Téměř všechny OÚ ORP tento nástroj využívají, pouze v samotném městě Mohelnice, obci Pavlov a Krchleby nástroj VPP nevyužívají.


16

5 Soužití, bezpečnost a kriminalita Tato zkoumaná témata jsou obvykle negativně ovlivněná problémy vyskytujícími se ve spojení se sociálním vyloučením, zvláště potom v oblastech, kde existují sociálně vyloučené lokality. Ačkoliv jsme v Mohelnici určili místa, která nesou prvky SVL, problémy ve smyslu vzájemného soužití, zvýšené kriminality nebo zhoršený pocit bezpečí obyvatel výrazněji zjištěny nebyly. Policisté nicméně označují domy na ul. Nádražní a Lidické za místa, kde častěji zasahují. Dle jejich slov jde obvykle o stížnosti na hluk, nepořádek nebo o drobné krádeže, tedy spíše o občanskoprávní spory než trestnou činnost. Oslovení obyvatelé Mohelnice, kteří obývají byty a domy v bezprostřední blízkosti těchto lokalit, však nemluví o výskytu kriminality nebo o pocitu ohrožení ze strany tamních nájemníků. Policie obecně označuje Mohelnicko za relativně klidný region, jehož kriminalitu jen mírně zvyšuje fakt, že jde o dopravní uzel. Z menších obcí ORP policisté v rozhovoru zmínili pouze Loštice a ubytovnu na náměstí jako místo s mírně vyšší četností jejich zásahů. Několik drobnějších kauz nebo problematických míst jsme však optikou zkoumaného tématu zaznamenali. Jde především o dětské hřiště v ulici Na Zámečku, kde se schází mohelnická mládež a studenti ze střední školy na ulici 1. máje. Obyvatelé tamního panelového domu mluví o hluku a nepořádku na lavičkách, kde se mládež schází a tráví volný čas. Někteří místní se dokonce snažili věc řešit s městským úřadem. Sociální odbor a pracovník NZDM Nitka, který se ve věci také angažoval, zde intervenovali a pravděpodobně také jejich zásluhou se napjatá atmosféra v těchto místech v posledních měsících zklidnila. Mládež se v každém případě částečně přesunula jinam. Negativně jsou dále vnímáni bezdomovci, posedávající na lavičkách především v blízkosti autobusového nádraží Siemens. V zimních měsících se lidé bez domova uchylují do chodeb nezamčených budov. Zkušenosti s tím mají na zdravotním středisku v ulici Okružní nebo na chodbách obou domů na ulici Nádražní. Jako problematická místa jsou potom vnímány některé bary, především kvůli hostům z řad uživatelů drog. Jde především o Baracudu a Pyramidu v historickém centru města a hernu pod Penny marketem na začátku sídliště. Přestupkové oddělení MÚ neeviduje žádné přestupky spojené s interetnickým soužitím, výrazněji ani jiné přestupky spojené se zkoumanými cílovými skupinami s výjimkou několika souvisejících s uživateli drog. Je zajímavé, že poměrně často, cca 15x za rok, evidují přestupky spojené s podomním prodejem, který je ve městě zakázaný vyhláškou. Několik přestupků se také týkalo cizinců, jak uvedla pracovnice oddělení L. Řezníčková, šlo o pracovníky Helly. V souvislosti se zahraničními pracovníky velkých továren nebyla zjištěna trestná činnost. Někteří oslovení obyvatelé města v rozhovorech mluvili o tom, že zaznamenali muže hovořící cizími jazyky v obchodech a jiných veřejných místech. Vyjadřovali sice jisté obavy Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

17

z potenciálních problémů, nicméně žádný konkrétní konflikt zjištěn nebyl. Zajímavým poznatkem je, že většina obyvatel Mohelnice a také někteří zástupci oslovených institucí včetně policie sice mají povědomí o tom, že v Mohelnici pobývá větší množství cizinců, většina z nich však nedokáže určit, kde bydlí. Velká část z nich je ubytovaná v budově internátu střední školy na ul. Olomoucká. Recepční v rozhovoru uvedla, že jejich počet se pohybuje okolo padesáti. Uvedla také, že v souvislosti s ubytovanými nezaznamenala žádné konflikty nebo problémy sociálního charakteru. Ve městě není zřízena městská policie. Zástupci institucí ani oslovení respondenti z řad veřejnosti nevyjadřovali její potřebu. Z rozhovoru s policií vyplynulo, že jedním ze záměrů zástupců města, jak zvýšit bezpečnost, je modernizace kamerového systému.


