Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Geografické IT v modelování potenciálu využití obnovitelných zdrojů na Kyjovsku Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.
Barbora Šťastná Brno 2007
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitce Machalové, Ph.D., za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce a také panu Ladislavu Komináckému z Městského úřadu v Kyjově.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně podle pokynů vedoucí bakalářské práce s použitím odborné literatury a podkladů, které jsou uvedeny v závěru práce. V Brně dne 3. 1. 2007
……………………….
Abstract Šťastná, B. Geographical IT in modeling of potential usage of renewable sources in Kyjov region. Bachelor thesis. Brno, 2007. The work is about potential use of renewable sources with a focus on bio‐ mass. The result make map constructed by geographical informational technology, which presents these potential in the Kyjov region. The ending consists of a com‐ parison in situations of renewable energy resources – biomass in the Czech Repub‐ lic and other members of the European Union.
Abstrakt Šťastná, B. Geografické IT v modelování potenciálu využití obnovitelných zdrojů na Kyjovsku. Bakalářská práce. Brno, 2007. Práce pojednává o modelování potenciálu využití obnovitelných zdrojů se zaměřením na biomasu. Výstup tvoří mapa vytvořená pomocí nástrojů geografic‐ kých informačních technologií, která prezentuje tento potenciál na Kyjovsku. V závěru je srovnána situace využití obnovitelných zdrojů energie – biomasy v ČR s ostatními zeměmi EU.
Obsah 1
ÚVOD A CÍL ...................................................................................................................................... 8 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY............................................................................................................. 8 1.2 CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 9
2
SOUČASNÝ STAV V ŘEŠENÉ PROBLEMATICE .................................................................... 10 2.1 BIOMASA .................................................................................................................................... 10 2.1.1
Zdroje biomasy.............................................................................................................. 10
2.1.2
Způsoby využití biomasy k energetickým účelům .......................................................... 11
2.1.3
Úprava a zpracování biomasy pro energetické účely ................................................... 11
2.1.4
Výhody využití biomasy ................................................................................................. 11
2.1.5
Nevýhody využití biomasy ............................................................................................. 12
2.2 SITUACE NA KYJOVSKU .............................................................................................................. 12 2.3 SITUACE V EU ............................................................................................................................ 14 2.4 LEGISLATIVA ČR ........................................................................................................................ 15 3
METODIKA PRÁCE....................................................................................................................... 16 3.1 MODELOVÁNÍ ............................................................................................................................. 16 3.2 GIS ............................................................................................................................................. 16 3.3 ARCVIEW ................................................................................................................................... 17
4
VLASTNÍ PRÁCE............................................................................................................................ 19 4.1 DATOVÉ PODKLADY.................................................................................................................... 19 4.2 ZPRACOVÁNÍ VRSTEV ................................................................................................................. 20 4.3 TVORBA MAPY ............................................................................................................................ 23 4.4 HRUBÝ VÝPOČET POTENCIÁLU PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY BIOMASY ............................................. 24 4.4.1
Biomasa z viničních tratí a sadů ................................................................................... 24
4.4.2
Biomasa získaná pěstováním energetických plodin a RRD na orné půdě ..................... 25
4.4.3
Biomasa z lesních odpadů ............................................................................................. 26
4.5 POTENCIÁL VE STAVĚŠICÍCH ...................................................................................................... 26 4.6 FINANČNÍ STRÁNKA BIOPALIV .................................................................................................... 26 4.7 VYUŽÍVÁNÍ BIOPALIV PŘI VYTÁPĚNÍ ........................................................................................... 27 5
ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 28
6
LITERATURA.................................................................................................................................. 32
1 Úvod a cíl 1.1 Úvod do problematiky Mezi největší problémy současnosti patří skleníkový efekt, globální oteplování a klimatické změny jako častá tvorba tornád, tajfunů, záplav a tání arktických le‐ dovců, které způsobují nemalé problémy dnešní a budoucí civilizaci. Příčinou těchto negativních jevů je zejména spalování fosilních paliv, při kte‐ rém se produkuje oxid uhličitý a další skleníkové plyny. Zvyšující se koncentrace těchto skleníkových plynů v atmosféře způsobuje globální oteplování. Podle směrnic, které jsou stanoveny v dokumentu vydaném EU pod názvem „Bílá kniha“, by měl podíl obnovitelné elektřiny v roce 2010 na základě požadav‐ ků směrnice č. 2001/77/EC, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, představovat 8 % z celkové hrubé spotřeby elektrické energie v ČR. Podle ČSÚ by měl podíl biomasy jako obnovitelného zdroje energie (OZE) představovat 81,7 % obnovitelných energií (Energetické plodiny, 2006). Z tohoto důvodu by mělo dojít k omezení využívání fosilních paliv součas‐ nou společností a jejich nahrazením OZE. Mezi OZE můžeme zařadit solární, vě‐ trnou, geotermální, vodní energii a energii z biomasy. Na území ČR se však nenachází dostatečné množství řek s velkým spádem jako v severských zemích ani se tu nenachází vhodná místa pro stavbu větrných elektráren, a proto podle od‐ borníků má v našich podmínkách nejvyšší potenciál biomasa. Využíváním biomasy by se snížila spotřeba fosilních paliv a tím by se také omezila tvorba CO2 a dalších skleníkových plynů. Kapacity ČR jsou pro tento zdroj značné, k nepotravinářskému využití zemědělské půdy máme k dispozici rozlohu blížící se téměř 1 mil. ha (Petříková, 2006). V současné době však rozvoji v pěstování a využívání biomasy jako biopaliva brání spousta ekonomických, technických, finančních a legislativních překážek. Také informovanost občanů je nedostatečná a je potřeba ji zlepšit, protože právě malí spotřebitelé a producenti, jako jsou například obce, jednotlivé domácnosti, zemědělci a lesníci, představují důležitý článek v řetězci pěstování, zpracování a využívání biomasy. Jde spíše o regionální projekty, které nebudou mít tak velké náklady například na transport
8
a skladování surovin jako velké a od zdroje paliva vzdálené objekty. Předpokládá se, že biomasa by měla přinést do regionu nové pracovní možnosti, udržet zde finanční prostředky, které by jinak byly odváděny mimo obec a také osamostatnit tento region, protože bude sám sobě dodavatelem energie. K namodelování potenciálu využití biomasy na Kyjovsku využijeme moderní technologie, které se v současné době stále více přibližují široké veřejnosti a nezů‐ stávají využívány jen pro účely odborné společnosti.
