Výzkumná zpráva. Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku

Výzkumná zpráva

Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku

09/2009

Potřeby zadavatelů sociálních sluţeb na Kyjovsku OBSAH ÚVOD

2

ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ

3

Přehled hlavních výsledkŧ

4

Sociotechnická doporučení

12

Vymezení vybraných pojmŧ

13

II. odd.

ANALÝZY A ZDŦVODNĚNÍ ZÁVĚRŦ

14

1.

DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU

15

2.

PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI

17

3.

VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŦ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB

20

4.

INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH

23

4.1

Dostatek informací o sociálních sluţbách

23

4.2

Zajišťování informací o sociálních sluţbách

24

4.3

Zajišťování informací o sociálních sluţbách – součet voleb

26

5.

PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN

28

5.1

Potřeba zvláštní pomoci

28

5.2

Problémy s cílovými skupinami

31

6.

PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB

34

6.1

Spolupráce se zařízeními sociálních sluţeb

38

7.

OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB

39

8.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

42

9.

TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB

44

9.1

Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle zastupitelŧ obcí

44

9.2

Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle potřeb obcí

52

9.3

Společensky nejdŧleţitější sociální sluţba

57

10.

STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ

61

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

63

I. odd.

ÚVOD Cílem prŧzkumu "Analýza potřeb zadavatelů sociálních sluţeb na Kyjovsku", který byl realizován v rámci projektu „Komunitní plánování sociálních sluţeb na Kyjovsku“, bylo zmapovat nezávislou výzkumnou agenturou potřeby zadavatelŧ sociálních sluţeb a získat údaje spojené s poskytováním sluţeb. Výsledky budou vyuţity v procesu přípravy Komunitního plánu sociálních sluţeb a k přípravě informačního systému sociálních sluţeb. Zpráva je členěna do tří oddílŧ. V prvním jsou shrnuty výsledky a navrţena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny pouţité analýzy včetně zdŧvodnění závěrŧ a třetí oddíl obsahuje přílohu vybraných zdrojových tabulek.

www.sociotrendy.cz

2 strana | 66 celkem

I. oddíl ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ

www.sociotrendy.cz


PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořily obce na území regionu Kyjovska. Byli kontaktováni starostové obcí, kteří poskytli informace prostřednictvím osobních interview. Z rozhovorŧ byly získány údaje, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních sluţeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních sluţeb v jednotlivých obcích. Výzkumný soubor tak tvořili starostové obcí náleţející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Ţeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Celoţnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín ,Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobŧlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Ţádovice a Ţeletice. Ve spádové oblasti Ţdánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Draţŧvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Ţarošice a Ţdánice. Obec Jeţov, která náleţí do spádové oblasti Kyjovska, se výzkumného šetření sice neúčastnila, ale několik let se snaţí vybudovat pro své občany komunitní a vzdělávací centrum. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němţ jsou kumulovány aktivity týkající se komunitního plánování sociálních sluţeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to „zadavatele“, „poskytovatele“ a „uţivatele“ sociálních sluţeb. Pokud je Kyjov či jiná obec vyjmuta ze statistických zjištění absencí konkrétních údajŧ, četnostně je tato okolnost zaznamenána v tabulce jako “vynechané údaje“. Pokud se jedná o volné odpovědi zejména v projektových záměrech, je toto pro město Kyjov komentováno. Pro řešení úkolu byla pouţita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupŧ. Datová matice obsahovala 41 záznamŧ a 179 znakŧ, celkem 7 339 číselných údajŧ. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické práce. Obsahovému zpracování byly podrobeny rovněţ informace verbálního charakteru, které byly získány jak individuálními interview, tak z rozhovorŧ ve skupině. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI Celkově: Starostové obcí byli dotazováni, kdo se v jejich obci zabývá problematikou spojenou se sociálními sluţbami. Konkrétní zjištění: Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. 2. VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové obcí se během své pŧsobnosti na úřadě jiţ setkali s některými skupinami občanŧ, které po nich poţadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe občané náleţející do dané cílové skupiny o pomoc ţádali často, 2 znamenalo „málokdy“ a 3 znamenalo, ţe občané o pomoc neţádali. Starostové měli i moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Konkrétní zjištění:

www.sociotrendy.cz


Pokud byli starostové obcí ţádáni o pomoc, jednalo se zejména o cílové skupiny: „senioři“, „rodiny s dětmi v problémech“, „tělesně postiţení“, „rodiny s nesoběstačným seniorem“ a „občané bez domova“. Nicméně jednalo se o ţádosti vyuţívané „málokdy“.

3. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Celkově: Mnoţství informací, kteří mají občané o sociálních sluţbách v jejich obci, je téměř polovinou starostŧ chápáno tak, ţe občané informace buď rozhodně, nebo spíše mají,. Více neţ čtvrtina starostŧ se domnívá, ţe občané informace „někdy mají, někdy nemají“. Desetina situaci nedokáţe posoudit. Na dotaz, jak si převáţně občané, podle názoru starostŧ, zajišťují informace z oblasti sociálních sluţeb, vybírali starostové tři podle nich nejdŧleţitější informační zdroje tak, ţe k jednotlivým moţnostem, které jim byly nabídnuty, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdŧleţitější, pak dvojku a trojku pro nejméně dŧleţitý zdroj. Součtem výše uvedených voleb byl získán umělý znak „součet voleb celkem“, jednalo se o 120 voleb. Konkrétní zjištění: Dostatečnost informací o sociálních sluţbách Na Kyjovsku a Bzenecku je spíše informací dostatek, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) „spíše nemají“. Současný způsob získávání informací o sociálních sluţbách V prvním výběru (s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí) byly voleny informační zdroje: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 15% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Součet voleb Ze součtu všech tří výše uvedených voleb vyplynulo, ţe informace z oblasti sociálních sluţeb jsou (v prvních čtyřech zdrojích) nejčastěji respondenty získávány ve stejném pořadí, jak bylo uvedeno první volbou, a to: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.)

www.sociotrendy.cz


- Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet ve vyšším podílu neţ je pět procent z počtu voleb. 4. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN Celkově: Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe by pro danou skupinu občanŧ zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, ţe by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, ţe ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Starostové byli rovněţ dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanŧ. Intenzitu těchto problémŧ opět známkovali. Potřeba zvláštní pomoci Starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebovali. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny „rodiny s dětmi v problémech“, „děti a mládeţ“ a „občané s drogovou závislostí“. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádné zvláštní pomoci u skupiny občanŧ „mentálně postiţení“ a „neslyšící“. Problémy s cílovými skupinami Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „rodiny s nesoběstačným seniorem“, „občané s drogovou závislostí“ a „děti a mládeţ“, avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. 5. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB A SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové byli poţádání, aby uvedli, jaký podíl finančních prostředkŧ z rozpočtu obce v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) obec věnuje do sociální oblasti. Konkrétní zjištění: Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu. Podíl na spolufinancování Celkově více neţ tři čtvrtiny obcí jsou ochotny „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na zajištění potřebných sluţeb v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval občan obce. „Přiváţení“ sociálních sluţeb Obce jsou téměř dvěma třetinami „rozhodně či spíše ano“ ochotny se finančně podílet na sociálních sluţbách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce sluţbu přiváţel. „Vyváţení“ sociálních sluţeb

www.sociotrendy.cz


Jestliţe by v obcích byly zajišťovány sociální sluţby i pro občany z jiných obcí, obce by necelou polovinou „rozhodně, či spíše ano“ poţadovaly finanční přispění na sluţby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Spolupráce se zařízeními sociálních sluţeb Obce spolupracují s rŧznými poskytovateli sociálních sluţeb. Nejčastěji spolupracují s Charitami Kyjov, Hodonín, Ţdánice a Veselí nad Moravou. Spolupracují i s pobytovými zařízeními (domovy dŧchodcŧ, resp. domy pokojného stáří). Tři starostové uvedli konkrétní spolupráci se sociálním odborem v Kyjově. 6. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních sluţeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemoţnost resp. nedŧleţitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb. Vypočítané indexy zlepšení umoţnily uspořádat poţadované okolnosti podle pořadí dŧleţitosti. Konkrétní zjištění: Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních sluţeb zlepšilo: -

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ Změna legislativy Větší informovanost o sociálních sluţbách Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb Větší spolupráce navzájem mezi obcemi Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) Lepší dopravní dostupnost

Ve třech obcích byla zmíněna potřeba Jiné moţnosti (nejedná se o sluţbu „sociální“), a to potřeba lékaře pro dospělé; doprava autobusem a peníze na domovy pro seniory 7. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Celkově: Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrŧm, které jejich obec jiţ má schválené, případně záměry jsou dosud neschváleny nebo jde o dosud nezpracovanou představu. Konkrétní zjištění: Více neţ čtvrtina obcí má projektové záměry jiţ schválené. Dvě obce mají jiţ schváleny celkem 3 projektové záměry. Jednou z nich je obec Sobŧlky, kdy se jedná se o postavení obecních bytŧ, přestavbu tělocvičny pro vyuţití jako kulturní a vzdělávací centrum a vybudování dětského hřiště, které se bude stavět do konce roku 2009. Další obcí je město Kyjov, kde je uvedeno např. rozšíření domova dŧchodcŧ, sociální ubytovna na ul. Havlíčkova, nízkopodlaţní autobus. Vše vychází ze strategického plánu města.