18

6 Návrhy opatření Poslední kapitola již nemá pouze popisný charakter, ale snažíme se v ní reagovat na výše popsanou situaci v ORP Mohelnice. Uvádíme zde čtyři návrhy opatření, díky kterým by se dle našeho názoru měla stabilizovat nebo zlepšit situace jak jednotlivých cílových skupin, tak sekundárně i všech obyvatel této lokality.

6.1 Dostupné bydlení Základní podmínkou pro úspěšnou sociální inkluzi je dostupné a kvalitní bydlení. Dle našeho názoru není tato oblast ve městě dostatečně zajištěna. V první řadě zcela chybí bydlení pro osoby v krizi typu noclehárny nebo azylové bydlení. V druhé řadě zde jsou skupiny lidí s dlouhodobějšími problémy jako nízké příjmy a zadlužení, příjem dávek HN, omezený přístup na trh práce apod., kteří mají možnost získat bydlení v malometrážních bytech v ul. Nádražní a Lidická. Zájemci o tento typ bydlení nenarážejí na bariéry v podobě provize realitní kanceláři nebo kauce. Malometrážní byt však nezískají tací, kteří nesplňují podmínky města, především absenci pohledávek vůči městu. Lidé v tíživé sociální situaci, v krizi nebo s dluhy vůči městu tedy nemají reálné šance na bydlení v Mohelnici dosáhnout. Řešením by mohlo být zřízení alespoň minimálního krizového bydlení v podobě noclehárny s několika postelemi. Dále navrhujeme zmírnit podmínky pro podávání žádostí o malometrážní byt. Zájemce s dluhy vůči městu by např. mohl prokázat svoji zodpovědnost a snahu tím, že cca po dobu tří měsíců bude dluh hradit formou splátkového kalendáře, a pokud bude úspěšný, může být zařazen do pořadníku. Pohybujeme se však stále v oblasti krizového bydlení nebo bydlení v lokalitách, které nesou prvky sociálního vyloučení. Ve městě chybí prostupnost bydlení. Záměrem města by z dlouhodobého hlediska mělo být rozptýlení malometrážních bytů po městě a zabránění současné koncentraci sociálních problémů ve třech domech. Navrhujeme dále změnit systém přidělování městských bytů z běžného bytového fondu a zpřístupnit ho nemajetným občanům Mohelnice.

6.2 Posílení sociálních služeb  Personální posílení odboru sociálních věcí Jedním z předpokladů zabezpečení kvalitní sociální práce na úrovni městských a obecních úřadů je dostatečné personální obsazení agendy sociální práce. Ke stanovení jejich optimálního počtu je nezbytné zanalyzovat konkrétní situaci v regionu, MPSV však předkládá