1.2 Cíl práce Protože na Kyjovsku jsou v současné době s problematikou biomasy v začátcích, hlavním cílem této bakalářské práce bude namodelovat a spočítat hrubý potenciál biomasy. V současné době je možné použít jako zdroj biomasy odpady z lesních poros‐ tů, ze sadů a vinic. Tyto zdroje budou představovat jednu z alternativ, která bude zachycena na výstupní mapě. V budoucnu by zde mohly sloužit jako zdroj biomasy cíleně pěstované energe‐ tické rostliny a rychle rostoucí dřeviny, proto dalším cílem je navrhnut určité dru‐ hy těchto rostlin a dřevin, které by byly pro danou lokalitu výhodné. S tím souvisí zmapování okolí Kyjovska a vybrání vhodných zemědělských ploch pro jejich pěs‐ tování. Všechny zdroje biomasy budou namodelovány a prezentovány pomocí pro‐ středků GIT (Geografické informační technologie).
9
2 Současný stav v řešené problematice 2.1 Biomasa Biomasa je definována jako substance biologického původu (pěstování rostlin v půdě nebo ve vodě, chov živočichů, produkce organického původu, organické odpady). Biomasa je buď záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti, nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby, z komu‐ nálního hospodářství, z údržby krajiny a péče o ni (Pastorek, 2006).
2.1.1 Zdroje biomasy Biomasa záměrně produkovaná k energetickým účelům je tvořena: •
•
lignocelulózovými plodinami –
rychle rostoucí dřeviny (RRD; vrby, topoly, olše, akáty)
–
obiloviny
–
travní porosty (sloní tráva, chrastice, trvalé travní porosty)
–
ostatní rostliny (konopí seté, čirok, křídlatka, šťovík krmný, sléz)
olejnatými plodinami –
•
řepka olejka, slunečnice, len
škrobnato‐cukernatými plodinami –
brambory, cukrová řepa
Biomasa odpadní je tvořena: •
rostlinnými zbytky
•
odpady z živočišné výroby
•
komunálními organickými odpady z venkovských sídel
•
organickými odpady z potravinářských a průmyslových výrob
10
•
odpady z lesního hospodářství (Pastorek, 2004)
2.1.2 Způsoby využití biomasy k energetickým účelům Existují dva hlavní typy konverze biomasy: suchý a mokrý proces. Suchý proces zahrnuje několik způsobů využití biomasy: spalování, zplynování a pyrolýzu. Do mokrého procesu zahrnujeme: alkoholové kvašení a metanové kvašení. Dále exis‐ tuje fyzikální a chemická přeměna biomasy, a také můžeme při zpracování bioma‐ sy získávat odpadní teplo. V praxi je nejvíce rozšířené spalování biomasy a výroba bioplynu anaerobní fermentací (Pastorek, 2004).
2.1.3 Úprava a zpracování biomasy pro energetické účely Zpracováním biomasy lze získat několik druhů paliv. Pevná paliva zahrnují: pali‐ vové dřevo, dřevní štěpku, pelety, brikety, kůru, piliny. Dalším druhem paliv jsou paliva kapalná, která zahrnují: metanol, etanol, oleje, pyrózní oleje. Poslední jsou paliva plynná, tvořená: bioplynem, dřevoplynem, pyrózním a syntézním plynem. Mechanickou úpravu biomasy provádíme pomocí různých zařízení, jako na‐ příklad: stříhací zařízení, sekačky, drtiče, zařízení na paketování, briketování či peletování, pomocí sběracích zařízení a různých lisů. (Pastorek, 2006)
2.1.4 Výhody využití biomasy Jedny z hlavních výhod biomasy jsou její obnovitelný charakter na rozdíl od fosil‐ ních paliv a také to, že využívání biomasy má minimální dopady na životní pro‐ středí. Dále by v našich podmínkách představovala domácí zdroj energie, který by zvyšoval naši nezávislost na dovozu energetických zdrojů a ušetření nemalého množství finančních prostředků. K cílenému pěstování energetických plodin by byla použita nevyužívaná půda, která musí být zbytečně udržována. Jedním ze zdrojů biomasy, který je u nás rozšířený, je odpad, který je touto cestou výhodně zpracováván a případné zbytky mohou sloužit jako hnojivo. S využíváním bioma‐ sy by měla také vzniknout nová pracovní místa.
11
2.1.5 Nevýhody využití biomasy Posuzování nevýhod biomasy závisí na jejím typu. Jedním z hlavních problémů je skladovací prostor, protože biomasa představuje objemově náročné palivo. S tímto problémem souvisí také zajištění dostatečného množství biomasy. Dalším pro‐ blémem je obsah vody, který snižuje její výhřevnost. Před použitím biomasy je důležitá úprava paliva (sušení, tvarování, atd.), to obnáší nové investice do speci‐ álních zařízení. Omezující je také použití paliva jen v dané lokalitě, při transportu cca nad 50 km vznikají náklady, které by snižovaly efektivnost jejího využití. Při výrobě a využívání bioplynu jsou značné náklady na technická zařízení, která na‐ vyšují cenu vyrobené energie. V současnosti je také velký problém s konkurencí energie z biomasy a klasických primárních zdrojů, protože biomasa představuje cenově mnohem dražší zdroj (Cenek, 2001).
