Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.

Hana Novosadová

Brno 2011

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. Dále děkuji Bc. Petru Navrátilovi z MěÚ Kyjov za vstřícný přístup při poskytování informací.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2011

__________________

Abstract Novosadová, H. Optimalization of cyclotrails and cyclopaths in the Kyjovsko region in connection with attractivities of tourist trade. Bachelor thesis. Brno: Mendel University Brno, 2011. The bachelor thesis deals with spatial modelling of cyclotrails and cyclopaths in the Kyjovsko region, as a tool for increasing the attraction of the region for tourism. A thematic map is drawn, on the basis of gained and created data, by the means of geographic information systems. The map serves as a background for creating a new net of cyclopaths in the region. Keywords Tourist trade, cyclotourism, geographic information system.

Abstrakt Novosadová, H. Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá prostorovým modelováním cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku, jako nástroje pro zvýšení atraktivity regionu pro cestovní ruch. Prostřednictvím geografických informačních systémů je na základě získaných a vytvořených dat vypracována tematická mapa, která slouží jako podklad k návrhům rozšíření sítě cyklostezek v regionu. Klíčová slova Cestovní ruch, cykloturistika, geografické informační systémy.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod 1.1

2

Cestovní ruch ........................................................................................... 11 Formy cestovního ruchu .................................................................. 11

2.1.2

Destinace cestovního ruchu ............................................................. 13

2.1.3

Atraktivity cestovního ruchu ........................................................... 14

Cykloturistika ........................................................................................... 14

2.2.1

Cyklotrasy......................................................................................... 14

2.2.2

Cyklostezky....................................................................................... 16

2.2.3

Cykloturistické projekty ................................................................... 19

Použité nástroje a data

20

3.1

Postup práce ........................................................................................... 20

1.1

Geografické informační systémy ............................................................ 20

1.1.1

Definice, základní pojmy ................................................................ 20

1.1.2

Využití GIS v cestovním ruchu ........................................................ 21

1.2

Aplikační vybavení .................................................................................. 22

1.3

Dostupná geodata ................................................................................... 22

Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku 4.1

5

11

2.1.1

2.2

4

Cíl práce .................................................................................................... 9

Teoretická východiska práce 2.1

3

9

25

Mapové servery pro cykloturistiku ......................................................... 25

Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku

28

5.1

Kyjovsko .................................................................................................. 28

5.2

Atraktivity cestovního ruchu na Kyjovsku ............................................. 29

5.3

Cykloturistika ve sledovaném regionu ................................................... 30

5.3.1

Cyklotrasy regionu Kyjovsko .......................................................... 30

5.3.2

Cyklostezky na Kyjovsku ................................................................. 33

5.4

Návrh úpravy sítě cyklotras a cyklostezek .............................................. 35

6

Obsah

5.4.1

Návaznost cyklotras a cyklostezek na atraktivity CR ...................... 35

5.4.2

Návrh rozšíření sítě cyklostezek ......................................................36

5.4.3

Předpokládané náklady ...................................................................42

5.5

Tvorba mapy ............................................................................................43

6

Diskuze a závěry

46

7

Literatura

49

Přílohy

52

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

IS 19d Směrová tabule pro cyklisty, IS 21a Směrová tabulka pro cyklisty a IS 20 Návěst před křižovatkou pro cyklisty .............................................................................. 19

Obr. 2 Příklad pásového značení cykloturistických tras Klubem českých turistů .................................................................. 19 Obr. 3 Dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“ a C 8b „Konec stezky pro cyklisty“ ................................................ 20 Obr. 4 Lokalizace regionu Kyjovsko v rámci Jihomoravského kraje .................................................................................. 32 Obr. 5 Přírodní památky v jihovýchodní části území Kyjovska ..... 34 Obr. 6 Síť cyklotras značených Klubem českých turistů na Kyjovsku............................................................................ 35 Obr. 7