19

některá obecná doporučení5. Počet sociálních pracovníků pro obecní úřad, v případě ORP Mohelnice by to bylo 4–15, nemusí souhlasit s metodikou výpočtu v případě, že obecní samospráva má nastavenou spolupráci s partnerskými organizacemi, které nabízejí registrované sociální služby. Počet sociálních pracovníků na sociálních odborech měst bývá velmi často podhodnocený a v případě Mohelnice tomu není jinak. Také z rozhovoru s kurátorkou pro dospělé, sociální pracovnicí a opatrovnicí vyznívá, že za současné situace a počtu agend, které má na starosti, jí nezbývá prostor na depistáž, sociální šetření a jiné úkony, které by dle doporučení MPSV měla vykonávat. Navrhujeme tedy posílit kapacity sociálních pracovníků na městském a případně i ostatních obecních úřadech, a to min. o jednoho pracovníka na MÚ Mohelnice.  Práce s klienty v jejich přirozeném prostředí Za dobu své působnosti na Mohelnicku jsme prováděli přímou práci s klienty (osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené) v jejich přirozeném prostředí. Na základě této zkušenosti se domníváme, že je zapotřebí v městě Mohelnice, ale i v obcích ORP podpořit úvazky pro výkon této práce. Podle MT se jedná o poloviční úvazek pro město Mohelnice a jeden celý pro obce ORP. Tyto úvazky může zaštítit buď samotné město navýšením počtu sociálních pracovníků na odboru sociálních věcí, nebo poskytovatelé z řad NNO, které mají se službami pro danou cílovou skupinu zkušenosti. Nabízí se Charita Zábřeh, která má ve městě již zřízenou Občanskou poradnu, v rámci níž by bylo možné poradenství poskytovat také terénní formou. Bariérou jsou zde však pravidla minimální sítě sociálních služeb v Olomouckém kraji, respektive možnost rozšiřování jednotek ve službě. Naopak MÚ může na tuto potřebnost reagovat okamžitě s ohledem na to, že žádosti na krajský úřad se podávají na podzim. Další možností je nalezení zcela jiného poskytovatele, který by rozšířil své služby na Mohelnicku.  Kapacita NZDM Dalším opatřením, které v Mohelnici doporučujeme, je rozšíření kapacity NZDM Nitka organizace Podané ruce. Pracovníci NZDM vyjadřují potřebu rozšíření kapacity včetně personálního posílení a zároveň zástupci jiných institucí, především kurátorka pro mládež sociálního odboru města, potvrzují pozitivní dopady zařízení na mohelnickou mládež. Další možností práce s dětmi a mládeží je vyhledávání a práce s nimi v jejich přirozeném prostředí, kde se scházejí, tedy přímo na ulici, hřištích, parcích atd. NZDM Nitka by mohlo rozšířit své zařízení o terénní formu. Současný pracovník NZDM je této variantě otevřený a považuje ji vzhledem ke konkrétní situaci v Mohelnici za vhodnou. Služba by zároveň 5 Doporučený postup č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II., typu III., újezdních a krajských úřadech. Praha 2012, str. 20


20

nemusela být realizována pouze ve městě, ale pracovník by mohl také vyjíždět do okolních obcí. Zde by v případě zájmu mohl pravidelně intervenovat a realizovat volnočasové aktivity pro děti a mládež. Terénní forma NZDM je méně nákladná než zakládání nových kamenných zařízení. Jako vhodné lokality pro tuto službu vnímáme Loštice nebo Úsov.  Respitní péče Odlehčovací (respitní) služba je nejblíže zajištěna v Zábřehu nebo v Olomouci. Na to poukazovali i respondenti v průběhu monitoringu a doplňovali, že v Olomouci jsou na tuto službu dlouhé čekací doby. Jak jsme psali výše, nabídky služeb pro osoby se zdravotním postižením v mapované lokalitě jsou v základním rozsahu zajištěny, zatímco pro osoby pečující chybějí. Navrhujeme, aby přímo ve městě byla zřízena odlehčovací služba s dostatečnou kapacitou.

6.3 Stanice pro osobní hygienu Pozitivně hodnotíme úmysl zřídit v Mohelnici stanici pro osobní hygienu, který je aktuálně diskutován v rámci řídící skupiny střednědobého plánování sociálních služeb. Realizaci zvažuje středisko Naděje Charity Zábřeh. Jednalo by se o místnost se sprchou, kde by bylo také možné využít charitní šatník nebo si vyzvednout potravinový balíček. Především by však šlo o bezpečný prostor pro cílovou skupinu lidí bez přístřeší, o prevenci přenosu a šíření chorob, případně první kontakt se sociálním pracovníkem, který může odkázat na jiné služby. K realizaci záměru chybí prostory, které by mohlo nabídnout město.

