Zhodnocení postavení vybraných pojišťoven na pojistném trhu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení postavení vybraných pojišťoven na pojistném trhu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Michaela Kočí

Brno 2015

Touto cestou děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a věnovaný čas.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Zhodnocení postavení vybraných pojišťoven na pojistném trhu vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 9. května 2015

_______________________________

Abstract Kočí, M., The Evaluation of position in the insurance market of the selected insurance companies. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University Brno, 2015. The Bachelor thesis deals with the evaluation of financial situations of the selected commercial insurance companies. The main method used in this thesis is the financial analysis with tools of performance and ratio indicators. These indicators are modified for the specifics of the commercial insurance companies. The input data for the financial analysis are presented in the annual reports 2009-2013. Further there have been made a SWOT analysis and a comparison and finally the summary of the achieved results of the individual insurance companies. Keywords Commercial insurance, financial analysis, SWOT analysis, comparison.

Abstrakt Kočí, M., Zhodnocení postavení vybraných pojišťoven na pojistném trhu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením finančních situací vybraných komerčních pojišťoven. Hlavní použitou metodou je finanční analýza s nástroji výkonových a poměrových ukazatelů. Tyto ukazatele jsou upraveny pro specifika komerčních pojišťoven. Vstupní data pro finanční analýzu jsou výroční zprávy z let 2009-2013. Dále je provedena SWOT analýza a komparace a shrnutí dosažených výsledků jednotlivých pojišťoven. Klíčová slova Komerční pojišťovna, finanční analýza, SWOT analýza, komparace.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

11

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 11

2

Metodika

13

3

Literární přehled

17

3.1

3.1.1

Zdroje informací pro finanční analýzu........................................................... 18

3.1.2

Uživatelé finanční analýzy .................................................................................. 19

3.1.3

Metody finanční analýzy...................................................................................... 21

3.2

SWOT analýza .................................................................................................................... 23

3.3

Charakteristika pojistného trhu ................................................................................. 24

3.3.1

Funkce pojištění a pojišťovnictví ..................................................................... 26

3.3.2

Historie pojišťování............................................................................................... 27

3.3.3

Komerční pojišťovny ............................................................................................ 27

3.4

4

Teorie finanční analýzy .................................................................................................. 17

Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven ............................................. 28

3.4.1

Specifika účetních výkazů komerčních pojišťoven ................................... 29

3.4.2

Technické rezervy .................................................................................................. 31

3.4.3

Jednotlivé druhy technických rezerv .............................................................. 33

Vlastní práce

35

4.1

Charakteristika České pojišťovny .............................................................................. 35

4.2

Charakteristika pojišťovny Kooperativa ................................................................. 36

4.3

Analýza České pojišťovny ............................................................................................. 37

4.3.1

Výkonové ukazatele .............................................................................................. 37

4.3.2

Poměrové ukazatele .............................................................................................. 38

4.3.3

SWOT analýza České pojišťovny ...................................................................... 43

4.4

Analýza Kooperativy ....................................................................................................... 44

4.4.1

Výkonové ukazatele .............................................................................................. 44

10

Úvod

4.4.2

Poměrové ukazatele .............................................................................................. 46

4.4.3

SWOT analýza pojišťovny Kooperativa ......................................................... 52

5

Diskuze

54

6

Závěr

58

7

Literatura

59

8

Seznam obrázků

61

9

Seznam tabulek

62

A

Seznam zkratek

63

Úvod

11

1 Úvod 1.1

Úvod

Cílem každého podniku je získat takové postavení na trhu, které mu zajistí celkovou prosperitu. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle je kapitál, který podniku zajistí vyprodukovaní větších prostředků, než bylo do podnikatelské činnosti vloženo. Jakým způsobem bude s tímto kapitálem naloženo, rozhoduje management firmy. Pro správné a kvalitní rozhodování je důležitá dobrá znalost finanční situace podniku, její finanční stability, likvidity a rentability. Všechny tyto informace nám poskytuje finanční analýza. Finanční analýza se stala důležitým nástrojem pro hodnocení finanční stránky podniku. Spočívá v hodnocení současného stavu a minulého vývoje financí podniku a snaží se podat informace pro budoucí finanční plánování. Finanční analýza je důležitá nejen pro management firmy, ale také pro jejich vlastníky, investory a široké okolí. Tato analýza se provádí na základě rozboru účetních výkazů, mezi něž patří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Ve finanční analýze se setkáváme s různými druhy analýz, mezi které řadíme fundamentální a technickou analýzu. Pojišťovnictví spadá do odvětví ekonomiky, kde subjekty neboli komerční pojišťovny nabízejí pojistné ochrany a náhrady škod vzniklých na základě nahodilých událostí. Proto se komerční pojišťovny liší od ostatních ekonomických subjektů, neboť jejich hlavní činností je poskytování pojistné ochrany a tvorby technických rezerv. Pojišťovně vzniká časový nesoulad mezi přijetím pojistného a vyplacením pojistného plnění. Pro zajištění solventnosti a likvidity pojišťovny slouží technické rezervy, pojišťovna si je tvoří z přijatého pojistného a snaží se tyto dočasně volné prostředky investovat. Musí však být schopna rychle reagovat na potřebu hotovosti. Někdy jsou pojistná plnění vyšší než očekávaná, neboť nelze nikdy přesně určit, kdy dojde k výplatě pojistného plnění. Komerční pojišťovny se také odlišují od ostatních subjektů účetnictvím a jinými výkazy. Proto jsou pro pojišťovny upraveny i ukazatele finanční analýzy.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je posouzení finančních situací pojišťoven s největším podílem na trhu České republiky. Jedná se o Českou pojišťovnu a pojišťovnu Kooperativu. Pomocí finanční analýzy posoudím finanční zdraví obou podniků, provedu komparaci výsledků a pokusím se podat doporučení pro budoucí finanční plány pojišťoven. Práce je rozdělena do několika kapitol, v první kapitole, je popsán úvod a cíl práce, v druhé kapitole s názvem metodika, uvádím poměrové ukazatele upravené pro finanční analýzu komerčních pojišťoven. V třetí kapitole s názvem literární rešerše je definována obecná finanční analýza. Její podstata, cíl a metody výpočtu. Stručně jsou definovány finanční výkazy, ze kterých se finanční analýza provádí a jednoduše popsány uživatelé této analýzy.

12

Úvod

V další části této kapitoly popisuji metody finanční analýzy a obecně i ukazatele. Po finanční analýze je stručně definována SWOT analýza, která je pak aplikována na obě komerční pojišťovny. Čtvrtá kapitola je založena na vlastní práci a vlastních výpočtech finanční analýzy komerčních pojišťoven. V první řadě uvádím charakteristiku České pojišťovny a následně analýzu pomocí výkonových a poměrových ukazatelů. Na tyto získané výsledky navazuje SWOT analýza, díky které zhodnotím slabé a silné stránky pojišťovny a její příležitosti a hrozby. Tento stejný postup aplikuji i na pojišťovně Kooperativa. V páté kapitole, která je nazvána Diskuze, srovnávám dosažené výsledky a snažím se podat doporučení pro budoucí hospodaření podniků. V závěru zhodnotím celou bakalářskou práci.

Metodika

13

2 Metodika Metodologie bakalářské práce se skládá ze dvou částí a to z teoretické a praktické. První část nazvaná literární rešerší popisuje základní poznatky věnované problematiky. V literární rešerši stručně definuji finanční analýzu, její význam a uplatnění. Dále se zabývám metodou SWOT analýzy a v závěru teoretické části popisuji význam pojišťovnictví a její specifika ve finanční analýze. Všechny vstupní informace čerpám z odborné tištěné literatury. Druhá část je zaměřena prakticky, kde hlavním zdrojem dat jsou výroční zprávy pojišťoven, které jsou dostupné na jejich webových stránkách. Finanční analýzu uvažuji v pěti po sobě jdoucích letech, proto používám výroční zprávy z let 2009 až 2013. Každou pojišťovnu nejprve stručně charakterizuji. V první řadě pracuji s výkonovými ukazateli, které nás informují o velikosti objemu zaslouženého pojistného jednotlivých pojišťoven. Dále pracuji s poměrovými ukazateli a v poslední řádě se SWOT analýzou. Jednotlivé poměrové ukazatele jsou upraveny tak, aby vyhovovaly specifikám komerčních pojišťoven: 1.

Ukazatele rentability

Měří výnosnost podniku, a proto patří mezi nejpoužívanější a nejsledovanější ukazatele při sledování rentability podniků. ROA neboli rentabilita celkového vloženého kapitálu měří celkovou efektivnost, tedy hodnotí celková aktiva bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování (Vávrová, 2013). ROA 

zisk celková aktiva

(1)

ROE neboli ukazatel rentability vlastního kapitálu vyjadřuje rentabilitu kapitálu vloženého vlastníky podniku. Tento ukazatel je středem zájmů akcionářů a investorů, čím jsou hodnoty vyšší, tím je větší zájem potenciálních investorů (Vávrová, 2013).

ROE 

zisk po zdanění vlastní kapitál

(2)

14

Metodika

2.

Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti nám dává informaci o struktuře financí podniku. Ukazuje podíl cizího a vlastního kapitálu, tedy o zadluženosti podniku, charakteru jeho zadluženosti a schopnosti tuto zadluženost snášet (Vávrová, 2013). zadluženost 

celkové závazky *100 aktiva celkem

(3)

Součet ukazatele míry samofinancování by měl být roven jedné nebo 100%. Ukazatel udává, v jakém poměru jsou aktiva společnosti financována penězi akcionářů, jedná se doplňující ukazatel zadluženosti (Vávrová, 2013). míra samofinan cov ání 

vlastní kapitál *100 aktiva celkem

(4)

Ukazatel finanční páka vyjadřuje poměr celkového kapitálu a vlastního kapitálu. Měří použití levnějších cizích zdrojů, tedy jak zvyšují finanční sílu podniku a přispívají tak k výnosnosti podniku (Vávrová, 2013). financni páka 

3.

aktiva celkem vlastní kapitál

(5)

Ukazatele likvidity

Liquidity ratio poukazuje na to, kolik likvidních prostředků má pojišťovna v daný moment k dispozici. Likvidní aktiva jsou definována jako kapitálové podíly v cizích firmách, dluhopisy a hotovost, a to v tržní hodnotě (Vávrová, 2013). likvidní aktiva technické rezervy

(6)

Solvency ratio udává vlastní kapitálovou vybavenost. Čím je jeho hodnota vyšší, tím více bezpečnostního kapitálu je k dispozici, aby bylo možné čelit negativním dopadům plynoucím z obchodní činnosti komerční pojišťovny. Vlastní kapitál může být definován v účetních nebo tržních hodnotách (Vávrová, 2013).

Metodika

15

upravený vlastní kapitál netto zasloužené pojistné

(7)

Ukazatel reserve ratio uvádí, jak vysoké technické rezervy pojišťovna vytvořila vzhledem k netto zaslouženému pojistnému, tedy adekvátnost výše technických rezerv (Vávrová, 2013).

technické rezervy netto zasloužené pojistné

(8)

K reserve ratio zahrnu další dva ukazatele, které s ním souvisí. Následující ukazatel vypovídá o likviditě pojišťovny, tedy kolik likvidních prostředků má v daný moment k dispozici (Vávrová, 2013). technické rezervy likvidní prostredky

(9)

Další ukazatel říká, zda se pojišťovna zaměřuje více na investiční činnost nebo na pojišťovací činnost. Čím větších hodnot ukazatel dosahuje, tím více se komerční pojišťovna soustřeďuje na investování (Vávrová, 2013).

prumerne investice netto zasloužené pojistné

(10)

Tyto základní ukazatele by nám měli postačit k získání informací o finanční situaci pojišťovny. Pro správné posouzení finanční stránky je potřeba znát doporučené hodnoty ukazatelů. Hodnoty uvádím v tabulce číslo jedna.

16 Tab. 1

Metodika Přehled vybraných ukazatelů a jejich doporučených hodnot

Ukazatel Solvency ratio Technické rezervy/likvidní prostředky Reserve ratio Liquidity ratio Průměrné investice/netto zasloužené pojistné

Doporučené hodnoty 30-50 % <100 % 100-150 % <100 % vyšší

Zdroj: Vávrová a Homolová (2009)

V závěrečné kapitole s názvem diskuze pak provádím celkové zhodnocení a komparaci obou zkoumaných pojišťoven. Dosažené výsledky finanční analýzy uvádím v přehledných tabulkách pro lepší orientaci. Při psaní bakalářské práce využívám metody literární rešerše, analýzy, srovnávání, deskripce a dedukce.


