na udržitelný rozvoj území

Obec Písek Písek 98, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Písek na udržitelný rozvoj území Zpracovatel REGIO, projektový ateliér s.r.o. Autorský kolektiv: Ing. arch. Jana Šejvlová, Ing. Zlata Machačová, RNDr. Lukáš Zemánek, Ph.D., Lucie Hostáková, Pavel Kupka, Jan Harčarik Objednatel:

Obec Písek

srpen 2013

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Písek na udržitelný rozvoj území

OBSAH A) Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona, pokud příslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení str. 2 B) Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil str. 3 C) Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech

str. 3

D) Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech str. 6 E) Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v ZÚR Královéhradeckého kraje str. 6 F) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje nebo územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad str. 8

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

1


Stanoviskem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, k návrhu zadání ÚP Písek č.j. 12063/ZP/2012 ze dne 16. 7. 2012 je požadováno posouzení ÚP Písek z hlediska vlivů na životní prostředí dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení musí být zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu s doplněním stanoviska orgánu posuzování vlivu na životní prostředí. Z těchto důvodů bylo vypracováno jak vyhodnocení vlivů na životní prostředí, tak i vyhodnocení vlivů Územního plánu Písek na udržitelný rozvoj území. Obsah Vyhodnocení vlivů Územního plánu Písek - názvy kapitol jsou převzaty z přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., v platném znění. Důvody pro komplexní posouzení vlivů na ŽP : •

předkládaný územní plán nelze dostatečně posoudit ve fázi návrhu zadání;

•

požadavky na územně plánovací dokumentaci jsou navrženy v rozsahu, kdy nelze vyloučit kumulativní či synergickou povahu vlivu jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona EIA;

•

předkládaný návrh zadání nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č.1 zákona EIA (např. bod 2.5 přílohy č. 1 v kategorii II zákona EIA /Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 t/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha/ atd.)

•

u předkládaného návrhu zadání není možné stanovit charakteristiky vlivů koncepce, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů na ŽP;

•

návrh zadání ÚP Písek obsahuje mimo jiné následující požadavek: prověřit možnosti ploch pro těžbu štěrkopísku dle platné ÚPD, případně vymezit nové plochy (vyhodnotit potřebu vymezení nových ploch);

A) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRACOVANÉ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA, pokud příslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení Územní plán Písek byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí (dále jen SEA) zpracovatelem je Ing. Vavrečková, Nerudova 603, 793 76 Zlaté hory, osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 15914/2454/OHRV/93 ze dne 11. 10. 1994, prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j. 49651/ENV/11 ze dne 15. 7. 2011. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je zpracováno v samostatném dokumentu: Vyhodnocení vlivu návrhu Územního plánu Písek na životní prostředí – SEA ÚP Písek, srpen 2013. Závěry vyhodnocení vlivů na ŽP: „Na základě provedeného hodnocení doporučujeme hodnocené podmínit stanovení limitujících podmínek, definovaných v kapitole 7 (viz samostatný dokument Vyhodnocení vlivu návrhu Územního plánu Písek na životní prostředí – SEA ÚP Písek). Budou-li doporučení podle tohoto odstavce respektována, můžeme konstatovat, že hodnocená koncepce nemá jakožto celek významný negativní vliv na hodnocené složky ŽP“. V kapitole 7 samostatného dokumentu Vyhodnocení vlivu návrhu Územního plánu Písek na životní prostředí – SEA ÚP Písek je uveden popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Veškerá opatření uvedená v kapitole 7 jsou v takových podrobnostech, které nepřísluší územnímu plánu. Podmínky stanovené je nutné dodržet v navazujících řízeních. Z posouzení nevyplynuly opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v podrobnosti, které umožňuje územní plán.


2


B) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil Stanoviskem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství č.j. 12063/ZP/2012 ze dne 16. 7. 2012 bylo konstatováno, že návrh zadání Územního plánu Písek nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo vyhlášené ptačí oblasti, neboť se tyto v řešeném území žádné nevyskytují.

C) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Navrhované řešení územního plánu Písek má vliv na tyto sledované jevy ÚAP ORP Hradec Králové (ÚAP ORP Hradec Králové byly pořízeny Magistrátem města Hradec Králové a vypracovány v letech 2008 – 2012 Magistrátem města Hradec Králové) tvořící podklad pro rozbor udržitelného rozvoje. Obec Písek v rámci ORP Hradec Králové je zařazen do jihozápadního sektoru – Chlumecko, v němž se nacházejí např. Chlumec nad Cidlinou, Nové Město, Stará Voda, Kosice. Čísla jevů odpovídají číslování z přílohy č. 1 – části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. Vybrány jsou pouze jevy, které se v řešeném území vyskytují, dále je uveden odkaz na příslušnou kapitolu tohoto odůvodnění, která se jevem zabývá, stručně je popsán vliv řešení ÚP na sledovaný jev: 1. 2. 3. 16. 21.

zastavěné území – je návrhem ÚP vymezeno plochy výroby – viz kap. f 2 plochy občanského vybavení – jsou stabilizovány stávající plochy území s archeologickými nálezy – viz kap. f 4 odůvodnění ÚP územní systém ekologické stability – je navržen v souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje a studií lokálního ÚSES ORP Hradec Králové viz kap. f 3 23. významný krajinný prvek ze zákona - viz kap. f 3 39. lesy hospodářské - viz kap. h 2 40. vzdálenost 50m od okraje lesa – je respektována 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka - viz kap. h 1 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti - viz kap. h 1 odůvodnění ÚP 44. vodní zdroj povrchové , podzemní vody včetně ochranných pásem - respektovány 46. zranitelná oblast 50. záplavové území – v záplavovém území nejsou navrhovány zastavitelné plochy viz f 3 57. dobývací prostor – vymezeny 2 dobývací prostory pro těžbu štěrkopísku viz kap. f 6.1 58. chráněné ložiskové území – ÚP respektuje a chrání viz kap. f 6.1 60. ložisko nerostných surovin - ÚP respektuje a chrání viz kap. f 6.1 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.2 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.4 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.4 74. technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma - viz kap. f 5.6 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma - viz kap. f 5.6 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma – viz kap. g 5.5 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.1 92. silnice III. třídy včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.1 93. místní a účelové komunikace - viz kap. f 5.1 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma - viz kap. f 5.1 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka - viz kap. f 5.1 109. vymezené zóny havarijního plánování - viz kap. g 4.2 117. zastavitelná plocha – plochy jsou navrženy tímto územním plánem Z vyjmenovaných sledovaných jevů v ÚAP se územní plán pozitivně dotýká jevu horninového prostředí (využití potenciálu pro těžbu stavebních surovin K1 a K6, zajištění dostupnosti štěrkopísků a písků), jevu vodního režimu (podpora retenční schopnosti krajiny), jevu ochrany přírody a krajiny (obnova prvků územního systému ekologické stability), jevu ZPF (respektování investic do půdy, podpora trvalých travních porostů, doplnění zeleně jako opatření proti vodní a větrné erozi), jevu


3


PUPFL (rozšíření ploch určených k zalesnění K2-K5), jevu technické infrastruktury (umožněním vybudování splaškové kanalizace), jevu sociodemografického a jevu bydlení (možnost realizace bydlení v rámci zastavitelných ploch Z1-Z5) a jevu hospodářské podmínky (předpoklad vytvoření pracovních příležitostí v rámci Ploch pro bydlení – venkovského typu - BV, flexibilitou využití stávajícího zemědělského areálu apod.). Ke střetu dojde s jevy ZPF a PUPFL (zábor ZPF a PUPFL je však vykompenzován novými plochami pro zalesnění K2 - K5 a zrušením zastavitelných ploch vymezených v původní ÚPD), s jevem ochrana přírody a krajiny (posouzení vlivů na životní prostředí dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – proces SEA – návrh Územního plánu Písek resp. SEA hodnocení). Dílčí SWOT analýzy obsažené v Rozboru udržitelného rozvoje území - RURÚ (coby součásti ÚAP ORP Hradec Králové) byly zpracované pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové (ORP). Pro zhodnocení předpokládaných vlivů ÚP na slabé stránky, silné stránky, příležitosti a hrozby v území je proto použita komplexní SWOT analýza zpracovaná v rámci tvorby územního plánu (tj. zacílená pouze na správní území obce Písek).