6.4 Psychologická a psychiatrická péče V ORP Mohelnice není dostatečná nebo zcela chybí psychiatrická, psychologická a psychoterapeutická péče. Lékařskou praxi zde provozuje pouze jedna psychiatrička. Oslovení respondenti se téměř jednohlasně shodovali na tom, že tato významná oblast není přiměřeně pokryta. Tuto potřebu vnímají zástupci institucí, včetně např. škol s chybějícími školními psychology, ale také běžní občané nebo klienti MT. Častěji než v jiných lokalitách jsme se v rámci klientské práce setkávali s lidmi s psychiatrickým onemocněním nebo lidmi v krizi, kteří mají potřebu psychologických a krizových služeb. Pokud jsme klienta odkazovali na odborníky, byli to psychologové zábřežští nebo šumperští. V Mohelnici sice ordinuje psychiatrička, v rozhovorech však často zaznívaly kritické ohlasy a klienti MT odmítali mohelnickou psychiatričku znovu navštívit. Ani psychiatrická péče tak v důsledku negativních osobních zkušeností není dostatečně dostupná. Získaná data nejsou ověřena samotnou lékařkou, protože odmítla poskytnout monitorovací rozhovor. Dojíždět pravidelně na vyšetření do jiného města je především pro osoby zatížené problémy spojenými se sociálním vyloučením často nepřekonatelný problém. V rámci monitoringu jsme Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

21

se setkali s několika lidmi s potřebou pravidelného navštěvování psychologa nebo psychiatra, kteří se neléčili z důvodu nedostupnosti lékaře v místě bydliště. Jejich potíže se bez léčby prohlubují a přinášejí sekundární problémy v podobě nezaměstnanosti, zadluženosti, ztráty bydlení atd. Absence této péče má závažnější dopady také na osoby pečující, na příbuzné osob závislých na návykových látkách, na týrané ženy, problematickou mládež atd. Kompetentní instituce nebo samotné město by ve spolupráci s krajským odborem zdravotnictví měly působnost psychologa a psychiatra ve městě iniciovat.


22

Shrnutí Monitorované území v sobě kromě města Mohelnice zahrnuje dalších 14 obcí a 31 místních částí. Úkolem Mobilního týmu (dále MT) bylo zachytit míru a podobu sociálního vyloučení na tomto území, zmapovat zadané cílové skupiny a zjistit především percepci potřebnosti sociálních služeb. MT zahájil činnost v březnu a ukončil v červenci 2016. Obsahem výsledné zprávy jsou výstupy z monitoringu a návrhy opatření, které MT doporučuje pro zlepšení situace jak mapovaných cílových skupin, tak široké veřejnosti na Mohelnicku. Za účelem monitoringu MT vyhledával a oslovoval představitele cílových skupin (tj. sociálně vyloučené a tímto jevem ohrožené, lidi bez domova, uživatele návykových látek, osoby v krizi, zdravotně a duševně postižené a cizince), širokou veřejnost, mapoval dostupnou síť sociálních služeb a kontaktoval další relevantní instituce. Vedle zástupců institucí bylo osloveno celkem 377 respondentů. V kapitole Bydlení MT popisuje absenci azylových domů a nocleháren v celém ORP Mohelnice a existenci několika ubytoven pro dlouhodobě ubytované. Prostor je věnován bytové politice města Mohelnice a zejména městským malometrážním bytům. Kapitola Vzdělávání nepřinesla žádné zásadní zjištění. V Mohelnici tým zaznamenal, že děti ze znevýhodněného prostředí docházejí do MŠ a rovnoměrně navštěvují všechny základní školy. Stěžejní kapitola Cílové skupiny a sociální služby popisuje všechny monitorované skupiny. Druhá polovina kapitoly se věnuje sociálním a návazným službám pro cílové skupiny, které MT v lokalitě zaznamenal. V další části, v kapitole Zaměstnanost, se MT věnuje nízké nezaměstnanosti v lokalitě a zároveň poměrně vysoké nabídce volných pracovních míst. Přesto je zde skupina dlouhodobě nezaměstnaných. V Mohelnici je rozšířené tzv. agenturní zaměstnávání a několik firem i v okolí města zaměstnává cizince. Poslední kapitola Soužití, bezpečnost a kriminalita popisuje mimo jiné míru kriminality, která v porovnání s ostatními regiony není vysoká, spíše se podle slov policie jedná o klidnější region. Z monitoringu vyplynulo několik významných témat k řešení. Návrhy opatření jsou směřovány převážně do města Mohelnice s předpokladem přeneseného dopadu v menších mapovaných obcích. Stěžejní návrhy se věnují dostupnému bydlení v Mohelnici, posílení terénních služeb, zahrnující v sobě posílení kapacity odboru sociálních služeb, posílení terénních služeb a navýšení kapacity NZDM včetně zřízení terénní formy této služby. Dále podporujeme zavedení stanice pro osobní hygienu, o které se v městě vyjednává, a popisujeme nutnost psychologické a psychiatrické péče. Na závěr zprávy definujeme některé použité pojmy, představujeme metodologii monitoringu a předkládáme seznam oslovených institucí.


