Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Současný rozvoj vinařské turistiky na Kyjovsku Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Libor Sládek, Ph.D.
Hana Mítová
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Současný rozvoj vinařské turistiky na Kyjovsku
vypracovala
samostatně
a
pouţila
jen
pramenů,
které
cituji
a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne …………………………………………………. Podpis studenta …………………………………….….......
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Ing. Liboru Sládkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále všem pracovníkům institucí, kteří mi poskytli potřebné materiály. V neposlední řadě také děkuji své rodině za podporu.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením současného rozvoje vinařské turistiky se zaměřením na region Kyjovsko. V literárním přehledu je uvedena charakteristika cestovního ruchu a vinařské turistiky s bliţším seznámením certifikace zařízení v České republice. Dále charakterizuje vinařské stezky a podoblast Slovácko. Další část práce charakterizuje region Kyjovsko a zdejší vinařství. Hodnotí Kyjovskou vinařskou stezku, producenty vína a jejich nabízené sluţby. Vypracovaná SWOT analýza zobrazuje silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení zaměřené na turistický ruch v tomto regionu. V závěru jsou navrţeny moţnosti dalšího rozvoje vinařské turistiky. Klíčová slova: cestovní ruch, certifikace zařízení, vinařská turistika, vinařství, vinařské stezky
ABSTRACT This Bachelor´s thesis deals with the appraising of the current development of wine tourism with focus on the region „Kyjovsko“. In the literature review there is given characteristics of tourism and wine tourism with more detailed introduction of certification facilities in the Czech Republic. It also characterizes the wine path, cycle lane and subregion „Slovácko“. The next part describes the region „Kyjovsko“ and local wineries. It evaluates „Kyjov“ wine path and cycle lane, wine producers and their offering services. The SWOT analysis shows the strength and weakness aspects opportunities and threats with a focus on tourism in this region. In conclusion there are designed other possibilities of further development of wine tourism.
Keywords: tourism, certification of facilities, wine tourism, winery, wine paths
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 10 3.1 Cestovní ruch........................................................................................................... 10 3.1.1 Formy cestovního ruchu ................................................................................ 11 3.1.2 Druhy cestovního ruchu ................................................................................. 12 3.2 Vinařská turistika ................................................................................................... 13 3.2.1 Vinařská legislativa........................................................................................ 14 3.2.2 Certifikace zařízení vinařské turistiky ........................................................... 14 3.2.2.1 Kategorie a certifikační kritéria ............................................................. 15 3.3 Vinařská oblast Morava ......................................................................................... 18 3.3.1 Vinařské stezky .............................................................................................. 18 3.3.2 Vinařská podoblast Slovácká ......................................................................... 23
4 CHARAKTERISTIKA KYJOVSKA ...................................................................... 25 4.1 Město Kyjov ............................................................................................................. 25 4.1.1 Poloha ............................................................................................................ 26 4.1.2 Podnebí .......................................................................................................... 26 4.1.3 Vodstvo .......................................................................................................... 27 4.1.4 Geologie ......................................................................................................... 27 4.1.5 Ţivá příroda.................................................................................................... 27 4.2 Vinařství na Kyjovsku ............................................................................................ 28 4.2.1 Současný stav vinařské turistiky .................................................................... 30 4.2.2 Kyjovská vinařská stezka ............................................................................... 31 4.2.3 Nejvýznamnější producenti vína a jejich nabízené sluţby ............................ 34
5 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................... 38 5.1 Silné stránky ............................................................................................................ 38 5.2 Slabé stránky ........................................................................................................... 39 5.3 Příleţitosti ................................................................................................................ 39 5.4 Ohroţení .................................................................................................................. 40 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 41 7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 44 8 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFU ............................................................................ 49 9 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 50
1 ÚVOD Vinařství na jiţní Moravě patří mezi nejstarší v Evropě, réva vinná se zde pěstuje jiţ od dob Keltů. Nikde jinde taky nenajdeme tolik vinných sklepů jako právě tady. Vinařské tradice jiţní Moravy navíc nabízejí spoustu skvělých chutí, vůní a záţitků, které můţeme objevovat po celý rok. Můţeme se projít památkovými rezervacemi vinných sklepů, navštívit některou z vinařských expozic, sestoupit hluboko do podzemí nebo se vypravit třeba na vinobraní. Jedna z nových forem cestovního ruchu je právě vinařská turistika. Nejde jen o konzumaci vína, ale také o poznávání a vzdělávání se v této oblasti. Vinařství je podle mně odvětví, které si zaslouţí pozornost. Pití vína je nejen zdravé, ale i chutné. Víno má protirakovinný účinek, zpomaluje stárnutí buněk a také má spoustu jiných dobrých vlastností. Rozvoji vinařské turistiky napomáhá trend rostoucí spotřeby vína. Lidé se o víno více zajímají a chtějí mu rozumět. K tomu slouţí, jiţ zmíněná vinařská turistika, která umoţňuje zájemcům seznámit se s tím, jak ve skutečnosti vypadá sklepní hospodářství, naučit se poznávat vína a správně je degustovat. Mají moţnost se ubytovat v některých vinařských zařízeních nebo posedět ve vinném sklepě či vinárně. S přílivem návštěvníků se zvyšuje i počet zařízení nabízející sluţby vinařské turistiky. Turisté se v současnosti díky větším zkušenostem stávají náročnějšími zákazníky a zvyšují své nároky na fungování sluţeb, úroveň čistoty, cenovou hladinu, moţnosti vyuţití volného času. Pro větší pohodlí zákazníků, jsou nabízena kvalitní certifikovaná vinařská zařízení, kterých je v současnosti 183. Protoţe vinařská turistika se v současné době těší stále větší oblibě, rozhodla jsem se zaměřit se na její rozvoj v regionu Kyjovska. I kdyţ nejsem přímo z Kyjova, trávím tady hodně času a k vinařství, z této oblasti, mám kladný vztah. Oblíbila jsem si zdejší kraj, vinohrady, vína a nádherné vinařské stezky. Obdivuji místní tradice, které jsou stále dodrţovány vstřícnými a příjemnými lidmi. Nikde jinde jsem se nesetkala s tak bohatým kulturním ţivotem jako právě tady. Vína, která jsou zde nabízena, se vyznačují výrazným odrůdovým charakterem. Měla jsem moţnost osobně poznat tři vybraná vinařství. Poskytli mi informace a byli velmi ochotní. Kyjovsko je proslulé folklórem, pestrými kroji, které můţeme obdivovat při lidových slavnostech, jako je jízda králů, fašank, doţínky, hody, den otevřených sklepů, výstavy vín či regionální festival Slovácký rok. Ale hlavně je nazýváno krajem vína.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je zpracovat studii „Současný rozvoj vinařské turistiky na Kyjovsku“. Na začátku charakterizuji cestovní ruch, podrobně popíšu vinařskou turistiku a její certifikace. Dále je mým úkolem popsat region Kyjovsko a zaměřit se na nabízenou vinařskou turistiku. Uvedu přehled vybudovaných, případně plánovaných vinařských stezek v tomto regionu. Provedu analýzu současného rozvoje vinařství a budu se věnovat jednotlivým producentům a rozsahu jimi nabízených sluţeb. V tomto regionu je spousta významných vinařů, proto se v práci soustředím pouze na tři vybraná vinařství. Dále je mým úkolem zpracovat SWOT analýzu se zaměřením na turistický ruch. A v závěru navrhnout další případné moţnosti rozvoje vinařské turistiky.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch lze definovat dle Pourové (2002), jako mnohostranné odvětví, které se rozčleňuje zejména na dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, dále infrastrukturu cestovního ruchu, sluţby cestovních kanceláří, průvodcovské sluţby, turistický informační systém a sluţby spojené s tzv. doprovodnými programy. V cestovním ruchu působí jak veřejný, tak soukromý sektor. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) je cestovní ruch definován jako činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu nebo za jinými účely. Cestovní ruch je řazen do terciálního sektoru, sektoru sluţeb. Tyto sluţby cestovního ruchu slouţí k uspokojování základních lidských potřeb, přispívají k zvyšování ţivotní úrovně a také k moţnostem vyuţívání volného času. (Pourová, 2002) Dle Stříbrné (2005), cestovní ruch představuje v současné době jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou vyšší neţ příjmy z naftového a automobilového průmyslu, vytváří nejvíce pracovních míst. Jeho aktivity v celosvětovém
měřítku
se
do
nedávné
doby
soustřeďovaly
převáţně
do
specializovaných přímořských (pláţových), jezerních a horských oblastí a do hlavních kulturních center (včetně lázeňských míst). Bylo ověřeno, ţe jde o silný faktor ekonomického růstu, který umoţňuje přenést kapitál, příjmy a pracovní příleţitosti z průmyslových, městských a rozvinutých oblastí do hospodářsky zaostalých regionů. SPECIFIKA CESTOVNÍHO RUCHU V literatuře se uvádějí následující charakteristiky specifik trhu cestovního ruchu: a) rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami, b) produkt cestovního ruchu nelze na sklad vyrábět, c) tyto atraktivity jsou místně vázány, nelze je přemístit, d) výrazná sezónnost, e) trh je silně vymezen přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy, f) podíl lidské práce je vysoký,
10
g) úzký vztah nabídky a poptávky (bezprostředně se projeví na trhu změny v cenách a příjmech), h) důchody obyvatelstva, fondy volného času, cenová hladina nabízených sluţeb, spotřebitelské preference, motivace, móda a prestiţ, celkový způsob ţivota to vše výrazně ovlivňuje poptávku, i) rozvoj a vyuţívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy jako Start-Amadeus) silně ovlivňují nabídku. Spojení cestovního ruchu s průmyslem volného času a zábavy je také velmi důleţité. (Foret, Foretová, 2001)
3.1.1 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu rozlišuje Janotka (1999) podle různých hledisek: a) podle místa cestovního ruchu a původu turistiky domácí (na území státu, jehoţ jsme občany), zahraniční (přes hranice), b) podle času pobytu hosta krátkodobý (obvykle do tří dnů), dlouhodobý (obvykle nad tři dny), c) podle počtu účastníků individuální (jednotlivci a rodina), skupinový (skupiny, zájezdy), masový (hromadné akce, poutě, procesí, sportovní události), d) podle dopravních prostředků silniční (autobusy, automobily, kola), ţelezniční (pravidelné i zvláštní linky), letecký (pravidelné linky a forfait lety), vodní (říční a námořní doprava), ostatní (pěší turistika, cykloturistika), e) podle přenocování turisty a směrování příjezdový (inciming) – z ciziny do země, výjezdový (outgoing) – ze země do ciziny, tranzitní – průjezdový,
11
f) podle devizového přínosu a vydání aktivní (cizinci do ČR za valuty), pasivní (občané ČR do zahraničí, směna Kč za zahraniční měnu).