Síť Moravských vinařských stezek na Kyjovsku .................. 36

Obr. 8 Návrh č. 1: cyklostezka Kyjov–Sobůlky .............................. 41 Obr. 9 Návrh č. 2: cyklostezka Svatobořice-Mistřín–Strážovice ... 41 Obr. 10 Návrh č. 3: cyklostezka Strážovice–Věteřov ...................... 42 Obr. 11 Návrh č. 4: cyklostezka Milotice–Vracov ........................... 43 Obr. 12 Návrh č. 5: cyklostezka Vacenovice–Šidleny ...................... 44 Obr. 13 Návrh č. 6: cyklostezka Žádovice–Hýsly............................. 45 Obr. 14 Legenda mapy Cyklotrasy a cyklostezky na Kyjovsku ......... 48

Úvod

9

1 Úvod Cestování má velmi dlouhou a bohatou historii. Lidé cestovali do různých míst, z různých důvodů, různými způsoby. Dnes je cestování celosvětově rozšířený trend. Můžeme říct, že cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví, o čemž svědčí dlouhodobý nárůst příjezdu turistů až o 4 % ročně (WTO, 2011). Nejen že je důležitým tvůrcem HDP, ale pro mnoho států se stává klíčovým zdrojem deviz. Odvětví je významným zdrojem pracovních míst, tvoří příjmy státního rozpočtu, napomáhá rozvoji regionů a podporuje investiční aktivity (Ryglová, 2009). Proto se na cestovní ruch zaměřuje čím dál tím víc pozornosti a stává se odvětvím budoucnosti. Každý stát, region, oblast mají něco jedinečného, čím chtějí přilákat návštěvníky a dokázat jim, že svou cestou neztráceli čas. Právě prezentace různých atraktivit je velmi důležitá. Existuje mnoho způsobů, jak představit krásy turistických regionů a možnosti zaujmout návštěvníky, které navazují na stále častější požadavky na „zážitkovou“ turistiku. Vznikají tak nové formy cestovního ruchu. Jednou z nich je cykloturistika, která v posledních letech zažívá na celém světě velký rozmach. Cykloturistika se začala rozvíjet v 19. století. První jízdní kolo bylo patentováno v roce 1818, nicméně šlapací pedály byly namontovány až v roce 1861 a s nimi můžeme začít mluvit o počátku cestování na kole. Dříve šlo o velmi levný způsob trávení dovolené, dnes se však nároky na všechny doprovodné služby zvyšují (Zábranská, 2009). Cykloturistika je způsob sportovního vyžití, aktivního trávení dovolené a celkově zdravý styl života. Příznivá je k životnímu prostředí a je jednou z forem udržitelného cestovního ruchu. Při cestování však jde hlavně o zážitky spojené s jízdou na kole. Jak se říká – není krásnějšího pohledu na svět, než ze sedla na koňském hřbetu, a podobně to mohou cítit i nadšenci do cykloturistiky, když sedí na sedátku svého kola a projíždí malebnou krajinou. Spojují se tak zážitky ze samotné cesty a z návštěvy atraktivit cestovního ruchu. Pro podpoření pozitivních pocitů z cesty je nezbytná správně propojená síť cyklotras a cyklostezek. Stezky by měly spojovat ty nejhezčí výhledy do krajiny, důležité zajímavosti a zároveň zaručit určitou dávku bezpečí při cestování. Cyklostezky se v dnešní době stávají nezbytnou součástí cyklistické infrastruktury, a proto jsou aktuálním tématem i v regionu Kyjovsko.

1.1

Cíl práce

Cílem práce je pomocí geografických informačních systémů zjistit současný stav cyklostezek a cyklotras na Kyjovsku a zmapovat plánované cyklostezky. Dále zaznačit atraktivity cestovního ruchu v oblasti a navrhnout rozšíření sítě cyklostezek tak, aby optimálně spojovaly jednotlivé atraktivity.