23

Vymezení pojmů Depistáž Sociální depistáží se rozumí aktivní vyhledávání a kontaktování potenciálních uživatelů podle cílové skupiny a typu sociální služby. Navázání kontaktu může mít různé podoby: • aktivní oslovení jednotlivce či skupiny v terénu, • vyčkávání na oslovení cílovou skupinou, kdy pracovník tráví čas v její blízkosti a získává si důvěru, • zprostředkování kontaktu třetí osobou – jiným uživatelem služby, rodinným příslušníkem, autoritou v lokalitě, • nepřímou formu – pracovník rozšiřuje letáky a jiné tištěné materiály s nabídkou terénních služeb (např. v lékárnách, ve veřejných institucích atd.). (Janoušková, Nedělníková, 2008) Harm reduction Tento termín se v češtině používá ve smyslu snižování zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním drog. Nedělníková (Nedělníková a kol.) definuje tuto metodu jako: „… metodu práce, která upřednostňuje krátkodobé a pragmatické cíle jako např. prevence přenosu infekčních chorob před dlouhodobými idealistickými cíli, jako je celková redukce škod způsobených braním drog. Hlavním přístupem harm reduction je změna často vysoce rizikového chování k bezpečnějším způsobům chování.“ Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi „(1) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 65) Sociální vyloučení Základní charakteristikou sociálního vyloučení je souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti osob v následujících oblastech: (1) přístupu na otevřený trh práce; (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání; (3) kontaktu se sociálním Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

24

okolím; (4) řešení osobních krizí; (5) politické participace; či omezují schopnosti a dovednosti těchto možností využívat. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. (GAC spol. s.r.o., 2015) Sociálně vyloučená lokalita Jde o prostor (dům, ulice, čtvrť), kde se koncentrují lidé, u nichž lze identifikovat znaky spojené se sociálním vyloučením. Sociálně vyloučené lokality nejčastěji vznikají řízeným sestěhováním (například neplatičů), vytlačováním cílové skupiny z lukrativních objektů do méně lukrativních nebo přirozenou migrací těchto rodin za příbuznými, kterým se ještě podařilo si bydlení udržet, nebo za cenově dostupnějším bydlením. (Janoušková, Nedělníková, 2008) Terénní programy „(1) Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 69)


25

Seznam zkratek                      

CHPS – Charitní pečovatelská služba DDM – Dům dětí a mládeže DPS – Dům s pečovatelskou službou EU – Evropská unie FOD – Fond ohrožených dětí HN – Hmotná nouze MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠ – Mateřská škola MT – Mobilní tým MÚ – Městský úřad NNO – Nestátní nezisková organizace NZDM – Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ORP – Obec s rozšířenou působností OSPOD – Odbor sociálně právní ochrany dětí OÚ – Obecní úřad PČR – Policie České republiky PnB – Příspěvek na bydlení SAS RD – Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi SPC – Speciálně pedagogické centrum ÚP – Úřad práce VPP – Veřejně prospěšné práce ZŠ – Základní škola


