závěrečná zpráva Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku

závěrečná zpráva

Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku

8/2012

Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku

© Sociotrendy, 2012

Obsah

Úvod

3

I. Odd.

ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ

4

1.

Přehled hlavních výsledků

5

2.

Sociotechnická doporučení

14

3.

Vymezení vybraných pojmů

17

II. Odd.

ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ

18

1.

Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje

19

2.

Schopnost respondentů vyhledat pomoc

26

3.

Informovanost o sociálních službách

27

3.1

Dostatek informací o sociálních službách

27

3.2

Využívání informačních zdrojů o sociálních službách

28

4.

Typy využívaných sociálních služeb

32

5.

Specifické služby pro děti a mládež

38

6.

Preference druhů pomoci

40

7.

Placení sociálních služeb

44

8.

Spokojenost s dostupností sociálních služeb

47

9.

Typy požadovaných sociálních služeb

52

9.1

Požadované sociální služby – součet voleb

56

9.2

Společensky nejdůležitější sociální služba

59

9.3

Společensky nejdůležitější sociální služba podle cílových skupin a podle oblastí regionu

61

10.

Hodnotové hierarchie

66

III. Odd. TABULKOVÁ PŘÍLOHA

70

www.sociotrendy.cz

2 strana | 77 celkem

ÚVOD Cílem průzkumu „Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku“, který byl realizován v rámci projektu „Rozvoj sociálních služeb na Kyjovsku, II.etapa“, bylo zmapovat nezávislou výzkumnou agenturou potřeby občanů orientované na aktuální i potenciální využívání sociálních služeb v regionu Kyjovska a porovnat s výstupy výzkumného šetření z r. 2008. Zadavatel průzkumu výsledky využije v procesu přípravy Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015. K řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie, v níž je důraz kladen na interakce všech participujících v průběhu výzkumu. -‐ -‐

-‐

Byly zjištěny údaje zaznamenané tazatelem do dotazníkového archu. Řízený rozhovor umožňoval respondentům zvážit problematiku sociálních služeb, se kterou se mnozí setkali v rámci dotazování poprvé. Respondenti měli možnost vyjádřit se i k okolnostem, s nimiž by se oni sami, případně jejich spoluobčané, mohli setkat v budoucnu, ačkoliv pro mnohé aktuálně problémové nebyly. Interakce dotázaných a tazatelů měly za následek, že si respondenti uvědomovali, že o jejich stanovisko je zájem a mohou tak přispět svým vyjádřením k naplnění cíle, který byl výzkumným šetřením realizován.

Zpráva je členěna do tří hlavních oddílů. V prvním jsou shrnuty výsledky a navržena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny použité analýzy včetně zdůvodnění závěrů a třetí oddíl obsahuje tabulkové přílohy.

www.sociotrendy.cz


I. Oddíl

ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ www.sociotrendy.cz


PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořilo 324 jedinců žijících na Kyjovsku. Jednalo se jednak o občany, kteří již sociální služby využívali jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení, jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“, „osoby s duševním onemocněním“ a „běžná populace -‐ veřejnost“. Cílová skupina „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ byla ještě rozčleněna na čtyři specifické podskupiny: „děti a dospívající v problémech“, „rodina v problémech“, „osoby v krizi“ a poslední podskupinu tvořily „osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti“. „Do skupiny „běžná populace -‐ veřejnost“ byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu výzkumného souboru. Je zřejmé, že dotazované osoby mohly spadat do více cílových skupin, např. do skupiny osob se zdravotním postižením, do skupiny osob s rodinnými problémy, případně běžné populace. Nicméně byla volena vždy pouze jedna cílová skupina podle rozhodnutí respondenta. S ohledem na vymezení výzkumného cíle byl pro výběrové šetření použit stratifikovaný postup, pomocí něhož bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí předmětu zkoumání. S jednotlivými občany byly provedeny strukturované rozhovory prostřednictvím tazatelské sítě. Síť tazatelů byla sestavena z osob, jejichž určité osobnostní i profesionální kvality zvýhodňovaly vést řízené rozhovory s ohledem na výzkumný cíl. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Terénní šetření proběhlo v období červen-‐červenec 2012 v obcích s rozšířenou působností (ORP) Kyjov. Datová struktura obsahovala 324 záznamů a 195 znaků, celkem 63180 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i informace verbálního charakteru. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. SCHOPNOST RESPONDENTŮ VYHLEDAT POMOC

Celkově: Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do složité sociální situace. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Respondentům byl položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli při řešení pro ně složité životní situace obrátit. Celkově respondenti převážně vědí, jak mají v případě nouze postupovat. Konkrétní zjištění: -‐ Necelá polovina dotázaných (48 %) rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit, rozhodně neví pouze 1 % dotázaných. -‐ Znalost, na koho by se měl respondent obrátit při řešení složité životní situace, není závislá na příslušnosti respondenta ke zkoumané oblasti regionu. 2. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Celkově: Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. V r. 2008 se jednalo jen o třetinu respondentů, informovanost se v současnosti zlepšila. Pouze méně než desetina dotázaných se vyjádřila, že informace nepotřebuje. www.sociotrendy.cz


Konkrétní zjištění: Dostatek informací o sociálních službách -‐ Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. -‐ Informovanost je v současnosti lepší než v r. 2008, kdy dostatek informací měla třetina respondentů. -‐ Způsob hodnocení dostatečnosti těchto informací není závislý na cílové skupině, která tuto okolnost posuzuje. Využívání informací o sociálních službách Informace z oblasti sociálních služeb jsou respondenty získávány z různých zdrojů. Nejčastěji jsou využívány informace: -‐ -‐

od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), následují informace získávané z internetu a od odborného pracovníka (např. lékaře v intenzitě „spíše využívají“).

Nejlepší způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vnímají respondenti: -‐ -‐ -‐

od pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu, z internetu, od blízkých osob (rodiny, přátel, známých).

3. TYPY VYUŽÍVANÝCH SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB

Celkově: Nejčastěji využívané sociální služby jsou zejména sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), pečovatelská služba (§ 40), kluby seniorů, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62). Konkrétní zjištění: Další využívané sociální a související služby byly: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením půjčování kompenzačních pomůcek mateřské centrum osobní asistence

Vyjmenované typy služeb byly využívány více než deseti procenty dotázaných. Celková spokojenost s využívanými sociálními službami Intenzita celkové spokojenosti s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili. - Nejlépe byly hodnoceny služby: Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), Pečovatelská služba (§ 40), Mateřské centrum, Kluby seniorů, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62-‐ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení). Potřebnost sociálních služeb -

Sociální služby, které jsou z pohledu respondentů nejvíce potřebné: -

sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.), půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.), pečovatelská služba, domovy pro seniory,

www.sociotrendy.cz


-

domovy pro osoby se zdravotním postižením.

4. SPECIFICKÉ SLUŽBY PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Celkově: Více než polovina dotázaných uvedla, že se se záškoláctvím nezletilých (ve věku 15-‐18 let) nesetkala. S tímto sociálním jevem se nejčastěji setkali respondenti z cílové skupiny veřejnost a osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi.

Konkrétní zjištění: -

-

Na dotaz, zda by respondenti souhlasili s vyhledáváním nezletilých (ve věku 15-‐18 let) v různých lokalitách (restauracích, parcích apod.) v době, kdy by měli být přítomni ve vyučování, většina dotázaných odpověděla, že by souhlasila. Na upřesnění, kdo by měl toto vyhledávání nebo monitorování nezletilých provádět, většinou bylo odpovězeno, že by to měla dělat policie (zejména městská), také dobrovolníci a příp. pracovníci sociálních služeb.

5. PREFERENCE DRUHŮ POMOCI

Celkově: Bylo zjišťováno, jaký druh pomoci respondenti upřednostňují, pokud jsou v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých. Rovněž bylo zjišťováno, jaký druh pomoci by respondenti upřednostňovali, pokud by byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých. Konkrétní zjištění: Současné upřednostnění druhu pomoci - Pokud jsou respondenti v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř dvě třetiny z nich preferují domácí péči - Na druhém místě se jedná o preferenci ústavní péče - Upřednostnění ústavní péče se týká skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina respondentů by preferovala „domácí péči“. Na dalších místech se jednalo o dům s pečovatelskou službou a o docházku do denního centra, denního stacionáře. -

-

Domácí péče převažuje ve všech cílových skupinách. Na dalších místech se jedná o docházku do denního centra, denního stacionáře u skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, stejně jako u skupiny Osoby s duševním onemocněním. U skupiny senioři a osoby se zdravotním postižením se jedná o dům s pečovatelskou službou stejně jako u veřejnosti.

6. PLACENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Konkrétní zjištění: -

Necelá pětina dotázaných je ochotna platit částku do 100,-‐ Kč, další pětina částku do 500,-‐ Kč

www.sociotrendy.cz


-

-

Malý podíl dotázaných by připlácet nechtěl (5,6 %), případně by byl ochoten připlácet do částky 50,-‐ Kč. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili celoživotně sociální pojištění. Nejvíce dotázaných by bylo schopno připlácet v rozmezí 100 až 1500,-‐ Kč. Ochota respondentů za sociální služby připlácet není závislá na jejich příslušnosti k oblastem regionu. Schopnost připlácet za sociální služby u osob a rodin ohrožených, v problémech a v krizi je nižší, v rozmezí částky do 50 a 100,-‐ Kč, rovněž zvýšením četnosti „neschopnosti“ připlácet.

7. SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Celkově: Celková spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím ohodnocení jednotlivých charakteristik používaných sociálních služeb. Jednalo se o „oznámkování“ charakteristiky služby na školské stupnici. Pokud uvedenou sociální službu nepoužívali, služba známkována nebyla. Respondenti jsou s jednotlivými charakteristikami jimi používaných sociálních služeb celkově spíše spokojeni, současné sociální služby si proto nevyžadují zásadní změny. Konkrétní zjištění: -‐

Největší spokojenost uživatelů služeb je s personálem (odborností a kvalifikací) a spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze), rovněž spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby). Pro zajímavost uvádíme i spokojenost s „jinou charakteristikou“, která byla upřesněna jako např. „prostředí“. Relativně nejhorší je spokojenost s odstraněním technických bariér v zařízeních.

Celková spokojenost uživatelů sociálních služeb s charakteristikami zařízení je podle jednotlivých skupin diferencovaná. Spokojenost od největší spokojenosti k nejmenší je uváděna pro každou charakteristiku zařízení podle cílových skupin. -

-

-

-

-

-

-

Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s finanční dostupností zařízení je: „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „běžná populace – veřejnost“, „osoby s duševním onemocněním“ a „senioři a osoby se zdravotním postižením“ Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s dopravou (v dosahu MHD do 10 min. chůze) do zařízení je: „běžná populace – veřejnost“, „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „osoby s duševním onemocněním“ a „senioři a osoby se zdravotním postižením“. Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s dosahem zařízení v regionu je: „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „běžná populace – veřejnost“, „osoby s duševním onemocněním“ a „senioři a osoby se zdravotním postižením“. Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) je: „senioři a osoby se zdravotním postižením“, „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „běžná populace – veřejnost a „osoby s duševním onemocněním“ Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s kapacitou zařízení je: : „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, senioři a osoby se zdravotním postižením“, „běžná populace – veřejnost“ a „osoby s duševním onemocněním“ Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s odstraněním technických bariér v zařízeních je: „osoby s duševním onemocněním“, „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“ a „běžná populace – veřejnost“ Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s odborností a kvalifikací personálu v zařízeních je: „osoby s duševním onemocněním“, „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“ a „běžná populace – veřejnost“

www.sociotrendy.cz


-

-

Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s mezilidskými vztahy personálu (ochotou a komunikací) je: „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „osoby s duševním onemocněním“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“ a „běžná populace – veřejnost“ Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s informovaností o sociálních službách je: „osoby s duševním onemocněním“, „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“ a „běžná populace – veřejnost“

8. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Celkově: Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle osobních preferencí. Službu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý až třetí typ služby ze seznamu dvaceti osmi typů služeb, který jim byl nabídnut. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Součtem tří výběrů služeb podle pořadí požadovaných služeb byl získán „umělý“ znak, nejčastěji byly voleny služby: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Odstraňování architektonických bariér Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ...) Chráněné dílny pro ZP a rozšíření nabídky pro využití volného času

Konkrétní zjištění: Nejčetnější typy služeb podle pořadí jsou v jednotlivých volbách následující: V prvním výběru byly nejčastěji realizovány volby typů služeb: -‐ Odstraňování architektonických bariér -‐ Rozšíření poradenství pro různé oblasti života -‐ Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života -‐ Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince -‐ Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví -‐ Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů služeb: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Odstraňování architektonických bariér Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Bydlení pro zdravotně postižené

www.sociotrendy.cz


Ve třetím výběru byly nejčastěji voleny typy služeb: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření nabídky pro využití volného času Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.)