www.sociotrendy.cz


Volné odpovědi k projektovým záměrům: Šardice: Zvaţujeme vybudovat domky (buňky) pro seniory, malometráţní přízemní bezbariérové bytové jednotky, je moţné čerpat dotace, ještě uděláme prŧzkum veřejnosti. Plánujeme rekonstrukci hřiště – modernizaci. Vacenovice: Máme dosud nezpracovanou představ: Dŧm pro seniory – teď odloţeno; Nízkoprahový klub v rámci opravy kulturního domu. Syrovín: Potenciálně část kapacity domu upravit pro seniory. Moravany: Postavili jsme DpS, splácíme úvěr, nejbliţší roky nic nechystáme. Ţdánice: Máme dosud nezpracovanou představu: Dŧm pro seniory zde chybí, problém jsou finance. Stát je nemá, ale měl by se postarat. Dambořice: Po dostavbě školy bude priorota senioři-uvaţujeme o stavbě DPS, problém jsou finance na provoz. Věteřov: Víceúčelové hřiště, ale zatím nejsou peníze. Vracov: Jako záměr: Vzdělávání seniorŧ (techniky, právo, historie…) Následovice: Klubovna pro děti; DPS-nejsou peníze. Skoronice: Uvaţujeme o rekonstrukci školy- klubovny pro seniory a junáka. Svatobořice-Mistřín: Probíhá rekonstrukce zdravotního střediska. Zateplení DPS je v technické přípravě. Milotice: Záměr: vytvořit denní stacionář pro seniory a přesunout MŠ do ZŠ. Bzenec: Máme zde fungující pečovatelskou sluţbu a Dŧm s pečovatelskou sluţbou. V současné době se potýkáme s problémem velkého zájmu o péči v terénu a téměř nulovému zájmu o péči právě v domově s pečovatelskou sluţbou. S tím souvisí vyšší náklady na provoz sluţby (zvýší se náklady na cestování pracovnic a časová náročnost činnosti). Proto se v budoucnu chceme zaměřit na to, aby míra péče čerpané v terénu a v DPS byla přibliţně stejná. Získané finanční prostředky by pak mohly být směřovány nejen na provoz sluţby, ale také na odměny pro pracovníky. Těmice: Chceme stavět dŧm s pečovatelskou sluţbou – hotový projekt. Draţůvky: Budeme rušit školku, chtěli jsme udělat výdejnu jídla i pro seniory, nešlo to z legislativních dŧvodŧ. Nenkovice: Chtěli bychom dŧm pro seniory- máme budovu, ale nejsou peníze. Ţarošice: DPS by pomohl, nejsou finance. Mouchnice: Rekonstrukce OU a MŠ – komunitnitní centrum. Ţádali jsme o dotaci, zkusíme to znovu. Stavěšice: Budeme stavět dětské hřiště – máme dotaci z programu LEADER. Ostrovánky: Víceúčelové hřiště- máme projekt, ţádáme o dotaci. Vlkoš: Stavíme společenský dŧm – dŧchodci, spolky. Hovorany: DPS – schválena studie; Víceúčelové hřiště, prostor pro maminky s dětmi – záměr. Kyjov: Dle strategického plánu, viz výše. Jeţov: Obec má projektový záměr vybudovat Komunitní a vzdělávací centrum.

8. TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle zastupitelů obcí Celkově: Sociální sluţby se týkají velmi rozmanitých oblastí ţivota. Starostové obcí byli poţádáni, aby uvedli, na jaké oblasti by se měly sociální sluţby a sluţby související v budoucnu zaměřit, neboť tuto oblast povaţují za problémovou, rovněţ aby dŧleţitost sluţby ještě ohodnotili oznámkováním. Ke „známkováni“ pouţili školní stupnici tak, ţe známku „1“ zapsali u hodnoty pro ně velmi dŧleţité, známku „5“ u té, která pro ně dŧleţitá nebyla. Mohli „oznámkovat“ pouze jimi vybrané oblasti. Hodnocení dŧleţitosti měli provést tak, jak sluţbu vnímají sami. www.sociotrendy.cz


Konkrétní zjištění: Ke kaţdé oblasti sociálních sluţeb byl vypočítán index dŧleţitosti sociální sluţby a na prvních deseti místech byly uvedeny sluţby: - 8. Na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí - 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny - 2. Na rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota: - 6. Na rozšíření sociální rehabilitace - 7. Na zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu - 1. Na rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích - 16. Bydlení pro seniory - 10. Rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny - 15. Bydlení pro zdravotně postiţené Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle potřeb obcí Celkově: Na dotaz, jaké sociální sluţby by si starostové přáli, případně na jaké typy sluţeb by se na Kyjovsku měly sociální sluţby zaměřit, aby byli občané obcí více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních sluţeb podle preferencí pro obec. Sluţbu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý aţ třetí typ sluţby ze seznamu třiceti šesti typŧ sluţeb, který jim byl nabídnut. Starostové měli moţnost dopsat i ty sluţby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Součtem tří výběrŧ sluţeb podle pořadí poţadovaných sluţeb byl získán „umělý“ znak, který má informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 113 voleb. Jednotlivé sociální sluţby jsou uvedeny v jednotlivých řádcích podle voleného pořadí (na prvním řádku první pořadí atd.). Pokud jsou sluţby uvedené v jedné úrovni odráţky, je pořadí pro tyto sluţby stejné. Konkrétní zjištění: Nejčetnější typy sluţeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla ze seznamu všech nabízených sluţeb a volené častěji neţ pěti procenty dotázaných) jsou v jednotlivých volbách následující: V prvním výběru byly nejčastěji realizovány volby typů sluţeb: - 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 16. Bydlení pro seniory - 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času - 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení; 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty; 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce; 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů sluţeb: - 16. Bydlení pro seniory - 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času; 27. Na vybudování víceúčelového centra

www.sociotrendy.cz


Ve třetím výběru byly nejčastěji voleny typy sluţeb: - 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené Ve znaku „ součet voleb“ bylo pořadí sociálních sluţeb: „rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)“ - „sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“ - „sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty““ - „rozšíření nabídky pro vyuţití volného času“, „rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota“ - „na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce“. - Výše uvedené volby byly jednotlivě realizovány více neţ osmi procenty. Společensky nejdůleţitější typ sociálních sluţeb Na dotaz, jaký typ sociálních sluţeb je vnímán jako společensky nejdůleţitější, odpovídali starostové tak, ţe ze seznamu sluţeb vybírali pouze sociální sluţbu jedinou. Samozřejmě měli moţnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by poţadovali, a nebyl by uveden. - Na prvním místě byly voleny „sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“, - Na dalších místech se jednalo o sluţby „na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence)“, „bydlení pro seniory“, „rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, „rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)“, „pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)“ na „sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce“. 9. STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ Celkově: Více neţ polovina obcí má jiţ zpracované strategické dokumenty (plány) pro další rozvoj obcí. Konkrétní zjištění: Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních sluţeb ve více neţ čtvrtině obcí. Největší podíl strategických dokumentŧ, v nichţ je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních sluţeb, je na Ţdánicku.

10. SHRNUTÍ Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Pokud byli starostové obcí některými skupinami občanŧ ţádáni o pomoc, jednalo se o cílové skupiny: „senioři“, „rodiny s dětmi v problémech“, „tělesně postiţení“, „rodiny s nesoběstačným seniorem“ a „občané bez domova“. Nicméně jednalo se o ţádosti o pomoc „málokdy“. Na Kyjovsku a Bzenecku mají občané informací o sociálních sluţbách „spíše dostatek“, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) „spíše nemají“. Informace z oblasti sociálních sluţeb jsou získávány „od odborného pracovníka (lékaře apod.)“, „od pracovníka úřadu v obci“, „z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.)“, „od blízkých osob (rodiny, přátel, známých)“, „mohou pouţívat Internet“. Starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny „rodiny s dětmi v problémech“, „děti a mládeţ“ a „občané s drogovou závislostí“. I v těchto situacích by se

www.sociotrendy.cz


jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádné zvláštní pomoci u skupiny občanŧ „mentálně postiţení“ a „neslyšící“. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „rodiny s nesoběstačným seniorem“, „občané s drogovou závislostí“ a „děti a mládeţ“ avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu Podle názoru starostŧ by situaci v oblasti sociálních sluţeb zlepšilo zejména zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ, změna legislativy, větší informovanost o sociálních sluţbách, nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb a větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb Více neţ čtvrtina obcí má projektové záměry jiţ schválené. Dvě obce mají jiţ schváleny celkem 3 projektové záměry. Jednou z nich je obec Sobŧlky, kdy se jedná se o postavení obecních bytŧ, přestavbu tělocvičny pro vyuţití jako kulturní a vzdělávací centrum a vybudování dětského hřiště, které se bude stavět do konce roku 2009. Další obcí je město Kyjov, kde je uvedeno např. rozšíření domova dŧchodcŧ, sociální ubytovna na ul. Havlíčkova, nízkopodlaţní autobus. Vše vychází ze strategického plánu města. Starostové obcí povaţují za dŧleţité zaměřit se na rozvoj následujících oblastí sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících, neboť tuto oblast povaţují za problémovou, A to na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí, rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny, rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota, rozšíření sociální rehabilitace, zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu, rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích, bydlení pro seniory, rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny, bydlení pro zdravotně postiţené. Jako společensky nejdŧleţitější typy sociálních sluţeb uváděli „sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“, Na dalších místech se jednalo o sluţby „na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence)“, „bydlení pro seniory“, „rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, „rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)“, „pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)“ na „sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce“. Více neţ polovina obcí má jiţ zpracované strategické dokumenty (plány) pro další rozvoj obcí. Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních sluţeb ve více neţ čtvrtině obcí. Největší podíl strategických dokumentŧ, v nichţ je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních sluţeb, je na Ţdánicku.

www.sociotrendy.cz


SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Sociotechnická doporučení je moţno obecně formulovat jako naplnění potřeb starostŧ obcí, které jsou uváděny v části „Přehled hlavních výsledkŧ“ jako odstavec „šestý“, konkrétně: -

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ Změna legislativy Větší informovanost o sociálních sluţbách Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb Větší spolupráce navzájem mezi obcemi Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) Lepší dopravní dostupnost

Specifikujeme však následující doporučení: -

Zvýšit vzájemnou informovanost o nabízených sociálních sluţbách a aktuálních aktivitách mezi všemi obcemi a organizacemi poskytujícími sociální sluţby.