10

Úvod

Prvním dílčím cílem je vypracovat přehled mapových serverů, které zobrazují cyklotrasy a cyklostezky v České republice. Součástí je popis jejich funkcí a zobrazovaných dat. Druhým dílčím cílem je vytvoření map cyklostezek a cyklotras na Kyjovsku pro využití na webovém portálu Informačního centra města Kyjova.

Teoretická východiska práce

11

2 Teoretická východiska práce 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch byl zprvu považován za jiný výraz pro cestování. Foret, Turčínková (2005) jej definují jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.“ Pásková, Zelenka (2002) jej ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují jako „komplexní společenský jev, který je souhrnem aktivit účastníků cestovního ruchu.“ Zahrnuje například proces budování a provozování zařízení se službami cestovního ruchu, aktivity osob, které tyto služby nabízí a zajišťují, či souhrn politických a správních aktivit. Pro vymezení cestovního ruchu se používají i jiné pojmy, např. zotavení, rekreace, turistika, nejsou však jeho synonymem. Za synonymum můžeme považovat výraz turismus, který téměř ve shodném znění používají i cizí jazyky (tourism – anglicky, Tourismus – německy) (Hesková, 2006). 2.1.1

Formy cestovního ruchu

Existuje několik různých klasifikací cestovního ruchu, jedním ze základních je rozdělení dle účelu cesty na následující formy cestovního ruchu (Ryglová, 2009): • rekreační – jeho cílem je především odpočinek, zlepšení fyzické i psychické kondice, realizuje se ve vhodném přírodním prostředí, • kulturně poznávací – zaměřený na poznávání kulturních a historických památek, tradic a zvyků místních obyvatel a krás přírody, • sportovně turistický – může jít jak o aktivní zapojení do sportovních činností, tak o pasivní pozorování sportovních akcí, • léčebný a lázeňský – účelem je zlepšení zdravotního stavu využitím přírodních léčebných zdrojů, může jít o léčbu, prevenci, rehabilitaci či rekonvalescenci. S rozvojem informačních technologií a hlavně Internetu roste informovanost návštěvníků a zvyšují se jejich požadavky na dovolenou. S ekonomickým růstem se také mění životní úroveň obyvatel a lidé mají více volného času, ale také mnoho individuálních požadavků a očekávání od dovolené. Tím vznikají nové nároky na cestování a rozšiřují se specifické formy cestovního ruchu, jako například: • venkovská turistika – vychází z koncepce udržitelného cestovního ruchu, napomáhá zachování venkovské krajiny a rozvoji regionů, zahrnuje činnosti těsně spojené s přírodou jako je např. ekoturistika či agroturistika,