Společensky nejdůležitější typ sociálních služeb Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že z nabídnutého seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. Na prvních třech místech byly voleny požadavky na Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Na dalších místech se jednalo o Rozšíření nabídky pro využití volného času, Na specifické programy pro rodiny, Odstraňování architektonických bariér, Bydlení pro seniory, Chráněné dílny pro ZP. Společensky nejdůležitější sociální služba podle cílových skupin a podle oblastí regionu Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní cílové skupině byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní cílové skupině a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby. Skupinou „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“: -‐ -‐ -‐

Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Bydlení pro občany v životní krizi

Skupinou „senioři a osoby se zdravotním postižením“: -‐ -‐

Odstraňování architektonických bariér Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu

Skupinou „osoby s duševním onemocněním“: -

Rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení Na jiný typ služeb

Skupinou „běžná populace -‐ veřejnost“: - Bydlení pro zdravotně postižené Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní lokalitě v regionu byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní oblasti regionu a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby: Pro oblast Kyjovska: -

Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince

Pro oblast Ždánicka: -

Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Rozšíření nabídky pro využití volného času

Pro oblast Bzenecka: -

Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví

www.sociotrendy.cz


-

Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Bydlení pro zdravotně postižené Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

9. HODNOTOVÉ HIERARCHIE

Celkově: Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Vymezujeme je jako „koncepce“ individua, které potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prostředky a cíle jednání. Vědění zvláště o cílových individuálních hodnotových hierarchiích zkoumaných osob má stěžejní důležitost v tom aspektu, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i s ním související hodnoty a viditelné příznaky jejich ohrožení. Respondentům byly položeny dotazy týkající se skupiny hodnot, které jsou různou mírou v jejich životě důležité. Rovněž bylo zjišťováno, jak dalece jsou u nich tyto hodnoty naplněny. Ze znalosti intenzity hodnot vyplývá i znalost potřeb respondentů. Rovněž lze vzájemným porovnáním výpovědí o důležitosti hodnot a potřeb odhalit konzistenci a validitu zjištěných odpovědí. Na preferenci hodnot se od roku 2008 změnilo málo. Respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Ve druhé polovině nabízených hodnot se objevuje jako první „příjemný život v dostatku“ jako jedna z tzv. „materialistických“ hodnot. Následují: radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí, „sebevzdělávání“, dostatek peněz, dobré zaměstnání a vlastní majetek. Postmaterialistické hodnoty (orientace mimo „sebestřednost“ jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se nejen o duchovní či náboženské hodnoty, ale i o politickou činnost. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že duchovní či politická orientace je respondenty celkově chápána obdobně. Konkrétní zjištění: Jestliže porovnáváme jednotlivé indexy důležitosti konkrétních hodnot, změna k posunu směrem k důležitějším hodnotám je v hodnotě „spokojený partnerský vztah“, „dobré manželství“ směrem ke zvýšení její důležitosti, obdobně hodnota „pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)“ a „žít náboženským životem (v církvi apod.)“. Ostatní hodnoty zůstaly na stejné úrovni, případně jejich důležitost mírně poklesla, např. u hodnoty „příjemný život v dostatku“, „dobré zaměstnání, být v něm úspěšný“, „vlastní majetek“, „zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci“, jak je uvedeno v grafu 10.1 (modré body jsou od osy vzdálenější). Index důležitosti hodnot: -

stabilní a relativně dobré zdraví pocit bezpečí ve svém domově mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. dobří přátelé spokojený partnerský vztah, dobré manželství

10. POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU

Výzkumný soubor byl tvořen jednak občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali, jednak těmi občany, kteří již využívali sociální služby (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení). Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“, „osoby s duševním onemocněním“ a „běžná populace -‐ veřejnost“. Cílová skupina „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ byla ještě rozčleněna na čtyři specifické www.sociotrendy.cz


podskupiny: „děti a dospívající v problémech“, „rodina v problémech“, „osoby v krizi“ a poslední podskupinu tvořily „osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti“. „Do skupiny „běžná populace, resp. veřejnost“ byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu zkoumaného souboru. Další zastoupení jednotlivých skupin v souboru bylo: „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, „senioři a osoby se zdravotním postižením“ a „osoby s duševním onemocněním“. 11. SHRNUTÍ

Téměř polovina dotázaných rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit. Znalost, na koho by se měl respondent obrátit při řešení složité životní situace, však není závislá na příslušnosti respondenta ke konkrétní cílové skupině. Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. V r. 2008 se jednalo pouze o třetinu respondentů. Pro získávání informací z oblasti sociálních služeb jsou nejčastěji využívány informace o sociálních službách od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), následují informace získávané z internetu a od odborného pracovníka (např. lékaře v intenzitě „spíše využívají“). Nejčastěji využívané sociální a související služby jsou zejména sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), pečovatelská služba (§ 40), kluby seniorů, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení, volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66). Celková spokojenost s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili (viz tabulka 4.2). Největší spokojenost je se službami: Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), Pečovatelská služba (§ 40), Mateřské centrum, Kluby seniorů, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62). Na dotaz, zda se respondenti setkali během posledního roku se záškoláctvím nezletilých (ve věku 15-‐18 let), více než polovina dotázaných uvedla, že se se záškoláctvím nesetkala a na upřesnění, kdo by měl toto vyhledávání (monitorování) nezletilých provádět, většinou byly odpovědi, že by to měla dělat policie (zejména městská), také dobrovolníci a pracovníci sociálních služeb. Pokud jsou respondenti v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř dvě třetiny z nich (60%) preferují domácí péči. Pokud by respondenti byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina respondentů (57%) by preferovala „domácí péči“. Na dalších místech se jednalo o dům s pečovatelskou službou a o docházku do denního centra, denního stacionáře. Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup potravin. Necelá pětina dotázaných je ochotna platit částku do 100,-‐ Kč, další pětina částku do 500,-‐ Kč. Malý podíl dotázaných by připlácet nechtěl (5,6 %), případně by byl ochoten připlácet do částky 50,-‐ Kč. Roztřídění finančních možností je diferencované zejména u cílové skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, na rozdíl od ostatních skupin. Celková spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb. Největší spokojenost uživatelů služeb je s personálem (odborností a kvalifikací) a spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze), rovněž spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí

www.sociotrendy.cz


provozní doby). Pro zajímavost uvádíme i spokojenost s „jinou charakteristikou“, která byla upřesněna jako např. „prostředí“. Relativně nejhorší je spokojenost s odstraněním technických bariér v zařízeních. Porovnáme-‐li aktuální údaje s údaji z roku 2008, ve všech položkách nastalo v dostupnosti služeb zlepšení. Pouze v situaci „odstraňování bariér“ je situace z pohledu respondentů stejná jako v r. 2008. Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Součtem všech výběrů služeb získáváme pořadí volených služeb: Rozšíření poradenství pro různé oblasti života; Odstraňování architektonických bariér; Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života; Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince; Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví; Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.); Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi; Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.); Chráněné dílny pro ZP a Rozšíření nabídky pro využití volného času. Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze vybírali pouze jednu sociální službu. Na prvních třech místech byly voleny požadavky na Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní cílové skupině byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Pro skupinu „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“: Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.); Bydlení pro občany v životní krizi. Pro skupinu „senioři a osoby se zdravotním postižením“: Odstraňování architektonických bariér; Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu. Pro skupinu „osoby s duševním onemocněním“: Rozšíření sociální rehabilitace; Na podporu pěstounské péče; Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení. Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní lokalitě v regionu byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní oblasti regionu a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby: Pro oblast Kyjovska: Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince. Pro oblast Ždánicka: Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; Rozšíření nabídky pro využití volného času. Pro oblast Bzenecka: Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví; Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; Bydlení pro zdravotně postižené a Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Na preferenci hodnot se od roku 2008 v zásadě změnilo jen málo. Respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Ve druhé polovině nabízených hodnot se objevuje jako první „příjemný život v dostatku“ jako jedna z tzv. „materialistických“ hodnot. Následují „radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí“, „sebevzdělávání“, „dostatek peněz“, „dobré zaměstnání“ a „vlastní majetek“. Postmaterialistické hodnoty (orientace mimo „sebestřednost“ jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se nejen o duchovní či náboženské hodnoty, ale i o politickou činnost. Z tohoto úhlu pohledu je duchovní či politická orientace respondenty celkově chápána obdobně. Jestliže porovnáváme jednotlivé indexy důležitosti konkrétních hodnot, změna k posunu směrem k důležitějším hodnotám je v hodnotě „spokojený partnerský vztah, dobré manželství“ směrem ke zvýšení její důležitosti, obdobně hodnota „pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)“ a „žít náboženským životem (v církvi apod.)“. Ostatní hodnoty zůstaly na stejné úrovni, případně jejich důležitost mírně poklesla, např. u hodnoty „příjemný život v dostatku“, www.sociotrendy.cz


„dobré zaměstnání, být v něm úspěšný“, „vlastní majetek“, „zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci“. SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Na základě uvedených zjištění, která byla doplněna o zúčastněná pozorování a individuální hloubková interview, specifikujeme následující doporučení: I. Rozvíjet v současnosti již existující sociální a související služby, které jsou zaměřené zejména na: - Poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.) -

Pečovatelskou službu (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.)

-

Kluby seniorů

-

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež -‐ (ambulantní formu, návštěva dětí v zařízení)

-

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

-

Mateřské centra

-

Osobní asistenci

-

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

-

Terapeutické komunity

-

Sociální rehabilitaci

-

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež -‐ terénní formu kontaktu

-

Sociálně zdravotní služby

-

Služby následné péče

-

Jídelny

-

Sociálně psychiatrickou službu pro duševně nemocné

-

Odlehčovací služby

-

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

II. Zlepšit, ve smyslu upravit směrem k individuálním potřebám klientů, služby: - Chráněné bydlení -

Domy na půl cesty

-

Domovy se zvláštním režimem

-

Azylové domy

-

Nízkoprahová denní centra

-

Chráněné dílny

-

Krizová pomoc

-

Intervenční centra

-

Noclehárny

-

Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení)

-

Týdenní stacionáře

-

Přechodné zaměstnávání

-

Raná péče

-

Svoz občanů

-

Sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné

www.sociotrendy.cz


-

Tlumočnické služby

-

Ošacovací střediska

-

Sociálně terapeutické dílny

-

Telefonická krizová pomoc

-

Průvodcovské a předčitatelské služby

-

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

-

Podpora samostatného bydlení

-

Odlehčovací služby

-

Tísňová péče

III. Nabízet poskytovatelům jasně formulované dotační programy orientované na potřeby uživatelů sociálních služeb, konkrétně na podporu v oblastech: SLUŽBY NA ZÍSKÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ A PRACOVNÍ PORADENSTVÍ -

Zajistit služby orientované na získání zaměstnání a pracovní poradenství zejména s orientací na oblasti Bzenecka a pro všechny cílové skupiny.

-

Vybudovat/rozšířit chráněné dílny pro osoby s duševním onemocněním (podle požadavků jednotlivých lokalit).

INFORMOVANOST A PORADENSTVÍ -

Rozšíření informovanosti a poradenství o problémech ohrožující zdraví, zejména pro skupinu „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ s orientací na oblasti Ždánicka a Bzenecka.

-

Do informovanosti o sociálních službách zapojit různé hromadné sdělovací prostředky: regionální média (televizi, regionální rozhlas, tisk).

-

Do informovanosti o sociálních službách zapojit pracovníky státní správy (města, obce), rovněž odborné pracovníky (lékaře, psychology apod.) s orientací jak pro nejširší veřejnost, tak pro všechny cílové skupiny.

-

Informovat nejširší veřejnost o změnách v nabídce sociálních služeb (o vytvoření nových typů služeb, rozšířené provozní době atp.).

-

Pořádat „dny otevřených dveří“ v zařízeních sociálních služeb (soukromých, městských apod.).

-

Pokračovat v rozšíření informovanosti o sociálních službách zapojením profesionálních organizací (roznáška nabídky služeb formou letáků do domovů občanů apod.) pro všechny cílové skupiny.

-

Pokračovat v zajištění lokalit (místností v prostorách úřadů měst a obcí), v nichž by byl provozován v odpovídající době Internet přístupný pro nejširší veřejnost.

SOBĚSTAČNOST JAKKOLIV ZNEVÝHODNĚNÝCH OBČANŮ, SLUŽBY PRO SPECIFICKÉ POPULACE, OBČANY V KRIZI -

Rozšiřovat služby umožňující soběstačnost jedince (zdravotně postižených, dlouhodobě nemocných, seniorů, sociálně znevýhodněných apod.) v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), především v oblasti Kyjovska.

-

Rozšířit provoz služeb i mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky) v již existujících sociálních zařízeních, zejména pro skupinu „senioři a osoby se zdravotním postižením“.

-

Pokračovat v rozšíření/vytvoření služby „domácí péče“ s cílem navštěvovat především seniory, kteří žijí ve své domácnosti sami, poskytovat jim informace z oblasti sociálních služeb a „monitorovat“ jejich osobní situaci (pomáhat při řešení pro ně problematických situací).

www.sociotrendy.cz


-

Vznik služby dobrovolnictví. Zapojit občany -‐ dobrovolníky do služby „společnost do domácnosti“, vyškolit je pro různou úroveň osobní asistence apod.

-

Zachovat stávající denní stacionáře pro seniory.

BYDLENÍ (DLOUHODOBÉ) -

Pokračovat v přípravě projektů orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy bydlení pro zdravotně postižené, zejména v oblasti Bzenecka.

-

Pokračovat v zajišťování stávající sítě domů s pečovatelskou službou (bydlení pro seniory).

-

Pokračovat v přípravě projektů orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy krizových bytů pro osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi.

-

Připravit/pokračovat v projektech orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy bytů (např. chráněné bydlení, bydlení „na zkoušku“) pro občany s duševním onemocněním.

-

Zachovat stávající pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, domovy pro seniory, azylové domy apod.).

-

Pokračovat v zajištění sítě nocleháren pro osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi.

