Sluneční nám. 2560-2563 a Petržílkova 2564-5, Praha 5
Znalecký posudek č. 739 – 12 - 2015 o poruchách fasád
Objednatel:
SVJ v domech č.p. 2560 – 2565, Hůrka I Petržílkova 2564, 158 00 Praha 5
Vypracoval:
ing.Tomáš Hoskovec soudní znalec v oboru stavebnictví, stavby obytné a průmyslové
Datum:
25.2.2015
TH REAL Ing.Tomáš Hoskovec
znalecké posudky ve stavebnictví, sanace vlhkosti a jiných vad a poruch staveb oceňování nemovitostí IČO: 104 615 15, sídlo: U Retexu 622, 339 01 Klatovy kancelář: Domažlická 800, 339 01 Klatovy; tel. 604 241 092; e-mail:
[email protected]; www.threal.cz
1
Obsah posudku A. Nález A.1 A.2 A.3 A.4
Předmět posudku, znalecký úkol Základní údaje Podklady pro vypracování posudku Stručný popis problému
3 3 4 4
B. Posudek Zjištění Celkový stav
7
B.2
Fasády objektu B1 B.2.1 Byt ing. Plška - sonda S1 B.2.2 Byt se jmenovkou van Wagtendonk - sondy S7, S8 B.2.3 Jihozápadní nároží – sondy S4, S5, S6 B.2.4 Severní štítová stěna – 6. NP (byt pí. Adámkové)
8 9 10 11 12
B.3
Fasády objektu B2 B.3.1 Jižní štítová stěna – sonda S2 B.3.2 Jižní stěna východního křídla – sonda S3 B.3.3 Východní křídlo – interiér
13 14 14 14
Posouzení Trhliny z hlediska statiky objektů
15
Základní příčiny tvorby trhlin B.5.1 Průhyby ŽB stropních desek B.5.2 Chyby v provedení zdiva B.5.3 Chyby v provedení omítek B.5.4 Další faktory
15 15 16 16 16
B.1
B.4 B.5
C. Závěr B.1 B.2
Shrnutí Možnost sanace poruch
17 17
D. Znalecká doložka
18
Seznam příloh
19
2
A. Nález A.1 Předmět posudku, znalecký úkol: Předmětem posudku je zhodnocení stavu fasád objektů Sluneční náměstí 2560 až 2563 a Petržílkova 2564 až 2565, Praha 5, na jejichž povrchu je značné množství trhlin. Posudek byl zadán objednávkou č. 2014 / 519 z 25.11.2014.
A.2 Základní údaje Objednatel:
SVJ v domech č.p. 2560 – 2565, Hůrka I Petržílkova 2564, 158 00 Praha 5 zastoupený CENTRA a.s., V Hůrkách 2412/7, Praha 5
Objekt:
domy Sluneční náměstí 2560 až 2563 a Petržílkova 2564 až 2565, Praha 5, v dokumentaci uvedené jako objekty B1 a B2, resp. Stavební objekty č. 391 a 392
Dokumentace:
Polyfunkční areál centrum západ, Praha 13 – Nové Butovice skutečné provedení objekt B1 – 07/1998 (půdorysy, technická zpráva) objekt B2 – 02/1997 (půdorysy, technická zpráva)
Autor dokumentace:
objekt B1 objekt B2
poznámka
AZ elektroprojekce (půdorysy) Vodní stavby a.s., divize D4 (tech. zpráva) AZ elektroprojekce (půdorysy) Vodní stavby a.s., divize D4 (tech. Zpráva) půdorysy od firmy AZ elektroprojekce byly zpracovány s využitím stavebních půdorysů od Vodní stavby a.s., divize D4, které byly zřejmě generálním projektantem
3
A.3 Podklady A.3.1 Podklady poskytnuté objednatelem
část dokumentace skutečného provedení obou objektů – půdorysy některých podlaží, situační schema, technická zpráva údaje sdělené ústně
A.3.2 Podklady zajištěné znalcem -
skutečnosti zjištěné vizuálně při prohlídkách skutečnosti zjištěné z provedených sond fotodokumentace posouzení příčin tvorby trhlin na fasádách ze statického hlediska – zpráva Ing. Jiřího Beránka