3.1.2 Druhy cestovního ruchu V závislosti na zvolených měřítkách je celá řada druhů cestovního ruchu. Rozlišujeme tyto hlavní druhy: Rekreační cestovní ruch (rekreace) – je to nejrozšířenější forma cestovního ruchu, zaměřený je především na odpočinek, na obnovu (regeneraci) duševních a tělesných sil člověka. Nejde jen o pasivní odpočinek, ale je spojen s celou řadou sportovních aktivit. Řadíme sem také léčebné pobyty v lázních a venkovskou turistiku. Kulturní cestovní ruch – jedná se o návštěvy kulturněhistorických památek, galerií, muzeí. Řadíme sem i náboţenský cestovní ruch (poutní turistika), který je zaměřen na návštěvu poutních a posvátných míst, církevních památek. Společensky zaměřený cestovní ruch (etnický, krajanský) – hlavním motivem je návštěva příbuzných nebo místa odkud pocházejí předci. Silné citové vazby k místu původu se přenášejí na další generace. Profesionálně zaměřený cestovní ruch – zahrnuje obchodní sluţební cesty, účast na kongresech (kongresová turistika), účast na veletrzích a výstavách. Patří sem i stimulační cestovní ruch (incentivní), který má zlepšit vztahy se zaměstnanci, případně se zákazníky. Sportovní cestovní ruch – má většinou krátkodobý charakter, nejde jen o vlastní sportovní aktivity, ale i o pasivní diváctví na sportovních akcích. (Pourová, 2002)
12
3.2 Vinařská turistika Jedna z nejmodernějších druhů agroturistiky je vinařská turistika. Jde o formu cestovního ruchu, jejíţ účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ale také o ochutnávku vín, procítění atmosféry vinných sklípků, vinoték a vináren, nákup archivních a mladých vín. Jedná se o specializovanou činnost vinařských zařízení, zaměřenou na poskytování sluţeb turistům, zajímající se o víno a o vše s ním spojené. Je součástí venkovské turistiky. Mezi sluţby vinařské turistiky zahrnujeme moţnost vyzkoušet si některé činnosti a práce kolem pěstování hroznů a výroby vína, degustace vín, exkurze do vinařství, terénní prohlídky vinic, výlety, ale i stravování a ubytování. Moderním produktem pro podporu vinařského cestovního ruchu jsou vinařské stezky. (Pásková, Zelenka, 2002) Vinařská turistika je charakterizovaná, jako návštěva vinic, vinařství, vinařských slavností, kde primárním motivujícím faktorem pro návštěvníky je ochutnávka vína nebo návštěva vinařských oblastí. Je to koncept podléhající neustálému vývoji, kde je velký prostor pro budování vzájemných pozitivních vazeb a vlivu mezi oběma sloţkami: sluţbami a marketingem. (Hall a kol., 2000 in Asero, Patti, 2009) Ze širšího pohledu má vinařská turistika, jak uvádí Pourová (2002) následující pozitiva: přispívá k udrţitelnému rozvoji venkova, představuje ideální spojení sluţeb cestovního ruchu se zemědělským prostředím, respektuje přirozené přírodní a ţivotní prostředí, přispívá ke krajinotvorbě, umoţňuje objevovat místní krásy a tradice, stimuluje rozvoj dalších podnikatelských aktivit, pomáhá stabilizaci venkovského obyvatelstva, můţe řešit nezaměstnanost ve venkovských oblastech a sniţovat závislost na městech. Význam pro regiony a stát: stává se významnou mimoprodukční funkcí zemědělství a alternativou řešení některých jeho problémů, stabilizuje osídlení venkova, sniţuje nezaměstnanost a vytváří pracovní příleţitosti v zemědělství, ale i v jiných oborech, jejichţ sluţeb účastníci agroturistiky vyuţívají, zahraniční
návštěvnost
zvyšuje
13
exportní
aktivity
státu
aj.
3.2.1 Vinařská legislativa Právní předpisy týkající se vína - ČR ZÁKON č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), VYHLÁŠKA č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, VYHLÁŠKA č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. (szpi.gov.cz)
3.2.2 Certifikace zařízení vinařské turistiky Od roku 2006 realizuje Národní vinařské centrum spolu s Centrálou cestovního ruchu jiţní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací partnerství a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje „Projekt podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě“. Navazuje a spolupracuje s projektem Moravských vinařských stezek, který Nadace Partnerství realizuje od roku 2000. Certifikace je známkou dosaţení určité úrovně kvality, která je měřitelná pomocí stanovených kritérií. V turistice jsou certifikace vodítkem pro všechny, kteří očekávají a hledají dobrou kvalitu sluţeb. Certifikovaná vinařská zařízení jsou označena smaltovanou tabulkou s logem „Vína z Moravy – Certifikace vinařské turistiky“ (obr. č. 1) a „Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky“, a samozřejmě také certifikátem umístěným v interiéru provozovny.
Obr. č. 1 Smaltovaná tabulka s logem certifikace Zdroj: wineofczechrepublic.cz
14
Cílem certifikace je zvýšit kvalitu sluţeb vinařské turistiky a dosáhnout tak úrovně, která je srovnatelná s nabídkou vinařské turistiky v sousedních vinařských regionech Evropy. Označit tedy zařízení, která nejen svou kvalitou poskytovaných produktů a sluţeb, ale i historickou nebo architektonickou hodnotou objektů reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských oblastech Morava a Čechy. (Obůrková, 2011) Celkem 183 vinařských zařízení uţ získalo v tuzemsku certifikát kvality vinařské turistiky. Počet certifikovaných míst je omezený, pro další zájemce jich zbývá jen 17. Byl zvolen omezený počet udělených certifikací z důvodů, aby byly vybrány nejkvalitnější subjekty vinařské turistiky a turisté měli stále moţnost se v nich orientovat. (vinopark.cz)
3.2.2.1 Kategorie a certifikační kritéria Certifikace probíhá výběrem zařízení podle stanovených kritérií. Zařízení jsou rozdělena do pěti kategorií: vinný sklep, vinařství, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tématikou. Kaţdá kategorie má stanovena kritéria. Zvýhodněnou společnou certifikaci lze udělit objektem, kde je sdruţeno více typů provozů. O certifikaci ţádá provozovatel nebo vlastník zařízení písemnou ţádostí adresovanou Národnímu vinařskému centru. Od roku 2009 je provedení certifikace zpoplatněno podle ceníků. Uzavřením smlouvy mezi zařízením a Národním vinařským centrem je ukončen proces certifikace. Definice jednotlivých kategorií jsou následující: Vinařství – patří sem producenti vína registrovaní na VF1 a UKZÚZ2, kteří prodávají alespoň tři vína s rozhodnutím o zatřídění od SZPI3. Producenti nabízejí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, firemní prodejny nebo jiného
vhodného
objektu.
Vína
v nabídce
musí
pocházet
z hroznů
vypěstovaných v ČR. Vinné sklepy – provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepě a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů vypěstovaných na území ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí, nabídka musí obsahovat vlastní nebo dodavatelsky 1
Vinařský fond ČR Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 3 Státní zemědělská a potravinářská inspekce 2
15
zajištěnou studenou kuchyni. Vinný sklep nabízí nejen řízené degustace, ale i další programy. Vinotéky – nabízejí především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Poskytují informace související s vínem, vinařstvím a vinařskou turistikou, řízené degustace pro veřejnost a další programy. Restaurace s vínem (včetně vináren) – nabízí sortiment kvalitních jídel a dostatečně široký výběr vín vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel garantuje nejen kvalifikovanou obsluhu, ale i vhodné vybavení pro kultivovanou konzumaci vín. Ubytování s vinařskou tématikou – jedná se o venkovské i městské ubytování přímo související s provozem vinného sklepu, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Provozovatel nabízí kromě ubytování informace o sluţbách vinařů a vinařské turistice v regionu. Certifikační kritéria obecně vyţadují: podnikání v daném oboru podle platné legislativy, poţadovaný rozsah a kvalitu samotných sluţeb a podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR, vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení, určují poţadavky na hygienu a čistotu provozu, zatřídění alespoň části nabízených vín a prezentací vín z dané vinařské podoblasti. Splnění certifikačních kritérií posuzuje osoba k tomu písemně oprávněná Národním vinařským centrem. Kolegium hodnotitelů pak definitivně rozhodne o následném udělení známky a vydá závěrečný verdikt.
16
Výhody, které poskytují certifikovaná zařízení, jsou následující: nadstandardní
zvýraznění
www.vinazmoravy.cz,
certifikovaného
www.vinazcech.cz,
zařízení
na
webu
www.wineofczechrepublic.cz,
v adresáři vinařství, vinných sklepů a vinoték, v sekci „Víno a turistika“ a v interaktivní mapě, označení smaltovanými tabulkami s logem „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech“ a nápisem v češtině i angličtině „Certifikace vinařské turistiky“ (tabulka viditelně umístěna na certifikovaném zařízení), certifikované subjekty budou realizátory projektu přednostně propagovány v médiích, zvýraznění zápisu certifikovaných zařízení v nosném produktu propagace, a to v turistických průvodcích „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, které obsahují adresář vinařů, vinných sklepů a vinoték s vyznačenými certifikovanými subjekty a také textovou část věnující se certifikaci. (Obůrková, 2011) Jelikoţ se jedná o certifikát garantující přísně poţadované standardy kvality, je tato kvalita poskytovaných sluţeb kaţdoročně kontrolována. Za nesplnění stanovených kritérií můţe být certifikát odebrán nebo naopak za splnění podmínek prodlouţen.