ODSTRAŇOVÁNÍ TECHNICKÝCH BARIÉR -

Zajistit odstraňování architektonických i dalších technických bariér ve všech zařízeních zdravotních i sociálních služeb, rovněž ve všech oblastech státní správy a veřejných institucí, včetně doplňování informačních tabulí pro občany se ztrátou sluchu a typem písma pro nevidomé a technikou se zvukovými informacemi, zejména v oblasti Bzenecka.

SLUŽBY ORIENTOVANÉ NA VOLNOČASOVÉ AKTIVITY A ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČÍ OBČANŮ -

Pokračovat v podporování klubové činnosti zejména pro „seniory a osoby se zdravotním postižením“.

-

Využít potenciálu dobrovolníků/hlídek ve veřejných prostranstvích pro možnost zajistit subjektivní pocit bezpečí občanů.

-

Připravit projekty orientované na rozšíření nabídek volnočasových aktivit pro všechny cílové skupiny.

-

Zajistit technické podmínky pro vhodné využití volného času občanů všech cílových skupin a věkových kategorií: volně přístupná hřiště pro děti, prostory pro sportovní aktivity.

www.sociotrendy.cz


VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ Vysvětlení vybraných pojmů a symbolů, které jsou ve zprávě používány: Respondent – dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém – jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs – symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na položenou otázku. N – symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek). Validní – obsahově platný. Znak, charakteristika, proměnná – termíny používané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Různé druhy znaků jsou rozlišené podle způsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichž může nabývat. Např. znak "pohlaví" má úrovně "muž", "žena". Jestliže jsou jednotlivé úrovně znaku uspořádané podle velikosti, v našem případě se jednalo o "oznámkování" na školní stupnici 1 až 5, jedná se o tzv. ordinální znak. Pro ordinální znaky můžeme používat "zhuštěné" informace např. pomocí "indexu charakteristiky" a " koeficientu V ". Číselný (metrický) znak má úroveň danou konkrétním číslem. Index spokojenosti – je zjišťován jako vážený průměr odpovídajících hodnot číselného nebo ordinálního znaku. Je mírou jeho centrální tendence. Může nabývat hodnot v rozsahu měřící stupnice. Při interpretaci je nutné respektovat logickou orientaci stupnice. V našem výzkumu index nabývá číselných hodnot z intervalu 1 až 5. Čím nižší je odpovídající číslo, tím lepší je ohodnocení znaku. Je používán pro rychlejší přehlednější komparaci (porovnání) odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.), jestliže preferujeme centrální informaci o zkoumané veličině. Koeficient V – je mírou odklonu od centra ordinální měřící stupnice. Je vytvořen tak, že centrální informaci o znaku vynechává. Může nabývat hodnot z intervalu -‐1 až 1 (pro jakkoliv dlouhou stupnici). Čím větší je číselná hodnota koeficientu v daném směru, tím více jsou dotázaní spokojeni (v případě kladné orientace) či nespokojeni (v případě záporné orientace) s charakterem zkoumaného znaku. Koeficient V je používán rovněž pro přehlednější komparaci odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.). Při komparacích bereme v úvahu nejen velikost, ale i relace vzhledem k obsahově podobným charakteristikám. Statistický test – je specifická procedura používaná při výběrovém zjišťování pravděpodobnostního charakteru. Stručně lze statistický test chápat jako míru odklonu zjišťované okolnosti od předpokládaného modelu (zpravidla nezávislosti) zkoumaných veličin (proměnných). Podle řešeného typu úlohy se používají specifická testová kritéria, přičemž zpravidla volíme míru chyby 5% (sig=,05).

www.sociotrendy.cz


II. Oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ www.sociotrendy.cz


1. POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU – ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Výzkumný soubor byl tvořen jednak občany, kteří dosud sociální služby nevyužívají a jednak těmi, kteří využívají sociální služby jako aktuální nebo jsou bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“, „senioři a osoby se zdravotním postižením“, „osoby s duševním onemocněním“ a „běžná populace -‐ veřejnost“. Cílová skupina „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ byla ještě rozčleněna na čtyři specifické podskupiny: „děti a dospívající v problémech“, „rodina v problémech“, „osoby v krizi“ a poslední podskupinu tvořily „osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti“. „Do skupiny „běžná populace, resp. veřejnost“ byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu (44%) zkoumaného souboru. Další zastoupení jednotlivých skupin v souboru bylo: „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ (15%), „senioři a osoby se zdravotním postižením“(33%) a „osoby s duševním onemocněním“ (8%). Poměrové zastoupení cílových skupin ve výzkumném souboru je uvedeno tabulkou 1.1 a grafem 1.1. Podrobné členění uvnitř cílových skupin tak, jak bylo vymezeno zadavatelem, je uvedeno v tabulce 1.2. V dalším textu je pro třídění cílových skupin s ohledem na zkoumaná témata používáno sdružené členění, viz tabulka 1.1. Redukce je užívána z důvodu přehlednosti výstupních informací. Tabulka 1.1 Cílové skupiny osob Skupiny osob

Abs

%

I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi

59

18,2

II. Senioři a osoby se zdravotním postižením

88

27,2

III. Osoby s duševním onemocněním

28

8,6

IV. Běžná populace -‐ veřejnost

149

46

Celkem

324

100

Graf 1.1 Cílové skupiny – Převažující zařazení (%, N=324)


18%

II. Senioři a osoby se zdravotním pos„žením

46% 27%


9%

IV. Běžná populace -‐ veřejnost

www.sociotrendy.cz


Tabulka 1.2 Cílové skupiny osob – podrobné členění

Abs

%

I. 1. děti a dospívající v problémech

11

3,4

I. 2. rodina v problémech

26

8,0

I. 3. osoby v krizi

22

6,8

II.1. senioři

45

13,9

II.2 osoby se zdravotním postižením

43

13,3

III.1 osoby s duševním onemocněním

28

8,6

IV.1 veřejnost

149

46,0

Celkem

324

100,0

Přímý dotaz na aktuální využívání sociálních služeb položen nebyl. Tato okolnost byla zjišťována z poskytnutých odpovědí nepřímo dotazem na používání různých druhů sociálních služeb. Jestliže žádné typy služeb uvedeny nebyly, byl dotázaný zařazen do skupiny „neuživatel“. Tato skupina má význam potenciálních uživatelů sociálních služeb a tvoří necelou polovinu výzkumného souboru, viz graf 1.2. V každé cílové skupině se nacházeli občané, kteří uvedli, případně i neuvedli, typ používané sociální služby, viz tabulka 2 v příloze a graf 1.3. Graf 1.2 Aktuální uživatelé sociálních služeb (%, N=324)

35%

65%

Graf 1.3 Skupiny osob a aktuální uživatelé sociálních služeb (Abs, N=324)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

neuživatel

uživatel neuživatel




www.sociotrendy.cz

uživatel

IV. Veřejnost


V zařízení ústavní péče se nacházelo 8,6 % (celkem 28 jedinců) dotázaných. Z nich necelá třetina (32 %) uvedla jako důvod pobytu „jiné“ než explicitně vyjmenované. V těchto případech se jednalo především o občany s mentálním postižením a jako důvod pobytu v ústavním zařízení byla uváděna např. nemožnost rodiny starat se o osobu blízkou, nařízená ústavní péče apod. Tyto důvody však mohou být zařazeny do zdravotních důvodů. Proto celkově „zdravotní důvody“ jsou nejčastějším důvodem pro pobyt dotázaných v ústavním zařízení u téměř tří čtvrtin respondentů. Další důvody pobytu v ústavním zařízení jsou uvedeny v tabulce 1.3. Tabulka 1.3 Důvod umístění v ústavní péči

Abs Zdravotní důvody

7

2,2

19,4

Osamocení

6

1,9

6,5

Řešení bytové situace

1

,3

6,5

Pomoc s péčí o domácnost a o sebe

5

1,5

6,5

Jiné

9

2,8

9,7

28

8,6

100,0

296 324

91,4 100,0

Celkem

Vynechané údaje

Celkem

Validní %

%

Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno převahou žen (63 %), jak je uvedeno v grafu 1.4. Graf 1.4 Pohlaví (%, N=324)

37% muž

63%

žena

Věkové rozložení dotázaných výzkumného souboru je podrobně uvedeno tabulkou 5, v tabulkové příloze. Ve věkovém rozmezí 26-‐55 let se nacházela více než polovina dotázaných (53%) a více než čtvrtina dotázaných (28 %) v rozmezí 56 a více let, jak je uvedeno v grafu 1.5. Graf 1.5 Kategorizovaný věk (%, N=324)

28%

19%

53%

www.sociotrendy.cz

Do 25 let 26-‐55 let 56 a více let


Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli ženatí respondenti či vdané respondentky (47 %), následují svobodní dotázaní (32 %). Dále se jedná o menší podíly rozvedených (12 %) a ovdovělých (9 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedené v grafu 1.6. Graf 1.6 Rodinný stav (%, N=324)

12%

9%

32%

Svobodný(á) Ženatý -‐ vdaná Rozvedený(á)

47%

Ovdovělý (á)

Vzdělanostní struktura souboru je zřejmá z grafu 1.7 a tabulky 7 v přílohové části. Více než čtvrtina dotázaných měla základní vzdělání bez vyučení (28 %). Téměř čtvrtina dotázaných byla vyučena, (24 %). Středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina souboru (28 %). Vyšší vzdělání než středoškolské měla pětina (20 %) dotázaných. Graf 1.8 Nejvyšší dokončené vzdělání (%, N=322)

20%

2%

28%

Základní bez vyučení, případně bez vzdělání Vyučen(a) bez maturity

26%

24%

Maturita Vyšší odborná škola

Zaměstnanecká pozice dotázaných je obsažena v tabulce 1.4. Největší podíl, tj. více než třetinu souboru (36 %), tvořili zaměstnaní respondenti. Přibližně obdobný podíl, necelou třetinu dotázaných (33 %) tvořili nepracující důchodci. Sem byli zařazeni i ti dotázaní, kteří požívali invalidní důchod. Nezaměstnaných respondentů byla desetina (10,5 %) ze všech dotázaných. Studenti, resp. žáci byli zastoupeni 12 % jedinců, zbylých 7% dotázaných patřilo respondentům v domácnosti (včetně mateřské dovolené), případně těm, kteří se zařadili do skupiny „ostatní“. Tabulka 1.4 Zaměstnanecká pozice

Abs

%

Zaměstnán/a

116

35,8

Soukromý podnikatel

6

1,9

V domácnosti (i mateřská dovolená)

13

4,0

Nezaměstnaný

34

10,5

Důchodce (nepracující), invalidní

106

32,7

Student, učeň, žák

40

12,3

Ostatní

9

2,8

Celkem

324

100,0

www.sociotrendy.cz


Materiální zajištění domácnosti, ve které respondenti žijí, je téměř dvěma třetinami celkově chápáno jako „průměrně zajištěné“ (65 %). Jestliže k ohodnocení tohoto zajištění použijeme koeficient asymetrie, zjišťujeme, že tento koeficient se již pohybuje v pásmu mírné nespokojenosti (V=-‐0,058). Zde nastala změna ve smyslu šetření v r. 2008, kdy se koeficient pohyboval ještě v pásmu mírné spokojenost (V=0,06), viz graf 1.8 a tabulka 1.5. Graf 1.8 Materiální zajištění domácnosti (%, N=324) 2% 13%

7%

13%

Velmi dobře zajištěni Solidně zajištěni Průměrně zajištěni

65%

Špatně zajištěni V zásadě chudí

Tabulka 1.5 Materiální zajištění domácnosti

Abs

%

Kumulativní %

Velmi dobře zajištěni

6

1,9

1,9

Solidně zajištěni

41

12,7

14,5

Průměrně zajištěni

211

65,1

79,6

Špatně zajištěni

44

13,6

93,2

V zásadě chudí

22

6,8

100,0

Celkem

324

100,0

V posuzování materiální zajištěnosti se však projevily statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami, které jsou zřejmé z prvních dvou sloupců tabulky 1.6.1 Tabulka obsahuje index materiálního zajištění jako vážený průměr zajištění domácnosti u odpovídajících zkoumaných skupin. Index může nabývat hodnot v rozmezí 1 až 5. (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím víc je domácnost respondenta chápána jako výborně zajištěná.) Z tabulky vyplývá, že jako relativně nejlépe zajištěné chápe sebe veřejnost, tj. běžná populace. Relativně solidně se cítí být materiálně zajištěna skupina osob s duševním onemocněním. Následuje skupina seniorů a osob se zdravotním postižením a nejhůř se cítí být materiálně zajištěna skupina „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“. 1

Tabulka je doplněna o údaje z r. 2008, které jsou použity pro porovnání aktuální situace s šetřením v r. 2008.

www.sociotrendy.cz


Tabulka 1.6 Skupiny osob a index materiálního zajištění (r. 2012 a 2008) 2012 Skupiny osob

Počet (2012)

2008

Počet (2008)

Index materiálního

Index materiálního

zajištění domácnosti

zajištění domácnosti

Běžná populace -‐ veřejnost

3,01

149

2,84

129

Osoby s duševním onemocněním

3,04

28

2,96

23

Senioři a osoby se zdravotním postižením

3,06

88

3,05

96

Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi

3,47

59

3,18

45

Celkem

3,11

324

2,97

293

Graf 1.9 znázorňuje porovnání indexů materiální zajištěnosti respondentů v roce 2012 a 2008. V současnosti respondenti vnímají celkově situaci tak, že se necítí být příliš materiálně zajištěni. V r. 2008 bylo hodnocení ještě v pásmu převažující spokojenosti (do známky 3), v současnosti je koeficient vyšší. Všechny hodnocení se pohybují nad známkou 3, viz odpovídající graf, respondenti se subjektivně cítí být materiálně zajištěni méně. Zejména se to týká cílové skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. Graf 1.9 Skupiny osob a index materiálního zajištění domácnosti (komparace údajů r. 2012 a r. 2008) (1=výborné zajištění domácnosti, …, 5=domácnost není zajištěna) 5 4 r. 2012