A.3.3 Předpisy, normy, literatura [N1] [N2] [N3]
ČSN P ENV 1992-1-1, 12/1994 Navrhování betonových konstrukcí – obecná pravidla pro pozemní stavby ČSN EN 1993-1-1, 12/2006 Navrhování ocelových konstrukcí Směrnice WTA 2-4-94 – Hodnocení a sanace fasádních omítek s trhlinami
A.4 Stručný popis problému Na fasádách obou objektů je značné množství trhlin. Různé trhliny jsou i na příčkách uvnitř obou objektů. Povrch fasád je omítaný, obvodové stěny jsou podle projektu v kombinaci vyzdívek z cihelných děrovaných bloků Porotherm a prvků železobetonové nosné konstrukce (stropní desky, sloupy), přičemž plochy ŽB nosných konstrukcí orientované do fasády jsou opatřeny tepelně izolační vrstvou. Obvodové stěny jako celek zatepleny nejsou. Fasády jsou orientovány přibližně k hlavním světovým stranám. Objekt B1 je bytový dům s 83 byty a s parterem nebytových prostor (drobné provozovny, převážně prodejny), má 9 nadzemních podlaží. Půdorysný tvar „L“, jehož křídla jsou orientována ve směrech S-J a V-Z. Objekt B2 je o něco menší bytový dům, s byty a kancelářemi ve 2. až 6. NP a s parterem nebytových prostor. 4
Půdorysný tvar „L“, jeho křídla jsou orientována ve směrech S-J a V-Z. Pod oběma objekty jsou podzemní garáže o 2 podlažích, s železobetonovou nosnou konstrukcí. Doba realizace objektů přibližně v roce 2010. Trhliny na fasádách i v interiéru jsou pozorovány dlouhodobě a nezdá se že by se stav s postupujícím časem zhoršoval. Objednatel se rozhodl pořídit tento posudek jako podklad k rozhodování o případném venkovním zateplení fasád.
Situování objektů B1 a B2 podle dokumentace
5
Některé zkratky a pojmy běžně používané v textu posudku: – – –
ŽB izolant [Fx]
železobeton, železobetonové konstrukce tepelný izolant, zde desky Lignopor (polystyren + dřevitá vlna) fotografie ve fotografických přílohách
A.5 Prohlídky na místě –
Byly znalcem provedeny v říjnu 2014 až lednu 2015.
–
Dne 3.10.2014 byla provedena první orientační prohlídka v objektu B1, za účelem seznámení znalce s problematikou před podáním nabídky.
–
Dne 3.12.2014 byla provedena prohlídka v interiéru objektu B2, ve 2. a 3. NP v prostorách užívaných Armádou spásy.
–
Dne 18.12.2014 byla provedena prohlídka několika bytů v objektu B1.
–
Dne 30.1.2015 byla provedena prohlídka exteriéru s využitím mobilní plošiny zajištěné objednatelem, při které byly provedeny sondy v místech reprezentativních trhlin.
6
B. Posudek V textu posudku jsou odkazy na fotografie. Vzhledem ke značnému počtu jsou v zájmu přehlednosti fotografie rozděleny do dvou příloh: Fotopříloha 1 obsahuje dokumentaci z vizuálních prohlídek exteriéru a interiéru, fotografie [Fo1 – Fo27] Fotopříloha 2 obsahuje dokumentaci typických poruch fasád a provedení sond, fotografie [F1 - F27]
ZJIŠTĚNÍ B.1 Celkový stav –
Na fasádních omítkách obou objektů se vyskytují trhliny, a to zejména ve 2. a 3. NP. Jedná se o značné množství trhlin, některé z nich jsou poměrně široké.Ve vyšších podlažích jsou trhliny spíše výjimečně a jsou výrazně užší než trhliny v nižších podlažích.