2.2 Situace na Kyjovsku Kyjovsko leží v Jihomoravském kraji skládá z následujících 42 obcí (seřazeno abe‐ cedně): Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražův‐ ky, Hovorny, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice‐Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Větéřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žaroši‐ ce, Ždánice, Želetice a Zdravice. Rozloha daného regionu je téměř 50 000 ha. Polovinu území zabírá orná pů‐ da. Je zde také ve velké míře zastoupen les a v neposlední řadě se zaměříme na vinice a sady, které pro nás představují zdroje odpadní biomasy. Na Kyjovsku je v provozu několik instalací, které se soustředí na spalování biomasy. Můžeme je nalézt v obcích Bzenec, Moravany a Muchnice. Hlavním spo‐ třebitelem biomasy v okrese Hodonín, kam Kyjovsko spadá, je elektrárna společ‐ nosti ČEZ, a. s., v Hodoníně, která spolu s hnědým uhlím spaluje i biomasu. Další instalace představují solární technické systémy v obcích Moravany a Vracov. Také větrné elektrárny by zde měly mít v krátké budoucnosti své zastoupení.
12
Výroba eletřiny a tepla z biomasy (zdroj ČSÚ)
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
1995
2000
2001
2002
2003
elektrická energie (GWh)
302
382
381
367
360
teplo (TJ)
1090
3219
3362
3361
3200
Obr. 1: Výroba elektřiny a tepla z biomasy v ČR
Elektrická energie z biomasy ČR 2004 (zdroj ČSÚ)
15 ,7
0, 8
6, 4
70 60 50 40 PJ 30 20 10 0
19 ,5
63
lesní palivové odpady dříví
místní dřevní palivo
seno energetické trávy
biomasa Obr. 2: Elektrická energie z biomasy, ČR 2004
13
2.3 Situace v EU Evropská unie považuje využívání OZE za jednu ze svých hlavních priorit, které se mohou podílet na ukončení závislosti Evropy na fosilních palivech, a tak zasta‐ vit emise skleníkových plynů a podpořit hospodářskou aktivitu na venkově. Státy EU si daly za cíl do roku 2010 dosáhnout 12% podílu OZE na celkové domácí spo‐ třebě primárních energetických zdrojů. Důležitým bodem na trhu s energií je roz‐ vinutí konkurenčních vnitřních trhů, které zajistí pro občany a podniky využívání výhod zabezpečených dodávek a nižších cen. Přispět k tomuto bodu by mělo vzá‐ jemné propojení, účinné právní a regulační rámce. Dokumentem, kterým Evropská komise shrnuje svoje postoje v oblasti OZE, zaměřeným na biomasu je dokument „Akční plán pro biomasu“, vydaný na konci roku 2005. V současné době tvoří biomasa přibližně polovinu obnovitelné energie využívané v EU, tj. 4 % energetické potřeby. Velká pozornost je zde věnována také tekutým biopalivům, která mohou konkurovat ropě. Finanční podpora EU v ob‐ lasti biomasy nahrává především státům střední a východní Evropy, kde na ven‐ kově existuje velké množství zdrojů a levná pracovní síla. Přezkoumáním evropské politiky v oblasti energetiky vzniká dokument na‐ zvaný „Zelená kniha“, který byl vydaný Evropskou komisí na počátku března roku 2006. Zahrnuje v sobě strategii EU pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. Zelená kniha vymezuje důležité oblasti, na které je třeba se zaměřit. Jde především o dokončení jednotného vnitřního trhu s energiemi, který v případě potřeby zaručí solidaritu mezi členskými státy, ve formě poskytnutí po‐ třebných dodávek energií při výpadku. Bezpečnost a konkurenceschopnost dodá‐ vek bude podpořena různorodější skladbou zdrojů energie, označovanou jako „energetický mix“, který si každý stát zvolí samostatně. Důležitá je také spoluprá‐ ce v oblasti výzkumu a vývoje, a také zajištění dostatečného množství prostředků pro výzkum nových technologií. Vytvořením společné vnější politiky bude snazší koordinování vztahů s vnějšími dodavateli (Hospodárná energie, 1996).
14
2.4 Legislativa ČR Podporu při využívání, povinnosti a práva subjektů na trhu s elektřinou z OZE a pravidla pro stanovení ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů představuje zákon č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). K výše zmíněnému zákonu patří také prováděcí vyhlášky, například vyhláš‐ ka č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy a vyhláška č. 502/2005 Sb. o stanovení způso‐ bu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovi‐ telného zdroje. Státní energetická koncepce byla schválena v roce 2004. Koncepce definuje priority a cíle ČR v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Dalších zákonů, které je nutné při realizaci projektu respektovat, je velmi mnoho. Od zákona o odpadech přes živnostenský zákon, stavební zákon, zákon ochrany životního prostředí až po zákon o ochraně zemědělského půdního fondu.
15
3 Metodika práce 3.1 Modelování V tomto případě model představuje digitální vyjádření geografických objektů a vztahů mezi nimi. Jedná se o zjednodušení skutečné krajiny, protože obvykle nejsme schopni plně pochopit reálnou krajinu jako celek nebo ani není záměrem modelovat celou krajinu. Vytvoření daného modelu tvůrci a hlavně zadavateli projektu napomáhá k lepšímu porozumění tím, že nám ukáže shrnutá pozorování v přehledné formě prostřednictvím počítače a geografického softwaru. Model kra‐ jiny slouží ke grafickému znázornění současného stavu, ke specifikaci struktury nebo jejího chování (Beneš, 2005). Modelování podporuje lepší pochopení požadavků. Při konstrukci modelů je nutné stále ověřovat, zda odpovídají požadavkům.
3.2 GIS Geografické informační systémy (GIS) jsou organizovaným souborem hardwaru, softwaru, grafických dat a personálu, určený k účinnému sběru, ukládání, údržbě, manipulaci, analýze a zobrazování všech forem geograficky vztažené informace (Machalová, 2004). Pojem GIS lze vnímat ve třech různých úrovních: • GIS jako programové vybavení, • GIS jako konkrétní aplikace, • GIS jako vědecká či technická disciplína. GIS můžeme obecně vyjádřit jako technologii a nástroj, který používá a zpra‐ covává údaje, které jsou polohově vázané k povrchu Země. Pracuje s digitálními mapami i s popisnými databázemi, je schopný propojit prostorové (grafické) a po‐ pisné (negrafické) údaje, vyhodnocovat požadavky, které kombinují klasické da‐ tabázové dotazy s geografickými údaji, vyhledávat a analyzovat databázové údaje
16
prvků a výsledky pak přehledně zobrazit ve formě mapových výstupů a sestav (Rapant, 2002). Výhoda GIS oproti obyčejným papírovým mapám je ta, že pouze neobsahují data a následně je nereprezentují, ale přidávají další funkce, např. 3D modelování, které činí GIS použitelné v širokém spektru oborů. GIS mají široké uplatnění ve státní správě a samosprávě, např. pro evidování nemovitostí, tvorbu územních plánů, při organizaci požárních a evakuačních plá‐ nů. Modelování znečištění či záplavových zón využívají ochranáři životního pro‐ středí. Uplatnění má také v inženýrských sítích, dopravě, telekomunikaci, vojenství, zemědělství, školství a dalších.