17

3 Literární přehled 3.1 Teorie finanční analýzy Řízením podniku rozumíme rozhodování a to nejen ve finančních otázkách podniku. Pro správné řízení je potřeba mnoho kvalitních informací ohledně finanční a majetkové struktuře podniku, její finanční stability, likvidity a rentability. S těmito informacemi pracuje finanční analýza. Finanční analýza zajímá nejen management firmy, který rozhoduje o krátkodobých i dlouhodobých plánech podniku, ale také investory a banky (Gründwald, Holečková, 2004). Finanční analýza je metoda, která se snaží podat hodnocení o minulém, současném a budoucím vývoji financí podniku. Snaží se hodnotit slabé a silné stránky podniku a podat doporučení pro budoucí chod podniku. Je úzce spojena s účetnictvím, proto pracuje se základními finančními výkazy: rozvahy, výkazy zisků a ztrát a cash flow. Pomocí údajů finanční analýzy můžeme zhodnotit hospodaření podniku za několik uplynulých let, v této analýze pracujeme s daty ex post1. Tato data nám pak vytváří zdroj informací pro další hodnocení finanční stránky a pro sestavení budoucích plánů, v této části pracujeme s daty ex ante2 (Gründwald, Holečková, 2004). Díky finanční analýze můžeme srovnávat údaje v rámci jednoho podniku za několik po sobě jdoucích období, nebo srovnávat údaje mezi více subjekty. Finanční analýza často pracuje s pojmem finanční zdraví. „Pojem finanční zdraví podniku (financial health) byl převzat z anglosaské literatury a používá se pro vyjádření upokojivé finanční situace podniku. Lze se setkat se stručnou, ale výstižnou tezí, která definuje finanční zdraví: je to likvidita plus rentabilita.“ (Sedláček, 2009). Základními požadavky kladenými na finanční analýzu jsou komplexnost a soustavnost. Komplexnost si žádá ohlédnutí na všechny vlastnosti hospodářského procesu. Úkolem je zajistit dostatečně vysokou výnosnost vloženého kapitálu, udržet nízkou zadluženost a přitom disponovat s likvidními prostředky pro operativní chod podniku. Soustavnost nám vyjadřuje opakované provádění finanční analýzy a to nejen jednou do roka po účetní uzávěrce, ale pokud chceme sledovat vývoj hospodaření během celého roku, musíme vycházet z měsíčních účetních výkazů (Gründwald, Holečková, 2004). Historie finanční analýzy sahá do USA, které je kolébkou teoretických i praktických odvětvových přehledů této analýzy. Prvotně se používala k vyjadřování prostých změn v absolutních účetních ukazatelích, později prokazovala úvěrové schopnosti podniků a také se zajímala o jejich likviditu a schopnost přežití. Název finanční analýza je přejata z anglického názvu financial analysis, která se však i u nás používala jako tzv. rozbor hospodaření. Jejímž obsahem byla především kontrola plnění úkolů plánů, které byly podniku ukládány z řídícího centra. 1 2

ex post – dodatečně, pozdě ex ante – očekávané, zamýšlené

18


V Německu finanční analýzu najdeme spíše pod termínem bilanční analýza nebo bilanční kritika. (Gründwald, Holečková, 2004). Podstatu finanční analýzy můžeme shrnout do dvou základních požadavků: zhodnocení finančního zdraví podniku a vytvoření finančního plánu podniku. 3.1.1

Zdroje informací pro finanční analýzu

Z důvodu zkreslenosti výsledků jsou kladeny na vstupní informace velmi vysoké nároky. Musí být kvalitní a komplexní. Jak jsem již zmiňovala o úzkém spojení finanční analýzy s účetnictvím, pracujeme s účetními výkazy. Můžeme se setkat s interními a externími výkazy. Externí výkazy poskytují informace většinou externím uživatelům a jsou zveřejňovány nejméně jednou ročně. Interní výkazy už nemají právně závaznou formu a slouží nám spíše k zpřesnění výsledků finanční analýzy (Růčková, 2011). Pro zpracování finanční analýzy potřebujeme tyto základní účetní výkazy:  Rozvaha,  Výkaz zisku a ztráty,  Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow). „Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou účetní výkazy, jejichž struktura je závazně stanovena Ministerstvem financí a jsou závaznou součástí účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví.“ (Růčková, 2011). Díky těmto pravidlům jsme schopni vytvořit kvalitní komparaci finančních situací podniků. 1. Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu (Růčková, 2011). Rozvaha nám tedy podává obraz o majetkové struktuře podniku, obvykle se sestavuje k poslednímu dni každého roku nebo i v kratších obdobích. V první řadě nás informuje o složení majetku, jeho ocenění, amortizaci a rychlosti obrácení. V druhé řadě sledujeme zdroje financování majetku, především nás zajímá poměr cizích a vlastních prostředků zdrojů financování. V poslední řadě nás zajímá finanční situace podniku, kde sledujeme zisky, kterých podnik dosáhl a jak jej dále rozdělil. V rozvaze se dozvídáme informace o aktivech a pasivech podniku, kde aktiva jsou označovány jako majetek. U majetku je důležitá schopnost přínosu ekonomického prospěchu. Aktiva se dělí dle doby použitelnosti na dlouhodobý a krátkodobý majetek. Pasiva nám podávají obraz o finanční struktuře podniku, jsou to tedy zdroje k financování majetku. V pasivech mluvíme o základním členění na vlastní a cizí zdroje, je zde tedy rozhodující jakým poměrem cizích a vlastních prostředků podnik disponuje.


2.

19

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Zachycuje tedy pohyb výnosů a nákladů, nikoliv pohyb příjmů a výdajů (Růčková, 2011). Tento účetní výkaz se sestavuje v pravidelných intervalech jednou do roka či i v kratším časovém úseku. V rámci těchto informací zkoumáme dopad položek výkazu na hospodaření podniku. Je to velmi důležitý podklad pro sestavení finanční analýzy. Ve výkazu zisku a ztráty se potkáváme s menším problémem a to za skutečnosti, že výkaz podává data k určitému časovému intervalu nikoliv k okamžiku. Jedná se tedy o tokové veličiny, proto jejich změny nemusejí být rovnoměrné. Neopírají se tedy o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje). 3. Cash flow Peněžní tok je skutečný pohyb (tok) peněžních prostředků podniku. Je východiskem pro řízení likvidity podniku, neboť:  „Existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nákup zásob na obchodní úvěr),  Vzniká časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich finančním zachycením (vznik mzdových nákladů a vlastní výplata mezd),  Vzniká rozdíl mezi náklady a výdaji a mezi výnosy a příjmy (podvojné účetnictví zachycuje hospodářské jevy a výsledek hospodaření podniku nezávisle na okamžiku uskutečněných plateb.“ (Sedláček, 2009). 3.1.2

Uživatelé finanční analýzy

Finanční analýza, která je prováděna v podniku, je středem zájmů pro různé uživatele. Jednak jsou interní uživatelé, jako jsou například manažeři a pak jsou to externí uživatelé jako investoři, věřitelé atd. Tyto osoby pak nakládají se zjištěnými výsledky podle svých zájmů. Můžeme je rozdělit do dvou oblastí:  Externí finanční analýza – tato analýza je prováděna z veřejně dostupných informací, jako je účetní závěrka apod. Provádějí ji externí uživatelé a může tedy okolí říci, jak si daný podnik vede po finanční stránce.  Interní finanční analýza – je prováděna interními analytiky, kteří mají k dispozici mnohem více informačních zdrojů. Jsou jimi např. statistiky, plány a vnitropodnikové účetnictví (Gründwald, Holečková, 2004). 1.

Investoři Investoři neboli akcionáři poskytují kapitál podniku, proto se řadí mezi primární uživatele finanční analýzy. Zajímá je především míra rizika a ziskovost jejich vloženého kapitálu. Díky získaným informacím dále vytvářejí budoucí plány a rozhodují o investicích, tomu se říká investiční hledisko. Další je kontrolní hledisko,

20


které investoři uplatňují vůči manažerům podniku. Pro kontrolu sledují stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk, tržní hodnota podniku, zajištění trvání a rozvoj podniku (Gründwald, Holečková, 2004). 2. Manažeři Rozhodují o optimální majetkové struktuře podniku, získávají finanční zdroje pro podnik, snaží se alokovat volné peněžní prostředky a rozdělovat vytvořený zisk. Pro všechny tyto operativní i dlouhodobé realizace potřebují znát finanční situaci podniku, která vede k následnému správnému rozhodování. Finanční analýza odhaluje silné a slabé stránky podniku, což je východiskem pro stanovení správného podnikatelského záměru (Gründwald, Holečková, 2004). 3. Banky a jiní věřitelé Banky se zajímají o finanční stránku podniku zejména o likviditě a zadluženosti, aby mohly rozhodnout o poskytnutí úvěru, v jaké výši a za jakých podmínek. Banka analyzuje potenciálního dlužníka, sleduje majetkovou strukturu, finanční zdroje, kterými podnik disponuje a analyzuje ziskovost podniku. Rentabilita je velice důležitým faktorem pro poskytnutí úvěru, dává informace o dostatečných finančních zdrojích ke splácení úvěru. U střednědobých a dlouhodobých úvěrů pak banky hodnotí investiční projekt, na který je úvěr použit (Gründwald, Holečková, 2004). 4. Obchodní partneři Mezi hlavní obchodní partnery můžeme zařadit dodavatele a odběratele. Dodavatelé požadují schopnost placení závazků, likviditu a dlouhodobou stabilitu. O finanční stránku podniku se zajímají spíše odběratelé dlouhodobější obchodního vztahu. Mají zájem na plynulý chod své výroby, a proto nejsou žádoucí výkyvy v dostání svých závazků a finanční potíže (Gründwald, Holečková, 2004). 5. Konkurenti Konkurenti mají především v zájmu srovnávat své výsledky s ostatními, zajímají se o výsledky hospodaření, rentabilitu, ziskovou marži a o další pro ně potřebné informace (Gründwald, Holečková, 2004). 6. Zaměstnanci Středem zájmu zaměstnanců je jistota jejich zaměstnání a dostání mzdových závazků. Touží po sociální a finanční jistotě. Obvykle bývají motivování výsledky hospodaření, proto sledují vliv na řízení podniku a to většinou prostřednictvím odborových organizací (Gründwald, Holečková, 2004). 7. Stát a jeho orgány Pro stát je stěžejní situací kontrola plnění daňových povinností a kontrola podniků se státní majetkovou účastí. Finanční analýzu podniků dále využijí pro statistiku nebo při rozdělování finanční výpomoci (dotace, atd.), (Gründwald, Holečková, 2004).


3.1.3

21

Metody finanční analýzy

Klasická finanční analýza obsahuje dvě navzájem propojené části:  Kvalitativní, tzv. fundamentální analýzu  Kvantitativní, tzv. technickou analýzu (Kovanicová, Kovanic, 1995): 1.

Fundamentální analýza podniku Tato analýza pracuje se znalostmi vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Snaží se identifikovat prostředí, ve kterém se podnik nachází a to pomocí kvantitativních informací. Zpravidla pracuje bez algoritmizovaných postupů. Zajímá se o makroekonomické prostředí, kde sleduje monetární a fiskální vládu státu. V mikroekonomickém prostředí se zajímá o postavení podniku na trhu a vliv celého odvětví na podnik. Důležitým faktorem je i fáze života podniku, ve kterém se nachází. Fundamentální analýza se provádí převážně komparativní metodou např. SWOT analýza3, BCG matice4, Argentiho model5 atd., (Kovanicová, Kovanic, 1995).

2.

Technická analýza Technická analýza zpracovává kvalitativní údaje a k dosažení svých výsledků využívá matematické, matematicko-statistické a algoritmizované metody (Kovanicová, Kovanic, 1995). Podle účelu ke kterému slouží, a podle dat, která používá, se rozlišuje:

1.

Analýza absolutních dat (stavových i tokových):  Analýza trendů (horizontální analýza) porovnává změny ukazatelů v časové řadě. Zdrojové údaje jsou v účetních výkazech a ve výroční zprávě podniku. Při provádění této analýzy se berou na vědomí změny absolutních hodnot (i změny v %) jednotlivých položek výkazu po řádcích – horizontálně (Cisko, 2006).  Procentní rozbor (vertikální analýza) udává strukturu majetku a kapitálu v podniku neboli strukturu aktiv a pasiv. Tento rozbor nám ukazuje složení hospodářských prostředků, a jakými zdroji byly financovány. Schopnost vytvářet a udržovat rovnovážný stav mezi majetkem a kapitálem závisí na ekonomické stabilitě podniku. Při procentním vyjádřením se postupuje od shora dolů proto vertikální analýza (Cisko, 2006).

2. Analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků) Fondy finančních zdrojů jsou jinak označovány jako rozdílové ukazatele, ty nám slouží k analýze finanční stránce podniku.