–
Trhliny jsou zejména v místech zřejmých nebo předpokládaných konstrukčních detailů – styk ŽB desek a zdiva obvodových stěn, rohy okenních otvorů, svislé a vodorovné ložné spáry zdiva, apod..
–
Významný počet trhlin je na objektu B1 v ploše zejména parapetního pásu zdiva 2. NP, a to na J a Z straně objektu. V několika místech je patrné oddělení omítky od podkladu.
–
Celkově lze říci, že stav fasád je zhoršený a neodpovídá stavu obvyklému pro stavby o stáří pouze cca. 15 let.
–
Ke zjištění příčin a závažnosti trhlin byl proveden vizuální průzkum na vytipovaných místech v exteriéru i v interiéru. V exteriéru byly na reprezentatiních místech provedeny sondy.
–
Vizuálně zjištěný stav je dokumentován ve fotopříloze č. 1, na fotografiích [aF1 – aF27]
–
Sondy jsou dokumentovány ve fotopříloze č. 2, na fotografiích [F1 - F27]
7
B.2 Fasády objektu B1 –
V exteriéru byly v místech významných poruch provedeny sondy – místa poruch a sond viz následující skica:
–
Ve všech 3 místech byly provedeny prohlídky také v interiéru v příslušných bytech.
8
B.2.1 Byt ing. Plška - sonda S1 exteriér –
Byt je situovaný při východní štítové stěně objektu ve 2. NP. Půdorys 2. NP je zde předsazený před štítovou stěnu 1. NP. Jedná se o jakýsi průchod nad chodníkem, konstrukcí stropu je ŽB stropní deska s částečným vykonzolováním – přesahem za nosné sloupy.
–
V exteriéru zejména vodorovné trhliny na štítové stěně, podle vzájemných výškových odstupů kopírují ložné spáry zdiva. Zvláště výrazná je první trhlina nad ŽB deskou, která je zřejmě v místě styku ŽB desky a vyzdívky. Viz [Fo1, F1]
–
Předpokládaná poloha trhliny byla ověřena sondou S1 s tím, že líc ŽB stropní desky je pod omítkou opatřen tepelněizolační deskou z materiálu Lignopor. Na styku zdiva s izolantem je patrná jemná prasklina Š < 1 mm, která se „propisuje“ až na povrch omítky. Navazující svislá prasklina na omítce je v místě svislé ložné spáry ve zdivu. Viz [F2]
interiér –
Stěny v bytě jsou téměř na celou výšku pokryty tapetami, povrch omítek tedy není přímo vidět, na tapetách trhliny nejsou.
–
V obývacím pokoji je na styku štítové stěny a stropu prasklina která probíhá místy na stropě, místy na stěně. Viz [Fo2, Fo3]
–
Podobná trhlina je i v sousední ložnici. Trhlina zde ze štítové stěny přechází i na navazující příčku a stáčí se směrem k podlaze. Viz [Fo6, Fo7]
–
Výrazná šikmá trhlina je na keramickém obkladu v koupelně (na příčce orientované do předsíně), šířka trhliny je téměř 2 mm. Viz [Fo4, Fo5]
–
Další porucha je patrná u dveří v příčce z chodby do místnosti na jižní straně domu, kde je výrazná svislá mezera mezi kovovou zárubní a příčkou.
–
Ing. Plšek se do bytu nastěhoval již po dokončení objektu. Uvádí že trhliny v bytě byly již při nastěhování a že se za celou dobu nijak nerozvinuly, jsou prakticky beze změny. 9
B.2.2 Byt se jmenovkou van Wagtendonk - sondy S7, S8 exteriér –
Byt je situovaný při severní štítové stěně objektu ve 2. NP. Půdorys 2. NP je zde předsazený před štítovou stěnu 1. NP. Jedná se o jakési zastřešení nad chodníkem a parkovacím stáním. Konstrukcí stropu je ŽB stropní deska s částečným vykonzolováním – přesahem za nosné sloupy.