3.3 ArcView ArcView 9 tvoří sada aplikací: ArcMap, ArcCatalog, ArcToolbox a ModelBuilder. ArcView je silný nástroj pro tvorbu map, zpráv a získávání informací z map po‐ mocí mapových analýz. Jde o software firmy ESRI. ArcMap je centrální aplikace ArcGIS Desktop, která slouží pro všechny ma‐ pově orientované úlohy včetně kartografie, prostorových analýz a editace dat. Po‐ skytuje kompletní funkcionalitu pro tvorbu map. Aplikace ArcMap poskytuje dva různé pohledy na mapu: zobrazení geografických dat a zobrazení výkresu mapy. V zobrazení geografických dat pracujeme s geografickými vrstvami a můžeme zde měnit symboliku, analyzovat a kompilovat datové sady GIS. Rozhraní tabulky obsahu napomáhá organizovat a ovládat vlastnosti vykreslení datových vrstev GIS v datovém rámci. Zobrazení dat je jakýmsi oknem do datových sad GIS, které máme k dispozici pro danou oblast. V zobrazení výkresu mapy pracujete s mapo‐ vými stránkami, které obsahují nejen rámce geografických dat, ale i další mapové prvky, jako jsou legendy, měřítka, severky a referenční mapy. ArcMap slouží pro tvorbu mapových kompozic připravených pro tisk a publikaci. Aplikace ArcCatalog pomáhá organizovat a spravovat data GIS, jako jsou mapy, glóby, datové sady, modely, metadata a služby. Obsahuje nástroje pro pro‐ hlížení a vyhledávání geografických informací, zaznamenávání, prohlížení a sprá‐ vu metadat, definování, export a import schémat a návrhů geodatabáze, vyhledávání a nalézání GIS dat na místních sítích nebo na Internetu, administraci
17
produktu ArcGIS Server. Aplikace ArcCatalog je vhodná pro organizaci, vyhledá‐ vání a využití GIS dat stejně jako pro tvorbu dokumentace geografických dat po‐ mocí metadat odpovídajících standardům. Administrátoři GIS databáze používají ArcCatalog pro návrhy a tvorbu geodatabází. ArcGIS Desktop poskytuje rámec s nástroji pro zpracování prostorových dat (geoprocesing). Jde o proces odvozování informací prostřednictvím analýz stávají‐ cích GIS dat a je jednou z klíčových funkcí geografického informačního systému. Zpracování prostorových dat je potřeba při mnoha činnostech GIS a slouží i k au‐ tomatizaci mnoha dávkových procedur a metod. Aplikace ArcToolbox obsahuje kompletní sadu funkcí pro zpracování prostorových dat. Nádstavbou ArcView je ArcView Spatial Analyst, který umožňuje uživate‐ lům vytvářet plnohodnotná rastrová data, provádět nad nimi dotazy a analýzy a využívat i nových možností zobrazování těchto dat. Spatial Analyst zahrnuje funkce, jako je vytváření a správa rastrových dat, konverze vektorových témat na grid, analýzy povrchu, tvorby zón vzdáleností od prvků, určování blízkosti k prvkům, odvozování povrchu z hustoty prvků a analýzy dostupnosti místa, modelování terénu (sklon, orientace, vytváření vrstevnic, stínování svahů). Dále jsou možné dotazy v rámci více rastrových témat, lze provádět lokální a zonální analýzy, překlasifikování rastrů a řadu dalších funkcí (ARCDATA Praha, 2006).
18
4 Vlastní práce 4.1 Datové podklady Většina datových podkladů byla pro tuto práci poskytnuta Městským úřadem v Kyjově. Zbylé potřebné vrstvy jsem získala na MZLU. Všechny vrstvy jsou v souřadném systému S‐JTSK.
Získané vrstvy: • polygonová vrstva OsamelyStromLesik.shp • polygonová vrstva OvocnySadZahrada.shp • •
polygonová vrstva UcelovaZastavba.shp polygonová vrstva Vinice.shp
• • • • • • • • • • • • • • • •
polygonová vrstva VodniPlocha.shp polygonová vrstva OrnaPudaAOstatniNeurcenaPlocha.shp polygonová vrstva OkrasnaZahradaPark.shp polygonová vrstva LoukaPastviny.shp polygonová vrstva LesniPudaSKrovinatymPorostem.shp polygonová vrstva LesniPudaSeStromy.shp polygonová vrstva Katastry.shp polygonová vrstva Kraje.shp polygonová vrstva CR.shp liniová vrstva BazinaMocal.shp liniová vrstva Cesta.shp liniová vrstva Kolejiste.shp liniová vrstva LiniovaVegetace.shp liniová vrstva Raseliniste.shp liniová vrstva SilniceDalnice.shp liniová vrstva VodniTok.shp
19
Další poskytnutá data z městského úřadu: Druhy pozemku.xls OPRL.pdf (Oblastní plán rozvoje lesů) Kartogram z boru.pdf Stavesice.txt
4.2 Zpracování vrstev Ve výstupní mapě nebyly zahrnuty vrstvy, které představují dopravní složku. Jelikož na Kyjovsku zatím neexistuje vymezené svozové místo pro biomasu, byly tyto vrstvy pominuty, hlavně kvůli přehlednosti. Při určení daného místa by byly tyto vrstvy do mapy přidány, a tak by mohly být vypočteny jednotlivé vzdálenosti od tohoto místa a s nimi související náklady na dopravu, které představují hlavní položku v nákladech na biomasu. Všechny vrstvy si uživatel může prohlížet v ArcCatalogu, kde pod záložkou Preview vidí jejich rozmístění (obr. 3).