Analýza silných, slabých stránek podniku a příležitostí a hrozeb. Portfoliový model strategie. 5 Metoda hodnocení vitality podniků. 3 4

22

3.


Analýza poměrových ukazatelů:  Rentabilita nás informuje o ziskovosti podniku, neboli kolik podnik vyprodukoval z příslušného objemu činnosti anebo z koruny vloženého kapitálu. Můžeme tedy říct, že nám ukazatel rentability vyjadřuje závislost mezi výsledky hospodaření a vloženými prostředky (Cisko, 2006).  Aktivita nebo také obratovost, vypovídá o efektivnosti hospodaření aktiv podniku. Pokud má podnik nadbytečná aktiva, vznikají zbytečné náklady a snižuje se zisk. Naopak když má nedostatek aktiv, tak se potom musí vzdát podnikatelských aktivit, které potenciálně můžou být velmi výhodné a vznikají tak náklady ušlé příležitosti (Cisko, 2006).  Zadluženost a finanční struktura informuje o podílu cizího a vlastního kapitálu, jinak řečeno charakterizuje strukturu financování. Dále můžeme rozdělit cizí kapitál na cizí krátkodobý a dlouhodobý kapitál. Používání cizích zdrojů má mnoho přínosných vlastností. Pokud je zisk firmy s půjčenými penězi vyšší než úrok za půjčené peníze, výnos je tak znásobený. Zvyšováním finančních zdrojů pomocí dluhu můžou obyčejní kmenoví akcionáři udržet kontrolu nad podnikem s relativně nízkou investicí. Používání cizích zdrojů může znamenat i velké riziko, podnik může mít vyšší finanční náklady jako výnosy, to může vést k problémům se splácením svých závazků (Cisko, 2006).  Likvidita nás informuje jak je podnik schopnost dostát svým závazkům, lépe řečeno, jestli je schopen splatit své závazky ve stanoveném termínu. S likviditou souvisí dva pojmy: solventnost, která znamená schopnost platit své závazky, odráží tedy momentální finanční stabilitu podniku. Insolventnost je neschopnost platit, neboli plnit své závazky (Cisko, 2006).  Kapitálový trhu  Provozní činnosti jsou zaměřeny na základní aktivity podniku. Tento ukazatel sleduje ty náklady, jejich řízení nám vede k vynakládání jednotlivých druhů nákladů a tím dosažení vyššího konečného efektu. Do těchto nákladů patří například mzdová produktivita, produktivita dlouhodobého hmotného majetku, nákladovost výnosů atd. (Cisko,2006).  Cash flow představuje skutečný pohyb peněžních prostředků za určité období v souvislosti s jeho činnosti. Můžeme ho definovat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji za dané období. Ukazatel cash flow nám dává ucelený obraz o finanční situaci podniku (Cisko, 2006).

4.

Analýza soustav ukazatelů:  Pyramidové rozklady,  Komparativně analytické metody,  Matematicko statistické metody,  Kombinace metod (Sedláček, 2009), (Cisko, 2006).


23

3.2 SWOT analýza Jedná se o určitou analýzu, která pomáhá obchodníkům najít nejlepší cestu růstu pro své výrobky a služby. Tato analýza poskytuje informace, které pomáhají organizaci synchronizovat zdroje a kapacity s vnějším prostředím, ve kterém působí. Je to proces identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (Team FME, 2013). SWOT analýza by měla pracovat s klíčovými faktory, které mají zásadní význam pro rozhodování v dané oblasti, představuje tedy nejvýznamnější silné a slabé stránky podniku ve vztahu k nejdůležitějším příležitostem a hrozbám (Hadraba, 2004). Zkratka SWOT obsahuje počáteční písmena anglických slov: S – Strenghts: silný, W – Weaknesses: slabý, O – Opportunities: příležitosti, T – Threats: hrozby (Team FME, 2013). S-W analýza se zabývá vnějším prostředí. O-T analýza se zabývá vnitřním prostředí. Silné a slabé stránky jsou považovány za interní faktory, nad kterými máme určitou kontrolu, analýza vnitřního prostředí se většinou provádí na základě porovnávání s konkurencí. Vybereme největší konkurenty v našem odvětví a s těmito konkurenty následně pracujeme. Příležitosti a hrozby patří mezi externí faktory, nad kterými bohužel žádnou kontrolu nemáme. Tato analýza je založená na vyhledávání nových příležitostí potřebných pro rozvoj podnikových aktivit a na odhalování možných i existujících rizik, které můžou ohrozit podnik na trhu. (Team FME, 2013). SWOT analýza je populární univerzální nástroj, který ovšem potřebuje mnoho subjektivních rozhodnutí. Neexistuje definitivní a správná SWOT analýza, jedná se o opakovaný proces, jehož výsledky vychází z obchodních cílů firmy (Team FME, 2013). Cílem analýzy, prostřednictvím silných a slabých stránek, je posoudit vnitřní předpoklady podniku k realizaci podnikatelské aktivity. Dále je potřeba tyto interní možnosti posoudit také ve vztahu k vnějším příležitostem a hrozbám, které jsou nezanedbatelné pro úspěch v podnikatelské aktivitě (Hadraba, 2004). Identifikované silné, slabé stránky a příležitosti a hrozby se uspořádávají do matice SWOT:

24


Tab. 2

Matice SWOT

Interní faktory

Externí faktory

Silné stránky (S)

Slabé stránky (W)

Příležitosti (O)

SO přístup (strategie) (Maxi – Maxi)

WO přístup (strategie) (Mini – Maxi)

Hrozby (T)

ST přístup (strategie) (Maxi – Mini)

WT přístup (strategie) (Mini - Mini

Zdroj: Hadraba, J., Marketing Produktový mix – tvorba inovací produktů

1.

Přístup SO

Z tabulky je zřejmé, že ve strategii Maxi – Maxi podnik využívá své vnitřní silné stránky k využití vnějších příležitostí. Tento podnikatelský přístup vychází z pozice síly (Hadraba, 2004). 2.

Přístup ST

Tento přístup je charakteristický využíváním vnitřních silných stránek k předcházení hrozeb a snaží se eliminovat jejich negativní dopady (Hadraba, 2004). 3.

Přístup WO

Přístup WO se snaží využívat vnější příležitosti k eliminování vnitřních slabých stránek (Hadraba, 2004). 4.

Přístup WT

Tento přístup pracuje s pozicí, která je pro podnik nejméně příznivá. Většinou je spojen s likvidací stávajících produktů či redukci podnikatelských záměrů. Řešením této situaci často bývá spojení podniku se silným podnikem (Hadraba, 2004).

3.3 Charakteristika pojistného trhu Pojmem trh rozumíme střet nabídky a poptávky, tedy místo, kde se potkávají prodávající a kupující. Pojistný trh je charakteristický abstraktním produktem neboli službou. V pojistném trhu mluvíme o střetu nabídky a poptávky po pojistné ochraně. Pojistný trh tedy shrnuje všechny vztahy mezi kupujícím a prodávajícím, kteří používají jako předmět své výměny pojištění. Cenou za poskytnutí pojistné ochra-


25

ny rozumíme pojistné. Pojistné se platí za službu, o které nevíme, zda nastane. Mluvíme o tzv. pojistné události, při které prodávající poskytne zaplacenou protihodnotu (Vávrová, 2013). Pojistný trh se od ostatních trhů (potravinářského, oděvního, průmyslového) liší především tím, že široké trhy tržních subjektů si nejsou vědomé potřeby pojistné ochrany, a to především proto, že si nejsou schopni připustit existenci rizikových situací (Vávrová, 2013). Pojistný trh je trhem, na kterém převládá nabídka. Pojistitelé, zajistitelé a zprostředkovatelé pojištění se zde ucházejí o své budoucí klienty. Převládající nabídka je zárukou soutěže. Tato soutěživost je však ovlivňována dohledem v pojišťovnictví, pravomocemi a nástroji dohledu, což částečně tržní soutěž a konkurenci omezuje (Vávrová, 2013). Trh dvou neoddělitelných oblastí:  Pojistný trh věcný – na kterém se střetává nabídka a poptávka po finanční službě pojištění. Předmětem podnikání pojišťovny na věcném pojistném trhu je pojišťovací činnost, zajišťovací činnost6 a zprostředkování pojištění a zprostředkování zajištění (Voženílek, Chlaň, 2003). Na věcném pojistném trhu se setkáme se smluvním pojištěním a povinným smluvním pojištěním. Objektivní pojistný zájem společnosti hovoří o tom, co je třeba pojistit, resp. koho je třeba pojistit, v tom případě se jedná o povinné smluvní pojištění. Subjektivní pojistný zájem je v roli samého pojištěného a proto se realizuje jako smluvní pojištění (Majtánová, 2006).  Pojistný trh investiční – na kterém dochází k investování volných peněžních prostředků pojišťovnami, čili se střetává nabídka a poptávka po investování volných peněžních prostředků (Voženílek, Chlaň, 2003). Funguje na principu tvorby rezerv a eliminování negativních finančních důsledků nahodilostí účastníků pojistného trhu a tyto rezervy jsou využívané pojišťovnami na realizaci vlastní investiční politiky. V této oblasti se pojišťovna chová jako klasický podnikatelský subjekt, jehož cílem je dosažení zisku. Vstupuje na finanční trh a dočasně volné prostředky v rámci zákonem stanovených podmínek investuje tak, aby přinášeli zisk. Pojišťovny investují svoje volné prostředky nejčastěji do cenných papírů s pevným úrokem, aby měly zajištěn stabilní příjmy. Dále však investuji do akcií, nemovitostí, v krajních situacích poskytují i hypotéční úvěry (Majtánová, 2006). Pojistný trh věcný se dále dělí na životní a neživotní pojištění. Životní pojištění slouží pro vyplacení pojistné částky v případě dožití nebo smrti. I když je hlavní vlastností pojištění náhodnost, tedy stav, o kterém nevíme, zda nastane. Je riziko smrti akceptované jako pojistitelné riziko, víme, Na základě uzavřených zajišťovacích smluv zajišťovna přebírá pojistné riziko a zavazuje se pojišťovně poskytnout plnění a zajistitel se zavazuje platit pojistné (zajistné), (Vávrová, 2013). 6

26


že nastane, nevíme však kdy. V dalším případě je vyplacená při předčasném úmrtí pojištěného a to obmyšleným osobám, které jsou uvedené v pojistné smlouvě. Jedná se většinou o rodinné příslušníky, většinou živitele rodiny s nesplněnými finančními závazky. Výhodou životního pojištění je zabezpečení samotného pojištěného pro případ dočasného výpadku příjmů nebo snížení příjmů v důsledku nemoci, invalidity, hospitalizace aj., nebo zabezpečení rodiny v případě smrti pojištěného (Majtánová, 2006). V pojistné smlouvě musí být uvedena i částka neboli pojistné plnění a datum konce pojištění. Neživotní pojištění obsahuje všechna ostatní pojištění. Podstatou je krytí rizik neživotního charakteru ohrožující lidskou činnost. Produkty jsou velmi různorodé a dají se kombinovat. Pojednává tedy o pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, úrazové pojištění, pojištění úvěru, pojištění právní ochrany atd. Pojistné plnění se vyplácí tehdy, kdy nastane pojistná událost (Majtánová, 2006). 3.3.1

Funkce pojištění a pojišťovnictví

Smyslem pojištění je odstranit nebo alespoň zmírnit nepříznivé důsledky nahodilých událostí. Nahodilou událost někdy nemůžeme předpokládat a někdy víme, že nastane, ale bohužel nevíme kdy. Proto bylo založeno pojištění, aby nám tyto důsledky negativního působení pomohlo zmírnit. Zdrojem nahodilé události může být lidská činnost nebo živelná síla. Podstatou pojištění je tedy stabilizovat ekonomickou situaci lidí a podnikatelských subjektů (Vávrová, 2013). Pojišťovnictví je velmi prosperujícím a specifickým odvětvím finančních služeb v tržní ekonomice. Jde o kumulaci finančních prostředků ve formě technické rezervy k výplatě pojistných plnění při likvidaci pozdějších pojistných událostí. Tím vzniká časový prostor, kdy pojišťovny volné finanční prostředky investují do instrumentů finančních trhů (Voženílek, Chlaň, 2003). Z právního hlediska je pojištění závazkovým právním vztahem, v němž mají jeho účastníci rovné postavení, a tato charakteristika platí pro pojištění provozovaná komerčními pojišťovnami (Voženílek, Chlaň, 2003). Komerční pojištění představuje samostatnou ekonomickou kategorii, protože má velmi důležitou roli v podpoře stability ekonomické situace podniků a v podpoře životní úrovně lidí (Vávrová, 2013). Pojištění je právním vztahem pojišťovnou a pojištěným, kdy pojišťovna nese závazek vůči pojištěnému uhradit újmu, která mu vznikla a která je součástí pojistných podmínek. Tudíž je pojištění součást finančních vztahů v ekonomice, neboli přesouvá finanční prostředky tam, kde jsou v dané situaci v a daném okamžiku potřeba. Jedná se o finanční službu, při které je nabízen abstraktní produkt, tzn. realizace proběhne jen tehdy, pokud vznikne pojistná událost (Vávrová, 2013).