–
V exteriéru zejména vodorovné trhliny na štítové stěně a podélné, podle vzájemných výškových odstupů kopírují ložné spáry zdiva. Zvláště výrazná je první trhlina nad ŽB deskou, s několika vybíhajícími svislými trhlinami které jsou jak v ploše tak v návaznosti na rohy okenních otvorů. Šířka vodorovné trhliny je cca. 5 mm. Viz [Fo9, Fo10 a F21, F22]
–
Sondou S7 bylo zjištěno, že trhlina je v místě vodorovné ložné spáry mezi 1. a 2. řadou zdících bloků Porotherm. Ložná spára je z malty o tl cca. 6 mm, ve spáře je prasklina o šířce cca. 2-3 mm (mezera mezi zdivem a maltou), která koresponduje s prasklinou na fasádě. Tloušťka omítky je cca. 2 cm. Viz [F23, F24]
–
Sonda S8 byla provedena na svislé vybíhající trhlině. Pod trhlinou byla zjištěna nevyplněná svislá spára mezi dutinovými bloky o šířce > 3 mm. Do spáry lze bez překážek zasunout skládací metr – spára tedy není vyplněna maltou a nejedná se ani o systémové provedení zdiva, kde by sousední bloky měly mít spoj na „zámek“ tvořený profilováním boků. Viz [F25 - F27]
interiér –
Trhliny na SV nároží patrné v exteriéru jsou viditelné i v interiéru v obývacím pokoji, jejich šířka je zde však velmi malá. Vodorovná trhlina je nad podlahou místnosti. Viz [Fo11, Fo12]
–
V menším pokoji s oknem na západní stranu jsou v parapetním zdivu vodorovné a svislé trhliny. V exteriéru jsou v těchto partiích běžně viditelné trhliny na fasádě. Viz [Fo13 – Fo15]
–
V podélně orientované příčce je dlouhá šikmá trhlina. Její směr a poloha odpovídá deformaci příčky v důsledku průhybu ŽB desky na které příčka stojí. Viz [Fo16]
10
–
V podélné příčce mezi místnostmi u S štítu domu a předsíní je v části mezi dvěma dveřními otvory svislá trhlina od stropu a navazující vodorovná trhlina v úrovni nadpraží dveří. Viz [Fo17, Fo18]
B.2.3 Jihozápadní „kulaté“ nároží - sondy S4, S5, S6 exteriér –
I zde je půdorys 2. NP předsazený před štítovou stěnu, stropní ŽB deska však není vykonzolovaná ale je na obvodu podepřena nosným sloupem.