Obr. 3: Zobrazení vrstvy v ArcCatalogu
20
Samotná mapa je vytvářena v ArcMapu, sem se jednotlivé vrstvy přidávají pomocí nástrojové lišty, na které je ikona AddData (obr. 4). Vrstvy musí být po‐ skládány tak, aby se navzájem nepřekrývaly.
Obr. 4: Přidání nové vrstvy
Polygonová vrstva Katastry.shp zahrnovala všechny kraje v celé ČR, a tak byla použitím funkce Editor ořezána. Atributová tabulka této vrstvy obsahovala rozlohu jednotlivých obcí, pomocí funkce Statistics (obr. 5) dostaneme celkovou rozlohu regionu Kyjovsko, ta je 47 304 ha.
Obr. 5: Funkce Statistics v atributové tabulce
Abychom zjistili rozlohy podle jednotlivých typů vegetace, využijeme nástroj ArcToolbox → Spatial Statistics Tools → Utilities → Calculate Areas (obr. 6).
21
Obr. 6: Nástroj ArcToolbox
Jelikož poskytnutá data, nebyla kvalitně vytvořena, jednotlivé polygonové vrstvy nejsou správně uzavřené, mohla být tímto způsobem vypočtena pouze roz‐ loha vinic. Ta je cca 2 000 ha. Podle údajů, které poskytl MěÚ v Kyjově, je pláno‐ vaná výměra viničních tratí, které by měly tvořit daný potenciál, 5 000 ha. Pro zjištění rozlohy ostatních vrstev je nutné jejich převedení z vektorového formátu na formát rastrový. K tomu použijeme rozšíření ArcGIS Spatial Analyst. Nejprve je nutné toto rozšíření přidat do ArcMapu, kde se nám na nástrojové liště zobrazí nová ikona Spatial Analyst. Převod na rastr provedeme tímto způso‐ bem: Spatial Analyst → Convert → Features to Raster (obr. 7).
Obr. 7: Převod vektorové vrstvy na rastr
22
Takhle převedeme všechny potřebné vrstvy, v našem případě OrnaPudaA‐ OstatniNeurcenaPlocha, LesniPudaSeStromy a OvocnySadZahrada. Nevýhodou pře‐ vedení vrstvy je nepřesné zachycení linií, které nejsou shodné v daných formátech, proto se mohou výsledné hodnoty částečně lišit od skutečných. Využití půdy
Rozloha (ha)
Vinice
2 100
Viniční tratě
5 000
Sady
770
Orná půda + ost.
36 000
Lesy
18 000
Tab. 1: Členění podle využití půdy na Kyjovsku
Další funkcí, kterou obsahuje rozšíření Spatial Analyst, je funkce Zonal Statis‐ tics, která nám spočítá jednotlivé rozlohy, nad kterými uděláme sumu (obr. 8).
Obr. 8: Použití funkce Zonal Statistics
4.3 Tvorba mapy Výstup tvoří tematická mapa, která prezentuje potenciál využití OZE se zaměře‐ ním na biomasu na Kyjovsku. Pro vytvoření mapy jsem nastavila nejprve její for‐ mát A3, dále jsem se přepnula přes položky menu View → Layout View do režimu, ve kterém se mi mapa ohraničí mapovým polem, které je potřeba upravit, aby obsahovalo zobrazované území. Do mapového pole poté přidávám nezbytné
23
náležitosti mapy. Vkládání zajišťuje položka menu Insert → Title, Scale Bar, Le‐ gend, North Arrow, Text, Picture. Důležité pro výsledný efekt je volba kompozice, rozmístění jednotlivých ob‐ jektů. Mezi obecné kartografické zásady patří zásady jednoty, koordinace, jedno‐ duchosti, prostorové názornosti, srozumitelnosti, zvýraznění dominant, výběru, měřítka a generalizace (Machalová, 2005). Nejprve byl do mapy přidán nadpis, měřítko, severka, legenda, která musí být vytvořena tak, aby byla na mapě snadná orientace. Důležitý je také výběr barev pro jednotlivé zobrazované typy vegetace. Dále byla do mapy vložena tiráž, která obsahuje autora, souřadný systém a datum vytvoření mapy. Jako vedlejší mapa byla přidána mapa, která ukazuje lokalitu Kyjovska vzhledem k celé ČR. Pro možnost zobrazení mapy uživatelem, který nevlastní software, ve kterém byla mapa vytvořena, mapu vyexportuji ve formátu JPEG. Tento soubor bude také použit pro tisk.
4.4 Hrubý výpočet potenciálu pro jednotlivé druhy biomasy Výpočty vychází z rozlohy zaznamenané v tabulce 1. Množství biomasy, které můžeme získat z viničních tratí a z lesa, bylo dodáno z MěÚ v Kyjově, ostatní hod‐ noty vychází ze zdroje (Energetické plodiny, 2006).
4.4.1 Biomasa z viničních tratí a sadů Jedná se jenom o průklesty, nikoliv o dřevo. Množství štěpků, které můžeme za rok získat z 1 ha viničních tratí a sadů, je cca 5 t. Potenciál z vinic 5 × 5000 = 25 000 t. Potenciál ze sadů 5 × 770 = 3 850 t. Celkový potenciál představuje 28 850 t.