17
3.3 Vinařská oblast Morava Česká republika se člení na dvě vinařské oblasti – Čechy a Moravu. Z toho se 96 % vína produkuje na Moravě a v Čechách zbývající 4 %. Vinařské oblasti jsou tvořeny šesti podoblastmi. V Čechách je to podoblast Mělnická a Litoměřická, na Moravě pak Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická a Znojemská. Vinařská oblast Morava má rozlohu 17 500 ha (uváděná čísla vţdy kolísají v závislosti na různých proměnných faktorech). Rozkládá se na území kraje Jihomoravského a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Průměrná roční teplota je 9,42 °C, roční průměr sráţek je 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin. Moravská oblast je souhrnem klimatických podmínek vhodná pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěţí kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Vinařský zákon č. 321/2004 změnil v roce 2004 rozdělení Moravy. Původně bylo deset vinařských oblastí: Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluţí, Stráţnická, Uherskohraďištská, Velkopavlovická a Znojemská (příloha č. 2). Došlo ke sloučení několika oblastí a vznikly čtyři podoblasti:
Slovácká,
Velkopavlovická, Mikulovská a Znojemská. Přičemţ rozloha oblastí Mikulovská a Znojemská zůstala beze změn, pouze se změnil jejich statut na podoblasti. (Baker, 2008)
3.3.1 Vinařské stezky Vinařskou oblastí Morava prochází spousta vinařských stezek, cyklostezek a naučných stezek dlouhých přes 1 200 km, které zmapovala Nadace Partnerství. Symbolem vinařských stezek je silueta sklepa. Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jiţní Moravě. Tento projekt je realizován od roku 1999 ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Kaţdá z deseti vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou. Na všech informačních a směrových tabulích je znázorněno logo Moravských vinařských stezek. Barva loga určuje, na které z jedenácti vinařských stezek se návštěvník nachází (obr. č. 2). V kaţdé obci na vinařských stezkách se nachází informační panel s mapou tras v dané vinařské oblasti.
18
Jsou zde rozlišeny trasy podle frekvence motorové dopravy a podle kvality povrchu, coţ umoţňuje naplánovat si trasu po klidných a zpevněných komunikacích. (stezky.cz)
Obr. č. 2 Značení vinařských stezek Zdroj: stezky.cz MORAVSKÁ VINNÁ STEZKA Červeně značená páteřní trasa moravských vinařských stezek spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm. Se svými 290 km je nejdelší stezkou a vede všemi vinařskými podoblastmi vinařského regionu Morava. Na její trase leţí 70 vinařských obcí a deset chráněných přírodních lokalit. Stezka začíná svou trasu ve Znojmě a pokračuje přes Mikulov, Velké Pavlovice, Mutěnice, Bzenec a končí v Uherském Hradišti. Moravská vinná stezka spojuje místní trasy: Kyjovskou, Stráţnickou, Uherskohraďištskou, Mutěnickou, Bzeneckou a Podluţí. (Baker, 2008) BRNĚNSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Trasa prochází dvěmi vinařskými podoblastmi, a to Znojemskou a Velkopavlovickou. Na svou pouť se vydává z Moravan táhlým stoupáním do Modřic. Podjezd dálnice, který se nachází za Ţelešicemi a následný ţelezniční přejezd přivede stezku na silnici, po níţ vede trasa aţ do Slavkova. Na poklidné cestě rovinatou krajinou můţeme spatřit kaple, kříţe a boţí muka. Trasa měří 130 km a zavede cyklisty např. do oblasti znamenitých červených vín v okolí Dolních Kounic, do údolí řeky Jihlavy, do přírodního parku Niva Jihlavy a k Novomlýnským nádrţím.
19
ZNOJEMSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Vinařská stezka spojuje na 165 km téměř 60 vinařských obcí. Trasa netvoří uzavřený okruh, ale prochází přes nejzajímavější místa vinařské podoblasti. Oblast kolem řeky Dyje nabízí rovné silniční úseky a příjemné cesty mezi poli a vinicemi, milovníci náročnějších terénů si vychutnají Národní park Podyjí.
MIKULOVSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Trasa představuje krásy a zajímavosti Mikulovské vinařské podoblasti, je vedena po bývalých vojenských signálkách a silnicích 3. třídy. Jiţní část stezky prochází Lednicko-valtickým areálem. Mikulovská vinařská stezka je dlouhá 84 km, vede rovinatým terénem, nejvyšší nadmořské výšky dosahuje u kolonády na Rajstně, odkud aţ do Nového Přerova vede podél česko-rakouské hranice. Severní část stezky vede místy osídlenými od počátků lidské existence, vinařským krajem pod Pálavou i okolím Novomlýnských vodních nádrţí. VELKOPAVLOVICKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Bohatě větvená severní část, 110 km dlouhá stezka, vede okrajovou vinařskou oblastí s atraktivním terénem a dalekými výhledy. Z Velkopavlovicka, kraje ţivé vinařské turistiky s řadou otevřených vinných sklepů, trasa pokračuje Dolnomoravským úvalem a kolem Novomlýnských nádrţí do Lednicko-valtického areálu. MUTĚNICKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Trasa dlouhá 65 km je převáţně rovinatá. Mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny se dá rozdělit do dvou menších okruhů. Vede po dobře sjízdných zpevněných polních cestách. Na trase se nachází několik krátkých stoupání k místům s dalekými výhledy. VINAŘSKÁ STEZKA PODLUŢÍM Stezka rovinatým Podluţím je dlouhá 115 km, silniční úseky se zde střídají s polními cestami a na několika místech můţeme obdivovat ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Jiţní část stezky vede ke dvěma významným slovanským sídlištím
20
Pohansko a Valy u Mikulčic, severním směrem pak zavítá trasa do lesnaté části Kyjovského Dolňácka. KYJOVSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Nejseverněji poloţená je 85 km dlouhá stezka. Vede kopcovitou krajinou po okraji Ţdánického lesa a úpatím Chřibů. Díky své náročnosti je vhodná pro zdatné cyklisty. Trasa netvoří uzavřený okruh, svým průběhem spíše kopíruje ráz krajiny (příloha č. 3).
BZENECKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Nejkratší, 26 km dlouhá stezka, vede většinou po silnicích 3. třídy. Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou sjízdné za kaţdého počasí. Náročnější je pouze přejezd písečného úseku od křiţovatky stezek v Hrubém háji směrem do Bzence. STRÁŢNICKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Stezka dlouhá 101 km vede převáţně po klidných silnicích. Rovinatá trasa se zvedá pouze v podhůří Bílých Karpat a v několika úsecích Hluckou pahorkatinou. Jelikoţ je stezka bohatě větvená, propojuje Stráţnicko s vinařskými stezkami Podluţím, Uherskohradišťskem a okolím Bzence.
UHERSKOHRADIŠTSKÁ VINAŘSKÁ STEZKA Trasa dlouhá 75 km vede mírně zvlněnou pahorkatinou po klidných silnicích a cyklostezkách, proto je tato stezka vhodná pro rodinné výlety. Jejím srdcem je slovácká metropole Uherské Hradiště, odkud stezka míří do Kostelan. Další cesta pokračuje podél řeky Moravy do Polešovic nebo na jih do lázeňského městečka Ostroţská Nová Ves a na Dolňácko. (cyklotoulky.cz) Za zmínku stojí i celonárodní certifikační systém „Cyklisté vítáni“, který nabízí špičkové sluţby. Z pohledů cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů (např. ubytování na jednu noc, vyprání a usušení oblečení a výstroje, bezplatné uschování kol v uzamykatelné místnosti).
21
Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se logem (obr. č. 3).
Obr. č. 3 Certifikace turistických služeb – cyklisté vítáni Zdroj: cyklistevitani.cz Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. „Bett & Bike“ v Německu nebo „RADfreundliche Betriebe“ v Rakousku). Autor a manaţer celého projektu je Nadace Partnerství. Jde o nejvýznamnější českou nadaci, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. V oblasti cyklistiky realizuje např. velmi úspěšný program Zelené stezky Greenways (obsahuje Moravské vinařské stezky nebo Greenways Praha-Vídeň). Tyto zelené stezky jsou trasy komunikace nebo přírodní koridory vyuţívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí uţitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, rozvoji komunitního ţivota, zlepšují moţnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku a jsou výzvou k zdravějšímu ţivotnímu stylu a udrţitelnému vyuţívání místních zdrojů. (cyklistevitani.eu) Je jen na nás, jestli se vydáme po zelených stezkách Greenways nebo po krásných místních tématických vinařských stezkách, které navazují na Moravské vinařské stezky (např. stezka Muškátu moravského, Rulandského bílého).
22
3.3.2 Vinařská podoblast Slovácká Slovácko leţí na jihovýchodě Moravy na hranicích České republiky se Slovenskem a Rakouskem. Celková výměra je 5 000 ha, počet vinařských obcí je 115 a počet viničních tratí 406. Zdejší lidové kroje, písně, tance, tradiční řemesla i obyčeje si dokázaly podmanit srdce nejednoho návštěvníka. Přírodní podmínky a odrůdová skladba vinic je stejně pestrá jako místní folklór a tradice. Slovácká vinařská podoblast je velmi rozsáhlá a díky tomu má velmi různorodé přírodní podmínky. Vinohrady se nacházejí v údolí řeky Moravy, v členité kopcovité krajině Bílých Karpat a na jiţních svazích Chřibů a Ţdánického lesa. Podoblast zahrnuje i okolí Uherského Hradiště, kde se nacházejí nejseverněji poloţené moravské vinice. (Černý, 2006) Jiţní část podoblasti tvoří Podluţí a Mutěnicko, teplý a suchý kraj v údolí řek Moravy a Kyjovky. Výše poloţené vinice dávají vína plná se svěţím charakterem a výraznými aromatickými látkami. Ve středu podoblasti se nachází město Bzenec, který je uţ od středověku tradičním centrem vinařství na Moravě. Z hroznů Ryzlinku rýnského se zde zrodila Bzenecká lipka, která se vyznačuje delikátní vůní lipových květů a lahodnou chutí medových tónů. Vinařství na Kyjovsku a Uherskohradišťsku má typický severní ráz. Vzhledem k poloţení vinic jsou rozšířenější rané odrůdy, jako je Muškát moravský (jedná se o tuzemskou odrůdu vyšlechtěnou v Polešovicích) nebo Müller-Thurgau. Výborné kvality zde dosahují i Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Z modrých odrůd se pěstuje Cabernet Moravia (vyšlechtěný v Moravské Nové Vsi) nebo Frankovka, Svatovavřinecké. Mezi významná vinařská centra patří nejen Uherské Hradiště, Bzenec, Kyjov či Břeclav, jakoţto největší města Slovácka, ale i řada menších městeček a obcí. Mezi nejznámější patří Stráţnice, Čejč, Dubňany, Mutěnice nebo Blatnice pod Svatým Antonínkem. Na okraji obce Petrov se nachází areál historických vinných sklepů zvaných Plţe. Slovácko má od roku 2003 svůj symbolický vinohradní strom – oskeruši. (Kraus, 2010)
23
Deset největších výrobců vín v podoblasti Slovácko – abecedně (dle údajů 2. pol. 2009 a 1. pol. 2010) CHATEAU BZENEC, spol. s.r.o. Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice LIVI, spol. s.r.o., Dubňany NEOKLAS a.s., Šardice VINACZ, spol. s.r.o., Dolní Bojanovice Vinařství Mutěnice, s.r.o. Vinařství Plešingr, spol. s.r.o., Rohatec VÍNO BLATEL, a.s., Blatnice pod svatým Antonínkem VÍNO – VÍN Morava, s.r.o., Stráţnice Zámecké vinařství Bzenec s.r.o. (Obůrková, 2011) Slovácko je nejzajímavější vinařskou podoblastí pro turistický ruch. Osobitý je zde stavební sloh vinných sklepů a pohostinnost zdejších obyvatel, krása lidových krojů a úcta k odkazu předků. K nejzajímavějším turistickým cílům Slovácka patří např. Baťův kanál a cyklostezka, která vede kolem něj, Buchlov a Buchlovice, kde se nachází raně gotický hrad a barokní zámek. Dále tu najdeme skanzen ve Stráţnici, Velehrad nebo historické centrum města Uherské Hradiště. Za návštěvu také stojí Bořetice, kde se nachází rozsáhlý sklepní areál pod Kraví horou, na kterém je i rozhledna. Nebo významné vinařské centrum Valtice. Velmi atraktivní je zde především Salon vín ve sklepení zdejšího zámku – expozice představující 100 nejlepších vín České republiky. Vinařské trasy v slovácké podoblasti jsou následující: Kyjovská vinařská stezka, Stráţnická vinařská stezka, Uherskohradišťská vinařská stezka, Mutěnická vinařská stezka, Vinařská stezka Podluţím, Bzenecká vinařská stezka, Stezka Muškátu moravského, Stezka Rulandského bílého. (Doleţal, 2004) Můţeme říci, ţe Slovácko je jedinečné, protoţe tu probíhá po celý rok spousta slavností, na kterých soubory představují svoje zvyky, písně, tance i hudbu. V neposlední řadě je tu šíře odrůdové skladby vinic a charakter slováckých vín. Unikátní je také architektura a způsob zástavby sklepů, uliček a vinařských osad, který nemá v Evropě obdoby, s výjimkou několika lokalit v Dolním Rakousku.