-

Do vzájemné informovanosti o sociálních sluţbách zapojit příslušné organizace poskytující informační a vzdělávací servis poskytovatelŧm sociálních sluţeb.

-

Zajistit bezbariérovost na obecních úřadech zaměřené na skupiny „osoby se zdravotním postiţením“.

-

Nabízet obcím jasně a srozumitelně formulované dotační programy, s předstihem je informovat o plánovaných dotačních programech, zjednodušovat finanční toky. (Sníţit náročnost projektové přípravy.)

-

Nabídnout obcím konzultanty pro moţnost orientace jak v oblasti sociálních sluţeb, tak v oblasti vyhlašovaných programových titulŧ a v pomoci s projektovou přípravou (např. prostřednictvím rŧzných databází).

-

Pomoci se zajištěním rŧzných typŧ zaměstnání pro sociálně znevýhodněné osoby, jako je podporované zaměstnání, soustavnější péče o zaměstnání a chráněná pracoviště rŧzných typŧ.

-

Pomoci se zajištěním sluţeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství (přednášky, školení apod.)

-

Zaměřit aktivity na podporu „zdravé“ funkční rodiny (pořádáním neformálních besed s mládeţí, např. osobnosti obce jako pozitivní vzory jednání).

www.sociotrendy.cz


VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ Vysvětlení vybraných pojmŧ a symbolŧ, které jsou ve zprávě pouţívány: Respondent - dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém - jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs - symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na poloţenou otázku. N - symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek) Validní - obsahově platný. Znak, charakteristika, proměnná - termíny pouţívané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Rŧzné druhy znakŧ jsou rozlišené podle zpŧsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichţ mŧţe nabývat.

www.sociotrendy.cz


II. oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ

www.sociotrendy.cz


1. DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvořili starostové obcí náleţející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Starostové byli poţádáni o rozhovory, z nichţ byly získány informace, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních sluţeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních sluţeb v jednotlivých obcích. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Ţeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Celoţnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín ,Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobŧlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Ţádovice a Ţeletice. Obec Jeţov, která náleţí do spádové oblasti Kyjovska, se výzkumného šetření sice neúčastnila, ale několik let se snaţí vybudovat pro své občany komunitní a vzdělávací centrum. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němţ jsou kumulovány zejména zdrojové aktivity týkající se komunitního plánování sociálních sluţeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to „zadavatelé“ – „poskytovatelé“ „uţivatelé“. Nebylo proto účelem získávání řízených interview, jehoţ podkladem byl dotazník, získat vyčerpávající informace pro město Kyjov. Některé údaje získané za město Kyjov by ve statistickém souhrnu byly neporovnatelné s údaji ostatních obcí. Např. počet obyvatel obce, rovněţ mnoţství aktivit města. Pokud je Kyjov či jiná obec vyjmuta ze statistických zjištění absencí konkrétních údajŧ, četnostně je tato okolnost zaznamenána v tabulce jako “vynechané údaje“. Pokud se jedná o volné odpovědi zejména v projektových záměrech, je toto pro město Kyjov komentováno. Ve spádové oblasti Ţdánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Draţŧvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Ţarošice a Ţdánice.

www.sociotrendy.cz


Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska je uvedeno v grafu 1.1.

Graf 1.1: Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska (N=41)

Spádové oblasti Počet obyvatel

do 500 500-999 1000-1999 2000-2999 4000-4999 5000 a více

Celkem

Bzenecko 1 1 2 0 2 0 6

Kyjovsko 10 11 2 3 0 1 27

Ţdánicko

Celkem 1 4 2 1 0 0 8

12 16 6 4 2 1 41

Tabulka 1.1: Počet obcí podle počtu obyvatel

www.sociotrendy.cz


2. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Další varianty jsou uvedeny v grafu 2.1.

Graf 2.1: Kdo se zabývá oblastí sociálních sluţeb (N=41)

Třídění jednotlivých moţností uvnitř spádových obcí Ţdánicka, Kyjovska a Bzenecka je uvedeno v grafu 2.2. Pouze ve dvou obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň. Jedná se o obce Bzenec a Kyjov. Obec Ţdánice uvedla, ţe se pracovník obce tuto problematikou zabývá doplňkově.

www.sociotrendy.cz


Graf 2.3 Kdo se zabývá oblastí sociálních sluţeb ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41)

Přístup na úřad je ve více neţ polovině obcí bariérový, avšak v téměř třetině obcí je přístup na úřad (31%) jiţ bezbariérový, viz graf 2.3. Situace v spádových obcích je zřejmá z grafu 2.4.

www.sociotrendy.cz


Graf 2.3

Graf 2.4

Přístup na úřad (N=39)

Přístup na úřad ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=39)

www.sociotrendy.cz


3. VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Starostové obcí se během své pŧsobnosti na úřadě jiţ setkali s některými skupinami občanŧ, které po nich poţadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe občané náleţející do dané cílové skupiny o pomoc ţádali často, 2 znamenalo „málokdy“ a 3 znamenalo, ţe občané o pomoc neţádali. Starostové měli i moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď však byla nevyuţita. Hodnocení intenzity poţadavkŧ pomoci občanŧm je uvedeno v tabulce 3.1 a grafu 3.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin starostu (jako instituci) ţádali o pomoc během jeho pŧsobnosti na úřadě. Velikosti indexu potřebnosti ukazuje tendenci občanŧ pomoc na úřadech obcí nevyţadovat. Nejčastěji o pomoc ţádali senioři, dále rodiny s dětmi v problémech a občané s tělesným handicapem. I tato pomoc však byla vyţadována málokdy.

N 9. Senioři 2. Rodiny s dětmi v problémech 10. Tělesně postiţení 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 3. Občané bez domova 1. Děti a mládeţ 8. Oběti domácího násilí 15. Rodiny s dětmi s postiţením 14. Osoby s duševním onemocněním 7. Etnické menšiny 12. Neslyšící 11. Nevidomí občané 13. Mentálně postiţení 5. Alkoholici 4. Občané s drogovou závislostí 6. Gambleři

39 38 39 39 40 37 38 40 40 40 40 40 38 40 39 40

Index Ţádali Neţádali (minimum) (maximum) potřebnosti Podíl obcí 2,13 1 3 92,70% 2,45 1 3 90,20% 2,59 1 3 92,70% 2,69 1 3 92,70% 2,8 1 3 95,10% 2,81 1 3 87,80% 2,82 1 3 90,20% 2,83 1 3 95,10% 2,83 1 3 95,10% 2,85 1 3 95,10% 2,85 1 3 95,10% 2,88 1 3 95,10% 2,89 1 4 90,20% 2,9 1 3 95,10% 2,9 1 3 92,70% 2,95 1 3 95,10%

17. Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší 2,08 rodiny, veřejná práce) 12 1 3 Tabulka 3.1 Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (uspořádání je od nejintenzivnějších potřeb pomoci uvedených cílových skupin po nejméně vyţadovanou pomoc).

www.sociotrendy.cz

26,80%


Graf 3.1 Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (Ćím je menší číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin ţádali úřad jako instituci o pomoc.)

Hodnocení intenzity poţadavkŧ pomoci občanŧm podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 3.2a) a 3.2b) rovněţ v grafech 3.2a) a 3.2b).

Spádová oblast Bzenecko Kyjovsko

1. Děti a mládeţ 2,75

2. Rodiny s dětmi v problémech 2,20

3. Občané bez domova 2,67

2,92

2,56

2,88

Ţdánicko

4. Občané s drogovou závislostí 2,80

5. Alkoholici 3,00

6. Gambleři 3,00

7. Etnické menšiny 2,83

8. Oběti domácího násilí 3,00

9. Senioři 2,17

3,00

2,92

3,00

2,88

2,83

2,29

2,71 2,43 2,88 2,88 3,00 3,00 3,00 2,88 Tabulka 3.2a) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz

1,75


Graf 3.2a) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech


10. Tělesně postiţení

11. Nevidomí občané

12. Neslyšící

13. Mentálně postiţení

14. Osoby s duševním onemocněním

15. Rodiny s dětmi s postiţením

16. Rodiny s nesoběstačným seniorem

17. Jiná skupina

2,17

2,83

2,67

2,80

2,83

2,67

2,80

3,00

2,75

2,96

2,92

2,96

2,84

2,92

2,68

2,25

Ţdánicko

2,63 2,88 3,00 3,00 3,00 2,88 2,88 Tabulka 3.2b) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech

1

1,50

Graf 3.2b) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech

1 Např. nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny www.sociotrendy.cz


4. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH 4.1 DOSTATEK INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Mnoţství informací, kteří mají občané o sociálních sluţbách v jejich obci, je téměř polovinou starostŧ (45%) chápáno tak, ţe občané informace buď rozhodně (5%) nebo spíše (40%) mají, jak je zřejmé z tabulky 4.1 a) a grafu 4.1. Více neţ čtvrtina starostŧ (27%) se domnívá, ţe občané informace „někdy mají, někdy nemají“. Desetina nedokáţe posoudit.