4


Silné stránky

-

Slabé stránky

-

-

Příležitosti

-

-

Hrozby

-


existující možnosti rozvoje obce pro bydlení; existující možnosti rozvoje obce pro podnikání v rámci stabilizovaných a zastavitelných ploch; dobrá dopravní obslužnost hromadnou autobusovou dopravou; pracovní příležitosti pro místní obyvatele v zemědělském družstvu a v Rovině a.s. - těžba; stabilizovaný počet obyvatel; vyřešené zásobování obce pitnou vodou; vybudovaná plynovodní síť; zapojení obce do mikroregionu Cidlina; intenzivně zemědělsky využívaná krajina; klidné prostředí pro život obyvatel; plocha pro sport a volný čas (asfaltové hřiště, dětské hřiště); síť existujících cyklotras; existence SDH Písek; pozemky v majetku obce (některé jsou součástí zastavitelných ploch); dobrá udržovanost obce; plochy veřejných prostranství s veřejnou zelení, vodními plochami a mobiliářem; investice do půdy; zatížení silnic vedoucích obytnou zástavbou provozem těžké zemědělské techniky; menší zájem o stavební parcely pro bydlení; málo ploch vhodných pro výstavbu rodinných domů (mimo limity využití území, mimo záplavové území, mimo plochy kde by pohodu bydlení nenarušoval zemědělský areál apod.; chybějící sídelní a krajinná zeleň – interakční prvky (aleje a stromořadí); nedostatek občanského vybavení místního významu (prodej potravin, restaurační zařízení apod.) nutnost dojíždění za občanským vybavením (MŠ, ZŠ, lékařská péče apod.); nutnost dojíždění za prací; nedostatek ploch pro rekreační využití; nepříznivá věková struktura obyvatel (nízký podíl dětské složky populace); vysoký průměrný věk obyvatelstva; chybějící splašková kanalizace; malá míra lesnatosti; opuštěný a zdevastovaný bývalý zemědělský areál (tzv. Octaviánov); rozsáhlé plochy povrchové těžby; vysoká hlučnost z dopravy; katodová ochrana plynovodu zasahující do zastavěného území; dopravní napojení na silnici I/11 Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové; železniční trať č. 020 Praha - Hradec Králové; blízkost města Chlumce nad Cidlinou; flexibilnější využívání zemědělského areálu; schválení nového ÚP; realizace kanalizace a ČOV; zlepšení dopravní infrastruktury v místě: zkvalitnění povrchu některých úseků zejména místních komunikací, eliminace dalších dopravních závad (doplnění chybějících chodníků); posílení orientace na nové formy podnikání - rozvoj ekologického zemědělství, agroturistiky apod.; pokračující spolupráce obcí na mikroregionální úrovni; potenciál pro rozvoj těžby – podpora pracovních příležitostí; rekultivované plochy těžby; možnost čerpání financí ze zdrojů EU; nedostatek finančních prostředků na rozvoj obce; velmi vysoká míra nezaměstnanosti; pracovní příležitosti pouze v zemědělské sféře (jednostranná nabídka) a přidružených a souvisejících služeb; pokračující odliv mladší a ekonomicky aktivní složky populace; trvající nedostatek pracovních příležitostí v obci (vyjma zemědělské výroby) spojený s celorepublikovým hospodářským vývojem; nedostatek prostředků na opravy a údržbu komunikací; útlum krajinotvorné funkce zemědělství a lesnictví; zhoršená kvalita ovzduší;

5


Slabé stránky ve smyslu širších vztahů řešeného území jsou např. vysoký průměrný věk obyvatel, vysoká nezaměstnanost, chybějící občanské vybavení a nedostatek ploch lesů, hrozbami poté jsou neadekvátní zábor půdy pro nezemědělské účely a zánik nabídky občanského vybavení v obcích. Vyjmenované slabé stránky a hrozby jsou řešením ÚP Písek eliminovány tak, že pokračující zábor půdy pro nezemědělské účely je navržen dle trendu výstavby, adekvátně potřebám obce a demografickému vývoji (dochází ke zrušení příp. zmenšení ploch vymezených pro bydlení v návrhu i rezervě obsažené v platné ÚPD). Zamezením spojení zastavěného území dvou obcí – Písku a Nového Města je zachována soustava dvou středisek osídlení.

D) PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Navrženým řešením jsou eliminovány zejména negativní vlivy na přírodní a krajinné prostředí.

E) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V ZÚR Královéhradeckého kraje V kapitole jsou vyhodnoceny priority stanovené v ZÚR Královéhradeckého kraje, které se vážou významným způsobem k řešenému území. Řešeného území se týkají následující priority (vztahující se k venkovskému prostoru) stanovené v ZÚR Královéhradeckého kraje, jejichž obsah je ÚP Písek naplňován (pozn. číslování odpovídá označení priorit v ZÚR): priorita (1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os – v rámci Ploch bydlení venkovského typu – BV je umožněno drobné podnikání příp. občanské vybavení místního charakteru, je umožněno flexibilní využití zemědělských areálů s ohledem na nekonfliktnost s okolními klidovými funkcemi apod.; priorita (6) navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel - zastavitelné lokality jsou navrženy v přímé návaznosti na zastavěné území, nejsou vytvářeny nové samoty; priorita (7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) - ÚP chrání veškeré plochy a prvky stávajícího občanského vybavení, v rámci Ploch bydlení venkovského typu – BV je umožněno umístění občanského vybavení místního charakteru; priorita (8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství - zemědělské pozemky nejsou fragmentovány a je zachována jejich prostupnost, ÚP respektuje investice do půdy, ÚP navrhuje změny v krajině navržené k zalesnění s označením K2 – K5. Zábor ploch PUPFL je řešen v rámci plochy změny v krajině K6. Tento pozemek je ve skutečnosti zatravněn. V západní části chráněného ložiskové území se nachází rekultivovaná plocha. V ÚP je zařazena do Plochy zemědělské – NZ; priorita (9) vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění pracovních příležitostí a občanského vybavení vč. rekreace ÚP respektuje Plochy dopravní infrastruktury – silniční – DS a železniční - DZ a značené cyklotrasy č. 4289 a 4290; priorita (14) vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech – ÚP nevymezuje zastavitelné plochy v záplavovém území; priorita (15) stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy


6


půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní – v rámci všech ploch je umožněna realizace protipovodňových a protierozních opatření; priorita (16) podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření – zvyšování retence je zajištěno vymezením Ploch smíšených nezastavěných – přírodně – zemědělských – NSpz, především na pozemcích zaniklého vodního díla (původní rybníky) a v nivách vodních toků; priorita (17) péče o ZPF a PUPFL jako jednu z hlavních složek životního prostředí – viz priorita č. 8; priorita (18) ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje – územní plán respektuje zdroje vody Třesice - Písek; priorita (19) ochrana území prvků ÚSES nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny – územní plán upřesnil skladebné prvky ÚSES vymezené v ZÚR Královéhradeckého kraje; Z obecně formulovaných úkolů pro územního plánování kraje pro rozvojovou oblast OB4 Hradec Králové/Pardubice naplňuje předmětný ÚP zejména tento bod: •

vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů především ve vazbě na zastavěné území obcí, pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby – územní plán lokality Z2 a Z3 v proluce zastavěného území a lokality Z1, Z4 a Z5 v přímé návaznosti na zastavěné území;

V souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje je v ÚP vymezen regionální biokoridor RBK 1273. Úkoly pro územní plánování (vybrané, týkající se řešeného území): •

respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny – ÚP respektuje RBK 1273;

•

plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, ţe jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci;

•

u RBK je třeba v maximální možné míře preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu větve regionálního ÚSES a dbát na zachování maximální přípustné délky a alespoň minimální požadované šířky, s výjimkami úseků, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šířce a případně ani dodržení maximální přípustné délky neumožňují (zejm. u úseků regionálních biokoridorů (RBK) v zastavěných územích sídel);

•

dbát na zachování návaznosti místní úrovně ÚSES na regionální a nadregionální úroveň – zkoordinován ÚSES se ZÚR Královéhradeckého kraje a Studií ÚSES ORP Hradec Králové;

•

ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních skladebných částí ÚSES umisťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu; všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch skladebných částí ÚSES lze provádět pouze na základě odborného posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody – je respektováno;