3

r. 2008

2 1 Běžná populace -‐ Osoby Senioři a osoby Osoby a rodiny veřejnost s duševním se zdravotním ohrožené, onemocněním pos„žením rizikové, v problémech a v krizi

Celkem

Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele v níže uvedených lokalitách Kyjovska (55 %), Bzenecka (27 %) a Ždánicka (18 %). Viz tabulka 1.7 a graf 1.11. Tabulka 1.7 Oblasti regionu

Abs

%

Kyjovsko

179

55,2

Bzenecko

87

26,9

Ždánicko

58

17,9

Celkem

324

100

www.sociotrendy.cz


Graf 1.11 Oblasti regionu (%, N=324)

18% Kyjovsko 27%

55%

Bzenecko Ždánicko

Většinou rozhovory probíhaly přímo s respondenty, v malém podílu (12 %) se jednalo o rozhovory s osobami respondentům blízkými (viz tabulka 1.8). Tabulka 1.8 Respondent-‐osoba blízká

Abs

%

respondent

285

88,0

osoba blízká

39

12,0

Celkem

324

100,0

www.sociotrendy.cz


2. SCHOPNOST RESPONDENTŮ VYHLEDAT POMOC Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něj složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Respondentům byl položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli při řešení pro ně složité životní situace obrátit. Necelá polovina dotázaných (48 %) rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit, rozhodně neví pouze 1 % dotázaných. Situace je znázorněna grafem 2.1. Celkově je situace pozitivní, respondenti převážně vědí, jak mají v případě nouze postupovat. (Index znalosti=1,72; v r. 2008 byl index 1,79, situace se v současnosti zlepšila.) Graf 2.1 Řešení složité životní situace (Abs, %, N=324) 30, 9%

12, 4% 4, 1%

156, 48% 122, 38%

rozhodně ví spíše ví jak kdy spíše neví rozhodně neví

V tabulce 2.1 uvádíme index znalosti respondenta, na koho se obrátit při řešení složité životní situace, podle pořadí indexů odpovídajících cílových skupin. Poznamenáváme, že čím menší je číslo, tím je znalost lepší. Velikosti indexů jsou srovnatelné. Tabulka 2.2 Index znalosti, na koho se obrátit při řešení složité životní situace

Skupiny osob

Index znalosti

Abs


1,70

88


1,71

59

IV. Veřejnost

1,73

149


1,75

28

Celkem

1,72

324

www.sociotrendy.cz


3. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 3.1 DOSTATEK INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Množství informací o sociálních službách je více než polovinou2 respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají, jak je zřejmé z grafu 3.1. Pouze 6 % dotázaných se vyjádřilo, že informace nepotřebuje. Graf 3.1 Dostatek informací o sociálních službách (%, N=293)

Rozhodně mám

1% 13%

6%

Spíše mám

23%

Jak kdy (někdy mám, někdy nemám)

27% 30%

Spíše nemám Rozhodně nemám Informace nepotřebuji

Respondenti mají zájem o poskytované informace, jak je vidět z grafu 3.2. Rozhodně nebo spíše mají zájem více než dvě třetiny respondentů, viz graf 3.2. Graf 3.2 Zájem o poskytované informace 5%

Rozhodně mám

0% 6%

Spíše mám 44%

19%

Jak kdy (někdy mám, někdy nemám) 26%

Spíše nemám Rozhodně nemám Informace nepotřebuji

Způsob hodnocení dostatečnosti těchto informací není závislý na příslušnosti dotázaných k jednotlivým oblastem Kyjovska. 2

V r. 2008 se jednalo o třetinu respondentů, informovanost je v současnosti lepší.

www.sociotrendy.cz


3.2 VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH ZDROJŮ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Informace z oblasti sociálních služeb jsou respondenty získávány z různých zdrojů. Respondentům byl nabídnut seznam zdrojů, v němž uváděli intenzitu jejich využívání s významem: 1=využívá maximálně, …, 5=vůbec nevyužívá, případně uvedené zdroje nemají možnost využívat (tato varianta nebyla do další analýzy zahrnuta). Intenzita využívání z různých zdrojů je uvedena v tabulce 3.3 prostřednictvím indexu využívání zdrojů. Nejčastěji jsou využívány informace od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), následují informace získávané z internetu a od odborného pracovníka (např. lékaře v intenzitě „spíše využívají“). Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 3.3 a grafu 3.4. Tabulka 3.3 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb N V roce 20212

Žádali (minimum)

Nežádali (maximum)

Index využívání zdrojů

9. Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých)

309

1

5

2,05

8. Z internetu

289

1

5

2,32

1. Od odborného pracovníka (lékaře apod.)

307

1

5

2,45

3. Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

309

1

5

2,57

10. Ze školy, od zaměstnavatele

267

1

5

2,94

2. Od pracovníka odboru sociálních věci příslušného úřadu

288

1

5

2,95

6. Z plakátů, letáků apod.

303

1

5

2,97

11. Z jiných zdrojů (ÚP, OSPOD, všeobecně, od poskytovatelů)

66

1

5

3,02

4. Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.)

303

1

5

3,05

5. Z besedy, přednášek apod.

292

1

5

3,27

7. Z informačního centra

278

1

5

3,99

www.sociotrendy.cz


Graf 3.4 Intenzita využívání různých informačních zdrojů z oblasti sociálních služeb (1=využívá maximálně, …, 5=vůbec nevyužívá) 5

4

3

2

1

Nejlepší způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb, jaký byl respondenty uveden, je v pořadí: Od pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu, z internetu, od blízkých osob (rodiny, přátel, známých). Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 3.4. Tabulka 3.4 Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb

Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb:

Abs

%

Validní%

Od pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu

60

18,5

25,8

Z internetu

54

16,7

23,2

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých)

46

14,2

19,7

Od odborného pracovníka (lékaře apod.)

36

11,1

15,5

Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.)

10

3,1

4,3

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

8

2,5

3,4

Z informačního centra

6

1,9

2,6

Z jiných zdrojů

5

1,5

2,1

Z plakátů, letáků apod.

4

1,2

1,7

Z besed, přednášek apod..

2

0,6

0,9

Ze školy, od zaměstnavatele

2

0,6

0,9

Celkem

233

71,9

www.sociotrendy.cz


Současný způsob vyhovuje

Celkem

91

28,1

324

100,0

Graf 3.7 Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb (%, N=233) 30 25 20 15 10 5 0

Situace uvnitř cílových skupin je podrobně znázorněna grafem 3.8.3 Skupina „Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi“ uváděla jako preferovaný zdroj variantu na prvních třech místech internet, pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu“ a blízké osoby (rodiny, přátelé, známí). Senioři a osoby se ZP preferují informace získané od blízkých osob, pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu a od odborného pracovníka (lékaře apod.). Osoby s duševním onemocněním informace získávají ve stejných podílech od odborného pracovníka (lékaře), pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu a z internetu. Veřejnost preferuje internet, pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu a ve stejných podílech blízké osoby a odborného pracovníka. 3

Nejlepší způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb podle jednotlivých cílových skupin je rovněž uveden v tabulce 8 v příloze.

www.sociotrendy.cz


Graf 3.8 Cílové skupiny a nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb (Abs, %, N=233)

100%

1

5

16

90%

21

Z jiných zdrojů

3

80%

Ze školy, od zaměstnavatele

8 70%

36 4

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Z internetu

60%


11

50%


40%

Z besed, přednášek apod..

3 18

30%

30 9

20%

13

10%

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Od pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřad

3 16

4

Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.)

Od odborného pracovníka (lékaře apod.)

0% I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi



IV. Veřejnost

www.sociotrendy.cz


4. TYPY VYUŽÍVANÝCH SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB Typy využívaných sociálních a souvisejících služeb jsou uvedeny souhrnnou tabulkou 4.1, níž je uvedeno, v jaké podílu byly sociální služby využívány. Jedná se i o sociální a související služby, které nesídlí na Kyjovsku. V tabulce 4.2 jsou uvedeny indexy spokojenosti s konkrétními typy využívaných služeb. Index se může pohybovat v rozmezí 1 až 5. (Čím více je velikost indexu blíže 1, tím více je respondent s odpovídající službou spokojen.). Typy služeb jsou uspořádány podle velikosti indexu spokojenosti. Respondenti uváděli ještě potřebnost uvedených služeb s obdobným významem, opět s indexem v rozmezí 1 až 5. (Čím více je velikost indexu blíže 1, tím více pro respondenta je služba potřebnější. Nepotřebná služba měla index = 5.) Potřebnost služeb je uvedena v tabulce 4.3 Nejčastěji využívané sociální a související služby jsou zejména sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), pečovatelská služba (§ 40), kluby seniorů, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62), volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66), půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.), půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.), mateřské centrum, osobní asistence (§ 39) v podílu více než 10 %. Sociální služby využívané častěji než 10% dotázaných jsou uvedeny v grafu 4.1.

Tabulka 4.1 Využívání sociálních a souvisejících služeb podle pořadí Počet respondentů 1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) 111 3. Pečovatelská služba (§ 40) 50 34. Kluby seniorů 45 25b. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) 43 42. Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.) 41 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) 40 44. Půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory 40 apod.) 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65) 39 36. Mateřské centrum 36 2.Osobní asistence (§ 39) 32 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) 30 31. Terapeutické komunity (§ 68) 30 32. Terénní programy (§ 69) 29 33. Sociální rehabilitace (§ 70) 29 8. Centra denních služeb (§ 45) 28 12. Domovy pro seniory (§ 49) 28 9. Denní stacionáře (§ 46) 27 21. Kontaktní centra (§ 59) 27 25a. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ terénní forma kontaktu (např. 27 vyhledávání toulajících se dětí) 41. Sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.) 27 27. Služby následné péče (§ 64) 26 38. Jídelny 26 43. Sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné 26 7. Odlehčovací služby (§ 44) 25 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52) 25 4. Tísňová péče (§ 41) 24 5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42) 24 6. Podpora samostatného bydlení (§ 43) 24 17. Telefonická krizová pomoc (§ 55) 24 18. Tlumočnické služby (§ 56) 24 40. Přechodné zaměstnávání 24 10. Týdenní stacionáře (§ 47) 23 www.sociotrendy.cz

Podíl využívání 34,3% 15,4% 13,9% 13,3% 12,7% 12,3% 12,3% 12,0% 11,1% 9,9% 9,3% 9,3% 9,0% 9,0% 8,6% 8,6% 8,3% 8,3% 8,3% 8,3% 8,0% 8,0% 8,0% 7,7% 7,7% 7,4% 7,4% 7,4% 7,4% 7,4% 7,4% 7,1% 32 strana | 77 celkem

35. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) 16. Raná péče (§ 54) 23. Intervenční centra (§ 60a) 26. Noclehárny (§ 63) 30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67) 13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50) 14. Chráněné bydlení (§ 51) 19. Azylové domy (§ 57) 20. Domy na půl cesty (§ 58) 22. Krizová pomoc (§ 60) 24. Nízkoprahová denní centra (§ 61) 39. Ošacovací střediska 45. Chráněné dílny 37. Svoz občanů Graf 4.1 Nejčastěji využívané sociální služby (%, N=324)

23 22 22 22 22 21 21 21 21 21 21 20 20 18

7,1% 6,8% 6,8% 6,8% 6,8% 6,5% 6,5% 6,5% 6,5% 6,5% 6,5% 6,2% 6,2% 5,6%

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Celková spokojenost s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili (viz tabulka 4.2). Největší www.sociotrendy.cz


spokojenost je se službami: Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné), Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), Pečovatelská služba (§ 40), Mateřské centrum, Kluby seniorů, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení), Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a Jídelny s hodnocením v rozmezí 1,7 až 3. Spokojenost s ostatními typy služeb je poněkud horší, pohybuje se v rozmezí 3-‐5 s tím, že ohodnocení 5 získalo „chráněné bydlení“, zřejmě z toho důvodu, že služba není k dispozici. Tabulka 4.2 Index spokojenosti s používanými typy služeb podle pořadí

Počet respondentů

Minimum

Maximum

Index spokojenosti

1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné)

111

1

5

1,71

42. Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.)