Graf 4.1 Dostatek informací o sociálních sluţbách (%, N=297)

Abs Rozhodně mají Spíše mají jak kdy (někdy mají, někdy nemají) Spíše nemají Rozhodně nemají Neví, nedokáţe posoudit Celkem Neodpovězeno Celkem

2 16 11 6 1 4 40 1 41

% 4,9 39,0 26,8 14,6 2,4 9,8 97,6 2,4 100,0

Validní% 5,0 40,0 27,5 15,0 2,5 10,0 100,0

Tabulka 4.2 Dostatek informací o poskytovaných sociálních sluţbách

Názor na dostatek informací o sociálních sluţbách v jednotlivých spádových oblastech a je uveden v grafu 4.2. Na Kyjovsku a Bzenecku je „spíše dostatek“ informací, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) „spíše nemají“.

www.sociotrendy.cz


Graf 4.2 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách (%, N=40)

4.2 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Na dotaz, jak si převáţně občané, podle názoru starostŧ, zajišťují informace z oblasti sociálních sluţeb, vybírali starostové tři podle nich nejdŧleţitější informační zdroje tak, ţe k jednotlivým moţnostem, které jim byly nabídnuty, viz tabulka 4.0, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdŧleţitější, pak dvojku a trojku pro nejméně dŧleţitý zdroj.

1. Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 2. Od pracovníka našeho úřadu 3. Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 4. Z plakátŧ, letákŧ apod. 5. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 4. Z odborné literatury (broţur, knih, časopisŧ apod.) 7. Mohou navštěvovat informační centrum 8. Mohou pouţívat Internet 9. Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 10. Ze školy, od zaměstnavatele 11. Z katalogu poskytovatelŧ v rámci komunitního plánování 12. Jinak, Tabulka 4.0

Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vţdy zpŧsob zajištění informací podle pořadí. Ostatní moţnosti jsou zřejmé z tabulek. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje:

www.sociotrendy.cz


-

Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Od pracovníka našeho úřadu Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.)

Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.2.

Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 1. volba

Abs

Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Od pracovníka našeho úřadu Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. Jinak

%

17 13 5 4 1 1 41

Celkem Tabulka 4.2 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci – 1. volba

41,5 31,7 12,2 9,8 2,4 2,4 100,0

Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Od pracovníka našeho úřadu - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.3. Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 2. volba Abs %

Validní %

Od pracovníka našeho úřadu Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Z plakátŧ, letákŧ apod. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. Mohou pouţívat Internet Celkem

14 34,1 9 22,0 7 17,1 5 12,2 2 4,9 2 4,9 1 2,4 40 97,6 Vynechané údaje 1 2,4 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.3 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci – 2. volba

35,0 22,5 17,5 12,5 5,0 5,0 2,5 100,0

Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 15% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.4. Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 3. volba Abs % Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Mohou pouţívat Internet Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Od pracovníka našeho úřadu Z plakátŧ, letákŧ apod. Mohou navštěvovat informační centrum

www.sociotrendy.cz

10 9 8 6 3 1 1

Validní %

24,4 22,0 19,5 14,6 7,3 2,4 2,4

25,6 23,1 20,5 15,4 7,7 2,6 2,6


Jinak Celkem

1 2,4 39 95,1 Vynechané údaje 2 4,9 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.4 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci – 3. volba

2,6 100,0

4.3 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH– SOUČET VOLEB Ze součtového znaku zjišťujeme, ţe informace z oblasti sociálních sluţeb jsou (v prvních čtyřech zdrojích) nejčastěji respondenty získávány ve stejném pořadí, jak bylo uvedeno první volbou, a to: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka našeho úřadu - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet ve vyšším podílu neţ je pět procent z počtu voleb. Celkově je situace znázorněna tabulkou 4.5 a grafem 4.3. Součtový znak

Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb

Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Od pracovníka našeho úřadu Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Mohou pouţívat Internet Z plakátŧ, letákŧ apod. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. Jinak Mohou navštěvovat informační centrum Celkem voleb Celkem 41 validních případŧ Tabulka 4.5 Způsob zajištění informací – součet voleb podle pořadí

www.sociotrendy.cz

Abs 30 30 24 18 9 3 3 2 1 120

% % z z počtu validních voleb případŧ 25,0% 73,2% 25,0% 73,2% 20,0% 58,5% 15,0% 43,9% 7,5% 22,0% 2,5% 7,3% 2,5% 7,3% 1,7% 4,9% ,8% 2,4% 100,0% 292,7%


Graf 4.3 Způsob zajištění informací – součet voleb podle pořadí

Situace uvnitř spádových obcí regionu Kyjovska v podílovém zastoupení informačních zdrojŧ je zřejmá z grafu 4.4.

Graf 4.4 Způsob zajištění informací – součet voleb podle pořadí ve spádových obcích

www.sociotrendy.cz


5. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN 5.1 POTŘEBA ZVLÁŠTNÍ POMOCI Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla opět známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe by pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, ţe by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, ţe ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.1 a grafu 5.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Z velikosti indexŧ je zřejmé, ţe starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny „rodiny s dětmi v problémech“, „děti a mládeţ“ a „občané s drogovou závislostí“. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádnézvláštní pomoci u skupiny občanŧ „mentálně postiţení“ a „neslyšící“. Potřeba zvláštní pomoci (minimum)

N 2. Rodiny s dětmi v problémech 1. Děti a mládeţ 4. Občané s drogovou závislostí 9. Senioři 5. Alkoholici 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 10. Tělesně postiţení 6. Gambleři 7. Etnické menšiny 3. Občané bez domova 14. Osoby s duševním onemocněním 8. Oběti domácího násilí 15. Rodiny s dětmi s postiţením 11. Nevidomí občané 13. Mentálně postiţení 12. Neslyšící

29 29 29 31 29 31 32 27 29 28 26 26 27 29 27 29

1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 2 3 3

Zvláštní pomoc nepotřebují (maximum) 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

17. Jiná skupina 4 1 Tabulka 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby)

www.sociotrendy.cz

3

Index potřeby 2,48 2,59 2,59 2,65 2,69 2,71 2,84 2,85 2,86 2,86 2,88 2,92 2,93 2,97 3 3

Podíl obcí 68,3% 68,3% 65,9% 68,3% 70,7% 63,4% 68,3% 63,4% 73,2% 75,6% 68,3% 68,3% 65,9% 63,4% 65,9% 73,2%

2,50

9,8%


Graf 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby)

Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci občanŧm podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 5.2a) a 5.2b) rovněţ v grafech 5.2a) a 5.2b). Pokud index dosahuje maximálních či vysokých hodnot, pomoc pro danou cílovou skupinu v konkrétní spádové oblasti nutná není.

Graf 5.2a) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby)

www.sociotrendy.cz


Graf 5.2b) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby)

3. Občané bez domova

4. Občané s drogovou závislostí

5. Alkoholici

6. Gambleři

7. Etnické menšiny

8. Oběti domácího násilí

9. Senioři

1. Děti a mládeţ

2. Rodiny s dětmi v problémech

2,25

2,33

3,00

2,67

2,67

2,67

3,00

3,00

2,80

2,53

2,44

2,88

2,61

2,58

2,94

2,76

2,88

2,50

3,00 2,71 3,00 2,57 3,00 3,00 3,00 3,00 Tabulka 5.2a) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů ve spádových oblastech (indexy potřeby)

3,00

Spádová oblast Bzenecko Kyjovsko Ţdánicko




12. Neslyšící





17. Jiná skupina

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

2,00

2,80

3,00

3,00

3,00

2,80

2,88

2,63

3,00

Ţdánicko

3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,86 Tabulka 5.2b) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů ve spádových oblastech (indexy potřeby)

www.sociotrendy.cz


5.2 PROBLÉMY S CÍLOVÝMI SKUPINAMI Starostové byli dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanŧ. Intenzitu těchto problémŧ opět známkovali. Jestliţe měli velmi závaţné problémy, oznámkovali jedničkou, středně závaţné problémy byly označeny dvojkou a jestliţe problémy neměli, označili trojkou. Starostové opět měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno opět vyloučit. Hodnocení intenzity problémovosti konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.3 a grafu 5.3. Čím menší je index problémovosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „rodiny s nesoběstačným seniorem“, „občané s drogovou závislostí“ a „děti a mládeţ“ avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. Máme velmi závaţné Problémy Index problémy nemáme %v N (minimum=1) (maximum=3) problémovosti obcích 2,33 7,30% 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 3 1 3 2,48 73,20% 4. Občané s drogovou závislostí 31 1 3 2,53 75,60% 1. Děti a mládeţ 32 1 3 2,6 70,70% 2. Rodiny s dětmi v problémech 30 1 3 2,65 75,60% 5. Alkoholici 31 1 3 2,65 73,20% 9. Senioři 31 1 3 2,83 70,70% 3. Občané bez domova 30 1 3 2,84 75,60% 7. Etnické menšiny 32 1 3 2,87 73,20% 6. Gambleři 31 1 3 2,9 73,20% 10. Tělesně postiţení 31 2 3 2,93 73,20% 15. Rodiny s dětmi s postiţením 30 2 3 2,94 75,60% 11. Nevidomí občané 32 2 3 2,97 73,20% 8. Oběti domácího násilí 30 2 3 2,97 70,70% 13. Mentálně postiţení 29 2 3 3 73,20% 12. Neslyšící 31 3 3 3 70,70% 14. Osoby s duševním onemocněním 29 3 3 Tabulka 5.3 Problémy se skupinami občanů, uspořádání cílových skupin podle největší problémovosti

www.sociotrendy.cz


Graf 5.3 Problémy se skupinami občanů; uspořádání cílových skupin podle indexů problémovosti

Hodnocení intenzity problémŧ se skupinami občanŧ podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 5.4a) a 5.4b) rovněţ v grafech 5.4a) a 5.4b).