–
V exteriéru zejména vodorovná trhlina na styku ŽB desky se zdivem, svislá trhlina nad sloupem a šikmé trhliny v parapetním zdivu. Viz [Fo21 a F10]
–
Sondou S4 bylo zjištěno, že vodorovná trhlina je v místě styku ŽB desky s 1. řadou zdících bloků Porotherm. Svislý líc ŽB stropní desky je pod omítkou opatřen tepelněizolační deskou z materiálu Lignopor. Na styku zdiva s izolantem je patrná jemná prasklina Š < 1 mm, která se „propisuje“ až na povrch omítky. Omítka byla již před sondáží oddělená od podkladu, její tloušťka je do 8 mm. Viz [F11 - F13]
–
Sonda S5 byla provedena na parapetním zdivu pod oknem, v místě šikmých / vodorovných trhlin a oddělení omítky od podkladu. V místě vodorovné trhliny je vodorovná ložná spára zdiva, v níž je patrná jemná prasklina Š < 1 mm, která se „propisuje“ až na povrch omítky. Omítka byla již před sondáží oddělená od podkladu, její tloušťka je do 8 mm. Viz [F14 – F17]
–
Sonda S6 byla provedena na svislé trhlině vlevo pod oknem. V dolní části sondy je v místě trhliny svislá spára mezi zdivem Porotherm ŽB nosným sloupem, který má na povrchu tepelnou izolaci z polystyrenové desky. Spára je široká a bez jakékoliv výplně. Na povrchu izolantu je pod omítkou síťovina – perlinka, která je však aplikována tak, že nijak nebrání vzniku svislé trhliny mezi izolantem a zdivem. Zdící blok v místě sondy byl rozbitý. V horní části sondy je vpravo od trhliny zdivo z šedých (zřejmě pórobetonových) tvárnic. Z tohoto zdiva je pravděpodobně provedena vyzdívka ostění okenního otvoru. Tloušťka omítky do 8 mm. Viz [F18 - F20]
interiér –
Byl zde prohlédnut jeden byt ve 2. NP (Kumenceva), podle sdělení uživatelky bytu v interiéru žádné trhliny nejsou. (Nebylo možné podrobněji ověřit – nábytek u stěn, nedostatečné osvětlení místností, časová tíseň – paní již potřebovala odejít.) 11
B.2.4 Severní štítová stěna – byt v 6. NP (paní Adámková) interiér –
V bytě byly zjištěny pouze menší trhliny na příčkách, většinou v blízkosti dveřních otvorů. Viz [Fo19, Fo20]
–
Podle majitelky se trhliny nezvětšují, po malířských opravách se však vždy objeví znovu.
Poloha bytu v domě – viz skica:
12
B.3 Fasády objektu B2 –
V exteriéru byly v místech významných poruch provedeny sondy – místa poruch a sond viz následující skica:
–
Na severní fasádě jsou sice četné poruchy ve formě trhlin, podrobná prohlídka z exteriéru zde však nemohla být provedena protože před domem byla řada zaparkovaných aut. Trhliny jsou velmi podobné trhlinám v místech, kde byly provedeny sondy na objektu B1, takže neprovedení prohlídky zde není vážnou překážkou pro posouzení. Viz [Fo22 - Fo24]
13
B.3.1 Jižní štítová stěna – sonda S2 exteriér –
Poblíž JV nároží je výrazná vodorovná trhlina, umístěná zřejmě v linii styku stropu mezi 2. a 3. NP s vyzdívkou. Omítka je viditelně oddělená od podkladu. Viz [F3]
–
Sondou byla zjištěna zcela minimální tloušťka omítky – do 3 mm. Tato tloušťka se používá na zateplovacích systémech, pro zdivo je nedostatečná. Pod omítkou je výztužná síťovina (perlinka), která vůbec není spojena s podkladem. Viz [F4]
–
Trhlina je v místě styku zdiva z pórobetonových tvárníc šedé barvy s cihelnými věncovkami; tj v linii styku zdiva s deskou stropu. Kombinace 2 odlišných materiálů je nestandartní a v rozporu s projektem. Viz [F5]
B.3.2
Jižní stěna východního křídla – sonda S3
exteriér –
Poblíž JZ nároží je výrazná vodorovná trhlina v nadpraží širokého okenního otvoru. Viz [F6, F7]
–
Sondou zjištěna extrémně silná vrstva omítky – cca. 45 mm (!). Svislý líc ŽB stropní desky je pod omítkou opatřen tepelněizolační vrstvou z materiálu Lignopor. Na styku zdiva s izolantem je vodorovná prasklina o čířce cca. 2 mm, která se „propisuje“ až na povrch omítky. Viz [F8, F9]
B.3.3
Východní křídlo - interiér
–
Byla provedena prohlídka prostor užívaných Armádou spásy, ve 2. NP a 3. NP.
–
Vnitřní povrchy obvodových stěn jsou po malířksých opravách, trhliny na nich nejsou patrné. Podle sdělení uživatelů však na omítkách předtím trhliny byly.