41

1

5

2,17

3. Pečovatelská služba (§ 40)

50

1

5

2,40

36. Mateřské centrum

36

1

5

2,61

34. Kluby seniorů

45

1

5

2,64

25b. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ (ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení)

43

1

5

2,72

38. Jídelny

26

1

5

2,96

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

40

1

5

3,10

28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

39

1

5

3,10

44. Půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.)

40

1

5

3,13

2.Osobní asistence (§ 39)

32

1

5

3,25

8. Centra denních služeb (§ 45)

28

1

5

3,32

31. Terapeutické komunity (§ 68)

30

1

5

3,57

32. Terénní programy (§ 69)

29

1

5

3,62

12. Domovy pro seniory (§ 49)

28

1

5

3,68

25a. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ terénní forma kontaktu (např. vyhledávání toulajících se dětí)

27

1

5

3,78

41. Sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.)

27

1

5

3,78

21. Kontaktní centra (§ 59)

27

1

5

3,81

11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

30

1

5

3,83

9. Denní stacionáře (§ 46)

27

1

5

3,85

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

29

1

5

3,86

27. Služby následné péče (§ 64)

26

1

5

3,92

7. Odlehčovací služby (§ 44)

25

1

5

4,04

4. Tísňová péče (§ 41)

24

1

5

4,04

6. Podpora samostatného bydlení (§ 43)

24

1

5

4,08

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

25

1

5

4,12

17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

24

2

5

4,13

www.sociotrendy.cz


5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

24

1

5

4,13

30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

22

1

5

4,23

18. Tlumočnické služby (§ 56)

24

1

5

4,25

39. Ošacovací střediska

20

2

5

4,25

43. Sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné

26

1

5

4,27

37. Svoz občanů

18

3

5

4,33

16. Raná péče (§ 54)

22

1

5

4,41

40. Přechodné zaměstnávání

24

1

5

4,42

10. Týdenní stacionáře (§ 47)

23

1

5

4,43

46. jiné (a)

8

1

5

4,50

35. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení)

23

1

5

4,52

23. Intervenční centra (§ 60a)

22

2

5

4,59

26. Noclehárny (§ 63)

22

3

5

4,59

22. Krizová pomoc (§ 60)

21

3

5

4,62

45. Chráněné dílny

20

3

5

4,70

13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50)

21

3

5

4,71

19. Azylové domy (§ 57)

21

3

5

4,71

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

21

3

5

4,71

20. Domy na půl cesty (§ 58)

21

4

5

4,86

14. Chráněné bydlení (§ 51)

21

5

5

5,00

Sociální služby, které jsou z pohledu respondentů nejvíce potřebné, jsou uvedeny v tabulce 4,3. zejména se jedná o služby: Sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.), půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.), pečovatelská služba, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné, sociální poradenství, denní stacionáře, telefonická krizová pomoc, krizová pomoc, osobní asistence, raná péče, služby následné péče, chráněné bydlení, domovy se zvláštním režimem, volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), chráněné dílny do indexu potřebnosti od 1,42 do 1,8. Tabulka 4.3 Index potřebnosti typů služeb podle pořadí

Počet respondentů

Minimum

Maximum

Index potřebnosti

41. Sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.)

277

1

5

1,42

44. Půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.)

282

1

5

1,42

3. Pečovatelská služba (§ 40)

284

1

5

1,46

12. Domovy pro seniory (§ 49)

286

1

5

1,47

11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

285

1

5

1,54

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

287

1

5

1,59

www.sociotrendy.cz


43. Sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné

280

1

5

1,59

1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné)

267

1

5

1,65

9. Denní stacionáře (§ 46)

286

1

5

1,66

17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

283

1

5

1,69

22. Krizová pomoc (§ 60)

284

1

5

1,70

2.Osobní asistence (§ 39)

279

1

5

1,71

4. Tísňová péče (§ 41)

280

1

5

1,74

16. Raná péče (§ 54)

281

1

5

1,77

27. Služby následné péče (§ 64)

284

1

5

1,77

14. Chráněné bydlení (§ 51)

285

1

5

1,77

13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50)

283

1

5

1,77

42. Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.)

276

1

5

1,79

45. Chráněné dílny

283

1

5

1,80

35. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), upřesněte

261

1

5

1,82

7. Odlehčovací služby (§ 44)

283

1

5

1,82

30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

282

1

5

1,84

8. Centra denních služeb (§ 45)

281

1

5

1,86

21. Kontaktní centra (§ 59)

279

1

5

1,87

6. Podpora samostatného bydlení (§ 43)

284

1

5

1,93

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

276

1

5

1,98

31. Terapeutické komunity (§ 68)

280

1

5

2,00

28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

274

1

5

2,01

34. Kluby seniorů

272

1

5

2,04

10. Týdenní stacionáře (§ 47)

287

1

5

2,05

32. Terénní programy (§ 69)

276

1

5

2,05

19. Azylové domy (§ 57)

284

1

5

2,06

25a. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ terénní forma kontaktu (např. vyhledávání toulajících se dětí)

277

1

5

2,07

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

266

1

5

2,10

20. Domy na půl cesty (§ 58)

284

1

5

2,13

23. Intervenční centra (§ 60a)

274

1

5

2,15

25b. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) -‐ (ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení)

270

1

5

2,16

36. Mateřské centrum

270

1

5

2,21

5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

283

1

5

2,24

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

270

1

5

2,30

18. Tlumočnické služby (§ 56)

282

1

5

2,30

www.sociotrendy.cz


40. Přechodné zaměstnávání

275

1

5

2,40

37. Svoz občanů

236

1

5

2,41

46. Jiné

17

1

5

2,41

26. Noclehárny (§ 63)

284

1

5

2,56

38. Jídelny

265

1

5

2,83

39. Ošacovací střediska

272

1

5

2,93

www.sociotrendy.cz


5. SPECIFICKÉ SLUŽBY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Specifickou částí výzkumných aktivit bylo zjistit, jaké jsou názory veřejnosti i uživatelů sociálních služeb na problematiku spojenou se záškoláctvím u nezletilých, zda se již se záškoláctvím nezletilých nějakým způsobem setkali a co by navrhovali pro řešení této situace. Na a dotaz, zda se respondenti setkali během posledního roku se záškoláctvím nezletilých (ve věku 15-‐18 let), více než polovina dotázaných (58 %) uvedla, že se se záškoláctvím nesetkala, jak je uvedené v grafu 5.1. S tímto sociálním jevem se nejčastěji setkali respondenti z cílové skupiny veřejnost a osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, jak je uvedeno četnostně v tabulce 5.1 a podílově v grafu 5.2. Graf 5.1 Setkání se záškoláctvím nezletilých (Abs, %, N=324) 6, 2% 130, 40%

ano

188, 58%

ne neuvdeno

Tabulka 5.1 Setkání se záškoláctvím nezletilých podle cílových skupin cílové skupiny I. Osoby a rodiny II. Senioři a osoby ohrožené, rizikové, se zdravotním v problémech a v postižením krizi

Záškoláctví dětí Celkem


IV. Veřejnost

Celkem

ano

34

7

4

85

130

ne

25

81

18

64

188

59

88

22

149

318

Graf 5.2 Setkání se záškoláctvím nezletilých podle cílových skupin (%, N=318)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ne ano

I. Osoby a rodiny II. Senioři a osoby III. Osoby s ohrožené, se zdravotním duševním rizikové, v pos„žením onemocněním problémech a v krizi

IV. Veřejnost

www.sociotrendy.cz


Na dotaz, zda by respondenti souhlasili s vyhledáváním nezletilých (ve věku 15-‐18 let) v různých lokalitách (restauracích, parcích apod.) v době, kdy by měli být přítomni ve vyučování, většina (72 %) dotázaných odpověděla, že by souhlasila, viz graf 5.3. Graf 5.3 Souhlas s vyhledáváním nezletilých (Abs, %, N=324) 13, 4% 78, 24% ano 233, 72%

ne neuvedeno

Na upřesnění, kdo by měl toto vyhledávání či monitorování nezletilých provádět, většinou byly odpovědi, že by to měla dělat policie (zejména městská), také dobrovolníci a pracovníci sociálních služeb.

www.sociotrendy.cz


6. PREFERENCE DRUHŮ POMOCI Pokud jsou respondenti v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř dvě třetiny z nich (60%) preferují domácí péči. Na druhém místě se jedná o preferenci ústavní péče. Viz tabulka 6.1 a graf 6.1. Uvádíme pro porovnání i graf 6.1 (2008), kde je vidět, že ústavní péče byla uváděna na posledním místě. Tabulka 6.1 Současné upřednostnění druhu pomoci

Nejsou odkázáni na pomoc druhých

Abs

%

Validní%

Domácí péče

52

16,0

59,8

Ústavní péče

11

3,4

12,6

Dům s pečovatelskou službou

7

2,2

8,0

jiné-‐ např. ambulantní

7

2,2

8,0

Docházka do denního centra, denního stacionáře

4

1,2

4,6

Týdenní pobyty

4

1,2

4,6

Chráněné bydlení

2

0,6

2,3

celkem

87

26,9

100,0

237

73,1

Celkem

324 100,0

Graf 6.1 Současné upřednostnění druhu pomoci (%, N=87)

60 50 40 30 20 10 0

www.sociotrendy.cz


Graf 6.1 „Současné“ upřednostnění druhu pomoci -‐ r. 2008 (%, N=76)4

Upřednostnění aktuální péče podle cílových skupin je uvedeno v grafu 6.2. Graf 6.2 Skupiny respondentů a současné upřednostnění druhu pomoci (Abs, N=87)

30

25

Domácí péče

20

Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení

15

Týdenní pobyty 10 Ústavní péče 5

Dům s pečovatelskou službou jiné-‐ např ambulantní

0 I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi



4

IV. Veřejnost

Jedná s o obrázek, nelze do popisek dopisovat text.

www.sociotrendy.cz


Z grafu 6.2, kde jsou uvedeny počty respondentů, je vidět upřednostnění ústavní péče u seniorů a osob se ZP. Domácí péče však převažuje u všech skupin. Pokud by respondenti byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina respondentů (57%) by preferovala domácí péči. Na dalších místech se jednalo o dům s pečovatelskou službou a o docházku do denního centra, denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 6.3 a tabulce 6.2. Graf 6.3 Potenciální upřednostnění druhu pomoci (%, N=287)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Tabulka 6.2 Potenciální upřednostnění druhu pomoci

Neuvedeno Celkem

Abs

%

Validní%

Domácí péče

206

63,6

71,8


29

9,0

10,1

Docházka do denního centra, denního stacionáře

20

6,2

7,0


13

4,0

4,5

Týdenní pobyty

11

3,4

3,8

Jiné

7

2,2

2,4

Ústavní péče

1

0,3

0,3

Celkem

287

88,6

100,0

37

11,4

324 100,0

www.sociotrendy.cz


Preference druhu pomoci podle cílových skupin je uvedena v grafu 6.4. Domácí péče převažuje ve všech cílových skupinách. Na dalších místech se jedná o docházku do denního centra, denního stacionáře u skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, stejně jako u skupiny Osoby s duševním onemocněním. U skupiny Senioři a osoby se zdravotním postižením se jedná o dům s pečovatelskou službou stejně jako u veřejnosti. Graf 6.4 Skupiny respondentů a potenciální upřednostnění druhu pomoci (%, N=287)

jiné, např. ambulantní

100% 90%


80% Ústavní péče

70% 60%

Týdenní pobyty 50% 40%


30% Docházka do denního centra, denního stacionáře

20% 10%

Domácí péče 0% I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi



IV. Veřejnost

www.sociotrendy.cz


7. PLACENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ochota dotázaných měsíčně připlácet za sociální služby je upřesněna v grafech 7.1, 7.2 a tabulce 7.1. Konkrétní druh služeb, za které by se mělo připlácet, záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr za sociální služby něco připlatit. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po jednoduché služby, jako je zajištění nákupu potravin. Tabulka 7.1 Ochota připlacení za služby (jakékoliv, nespecifikováno)

Abs

%

Kumulativní %

méně než 50,-‐Kč

12

3,7

3,7

do 100,-‐Kč

59

18,2

21,9

do 500,-‐Kč

70

21,6

43,5

do 1000,-‐Kč

58

17,9

61,4

do 1500,-‐Kč

50

15,4

76,9

1500,-‐Kč a více

57

17,6

94,4

nejsem ochoten/ochotna připlácet

18

5,6

100,0

Celkem

324

100,0

Necelá pětina dotázaných (18,2 %) je ochotna platit částku do 100.-‐ Kč, další pětina (22,6 %) částku do 500.-‐ Kč, viz graf 7.1. Malý podíl dotázaných by připlácet nechtěl (5,6 %), případně by byl ochoten připlácet do částky 50.-‐ Kč (3,7 %)5. Graf 7.1 Ochota připlacení za služby (jakékoliv, nespecifikováno) 70 60 50 40 30 20 10 0

Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili celoživotně sociální pojištění.

5

Tuto částku uváděli zejména respondenti z cílové skupiny osoby s duševním onemocněním (viz dále).

www.sociotrendy.cz


Ochota připlácet za sociální služby v rámci cílových skupin je uvedena v grafu 7.2. Roztřídění finančních částek v rámci cílových skupin je v rovnoměrné, pouze se jedná o zvýšenou četností připlácení částky do 50.-‐ Kč u cílové skupiny osoby s duševním onemocněním.