Graf 5.4a) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti

www.sociotrendy.cz


Graf 5.4b) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti

4. Občané s drogovou závislostí 1,75

5. Alkoholici 2,75

6. Gambleři 3,00

7. Etnické menšiny 2,75

8. Oběti domácího násilí 3,00

9. Senioři 2,50

2,55

2,55

2,94

2,80

2,94

2,58

2,71 2,71 3,00 2,83 2,86 2,88 Tabulka 5.4a) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech

3,00

3,00

3,00


1. Děti a mládeţ 2,25

2. Rodiny s dětmi v problémech 2,33

3. Občané bez domova 3,00

2,55

2,63

2,84

Ţdánicko




12. Neslyšící





17. Jiná skupina

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

3,00

2,00

2,89

2,95

3,00

2,94

3,00

2,89

2,67

3,00

3,00

2,71

Ţdánicko

3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Tabulka 5.4b) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz


6. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu, viz graf 6.1 a tabulky 6.1a) a 6.1b).

Graf 6.1 Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v % (N=41) Podíl v %

Abs Do 1% Do 3,5% 10% Celkem

Vynechané údaje

Validní %

%

Kumulativní %

11 8

26,8

55,0

55,0

19,5

40,0

95,0

1

2,4

5,0

100,0

20

48,7

100,0

21

51,3

Celkem

41 100,0 Tabulka 6.1 a) Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v %

Počet obyvatel v obcích

Podíl (v %) finančních prostředkŧ z rozpočtu obce do sociální oblasti

Celkem 5000 a více

do 500 10

500-999 6

1000-1999 3

2000-2999 1

4000-4999 0

1

21

,1

0

1

0

0

0

0

1

,1

0

1

0

0

0

0

1

,2

0

0

1

0

0

0

1

,3

1

0

0

0

0

0

1

,4

0

1

1

0

0

0

2

,5

0

1

0

0

0

0

1

neuvedeno

www.sociotrendy.cz


,6

0

3

0

0

0

0

3

,8

1

0

0

0

0

0

1

1,0

0

0

0

2

0

0

2

1,3

0

1

0

0

0

0

1

1,5

0

1

0

0

0

0

1

2,0

0

0

0

0

1

0

1

2,6

0

0

0

0

1

0

1

3,0

0

0

0

1

0

0

1

3,5

0

0

1

0

0

0

1

9,0

0

1

0

0

0

0

1

Celkem

12 16 6 4 2 1 41 Tabulka 6.1 b) Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v % podle počtu obyvatel v obcích

Podíl na spolufinancování Ochota obce podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval občan obce, je celkově uvedena v tabulce 6.2 a grafu 6.2. Celkově více neţ tři čtvrtiny obcí (77%) jsou ochotny „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na zajištění potřebných sluţeb.

Validní údaje

Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše ne Nevím, nemám o tom ţádnou představu Celkem

Vynechané údaje Celkem

9

N

%

Validní údaje %

15 15 6 2 1 39 2

36,6 36,6 14,6 4,9 2,4 95,1 4,9

38,5 38,5 15,4 5,1 2,6 100,0

41

100,0

Tabulka 6.2 Ochota obce podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval jejich občan

www.sociotrendy.cz


Graf 6.2 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval jejich občan

Přiváţení sociálních sluţeb Téměř třetina obcí (61%) je ochotna „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na sociálních sluţbách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce sluţbu přiváţel. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.3 a grafu 6.3.

Validní údaje


Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše ne Rozhodně ne Nevím, nemám o tom ţádnou představu Celkem

N

%

Validní údaje %

10 15 8 4 1 1 39 2

24,4 36,6 19,5 9,8 2,4 2,4 95,1 4,9

25,6 38,5 20,5 10,3 2,6 2,6 100,0

41

100,0

Tabulka 6.3 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách, které by do obce za občany zajíţděly

www.sociotrendy.cz


Graf 6.3 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách, které by do obce za občany zajíţděly

Vyváţení sociálních sluţeb Jestliţe by v obcích byly zajišťovány sociální sluţby i pro občany z jiných obcí, necelá polovina obcí by „rozhodně, či spíše ano“ poţadovala finanční přispění na sluţby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.4 a grafu 6.4.

Validní údaje


Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše ne Rozhodně ne Nevím, nemám o tom ţádnou představu Celkem

N

%

Validní údaje %

4 14 8 4 2 8 40 1

9,8 34,1 19,5 9,8 4,9 19,5 97,6 2,4

10,0 35,0 20,0 10,0 5,0 20,0 100,0

41

100,0

Tabulka 6.4 Poţadování finančních příspěvků obcím, které sociální sluţby „vyváţejí“ do jiných obcí

www.sociotrendy.cz


Graf 6.4 Poţadování finančních příspěvků obcím, které sociální sluţby „vyváţejí“ do jiných obcí

6.1 SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Obce spolupracují s rŧznými poskytovateli sociálních sluţeb, jak je uvedeno v tabulce 6.4. Nejčastěji spolupracují s Charitami v Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou a s Charitní pečovatelskou sluţbou ve Ţdánici (Oblastní charita Hodonín). V tabulce 6.5 jsou uvedena pobytová zařízení (domovy dŧchodcŧ, resp. domy pokojného stáří). Tři starostové uvedli konkrétní spolupráci se sociálním odborem v Kyjově. Charita Validní údaje

Kyjov Hodonín Veselí Kyjov a Hodonín Kyjov a Veselí Charitní pečovatelskou sluţbou ve Ţdánici (Oblastní charita Hodonín) Celkem


N

%

Validní údaje %

18 6 2 3 2

43,9 14,6 4,9 7,3 4,9

54,5 18,1 6,1 9,1 6,1

2

4,9

6,1

80,5

100,0

33 8

41

19,5 100,0

N

%

Validní údaje %

1 2 1 1 5 8

2,4 4,9 2,4 2,4 12,2

20,0 40,0 20,0 20,0 100,0

Tabulka 6.5 Spolupráce s Charitami

Validní údaje

DD DPS Dŧm pokojného stáří Čeloţnice Dŧm pokojného stáří Koryčany Celkem


41

19,5 100,0

Tabulka 6.6 Domovy důchodců (Kyjov, Hodonín)

www.sociotrendy.cz


7. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních sluţeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemoţnost resp. nedŧleţitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb. Indexy zlepšení jsou uvedeny v tabulce 7.1 podle pořadí dŧleţitosti. (Oblast „jiné“ nebyla z dŧvodu malé četností do pořadí zahrnuta.) Zdrojové údaje jsou obsaţeny v příloze jako tabulky 1 aţ 14. Rozhodně ano

N

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ Změna legislativy Větší informovanost o sociálních sluţbách Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb Větší spolupráce navzájem mezi obcemi Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb v obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) Lepší dopravní dostupnost Jiné (lékař pro dospělé; doprava autobusem a peníze na domovy pro seniory)

Rozhodně ne

Index zlepšení

%

27 18 27

1 1 1

3 3 3

1,22 1,61 1,74

63,40% 41,50% 63,40%

20 21

1 1

3 3

1,75 1,81

46,30% 48,80%

16

1

3

1,81

36,60%

20

1

3

1,85

46,30%

19 20 19 19

1 1 1 1

3 3 3 3

1,95 2,05 2,16 2,26

43,90% 46,30% 43,90% 43,90%

15 22

1 1

3 3

2,33 2,68

34,10% 51,20%

3

1

3

1,67

7,3%

Tabulka 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb v obcích

Graf 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb v obcích- index zlepšení

www.sociotrendy.cz


Index zlepšení situace ve spádových oblastech regionu je uveden v grafech 7.2a) a 7.2b), rovněţ v tabulkách 7.2a) a 7.2b).

Graf 7.2a) Index zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech

Graf 7.2b) Index zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz


pádová oblast Bzenecko

změna legislativy 1,75

větší informovanost 1,75

dopravní dostupnost 2,33

dotace a granty 1,60

sponzorování 2,00

nabídka 2,00

kapacita 2,75

1,40

1,78

2,69

1,19

1,67

2,17

2,08

2,00 1,60 3,00 1,00 2,33 2,33 Tabulka 7.2a) Indexy zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech

2,33

Kyjovsko Ţdánicko

Spádová oblast Bzenecko

spolupráce 2,33

s poskytovateli 2,50

spolufinancování 3,00

osvětaproti zneuţívání 2,67

1,79

1,54

2,20

1,83

Kyjovsko Ţdánicko

nezávislá kontrola 2,00

kontrola kvality 2,00

jiné 2,00

1,46

1,50

1,00

3,00 2,33 2,33 1,75 2,67 Tabulka 7.2b) Indexy zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz

3,00


8. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrŧm, které jejich obec jiţ má schválený, případně záměr je dosud neschválen nebo jde o dosud nezpracovanou představu. Více neţ čtvrtina obcí (29%) má nějaké projektové záměry jiţ schválené. Dvě obce mají jiţ schváleny celkem 3 projektové záměry. Jednou z nich je obec Sobŧlky, kdy se jedná se o postavení obecních bytŧ, přestavbu tělocvičny pro vyuţití jako kulturní a vzdělávací centrum a vybudování dětského hřiště, které se bude stavět do konce roku 2009. Další obcí je Kyjov, kde je uvedeno např. rozšíření domova dŧchodcŧ, sociální ubytovna na ul. Havlíčkova, nízkopodlaţní autobus. Vše vychází ze strategického plánu města. Statistické údaje jsou upřesněny v tabulkách 8.1 aţ 8.3. Upřesnění projektových záměrŧ jednotlivých obcí je uvedeno volnými odpověďmi. Projektové záměry 1