ÚP jsou respektovány (v ZÚR stanovené) tyto úkoly pro územní plánování v oblasti koncepce a využití nerostných surovin: •

vymezením ploch změn v krajině vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžovaná – ÚP navrhuje plochy změn v krajině K1 a K6;

•

prvky ÚSES lokalizovat přednostně mimo zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů. Pokud to výjimečně nebude možné, prvky ÚSES lokalizovat vně stanovených dobývacích prostorů nebo nejsou-li stanoveny, lokalizovat prvky ÚSES mimo území potřebné pro využití zásob ložiska. Průběh těžby, postup a způsob rekultivace těžbou dotčeného území přizpůsobit potřebě finálního vytvoření ÚSES po skončení těžby – netýká se ř.ú.;

•

z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu minimalizovat plochy pro dočasné a trvalé odnětí s tím, že je třeba snížit plochy pro deponie a zároveň trvalé zábory zejména kvalitní půdy (I. a II. bonitní třídy ZPF) s těžbou štěrkopísků s nízkými ověřenými zásobami a mocnostmi suroviny s výrazně nerentabilní efektivitou využití ve vazbě na dopady na okolní krajinu – zastavitelné


7


plochy Z1, Z4 a Z5 jsou navrženy na půdách nižší kvality. Plochy těžby K1 a K6 jsou navrženy na půdách třídy ochrany IV., zalesnění na půdách třídy ochrany III.; Řešené území je dle ZÚR Královéhradeckého kraje rozděleno do dvou oblastí krajinného typu. Převážná část obce je zařazena do zemědělské krajiny, východní část obce do krajiny s výrazným zastoupením vodních ploch. Pro zachování charakteristických rysů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny stanovují tyto zásady, které jsou ÚP respektovány: •

Zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant;

•

Nevytvářet nová urbanizovaná území;

Územní plán respektuje principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů zásad na životní prostředí (Posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí, EMPLA AG, spol. s r. o., 2010).

F) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD V rámci řešeného území se neprojevují zásadní disproporce mezi pilíři udržitelného rozvoje resp. disproporce ve vzájemné vyváženosti podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Udržitelný rozvoj území obce může ohrozit špatná sociodemografická situace přímo související s hospodářskými podmínkami. Rozvoj Písku bude ohrožovat vnější konkurence atraktivnějších oblastí, kde jsou příznivější podmínky životního prostředí, hospodářský rozvoj není vázán převážně na jedno odvětví a díky těmto podmínkám mají obce lepší demografickou skladbu, pokud obec nenabídne nadstandardní podmínky hospodářské a environmentální. U hospodářských podmínek je prioritou zachovat stávající zdroje pracovních příležitostí. Prioritou je zachování zemědělské výroby ve stávajícím areálu, těžby písků a štěrkopísků, umožnit rozvoj zemědělské malovýroby v různých formách, umožnit rozvoj služeb a drobné a řemeslné výroby. K těmto cílům je také zaměřeno řešení územního plánu. V rámci stávajících zemědělských areálů (v centru obce, Octaviánov), zařazených do Ploch výroby a skladování – zemědělská výroba – VZ, je umožněno různorodější využití. V rámci stabilizovaných a zastavitelných Ploch bydlení – v rodinných domech – venkovské – BV je možno umístit služby, drobnou a řemeslnou výrobu. Severně od stávajících ploch těžby písků a štěrkopísků jsou územním plánem navrženy dvě plochy změn v krajině (K1 a K6) navržené pro rozvoj těžby. Jelikož tyto plochy jsou malého rozsahu, co do plochy, přímo navazují na stávající plochy těžby a jsou vzdálené od zastavěného území pro bydlení minimálně 800 m od neobydlené samoty a cca 1200 m od zastavěného území obce Písek, bude mít tento rozvoj těžby pozitivní vliv na hospodářský rozvoj resp. ekonomický pilíř. Navržená plocha pro těžbu nevytváří novou plochu pro těžbu, ale jedná se o nevelké rozšíření stávající rozsáhlé plochy pro těžbu. Novými drobnými plochami pro těžbu (K1 a K6) ÚP nevytváří žádné nové zatížení území a výrazně neovlivní hodnoty území.Komunikační napojení stávajících i navržených ploch těžby je řešeno mimo zastavěné území na silnici I. třídy (I/11 Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové). I s ohledem na deficit v environmentálním pilíři se územní plán zabýval touto problematikou. Na úrovni životního prostředí se podílí faktory, jež ÚP řeší, jedná se o hygienu prostředí, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu, PUPFL a vodního režimu v území. Negativní hodnocení environmentálního pilíře je v případě Písku způsobeno zejména velmi nízkou ekologickou stabilitou většiny území (rozsáhlé plochy orné půdy bez významnějších ekostabilizačních prvků), malým zastoupením ploch lesů, značnou zátěží tranzitní automobilovou dopravou na silnici I. třídy. Územním plánem jsou respektovány přírodní i krajinné hodnoty vč. významných krajinný prvků daných zákonem. Respektovány a plošně upřesněny byly prvky územního systému ekologické stability, které mají v řešeném území nadregionální, regionální i lokální charakter. V krajině vytvořená síť územního systému ekologické stability umožní propojení kvalitních přírodních segmentů. Pro ochranu těchto prvků stanovil územní plán funkční zónu - Plochy přírodní - NP. ÚSES je v územním plánu doplněn rovněž interakčními prvky. ÚP respektuje, že území je zemědělsky intenzivně REGIO, projektový ateliér s.r.o.