26

Metodologie Sběr dat pro monitoring proběhl od března do července 2016, data jsme zpracovávali již v průběhu monitoringu, ale zejména po realizaci všech monitorovacích rozhovorů. Práci v terénu předcházelo studium relevantních dokumentů. Vedle toho jsme mapovali síť dostupných sociálních služeb a kontaktovali relevantní instituce a organizace, které se dostávají do kontaktu s uvedenými cílovými skupinami. S nimi byly prováděny hloubkové polostrukturované rozhovory, většina osobně, pouze některé telefonicky či e-mailem. Zároveň probíhaly terénní polostrukturované rozhovory s obyvateli obcí. Oslovovali jsme osoby z daných cílových skupin, ve stejné míře také širokou veřejnost. Dotazovali jsme se tedy v místech s předpokladem problémů sociálního charakteru, tj. v malometrážních bytech, domech ve špatném technickém stavu apod., a dále jsme náhodně oslovovali obyvatele ve veřejném prostoru, zejména v centru obcí, v obchodech atd. Významnou metodou získávání dat bylo dále přímé pozorování. Důraz byl kladen na triangulaci získaných poznatků, tj. popisované skutečnosti jsou analyzovány z pohledu více aktérů a je používáno více zdrojů dat. Pro účastníky kvalitativního šetření užíváme výraz respondenti. Celkový počet anonymních respondentů z řad veřejnosti je 377, z toho 125 respondentů bylo osloveno v samotném městě Mohelnice a 252 v ORP a místních částech Mohelnice. Veškeré informace použité v tomto dokumentu jsou získány se souhlasem respondentů a s vědomím účelu, k němuž budou využity.


27

Seznam oslovených institucí V ORP Mohelnice byly osloveny všechny OÚ, ve většině obcí také zástupci ZŠ a MŠ, některé DPS a podobná zařízení či fary. Protože je však stěžejní část práce věnována samotnému městu Mohelnice a také návrhy opatření cílí na město, považujeme za dostatečné uvést podrobný výčet oslovených respondentů v Mohelnici, nikoliv v jednotlivých obcích ORP.                        

Odbor sociálních věcí MÚ Mohelnice Odbor správy majetku MÚ Mohelnice Odbor správní MÚ Mohelnice místostarostka města Mohelnice Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Mohelnice Policie České republiky, obvodní oddělení Mohelnice Charita Zábřeh Společnost Podané ruce, Olomouc SOS Kompas Zábřeh – SOS dětské vesničky Sklíčko Mohelnice MAS Mohelnicko ZŠ Mohelnice, na ulici Vodní ZŠ Mohelnice, na ulici Mlýnská ZŠ a MŠ Mohelnice, na ulici Masarykova Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje, pracoviště SPC Mohelnice Probační a mediační služba Mohelnice Dům dětí a mládeže Magnet, Mohelnice Domov pro seniory a pečovatelská služba Mohelnice Římskokatolická farnost Mohelnice Petr Kuba, Mohelnice Siemens, odštěpný závod Elektromotory Mohelnice BILL, Mohelnice Montix Mohelnice obvodní lékaři


28

Použitá literatura a jiné zdroje     







Doporučený postup č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II., typu III., újezdních a krajských úřadech. Praha 2012, str. 20. ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení v prostředí ČR. Dostupné z: GAC, spol. s.r.o., Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Praha 2015 HLOUŠEK, Roman. Osoby ohrožené závislostmi. In: NEDĚLNÍKOVÁ, Dana. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostrava. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Nezaměstnanost v POÚ a ORP (od 1. 3. 2014) za prosinec 2015 [online]. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV, ©2015 [cit. 2016-28-01]. Dostupné z: JABŮRKOVÁ, Vendula. Základní činnosti terénního pracovníka. In: JANOUŠKOVÁ Klára, NEDĚLNÍKOVÁ Dana. Profesní dovednosti terénních pracovníků, Sborník studijních textů, Ostrava 2008 MISÍKOVÁ, Marta. Sociální vyloučení. In: JANOUŠKOVÁ Klára, NEDĚLNÍKOVÁ Dana. Profesní dovednosti terénních pracovníků, Sborník studijních textů, Ostrava 2008 Zákon č. 108 ze dne 11. 8. 2006 O sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, dostupný také z:


29

Přílohy Příloha č. 1 – osnova rozhovoru s respondenty Monitoring – témata rozhovorů s respondenty  Bydlení – Typ bydlení a smlouvy, výše nájmu a plateb za energie, kvalita bydlení, počet lidí v bytové jednotce, vybavenost bytu („jak vaří, perou“), úprava bytu vzhledem ke zdravotnímu omezení, financování bydlení (dávky na bydlení), komunikace s majitelem či správcem, sousedské vztahy, předešlé bydliště a důvod přestěhování.  Příjmy a životní situace – Typ příjmu (dávky, důchod, mzda), zaměstnaní/nezaměstnaní, jiné potíže (dluhy, práce, bydlení, výživné,…), rodinná situace.  Práce – Zaměstnavatel, brigády, práce na černo, možnost práce ve městě, dojíždění (frekvence spojů veřejné dopravy).  Děti – Vzdělání, ZŠ, MŠ, speciální školy, vyučení, trávení volného času, využívání nabízených aktivit a kroužků.  Povědomí o poskytovatelích soc. služeb – „Ví, kam se obrátit?“, využívání soc. služeb, potřebnost jiných služeb.  Soužití, interetnické napětí, bezpečnost, kriminalita – subjektivní pocit bezpečí, vztahy se sousedy, subjektivní vnímání chudoby a jiných sociálních problémů v obci.  Život v obci a návrhy změn – Občanská obslužnost, subjektivní pocit spokojenosti, názor na vedení obce apod. + vlastní návrhy na potřebné sociální služby.

Příloha č. 2 – informace o obcích v ORP a místních částech města Mohelnice 

Klopina Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. V obci je MŠ a také významný zaměstnavatel s ubytovnou pro sezónní dělníky (i zahraniční).  Krchleby Obec s několika obyvateli se známkami sociálního vyloučení. Jde o jednotlivce i celé rodiny s převažujícími problémy týkajícími se zadluženosti a nezaměstnanosti. Žijí v obecních garsonkách, ale i v domech v soukromém vlastnictví. Větší část obce však momentálně slouží Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

30

k rekreačním účelům. Opakovanou depistáž doporučujeme v bytových domech v horní části obce.  Líšnice Obec bez závažných problémů sociálního charakteru.  Loštice Jde o větší sídelní jednotku, problémy sociálního charakteru se objevují častěji vzhledem k počtu obyvatel. Vedení města iniciovalo vznik detašovaného pracoviště Občanské poradny Charity Zábřeh, ve městě funguje od podzimu 2015 a je otevřené 1x týdně. Pracovnice poradny mluví o cca dvou návštěvách v konzultačních hodinách. Loštice mají poměrně velký bytový fond, je zde asi 40 bytů v režimu „sociální“ (při jeho přidělování se zohledňuje příjem a majetkové poměry žadatele), některé z nich jsou bezbariérové. Všechny byty jsou plně obsazeny. V městě jsou tři ubytovny, z toho jedna ubytovává dlouhodobě lidi na sociálních dávkách, druhá ubytovna se zaměřuje na dělníky, ale bydlí zde dlouhodobě dva důchodci. Třetí ubytovna je určena pouze pro dělníky, kteří zde nebydlí dlouhodobě. Okrajově bylo zjištěno bezdomovectví a také užívaní návykových látek. V obci žijí Romové a Vietnamci. Problémy spojené s interetnickým soužitím obyvatel zjištěny nebyly. V obci je ZŠ, soukromá a státní MŠ.  Maletín Obec se známkami sociálního vyloučení, doporučujeme opakovanou depistáž, a to i v místních částech obce včetně Nového Maletína. V obci je ZŠ a MŠ.  Svojanov Převážně rekreační oblast, problémy sociálního charakteru zjištěny nebyly.  Javoří V osadě je většina chatařů, na stálo bydlí lidé v osmi domech. V době monitoringu byla v obci kontaktována jedna osoba v tíživé životní situaci.  Mírov Obec, kde byli vytipováni obyvatelé, které lze považovat za ohrožené sociálním vyloučením. Opakovanou depistáž doporučujeme především v části obce zvané Kolonky, Polesí, v obecních bytech, v původní hasičské zbrojnici. Pracovní příležitost zde poskytuje věznice s cca 300 zaměstnanci. V obci je MŠ.  Moravičany Obec se ZŠ, MŠ (státní a soukromou), většími zaměstnavateli. Byli zde vytipováni obyvatelé potýkající se s problémy sociálního charakteru. Starosta společně s předsedkyní sociální komise částečně suplují sociálního pracovníka, několikrát za rok řeší kauzy spojené se zadlužením, nevyhovujícím bydlením, nevýhodnými smlouvami z podomního prodeje apod. Obyvatelé se na obec obracejí sami, zástupci obce je i sami aktivně oslovují s nabídkou Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