Validní údaje

Jiţ schváleno Dosud neschváleno Jde o dosud nezpracovanou představu Celkem


Projektové záměry 2

Validní údaje

Jiţ schváleno Dosud neschváleno Jde o dosud nezpracovanou představu Celkem


Projektové záměry 3

Validní údaje

Jiţ chváleno Jde o dosud nezpracovanou představu Celkem


N

%

Validní údaje %

12 1 7 20 21

29,3 2,4 17,1 48,8 51,2

60,0 5,0 35,0 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

2 2 4 8 33

4,9 4,9 9,7 19,5 80,5

25,0 25,0 50,0 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

2 1 3 38

4,9 2,4 7,3 92,7

66,7 33,3 100,0

41

100,0

Volné odpovědi k projektovým záměrům Šardice: Zvaţujeme vybudovat domky (buňky) pro seniory, malometráţní přízemní bezbariérové bytové jednotky, je moţné čerpat dotace, ještě uděláme prŧzkum veřejnosti. Plánujeme rekonstrukci hřiště – modernizaci. Vacenovice: Máme dosud nezpracovanou představ: Dŧm pro seniory – teď odloţeno; Nízkoprahový klub v rámci opravy kulturního domu. Syrovín: Potenciálně část kapacity domu upravit pro seniory. Moravany: Postavili jsme DpS, splácíme úvěr, nejbliţší roky nic nechystáme. Ţdánice: Máme dosud nezpracovanou představu: Dŧm pro seniory zde chybí, problém jsou finance. Stát je nemá, ale měl by se postarat.

www.sociotrendy.cz


Dambořice: Po dostavbě školy bude priorota senioři-uvaţujeme o stavbě DPS, problém jsou finance na provoz. Věteřov: Víceúčelové hřiště, ale zatím nejsou peníze. Vracov: Jako záměr: Vzdělávání seniorŧ (techniky, právo, historie…) Následovice: Klubovna pro děti; DPS-nejsou peníze. Skoronice: Uvaţujeme o rekonstrukci školy- klubovny pro seniory a junáka. Svatobořice-Mistřín: Probíhá rekonstrukce zdravotního střediska. Zateplení DPS je v technické přípravě. Milotice: Záměr: vytvořit denní stacionář pro seniory a přesunout MŠ do ZŠ. Bzenec: Máme zde fungující pečovatelskou sluţbu a Dŧm s pečovatelskou sluţbou. V současné době se potýkáme s problémem velkého zájmu o péči v terénu a téměř nulovému zájmu o péči právě v domově s pečovatelskou sluţbou. S tím souvisí vyšší náklady na provoz sluţby (zvýší se náklady na cestování pracovnic a časová náročnost činnosti). Proto se v budoucnu chceme zaměřit na to, aby míra péče čerpané v terénu a v DPS byla přibliţně stejná. Získané finanční prostředky by pak mohly být směřovány nejen na provoz sluţby, ale také na odměny pro pracovníky. Těmice: Chceme stavět dŧm s pečovatelskou sluţbou – hotový projekt. Draţůvky: Budeme rušit školku, chtěli jsme udělat výdejnu jídla i pro seniory, nešlo to z legislativních dŧvodŧ. Nenkovice: Chtěli bychom dŧm pro seniory- máme budovu, ale nejsou peníze. Ţarošice: DPS by pomohl, nejsou finance. Mouchnice: Rekonstrukce OU a MŠ – komunitnitní centrum. Ţádali jsme o dotaci, zkusíme to znovu. Stavěšice: Budeme stavět dětské hřiště – máme dotaci z programu LEADER. Ostrovánky: Víceúčelové hřiště- máme projekt, ţádáme o dotaci. Vlkoš: Stavíme společenský dŧm – dŧchodci, spolky. Hovorany: DPS – schválena studie; Víceúčelové hřiště, prostor pro maminky s dětmi – záměr. Kyjov: Dle strategického plánu, viz výše. Jeţov: Obec má projektový záměr vybudovat Komunitní a vzdělávací centrum.

www.sociotrendy.cz


9. TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 9.1 TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PODLE ZASTUPITELŦ OBCÍ Sociální sluţby se týkají velmi rozmanitých oblastí ţivota. Starostové obcí byli poţádáni, aby uvedli, na jaké oblasti či typy by se měly sociální sluţby a sluţby související v budoucnu zaměřit, neboť tuto oblast povaţují za problémovou, rovněţ aby dŧleţitost sluţby ještě ohodnotili oznámkováním. Ke „známkováni“ pouţili školní stupnici tak, ţe známku „1“ zapsali u hodnoty pro ně velmi dŧleţité, známku „5“ u té, která pro ně dŧleţitá nebyla. Mohli „oznámkovat“ pouze jimi vybrané oblasti. Typy sluţeb, které byly hodnoceny, jsou uvedeny v tabulce 9.0. Hodnocení dŧleţitosti měli provést tak, jak sluţbu vnímají sami. Ke kaţdému typu sociálních sluţeb byl vypočítán index dŧleţitosti sociální sluţby a uspořádání sluţeb podle velikosti indexu je uvedeno v tabulce 9.1 a grafu 9.1, kde jsou uvedeny typy sluţeb ohodnocených prŧměrnými známkami. (Typ „jiná oblast“ nebyl z dŧvodu malé četnosti do zjišťovaného pořadí zařazen.) Typy sluţeb – podrobné názvy poloţek 1. Na rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota: sociální, sociálně právní, zdravý ţivotní styl, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte apod. 2. Na rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota: sociální, sociálně právní, zdravý ţivotní styl, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 3. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohroţující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro rŧzné skupiny občanŧ 4. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohroţující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.) pro rŧzné skupiny občanŧ 5. Na odstraňování technických bariér - vytvoření/rozšíření nápisŧ pro nevidomé, zvukových signálŧ, umístění madel v obtíţně přístupných prostorách, apod. 6. Na rozšíření sociální rehabilitace - jde o soubor specifických činností směřujících k dosaţení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, nácvikem výkonů běţných, pro samostatný ţivot nezbytných činností - formou terénních a ambulantních a pobytových sluţeb

7. Na zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 8. Na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské sluţby 9. Sluţby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro rŧzné skupiny osob 10. Rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny 12. Sluţby pro občany v přechodné krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíţivé ţivotní situace apod.) 13. Sluţby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 14. Sluţby orientované na integraci menšin do společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 15. Bydlení pro zdravotně postiţené 16. Bydlení pro seniory 17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 18. Vybudování/rozšíření azylových domŧ resp. bytŧ pro sociálně slabé občany 19. Na rozšíření nabídky v moţnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen, rozvoz klientŧm) 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času a společenských kontaktŧ pro rŧzné skupiny občanŧ (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 22. Na podporu pěstounské péče 23. Na moţnost bezplatného přístupu k internetu pro osoby v krizi, sociálně vyloučené, seniory apod. 24. Na podporu dobrovolnictví 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy (např. poradenství pro rodinu a mezilidské vztahy, nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěţových resp. konfliktních situací, předrozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách

www.sociotrendy.cz


26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení 27. Na vybudování víceúčelového centra 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce s problémovou mládeţí, odborná prevence, intervence a volný čas 30. Na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence) 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání pro hendikepované občany (nejvíce jaké – tělesné, smyslové, duševní, mentální) 32.Pomoc pro občany „bez domova“ 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích 35. Rozšíření sluţeb pro seniory s demencí a jejich rodiny, např. odlehčovací péče, podpŧrné skupiny pro pečující osoby… 36. Na jinou oblast Tabulka 9.0 Typy sluţeb – seznam všech nabízených moţností

Podíl

Typy sluţeb 8. Na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny 2. Na rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota: 6. Na rozšíření sociální rehabilitace 7. Na zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu 1. Na rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích 16. Bydlení pro seniory 10. Rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 15. Bydlení pro zdravotně postiţené 4. Na rozšíření poradenství o oblastech problémŧ ohroţující lidské zdraví 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny startovací byty 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ 5. Na odstraňování technických bariér 13. Sluţby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 35. Rozšíření sluţeb pro seniory s demencí a jejich rodiny 3. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémŧ ohroţující lidské zdraví 9. Sluţby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství 30. Na aktivity s dŧrazem na "zdravou" rodinu (prevence, morálka) 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 12. Sluţby pro občany v přechodné krizi 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání

www.sociotrendy.cz

Počet voleb za obce

Maximálně Zcela dŧleţité nedŧleţité 1 5

Index volby důleţitosti z počtu sociální obcí sluţby (N=41)

23 26

1 1

3 4

1,65 1,73

53,70% 61,00%

29 21

1 1

3 3

1,76 1,76

68,30% 48,80%

25

1

4

1,76

58,50%

30

1

3

1,77

70,70%

24 20

1 1

4 3

1,79 1,8

56,10% 46,30%

18 18

1 1

3 3

1,83 1,83

41,50% 41,50%

26

1

4

1,88

61,00%

24 23 24

1 1 1

5 4 4

1,88 1,91 1,92

56,10% 53,70% 56,10%

21

1

5

1,95

48,80%

22

1

4

1,95

51,20%

26

1

4

1,96

61,00%

24

1

3

2

56,10%

18

1

4

2

41,50%

22 24

1 1

4 5

2 2,04

51,20% 56,10%

24

1

3

2,04

56,10%

23

1

5

2,04

53,70%


17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 24. Na podporu dobrovolnictví 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 18. Vybudování/rozšíření azylových domŧ resp. bytŧ pro sociálně slabé občany 32.Pomoc pro občany "bez domova" 23. Na moţnost bezplatného přístupu k Internetu pro osoby v krizi, sociálně vyloučené, seniory apod. 22. Na podporu pěstounské péče 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení 14. Sluţby orientované na integraci menšin do společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 19. Na rozšíření nabídky v moţnostech stravování 27. Na vybudování víceúčelového centra