Graf 7.2 Ochota připlácet za sociální služby v rámci cílových skupin. (%, Abs, N=324)

100%

1

6 8

70%

6

2 9

nejsem ochoten/ ocbotna připlácet 1500,-‐Kč a více

5

27 do 1500,-‐Kč

16 5

16

40%

28

do 1000,-‐Kč

15 4

30% 20%

28

16

60% 50%

9

15

90% 80%

2

14

21

10%

4

4



do 500,-‐Kč

35

2 4

do 100,-‐Kč

22 méně než 50,-‐Kč


IV. Veřejnost

Ochota respondentů za sociální služby připlácet není závislá na jejich příslušnosti k oblastem regionu. Schopnost respondentů měsíčně připlácet za sociální služby je patrna z grafů 7.3 a 7.4, také tabulky 7.2. Je vidět, že nejvíce dotázaných by bylo schopno připlácet v rozmezí 100 až 1500,-‐ Kč. Vyskytl se i téměř čtvrtinový podíl respondentů (23 %), který by byl schopen připlácet i částku vyšší než 1500,-‐ Kč. Tabulka 7.2 Schopnost připlacení za sociální služby (jakékoliv, nespecifikováno)

www.sociotrendy.cz

Abs

%

Validní %

méně než 50,-‐Kč

4

1,2

1,3

do 100,-‐Kč

53

16,4

16,8

do 500,-‐Kč

54

16,7

17,1

do 1000,-‐Kč

52

16,0

16,5

do 1500,-‐Kč

51

15,7

16,2

1500,-‐Kč a více

74

22,8

23,5


Vynechané údaje

nejsem schopen/schopna

27

8,3

8,6

celkem

315

97,2

100,0

9

2,8

324

100,0

Celkem

Graf 7.3 Schopnost připlacení za sociální služby (jakékoliv, nespecifikováno) 25 20 15 10 5 0

Schopnost připlácet za sociální služby v rámci cílových skupin je uvedena v grafu 7.4. Roztřídění finančních částek v rámci cílových skupin je diferencované zejména u cílové skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, viz graf 7.4. Graf 7.4 Schopnost připlacení za sociální, služby podle cílových skupin (%, Abs, N=315)

3

100% 90%

9

3

23 80%

8

70%

3

60%

10

50% 40%

10 15

nejsem schopen/schopna

28

26

15 3 I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi

1 II. Senioři a osoby se zdravotním pos„žením

do 1000,-‐Kč do 500,-‐Kč

18 16

1500,-‐Kč a více do 1500,-‐Kč

5

8

10% 0%

33

11

30% 20%

12

5

26

2 1

21


do 100,-‐Kč méně než 50,-‐Kč

IV. Veřejnost

www.sociotrendy.cz


8. SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celková spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb (viz tabulka 8.1). Spokojenost byla „oznámkována“ tak, že byla volena „známka 1“, jestliže byli respondenti s odpovídající charakteristikou služeb velmi spokojeni. „Známku 5“ zatrhli v případě, že byli velmi nespokojeni. Seznam spokojenosti respondentů se všemi charakteristikami sociálních služeb prostřednictvím „indexu spokojenosti“ je uveden v tabulce 8.1 „Index spokojenosti“ je váženým průměrem odpovědí dotázaných. Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná. Největší spokojenost uživatelů služeb je s personálem (odborností a kvalifikací) a spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze), rovněž spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby). Pro zajímavost uvádíme i spokojenost s „jinou charakteristikou“, která byla upřesněna jako např. „prostředí“. Relativně nejhorší je spokojenost s odstraněním technických bariér v zařízeních, viz tabulka 8.1. Pořadí služeb je v této tabulce uspořádáno od největší spokojenosti k nejmenší. Tabulka 8.1 Index spokojenosti se službami (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná)

N

Minimum

Maximum

Index spokojenosti

7. spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací)

147

1

5

1,48

2. spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze)

152

1

5

1,67

4. spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí 149 provozní doby)

1

5

1,70

9. spokojenost s informovaností o sociálních službách

137

1

5

1,72

8. spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.)

149

1

5

1,72

3. spokojenost s dosahem v regionu (do 30 min jízdy autobusem/vlakem)

153

1

5

1,75

1. spokojenost s finanční dostupností (služby nejsou drahé, případně se 140 většinou neplatí)

1

5

1,84

10. spokojenost s jinou charakteristikou (např. prostředí)

14

1

6

2,07

5. spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, 126 dalších odborníků apod.)

1

5

2,28

6. spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních)

1

5

2,38

Charakteristiky sociálních služeb

139

Porovnáme-‐li aktuální údaje s údaji z roku 2008, ve všech položkách nastalo v dostupnosti služeb zlepšení. Pouze v situaci „odstraňování bariér“ je situace z pohledu respondentů stejná jako v r. 2008. Porovnání je uvedeno v grafu 8.1. www.sociotrendy.cz


Tabulka 8.2: Dostupnost sociálních služeb prostřednictvím indexu spokojenosti -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2008) N Index Index N V roce 2012 Minimum Maximum Minimum Maximum (2012) spokojenosti (2008) spokojenosti 1. spokojenost s finanční dostupností (služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí) 140 1 5 1,84 156 1 5 2,01 2. spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze) 152 1 5 1,67 144 1 5 2,23 3. spokojenost s dosahem v regionu (do 30 min jízdy autobusem/vlakem) 153 1 5 1,75 131 1 5 1,84 4. spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) 149 1 5 1,70 154 1 5 2,18 5. spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, dalších odborníků apod.) 126 1 5 2,28 141 1 5 2,6 6. spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních) 139 1 5 2,38 138 1 5 2,38 7. spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) 147 1 5 1,48 152 1 5 1,75 8. spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.) 149 1 5 1,72 146 1 5 1,86 9. spokojenost s informovaností o sociálních službách 137 1 5 1,72 154 1 5 2,44 10. spokojenost s jinou charakteristikou (např. prostředí) 14 1 6 2,07 9 1 5 2,67

www.sociotrendy.cz


6

Graf 8.1: Dostupnost sociálních služeb prostřednictvím indexu spokojenosti -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2008 ) (Rozmezí 1 až 5; čím menší číslo, tím větší spokojenost) 5

4

3 r.2012 2

r.2008

1

Celková spokojenost s dostupností služeb prostřednictvím spokojenosti s charakteristikami zařízení uživatelů sociálních služeb podle jednotlivých cílových skupin vyplývá z grafu 8.2 a tabulka tabulky 8.2, v níž jsou uvedeny odpovídající indexy spokojenosti. 6

V r. 2008 „jiná“ charakteristika byla vnímána jako společnost do domácnosti.

www.sociotrendy.cz


Graf 8.2 Dostupnost sociálních služeb prostřednictvím indexu spokojenosti podle cílových skupin 5

4 I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi 3 II. Senioři a osoby se zdravotním pos„žením

2


IV. Veřejnost 1

www.sociotrendy.cz


Tabulka 8.2 Dostupnost sociálních služeb prostřednictvím indexu spokojenosti s jednotlivými charakteristikami podle cílových skupin

cílové skupiny

1. 2. 3. spokojenost s spokojen spokojen dosahem v ost s ost s regionu (do 30 finanční dopravou min jízdy dostupno (v dosahu autobusem/vlak stí (služby MHD do em) nejsou 10 min drahé, chůze) případně se většinou neplatí)

4. spokojeno st s provozem služeb (dostupno stí časovou, je vhodné rozmezí provozní doby)

5. spokojen ost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovník ů, dalších odborník ů apod.)

6. 7. 8. 9. 10. spokojeno spokojen spokojeno spokojenost spokojenost st s ost s st s s s jinou odstraněn personále mezilidský informovan charakteristi ím m mi vztahy ostí o kou (např. technický (odborno personálu sociálních prostředí) ch bariér stí a (ochotou, službách (v kvalifikací komunika zařízeních ) cí apod.) )

I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémec h a v krizi

1,49

1,44

1,52

1,49

1,95

1,88

1,28

1,37

1,53

1,20


2,16

2,25

1,93

1,40

2,14

2,67

1,33

1,67

1,63

3,00

III. Osoby s duševním onemocně ním

2,00

1,75

1,79

2,15

2,75

1,83

1,25

1,50

1,00

2,20

IV. Veřejnost

1,78

1,29

1,78

2,12

2,64

2,73

1,91

2,21

2,15

www.sociotrendy.cz


9. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB Na dotaz, jaké sociální a související služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 9.0, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli a v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 9.0 Typy služeb – seznam všech nabízených typů Typy služeb – podrobné názvy položek 1. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte apod. 2. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 3. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 4. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.) pro různé skupiny občanů 5. Na odstraňování technických bariér -‐ vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. 6. Na rozšíření sociální rehabilitace 7. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 8. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 9. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro různé skupiny osob 10. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. 12. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 13. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 14. Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 15. Bydlení pro zdravotně postižené 16. Bydlení pro seniory 17. Bydlení pro občany v životní krizi 18. Chráněné dílny pro zdravotně postižené osoby 19. Sociálně -‐ terapeutické dílny pro zdravotně postižené osoby. 20. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 21. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen, rozvoz klientům) 22. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin -‐tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. 23. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra…) 24. Na podporu pěstounské péče 25. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro osoby v krizi, sociálně vyloučené, seniory apod. 26. Na podporu dobrovolnictví www.sociotrendy.cz


27. Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, předrozvodové , případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) 28. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 29. Na vybudování víceúčelového centra 30. Na jiný typ služeb

Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy typy služeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech nabízených služeb, jejichž volba byla četnější než 5%, případně 4%. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulek. Názvy služeb jsou uvedeny ve zkrácené podobě, podrobně viz tabulka 9.0. Pokud služby získaly totéž pořadí, jsou uvedeny na stejném řádku. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším než 4% byly voleny služby: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Odstraňování architektonických bariér Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, 10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 9.1. Tabulka 9.1 Typy služeb – 1. volba

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – první volba:

Abs Validní %

5. Odstraňování architektonických bariér

50

15,4

2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života

46

14,2

1. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

41

12,7

8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince

35

10,8

4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví

15

4,6

10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

15

4,6

12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

12

3,7

22. Rozšíření nabídky pro využití volného času

12

3,7

13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

11

3,4

27. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ...)

11

3,4

9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

10

3,1

7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu

8

2,5

18. Chráněné dílny pro ZP

8

2,5

3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví

7

2,2

17. Bydlení pro občany v životní krizi

7

2,2

16. Bydlení pro seniory

6

1,9

20. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany

6

1,9

30. Na jiný typ služeb

6

1,9

www.sociotrendy.cz


23. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

5

1,5

6. Rozšíření sociální rehabilitace

4

1,2

29. Na vybudování víceúčelového centra

4

1,2

19. Sociálně -‐ terapeutické dílny pro ZP

2

0,6

24. Na podporu pěstounské péče

1

0,3

26. Na podporu dobrovolnictví

1

0,3

28. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení

1

0,3

324

Celkem

Ve druhém výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: -‐

Odstraňování architektonických bariér

-‐

Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

-‐

Rozšíření poradenství pro různé oblasti života

-‐

Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

-‐

Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

-‐

Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

-‐

Bydlení pro zdravotně postižené


www.sociotrendy.cz

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – druhá Abs % volba:

Validní %


28 8,6

9,1


27 8,3

8,8


25 7,7

8,1


20 6,2

6,5


19 5,9

6,2


16 4,9

5,2

15. Bydlení pro zdravotně postižené

16 4,9

5,2


14 4,3

4,5


13 4,0

4,2


12 3,7

3,9


11 3,4

3,6


10 3,1

3,2


10 3,1

3,2


10 3,1

3,2


9

2,8

2,9


8

2,5

2,6



7

2,2

2,3


7

2,2

2,3

11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny

7

2,2

2,3


7

2,2

2,3


6

1,9

1,9


6

1,9

1,9

21. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

5

1,5

1,6


5

1,5

1,6


4

1,2

1,3


4

1,2

1,3

25. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu

1 0,3

0,3


1

0,3

Celkem

0,3

308 95,1

100,0

Vynechané údaje

16 4,9

Celkem

324 100,0

Ve třetím výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření nabídky pro využití volného času Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ...)


www.sociotrendy.cz

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – třetí volba: Abs

% Validní %


24

7,4

8,2


21

6,5

7,1


19

5,9

6,5


18

5,6

6,1


16

4,9

5,4


14

4,3

4,8


14

4,3

4,8


14

4,3

4,8


13

4,0

4,4


13

4,0

4,4


13

4,0

4,4


12

3,7

4,1



10

3,1

3,4


10

3,1

3,4


10

3,1

3,4


9

2,8

3,1


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


7

2,2

2,4


6

1,9

2,0


6

1,9

2,0


4

1,2

1,4


3

0,9

1,0

14. Služby orientované na menšiny ve společnosti

2

0,6

0,7


2

0,6

0,7


1

0,3

0,3


1

0,3

0,3

294 90,7

Vynechané údaje

30

9,3

Celkem

324 100,0

100,0

9.1 POŽADOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY – SOUČET VOLEB Součtový znak „požadované sociální služby“ vznikl součtem tří výše uvedených tabulek (9.1 až 9.3) a má zhuštěnou informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 865 voleb. Nejčastěji byly voleny služby: „rozšíření poradenství pro různé oblasti života“ „odstraňování architektonických bariér“, „rozšíření informovanosti pro různé oblasti života“, „rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince“, „rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví“, „pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)“, „služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi“, „služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“, „na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ...)“, „chráněné dílny pro ZP“ a „rozšíření nabídky pro využití volného času“ v podílech vyšších než 10% (z validních případů). Ostatní volby jsou zřejmé z tabulky 9.4 a grafu 9.1. Tabulka 9.4 Typy služeb – součet voleb podle pořadí Součtový znak Požadované sociální služby v 1. až 3. výběru (celkem 926 voleb)

Abs

% z validních případů (324 respondentů)