24
4 CHARAKTERISTIKA KYJOVSKA 4.1 Město Kyjov Historické město Kyjov je kulturním a společenským střediskem severní části Slovácka. První písemná zpráva o Kyjově pochází aţ z roku 1126, kdy jej olomoucký kníţe Václav daroval klášteru Hradisko u Olomouce. Premonstráti zaloţili trţiště, jehoţ plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. O rozvoj Kyjova se zaslouţil opat hradišťského kláštera Michal, který ve 12. století nechal vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen sv. Martinovi, ochránci trhů a měst. V roce 1201 se Kyjov stává městečkem a od roku 1548 se můţe pyšnit titulem – město královské. Dominantou města je renesanční radnice z let 1561 – 1562. Před radnicí stojí mariánský sloup z 20. let 17. století a tvarově výrazná raně barokní boţí muka z r. 1680. (David, Dobrovolná, Soukup, 2005) K nejzajímavějším místům v Kyjově patří malebný renesanční zámeček s sgrafitovou výzdobou od Jano Köhlera z roku 1911, dnes sídlo Vlastivědného muzea, v němţ jsou instalovány expozice věnované prehistorii Kyjovska, přírodě a etnografii. Pozornost si zaslouţí i barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře, který se nachází na hlavním Masarykově náměstí. (kyjovske-slovacko.com) Od roku 2003 je správním městem pro dalších 42 obcí kyjovské oblasti. Městský úřad Kyjov je pověřeným úřadem III. typu. Mezi evidované obce patří: Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeloţnice, Dambořice, Domanín, Draţůvky, Hovorany, Hýsly, Jeţov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Šardice, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Ţádovice, Ţarošice, Ţdánice, Ţeletice, Ţeravice (příloha č. 1). Obce jsou především orientovány na ovocnářství a zelinářství. Chloubou regionu je vinařství. (Dat, s.r.o., 2009) Do správního území regionu Kyjovsko zasahuje několik mikroregionů. Jedná se o svazek obcí (dle zákona o obcích) nebo o zájmové sdruţení právnických osob zaloţené za účelem spolupráce v problematice regionálního rozvoje. Patří sem: Dobrovolný svazek obcí Severovýchod (Ţdánicko, Kyjovsko, Bzenecko), Sdruţení obcí mikroregion Moštěnka, mikroregion Nový Dvůr, mikroregion Hovoransko, Svazek obcí
25
mikroregion Podchřibí, mikroregion Ţdánicko, mikroregion Babí lom, mikroregion Bzenecko. Město Kyjov patří do Kyjovské vinařské oblasti. Tato oblast se rozprostírá mezi Svatobořicemi-Mistřínem, Dambořicemi, Ţdánicemi, Jestřabicemi a Jeţovem. V jarním období se zde konají výstavy vín a košty. Nejvíce však v období velikonočním. Správní území města má výměru 2 987 ha. Třináctitisícový Kyjov dýchá bohatým kulturním ţivotem, od váţné hudby, přes divadlo a kino k jazzu, folku aţ k ţivému folklórnímu dění. Během posledních třiceti let se činnost folklórních souborů začala opět úspěšně rozvíjet. V současnosti zde pracuje více neţ 70 kolektivů. Ţivot na Kyjovsku je promítnut i do nejstarší národopisné slavnosti v České republice a na Slovácku největší folklórní akci - Slováckého roku. První se konal v roce 1921. Od roku 1971 přivádí do srdce Slovácka v pravidelných čtyřletých intervalech tisíce příznivců folklóru z celé České republiky i ze zahraničí. Na další Slovácký rok se můţeme těšit uţ letos, a to v srpnu roku 2011. Po čtyři srpnové dny bude Kyjov patřit lidovým tradicím, krojům a písním v podání desítek souborů a muzik z Kyjova i širokého okolí. (PROXIMA Bohemia s.r.o., 2006) Ke sportovnímu vyuţití slouţí letní koupaliště, areál městského stadionu, fotbalové a baseballové hřiště, tenisové kurty nebo skatepark.
4.1.1 Poloha Kyjovsko je součástí Jihomoravského kraje. Etnograficky se řadí do regionu Slovácko, stejně tak vinařstvím spadá do Slovácké vinařské podoblasti (oblast Morava). Město Kyjov je vzdáleno asi 50 km jihovýchodně od Brna, 20 km severně od Hodonína a 25 km na východ je Uherské Hradiště. Díky tomu, ţe Kyjov leţí na okraji teplé Panonské níţiny, která je od severu chráněna Ţdánickým lesem a pohořím Chřiby, má zdejší vinařství specifický ráz. (Přibilová, 2009) 4.1.2 Podnebí Území Kyjovska patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. V letních obdobích můţeme očekávat teplé slunné počasí s malým mnoţstvím sráţek, coţ je ideální pro pěší výlety nebo cykloturistiku. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozpětí 8 aţ 9 °C, letní průměrné teploty dosahují 20 °C. Roční úhrn sráţek je mezi 500 aţ 600 mm. (ickyjov.cz)
26
4.1.3 Vodstvo Hlavním tokem Kyjovska je říčka Kyjovka (v horním toku Stupava), která se svými přítoky odvádí vody k jihu do řeky Dyje. Malá část území na východě je odvodňována přímo do řeky Moravy. Svoji pouť Moravou a posléze Dunajem končí všechna tekoucí voda z Kyjovska v Černém moři. Dříve tu bylo více rybníků, v dnešní době se dochoval pouze nepatrný zlomek, ale některé obce uvaţují o jejich obnově. (ickyjov.cz)
4.1.4 Geologie Z hlediska geologického je Kyjovsko územím relativně mladým. Původně převaţující třetihorní horniny jsou překryty mladšími čtvrtohorními, které vznikaly i jako důsledek střídání dob ledových a meziledových. Mezi zajímavé nálezy patří např. zkamenělé dřevo (Šardice), sádrovec (Těmice), travertin (Kelčany), velké vápnité konkrece (Vlkoš), roponosné pískovce (Uhřice), ropa (Ţarošice, Ţdánice), váté písky (Vracov, Bzenec), jaspis, limonit a siderit (Babí lom), vápenec (Moravany). (ickyjov.cz) 4.1.5 Ţivá příroda Kyjovsko je oblastí, kde se setkávají prvky karpatské, zastoupené hojněji ve Chřibech a Ţdánickém lese, s prvky panonskými, které naopak dominují v níţe poloţených teplejších oblastech. Nalezneme zde bukové, dubové nebo borové lesy. Vzácností je úsek přirozeného toku řeky Moravy s volnými meandry v úseku od Bzence - Přívoz do Rohatce. Západní a jihozápadní oblast s okolím Kyjova má charakter otevřené pahorkatiny, střídají se zde vinohrady, sady a zemědělské lány se stepními stráněmi a rybníky. Mezi nejzajímavější patří chráněný šestnáctihektarový Písečný rybník u Milotic. Najdeme tady i velké mnoţství druhů chráněných a vzácných rostlin, ale i ţivočichů. Ať se jiţ jedná o obratlovce nebo zejména o hmyz. Kyjovsko patří v druzích motýlů k nejbohatším v republice. (kyjovske-slovacko.com)
27
4.2 Vinařství na Kyjovsku Kyjovsko leţí na samé hranici souvislého pěstování vinné révy na Moravě. Zdejší vinařství má velmi hluboké kořeny sahající nejméně do období Velké Moravy. Vinohrady a vinné sklepy najdeme i dnes snad v kaţdé obci. Vinice na svazích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše poloţených rovinatých pozemcích jsou vhodnými stanovišti zejména pro ranější odrůdy. Daří se odrůdám bílých vín, jako je Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské bílé a Rulandské šedé, Veltlín zelený či Muškát moravský. Z červených vín Frankovce, Zweigeltrebe nebo Svatovavřinecké. Na Kyjovsku jsou vynikající půdní a klimatické podmínky, lehká půda tvořená zejména jíly, štěrky a písky, nízká nadmořská výška. Vznikají tu vína plná s výrazným odrůdovým charakterem, svěţí, s harmonií kyselin a aromatických látek. Plocha viničních tratí je 3 443 ha a plocha registrovaných vinic je 477,6 ha. Počet pěstitelů je 338. (Bárta, Černý, 2004) Vinohradnické stavby jsou v této oblasti rozdílné, jelikoţ leţí na území dvou národopisných regionů: kyjovského Dolňácka a ze západu zasahuje severní část hanáckého Slovácka s kulturním centrem ve Ţdánicích a v Ţarošicích. Najdeme tady i dvojí pojmenování lisoven: „búdy“ na Kyjovsku a „presózy“ na Ţdánsku. Sklepní areály se nacházejí na okraji vinohradů za obcí, jak je tomu např. ve Vlkoši, Kelčanech, Hýslech, Skalce. Nebo přímo v obci, takţe srůstají s jejím půdorysem, jak je tomu v Archlebově, Jeţově nebo Ţarošicích. Z nedostatku jiných moţností bydlení se v některých vesnicích dokonce přestavovaly lisovny na obytné domy (Sobůlky). V obcích, kde byla menší výměra vinohradů, budovali hospodáři sklepy pod domy nebo v humnech. Mezi nejrozšířenější patří sklepy s podzemní lisovnou, časté jsou přízemní lisovny a výjimečně se vyskytují patrové lisovny a sklepy bez lisoven. Vinařské obce Kyjovska jsou: Archlebov, Bukovany, Čeloţnice, Dambořice, Draţůvky, Hýsly, Jeţov, Kelčany, Koryčany, Kostelec, Kyjov (+ Bohuslavice u Kyjova, Boršov u Kyjova, Nětčice u Kyjova), Labuty, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice-Mistřín, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Ţádovice, Ţarošice, Ţdánice, Ţeletice u Kyjova. Sklepní uličky se nacházejí v Bohuslavicích, Bzenci, Hovoranech, Hýslích, Kelčanech, Kyjově, Miloticích, Skalce, Skoronicích, Vacenovicích, Vlkoši a Vracově.