19 22 24

1 1 1

5 4 4

2,05 2,05 2,08

43,90% 51,20% 56,10%

23

1

4

2,09

53,70%

18 20

1 1

5 5

2,28 2,45

41,50% 46,30%

19 22

1 1

5 5

2,53 2,55

43,90% 51,20%

12

1

4

2,58

26,80%

17

1

5

2,71

39,00%

21 12

1 1

5 5

2,71 2,75

48,80% 26,80%

1

1

2,40%

36. Na jinou oblast ( vzájemná tolerance, Kyjovsko)

1

1

Tabulka 9.1 Důležitost sociálních služeb podle pořadí (N=41)

www.sociotrendy.cz


Graf 9.1 Důleţitost sociálních sluţeb podle pořadí (N=41)

Dŧleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech Kyjovska je uvedena v tabulkách 9.2 a) aţ 9.2.e). Poznamenáváme, ţe čím menší je uvedené číslo, tím více je sluţba pro danou oblast dŧleţitá.

www.sociotrendy.cz


4. Na rozšíření poradenství o oblastech problémŧ ohroţující lidské zdraví 2,50

5. Na odstraňování technických bariér 2,67

6. Na rozšíření sociální rehabilitace 2,00

7. Na zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu 1,50

1,79

1,83

1,63

1,83

1,40 1,50 1,75 1,67 Tabulka 9.2a) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

1,67

2,50

1,67


1. Na rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 1,75

2. Na rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota: 2,25

3. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémŧ ohroţující lidské zdraví 2,25

1,86

1,71

1,94

Kyjovsko Ţdánicko

Graf 9.2a) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz


12. Sluţby pro občany v přechodné krizi 2,67

13. Sluţby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 2,00

14. Sluţby orientované na integraci menšin do společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 2,33

1,94

2,00

2,00

3,00

1,00 2,00 1,00 1,00 Tabulka 9.2b) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

1,67

1,67

1,50


8. Na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí 1,75 1,71

Kyjovsko

9. Sluţby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství 2,50

10. Rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 2,00

11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny 1,75

1,89

1,92

Ţdánicko

Graf 9.2b) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

16. Bydlení pro seniory 1,67

17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 2,25

18. Vybudování/rozšíření azylových domŧ resp. bytŧ pro sociálně slabé občany 2,67

19. Na rozšíření nabídky v moţnostech stravování 2,67

20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 2,67

21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 2,25

1,93

2,17

2,31

2,81

2,00

2,06

1,33 1,33 1,33 1,50 Tabulka 9.2c) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

2,00

2,00

2,00


15. Bydlení pro zdravotně postiţené 2,00 1,92

Kyjovsko Ţdánicko

www.sociotrendy.cz


Graf 9.2c) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech


22. Na podporu pěstounské péče

23. Na moţnost bezplatného přístupu k Internetu pro osoby v krizi, sociálně vyloučené, seniory apod.

2,00 2,75

Kyjovsko Ţdánicko

24. Na podporu dobrovolnictví

25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy

26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení

27. Na vybudování víceúčelového centra

28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny startovací byty

2,00

2,00

2,00

2,50

2,50

2,75

2,86

2,20

2,13

2,60

2,80

1,69

2,00 1,00 1,33 1,67 Tabulka 9.2d) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz

1,75


Graf 9.2d) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech


29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ 2,75

30. Na aktivity s dŧrazem na "zdravou" rodinu (prevence, morálka) 3,33

31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání 3,33

32.Pomoc pro občany "bez domova" 3,33

1,82

1,77

1,88

2,38

Kyjovsko Ţdánicko

1,00 1,50 1,67 1,00 Tabulka 9.2e) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz

33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 2,25

34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích 3,33

35. Rozšíření sluţeb pro seniory s demencí a jejich rodiny 2,67

2,00

1,71

2,00

1,50

1,00

1,00


Graf 9.2e) Důleţitost sociálních sluţeb ve spádových oblastech

9.2 TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PODLE POTŘEB OBCÍ Starostové byli dále poţádáni, aby ze seznamu oblastí sociálních sluţeb (viz tabulka 9.0 ) vybrali z jejich „ţivota na obci“ tři prioritní typy podle pořadí dŧleţitosti pro jejich obec. Jinými slovy volili první, druhý aţ třetí typ sluţby. Měli moţnost dopsat i ty sluţby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Pro jednotlivé výběry uvádíme samostatně vţdy typy sluţeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech nabízených sluţeb, jejichţ volba byla četnější neţ 5%, případně 4%. Ostatní moţnosti jsou zřejmé z tabulek 9.3 aţ 9.5. Názvy sluţeb jsou uvedeny ve zkrácené podobě, podrobně viz tabulka 9.0. Pokud sluţby získaly totéţ pořadí, jsou uvedeny na stejném řádku. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším neţ 5% byly voleny sluţby: - 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 16. Bydlení pro seniory - 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času - 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení; 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty; 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce; 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání

www.sociotrendy.cz


Typy sluţeb, na které by se měly sociální sluţby města v budoucnu zaměřit – Abs % pořadí první volby: 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 6 14,6 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 5 12,2 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 4 9,8 16. Bydlení pro seniory 4 9,8 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 3 7,3 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení 2 4,9 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 2 4,9 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce 2 4,9 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání 2 4,9 5. Odstraňování technických bariér 1 2,4 10. Pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 1 2,4 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 1 2,4 17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 1 2,4 18. Vybudování/rozšíření krizového centra 1 2,4 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 1 2,4 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 1 2,4 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 1 2,4 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené 1 2,4 36. Na jinou oblast 1 2,4 Celkem 40 97,6

Validní % 15 12,5 10 10 7,5 5 5 5 5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 100,0

Vynechané 1 2,4 údaje 41 100,0 Celkem Tabulka 9.3 Typy sluţeb,na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit - 1. volba

Ve druhém výběru typŧ sluţeb s podílem výskytu vyšším neţ 5 % byly uvedeny sluţby: Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů sluţeb: - 16. Bydlení pro seniory - 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času; 27. Na vybudování víceúčelového centra Typy sluţeb, na které by se měly sociální sluţby města v budoucnu zaměřit Abs % – pořadí druhé volby: 16. Bydlení pro seniory 6 14,6 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 5 12,2 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 4 9,8 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 4 9,8 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce 3 7,3 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota 2 4,9 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 2 4,9 27. Na vybudování víceúčelového centra 2 4,9 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohroţujících zdraví 1 2,4 6. Rozšíření sociální rehabilitace 1 2,4 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu 1 2,4 10. Pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 1 2,4 14. Sluţby orientované na menšiny ve společnosti 1 2,4 17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 1 2,4 18. Vybudování/rozšíření krizového centra 1 2,4 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení 1 2,4 32. Pomoc pro občany „bez domova“ 1 2,4 35. Rozšíření sluţeb pro seniory s demencí a jejich rodiny, odlehčovací 1 2,4 36. Na jinou oblast 1 2,4 Celkem 39 95,1

www.sociotrendy.cz

Validní % 15,4 12,8 10,3 10,3 7,7 5,1 5,1 5,1 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 100,0


Vynechané 2 4,9 údaje Celkem 41 100,0 Tabulka 9.4 Typy sluţeb,na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit - 2.volba

Ve třetím výběru typŧ sluţeb s podílem výskytu vyšším neţ 8 % byly uvedeny sluţby: - 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené Typy sluţeb, na které by se měly sociální sluţby města v budoucnu zaměřit Abs – pořadí třetí volby: 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu 4 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota 3 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené 3 4. Rozšíření poradenství o problémech ohroţujících zdraví 2 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 2 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 2 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 2 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 2 30. Na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence) 2 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 1 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohroţujících zdraví 1 6. Rozšíření sociální rehabilitace 1 10. Pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 1 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 1 13. Sluţby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 1 15. Bydlení pro zdravotně postiţené 1 18. Vybudování/rozšíření krizového centra 1 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 1 24. Na podporu dobrovolnictví 1 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 1 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce 1 Celkem 34

%

Validní %

9,8 7,3 7,3 4,9 4,9 4,9 4,9 4,9 4,9 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 82,9

11,8 8,8 8,8 5,9 5,9 5,9 5,9 5,9 5,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 2,9 100,0

Vynechané 7 17,1 údaje Celkem 41 100,0 Tabulka 9.5 Typy sluţeb,na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit - 3. volba

9.2.1. TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PODLE POTŘEB OBCÍ – SOUČET VOLEB Součtový znak „poţadované sociální sluţby“ vznikl součtem tří výše uvedených tabulek (9.3 aţ 9.5) a má zhuštěnou informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 687 voleb. Nejčastěji byla volena sluţba „rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)“ (celkem 11 krát, 27,5%). Druhou součtovou volbou byl poţadavek „sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“ a se stejným výskytem (25%) „bydlení pro seniory“. Sluţby „Sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty““ bylo voleno na třetím místě v součtu voleb (22,5% z validních případŧ). Následovaly volby (s více jak 5% zastoupením v počtu voleb a 15% z validních případŧ) „rozšíření nabídky pro vyuţití volného času“, „rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota“ a „na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce“.

www.sociotrendy.cz


Graf 9.6 Typy sluţeb na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit – součet voleb podle pořadí (více neţ 3,5% z počtu voleb)