95

10,3%

29,3%


92

9,9%

28,4%


76

8,2%

23,5%

www.sociotrendy.cz



53

5,7%

16,4%


50

5,4%

15,4%


41

4,4%

12,7%


41

4,4%

12,7%


38

4,1%

11,7%


38

4,1%

11,7%


34

3,7%

10,5%


34

3,7%

10,5%


32

3,5%

9,9%


28

3,0%

8,6%


27

2,9%

8,3%


27

2,9%

8,3%


26

2,8%

8,0%


26

2,8%

8,0%


23

2,5%

7,1%


23

2,5%

7,1%


20

2,2%

6,2%


19

2,1%

5,9%


18

1,9%

5,6%


17

1,8%

5,2%


11

1,2%

3,4%


11

1,2%

3,4%


10

1,1%

3,1%


7

0,8%

2,2%


4

0,4%

1,2%


3

0,3%

0,9%


2

0,2%

0,6%

926

100,0%

Celkem voleb

Celkem 324 respondentů

Požadované služby uváděné aktuálně se liší od služeb požadovaných v r. 2008, jak je uvedeno v grafech 9.1 a 9.2. www.sociotrendy.cz


Graf 9.1 Vyžadované typy služeb celkově ( četnosti součtu voleb nad 12%, N=926 voleb)

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Graf 9.2 Vyžadované typy služeb celkově z r. 2008 ( četnosti součtu voleb nad 12%, N=865 voleb)

www.sociotrendy.cz


9.2 SPOLEČENSKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBA Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb uvedených v tabulce 9.0 vybírali pouze sociální službu jedinou. Samozřejmě měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali, a nebyl by uveden. Výběrem jedné služby mohou být informace získané v předešlé kapitole (tj. součtem tří voleb respondentů) změněné již s ohledem na zkoumané téma, tedy „co považují jednotlivé skupiny za nejdůležitější“. Na prvních třech místech byly voleny požadavky na „Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Na dalších místech se jednalo o Rozšíření nabídky pro využití volného času, Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ...), Odstraňování architektonických bariér, Bydlení pro seniory, Chráněné dílny pro ZP s podílem vyšším než 8,8 % z validních odpovědí (4 % ze celého souboru). Další údaje jsou obsaženy v tabulce 9.5 a grafu 9.2. Tabulka 9.5 Společensky nejdůležitější sociální služba – uspořádání podle počtu voleb

www.sociotrendy.cz

Společensky nejdůležitější sociální služba

Abs % Validní %


24 7,4

8,2


21 6,5

7,1


19 5,9

6,5


18 5,6

6,1


16 4,9

5,4


14 4,3

4,8


14 4,3

4,8


14 4,3

4,8


13 4,0

4,4


13 4,0

4,4


13 4,0

4,4


12 3,7

4,1


10 3,1

3,4


10 3,1

3,4


10 3,1

3,4


9

2,8

3,1


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


8

2,5

2,7


7

2,2

2,4


6

1,9

2,0


6

1,9

2,0


4

1,2

1,4


3

0,9

1,0



2

0,6

0,7


2

0,6

0,7

20. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 1

0,3

0,3


0,3

0,3

Celkem

1

283 87,3

100,0

Vynechané údaje

41 12,7

Celkem

324 100,0

Graf 9.2 Společensky nejdůležitější sociální služba – výběr jediné sociální služby s podílem výskytu vyšším než 3% (%, N=283) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

www.sociotrendy.cz


Graf 9.2 Společensky nejdůležitější sociální služba -‐ údaje z r. 2008 – výběr jediné sociální služby s podílem výskytu vyšším než 7 3% (%, N=289) )

9.3 SPOLEČENSKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBA PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN A PODLE OBLASTÍ REGIONU Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní cílové skupině byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní cílové skupině a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby8:

Skupinou „osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi -‐ -‐ -‐

Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Bydlení pro občany v životní krizi

Skupinou „senioři a osoby se zdravotním postižením“: -‐ -‐

Odstraňování architektonických bariér Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu

Skupinou „osoby s duševním onemocněním“: -

Rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče

7

Jedná s o obrázek, nelze do popisek dopisovat text. Zdrojová tabulka „Společensky nejdůležitější sociální služba a cílové skupiny (zdrojové údaje)“ je uvedena v příloze jako tabulka 9.

8

www.sociotrendy.cz


-

Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení Na jiný typ služeb

Skupinou „běžná populace“: - Bydlení pro zdravotně postižené

Situace je podrobně uvedena v grafu 9.3. Graf 9.3 Skupiny a společensky nejdůležitější sociální služba (%, N=283) – položky 1-‐15

15. Bydlení pro zdravotně pos„žené

100%

13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 10. Pro zdravotně pos„žené občany a jejich rodiny 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince 7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu 6. Rozšíření sociální rehabilitace

90%

80%

70%

60%


50%

4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 3. Rozšíření informovanos„ o problémech ohrožujících zdraví 2. Rozšíření poradenství pro různé oblas„ života 1. Rozšíření informovanos„ pro různé oblas„ života

40%

30%

20%

10%


www.sociotrendy.cz


III. Osoby s IV. Veřejnost duševním onemocněním


Graf 9.3 Skupiny a společensky nejdůležitější sociální služba (%, N=283) – položky 16-‐30

100%


29. Na vybudování víceúčelového centra 90% 28. Na konkrétní ak„vity, např. rekonstrukce existujících zařízení 80%

27. Na speciﬁcké programy pro rodiny (nácvik dovednosˆ ...) 26. Na podporu dobrovolnictví

70% 24. Na podporu pěstounské péče 60%

23. Na speciﬁcké programy pro mladé rodiny s dětmi 22. Rozšíření nabídky pro využiˆ volného času

50%

20. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 40%

19. Sociálně -‐ terapeu„cké dílny pro ZP

18. Chráněné dílny pro ZP 30% 17. Bydlení pro občany v životní krizi 20%


10%


www.sociotrendy.cz



IV. Veřejnost


Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ s příslušností respondenta ke konkrétní lokalitě v regionu byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují . Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní oblasti regionu a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby: Pro oblast Kyjovska: -

Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince

Pro oblast Ždánicka: -

Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Rozšíření nabídky pro využití volného času

Pro oblast Bzenecka: -

Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Bydlení pro zdravotně postižené Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

Situace uvnitř jednotlivých oblastí je podrobně uvedena grafem 9.4. 9.4 Oblasti regionu a společensky nejdůležitější sociální služba (Abs, N=283) – položky 1-‐15 30

25

20

15

10 Ždánicko 5

Bzenecko Kyjovsko

0

www.sociotrendy.cz


Graf 9.4 Oblasti regionu a společensky nejdůležitější sociální služba (Abs, N=283) – položky 15-‐30 18

16

14

12

10

8

6 Ždánicko 4

Bzenecko Kyjovsko

2

0

www.sociotrendy.cz


10. HODNOTOVÉ HIERARCHIE9 Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Vymezujeme je jako „koncepce“ individua, které

potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prostředky a cíle jednání. Vědění zvláště o cílových individuálních hodnotových hierarchiích zkoumaných osob má stěžejní důležitost v tom aspektu, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i s ním související hodnoty a viditelné příznaky jejich ohrožení.

Důležitost jednotlivých hodnot v konkrétním kontextu závisí na jejich hierarchii, která je aktivována ve vztahu k situacím, s nimiž jedinec spojuje konkrétní psychickou interakci. Jako události vnitřního světa osoby jsou hodnoty promítány do vnějšího světa. Proto je lze zjistit nejen z verbálních vyjádření, ale badatel je může odvodit též z viditelných projevů osoby. Avšak slovní vyjádření zůstává podstatným aspektem jejich existence. Hodnoty mohou být identifikované prostřednictvím zjištění úrovně (míry) konkrétní hodnoty u zkoumaných osob. Proto použití různých stupnic a baterií, pomocí nichž na základě výměny významů mezi zkoumanou osobou a badatelem hierarchie hodnot zjišťujeme, "měříme", je legitimní.

Jako baterie zjišťující hodnotové hierarchie dotázaných byla použita skupina položek označujících pro respondenta konkrétní terminální hodnotu. Důležitost hodnot pro respondenta byla zjištěna prostřednictvím „známkování“ na školní stupnici tak, že známka „1“ byla zapsána u hodnoty pro respondenta velmi důležité, známka „5“ byla napsána u té, která pro něho důležitá nebyla. Byly používány všechny známky, tedy i např. známky 2, 3 a 4. Podobně bylo oznámkováno, jak dalece byli respondenti spokojeni s naplněním konkrétní hodnoty. Jestliže byla hodnota uspokojena, hodnota byla oznámkována „1“. Jestliže respondentům chyběla a byla tedy neuspokojena, byla oznámkována „5“. Pořadí jednotlivých položek hodnotové baterie podle indexu důležitosti je uvedeno tabulkou 10.1a). Poznamenáváme, že čím menší je hodnota indexu, tím více je odpovídající hodnota důležitější. Doplňkově jsou uvedeny i „jiné hodnoty“ , jejichž seznam je uvedený v tabulce 10.2 tak, jak byly respondenty formulovány. Tabulka 10.1 Index důležitosti hodnot

N

Index důležitosti

1. stabilní a (relativně) dobré zdraví

324

1,06

16. pocit bezpečí ve svém domově

323

1,20

3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod.

324

1,28

2. dobří přátelé

323

1,36

4.spokojený partnerský vztah, dobré manželství

311

1,39

18. jiná hodnota -‐ viz seznam

30

1,50

17. pocit bezpečí mimo domov

319

1,54

7.úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky)

316

1,74

9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí

321

1,84

5.příjemný život v dostatku

323

1,87

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací)

320

1,99

15. dostatek peněz

318

1,99

Hodnoty

9

Do výzkumné zprávy zařazujeme opětovně kapitolu o hodnotových hierarchiích, kterou pro úplnost ponecháváme v původním znění. Zcela však aktualizujeme data.

www.sociotrendy.cz


6.dobré zaměstnání, být v něm úspěšný

306

2,06

8. vlastní majetek

319

2,22

11.pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)

316

2,37

12.žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj

316

2,78

14.žít náboženským životem (v církvi apod.)

309

3,58

13.zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci

318

3,94

Tabulka 10.2 Seznam „jiných“ důležitých hodnot

Upřesněné „jiných“ hodnot cestování kulturní vyžití mít silnou vůli dojít k vytčenému cíli přes všechny překážky v cestě morálka občanů kolem sebe morální hodnoty a etické chování seberealizace(koníčky) sousedské vztahy společnost, chování okolí, ochota pomoci postiženým spravedlnost, morální bezúhonnost stabilita v práci udělat radost druhým, soukromí pohlazení, vyjádření lásky od druhých, rodiny rodina snižování kriminality, snižování nehodovosti v dopravě soukromí

Na preferenci hodnot se od roku 2008 v zásadě změnilo jen málo. Porovnání aktualizovaných indexů důležitosti hodnot v tomto minulém sledovaném období je uvedené v grafu 10.1. Respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Ve druhé polovině nabízených hodnot se objevuje jako první „příjemný život v dostatku“ jako jedna z tzv. „materialistických“ hodnot. Následují: radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí, „sebevzdělávání“, dostatek peněz, dobré zaměstnání a vlastní majetek. Postmaterialistické hodnoty (orientace mimo „sebestřednost“ jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se nejen o duchovní či náboženské hodnoty, ale i o politickou práci. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že duchovní či politická orientace je respondenty celkově chápána obdobně (tedy tak, jako by pro ně tyto hodnoty byly prakticky neupotřebitelné). Jestliže porovnáváme jednotlivé indexy důležitosti konkrétních hodnot, změna k posunu směrem k důležitějším hodnotám je v hodnotě „spokojený partnerský vztah, dobré manželství“ směrem ke zvýšení její důležitosti, obdobně hodnota „pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)“ a „žít náboženským životem (v církvi apod.)“. Ostatní hodnoty zůstaly na stejné úrovni, případně jejich důležitost mírně poklesla, např. u hodnoty „příjemný život v dostatku“, www.sociotrendy.cz


„dobré zaměstnání, být v něm úspěšný“, „vlastní majetek“, „zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci“, jak je uvedeno v grafu 10.1 (modré body jsou od osy vzdálenější). Graf 10.1 Hodnotové hierarchie v r. 2012 a 2008 prostřednictvím indexů důležitosti (1=velmi důležitá hodnota, …,5=hodnota není důležitá) 5

4

3

2

r. 2012 1

r. 2008

Respondenti z uvedeného seznamu vybírali ještě jednu, pro ně nejdůležitější hodnotu. Mohli dopsat

jakoukoliv hodnotu, důležitou pouze pro ně. Seznam hodnot podle pořadí největší četnosti je uvedeno v tabulce 10.3 a grafu 10.2. www.sociotrendy.cz


Tabulka 10.5. Nejdůležitější cílová hodnota

Nejdůležitější hodnota

Abs

%

stabilní a (relativně) dobré zdraví

160

49,4

mít okolo sebe spokojené lidi:děti apod.

73

22,5

spokojený partnerský vztah, dobré manželství

27

8,3

pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost

17

5,2

žít náboženským životem

10

3,1

pocit bezpečí ve svém domově

7

2,2

dobré zaměstnání, být v něm úspěšný

6

1,9

dobří přátelé

5

1,5

dostatek peněz

5

1,5

příjemný život v dostatku

4

1,2

vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání informací)

4

1,2

žít duchovně orientovaný život, duchovní rozvoj

3

0,9

zajímat se o politiku, úspěch v politické práci

1

0,3

pocit bezpečí mimo domov

1

0,3

jiná hodnota

1

0,3

324

100,0

CELKEM

Graf 10.2 Nejdůležitější cílová hodnota (%, N=324) 160 140 120 100 80 60 40 20 0

www.sociotrendy.cz


III. Oddíl

TABULKOVÁ PŘÍLOHA www.sociotrendy.cz


Tabulka 1. Uživatel sociálních služeb

Abs

%

uživatel

212

65,4

neuživatel

112

34,6

Celkem

324

100,0

Tabulka 2. Skupiny osob a uživatel sociálních služeb (sig=0,000; CC=0,369)

Uživatel sociálních služeb

Uživatel

Abs

% sloupcová

Rezidua

Neuživatel

Abs

% sloupcová

Rezidua

Celkem

Abs

% sloupcová

Skupiny osob Osoby a rodiny ohrožené, Senioři a rizikové, v osoby se problémech zdravotním a v krizi postižením

Celkem

Osoby s duševním onemocněním

Běžná populace -‐ veřejnost

53

64

26

69

212

89,8%

72,7%

92,9%

46,3%

65,4%

4,4

1,7

3,2

-‐6,7

6

24

2

80

112

10,2%

27,3%

7,1%

53,7%

34,6%

-‐4,4

-‐1,7

-‐3,2

6,7

59 100,0%

88 100,0%

28 100,0%

149 100,0%

324 100,0%

Tabulka 3. Pohlaví muž žena Celkem Tabulka 4. Kategorizovaný věk.