28
Mezi nejzajímavější sklepní oblasti patří Šidleny v Miloticích a habánské sklepy ve Vracově. Kyjovskem prochází Moravská vinná stezka a dále stezky Mutěnická, Kyjovská a Bzenecká. (Matuzsková, Kovářů, 2004) Pořádá se zde i řada vinařských akcí, jako jsou: Otevírání sklepů – koncem ledna Tradiční výstavy a košty vín – kolem Velikonoc Zaráţení hory – září/říjen Vinobraní – září/říjen Koštování burčáku – září/říjen Svěcení a košt mladých vín místních vinařů – listopad Mezi nejvýznamnější vinařství na Kyjovsku patří: Chateau Bzenec (skupiny Bohemia Sekt) Vinařství Bunţa, Bzenec Vinařství Bisenc, Bzenec Vinařství JUDr. Blanka Ďurinová, Bzenec Vinařství Spielberg, Archlebov Vinařství Maňák, Ţádovice Neoklas a.s., Šardice Vinařství Krist, Milotice Vinařství Stan. Ţůrek, Ţeravice Vinařství Josef Dufek, Svatobořice-Mistřín Nejdostupnější vína a sekty jsou z produkce Chateau Bzenec, který je součástí skupiny Bohemia Sekt. Nejznámější z okolí Kyjova jsou vína ţarošická a archlebovská z produkce vinařství Spielberg nebo kostelecká a ţádovická z produkce vinařství Maňák. Nejznámější vína z jiţní části Kyjovska jsou vína z produkce firmy Neoklas a.s. Šardice a z vinařství Tomáše Krista z Milotic.
29
4.2.1 Současný stav vinařské turistiky Na následujícím grafu č. 1 můţeme vidět, kolik zařízení vinařské turistiky v regionu Kyjovska je v současnosti certifikováno a naopak. V tomto regionu je 42 obcí a vinařskou turistikou se zabývá 42 subjektů. Celkový počet provozovaných vinařství je 39, z toho 35 vinařství nemá certifikát. Certifikované jsou tedy pouze čtyři: Vinařství Dufek (Svatobořice-Mistřín), Vinařství U Šťastných (Svatobořice-Mistřín), Neoklas, a.s. (Šardice) a Vinný sklípek Machalínek (Hovorany). Přímo v Kyjově se nachází tři necertifikovaná vinařství – Ing. Jaroslav Bábel, Václav Šalša a Vinařství Kopřiva. Vinných sklepů je celkem 21, z toho pouze pět je certifikovaných: Areál pod sklepy (Kostelec), Vinařství Dufek (Svatobořice-Mistřín), Vinařství U Šťastných (Svatobořice-Mistřín), Neoklas a.s. (Šardice) a Vinařství Nešporovi (Šardice). Kyjovská vinotéka je jediná certifikovaná. Jedná se o regionální vinotéku, která nabízí vína vinařů z Kyjova a okolí. Zbývající tři Metroflora (Milotice), Neoklas a.s. (Šardice) a Galerie moravských vín (Kyjov), nejsou certifikovaná. Ubytování s vinařskou tematikou se nachází v celkovém počtu devíti zařízení, z toho tři jsou certifikovaná: Areál pod sklepy (Kostelec), Vinařství Dufek (Svatobořice-Mistřín) a Vinařství U Šťastných (Svatobořice-Mistřín). Občerstvit se můţeme ve 22 zařízeních, které nemají certifikát (např. Spielberg CZ, s.r.o., Archlebov, Tomáš Lunga, Milotice nebo CHATEAU Bzenec, spol. s.r.o.). Certifikované občerstvení na Kyjovsku není.
Graf č. 1 Služby vinařské turistiky v regionu Kyjovska Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra (Údaje platné do začátku ledna roku 2011)
30
4.2.2 Kyjovská vinařská stezka Jak jiţ bylo zmíněno, Kyjovská vinařská stezka je dlouhá 85 km. Povrch je tvořen ze 70 % silnicemi 3. třídy a 30 % zpevněné a nezpevněné lesní a polní cesty. Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok. Značení na trase je ţlutými, klasickými, kovovými tabulkami o obrysovém rozměru 200×300 mm se světlezelenou barvou loga. V případě souběhu se značenou cyklotrasou je uvedeno její číslo. Kyjovská vinařská stezka svými větvemi navazuje na stezky procházející sousedícími oblastmi – Bzeneckou, Velkopavlovickou, Mutěnickou. Na stezce nás čeká mírně zvlněný terén Kyjovské pahorkatiny, prudká stoupání a nádherné sjezdy v podhůří Chřibů i členité úseky s dalekými výhledy na okraji přírodního parku Ţdánický les. (kyjovsko.cz) Vedení trasy s turistickými cíly: Vlkoš (vinné sklepy Búdy (příloha č. 4.7), Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra) – Kelčany (cukrovar a vlečka, dřevěný kříţ) – Ţádovice (moderní kostel sv. Jana) – Jeţov (Přírodní památka Jeţovský lom a Losky) – Skalka (pískovcová skála, Přírodní památka Hošťálka, vinné sklepy) – Labuty (zvonice) – Vřesovice (Cimburk, Bradlo, Hradisko sv. Klimenta, Kazatelna, boţí muka) – Moravany (Přírodní rezervace Moravanské louky, Kameňák, socha sv. Jana Nepomuckého, zvonice) – Čeloţnice (Smrďavka, studánka - Kolomaznica, skalní útvar Kalíšek) – Bohuslavice (přírodní koupací biotop Bohuslavice, ART mlýn, Přírodní památka Bohuslavické stráně) – Bukovany (Bukovanský mlýn (příloha č. 4.8), Močidla) – Ostrovánky (kaple sv. Václava, kaplička Panny Marie) – Nechvalín (tvrz, Velkomoravské pohřebiště) – Lovčice (Lovčický potok a Jordánek, kostel sv. Petra a Pavla) – Ţdánice (Vrbasovo muzeum, zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie) – Archlebov (kostel sv. Rocha a Šebestiána, vinařství Spielberg) – Ţarošice (poutní místo, Slavkovská bitva) – Dambořice (ţidovský hřbitov se souborem kamenných náhrobků, habánské sklepy) – Uhřice (Janův Dvůr) – Násedlovice (kostel sv. Martina, sv. Cyrila a sv. Metoděje) – Ţeletice (Národní přírodní památka na Adamcích, daňčí obora) – Nenkovice (zvonice se sgrafity od Jano Köhlera, Přírodní rezervace Sovince) – Stavěšice (biokoridor, kaple sv. Floriána) – Stráţovice (Sportland Babylon, Babí lom) – Věteřov (tvrziště, kostel sv. Cyrila a Metoděje) – Sobůlky (tvrze, kaple sv. Heleny) – Kyjov (renesanční zámeček, jehoţ součástí je vlastivědné muzeum, radnice, Galerie moravských vín).