Součtový znak

Poţadované sociální sluţby v 1. aţ 3. výběru (celkem 113 voleb) 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 16. Bydlení pro seniory 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené 10. Pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 18. Vybudování/rozšíření krizového centra 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohroţujících zdraví 4. Rozšíření poradenství o problémech ohroţujících zdraví 6. Rozšíření sociální rehabilitace 17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 27. Na vybudování víceúčelového centra 30. Na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence) 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnáván 36. Na jinou oblast 5. Odstraňování technických bariér

www.sociotrendy.cz

% % Abs z počtu z validních voleb případŧ 11 10 10 9 7 6 6 5 5 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2

9,70% 8,80% 8,80% 8,00% 6,20% 5,30% 5,30% 4,40% 4,40% 3,50% 2,70% 2,70% 2,70% 2,70% 1,80% 1,80% 1,80% 1,80% 1,80% 1,80% 1,80% 1,80%

27,50% 25,00% 25,00% 22,50% 17,50% 15,00% 15,00% 12,50% 12,50% 10,00% 7,50% 7,50% 7,50% 7,50% 5,00% 5,00% 5,00% 5,00% 5,00% 5,00% 5,00% 5,00%

2 2 1

1,80% 1,80% 0,90%

5,00% 5,00% 2,50%


13. Sluţby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 1 0,90% 14. Sluţby orientované na menšiny ve společnosti 1 0,90% 15. Bydlení pro zdravotně postiţené 1 0,90% 24. Na podporu dobrovolnictví 1 0,90% 32. Pomoc pro občany „bez domova“ 1 0,90% 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 1 0,90% 35. Rozšíření sluţeb pro seniory s demencí a jejich rodiny, odlehčovací 1 0,90% Celkem 41 obcí 113 Tabulka 9.6 Typy sluţeb na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit – součet voleb

2,50% 2,50% 2,50% 2,50% 2,50% 2,50% 2,50%

podle

pořadí

Graf 9.7 Typy sluţeb na které by se měly sociální sluţby v budoucnu zaměřit – součet voleb ve spádových oblastech

www.sociotrendy.cz


9.3 SPOLEČENSKY NEJDŦLEŢITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŢBA Na dotaz, jaký typ sociálních sluţeb je vnímán jako společensky nejdŧleţitější, odpovídali respondenti tak, ţe ze seznamu sluţeb uvedených v tabulce 9.0 vybírali pouze sociální sluţbu jedinou. Samozřejmě měli moţnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by poţadovali, a nebyl by uveden. Výběrem jedné sluţby mohou být informace získané v předešlé kapitole (tj. součtem tří voleb respondentŧ) změněné jiţ s ohledem na zkoumané téma. Na prvních třech místech byly voleny sluţby „sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“, „na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence)“ a „bydlení pro seniory“. Na dalších místech se jedná o „rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, „rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)“, „pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)“ na „sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce“. Další údaje jsou obsaţeny v tabulce 9.5 a grafu 9.2. Společensky nejdůleţitější sociální sluţba

Abs

%

9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 5 12,2 30. Na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence) 5 12,2 16. Bydlení pro seniory 4 9,8 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota 3 7,3 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 3 7,3 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 3 7,3 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce 3 7,3 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času 2 4,9 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 2 4,9 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 2 4,9 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota 1 2,4 17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi 1 2,4 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 1 2,4 36. Na jinou oblast-vzájemná tolerance 1 2,4 Celkem 36 87,8


www.sociotrendy.cz

Validní % 13,9 13,9 11,1 8,3 8,3 8,3 8,3 5,6 5,6 5,6 2,8 2,8 2,8 2,8 100,0

5 12,2

41 100,0


Graf 9.8 Společensky nejdůleţitější sociální sluţby (podle poradí nejčastějšího výskytu, %, N=36)

9.3 SPOLEČENSKY NEJDŦLEŢITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŢBA PODLE SPÁDOVÝCH OBLASTÍ Tříděním „společensky nejdŧleţitější sociální sluţby“ podle spádových oblastí Kyjovska byly získány další údaje, které potřebu sociálních sluţeb upřesňují (viz tabulka 9.9 a graf 9.9). Spádová oblast Bzenecko Společensky nejdŧleţitější sociální sluţba

Ţdánicko

Počet

0

2

1

3

2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota

1

0

0

1

9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

0

5

0

5

1

2

0

3

12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

0

3

0

3

16. Bydlení pro seniory

2

1

1

4

17. Bydlení pro občany v ţivotní krizi

0

1

0

1

11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník)

www.sociotrendy.cz

Kyjovsko

1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota


20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času

0

2

0

2

21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

0

0

1

1

25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy

0

0

2

2

28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty

0

1

0

1

29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce

0

3

0

3

30. Na aktivity s dŧrazem na „zdravou“ rodinu (prevence)

2

2

1

5

0

1

0

1

36. Na jinou oblastvzájemná tolerance Celkem

6 23 6 Tabulka 9.9 Společensky nejdůleţitější sociální sluţba ve spádových oblastech (Abs)

www.sociotrendy.cz

35


Graf 9.9 Společensky nejdůleţitější sociální sluţba ve spádových oblastech (%, N=35)

www.sociotrendy.cz


10 STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ Na dotaz, zda obce jiţ mají zpracované strategické rozvojové dokumenty (plány), většina starostŧ odpověděla pozitivně. Oblast sociálních sluţeb je v těchto dokumentech zahrnuta ve více neţ čtvrtině (29%) obcí. Celková situace je zřejmá z tabulky 10.1. a grafu 10.1

Validní údaje

Dosud nemáme Máme, není v nich však zahrnuta oblast sociálních sluţeb Máme, je v nich zahrnuta i oblast sociálních sluţeb Celkem


N

%

Validní údaje %

17

41,5

43,6

10

24,4

25,6

12 39 2

29,3 95,1 4,9

30,8 100,0

41

100,0

Tabulka 10.1 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcí

Graf 10.1 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcemi

Celková situace ve spádových obcích regionu je zřejmá z grafu 10.2. Největší podíl strategických dokumentŧ, v nichţ je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních sluţeb, je na Ţdánicku.

www.sociotrendy.cz


Graf 10.1 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcemi podle spádových oblastí Kyjovska

www.sociotrendy.cz


III. oddíl TABULKOVÁ PŘÍLOHA

www.sociotrendy.cz


Změna legislativy

Validní údaje

Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Total


N

%

Validní údaje %

11 3 4 4 22

26,8 7,3 9,8 9,8 53,7

50,0 13,6 18,2 18,2 100,0

19 41

90,5 100,0

N

%

Validní údaje %

13 8 6 1 28 13

31,7 19,5 14,6 2,4 68,3 31,7

46,4 28,6 21,4 3,6 100,0

41

100,0

Tabulka 1 Větší informovanost o sociálních sluţbách

Validní údaje

Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem


Tabulka 2 Lepší dopravní dostupnost

Validní údaje



N

%

Validní údaje %

1 5 16 1 23 18

2,4 12,2 39,0 2,4 56,1 43,9

4,3 21,7 69,6 4,3 100,0

41

100,0

Tabulka 3 Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ

Validní údaje



N

%

Validní údaje %

23 2 2 2 29 12

56,1 4,9 4,9 4,9 70,7 29,3

79,3 6,9 6,9 6,9 100,0

41

100,0

Tabulka 4 Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb

Validní údaje



N

%

Validní údaje %

11 3 7 3 24 17

26,8 7,3 17,1 7,3 58,5 41,5

45,8 12,5 29,2 12,5 100,0

41

100,0

Tabulka 5

www.sociotrendy.cz


Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb

Validní údaje



N

%

Validní údaje %

3 10 6 2 21 20

7,3 24,4 14,6 4,9 51,2 48,8

14,3 47,6 28,6 9,5 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

4 6 9 2 21 20

9,8 14,6 22,0 4,9 51,2 48,8

19,0 28,6 42,9 9,5 100,0

41

100,0

Tabulka 6 Zvýšení kapacity sluţeb, jiţ existujících sluţeb

Validní údaje



Tabulka 7 Větší spolupráce navzájem mezi obcemi

Validní údaje



N

%

Validní údaje %

6 7 7 2 22 19

14,6 17,1 17,1 4,9 53,7 46,3

27,3 31,8 31,8 9,1 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

9 5 6 1 21 20

22,0 12,2 14,6 2,4 51,2 48,8

42,9 23,8 28,6 4,8 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

3 4 8 3 18 23

7,3 9,8 19,5 7,3 43,9 56,1

16,7 22,2 44,4 16,7 100,0

41

100,0

Tabulka 8

Validní údaje

Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem


Tabulka 9

Validní údaje


Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb v obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem

Tabulka 10

www.sociotrendy.cz


Validní údaje

Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem


N

%

Validní údaje %

6 8 5 2 21 20

14,6 19,5 12,2 4,9 51,2 48,8

28,6 38,1 23,8 9,5 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

10 5 5 4 24 17

24,4 12,2 12,2 9,8 58,5 41,5

41,7 20,8 20,8 16,7 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

8 3 5 3 19 22

19,5 7,3 12,2 7,3 46,3 53,7

42,1 15,8 26,3 15,8 100,0

41

100,0

N

%

Validní údaje %

2 1 2 5 36

4,9 2,4 4,9 12,2 87,8

40,0 20,0 40,0 100,0

41

100,0

Tabulka 11

Validní údaje

Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem


Tabulka 12

Validní údaje

Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb Rozhodně ano Jak kdy Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem


Tabulka 13

Jiné (lékař pro dospělé; doprava autobusem a

peníze na domovy pro seniory) Validní údaje


Rozhodně ano Rozhodně ne Vŧbec nevím Celkem

Tabulka 14

www.sociotrendy.cz


Výzkumná zpráva. Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku

Recommend Documents