31

pomoci v řešení jejich situace. Obec spolupracuje s Charitou, PČR. Obec vlastní obecní byty, z nichž tři jsou malometrážní s nižším nájmem, jeden je bezbariérový. Další byty jsou v obci Doubravice, viz níže. Existuje zde ubytovna, bytový dům ve vlastnictví M. Horníčka, majitele pohřební služby. V bytech žijí jednotlivci i rodiny, které lze vnímat jako ohrožené sociálním vyloučením. Někteří z nich v pohřební službě pracují. Horníček neformálně pomáhá lidem bez přístřeší z Mohelnicka. Zaměstnává je, poskytuje jim materiální a jinou pomoc.  Doubravice nad Moravou Malá obec bez známek sociálního vyloučení mezi běžnými obyvateli. V obci se však nachází bývalé DPS, nyní bytový dům patřící obci Moravičany. Jde o osm malých bytů tzv. 1. a 2. kategorie, kde bydlí především důchodci s nízkým příjmem, problémem zadlužení apod. Osm hodin denně zde pracuje domovnice, která zajišťuje pochůzky, větší úklidy, přebírá obědy apod. Obec Moravičany zde plánuje rekonstrukci a také vyjednává se zástupci Domova pro osoby se zdravotním postižením Nové Zámky o vyčlenění dvou bytů na chráněné byty v rámci integrace jejich klientů.  Palonín Obec s několika obyvateli, které lze považovat za sociálně vyloučené, zároveň bez výrazných problémů. V obci se nachází pracoviště Reparto Zábřeh, s.r.o., bývalá chráněná dílna Charity Zábřeh, která poskytuje práci cca šesti lidem, převážně dojíždějícím z okolí.  Pavlov Obec bez zjištěných problémů sociálního charakteru. V obci se nachází ZŠ.  Zavadilka Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. V obci se nachází MŠ.  Lechovice u Pavlova Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. Určili jsme jednoho muže jako potenciálního uživatele sociálních služeb z důvodu celkově špatné sociální situace.  Radnice Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. Zjištěna byla jedna rodina v dlouhodobě špatné finanční situaci, služba byla nabídnuta.  Veselí u Mohelnice Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. Určili jsme jednu ženu s problémem předlužení.  Svinov u Pavlova Obec bez závažných problémů sociálního charakteru.  Vacetín Obec s několika málo stálými obyvateli, dva z nich projevili zájem o spolupráci.  Police Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 635/24, 120 00 Praha 2, Česká republika, www.clovekvtisni.cz Tel.: (+420) 226 200 400, fax: (+420) 226 200 401, e-mail: [email protected] IČ: 25755277 DIČ: CZ25755277

32



Stavenice Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. Zjištěn byl jeden občan spadající do cílové skupiny sociálně vyloučení.  Třeština V obci byly zjištěny problémy spojené se zadlužením a také užíváním drog. Obec je opatrovníkem jedné obyvatelky. Starosta mluvil o několika dalších, které lze vnímat jako potenciální klienty. V obci působí Charita Zábřeh a spolupráce byla také navázána s organizací Podané ruce. Základní poradenství se snaží zajistit starosta obce. Při rozhovoru vyjádřil zájem o nabízení služeb, případně přednášky na setkáních zájmových spolků, které v obci existují.  Úsov V obci byli vyhledáni jedinci spadající do cílové skupiny sociálně vyloučení. Existuje zde také výrazná skupina uživatelů návykových látek. V obci se nachází MŠ a ZŠ.  Bezděkov u Úsova Obec bez závažných problémů sociálního charakteru. 

Místní části Mohelnice:  Křemačov Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.  Květín Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.  Libivá Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.  Podolí Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru. Zjištěn byl jeden občan spadající do cílové skupiny.  Řepová Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.  Studená Loučka Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.  Újezd Obec bez závažnějších problémů sociálního charakteru.


33

Zpráva z monitoringu města a ORP Mohelnice

Recommend Documents