12


• kongresová turistika – nejde o typickou dovolenou, ale zahrnuje v sobě činnosti zaměřené na výměnu odborných a vědeckých zkušeností. Odehrává se většinou ve speciálně vybavených budovách, kongresových centrech, halách a zahrnuje i doprovodný program pro účastníky kongresu, • gastronomická turistika – turistika zaměřená na poznávání tradiční kuchyně jednotlivých zemí a regionů, u nás může být atraktivitou pro turisty např. zabíjačka nebo zvěřinové hody, • adrenalinová turistika – která je spojena s adrenalinovými sporty jako např. horolezectví, rafting, paragliding, bungee jumping, windsurfing, vysokohorská turistika nebo lanová centra, • cykloturistika – moderní forma cestovního ruchu, která spojuje jízdu na kole s poznáváním přírody a venkovského prostředí, snaží se být ohleduplná k přírodnímu prostředí. Výhodou cykloturistiky oproti pěší turistice je, že je mnohem rychlejší. Vznikají také zcela nové formy cestovního ruchu, které se zaměřují na individuální požadavky účastníků cestovního ruchu. Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) uvádí následující světové trendy v turismu (Šindelářová, 2009): • volunturismus – nebo-li dobrovolnická turistika je spojením návštěvy oblasti a pomoci v ní, ať už se jedná o laickou manuální nebo odbornou lékařskou práci. Může jít o humanitární cesty, ale také o péči o přírodní prostředí či vzdělávání a vědeckou činnost, • zodpovědné cestování – základem zodpovědného cestování je snaha minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí, kulturní a sociální hodnoty a ekonomiku regionu, • couch surfing – znamená bezplatné sdílení ubytování a pohostinnosti s účelem snížení nákladů na dovolenou a navázání nových přátelství a šíření tolerance. Zájemci se mohou zapojit v komunikačních sítích jako např. CouchSurfing.com nebo HospitalityClub.org, • asketická dovolená – vychází z asketismu, tedy životního stylu odpírání si určitých požitků, čímž se lidé snaží narušit svůj stereotypní život, může jít například o tzv. detox spa, týden jógy, radikální fitness, atd. • dark tourism – „temný turismus“ je formou cestovního ruchu, kdy turisté navštěvují místa neštěstí, tragédií a katastrof, • gay tourism – snaha vytvořit přátelské prostředí pro cestování tohoto segmentu, tak aby se kvůli své odlišné sexuální orientaci necítili v nebezpečí, • cestování seniorů – rozrůstající se segment seniorů je velmi lukrativní pro podnikatele, nejen že si rádi připlatí za kvalitní služby, ale cestují i mimo sezónu a nakupují dopředu. Mají větší zájem o aktivní dovolenou, avšak vyžadují určitý komfort.


2.1.2

13

Destinace cestovního ruchu

Cestovní ruch se vždy odehrává v určité destinaci, kterou může být stát, region, oblast či hotelový resort. Vajčnerová (2009) definuje destinaci jako „územní jednotku neboli cílové místo cesty, které disponuje souborem služeb poskytovaných v souvislosti s potenciálem cestovního ruchu dané oblasti. Je to určitý geografický prostor tvořený nabídkou turistických atraktivit a všemi nezbytnými zařízeními pro realizaci služeb cestovního ruchu“. Palatková (2006) jej definuje podobně, jako „svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity), místa nebo oblasti.“ Kvůli potřebě co nejefektivněji propagovat jednotlivé destinace iniciovala Česká centrála cestovního ruchu vytvoření územních celků, které spojuje jejich turistický potenciál. Vzniklo tak 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí jako jejich dílčích celků. Příkladem může být turistický region Jižní Morava, zahrnující Jihomoravský kraj a část Zlínského kraje, který se dále člení na pět přirozených turistických oblastí: Brno a okolí, Lednicko-Valtický areál, Moravský kras a okolí, Podyjí a okolí a Slovácko. Každá destinace se vyznačuje svým potenciálem cestovního ruchu, tedy schopností poskytovat určité hodnoty, funkce. Můžeme jej rozdělit např. na potenciál (Wahla, 2010): • primární – přírodní a kulturně historické atraktivity, • sekundární – služby cestovního ruchu, fungující infrastruktura, • terciální – úroveň řízení a organizace cestovního ruchu, destinační marketing. Potenciál vyjadřuje vhodnost pro určité aktivity, např. pěší turistiku, zimní sporty, lázeňství, venkovskou turistiku, cykloturistiku, atd. Infrastruktura cestovního ruchu Soubor zařízení, zpravidla veřejných služeb, které jsou za určitých stanovených podmínek k dispozici všem obyvatelům příslušného území. Podle Wahly (2010) pro potřeby cestovního ruchu rozlišujeme: • dopravní infrastrukturu (železniční, letištní, pozemních komunikací, cyklistická a cykloturistická, městské hromadné dopravy), • technickou infrastrukturu (zásobování vodou, kanalizace, zásobování elektrickou energií, telekomunikační a internetové sítě atd.), • občanskou infrastrukturu (vzdělávací zařízení, sociální infrastruktura, volnočasová, infrastruktura ubytovacích a stravovacích služeb). Infrastruktura cestovního ruchu tvoří sekundární nabídku destinace a umožňuje realizovat cíle účasti na cestovním ruchu (pobyt v území, využívání atraktivit, jejich dostupnost). Její struktura vychází z primární nabídky.