3.3.2

27

Historie pojišťování

Historie pojišťovnictví sahá až do doby otrokářské a feudální společnosti. Nejstarší pojistná smlouva, která se dochovala dodnes, vznikla v italském městě Pisa za účelem pojištění lodi a jejího nákladu 13. dubna 1379 (Dědinová, Finance, 2012). Pojišťovnictví té doby představovalo sdružování řemeslníků v cechy a gildy, jednalo se o výběr financí od členů ve snaze o rozdělení rizik cestou soupojištění a zajištění. Dnes mají tyto cechy a gildy podobu technických rezerv. Pojišťovaly se pro případ smrti, nemoci, živelné katastrofy i oloupení. V českých zemích máme první zmínky o pojišťovnictví v 17. – 18. století. Velmi populární byly vzájemné pojišťovací spolky proti požáru a uhynutí hospodářských zvířat. Členové spolků vytvářeli společné fondy, z nichž byly vypláceny peněžní podpory postiženým škodou. V 19. století vznikly i první soukromé pojišťovny v Čechách (Vávrová, 2013). Za doby první republiky u nás fungovalo několik stovek pojišťoven s desítkami tisíc pracovníků. Po druhé světové válce však docházelo k znárodnění pojišťoven a bylo znárodněno více než 700 pojišťoven do 5 národních podniků. Kde roku 1948 se vytvořil monopol jediné pojišťovny a byla vytvořena Státní pojišťovna, tedy státní pojišťovací ústav (Voženílek, Chlaň, 2003). Po roce 1989 s celospolečenskou změnou vznikly i změny v pojišťovnictví. Postupně se přešlo ke standartnímu systému vzájemně si konkurujících pojišťoven. Úkolem nebyl jen dokonale si konkurující trh pojišťoven, ale také zabezpečení rozvoje tohoto odvětví v pojistné ochraně, tvorbě ochranných rezerv a jejich správu (Voženílek, Chlaň, 2003). 3.3.3

Komerční pojišťovny

Pojišťovnictví je úzce specializované odvětví, které se zabývá pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností. Pojišťovny proto můžeme dělit na komerční a nekomerční subjekty.  Komerční pojišťovny – jejich hlavním cílem je dosahování zisku. Zisk se snaží dosahovat pojišťovací činností, pokud však je tato činnost nedostačující, investuje své volné prostředky neboli technické rezervy na kapitálový trh (Vávrová, 2013).  Nekomerční pojišťovny – „jejich činnost není založena na dosahování zisku. Může se jednat např. o vzájemnou pojišťovnu založenou na principu vzájemnosti“(Vávrová, 2013). Komerční pojišťovny vystupují na straně nabídky pojistného trhu. Tvoří pojistné produkty s pojistnými sazbami, které pak nabízí na trhu a získávají si tak nové klienty s kterými uzavírají pojistné smlouvy. Pokud dojde s pojistné události, je vyplaceno pojistné plnění. Komerční pojišťovny tedy můžeme dále dělit dle zaměření jejich činnosti:

28


 Specializované pojišťovny – „zaměřují svoji činnost pouze v určitém pojistném odvětví na určité druhy pojištění, na určité cílově skupiny zákazníků nebo na krytí specifických rizik“ (Vávrová, 2013),  Univerzální pojišťovny – „nabízejí široké spektrum pojištění různých rizik“ (Vávrová, 2013).

3.4 Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven Vzhledem k nemalé konkurenci v sektoru pojišťovnictví je nezbytné, aby se pojišťovny chovaly jako komerční subjekty, jejímž cílem je dosahování ekonomických cílů. Mezi tyto cíle patří především dosahovat závazků vůči pojištěným a ekonomicky prosperovat. Důležitým prvkem při naplňování tohoto cíle je technická rezerva. Pomocí technické rezervy pojišťovny shromažďují a přerozdělují peněžní prostředky. Ke správnému fungování finančního řízení pojišťoven slouží finanční analýza, která čerpá z účetnictví, tudíž pracuje s přesnými daty a může nám tak podat objektivní obraz o ekonomickém stavu firmy. Jejím cílem je určit slabé a silné stránky pojišťovny a tyto informace zužitkovat v budoucnu (Vávrová, 2013). Mezi hlavní úkoly finanční analýzy můžeme zařadit ověřování dosažených výsledků, zkoumáme příčiny a souvislosti, které nám vedly k dosažení těchto výsledků. Analyzujeme výnosy, náklady a pohyb finančních prostředků. Všechny tyto poznatky jsou východiskem určení správného plánu, který směřuje k efektivnímu řízení subjektu. Tyto finanční plány mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé. Finanční analýzu můžeme taky použít ke kontrole námi vytvořených plánů a zjistit tak, jestli jsou výsledky shodné a na kolik jsou naše cíle úspěšné. Důležitým nástrojem pro finanční analýzu jsou ukazatele. Můžeme je rozdělit na extenzivní, které nám podávají informace o rozsahu v přirozených jednotkách a intenzivní ukazatele, které představují míru, v níž jsou extenzivní ukazatele využívány a jak se mění. Mezi nejpoužívanější intenzivní ukazatele řadíme poměrové ukazatele, které nám vyjadřují vztah dvou absolutních veličin. Díky tomuto poměru můžeme srovnat současné údaje subjektu s údaji historickými (Vávrová, 2013). Hlavním cíle podnikatelských subjektů je dosahování zisku. Cíle pojišťovny a kroky k jejich dosažení jsou však rozdílné. Komerční pojišťovna se snaží vytvářet dostatečné technické rezervy z přijatého pojistného, aby tam mohla plnit své závazky vůči pojištěným a odstranit tak nepříznivé důsledky negativních náhodných situací. Proto pro provedení správné finanční analýzy potřebujeme poupravené poměrové ukazatele. V základě vycházíme ze stejných poměrových ukazatelů jako u klasických podnikatelských subjektů. Využíváme ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Ovšem jsou zde určitá omezení a úpravy, které se spojují s náklady. Podnikatelský subjekt může přesně určit náklady na své produkty, pojišťovna však přesné náklady nezná a proto je pro ni složitější ceny vytvořit. Také je zde rozdíl ve vedení účetnictví klasického podnikatelského subjektu od pojišťovny, jelikož účetnictví je hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu (Vávrová, 2013).


3.4.1

29

Specifika účetních výkazů komerčních pojišťoven

Jak už jsem uvedla, pojišťovny mají jiné cíle a kroky k jejich dosažení, tato specifičnost se odráží i v jejich účetnictví. Účetnictví komerčních pojišťoven se liší v účtech a účtových třídách, ve složitějším účtování, rozsáhlejší podrozvahou atd. Pojišťovny se musí řídit zákonnou úpravou účetnictví a postupů obsažených v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dále musí respektovat ustanovení zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a vyhláškou Ministerstva financí č. 502/2002 Sb., v které se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, v pozdějším znění (Vávrová, 2013). 1.

Rozvaha

U klasických podnikatelských subjektů je rozvaha uspořádána podle likvidnosti. Komerční pojišťovny mají rozvahu uspořádanou podle účelu, ke kterému slouží. Nadále jsou rozdílnosti v uspořádání aktiv a pasiv, nebo se v rozvaze setkáme s položkami, které u ostatních podniků neexistují (Vávrová, 2013).

30


Tab. 3

Rozvaha komerční pojišťovny

Aktiva

Pasiva

A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

A. Vlastní kapitál

B. Dlouhodobý nehmotný majetek C. Finanční umístění (investice) I. Pozemky a stavby II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních III. Jiná finanční umístění

I. Základní kapitál II. Emisní ážio III. Rezervní fond na nové ocenění

IV. Depozita při aktivním zajištění

IV. Ostatní kapitálové fondy V. Rezervní fond a ostatní ze zisku VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních obdobích

D. Finanční umístění životního pojištění, VII. Zisk nebo ztráta běžného účetního je-li nositelem investičního rizika pojistník období E. Dlužníci

B. Podřízená pasiva

I. Pohledávky z operací přímého pojištění

C. Technické rezervy

II. Pohledávky z operací zajištění

D. Technická rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

III. Ostatní pohledávky F. Ostatní aktiva I. Dlouhodobý hmotný majetek a zásoby II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně III. Jiná aktiva G. Přechodné účty aktiv I. Naběhlé úroky a nájemné II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy III. Ostatní přechodné účty aktiv Aktiva celkem

E. Rezervy na ostatní rizika a ztráty F. Depozita při pasivním zajištění G. Věřitelé I. Závazky z operací přímého pojištění II. Závazky z operací zajištění III. Výpůjčky zaručené dluhopisem IV. Závazky vůči finančním institucím V. Ostatní závazky VI. Garanční fond kanceláře H. Přechodné účty pasiv Pasiva celkem

Zdroj: Vávrová, E. Finanční řízení komerčních pojišťoven, 2014.

2.

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty se dělí na 3 části: technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet. Odráží hospodaření komerčních pojištění za sledované období (Vávrová, 2013).

Literární přehled Tab. 4

31

Výkaz zisku a ztráty komerční pojišťovny

Technický účet k životnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění 2. Výnosy z finančního umístění 3. Přírůstky hodnoty finančního umístění 4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění 5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění 6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění 7. Prémie a slevy, očištěné od zajištění 6. Čistá výše provozních výdajů 9. Náklady na finanční umístění 10. Úbytky hodnoty finančního umístění 11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění 12. Převod výnosů z finančního umístění na Netechnický účet 13. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění Netechnický účet 1. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění 2. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění 3. Výnosy z finančního umístění 4. Převedené výnosy finančního umístění z Technického účtu k životnímu pojištění 5. Náklady na finanční umístění 6. Převod výnosů z finančního umístění na Technický účet k neživotnímu pojištění 7. Ostatní výnosy 8. Ostatní náklady 9. Daň z příjmů z běžné činnosti 10. Zisk nebo ztráta z běžné činnosti po zdanění 11. Mimořádné výnosy 12. Mimořádné náklady 13. Mimořádný zisk nebo ztráta 14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 15. Ostatní daně a poplatky 16. Zisk nebo ztráta za účetní období Zdroj: Vávrová, E. Finanční řízení komerčních pojišťoven.

3.4.2

Technické rezervy

Komerční pojišťovna je povinna vytvářet technické rezervy, aby mohla hradit závazky ze své obchodní činnosti. Pojistné se platí na počátku pojistného období, v jehož průběhu mohou nastat pojistné události. Některé závazky z pojistných smluv hradí pojišťovna poté, co pojištění skončilo, proto musí zajistit svoji solventnost a likviditu. (Valouch, 2003). Technické rezervy jsou zpravidla tvořena na v odvětví životního pojištění a to z důvodu neschopnosti využití běžných příjmů na výplaty pojistných plnění. Tyto dočasně volné prostředky jsou vhodné k dlouhodobému investování, tvoří tedy základ pro investice pojišťovny (Vávrová, 2013).

32


Tvoření technických rezerv je tedy jednou z nejdůležitějších povinností pojišťovny, neboť bez shromažďování volných prostředků, by pojišťovna nemohla efektivně fungovat. Jedná se o souhrn závazků, které bude pojišťovna hradit ve formě pojistného plnění v budoucnosti, proto není výše těchto rezerv známa a pojišťovna jí musí odhadovat (Vávrová, 2013). Technické rezervy se vytvářejí dle zaměření činnosti pojišťovny. Základní závaznou strukturu však určují pojišťovnám dozorčí orgány v právních předpisech. Hlavní tvorbu rezerv můžeme rozdělit:  matematické rezervy – kde se šetří přijatá pojistná plnění tak, aby na konci sjednané pojistné doby byla částka odpovídající sjednané velikosti pojistného plnění,  výkyvové rezervy – se určuje velikostí pojistných plnění od dlouhodobějšího průměru ve škodním průběhu7,  rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného – prostředky, které se vytvářejí v technických rezervách, jsou přiřazovány do období, kdy budou potřebné na výplatu určitého pojistného plnění (Vávrová, Holomková, 2009). Technické rezervy z odvětví neživotního pojištění musí být pohotově likvidní. Naopak technické rezervy z odvětví životního pojištění a důchodového pojištění jsou prostředky vhodné k dlouhodobému investování, protože jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění. Proto můžeme říct, že pojišťovny provozují svoji činnost prostřednictvím finančního umisťování aktiv. Druhy technických rezerv: Komerční pojišťovna vytváří tyto technické rezervy, pokud je její pojišťovací činnost provozována podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění:  rezervu na nezasloužené pojistné,  rezervu na pojistná plnění,  rezervu pojistného životních pojištění,  rezervu na prémie a slevy,  rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,  rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních  početních parametrů,  rezervu pojistného neživotních pojištění,  jiné rezervy.