24
4.4.2 Biomasa získaná pěstováním energetických plodin a RRD na orné půdě Na výběru vhodné energetické plodiny závisí množství získané biomasy. Důležité je podle typu stanoviště vybrat správný druh, kterému by vyhovovaly tamní podmínky, jako jsou například vlhkost půdy, druh půdy, kvalita půdy, klima. Na začátku by se proto měl zemědělec důkladně seznámit s nároky jednotlivých dru‐ hů. Důležité jsou také potřebné stroje, které by při speciálním způsobu sklizně zemědělec musel vlastnit a jejich pořízení by mohlo znamenat značnou investici. Jednou z alternativ, která by mohla být na Kyjovsku uplatněna, je pěstování víceleté plodiny s názvem šťovík Uteuša, který je jednou z nejperspektivnějších plodin mírného pásma. Bývá také označován jako tzv. energetický šťovík. Výho‐ dou šťovíku je jeho brzké dozrávání. Na konci července se plodina sklízí v suchém stavu. Ke sklizni použijeme běžné zemědělské stroje. Svojí kvalitou se přibližuje dřevní štěpce. Množství sušiny, které získáme z 1 ha, je cca 10 t. Dalšími plodina‐ mi, které by se zde v kombinaci se šťovíkem mohly pěstovat, jsou křídlatky, čirok, ozdobnice a další (Energetické plodiny, 2006). Potenciál získaný pěstováním šťovíku je tedy 10 × 36 000 = 360 000 t. Další alternativou je založení výmladkových plantáží rychle rostoucích dře‐ vin (RRD), například vrb a topolů. Výmladkové plantáže na zemědělské půdě jsou sklízeny ve velmi krátkém obmýtí (tzv. minirotaci) 3 až 7 let, které je možné opa‐ kovat několikrát po sobě bez nutnosti nové výsadby. Výhodou energetických dře‐ vin jsou jisté každoroční přírůstky, možnost řízky množit nařezáním z vlastní matečnice a produkci můžeme částečně využít i v papírenském a dřevařském průmyslu. Výzkumem i praxí bylo ověřeno, že výmladkové plantáže RRD mohou působit pozitivně na okolní krajinu a životní prostředí člověka, např. na regenera‐ ci orné půdy, zvyšování biodiverzity krajiny, stabilizaci hydrologického režimu. Mezi nevýhody patří nutnost počáteční dotace na založení kultury, aby bylo pěs‐ tování ekonomicky výhodné (Weger, 2005). Potenciál získaný pěstováním RRD 12 × 36 000 = 432 000 t. Celkový potenciál získaný na orné půdě představuje 792 000 t.
25
4.4.3 Biomasa z lesních odpadů Jedná se o lesní odpad tzv. haluzovinu. Množství štěpků, které můžeme za rok získat z 1 ha borového lesa je, cca 130 t, z dubového lesa získáme cca 250 t. Skladba lesů na Kyjovsku je tvořena z 31 % jehličnatými lesy a z 69 % lesy listnatými. Potenciál z jehličnatých lesů je tedy 130 × 5580 = 725 400 t. Potenciál z listnatých lesů je tedy 250 × 12 420 = 3 105 000 t. Celkový potenciál představuje 3 830 400 t.
4.5 Potenciál ve Stavěšicích Pro zpodrobnění uvádím možný potenciál jedné obce Kyjovska – obce Stavěšice, vyčíslený na základě relevantních údajů z konkrétního pořizovaného územního plánu.
Využití půdy
Rozloha (ha)
Potenciál (t)
Vinice
3,5
17,5
Sady
8,7
43,5
Orná půda
398
3 980
Lesy
2,6
553,3
Suma
412,8
4 594,3
Tab. 2: Členění podle využití půdy – Stavěšice
S rozlohou orné půdy bylo počítáno jen v bonitách max. II., III. a IV. třídy a bylo počítáno jen se sadbou šťovíku.
4.6 Finanční stránka biopaliv Náklady na pěstování a sklizeň plodin jsou tvořeny náklady na technologické po‐ stupy, materiálové vstupy a náklady na mechanizované práce.
26
Cena biopaliv je vždy závislá na podmínkách určitého období. To jsou kon‐ krétní cenu vstupů, zejména pohonných hmot, nákladů na stroje a lidskou práci. Můžeme tedy říci, že cena biopaliv je dána jejich výrobními náklady a poptávkou. Výkupní ceny za sušinu šťovíku se pohybují od 950 do 1550 Kč/t, cena za RRD se pohybuje od 1 500 do 3 000 Kč/t a dřevní štěpka od 2 500 do 3800 Kč/t. Jako pohodlné palivo, které je využíváno zejména v domácnostech, jsou brikety a pelety, jejich cena se pohybuje od 2 300 do 4 300 Kč/t. Většina jejich výroby v ČR je vyvážena do zahraničí, kde je trh v tomto směru více rozšířen a výkupní cena je vyšší (Energetické plodiny, 2006). K 1. lednu 2007 se výkupní cena elektřiny vyrobené spalováním čisté biomasy pohybuje od 2340 do 3375 Kč/MWh podle druhu biomasy plus zelené bonusy. Tuto cenu stanovuje Energetický regulační úřad (Energetický regulační úřad, 2006).
4.7 Využívání biopaliv při vytápění Důležitým bodem je výběr vytápěného objektu. Například Stavěšice, které zde byly již uváděny, nemají v obci zaveden zemní plyn. To je jeden z hlavních fakto‐ rů, který by mohl rozhodnout o využití biomasy v obci. Důležité je také vybrat správné palivo, které bude spalováno. Jeho produkci si můžeme zajistit sami po‐ mocí cíleně pěstovaných plodin, RRD, štěpkou z lesních odpadů nebo ho můžeme nakupovat. U nás však není zatím trh s biomasou natolik rozšířen, aby ji bylo možné vždy v dostatečném množství nakoupit, záleží na lokalitě. To je další bod, který je nutný při realizaci instalace ověřit. Funkce profesionálních poradců, pro‐ jektantů a dodavatelů je při takovéto realizaci velmi důležitá a jejich odborné zna‐ losti nám mohou ušetřit spoustu finančních prostředků. V neposlední řadě vybereme optimální systém pro vytápění. Při realizaci projektu je důležité se se‐ známit s druhy dotací, které je možné získat, např. ze státního fondu životního prostředí.