14

2.1.3


Atraktivity cestovního ruchu

Primární nabídka destinace je tvořena atraktivitami cestovního ruchu, které přitahují účastníky cestovního ruchu. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu mohou být zajímavou součástí přírody, sportovním, kulturním nebo společenským objektem či událostí. Dle jedinečnosti dělíme atraktivity na atraktivity mezinárodního (např. památky UNESCO), národního, regionálního a místního významu. Dále existuje několik hledisek dělení atraktivit, např. hmotné (stavby, přírodní úkazy) a nehmotné (festivaly, sportovní akce), přírodní (národní parky, vodopády) a kulturně-historické (hrady, tradice) (Pásková, Zelenka, 2002).

2.2 Cykloturistika Velmi zajímavou oblastí pro cestovní ruch se stává cykloturistika. Hlavním důvodem je zvyšování zájmu lidí o zdravé a aktivní trávení volného času, pro některé se jízda na kole stává součástí životního stylu. Cykloturistika je nejen zdravá pro náš organismus, ale také přátelská k životnímu prostředí a mnohem bezpečnější než cestování automobilem (Ryglová, 2009). Umožňuje relativně rychlý přesun mezi dvěma body a zároveň těsné poznávání krásy okolní krajiny. Cykloturistiku lze provozovat na cyklotrasách nebo na cyklostezkách, přičemž se mohou prolínat. 2.2.1

Cyklotrasy

Cyklotrasy využívají stávajících komunikací III. třídy a II. třídy s menším provozem, místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest. Měly by být vedeny po zpevněných komunikacích, pokud tomu tak není, nazýváme je cykloturistickými trasami. Cyklotrasa je vyznačení cesty pomocí svislých cyklistických značek žlutočerné barvy. Cykloturistické dopravní značky byly zavedeny v roce 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. a podle této vyhlášky se používají tři základní cykloznačky: IS 19 směrové tabule, IS 20 návěst před křižovatkou a IS 21 směrové tabulky (Vyhláška č. 30/2001 Sb.). Na každé je uveden symbol kola, údaj o čísle trasy, u směrových tabulí také vzdálenost od cílů na trase.


15

Obr. 1 IS 19d Směrová tabule pro cyklisty, IS 21a Směrová tabulka pro cyklisty a IS 20 Návěst před křižovatkou pro cyklisty (Zdroj: Vyhláška č. 30/2001 Sb., dostupné z WWW: )

Po nezpevněných polních a lesních cestách mohou vést cykloturistické trasy, které navazují na cyklotrasy. V terénu jsou vyznačovány pásovým značením Klubu českých turistů se žlutými krajními pruhy. Mají větší rozměry (14 × 14 mm) než značení pro pěší turistiku, kvůli lepší viditelnosti.

Obr. 2

Příklad pásového značení cykloturistických tras Klubem českých turistů

Cyklotrasy v ČR V České republice je garantem značení cyklotras z pověření Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra Klub českých turistů. Ten rozděluje cyklotrasy do čtyř tříd, podle jejich úrovně na (Prousek, 2009): I. třída páteřní (mezinárodní a nadregionální), II. třída hlavní cyklotrasy, III. třída doplňkové (regionální) a IV. třída místní cyklotrasy. V níže uvedené tabulce je zaznamenán počet kilometrů jednotlivých tříd cyklotras, které byly zaznačené k 1. 1. 2010 Klubem českých turistů. Tab. 1 Soupis vyznačených cyklotras I. – III. třídy v ČR (Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/file/cyklodata-statistiky-soupis-vyznacenych-cyklotras-i-iii-tr-vcr/)