Abs

%

Kumulativní %

Do 25 let

62

19,1

19,3

26-‐55 let 56 a více let

169

52,2

72,0

90

27,8

100,0

Celkem Tabulka 5. Věkové rozložení

324

100,0

www.sociotrendy.cz

5 7 8 10 11 12 13

Abs

%

119 205 324

36,7 63,3 100,0

Abs

%

Kumulativní %

1 2 1 1 1 1 4

0,3 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3 1,2

0,3 0,9 1,2 1,6 1,9 2,2 3,4 71 strana | 77 celkem

14 15 16 17 18 19 20 21 23 24 25 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 49 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 66 67 68 70 71 72 73 75 77 78 79 80 81 www.sociotrendy.cz

1 1 11 9 9 1 5 6 2 2 4 1 7 14 8 7 5 8 4 7 10 6 8 4 11 5 7 5 2 6 7 11 4 1 8 3 3 7 1 12 11 3 6 4 2 3 6 2 1 7 6 1 2 2 3 1 1 4 2 1

0,3 0,3 3,4 2,8 2,8 0,3 1,5 1,9 0,6 0,6 1,2 ,3 2,2 4,3 2,5 2,2 1,5 2,5 1,2 2,2 3,1 1,9 2,5 1,2 3,4 1,5 2,2 1,5 0,6 1,9 2,2 3,4 1,2 0,3 2,5 0,9 0,9 2,2 0,3 3,7 3,4 0,9 1,9 1,2 0,6 0,9 1,9 0,6 0,3 2,2 1,9 0,3 0,6 0,6 0,9 0,3 0,3 1,2 0,6 0,3

3,7 4,0 7,5 10,3 13,1 13,4 15,0 16,8 17,4 18,1 19,3 19,6 21,8 26,2 28,7 30,8 32,4 34,9 36,1 38,3 41,4 43,3 45,8 47,0 50,5 52,0 54,2 55,8 56,4 58,3 60,4 63,9 65,1 65,4 67,9 68,8 69,8 72,0 72,3 76,0 79,4 80,4 82,2 83,5 84,1 85,0 86,9 87,5 87,9 90,0 91,9 92,2 92,8 93,5 94,4 94,7 95,0 96,3 96,9 97,2 72 strana | 77 celkem

82 83 89 90 91 92

Celkem Tabulka 6. Rodinný stav Svobodný(á) Ženatý -‐ vdaná Rozvedený(á) Ovdovělý (á) Celkem Tabulka 7. Nejvyšší dokončené vzdělání.

Vynechané údaje

3 1 1 2 1 1

0,9 0,3 0,3 0,6 0,3 0,3

98,1 98,4 98,8 99,4 99,7 100,0

324

100,0

Abs

%

104 151 40 29 324

32,1 46,6 12,3 9,0 100,0

Abs

%

Validní %

Základní bez vyučení, případně bez vzdělání

89

27,5

27,6

Vyučen(a) bez maturity

78

24,1

24,2

Maturita

98

30,2

30,4

Vyšší odborná škola

11

3,4

3,4

Vysoká škola

46

14,2

14,3

Celkem

322

99,4

100,0

2 324

0,6

Celkem 100,0 Tabulka 8: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb a cílové skupiny (sig=0,004; CC=0,505)

cílové skupiny I. Osoby a

rodiny

II. Senioři a

ohrožené,

osoby se

rizikové, v

zdravotním

problémech

postižením

III. Osoby s

IIII.

duševním onemocněním

Celkem

Veřejnost

a v krizi Nejlepší

způsob Od odborného

získávání

Abs

4

13

3

16

36

% řádkové

11,1%

36,1%

8,3%

44,4%

100,0%

Rezidua

-‐1,1

1,1

0,9

-‐0,5

Abs

9

18

3

30

60

oboru sociálních

% řádkové

15,0%

30,0%

5,0%

50,0%

100,0%

věci příslušného

Rezidua

-‐0,6

0,2

-‐0,1

0,3

Abs

1

4

0

3

8

% řádkové

12,5%

50,0%

0,0%

37,5%

100,0%

pracovníka (lékaře

informací z oblasti apod.) sociálních služeb

Od pracovníka

úřad Z hromadných sdělovacích

www.sociotrendy.cz


prostředků (novin,

Rezidua

-‐0,4

1,4

-‐0,7

-‐0,6

Abs

0

0

1

9

10

% řádkové

0,0%

0,0%

10,0%

90,0%

100,0%

Rezidua

-‐1,5

-‐2,1

0,7

2,7

Abs

0

2

0

0

2

% řádkové

0,0%

100,0%

0,0%

0,0%

100,0%

Rezidua

-‐0,7

2,2

-‐0,3

-‐1,4

Abs

0

1

0

3

4

% řádkové

0,0%

25,0%

0,0%

75,0%

100,0%

Rezidua

-‐0,9

-‐0,2

-‐0,5

1,1

Abs

1

4

1

0

6

% řádkové

16,7%

66,7%

16,7%

0,0%

100,0%

Rezidua

-‐0,1

2,1

1,3

-‐2,4

Abs

11

4

3

36

54

% řádkové

20,4%

7,4%

5,6%

66,7%

100,0%

Rezidua

0,6

-‐4,0

0,2

3,0

Abs

8

21

1

16

46

% řádkové

17,4%

45,7%

2,2%

34,8%

100,0%

Rezidua

0,0

2,8

-‐1,0

-‐2,1

Abs

2

0

0

0

2

% řádkové

100,0%

0,0%

0,0%

,0%

100,0%

Rezidua

3,1

-‐0,9

-‐0,3

-‐1,4

Abs

5

0

0

0

5

% řádkové

100,0%

0,0%

0,0%

0,0%

100,0%

Rezidua

4,9

-‐1,4

-‐0,5

-‐2,2

Abs

41

67

12

113

233

% řádkové

17,6%

28,8%

5,2%

48,5%

100,0%

TV apod.) Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) Z besed, přednášek apod..



Z internetu

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Ze školy, od zaměstnavatele

Z jiných zdrojů Celkem

www.sociotrendy.cz


Tabulka 9. Společensky nejdůležitější sociální služba a cílové skupiny (zdrojové údaje) (sig=0,000, CC=0,527) cílové skupiny

Celkem

I. Osoby a

II. Senioři a

III. Osoby s

IIII.

rodiny

osoby se

duševním

Veřejnost

ohrožené,

zdravotním onemocněním

rizikové, v

postižením

problémech a v krizi Společensky

1. Rozšíření

Abs

2

5

0

4

11

nejdůležitější sociální služba

informovanosti pro

% sloupcová

3,8%

6,8%

0,0%

3,0%

3,9%

různé oblasti života

Rezidua

0,0

1,5

-‐1,0

-‐0,7

Abs

5

0

2

7

14

% sloupcová

9,4%

0,0%

8,7%

5,2%

4,9%

Rezidua

1,7

-‐2,3

0,9

0,2

Abs

1

0

0

0

1

% sloupcová

1,9%

0,0%

0,0%

0,0%

0,4%

Rezidua

2,1

-‐0,6

-‐0,3

-‐1,0

Abs

5

2

0

11

18

% sloupcová

9,4%

2,7%

0,0%

8,2%

6,4%

Rezidua

1,0

-‐1,5

-‐1,3

1,2

Abs

1

13

4

4

22

% sloupcová

1,9%

17,8%

17,4%

3,0%

7,8%

Rezidua

-‐1,8

3,7

1,8

-‐2,9

Abs

0

1

1

0

2

% sloupcová

0,0%

1,4%

4,3%

0,0%

0,7%

Rezidua

-‐0,7

0,8

2,2

-‐1,3

7. Zajištění sociálních

Abs

0

2

0

0

2

služeb mimo obvyklou

% sloupcová

0,0%

2,7%

0,0%

0,0%

0,7%

Rezidua

-‐0,7

2,4

-‐0,4

-‐1,3

Abs

0

10

3

12

25

% sloupcová

0,0%

13,7%

13,0%

9,0%

8,8%

Rezidua

-‐2,5

1,7

0,7

0,1

Abs

1

0

1

3

5

% sloupcová

1,9%

0,0%

4,3%

2,2%

1,8%

Rezidua

0,1

-‐1,3

1,0

0,6

10. Pro zdravotně

Abs

2

4

0

12

18

postižené občany a

% sloupcová

3,8%

5,5%

0,0%

9,0%

6,4%

Rezidua

-‐0,9

-‐0,4

-‐1,3

1,7

11. Rozšíření služeb

Abs

0

2

0

6

8

pro seniory a jejich

% sloupcová

0,0%

2,7%

0,0%

4,5%

2,8%

2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 5. Odstraňování architektonických bariér 6. Rozšíření sociální rehabilitace

pracovní dobu 8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

jejich rodiny

www.sociotrendy.cz


Rezidua

-‐1,4

-‐0,1

-‐0,9

1,6

Abs

4

0

1

3

8

(drogově závislé,

% sloupcová

7,5%

0,0%

4,3%

2,2%

2,8%

vyloučené apod.)

Rezidua

2,3

-‐1,7

0,5

-‐0,6

Abs

8

2

0

16

26

% sloupcová

15,1%

2,7%

0,0%

11,9%

9,2%

Rezidua

1,7

-‐2,2

-‐1,6

1,5

Abs

0

1

1

8

10

% sloupcová

0,0%

1,4%

4,3%

6,0%

3,5%

Rezidua

-‐1,5

-‐1,2

0,2

2,1

Abs

1

6

0

2

9

% sloupcová

1,9%

8,2%

0,0%

1,5%

3,2%

Rezidua

-‐0,6

2,8

-‐0,9

-‐1,5

Abs

7

2

2

6

17

% sloupcová

13,2%

2,7%

8,7%

4,5%

6,0%

Rezidua

2,4

-‐1,4

0,6

-‐1,0

Abs

4

0

2

8

14

% sloupcová

7,5%

0,0%

8,7%

6,0%

4,9%

Rezidua

1,0

-‐2,3

0,9

0,8

Abs

0

2

0

3

5

% sloupcová

0,0%

2,7%

0,0%

2,2%

1,8%

ZP

Rezidua

-‐1,1

0,7

-‐0,7

0,6

20.

Abs

1

1

0

4

6

% sloupcová

1,9%

1,4%

0,0%

3,0%

2,1%

Rezidua

-‐0,1

-‐0,5

-‐0,7

1,0

Abs

1

5

0

6

12

% sloupcová

1,9%

6,8%

,0%

4,5%

4,2%

Rezidua

-‐0,9

1,3

-‐1,1

0,2

Abs

1

0

0

3

4

% sloupcová

1,9%

0,0%

0,0%

2,2%

1,4%

Rezidua

0,3

-‐1,2

-‐0,6

1,1

Abs

1

0

3

5

9

% sloupcová

1,9%

0,0%

13,0%

3,7%

3,2%

Rezidua

-‐0,6

-‐1,8

2,8

0,5

Abs

1

0

0

2

3

% sloupcová

1,9%

0,0%

0,0%

1,5%

1,1%

Rezidua

0,7

-‐1,0

-‐0,5

0,7

Abs

5

8

0

2

15

programy pro rodiny

% sloupcová

9,4%

11,0%

0,0%

1,5%

5,3%

(nácvik dovedností ...)

Rezidua

1,5

2,5

-‐1,2

-‐2,7

rodiny 12. Pro občany v krizi

13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 15. Bydlení pro zdravotně postižené



18. Chráněné dílny pro ZP 19. Sociálně -‐ terapeutické dílny pro

Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 22. Rozšíření nabídky pro využití volného času 23. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 24. Na podporu pěstounské péče

26. Na podporu dobrovolnictví 27. Na specifické

www.sociotrendy.cz


28. Na konkrétní

Abs

0

0

1

0

1

aktivity, např.

% sloupcová

0,0%

0,0%

4,3%

0,0%

0,4%

rekonstrukce

Rezidua

-‐0,5

-‐0,6

3,4

-‐1,0

Abs

2

6

0

4

12

% sloupcová

3,8%

8,2%

0,0%

3,0%

4,2%

Rezidua

-‐0,2

2,0

-‐1,1

-‐1,0

Abs

0

1

2

3

6

% sloupcová

0,0%

1,4%

8,7%

2,2%

2,1%

Rezidua

-‐1,2

-‐0,5

2,3

0,1

Abs

53

73

23

134

283

% sloupcová

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

existujících zařízení 29. Na vybudování víceúčelového centra


Celkem

www.sociotrendy.cz


závěrečná zpráva Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku

Recommend Documents