31
Ubytování a stravování na stezce je moţné např. v restauraci Ve dvoře, kterou najdeme ve Vlkoši, vinařství Štěpán Maňák v Ţádovicích, autokempink v Jeţově, vinný sklep Skalák ve Skalce, v blízkosti Moravan je to výletní restaurace Kameňák nebo rekreační středisko Radost ve Vřesovicích. Dále se můţeme ubytovat v rekreačním středisku U Zálesáka v Čeloţnicích, v areálu Bukovanského mlýna Bukovany, hotel Radlovec a turistická ubytovna TJ KOVO ve Ţdánicích, penzion s restauračním zařízením Katalocký dům v Ţarošicích, Sportland Babylon – restaurace v kanadském srubovém stylu ve Stráţovicích. Nebo v Kyjově, kde se nachází velké mnoţství ubytovacích a stravovacích zařízení, z nejnovějších je to např. Penzion Régio nebo Penzion „U Kulky“. Kyjovskem procházejí také trasy značené Klubem českých turistů. Jsou to především dálkové cyklotrasy č. 412 a 473 a několik místních tras (trasa č. 5096, č. 5095 a č. 5150), které vedou převáţně Chřiby a Ţdánickým lesem. K dalším turistickým cílům, které je moţno na Kyjovsku navštívit, patří státní zámek Milotice (příloha č. 4.4). Je to jeden z nejkrásnějších barokních zámků České republiky. Součástí zámku je areál s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou a dvěma oranţériemi, kolem zámku je francouzský park a baţantnice s několika drobnými stavbami. Najdeme tu i výstavu historických kočárů, bryček, saní a galerii vín. Nebo je moţno navštívit Přírodní rezervaci Písečný rybník, který leţí severovýchodně od obce Milotice. Za zmínku stojí i malebný sklepní areál Šidleny, ve kterém je mimo jiné i socha sv. Urbana – patrona vinařů (příloha č. 4.5). Nacházejí se v katastrálním území Milotice. (slovacko.cz) Z nových projektů na realizaci a obnovu cyklostezek stojí za zmínku cyklostezka Kyjov – Skoronice, cyklostezka Vlkoš – Kelčany – Chrást, cyklostezka Vlkoš – Vracov. Podle údajů z informačního centra města Kyjova se v současnosti neplánuje ţádné budování a značení nových vinařských stezek. Manaţeři těchto stezek se budou soustřeďovat především na údrţbu a značení stávajících. Do budoucna by se však mohla vybudovat cyklostezka Kyjov – Svatobořice-Mistřín – Dubňany – Mutěnice. Zda se zahájí budování cyklostezky, závisí na získaných dotacích. Doporučená trasa na jednodenní výlet se střední náročností: Kyjov – Skoronice (vinné sklepy Skoronské búdy, socha sv. Urbana, národopisné muzeum Slovácká izba) – Milotice (Moravská vinná stezka) – Dubňany (Jarohněvický rybník, vinné sklepy Pod Dubňansků horů) – Mutěnice (část obce „Búdy“ s téměř pěti sty vinnými sklepy) – Čejč (pamětní desky T. G. Masaryka) – Hovorany (Přírodní rezervace Hovoranské 32
louky – území je zařazeno do soustavy Natura 2000) – Šardice (boţí muka se sochou Největší Trojice) – Svatobořice-Mistřín (Mutěnická vinařská stezka) – Kyjov (cyklotrasa č. 412). Trasa dlouhá 46 km je dobře sjízdná, přehledná, rovinatá a po krátkých stoupáních s malým převýšením nabízí daleké výhledy na okolní krajinu. Tvořena je převáţně zelenými sady a vinicemi, které se střídají s velkými ţlutými lány řepky, slunečnice a obilí. Oţivena je koloniemi vinných sklepů a dalšími zajímavými místy. Jak uvádí, bývalý manaţer MVS 4, pan Jan Grombíř, spojení kola a vína je atraktivní trend. Protoţe se jedná o zdravý pohyb, společné záţitky a na rozdíl od jízdy autem, máme moţnost se kdekoliv zastavit, povídat si a dívat se na vinohrady. V současnosti se plánuje i budování nové cyklostezky Mutěnice – Ţdánice, bude se jednat o pravou Greenways, tedy rovná stezka bez vršků.
4
Moravské vinařské stezky
33
4.2.3 Nejvýznamnější producenti vína a jejich nabízené sluţby V tomto regionu se nachází spousta významných vinařů. Nabízejí kvalitní a dobrá vína, poskytují moderní ubytování a výbornou stravu. Dále posezení ve vinárnách nebo exkurze do vinných sklípků, řízené degustace apod. Jelikoţ je nejde všechny představit a popsat jejich špičkové sluţby, zaměřím se pouze na tři vybraná vinařství.
VINAŘSTVÍ JOSEF DUFEK – SVATOBORSKÝ SKLÍPEK Nachází se v obci Svatobořice-Mistřín, která leţí 3 km východně od Kyjova směrem na Hodonín (příloha č. 4.9). Vinařství Josef Dufek hospodaří na 10 ha vlastních vinohradů v trati Tabule. Nabízí aţ 30 odrůd přívlastkových vín. Vinice jsou obhospodařovány v systému integrované produkce s maximální šetrností k přírodě. Vlastní výroba vína pak vyuţívá nejmodernější technologie, jakými jsou pneumatické lisování, řízené kvašení, pouţívání vinifikátorů, jablečno-mléčná fermentace. Část produkce zraje v dubových sudech. Lahvování probíhá na moderní plnící lince pod ochrannou dusíkovou atmosférou. Nalahvovaná vína dále zrají v archivním sklepě. Hlavní zpracovávané odrůdy jsou např. Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Sauvignon, Pálava, Muškát moravský, Frankovka a spousta dalších. Celá produkce tedy pochází z vlastních hroznů z nových vinic. Moderní vinný sklep s penzionem leţí na Moravském Slovácku na Mutěnické vinařské cyklostezce v klidné okrajové části obce. Svatoborský sklípek je podnik rodinného typu, který je provozován od roku 2003. Je moţné jej vyuţít i k ničím nerušené aktivní dovolené. Nabízí ubytování v moderních pokojích s celkovou kapacitou 50 lůţek přímo ve sklípku. Převáţná část pokojů má vlastní koupelnu a WC. Ubytování je včetně snídaně. Celý objekt podzemního posezení je vytápěn ústředním topením. Sklep je provozován pouze na objednávku, čímţ je zajištěno soukromí hostů. Přímo před sklepem je moţno zaparkovat, jak osobní auta, tak i autobus. (svatoborskysklipek.cz) Sklípek poskytuje tři varianty posezení: posezení u baru (pro menší skupiny lidí do 20 osob), posezení v klenutém sklepě (pro větší skupiny cca 32 osob), posezení v sále (pro velké skupiny, firemní akce a oslavy, nový sál s kapacitou 75 – 100 osob). K dispozici je i posezení v předzahrádce pro cca 120 osob. Pro milovníky folklóru a tradic zajistí cimbálovou muziku přímo do sklípku, nebo lze naplánovat návštěvu v době konání některého z folklórních festivalů. Provádí se zde i řízené degustace, které
34
vede zkušený sklepmistr s výkladem o historii vinařství a o technologii zpracování hroznů, výroby a školení vína, archivace vín apod. Mezi nabízené typy degustací patří: degustace mladých vín, ročníkových vín, degustace archivních vín, vín speciálních, barriquových a méně známých odrůd, degustace kombinovaná na přání. Po celou dobu degustace jsou podávány minimálně tři druhy sýrů a chléb. Pro sportovně zaloţené se nabízí cykloturistika po vinařských cyklostezkách, moţnost procházek (např. lesem na zámek Milotice), rybolov v rybnících 300 m od sklepa, koupaliště Kyjov, Dubňany (7 km), houbaření atd. Vinařství Josef Dufek má certifikované vinařství, vinný sklep a ubytování s vinařskou tématikou.
NEOKLAS a.s. Společnost Neoklas a.s., zaloţená v roce 1995, se nachází v malebné obci Šardice, 11 km jihozápadně od města Kyjov (příloha č. 4.10). Hospodaří na 175 ha vlastních vinic v samém srdci moravského Slovácka. Produkuje širokou škálu odrůdových vín jakostních a vín s přívlastkem z tradičních odrůd, pro které jsou zdejší viniční polohy optimální. Pouţívá nejmodernější technologie, jako je šetrné lisování v pneumatických lisech, u bílých vín reduktivní technologie řízeného kvašení, u červených výroba ve vinifikátorech a skladování v ideálních podmínkách. Pro milovníky vyzrálých vín nabízí pestrý sortiment archivních vín. Tato vína zrají v archivních sklepích šardické rezidence Augustiniánského kláštera, zaloţeného v roce 1742. Mezi pěstované odrůdy patří: Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Tramín červený, Muškát moravský, Modrý Portugal apod. Společnost má certifikované vinařství a vinný sklep. Nabízejí posezení ve vinárně, která se nachází přímo v areálu společnosti. Vinárna je ve stylu archivního sklípku s kapacitou 50 osob k posezení a prostorem pro případnou cimbálovou muziku, včetně místa na tancování. Vinárna slouţí především pro firemní akce, řízené degustace, ochutnávky, ale i pro různé oslavy. Je vybavena menší kuchyňkou. Celý prostor je v zimním období vytápěn ústředním topením. (neoklas.cz) Po návštěvě společnosti NEOKLAS a.s. jsem se od obchodní ředitelky paní Tušlové dozvěděla, ţe je v průměru za rok navštíví přibliţně 300 – 350 hostů. Ze zahraničí sem zavítají například Poláci, Slováci nebo Britové. Nevýhodou je, ţe zde nemohou nabídnout ubytování, proto většina návštěvníků bohuţel zamíří do blízkých Čejkovic, kde se nacházejí Templářské sklepy Čejkovice. Pro svou propagaci volí
35
Neoklas a.s. hlavně veletrhy cestovního ruchu v Brně, Praze, Ostravě a Bratislavě. Výnosy ve vinařství byly do roku 2010 nadprůměrné a víno velmi kvalitní. Od roku 2010 budou tyto výnosy pravděpodobně slabší, protoţe je trápili choroby ve vinici. Jako svou silnou stránku uvádí, ţe mají 175 ha vlastních vinic a produkce probíhá výhradně z vlastních hroznů. Pěstují jedenáct bílých a devět červených odrůd. Finančně náročné bylo zařizování nové výroby, a to pořízení nových strojů, ozdobných forem na lahve a zateplování. Přesto všechno, mají v plánu vybudovat i ubytování v dostatečné kapacitě. V současnosti nabízejí degustace, posezení s moţností rautu, eventuelně s vlastním občerstvením po domluvě, posezení u cimbálu, prohlídku vinic, výrobní technologie i skladových prostor. Spolupracují s hotelem Harmony, naplňují jejich lahve svým vínem a vinařství Neoklas a.s. je pak uvedeno na zadní straně etikety. Také spolupracují se specializovaným velkoobchodem nápojů, cigaret a potravin DIOS Trading, Brno, který zajišťuje zásobování gastronomických zařízení a benzínových čerpacích stanic.