Škodní průběh je poměr mezi pojistným plnění a zaslouženým pojistným (Vávrová,Homolová, 2009). 7


33

Komerční pojišťovna vytváří tyto technické rezervy, pokud její pojišťovací činnost provozována podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění:  rezervu na nezasloužené pojistné,  rezervu na pojistná plnění,  rezervu na prémie a slevy,  vyrovnávací rezervu,  rezervu pojistného neživotních pojištění,  rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů  podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,  jiné rezervy. 3.4.3 1.

Jednotlivé druhy technických rezerv

Rezerva na nezasloužené pojistné

Tato rezerva se tvoří u životních i neživotních pojištění. Částka rezervy se tvoří podle pojistného, který se vztahuje k budoucím účetním obdobím a vypočítá se jako suma souhrnů částí pojistného podle jednotlivých pojistných smluv. Je tedy třeba rozlišit část pojištění připadající ke sledovanému období a část připadající k budoucímu období, jelikož jsou případy, kdy u dlouhodobého pojištění přechází pojistná doba do dalších účetních období (Vávrová, Homolová, 2009). 2.

Rezerva na pojistná plnění

Rezervy na tato pojistná plnění je potřeba soustředit tak, kdy část pojistného se vztahuje k danému období a k danému účetnímu roku, ale nelze jej k danému období uskutečnit. Proto má dvě složky, u kterých se stanovuje velikost určitým způsobem:  v období před rozvahovým dnem nastalých a ohlášených, ale nezlikvidovaných – RBNS8,  v období před rozvahovým dnem nastalých, ale v tomto období nehlášených – IBNR9 (Vávrová, Homolová, 2009). 3.

Rezerva na prémie a slevy

Prémie a slevy se v tomto případě rozumí určitými bonusy, které jsou vypláceny ke snižování škodovosti. Přistupuje se k nim jako k určitému druhu pojistného plnění.

8 9

RBNS – pojistná událost nahlášená, ale dosud nezlikvidovaná. IBNR – pojistná událost nastalá, ale dosud nenahlášená.

34


Dále se k těmto prémiím a bonusům připočítávají podíly na výnosech nebo na zisku z finančního umístění, pokud je tak dohodnuto u pojistného plnění ze životního pojištění (Vávrová, Homolová, 2009). 4.

Vyrovnávací rezerva

Tato rezerva se vytváří z pojistných plnění k neživotnímu pojištění, aby kryla výkyvy ve výplatách pojistných plnění způsobených skutečnostmi nezávislými na pojišťovně (Vávrová, Homolová, 2009). 5.

Rezerva pojistného životních pojištění

Je tzv. matematická rezerva na životní pojištění. Vytváří se souhrnem rezerv k jednotlivým smlouvám životního pojištění. Tato rezerva pak kryje závazky vůči osobám, které mají právo na pojistné plnění. Velikost rezervy se stanovuje na konkrétní závazek. Rezerva pojistného životních pojištění kryje riziko smrti a dožití. Proto je na začátku pojistné doby pojistné nižší než pojistné plnění a rezerva se tak přenáší do doby, kdy je s rostoucím věkem pojištěného vyšší pojistné plnění než pojistné (Vávrová, Homolová, 2009). 6.

Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

Vytváří se u životního pojištění, kde investiční riziko nese pojistník. Rezerva je určována souhrnem závazků vůči pojištěným jako jejich podíly na umístěných prostředcích z pojistného z jednotlivých smluv (Vávrová, Homolová, 2009). 7.

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Tato rezerva je tvořena ke splnění závazků vyplývajících z použité technické úrokové míry. Pokud výnos aktiv pojišťovny nestačí k úhradě závazků, použije se rezerva (Vávrová, Homolová, 2009). 8.

Rezerva pojistného neživotních pojištění

Rezerva se vytváří k neživotnímu pojištění a bývá stanovena podle vstupního věku pojištěného (Vávrová, Homolová, 2009). 9.

Rezerva na závazky České kanceláře pojistitelů

Tato rezerva se vytváří, pokud je pojišťovna členem České kanceláře pojistitelů. „Člen ČKP ručí za její závazky v poměru podle výše svých příspěvků a za tímto účelem je povinen tvořit technické rezervy k závazkům, ke kterým nemá ČKP vytvořena odpovídající aktiva." (Vávrová, Homolová, 2009).

Vlastní práce

35

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika České pojišťovny Obchodní firma: Spisová značka: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Datum zápisu: Základní kapitál: Splaceno: Předmět podnikání: 1.

2. 3.

Česká pojišťovna, a. s. Spálená 75/16, 113 04 Praha 1 452 72 956 Akciová společnost 1. května 1994 4 000 000 000 Kč 100%

Pojišťovací činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v rozsahu – pojistných odvětví životních pojištění uvedených v příloze č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, část A bod I, bod II, bod III, bod VI, bod VII a bod IX; – pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v příloze č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, část B bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15,16, 17 a 18. Zajišťovací činnost pro všechny typy zajišťovacích činností dle zákona o pojišťovnictví. Činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností – zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací a zajišťovací činností podle zákona o pojišťovnictví, – poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob podle zákona o pojišťovnictví, – šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou podle zákona o pojišťovnictví, – uplatňování a výkon práv a povinností jménem a na účet České kanceláře pojistitelů ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, – zprostředkování finančních služeb, – vzdělávací činnost pro pojišťovací zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí (Česká pojišťovna, 2015).

Česká pojišťovna působí na Českém trhu od roku 1991, kde zaujímá postavení největší pojišťovny na tuzemském trhu. Spravuje přibližně osm miliónů pojistných smluv, s kterými zaujímá tržní podíl Historie České pojišťovny však šahá do roku 1827, kde působila jako Císařskokrálovský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav. Tato instituce nabízela pojištění proti požáru a později se přejmenovala na První českou vzájemnou pojišťovnu. Začátkem 20. století začala pojišťovna nabízet také životní pojištění, pojištění úrazu, pojištění zákonné odpovědnosti a pojištění proti vloupání. Po roce 1948 fungovala jako jediná Československá pojišťovna až do roku 1991 (Česká pojišťovna, 2015).

36

Vlastní práce

4.2 Charakteristika pojišťovny Kooperativa Obchodní firma: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group Spisová značka: B 1897 vedená u Městského soudu v Praze Sídlo: Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00 Identifikační číslo: 471 16 617 Právní forma: Akciová společnost Datum zápisu: 1. března 1993 Základní kapitál: 3 000 000 000 Kč Splaceno: 100% Předmět podnikání: 1. Pojišťovací činnost ve smyslu 1. Pojišťovací činnost ve smyslu § 3, odst. 1, písm. (f) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění (dále jen "zákon o pojišťovnictví ") - v rozsahu pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A bodech I, II, III, VI, VII a IX přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, a dále - v rozsahu pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodu 1 až 18 přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, 2. Zajišťovací činnost ve smyslu § 3, odst. 1, písm. (l) zákona o pojišťovnictví pro všechny typy zajišťovacích činností, 3. Činnosti související s pojišťovací činností ve smyslu § 3, odst. 1, písm. (n) zákona o pojišťovnictví - zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací činností dle zákona o pojišťovnictví, - poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob dle zákona o pojišťovnictví, šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou dle zákona o pojišťovnictví, - provozování zprostředkovatelské činnosti v oblasti stavebního spoření - penzijního připojištění, včetně doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření - bankovních služeb - vzdělávací činnost pro pojišťovací zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí (Kooperativa, 2015). Pojišťovna Kooperativa se na tuzemském trhu řadí mezi druhou největší pojišťovnu, která byla založena už roku 1991 na území bývalého Československa. Současný podíl na celkovém předepsaném pojistném je 20,5%. K 31. 12. 2013 eviduje 3 848 zaměstnanců. Akcionářské podíly se skládají z 96,32%, který vlastní VIENNA INSURANCE GROUP AG Wiener Versicherung Gruppe, 2,07% patří společnosti VLTAVA majetkoprávní a podílová spol. s r. o., Praha a 1,61% Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha (Kooperativa, 2015).

Vlastní práce

37

4.3 Analýza České pojišťovny 4.3.1

Výkonové ukazatele

V této části se věnuji analýze České pojišťovny od roku 2009 do roku 2013, jedná se tedy o analýzu ex post. Nejprve se zabývám výkonovými ukazateli, kde sleduji vývoj předepsaného nebo také zaslouženého pojistného na životní a neživotní pojištění, tyto údaje jsou stavové veličiny, které zachytím do horizontální analýzy. Tato horizontální analýza neboli analýza trendů nám podá jasný přehled, o kolik se jednotlivé položky změnily oproti minulému roku. Údaje jsou čerpány z výroční zprávy pojišťovny. Tab. 5

Zasloužené pojistné České pojišťovny

Celkový objem zaslouženého pojistného Neživotní pojištění Životní pojištění Roční nárůst celkového zaslouženého pojistného Roční nárůst NP Roční nárůst ŽP

Jednot ky

2009

2010

2011

2012

2013

mil. Kč

38 641

37 108

33 586

32 140

32 335

mil. Kč mil. Kč

25 056 13 585

21 452 15 656

20 381 13 205

19 678 12 462

20 561 11 774

%

-3,97

-9,50

-4,30

6,06

% %

-14,38 15,24

-4,99 -15,66

-3,45 -5,63

4,49 -5,50

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny (2013).

Mezi lety 2009 a 2010 je znát pokles celkového zaslouženého pojistného jen o 3,97%. Je zde ovšem obrovský rozdíl mezi zaslouženým pojistným u neživotního pojištění a u životního pojištění. Pokles neživotního pojištění je o 14,38%, což je nemalé procento způsobeno především propadem předepsaného pojistného u pojištění vozidel. Tento propad je způsoben ostrým konkurenčním prostředím na českém pojistném trhu a také tlakem na hranici ekonomické únosnosti. Průměrná cena pojištění klesá, pojistná plnění na způsobené škody však rostou. Citelné jsou především náklady u škod na zdraví. Životní pojištění zaznamenalo růst o 15%, což kompenzuje pokles u životního pojištění a odráží se to na celkovém zaslouženém pojistném poklesem jen o 3,97%. V následujících 3 letech roční zasloužené pojistné u neživotního pojištění stagnuje a to je způsobeno zvyšováním cen pojištění motorových vozidel, pojišťovny si začaly uvědomovat nízkou hranici rentability u toho pojištění a začali se obávat ztráty, proto ceny zvýšili. V roce 2013 začíná toto pojištění i mírně růst. Neživotní pojištění také dostává své stability, i když v mírném poklesu. Tyto skutečnosti znázorňuji na obrázku 1.

38

Vlastní práce

15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35

Životní pojistění 2010

2011

2012

2013

Neživotní pojistění Celkové zasloužené pojistné

Obr. 1 Růst předepsaného pojistného České pojišťovny Zdroj: Tab. 3

4.3.2

Poměrové ukazatele

V této kapitole věnuji pozornost poměrovým ukazatelům, kterými jsou především ukazatele rentability, jako nejsledovanější a nejpoužívanější ukazatele. Díky těmto ukazatelům jsme schopni podat obraz ziskovosti společnosti. Dále se věnuji ukazatelům zadluženosti, které odráží finanční strukturu podniku. Další důležitý a nezanedbatelný údaj je ukazatel likvidity, který nám pomáhá zjistit, kolik likvidních prostředků má pojišťovna v daný moment k dispozici. 1.


Používám ukazatele ROA, které nám vyjadřuje rentabilitu celkového kapitálu, a proto jsou tyto hodnoty také mnohem vyšší než hodnoty ukazatele ROE, který popisuje rentabilitu vlastního kapitálu.

Vlastní práce Tab. 6

39

Ukazatele rentability České pojišťovny

Ukazatel

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Celková aktiva

mil. Kč

126 430

126 410

116 515

121 743

118 991

Vlastní kapitál

mil. Kč

21 851

24 755

17 455

21 331

21 021

Čistý zisk

mil. Kč

7 380

10 772

3 553

3 883

3 727

ROA

%

5,8

8,5

3,0

3,2

3,1

ROE

%

33,8

43,5

20,4

18,2

17,7

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny (2013).