8


využívané. Zemědělství má pozitivní vliv na hospodářský pilíř udržitelného rozvoje. Není účelné území zcela měnit, ale pouze posílit krajinné prostředí implementací ekostabilizačních prvků. V rámci plochy změny v krajině K6, navržená pro těžbu, je navržen zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozsahu 0,48 ha. Tento pozemek není zalesněn, nýbrž zatravněn. Jako kompenzaci záboru této plochy územní plán v plochách změn v krajině s označením K2 – K5 navrhuje zalesnění. Zalesnění je navrženo v rozsahu 2,91 ha, což je o 2,43 ha více než zábor PUPFL. Prostupnost do krajiny je ÚP respektována, včetně umožnění doplnění krajinné zeleně. Zlepšení environmentálních podmínek přinese též rozvoj technické infrastruktury (navržená splašková kanalizace a přečerpávání na ČOV Chlumec nad Cidlinou). Územní plán velikost a počet zastavitelných ploch oproti starému ÚPO Písek zredukoval podle demografického vývoje a současných potřeb rozvoje obce. Zastavitelné lokality jsou navrhovány na pozemcích s třídou ochrany II., III., IV. Plochy změn v krajině jsou navrhovány na pozemcích s třídou ochrany III., IV. Zlepšení obrazu krajiny prostřednictvím posílení krajinné zeleně a ekostabilizačních prvků dle návrhu ÚP bude velmi dlouhodobým procesem, zejména vzhledem intenzivnímu hospodářskému využívání ploch orné půdy a k plochám těžby písku a štěrkopísku. Část ploch těžby byla v minulých letech rekultivována a navrácena do ZPF, v územním plánu zařazeno v Plochách zemědělských - NZ. Po ukončení těžby a následné rekultivaci dojde k významnému posílení environmentálního pilíře. Kvalita sociálních podmínek se bude odvíjet od udržení dosavadní politiky obce směřující k zachování a dalšímu rozvoji veřejné infrastruktury obce (občanské vybavení) a dále k zajištění podmínek pro novou výstavbu. Pro tyto cíle vytváří nový územní plán rámec. Všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou územním plánem respektovány a jsou zohledňovány v maximálně příznivé interakci. Realizací prvků navržených v ÚP může dojít i k odstranění některých problémů vyplývajících ze SWOT analýzy (populační stabilizace, rozvoj podnikání, zlepšení občanského vybavení aj.). Přínosem ÚP je podchycení dosavadních pozitivních trendů rozvoje obce – výstavba RD, příprava výstavby technické infrastruktury, ochrana hodnot, podpora stávající veřejné infrastruktury. Lze konstatovat, že návrh ploch změn v krajině pro možné rozšíření těžby nepředstavuje riziko pro další příznivý vývoj ř.ú. z hlediska možností budoucích generací. Přínosem navrhovaných ploch bude podpora podnikání v regionu s velkou nezaměstnaností.


9

na udržitelný rozvoj území

Recommend Documents