27
5 Závěr V současné době podíl energie z obnovitelných zdrojů v ČR představuje zhruba 2,5 %. ČR se zavázala EU k přijetí tzv. „uhelné daně“ (Gate2Biotech.cz, 2006), která má znevýhodnit využívání neobnovitelných zdrojů energie a tím podpořit rozvoj OZE. V převážné většině států EU tato daň již platí. U nás bude zavedena od 1. ledna 2008. Tato daň představuje cenu za nápravu poškozené přírody při spalo‐ vání neobnovitelných zdrojů. Uhlí, které se vytvářelo po stovky miliónů let, bude při současném čerpání brzy spotřebováno. Proto je potřeba začít co nejdříve se začleněním OZE do ener‐ getického mixu ČR. Ten je z 31 % tvořen výrobou elektřiny v uhelných elektrár‐ nách, 61 % výrobou v jaderných elektrárnách – tyto údaje jsou k roku 2004 (MPO, 2004). Našim cílem by mělo být hlavně šetření s energiemi, které mají v současné době vzrůstající tendenci spotřeby, aniž by to bylo nezbytně nutné. Naše možnosti jsou omezeny jak přírodními podmínkami, tak i finančními prostředky. I přesto mají OZE v ČR uplatnění v podobě vodních elektráren (Dalešice, Dlouhé Stráně, Lipno, Orlík, Slapy), větrných elektráren (Boží Dar, Mravenečník, Ostružná), geo‐ termálních a slunečních instalací. Produkci vodních elektráren, které u nás před‐ stavují po biomase druhý největší zdroj energie, však nelze jako biomasu navyšovat. Největší potenciál energie pro ČR je podle závěrů ze státní energetické kon‐ cepce v biomase. Totéž platí pro krajskou energetickou koncepci Jihomoravského kraje. Biomasa je obnovitelná každoročně dorůstá a její produkci lze navyšovat. Je neutrální z hlediska emise CO2 při jejím růstu i spalování. Biomasu můžeme pro‐ zatím čerpat z odpadů z lesa, to je však omezený zdroj. Právě jeho omezením se předpokládá rozvoj cíleného pěstování energetických plodin a zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin. V ČR je dostatečné množství zemědělských ploch, které leží ladem, ploch, na kterých se pěstuje nadbytečné množství plodin, o něž v po‐ sledních letech klesá zájem, např. obilí, kukuřice, řepa. Pokles zájmu o tyto plochy je vyvolán levnějšími zahraničními zdroji a také omezením živočišné výroby v zemědělství. Využity mohou být také plochy, které jsou kontaminovány či pod‐ léhají větrné nebo vodní erozi. A právě pěstování energetických plodin je může
28
zrekultivovat. S produkcí biomasy souvisí také její spotřeba a tu zajistíme vybu‐ dováním tepláren a elektráren na biomasu a také stavěním nízkoenergetických domů (tj. domů, které vykazují roční spotřebu energie méně než 50 kWh/m2), či rekonstrukcí současných domů. Podporu v pěstování biomasy zajišťuje např. Výzkumný ústav rostlinné výro‐ by v Praze, který zkoumá vlastnosti nových a stávajících druhů a odrůd energetic‐ kých plodin. Důležité je využít tyto zkušenosti a poznatky o pěstování, užití technologií a postupů jejich zpracování. V případě rozvoje pěstování biomasy by mohla stát i významným exportním artiklem a přispět k řešení problémů v zemědělské výrobě a zaměstnanosti. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů v ČR činí zhruba 1 830 PJ (Cenia, 2004), z čehož třetina slouží pro vytápění nebo ohřev TUV. V současnosti roste zájem o biomasu, ale její objem výroby je zcela nedostatečný. Zemědělství, které představuje hlavního producenta biomasy, není připraveno. Doposud není toto odvětví dostatečně ekonomicky zajímavé. Chybí zde odborné informace pro pěstitele. K energetickým účelům lze v ČR využít téměř 8 mil. t biomasy (Pastorek, 2006). Pro Jihomoravský kraj biomasa představuje potenciál 15 660 TJ/rok (Jihomoravský kraj, 2004). Největší význam i do budoucnosti má využívání biomasy v ČR ve výrobě tepla. V roce 2005 činila spotřeba biomasy v domácnostech cca 2,85 mil. t. (MPO, 2005). Znevýhodňujícím faktorem pro využívání biomasy v domácnostech je zařa‐ zení pelet a briket v 19% daňové sazbě. Většina produkce těchto paliv se proto vyváží do Německa a Rakouska, kde je trh s nimi více rozšířen. Do roku 2010 ČR nesplní 8% podíl OZE na celkové spotřebě elektrické energie v ČR, ale včasným podniknutím potřebných kroků v pěstování a využívání energetických plodin, by se mu mohla alespoň přiblížit. V Rakousku je celková výroba elektřiny z biomasy 145,5 PJ. Největší zdroj představuje dřevo, štěpky a piliny. Do roku 2003 bylo v rakouských domácnostech nainstalováno více než 52 000 kotlů na dřevo. S tím souvisí trh s briketami a peletami, který je zde plně zajištěn. Průmyslové využívání biomasy je v provozech s recyklací odpadů, jako jsou papírny a celulózky, ve dřevařském průmyslu a na pilách. Rakousko je také výrobcem kotlů na biomasu, zařízení na štěpkování a drcení. Celkový odhad zdrojů biomasy v Dánsku je 130 PJ z toho je 56 PJ výroba
29