Na ukazatelích rentability vidíme kladné hodnoty, což je dobrý obraz o výnosnosti podniku. V roce 2011 zaznamenáváme nemalý pokles výnosnosti České pojišťovny, tento následek nese pokles celého pojistného trhu. Česká pojišťovna si však zachovala místo v kladných hodnotách a to díky svému velkému podílu na pojistném trhu a také díky svému vysokému ratingovému hodnocení. Po roce 2011 se výnosnost ustálila a trend stagnoval. Vývoj trendu můžeme vidět na grafu.

60 50 40 ROE

30

ROA

20 10 0 2009

2010

2011

Obr. 2 Ukazatele rentability České pojišťovny Zdroj: Tab. 4

2012

2013

40

2.

Vlastní práce

Ukazatele zadluženosti

Tab. 7

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Závazky

mil. Kč

104 579

101 655

99 060

100 412

97 970

Vlastní kapitál

mil. Kč

21 851

24 755

17 455

21 331

21 021

Aktiva celkem

mil. Kč

126 430

126 410

116 515 121 743

118 991

Zadluženost

%

82,72

80,42

85,02

82,48

82,33

Míra samofinancování

%

17,28

17,21

14,98

17,52

17,67

5,79

5,11

6,68

5,71

5,66

Finanční páka

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny (2009-2013)

Jak můžeme pozorovat v tabulce, zadluženost podniku se pohybuje nad 80%, v roce 2011 mírně stoupl, ale v dalších letech se opět ustálil okolo 82%. Toto číslo je vysoké, ale nemusí interpretovat velké riziko. Pokud má firma větší výnosy než úrokové náklady z cizích zdrojů, má to pro ni kladné důsledky, pokud však jsou finanční náklady větší jako výnosy, jedná se o negativní důsledky. Tenhle jev popisuje finanční páka, která je charakterizovaná v teoretické části. Nejvyšších hodnot v ukazateli finanční páka dosahuje v roce 2011, kdy na jednu korunu vlastního kapitálu připadá 6,68 Kč aktiv. Míra samofinancování se pohybuje na 17%. V roce 2011 můžeme opět zaznamenat menší pokles, který je vyvolán změnou v poměru vlastního kapitálu a celkových aktiv.

Vlastní práce

41

86 85 84 83 82

Zadluženost

81 80 79 78 2009

2010

2011

2012

2013

Obr. 3 Ukazatel zadluženosti České pojišťovny Zdroj: Tab. 5

3.

Ukazatele likvidity

Tab. 8

Ukazatele likvidity České pojišťovny

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

mil. Kč

82 890

94 640

83 356

95 219

89 679

Technické rezervy mil. Kč

88 948

89 794

86 282

85 640

83 123

Upravený vl. kapitál

mil. Kč

21 851

24 755

17 455

21 331

21 021

Netto zas. pojistné mil. Kč

27 408

26 350

23 173

21 820

21 731

Průměrné investice

mil. Kč

99 421

81 567

88 112

91 530

87 306

Liquidity ratio

%

93,2

105,4

96,6

111,2

107,9

Solvency ratio

%

79,7

93,9

75,3

97,8

96,7

Likvidní aktiva


Doporučená hodnota ukazatele liquidity ratia je nižší než 100%. Z tabulky je patrné, že tuto hodnotu dodržuje jen ve dvou letech a to v roce 2009 a 2011, ostatní roky je doporučená hranice překročena. Překročení hranice je způsobeno nárůs-

42

Vlastní práce

tem likvidních aktiv. Tento ukazatel nevyjadřuje moc stabilní vývoj, jeho hodnoty spíše kolísají. Solvency ratio se označuje jako solventnostní poměrový ukazatel, který říká, že čím vyšších hodnot dosahuje, tím více má podnik bezpečnostního kapitálu k dispozici. Doporučené pásmo tohoto ukazatele je však 30 – 50 %. Ani u tohoto ukazatele nejsou splněny doporučené hodnoty, znamená to tedy, že pojišťovna disponuje velkým množstvím vlastního kapitálu. V roce 2010 tento ukazatel prudce stoupá, což je způsobeno obrovským nárůstem vlastního kapitálu i při poklesu netto zaslouženého pojistného. V roce 2011 se vlastní kapitál výrazně snižuje a to se odrazilo i na zlepšení ukazatele, v dalších letech však opět narůstá. Tab. 9


Jednotky Reserve ratio

%

Technické rezervy/ % likvidní prostředky Prům. investice/ % netto zas. pojistné

2009

2010

2011

2012

2013

324,5

340,8

372,3

392,5

382,5

107,3

94,9

103,5

90,0

92,7

362,8

309,6

380,2

419,5

401,8

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny (2009 – 2013).

Ukazatel reserve ratio udává poměr technických rezerv a netto zaslouženého pojistného, doporučená hodnota se pohybuje v mezích 100 – 150 %. Hodnoty tohoto ukazatele jsou ve všech letech dvojnásobné, než je doporučená hodnota, z těchto výsledků můžu tedy usuzovat, že má pojišťovna zbytečné velké technické rezervy vzhledem k zaslouženému pojištění, proto riziko nesplacení závazků je minimální. Druhý ukazatel, který je určen poměrem technických rezerv a likvidních prostředků, má doporučenou hodnotu nižší než 100. Tuto hodnotu pojišťovna nesplňuje jen v letech 2009 a 2011, kdy se nachází lehce nad hranicí. Poslední ukazatel, který je určen poměrem průměrných investic a netto zaslouženým pojistným vypovídá o vztahu pojišťovny k investování. Ukazatel stále roste, největší hodnotu 419,5 % dosahuje v roce 2012 a v roce 2013 už mírně klesá. Můžu tedy konstatovat, že i když má pojišťovna obrovské technické rezervy, které jsou určeny na pojišťovací činnosti, zabývá se z velké části investováním.

Vlastní práce

43

SWOT analýza České pojišťovny

Tab. 10


Vnitřní prostředí

4.3.3

Silné stránky  Dlouholeté působení na trhu  Největší podíl na českém trhu  Vysoké ratingové hodnocení (A-)  Široká nabídka služeb  Mnoho mobilních aplikací (Pojišťovna, Horská služba, atd.)  Public relations



Vnější prostředí

   

Příležitosti Přesycenost kvalifikovaných zákazníků na trhu práce Odhalování pojistných podvodů Zahájení činnosti v Polsku Ocenění nejlepší značky čtenáři Reader´s Digest Vítěz soutěže Pojišťovna roku (2011-2013)

Slabé stránky  Vysoké technické rezervy  Pokles výnosnosti pojišťovny  Vysoké náklady na škody z povinného ručení

   

Hrozby Živelné katastrofy Vysoká konkurence Pokles poptávky po povinném ručení z důvodu velké konkurence Tlak na snížení ceny povinného ručení a růst nákladů na tuto službu


1.

Silné stránky

Historie pojišťovny sahá až do roku 1827, kde od roku 1948 do roku 1991 si držela monopolní postavení. Protože je nejstarší pojišťovnou u nás a tohoto postu využila, drží si místo s největším podílem na pojistném trhu 21 % s nemalou nabídkou služeb. Od ratingové agentury získala hodnocení A- se stabilním výhledem. Snaží se modernizovat své služby poskytováním on-line pojištění nebo širokou nabídkou mobilních aplikací Pojišťovna, Horská služba, Fungram atd. Svoje jméno se snaží zviditelnit sponzoringem na různých sportovních a hudebních akcí, nejznámějšími je extraliga ledního hokeje, kde je pojišťovna hlavním partnerem. 2.

Slabé stránky

Slabou stránkou pojišťovny je pokles výnosnosti podniku, může to být způsobeno živelnými katastrofy nebo nepříznivou ekonomickou situací v ČR. Tento pokles je však malý a proto není nijak alarmující. Pojišťovna si udržuje příliš vysoké

44

Vlastní práce

technické rezervy, které jsou při její velikosti zaslouženého pojistného nepotřebné, proto tento fakt řadím mezi slabé stránky, peníze by mohla třeba investovat. 3.

Příležitosti Pojišťovna otevřela pobočku v Polsku, proto můžeme tuto skutečnost označit jako příležitost uchycení se na novém trhu. Pojišťovna získala řadu ocenění, které jí dělají dobré jméno a je jen na ní, jak toho využije. V roce 2013 byly odhaleny pojistné podvody za více než 437 milionů korun, toto odhalení by mohlo zlepšit ekonomickou situaci podniku. 4.

Hrozby

Živelné katastrofy jsou obrovským rizikem a hrozbou pojišťoven na pojistném trhu. Povodně Českou republiku postihují skoro každý rok a přináší škody v řádech tisících. Mezi živelné katastrofy se řadí také požáry, vichřice, krupobití, tíha sněhu atd. Další nemilou hrozbou je segment pojištění motorových vozidel, kde poptávka po tomto pojištění neustále klesá z důvodů velké konkurence a z důvodů tlaku na snižování cen i při růstu nákladů na toto pojištění.

4.4 Analýza Kooperativy 4.4.1

Výkonové ukazatele

Jako v předchozí kapitole nejprve pracuji s tabulkou, kde mám přehled celkového objemu zaslouženého pojistného a podíl neživotního a životního pojištění na pojistném. Pod tyto údaje je vypočítán roční růst pojistného.

Vlastní práce

Tab. 11

45

Zasloužené pojistné pojišťovny Kooperativa

Celkový objem zaslouženého pojistného Neživotní pojištění Životní pojištění Roční nárůst celkového zaslouženého pojistného Roční nárůst NP Roční nárůst ŽP

Jednot ky

2009

2010

2011

2012

2013

mil. Kč

30 996

30 895

30 503

30 616

31 320

mil. Kč mil. Kč

23 300 7 696

22 538 8 357

21 742 8 761

21 506 9 110

21 436 9 884

%

-0,23

-1,27

0,37

2,3

% %

-3,27 8,59

-3,53 4,83

-1,09 3,98

-0,32 8,5

Zdroj: Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa (2009-2013)

Jak si lze povšimnout, v letech 2009 a 2011 trend celkového objemu zaslouženého pojistného mírně klesá a to z důvodů nepříliš příznivé ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti. Je zde patrný rozdíl mezi životním a neživotním pojištění. Neživotní pojištění v prvních letech výrazně klesá, ale v dalších letech už to není tak zřejmé. Z tabulky i grafu je však patrné, že v roce 2010 byl nemalý růst trendu životního pojištění, kde Kooperativa vděčí právě jednorázovým produktům a velmi úspěšným produktům životního pojištění Perspektiva. V roce 2012 je zřejmý rostoucí trend ročního zaslouženého pojistného. Tento správně se vyvíjející trend je zásluhou především růstu v životním pojištění s to především díky rostoucímu zájmu o důchodové zabezpečení i komerční zdravotní pojištění. Neživotní pojištění růst ještě nevykazuje, ale je patrné, že trend nám tolik neklesá, naopak se začíná probouzet a lze předvídat lepší vývoj v budoucnu. Opět je to způsobeno klesajícím zájmen o autopojištění z důvodu obrovské přesycenosti povinného ručení na pojistném trhu. Všechny tyto skutečnosti jsou znázorněny v grafu na obrázku číslo čtyři.

46

Vlastní práce

12 10 8

Životní pojištění

6 4

Neživotní pojištění

2 0 -2

2010

2011

2012

2013

Celkové zasloužené pojistné

-4 -6 Obr. 4 Růst předepsaného pojistného pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 6

4.4.2

Poměrové ukazatele

Jako v předchozí analýze České pojišťovny, tak i v této analýze využiji poměrových ukazatelů k posouzení finanční situace podniku. V prvé řadě ukazatele rentability, které nám podají informace o ziskovosti firmy. V další řadě ukazatele zadluženosti, které jsou odrazem finanční struktury podniku a v neposlední řadě ukazatele likvidity.

Vlastní práce

1.

47


Po zpracování údajů o celkových aktivech, vlastního kapitálu a čistého zisku můžu přejít k výpočtu ukazatelů rentability. ROA jako rentabilitu celkového kapitálu a ROE jako rentabilitu vlastního kapitálu. Opět platí, že hodnoty ROE budou mnohem vyšší. Tab. 12

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa

Ukazatel

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Celková aktiva

mil. Kč

57 941

61 568

62 667

65 903

67 953

Vlastní kapitál

mil. Kč

12 129

13 531

13 019

13 914

14 302

Čistý zisk

mil. Kč

2 416

3 477

2 790

3 246

3 449

ROA

%

4,2

5,6

4,5

4,9

5,1

ROE

%

19,9

25,7

21,4

23,3

24,1

Zdroj: Výroční zpráva Kooperativy (2009-2013)

Prvním potěšujícím poznatkem jsou kladné hodnoty v tabulce, které nám dávají informace o výnosnosti podniku. Můžeme tedy říct, že podnik ve všech zkoumaných letech nespadl na záporné hodnoty. V grafu můžeme zaznamenat spíše stagnující stav trendu, který je hlavně v letech 2009 a 2010 vítající. Z uvedeného můžeme usuzovat, že světová hospodářská krize pojišťovnu Kooperativu výrazně nezasáhla a pojišťovna si tak mohla udržet výsadní místo na pojistném trhu. Jak jsem rozebírala v předchozí části, je zřejmé, že příčinou udržení tohoto postavení je životní pojištění.