AREÁL POD SKLEPY Areál pod sklepy se nachází u obce Kostelec, vzdálené 3 km od města Kyjova, v malebné krajině kyjovského Slovácka. Jedná se o rodinné vinařství, v areálu se nachází vinný sklep, letní posezení u výčepu, penzion, vlastní rybník, amfiteátr s pódiem. Zajímavostí areálu je vzácný lis na hrozny z roku 1796 (příloha č. 4.11). Vinný sklep dýchá poklidnou domácí atmosférou, nabízí moţnost příjemně stráveného večera u sklenky vína. Kapacita je 45 osob. Vína (sudová i lahvová přívlastková) z rodinného vinařství pěstují na úpatí Chřibů na dvou hektarech vlastních vinic. Nabízí pohoštění z vlastní kuchyně, uzené i grilované speciality, minutky, zabijačkové speciality apod. Probíhají zde i degustace vína. Po dohodě lze zajistit i obsluhu v lidovém kroji nebo ţivou hudbu (cimbálová muzika, klávesy apod.). Nabízí celovečerní pohoštění ve vinném sklepě, ale i moţnost celodenních či odpoledních oslav všeho druhu (večírky, oslavy, svatby, rauty apod.). Venkovní posezení pod vinnou révou je určeno pro letní akce a má kapacitu 80 osob. Ubytování je moţné v penzionu Pod sklepy, který se nachází v těsné blízkosti vinných sklepů. Je zde 38 lůţek v šestnácti moderně vybavených pokojích. Kaţdý pokoj má vlastní sociální zařízení. Je tu moţnost objednávky snídaně nebo polopenze. Areál je přístupný po vlastní zpevněné cestě a parkování pro hosty je přímo před penzionem. Okolí penzionu vybízí
36
k příjemným procházkám nebo výletům na kole. Pro milovníky cykloturistiky je zde spousta cyklostezek (Kyjovská vinařská stezka, Moravské cyklostezky) a pěší turisté si najdou zajímavé turistické cíle v Chřibech (Hora sv. Klimenta, zřícenina hradu Cimburk atd.). Amfiteátr Pod sklepy nabízí obrovské mnoţství vyuţití. Má kapacitu aţ 3 000 návštěvníků a je kompletně vybaven. Jeho součástí je pódium se zázemím pro účinkující, taneční parket, letní posezení u výčepu, rybník. V amfiteátru se v letních měsících pořádají kulturní a společenské akce pro veřejnost nebo soukromé akce větších společností. V roce 2009 získali Certifikát vinařské turistiky. Mají certifikovaný vinný sklep a ubytování s vinařskou tématikou. (vesklepe.cz) Na základě návštěvy tohoto areálu jsem zjistila, ţe za rok navštíví zařízení v průměru kolem 1 000 hostů. Jezdí sem převáţně turisté z Prahy, Ostravy, ale i ze zahraničí (z Anglie, ze Slovenska). Kvalita sluţeb je na vysoké úrovni. K propagaci svého zařízení volí převáţně vlastní internetové stránky. I v tomto vinařství zaznamenali špatnější rok, ale i přes tyto negativa plánují rozšíření svého areálu. Od června mají v plánu navýšení kapacity ve vinném sklepě aţ o 80 míst. Pro lepší orientaci návštěvníků budou umístěny nové ukazatele k tomuto areálu. Nyní je jiţ v nabídce moţnost vyzkoušení si lisování hroznů na malém lisu. A to v období od konce srpna aţ do začátku října. Provoz je veden zatím na objednávky, ale od června plánují otevření vinárny na provozní dobu. Mezi své nejsilnější stránky uvádí, poskytování kompletního servisu. Od roku 2011 tento areál získal nového majitele, proto se dá předpokládat spousta změn a novinek, na které se můţeme všichni těšit.
37
5 SWOT ANALÝZA Cílem SWOT analýzy je stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí regionu a definování jejich příleţitostí a ohroţení. Coţ umoţní formulovat klíčové problémy rozvoje regionu a vyjmenovat jak globální, tak i specifické cíle rozvojové strategie. Při zpracování SWOT analýzy Kyjovska je vycházeno z dokumentů Marketingové studie cestovního ruchu regionu Kyjovsko – analytická část a Strategického plánu rozvoje města Kyjova.
5.1 Silné stránky víno, vinařství, vinné stezky vhodná poloha poměrně stálé a v létě teplé počasí stálost venkova, pohostinnost, vstřícní lidé tradice a folklór kulturní památky (zámek v Miloticích, Bukovanský mlýn, Cimburk apod.) lidová architektura přírodní bohatství a rozmanitost (Bzenecké váté písky) vhodné podmínky pro pěší a cykloturistiku silné zázemí kulturních a sportovních aktivit dobrá dopravní infrastruktura hudebnost vztah obyvatel k místu jedno z nejvýznamnějších center národopisné oblasti Slovácka pestrost a bohatost zde pořádaných kulturně-společenských akcí (Slovácký rok v Kyjově, Kyjovské letní slavnosti, Doţínky, Martinské hody, Fašank, besedy u cimbálu) informační centrum s půjčovnou a úschovnou kol potenciál pro rekreaci a turismus v průběhu celého roku celoroční nabídka sportovních moţností
38
5.2 Slabé stránky nedostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení vyuţitelných pro rozvoj turismu nedostatečná infrastruktura pro rozvoj cykloturistiky nepřítomnost rychlostní komunikace nebo dálnice nedostatek finančních prostředku určených pro cestovní ruch špatný stav některých komunikací kříţení termínů pořádaných akcí nespolupráce mikroregionů při získávání dotací chybí rozmanitost druhů ubytování nedostatečné turistické značení nezaměstnanost nedostatečný marketing chybí cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový cestovní ruch sezónní přetíţenost turisty v některých částech kraje nedostatečná propagace republiky a regionů v zahraničí a regionů i v rámci republiky
5.3 Příleţitosti rozvoj vinařské turistiky (vzdělávání vinařů apod.) rozvoj vinných sklepů zlepšení jejich infrastruktury rozvoj
cykloturistiky
–
vybudování
sítě
odpočívadel
s jednoduchým
občerstvením rozvoj cestovního ruchu přinese nové pracovní příleţitosti a bude zdrojem příjmů turistické cíle projekty na uchování a udrţení tradic dobrý marketing (WWW stránky, tiskoviny) stezky pro koně fondy EU Vinařský fond (od roku 2004 podporuje výhradně marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje společnost o vinohradnictví a vinařství) 39
letiště Kyjov tvorba celoroční turistické nabídky rekonstrukce infrastruktury a vyuţití nových technologií rozvoj lidských zdrojů (jazyková vybavenost, motivace k podpoře rozvoje cestovního ruchu) zvýšení úrovně sluţeb rozvoj regionu prostřednictvím aktivit MAS – zpevnění cyklostezek a jejich odklon z hlavních tahů, certifikace sluţeb rozdělení zemědělské činnosti (vinařská turistika, agroturistika, ekoturistika apod.) rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku rozvoj doplňkových sluţeb, vznik nových sluţeb rozvoj a obnova lidových tradic a řemesel, krajových specialit podpora místních spolků rozvoj firemních akcí na klíč v rámci vinařské turistiky
5.4 Ohroţení nedostatek odvahy k podnikání oslabení kulturního charakteru města nedostatek prostředků na údrţbu památek nárůst nezaměstnanosti útlum zemědělství nedostatek financí pro oblast cestovního ruchu silná konkurence v sousedních regionech (Velkopavlovicko, Mikulovsko) špatná turistická infrastruktura nedostatečná komunikace mezi jednotlivými sférami společnosti (veřejná sféra – podnikatelské subjekty – neziskový sektor) úbytek obyvatelstva malých vesnic, rušení venkovských škol ţivelné pohromy podceňování významných lidských zdrojů jako faktoru ovlivňující ekonomický rozvoj
40
6 ZÁVĚR Jak je známo, Kyjovsko je krajem slunce a vína. Má dobré podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku, můţeme se zde vydat za folklórem nebo objevovat kvalitu místních vín a krásu malovaných vinných sklepů. Kaţdý si najde to, co potřebuje. Ať uţ je to ubytování v některých moderních ubytovacích zařízených s vinařskou tématikou, které nabízejí řadu moţností k trávení volného času a poznání vína. Návštěva vinných sklepů v rámci festivalu otevřených sklepů nebo po domluvě s vinaři, kteří jsou ve zdejším kraji vlídní a ochotní. Turisté si také mohou vybrat, zda navštíví kvalitní certifikované vinařství, vinný sklep nebo vinotéku. V rámci rozvoje cestovního ruchu je nutné návštěvníka motivovat k tomu, aby v dané lokalitě přenocoval a vyuţíval sluţeb místních podnikatelů. Tímto způsobem je moţné zajistit větší přínosy a zisky. V poslední době stoupá poptávka po čistém a neponičeném přírodním prostředí. Lidé si mnohem více uvědomují význam zdraví a tato skutečnost hraje při výběru místa dovolené stále podstatnější roli. Turisté se budou vyhýbat oblastem, které jsou chápány jako méně zdravé, preferována budou naopak území s krásnou přírodou, která nabízí moţnost projet se po vinařských stezkách, pěší turistiku. Z tohoto hlediska je Slovácko nejvhodnější. Problémem můţe být ale nezájem turistů a malá návštěvnost některých objektů, které mají za následek nedostatek finančních prostředků na jejich údrţbu, coţ vede k poklesu atraktivity těchto lokalit. Doporučila bych tedy zvyšovat úroveň sluţeb, rozvíjet regionální informační systém, vytvářet nové produkty cestovního ruchu. Aby zájem turistů v tomto regionu neklesl, ale naopak se zvyšoval. Vinařství má dokonalé propojení vína a vinařské turistiky, protoţe můţeme dostat hodně podpor z fondů (Vinařský fond, fondy EU). Například podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo podpor marketingu vína. Na kaţdou část můţeme tedy dostat dotace, a to nám v podnikání hodně pomůţe. Spotřeba vína celosvětově stoupá, takţe se vinaři nemusejí obávat, ţe by nebylo o jejich sluţby zájem. Spotřeba vína na hlavu se totiţ i navzdory ekonomické krizi nezastavila a po loňském nárůstu k číslu devatenáct litrů na osobu a rok se letos Češi propijí k novému rekordu. Podle odhadů Svazu vinařů ČR prolomí kulatou hranici dvaceti litrů vína. Můţeme se tedy nejen na Kyjovsku, ale i v ostatních regionech těšit na stále větší oblibu vína.