–
Z interiéru byly viditelné trhliny na fasádě – v místech ostění okenních otvorů.
–
V interiéru jsou četné trhliny na příčkách. Jedná se o trhliny stejného charakteru jaké byly popsány výše u objektu B1. 14
POSOUZENÍ B.4 Trhliny z hlediska statiky objektů K této problematice zadal znalec vypracovat hodnotící zprávu spolupracujícím statikem Ing. Jiřím Beránkem, která je přílohou posudku. Ze zprávy vyplývá, že příčinami vzniku trhlin nejsou nedostatky v únosnosti či stabilitě konstrukcí a prvků. Příčinami poruch jsou jednak důsledky průhybu stropních desek na navazující pevné svislé konstrukce (obvodové stěny, příčky), jednak konstrukční nedostatky a technologická nekázeň při provádění. Trhliny na fasádách tedy nejsou projevem statických poruch a neohrožují statiku objektů.
B.5 Základní příčiny tvorby trhlin B.5.1 –
Průhyby železobetonových stropních desek
Jak je uvedeno ve zprávě Ing. Beránka, hodnoty průhybů stropních desek mohou podle běžných kostrukčních zásad být - u běžných desek 1/350 rozpětí při rozpětí 6 m … 17 mm - desek po obvodu 1/400 rozpětí při 6 m … 15 mm - u konzol 1/250 rozpětí při vyložení 1,5 m … 7,5 mm (Limitní hodnoty průhybů jsou uvedeny v normě [N2], běžně se s nimi však uvažuje pro veškeré stavební konstrukce.)
–
Absolutní velikost průhybu však není při navrhování stropních konstrukcí a staveb jako celku jediným kritériem. Důležité je vždy spolupůsobení stropu s ostatními konstrukcemi - průhyb vodorovných konstrukcí se nesmí negativně projevit na ostatních konstrukcích či prvcích. To je uvedeno například v normě [N1], která na nebezpečí poškození příček a navazujících konstrukcí upozorňuje a předepisuje navrhovat konstrukce tak, aby k těmto poškozením nedocházelo. Uvádí, že pro většinu případů by mohlo být dostatečné omezení průhybů na 1/500 rozpětí, což znamená podstatně menší průhyby než je uvedeno výše v prvním odstavci.
–
Vliv průhybu stropních ŽB konstrukcí na vyzdivky a příčky se dříve často podceňoval, a dochází k tomu dodnes.
–
Významná část fasádních trhlin má příčinu právě v poškození zdiva v důsledku nežádoucích účinků průhybu ŽB stropních desek. Tato příčina je dána nevhodným konstrukčním řešením jak ve fázi projektu, tak i provádění. 15
–
Prakticky všechny trhliny v příčkách v interiéru bytů a prostor jsou způsobeny rovněž tím, že pevné příčky musejí nevhodně přenášet síly vznikající běžným průhybem ŽB stropních desek.
B.5.2
Chyby v provedení zdiva
–
Významnou příčinou tvorby trhlin jsou chyby v provedení zdiva Porotherm, například: - velké rozdíly v tloušťkách vodorovných ložných spár (několik mm až téměř 20 mm) - neodborné provedení svislých spár – zdění z cihel bez „zámků“, duté spáry, velmi široké spáry vyplněné maltou – zdění z poškozených cihel
–
Další příčiny: - zdění z materiálů s rozdílnými vlastnostmi (bloky Porotherm + pórobeton) - chybné provedení detailů, zejména na styku zdiva s železobetonovými sloupy nosného skeletu
B.5.3 –
Chyby v provedení omítek
Například: - velké rozdíly v tloušťkách omítek (několik mm až téměř 45 mm) - zcela nefunkční skladba omítky na jižní štítové stěně objektu B1 (tenkovrstvá omítka nevhodná pro daný typ zdiva, navíc základní vrstva není dostatečně spojená s podkladem) – v některých místech zřejmě nebyla dostatečná soudržnost omítky s podkladem – například na JZ nároží, kde došlo k prakticky „čistému“ oddělení omítky od podkladu
B.5.4
Další faktory
–
Rozdíly v teplotní roztažnosti materiálů (ŽB prvky se zateplením Lignopor x zdivo).