48

Vlastní práce

35 30 25 20

ROE

15

ROA

10 5 0 2009

2010

2011

2012

2013

Obr. 5 Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 8

2.

Ukazatele zadluženosti

Stejně jako v analýze České pojišťovny i zde pracuji s ukazateli zadluženosti. Na základě zjištěných údajů z výročních zpráv počítám ukazatele zadluženosti, míry samofinancování a finanční páky. Tab. 13

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Závazky

mil. Kč

45 812

48 037

49 649

51 990

53 651

Vlastní kapitál

mil. Kč

12 129

13 531

13 019

13 914

14 302

Aktiva celkem

mil. Kč

57 941

61 568

62 667

65 903

67 953

Zadluženost

%

79,06

78,02

79,23

78,89

78,95

Míra samofinancování

%

20,93

21,98

20,78

21,11

21,05

4,78

4,55

4,81

4,74

4,75

Finanční páka


Zadluženost podniku se za sledované roky drží pod 80%. Toto číslo je celkem vysoké, ale jak jsme se setkali v případě České pojišťovny, nemusí být vždy rizikové. Zadluženost se nám drží mezi 78 – 79 %, což vykazuje stagnující trend. Rostou nám

Vlastní práce

49

závazky a zároveň i celková aktiva a to rychlejším tempem, proto můžu říci, že je zadluženost v očekávaném stagnujícím tempu. Míra samofinancování se také drží mezí 20 – 21 %, zvláště v posledních letech mírně roste a to je způsobeno růstem vlastního kapitálu. Finanční páka si drží víceméně stejnou hodnotu, nejvyšší však dosahuje v roce 2011, kde na jednu korunu vlastního kapitálu připadá 4,81 Kč aktiv.

79,5 79 78,5 Zadluženost 78 77,5 77 2009

2010

2011

2012

2013

Obr. 6 Ukazatel zadluženosti pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 9

3.

Ukazatele likvidity

V této části kapitoly pracuji s ukazateli likvidity, kde analyzuji likvidní prostředky pojišťovny a posoudím její platební schopnost.

50 Tab. 14

Vlastní práce Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

tis. Kč

44 871

47 063

46 247

47 549

47 598

Technické rezervy tis. Kč

41 689

42 700

43 764

45 948

42 215

Upravený vl. kapitál

tis. Kč

12 129

13 531

13 019

13 914

14 302

Netto zas. pojistné tis. Kč

27 518

26 708

25 475

25 369

25 765

Průměrné investice

tis. Kč

49 715

51 837

52 125

53 198

54 026

Liquidity ratio

%

107,6

110,2

105,7

103,5

112,8

Solvency ratio

%

44,1

50,7

51,1

54,8

55,5

Likvidní aktiva


V tab. 10 můžeme vidět výpočet dvou základních ukazatelů: liquidity ratio a solvency ratio. Doporučená hodnota liquidity ratia by měla být nižší než 100%. Tuto hranici však pojišťovna nedodržuje ani v jednom roce. V roce 2012 se jí podařilo snížit hodnotu na 103,5 %, ale v roce 2013 se hodnota zase zvýšila na 112,8 %, což je nejvyšší hodnota za sledovaná období. Solvency ratio má rostoucí trend a v roce 2013 dosahuje nejvyšší hodnoty a to 55,5 %. Podnik toto pásmo překračuje jen mírně, což není nijak zásadní. Z výsledků tedy můžu usoudit, že pojišťovna je schopna ve všech letech hradit své závazky z vlastních zdrojů.

Vlastní práce Tab. 15

51

Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa

Jednotky Reserve ratio

%

Technické rezervy/ % likvidní prostředky Prům. investice/ % netto zas. pojistné

2009

2010

2011

2012

2013

151,5

159,88

171,79

181,1

163,9

92,9

90,7

94,6

96,6

88,7

180,6

194,1

204,6

209,7

209,7


Z tabulky je evidentní, že ve všech letech hodnoty tohoto ukazatele převyšují doporučované hranice. Nejvyšších hodnot dosahuje v roce 2012, je to způsobeno růstem technických rezerv i při poklesu netto zaslouženého pojistného. Lze tedy říci, že pojišťovna vytváří nadměrné množství technických rezerv. V roce 2013 už technické rezervy výrazně klesají a při mírném nárůstu netto zaslouženého pojistného, proto je tento ukazatel nižší. Druhý ukazatel, který je určen poměrem technických rezerv a likvidních prostředků má doporučenou hodnotu nižší než 100 %. Tento ukazatel vypovídá o výši likvidních prostředků, který má pojišťovna v daný moment k dispozici. Můžu tedy konstatovat, že všechny hodnoty tuto očekávanou hodnotu splňují, i když v roce 2012 je nejvyšší, což je způsobeno obrovským nárůstem technických rezerv. Poslední ukazatel, kde v čitateli stojí průměrné investice a ve jmenovateli netto zasloužené pojistné, určuje, jak se pojišťovna staví k investicím. Je zřejmé, že k investiční činnosti přikládá stále větší význam, neboť hodnota tohoto ukazatele roste.

52

Vlastní práce

SWOT analýza pojišťovny Kooperativa

Tab. 16


Vnější prostředí

Vnitřní prostředí

4.4.3

Silné stránky  Postavení druhé největší pojišťovny ČR  Dlouholetá tradice na trhu  On-line pojištění, mobilní aplikace  Podpora vědy a výzkumu  Rostoucí výnosnost pojišťovny  Vysoké ratingové hodnocení (A+)  Public relations  Růst životního pojištění  Silné kontaktní centrum  Sponzoring Příležitosti  Ocenění jako Nejlepší neživotní pojišťovna  Zájem lidí o nadstandartní servis  Nárůst klientů pojišťovny

Slabé stránky  Zvýšení sazeb v segmentu povinného ručení  Pokles pojištění motorových vozidel

   

Hrozby Živelné katastrofy Vysoká konkurence Pokles poptávky po povinném ručení z důvodu velké konkurence Tlak na snížení ceny povinného ručení a růst nákladů na tuto službu


1.

Silné stránky

Pojišťovna Kooperativa má druhý největší podíl na českém pojistném trhu, který činí 20,5%. Byla založena roku 1991, takže se může chlubit dlouholetou tradicí. Nyní je tato pojišťovna vysoce hodnocena, což odráží rating A+ od ratingové agentury Standard & Poor’s. Pojišťovna vykazuje rostoucí trend výnosnosti i při nepříznivých ekonomických podmínkách. Zásluhou tohoto jevu je růst životního pojištění. Pojišťovna se snaží o zjednodušení práce svým klientům prostřednictvím využívání mobilních aplikací, kde si mohou sjednat pojištění. Tyto aplikace využívají především mladší generace. Pro své zviditelnění využívá sponzoringu, kde poskytuje finanční prostředky například na největší cyklistický seriál Kolo pro život, nebo spojila své jméno s hudební skupinou Čechomor.

Vlastní práce

53

2.

Slabé stránky Slabou stránkou pojišťovny je segment pojištění motorových vozidel. Trh s pojištěním neustále klesá, i když v posledních letech se tento pokles zmírňuje. Pokles je způsoben nižšími prodeji aut a propadem cen povinného ručení. 3.

Příležitosti

Kooperativa se umístila na pozici Nejlepší neživotní pojišťovny v soutěži Nejlepší pojišťovna Hospodářských novin. Toto ocenění může pojišťovna využít jako obrovskou příležitost pro nalákání nových klientů. Také se objevily požadavky klientů po nadstandartních službách. 4.

Hrozby

Hrozby uvádím stejné jako u případu České pojišťovny, kdy živelným katastrofám přikláním nejvyšší váhu. V další řadě je to konkurence a vysoký tlak na segment pojištění motorových vozidel.

54

Diskuze

5 Diskuze V rámci této kapitole jsou shrnuty výsledky obou pojišťoven a je provedena komparace shrnutí dosažených poznatků. Tab. 17

Celkový objem zaslouženého pojistného

Jednot 2009 ky mil. Kč 38 641 mil. Kč 30 996

Česká pojišťovna Kooperativa

2010

2011

2012

2013

37 108 30 895

33 586 30 503

32 140 30 616

32 335 31 320

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovna, Kooperativy (2009-2013).

Z tabulky je patrné, že Česká pojišťovna má absolutně větší objem zaslouženého pojistného ve všech sledovaných letech. To odpovídá jejímu největšímu podílu na českém trhu. V roce 2013 je ovšem rozdíl předepsaného zaslouženého pojistného jen o 1 milion korun českých. V roce 2011 je zaznamenán propad u České pojišťovny, který je způsoben poklesem růstu trhu. U této pojišťovny propad předepsaného zaslouženého pojištění způsobil především pokles životního pojištění. Pojišťovna Kooperativa tento výkyv pojistného trhu obstála velmi dobře, její pojištění pokleslo znatelně méně. Tab. 18


Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

ROA Česká pojišťovna

%

5,8

8,5

3,0

3,2

3,1

Kooperativa

%

4,2

5,6

4,5

4,9

5,1

ROE Česká pojišťovna

%

33,8

43,5

20,4

18,2

17,7

Kooperativa

%

19,9

25,7

21,4

23,3

24,1

Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny, Kooperativy (2009-2013).

Nejvyšších hodnot rentability celkového i vlastního kapitálu dosahují pojišťovny v roce 2010. V roce 2011 je evidentní velký propad, který byl způsoben především poklesem čistého zisku, u České pojišťovny tento zisk klesl až o dvě třetiny hodnoty z roku 2010. Tento pokles zisku byl však zapříčiněn jednorázovými zisky z investování, které se promítly do výsledků roku 2010.

Diskuze

55

V posledních letech i přes nepříznivé situace rentabilita opět stoupá. V roce 2013 Českou republiku zasáhly povodně, které výrazně ovlivnily hospodářský výsledek, Pojišťovna Kooperativa si však dokázala udržet rostoucí trend rentability. Tab. 19

Ukazatel zadluženosti

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Zadluženost Česká pojišťovna

%

82,72

80,42

85,02

82,48

82,33

Kooperativa

%

79,06

78,02

79,23

78,89

78,95

Míra samofinancování Česká pojišťovna

%

17,28

17,21

14,98

17,52

17,67

Kooperativa

%

20,93

21,98

20,78

21,11

21,05

Finanční páka Česká pojišťovna

%

5,79

5,11

6,68

5,71

5,66

Kooperativa

%

4,78

4,55

4,81

4,74

4,75


Je zcela evidentní, že zadluženost obou pojišťoven dosahuje vysokých čísel, i když je doporučovaná hodnota pro zadluženost podniků okolo 40 %. Pro pojišťovny je však typické, že cizí zdroje jsou mnohem vyšší než už ostatních podnikatelských subjektů, neboť je nezbytná tvorba technických rezerv. U České pojišťovny se hodnoty ukazatele pohybují nad 80 %, u pojišťovny Kooperativy pod hodnotou 80 %. Tyto hodnoty nevykazují žádné velké výkyvy. Míra samofinancování je vyšší u pojišťovny Kooperativy, kde se hodnoty pohybují nad 20 %, důvodem je nižší zadluženost. Lze tedy konstatovat, že pojišťovna Kooperativa využívá více vlastních zdrojů než Česká pojišťovna. Výkyv v hodnotách míry samofinancování lze sledovat u České pojišťovny v roce 2011, kde ke své činnosti využívala více cizích zdrojů než v minulých letech. Finanční páka se u České pojišťovny pohybuje okolo 6 %. Nejvyšší hodnotu dosahuje v roce 2011, kdy na 1 jednotku vlastního kapitálu připadaly 4 jednotky celkových aktiv. U pojišťovny Kooperativy jsou hodnoty pod 5 %.