41
Rozvoj vinařské turistiky na Kyjovsku má podle mně do budoucna dobré vyhlídky. O víno a vinařství je a bude zájem i za spoustu let. Projet se po nových vinařských stezkách a obdivovat krásu vinohradů je nezapomenutelný záţitek. Vinařské stezky jsou zde v dobrém stavu, aţ na některé úseky. Horší terén jsem zaznamenala na kratším úseku cyklotrasy Kelčany – Ţádovice. Nebo na trase z Bohuslavic do Bukovan, kde je rozbitá silnice s řadou výmolů. Na ostatních úsecích, které jsem měla moţnost si projet, ţádné velké problémy nebyly. Jelikoţ město Kyjov neplánuje budování nových cyklostezek, můţeme se těšit na údrţbu a opravy stávajících. Dále se plánuje zlepšení značení na trasách. Některé značky jsou jiţ ve špatnějším stavu, díky působení sluníčka nebo z důvodů poškození vandali či v důsledku vyorání traktorem, protoţe spousta značek se nachází v těsné blízkosti polí. Z jejich orientací na trase jsem ale neměla problémy. Z ankety, která byla vloţená na stránkách vinařských stezek, bylo zjištěno, ţe se většina turistů řídí na vinařské stezce pomocí map dané vinařské podoblasti nebo pomoci GPS navigace. Protoţe je těchto map spousta a jsou velmi srozumitelné s vysvětlivkami a doporučeními na turistické cíle, zastaralé značení se tedy vţdy dá nahradit jinou formou orientace. Pohled na krásné vinohrady, panorama Kyjova, Vlkoše a Skoronic nám nabízí nově vybudovaný úsek Kyjov – Skoronice. Cyklotrasy a cyklostezky lemují restaurační zařízení, kde se dá načerpat nových sil a občerstvit se. Doporučila bych tedy stále více odklánět stezky z nebezpečných cest na klidný terén. Vinařům, aby se nechali certifikovat, protoţe tak bude kaţdý vědět, ţe nabízejí kvalitní sluţby a mají to papírově ověřeno. Nejsilnější stránkou Kyjovska je bezesporu vinařství. Dokládá to i marketingová studie rozvoje cestovního ruchu regionu Kyjovska. Bylo zjištěno, ţe turisté sem jezdí hlavně kvůli vinařství a dále za kulturními památkami, kterých je zde spousta. Vinařství tu má dlouholetou tradici a představit si Kyjov bez vinohradů, vinných sklepů a lidových tradic prostě nejde. I kdyţ má vinařství na Kyjovsku silnou konkurenci v sousedních regionech (Velkopavlovicko, Mikulovsko), dá se říci, ţe nabídkou svých sluţeb a výjimečností regionu se řadí mezi první místa, kam turista na jiţní Moravě bude chtít zavítat. Podle mého názoru, by k zlepšení vinařské turistiky prospěla větší propagace sluţeb. Mezi účinné nástroje propagace patří nejen reklama v médiích a prezentace na veletrzích cestovního ruchu, ale zejména doporučení známých, přátel a vlastní zkušenosti s turistickým cílem. Jsou zde dobré sluţby, široká nabídka kvalitních vín 42
a s větší reklamou a informovaností by se jí dostalo zaslouţilé pozornosti. V současné době je mohutně vyuţívaným zdrojem informací a nástrojem propagace internet. Můţeme s nadsázkou říct, ţe co není v nabídce na internetu, jakoby neexistovalo. Dále bych na zlepšení turistických sluţeb navrhovala rozšíření ubytovacích kapacit. Aby si turisté mohli vybrat z více druhů ubytování. Také bych navrhovala rozvést firemní akce na klíč v rámci vinařské turistiky. Nabídnout firmám pobyt na Kyjovsku s přesně stanovenými cíly. Například v rámci tří denních pobytů zajistit ubytování, naplánovat nejvhodnější trasu po vinařských stezkách, a to na základě jejich poţadavků na náročnost a délku. Zajistit degustace na trasách u vybraných vinařů, občerstvení. Navrhnout trasu se zajímavými turistickými cíly. Myslím si, ţe s dobrou propagací by se zájem o tyto sluţby zvýšil. Třeba i v zahraničí, kde cizinci chtějí poznat jiţní Moravu a zavítat třeba i na Kyjovsko.
43
7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BAKER, H. Slovácká vinařská podoblast. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Radix, 2008. 204 s. ISBN 978-80-86031-78-1 BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři. 1. vyd. Praha: Geronimo Collection, s.r.o., 2004. 328 s. ISBN 80-239-2190-8 ČERNÝ, B. Malá encyklopedie českých a moravských vín: Průvodce po vínech České republiky. 1. vyd. Praha: Geronimo Collection, s.r.o., 2006. 208 s. ISBN 80-239-7522-6 DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Slovácko – Hodonínsko. 1. vyd. Praha: S & D (Soukup & David), 2005. 135 s. ISBN 80-86899-01-3 DOLEŢAL, P. Lexikon moravského vinařství 1.vyd. Nový Bydţov: Specializované kniţní vydavatelství vinařské literatury Petr + Iva, 2004. 220 s. ISBN 80-902748-3-8 FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108 s. KOVÁŘŮ, V., MATUSZKOVÁ, J. Vinohradnické stavby na Moravě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ERA, 2004. 299 s. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2
44
PROXIMA BOHEMIA s.r.o. Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje. 1. vyd. Roţnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, 2006. 445 s. STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2
INTERNETOVÉ ZDROJE Cyklistevitani.cz: Certifikace turistických služeb – cyklisté vítáni [online], [cit. 2011-0317]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniinfo.php3>. Cyklistevitani.eu: Cyklisté vítáni: Certifikace turistických služeb [online], [cit. 2011-0310]. Dostupné z WWW: < http://www.cyklistevitani.eu/>. Cyklotoulky.cz: Moravské vinařské stezky [online], [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW:
republika/moravske-vinarske-stezky/00175/>. Ickyjov.cz: Geologie Kyjovska [online], [cit. 2011-01-26]. Dostupné z WWW:
. Ickyjov.cz: Podnebí Kyjovska [online], [cit. 2011-01-27]. Dostupné z WWW:
. Ickyjov.cz: Vodstvo Kyjovska [online], [cit. 2011-01-27]. Dostupné z WWW:
. KRAUS, V., Slovácká vinařská podoblast [online], [cit. 2011-02-25]. Dostupné z WWW:
.
Kyjovske-slovacko.com:
Historie
[online],
[cit.
z WWW: .
45
2011-01-26].
Dostupné
Kyjovske-slovacko.com:
Příroda
[online],
[cit.
Dostupné
2011-01-27].
z WWW: . Kyjovsko.cz: Kyjovská vinařská stezka [online], [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW: . Městokyjov.cz: Správní obvod obce s rozšířenou působností, obec Kyjov [online], [cit. Dostupné
2011-04-23].
z WWW:
. Neoklas.cz: Neoklas Šardice – výrobce jakostních a přívlastkových vín [online], [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . OBŮRKOVÁ, E., Certifikace [online], [cit. 2011-02-10]. Dostupné z WWW: . OBŮRKOVÁ, E., Kategorie, definice a seznam certifikovaných zařízení [online], [cit. 2011-02-10]. Dostupné z WWW: . PŘIBILOVÁ,
K.,
Kyjov
[online],
[cit.
2011-01-26].
Dostupné
z
WWW:
. Slovacko.cz: Kyjovská vinařská stezka [online], [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW: . Stezky.cz: O vinařských stezkách [online], [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: . Stezky.cz: Značení vinařských stezek [online], [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW: .
46
Svatoborskysklipek.cz: Svatoborský sklípek [online], [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: < http:// www.svatoborskysklipek.cz/ >. Szpi.gov.cz: Vybrané předpisy ČR [online], [cit. 2011-02-10]. Dostupné z WWW: . Velke-pavlovice.cz: Moravské vinařské stezky, schéma stezek a vinařských oblastí [online],
[cit.
2011-04-23].
Dostupné
z WWW:
<
http://www.velke-
pavlovice.cz/Article.asp?nDepartmentID=253&nArticleID=605&nLanguageID=1>. Vesklepe.cz: Areál Pod sklepy [online], [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: . Vesklepe.cz: Posezení před sklepy [online], [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . Vinarske.stezky.cz: Kyjovská vinařská stezka [online], [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: < http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/kyjovska.htm>. Vinopark.cz: Certifikát kvality vinařské turistiky má 183 vinařských zařízení [online], [cit.
Dostupné
2011-02-12].
z WWW:
. Wineofczechrepublic.cz: Smaltovaná tabulka s logem certifikace [online], [cit. 201102-10]. Dostupné z WWW: < http://www.wineofczechrepublic.cz/5-6-certifikacesluzeb-vinarske-turistiky-cz.html>.
47
INTERNETOVÉ ZDROJE – DOKUMENTY ASERO, V., PATTI, S., From Wine Production to Wine Tourism Experience: the Case of
Italy
[online],
[cit.
2011-02-12].
Dostupné
z WWW:
economics.org/workingpapers/AAWE_WP52.pdf>. Dat, s.r.o. Marketingová studie cestovního ruchu regionu Kyjovsko, analytická část [online],
[cit.
2011-03-10].
Dostupné
z
WWW:
. KUBÍK, B. A KOL. Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 [online], [cit. 2011-03-10].
Dostupné
z WWW:
. OBŮRKOVÁ, E., Průvodce krajem vína: To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě [online]. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2011 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW:.
48
8 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFU Obr. č. 1 Smaltovaná tabulka s logem certifikace ......................................................... 14 Obr. č. 2 Značení vinařských stezek ............................................................................... 19 Obr. č. 3 Certifikace turistických služeb – cyklisté vítáni .............................................. 22
Graf č. 1 Služby vinařské turistiky v regionu Kyjovska ................................................. 30
49
9 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Správní obvod obce s rozšířenou působností, obec Kyjov Příloha č. 2 Mapa Moravských vinařských stezek Příloha č. 3 Mapa Kyjovské vinařské stezky Příloha č. 4 Zajímavosti Kyjovska 4.1 Město Kyjov 4.2 Martinské hody Kyjov 2010 4.3 Vinohrad na stezce Kyjov – Skoronice 4.4 Zámek Milotice 4.5 Areál Šidleny, sv. Urban – patron vinařů, Milotice 4.6 Lis na víno, Vlkoš 4.7 Vlkošské búdy, Vlkoš 4.8 Areál Bukovanský mlýn, Bukovany 4.9 Vinařství Josef Dufek – Svatoborský sklípek, Svatobořice-Mistřín 4.10 Neoklas a.s., Šardice 4.11 Areál pod sklepy, Kostelec
50
PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Zdroj: mestokyjov.cz
Příloha č. 2 Mapa Moravských vinařských stezek
Zdroj: velke-pavlovice.cz
Příloha č. 3 Mapa Kyjovské vinařské stezky
Zdroj: vinarske.stezky.cz
Příloha č. 4 Zajímavosti Kyjovska
4.1 Město Kyjov (foto: Hana Mítová)
4.2 Martinské hody Kyjov 2010 (foto: Hana Mítová)
4.3 Vinohrad na stezce Kyjov – Skoronice (foto: Hana Mítová)
4.4 Zámek Milotice (foto: Hana Mítová)
4.5 Areál Šidleny, sv. Urban – patron vinařů, Milotice (foto: Hana Mítová)
4.6 Lis na víno, Vlkoš (foto: Hana Mítová)
4.7 Vlkošské Búdy, Vlkoš (foto: Hana Mítová)
4.8 Areál Bukovanský mlýn, Bukovany (foto: Hana Mítová)
4.9 Vinařství Josef Dufek - Svatoborský sklípek, Svatobořice-Mistřín (foto: Hana Mítová)
4.10 Neoklas a.s., Šardice (foto: Hana Mítová)
4.11 Areál po sklepy, Kostelec (foto: vesklepe.cz)