elektřiny. Největší zdroj představuje sláma, bioplyn, štěpky a palivové dříví. Plan‐ táže RRD konkrétně vrby se zde rozkládají na 20 000 ha. Jako energetická plodina je zde využívaná nejvíce ozdobnice. Využívá se zde rovněž řada organických od‐ padů nejvíce mrva. V Dánsku biomasa představuje nejvýhodnější palivo a její po‐ díl na energetické bilanci tvoří více než 25 %. Toho bylo docíleno tím, že jsou zde vysokou měrou zdaňována fosilní paliva. Ve Finsku je celková výroba elektřiny z biomasy 395 PJ, v Polsku je to 170 PJ a na Slovensku 12,6 PJ (EUBIONET2). Při tvorbě této práce mi bylo umožněno navštívit elektrárnu společnosti ČEZ, a. s., v Hodoníně, která vedle elektráren v Ledvicích, Poříčí a Tisové spaluje biomasu. V Hodoníně je biomasa spoluspalována ve fluidních kotlích společně s lignitem. Její zastoupení je 19 %, zbytek je lignit. Jako palivo je zde užívána štěp‐ ka a kruty z olejnin. Za první pololetí roku 2006 zde bylo vyrobeno 32 908 MWh elektrické energie. Množství biomasy, která byla v roce 2006 v elektrárně spálena je cca 65 000 t (ČEZ, a. s.). Dále jsem navštívila místní kotelnu v Moravanech, která byla vybudována v roce 2001 za 6,3 mil. Kč. Její instalovaný výkon je 0,35 MW. Je využívána na vý‐ robu tepelné energie a pro ohřev vody. Je na ni napojena škola, kulturní dům a několik obecních bytů. Ročně vyrobí 1 000 až 1 200 GJ a spálí cca 100 t štěpky. Závěrem ke Kyjovsku. V médiích uváděné zaručené možnosti spalování bio‐ masy jsou ve skutečnosti tvrdým oříškem v konkrétních provozech, které se potý‐ kají s celou řadou různých legislativních a technických problémů, v podstatě se jedná o tvrdý konkurenční souboj v dalším podnikatelském segmentu, podporo‐ vaný dotační politikou státu. Srovnáme‐li kusé výstupy s bakalářskou prací prověřovaných subjektů na Kyjovsku (a hodonínské elektrárny), zjistíme, že například radikální zvýšení za‐ městnanosti v regionu (díky pěstování energetických plodin a jejich následnému zpracovávání) nelze předpokládat. Konkrétní získané informace rovněž potvrdily, že alfou a omegou dané pro‐ blematiky je logistické zabezpečení. Z toho důvodu bylo pozorováno na Kyjovsku profilování jedné základní významné jednotky v oblasti zpracování štěpků z od‐ padního dřeva, což mělo za následek narušení homogenity (nákupní cena štěpků, dohody o nákupu štěpků) hospodaření u menších spaloven například Moravany. Cesta ve využívání biomasy na Kyjovsku vede přes společné úsilí. Bakalářká práce se zabývala hrubou kvantifikací potenciálu (tedy základním souhrnem
30
možností území) biomasy pomocí nástroje GIS. Ekonomika využití potenciálu, stejně jako průzkum jednotlivých odvětví s jejich producenty biomasy, kategoriza‐ ce ploch v jednotlivých katastrech obcí Kyjovska, výnosovost či přesné vymezení lesnického a zemědělského ročního potenciálu biomasy nebyly touto bakalářskou prací zohledněny. Ale témata mohou být dobrým námětem pro práce další, které jinými, než GIS nástroji, nemůžou být zpracovány . Má‐li přesto zaznít nějaké doporučení ve věci budoucího využití potenciálu biomasy na Kyjovsku, jako životaschopné se jeví určité korporace obcí, které by dokázaly vytvořit surovinu pro spalovnu biomasy v jedné z nich. Počet obcí v jednom takovém společenství by mohl být 5 až 10, samozřejmě s přihlédnutím zejména k charakteru původu biomasy a poloze obcí. Výhoda spočívá v určité soběstačnosti malého území s přesnou dělbou potřebných úkonů. Jedná se tedy o zajímavou výzvu pro představitele jednotlivých obcí, možná v tomto období ještě navíc umocněnou možnostmi čerpání finanční podpory z evropských fondů v letech 2007 až 2013.
31
6 Literatura ARCDATA PRAHA ArcView [online]. [cit. 2006‐11‐26]. Dostupné na Internetu
. BENEŠ, M. Objekty [online]. [cit. 2006‐11‐26]. Dostupné na Internetu
. CENEK, M, a kol. Obnovitelné zdroje energie. Praha: FCC PUBLIC, 2001.
ISBN 80‐901985‐8‐9. CENIA – ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Spotřeba energie v ČR a EU, energetická efektivnost a úspory energie [online]. [cit. 2006‐12‐22]. Dostupné na Internetu . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Statistická ročenka České republiky 2005,
průmysl a energetika, Výroba elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů energie a z odpadů [online]. [cit. 2006‐12‐22]. Dostupné na Internetu .
ČEZ, A. S. Tisková zpráva [online]. [cit. 2006‐12‐22]. Dostupné na Internetu
.
ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
[online]. [cit. 2006‐11‐22]. Dostupné na Internetu .
EUBIONET2 Country report of Austria, Denmark, Finland, Slovakia [online].
[cit. 2006‐11‐22]. Dostupné na Internetu . GATE2BIOTECH.CZ Kvůli chystaným daním je výhodné nachystat se na topení biomasou [online]. [cit. 2006‐12‐22]. Dostupné na Internetu . HOSPODÁRNÁ ENERGIE Zelená kniha EU o energii [online]. [cit. 2006‐11‐19]. Dostupné
na Internetu .
32
JAKOBE, P. Obnovitelné zdroje energie z pohledu ekologie a regionálních energetických
konceptů. Biom.cz [online]. [cit. 2006‐12‐20]. Dostupné na Internetu .
Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2006‐11‐26]. Dostupné na Internetu
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
. KOLEKTIV AUTORŮ Energetické plodiny. Praha: Profi Press, s. r. o., 2006.
ISBN 80‐86726‐13‐4 MACHALOVÁ, J. Geografické IT pro podporu rozhodování [CD‐ROM]. 1. vydání Brno: Konvoj, 29. 10. 2004. ISBN 80‐7302‐069‐6. MACHALOVÁ, J., POKORNÝ, P. Geografické informační technologie pro manažery. VŠE Praha, FM, Jindřichův Hradec, 2005. ISBN 80‐245‐0864‐8. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů za rok 2004 [online]. [cit. 2006-11-29]. Dostupné na Internetu .
Vyhodnocení statistických údajů z energetiky za rok 2005 [online]. [cit. 2006-11-29]. Dostupné na Internetu
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
. PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, J. Biomasa obnovitelný zdroj energie. Praha:
FCC PUBLIC, 2004. ISBN 80‐86534‐06‐5. PETŘÍKOVÁ, V. Biomasa z energetických rostlin. Biom.cz [online]. [cit. 2006‐11‐22]. Dostupné na Internetu . RAPANT, P. Úvod do geografických informačních systémů [online]. Ostrava, 2002. [cit. 2006‐11‐26]. Dostupné na Internetu . WEGER, J.
Pěstování rychle rostoucích dřevin (2005) [online]. Výzkumný ústav okrasného zahradnictví. [cit. 2006‐11‐22]. Dostupné na Internetu
.
33