56 Tab. 20

Diskuze Ukazatele likvidity

Jednotky

2009

2010

2011

2012

2013

Liquidity ratio Česká pojišťovna

%

93,2

105,4

96,6

111,2

107,9

Kooperativa

%

107,6

110,2

105,7

103,5

112,8

Solvency ratio Česká pojišťovna

%

79,7

93,9

75,3

97,8

96,7

Kooperativa

%

44,1

50,7

51,1

54,8

55,5

Reserve ratio Česká pojišťovna

%

324,5

340,8

372,3

392,5

382,5

Kooperativa

%

151,5

159,88

171,79

181,1

163,9


Doporučovaná hodnota u liquidity ratia je nižší než 100 %. U České pojišťovny je tato hranice dodržena jen v letech 2009 a 2011, v ostatních letech však hranici mírně převyšuje. Pojišťovna Kooperativa doporučované hodnoty nesplnila ani v jednom roce. Hodnota solvency ratia je doporučovaná v rozmezí 30 – 40 %. Těmto hodnotám se blíží jen Kooperativa v roce 2009, v dalších letech se však hodnoty zvyšují. U České pojišťovny jsou hodnoty v rozmezí 70 – 100 %. Takto vysoké hodnoty nejsou pro pojišťovny nebezpečné, poukazují na dostatek bezpečnostního kapitálu a schopnost hradit závazky. Reserve ratio má doporučované hodnoty v rozmezí 100 – 150 %. Pojišťovna Kooperativa se od tohoto rozmezí odchyluje jen mírně, ovšem Česká pojišťovna má až dvojnásobně vyšší hodnoty než pojišťovna Kooperativa. Takto vysoké technické rezervy jsou zcela zbytečné vzhledem k zaslouženému pojistnému. V závěru praktické části bakalářské práce analyzuji situaci pojišťoven pomocí SWOT analýzy. U České pojišťovny je jednoznačnou silnou stránkou dlouholeté postavení a největší podíl na českém pojistném trhu. Kooperativa i za svoji dvacetiletou působnost dokázala vybojovat místo s druhým největším podílem na trhu. Obě pojišťovny dosahují vysokého ratingového hodnocení a nabízejí široký sortiment služeb, kde Česká pojišťovna vyčnívá především poskytováním služeb v oblastní životního pojištění a pojišťovna Kooperativa v oblasti neživotního pojištění.

Diskuze

57

Velký zájem mají pojišťovny na moderních internetových aplikacích, kde si klienti mohou zřídit pojištění on-line. U České pojišťovny můžu do slabých stránek zařadit vysoké technické rezervy. Finanční prostředky, které jsou v technických rezervách nepotřebné, by se mohly použít pro jiné účely například pro investování. Slabou stránkou obou pojišťoven je pojištění motorových vozidel v odvětví neživotního pojištění. Na pojistném trhu působí velká konkurence a tlačí na snižování sazeb tohoto pojištění. Náklady na pojistná plnění však stále rostou. Příležitosti pojišťoven vidím především v ocenění v mnoha soutěžích, dávají pojišťovnám dobrá jména, vyvolávají u klientů důvěryhodnost a pocit správné volby. Na trhu práce je převyšuje nabídka pracovního kapitálu nad poptávkou, mezi lidmi hledající práci je mnoho kvalifikovaných osob a dnešní doba nabízí velmi kvalitní vzdělání, proto jsou tyto aspekty příležitostmi obou pojišťoven, mohou si vybírat mezi širokou škálou specialistů a mohou tak zkvalitňovat své služby a rozšiřovat svoji činnost. Hrozby obou pojišťoven jsou shodné. Největší hrozbou vidím živelné katastrofy, neboť jejich vlivem můžou být způsobeny za několik minut škody v řádech milionů korun. Pojišťovny musí být stále připraveny na rychlost reakce na tyto události a především musí být schopny dostát svým závazků. Vzhledem k provedené analýze můžu říci, že by to pro pojišťovny neměl být problém. Odvětví neživotního pojištění především pojištění motorových vozidel můžu zařadit také do hrozeb, pokud bude stále větší nátlak na snižování cen sazeb a pokles poptávky po tomto pojištění. Obě pojišťovny si v otázkách finanční situace vedou dobře. Pokud pojistný trh nezasáhnou nečekaně velké katastrofy, pojišťovny by v nejbližších nadcházejících letech neměly mít problém s rentabilitou, likviditou nebo solventností. V případě České pojišťovny, která má nepotřebné množství technických rezerv, by bylo vhodné tyto volné finanční prostředky zainvestovat nebo vložit tam, kde by mohly být více rentabilní. Jelikož se čím dál více zvyšují náklady na škody na zdraví způsobené dopravními nehodami a sazby na pojištění motorových vozidel klesá, mohla by pojišťovna vytvořit projekt nebo kampaň, která by motivovala řidiče k obezřetnějšímu chování na silnicích, pojišťovna by si tak vylepšila své jméno a možná by i přitáhla více klientů do odvětví neživotního pojištění. U pojišťovny Kooperativy můžeme sledovat lepší výsledky poměrových ukazatelů než má Česká pojišťovna. Kooperativa je velmi dobře hodnocena v odvětví pojištění motorových vozidel, proto není potřeba udávat nějaká doporučení, v posledních letech dosáhla i lepšího ratingového hodnocení než Česká pojišťovna. Kooperativa však stále zaujímá druhé místo v podílu na trhu. Tento fakt může být způsoben dlouholetou působností České pojišťovny na českém trhu, a proto si myslím, že pojišťovna Kooperativa má dobré výhledy k tomu, aby obsadila první místo v pořadí českých komerčních pojišťoven a stala se tak pojišťovnou s největším podílem na trhu.

58

Závěr

6 Závěr Předpokladem úspěšného posouzení finanční stránky pojišťoven je finanční analýza. Je to metoda, která nám dává přehled o vývoji financí podniku v minulém, současném a budoucím období. V rámci finanční analýzy můžeme zkoumat údaje jednoho subjektu za několik po sobě jdoucích let, nebo srovnávat údaje mezi více subjekty. Tuto analýzu jsem zvolila jako stěžejní pro posouzení finančního zdraví obou pojišťoven. V další řadě jsem pracovala se SWOT analýzou, která identifikuje slabé a silné stránky podniku vzhledem k příležitostem a hrozbám z vnějšího okolí. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci vybraných pojišťoven na pojistném trhu a podat základní doporučení pro jejich budoucí vývoj. V metodice jsem se zmínila o základních poměrových ukazatelích, které jsou specifické pro komerční pojišťovny. Jedná se především o ukazatele rentability, zadluženosti a likvidity. Specifickými jsou především ukazatele likvidity, neboť podnikatelská činnosti komerčních pojišťoven spočívá především ve shromažďování technických rezerv pro zajištění pojistných plnění. Dále jsme u komerčních pojišťoven neuvažovala s poměrovými ukazateli aktivity, kde se počítá se zásobami, které pojišťovna nemá. Pro naplnění požadovaného cíle bylo potřeba seznámení se s danou problematikou. Základní principy, metody, uživatele a účetní výkazy finanční analýzy jsem popsala v kapitole literární rešerše. Popsala jsem strategii a způsob zpracování SWOT analýzy a v závěru této kapitoly jsem podala obraz o pojišťovnictví, pojistném trhu a specifikách finanční analýzy pojišťoven. Na ukázku jsem uvedla rozvahu a výkaz zisků a ztrát komerčních pojišťoven a popsala způsob tvoření technických rezerv. Náplní praktické části byly dvě české pojišťovny s největším podílem na pojistném trhu. Nejprve jsem pomocí poměrových ukazatelů zhodnotila finanční situaci České pojišťovny, která na domácím trhu dosahuje podílu 23,9 %. Metodou SWOT analýzy jsem analyzovala její silné a slabé stránky vzhledem k příležitostem a hrozbám. Druhou posuzovanou pojišťovnou byla pojišťovna Kooperativa, která disponuje s 20,5 % podílem. Postup posuzování finanční situace podniku byl shodný jako u České pojišťovny. V následující kapitole diskuze jsem všechny dosažené výsledky srovnala a zhodnotila. Dospěla jsem k závěru, že pojišťovna Kooperativa má roční zasloužené pojistné nižší než Česká pojišťovna a to v řádech miliard korun. Poměrové ukazatele vykazují podobné hodnoty, Česká pojišťovna je o něco více zadlužená než pojišťovna Kooperativa, ale tato čísla nejsou nijak mimořádně rozdílná. Dále Česká pojišťovna disponuje mnohem většími technickými rezervami. Na obě pojišťovny působilo několik zásadních vlivů, jedním z nich byl pokles pojistného trhu v roce 2011 a dalšími byly živelné katastrofy. U obou pojišťoven mohu říci, že nemají problém s finančním zdravím podniku a v následujících letech by jim ani žádné tyto problémy hrozit neměly.

Literatura

59

7 Literatura CISKO, Š. Finanční analýza podniku. Žilina: Žilinská univerzita v Žilině, 2006. 239s., ISBN 80-8070-635-2 GRÜNDWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica, 2004, 182s. ISBN 80-245-0684-X KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví, díl II. Finanční analýza účetních výkazů. Praha: Polygon, 1995, 286s. ISBN 80-85967-07-3. MAJTÁNOVÁ, ANNA. Poisťovníctvo: teória a prax = Pojišťovnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, c2006, 288 s. ISBN 80-86929-19-1. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 4. Auktualiz. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011, 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8. RYBIČKA, J., ČAČKOVÁ, P., PŘICHYSTAL, J. Průvodce tvorbou dokumentů. 1. vyd. Bučovice: Martin Stříž, 2011. ISBN 978-80-87106-43-3. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, a.s., 2009. 147s. ISBN 978-80-251-1830-6. VALOUCH, P. Účetnictví komerčních pojišťoven. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 110 s. ISBN 978-80-210-4582-8. VÁVROVÁ, E. Finanční řízení komerčních pojišťoven. Praha: Grada publishing, a. s., 2014, 192 s. ISBN 978-80-247-4662-3 VÁVROVÁ, E. Pojišťovnictví I. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 104s., ISBN 978-80-7375-784-7 VÁVROVÁ, E., HOMOLOVÁ, P. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 128 s. ISBN 978-80-7375-276-7. VOŽENÍLEK, V., CHLAŇ, A. Pojišťovnictví. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, 139s. ISBN 80-7194-564-1

60

Literatura

INTERNETOVÉ ZDROJE: ČESKÁ POJIŠŤOVNA, 2015. [online]. Čtvrtletní zpráva. [cit. 2015-3-23]. Dostupné také z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50003/informace-octvrtletnich-vysledcich-k-31-3-2014.pdf ČESKÁ POJIŠŤOVNA, 2015. [online]. Historie a vývoj České pojišťovny. [cit. 2015-3-23]. Dostupné také z: http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp FINANCE, 2012 [online]. Historie pojišťovnictví ve světě i u nás. [cit. 2015-2-08]. Dostupné také z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/373360-rozctvrceninebo-urok-historie-pojistovnictvi-ve-svete-i-u-nas/ KOOPERATIVA, 2015. [online]. Základní informace. [cit. 2015-3-23]. Dostupné také z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ TEAM FME. SWOT Analysis. [cit. 2015-4-20]. ISBN: 978-1-62620-951-0. Dostupné také z: http://www.freemanagementbook.com/index.html

Seznam obrázků

61

8 Seznam obrázků Obr. 1

Růst předepsaného pojistného České pojišťovny Zdroj: Tab. 3

38

Obr. 2

Ukazatele rentability České pojišťovny Zdroj: Tab. 4

39

Obr. 3

Ukazatel zadluženosti České pojišťovny Zdroj: Tab. 5

41

Obr. 4

Růst předepsaného pojistného pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 6

46

Obr. 5

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 8

48

Obr. 6

Ukazatel zadluženosti pojišťovny Kooperativa Zdroj: Tab. 9

49

62

Seznam tabulek

9 Seznam tabulek Tab. 1

Přehled vybraných ukazatelů a jejich doporučených hodnot

16

Tab. 2

Matice SWOT

24

Tab. 3

Rozvaha komerční pojišťovny

30

Tab. 4

Výkaz zisku a ztráty komerční pojišťovny

31

Tab. 5

Zasloužené pojistné České pojišťovny

37

Tab. 6

Ukazatele rentability České pojišťovny

39

Tab. 7

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny

40

Tab. 8


41

Tab. 9


42

Tab. 10


43

Tab. 11

Zasloužené pojistné pojišťovny Kooperativa

45

Tab. 12

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa

47

Tab. 13

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa

48

Tab. 14


50

Tab. 15


51

Tab. 16


52

Tab. 17

Celkový objem zaslouženého pojistného

54

Tab. 18


54

Tab. 19

Ukazatel zadluženosti

55

Tab. 20

Ukazatele likvidity

56

Seznam zkratek

63

A Seznam zkratek  SWOT

swot analysis

 ROA

return on assets

 ROE

return on equity

 RBNS

reported but not settled

 IBNR

incurred but not reported

Zhodnocení postavení vybraných pojišťoven na pojistném trhu

Recommend Documents