–
Možné chyby při provádění stavby – například provádění za nevhodných klimatických podmínek a podobně, kdy mohlo dojít k nedostatečnému spojení omítek s podkladem.
16
C. Závěr C.1 Shrnutí –
Trhliny na fasádách nemají negativní vliv na stabilitu objektů. V podstatě se jedná o poporuchy nenosných konstrukcí, které jsou spíše estetické povahy. Trhliny ale zároveň zhoršují fyzikálně technické vlastnosti obvodového pláště obou objektů.
–
Příčinou vzniku trhlin je zejména nevhodný návrh stavby z hlediska kombinace železobetonové nosné kostry s vyzdívanými obvodovými stěnami a příčkami. K tomu se přidávají chyby v provedení zdiva, omítek a některých konstrukčních detailů. Vzhledem k charakteru poruch a ke zjištěnému velkému rozsahu jejich výskytu je zřejmé, že se jedná o systémové poruchy, které postihují celé objekty.
–
Trhliny postihují velkou část fasád zejména ve 2. NP a 3. NP. Vykytují se rovněž v 1.NP ve dvorním traktu a také ve vyšších podlažích, i když v menším rozsahu.
–
Trhliny v příčkách jsou v objektu B1 prakticky v celém interiéru stavby. U objektu B2 byl výskyt trhlin prohlídkou ověřen pouze v části 2. NP a 3. NP, je však důvodný předpoklad výskytu i v dalších podlažích.
–
Poruchy fasád jsou závažné, i když přímo neohrožují stabilitu objektů. Trhliny však umožňují pronikání srážkové vody do konstrukcí, rozvoj degradace omítek v okolí trhlin atd., a jsou příčinou degradace fasád které postupně přestávají fungovat jako ochranná vrstva obvodového pláště budov.
C.2 Možnosti sanace poruch –
Trhliny na fasádních omítkách – zde je sanace možná provedením venkovního zateplení s využitím tepelného izolantu z minerální vlny. Před sanací je nutná oprava podkladu odstraněním nesoudržných povrchových vrstev a vyrovnáním vhodnou maltovou směsí. Do budoucna je nutné předpokládat urychlování degradace fasád, bylo by proto žádoucí provést opravu co nejdříve.
–
Trhliny na příčkách v interiéru – sanace je principiálně možná zrušením pevného styku příček se stropními konstrukcemi a jeho nahrazením stykem pružným. Konkrétní řešení se bude v jednotlivých bytech lišit.
Tento posudek vychází z podkladů a informací, které měl znalec při jejím zpracování k dispozici. Znalec si vyhrazuje právo na korekci posudku, pokud by byly zjištěny podstatné skutečnosti, které mu nebyly při jeho zpracování známy.
V Klatovech dne 25.2.2015
Ing. Tomáš Hoskovec 17
D. Znalecká doložka Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 30.11.1994 pod č.j. Spr.2273/94 pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, stavby obytné a stavby průmyslové. Znalecký posudek je ve znaleckém deníku zapsán pod tímto číslem: 739 - 12 – 2015 Znalec si je ve smyslu ust. § 127a občanského soudního řádu vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znalečné a náhradu nákladů účtuji fakturou. Počet stran posudku: Počet stran příloh:
19 22
V Klatovech dne 25.2.2015
Ing. Tomáš Hoskovec
18
Přílohy: 1
Fotopříloha – celkový stav
9 stran
2
Fotopříloha - sondy
9 stran
3
Zápráva Ing. Bránek
4 strany
Přílohy celkem
22 strany
19