Třída cyklotrasy Cyklotrasy I. třídy

Celkem km 875,0

Cyklotrasy II. třídy

3 727,5

Cyklotrasy III. třídy

2 856,5

16


Příklady cyklotras v ČR • Jantarová stezka – cyklotrasa sleduje historickou trasu, po které se dříve dovážel jantar od Baltského moře do střední a jižní Evropy. Zajímavosti na trase: Ostrava, Olomouc, Brno, Pálava. • Labská trasa – trasa, na niž navazuje v Německu velmi populární Elbe Radweg, nás provede malebným okolím řeky Labe (Vrtal a kol., 2003– 2011). • Greenways Praha–Vídeň – trasa začíná v Praze a přes Střední a Jižní Čechy, Jižní Moravu a Dolní Rakousko vede do Vídně. Zajímavosti na trase: Tábor, Jindřichův Hradec, NP Podyjí, Znojmo, Mikulov. • Moravské vinařské stezky – cyklotrasy propojující vinařské obce Jižní Moravy. 2.2.2

Cyklostezky

Cyklostezka je samostatná pozemní komunikace vyhrazená pro jízdu na jízdním kole, případně bruslařům, koloběžkářům apod. Je stavebně upravená (se zpevněným povrchem) a označená modrou kulatou značkou s bílým kolem vždy na svém začátku a konci. Dle zákona (Zákon 361/2000 Sb., § 57 Jízda na jízdním kole, odst. 1) je použití cyklostezky povinné (Stach, 2008).

Obr. 3 Dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“ a C 8b „Konec stezky pro cyklisty“ (Zdroj: Vyhláška č. 30/2001 Sb., dostupné z WWW: )

Budování cyklostezek se stalo současným trendem. Hlavním důvodem je zabránění kontaktu cyklistů s automobily a snaha ukázat turistům ty nejhezčí výhledy do krajiny. Mnohdy ale může být výstavba segregovaných stezek nevhodná, především v intravilánu obcí, protože tím dochází k vytvoření zbytečných objížděk a prodloužení času jízdy. Při budování sítě stezek musíme nejprve rozhodnout o integraci případně segregaci cyklistické dopravy ve vztahu k motorové dopravě, to znamená, zda bude cyklistický provoz veden ve vozovce s ostatními vozidly (v hlavním dopravním prostoru), nebo zda bude fyzicky zcela oddělen (v přidruženém dopravním prostoru). Ve vztahu k ostatním druhům dopravy pak může být společný s ostatními uživateli (chodci, vozidly) nebo oddělený tj. v samostatném pruhu


17

či pásu, do kterého mohou ostatní uživatelé zasahovat jen omezeně (Cach, 2010). Při plánování cyklistických tras musíme brát v úvahu to, zda by měly sloužit spíše pro rekreační cyklistiku, pro základní obslužnost území na kole, nebo pro oba dva účely, a na základě toho zvolit vhodný typ dopravní komunikace. Kromě samostatné cyklostezky tak můžeme vybudovat jízdní pruh v hlavním dopravním prostoru, nebo v přidruženém dopravním prostoru, se společným či odděleným provozem. Integrací cyklistické dopravy se posunují možnosti cyklistiky od čistě rekreačních k možnostem základní obslužnosti území na kole (Čarský, Martinek, 2008). Veškerá opatření pro cyklistickou dopravu s sebou přináší několik pozitiv: • odlehčení, zklidnění a větší plynulost silniční dopravy, • zvýšení bezpečí účastníků dopravy, • podporují provozování v každodenním životě,

cyklistické

i

jiné

bezmotorové

dopravy

• vedou ke zlepšení životních podmínek ve městě. Cyklostezky by měly vhodně spojovat jednotlivé atraktivity s dalšími službami cestovního ruchu, tak aby byly snadno přístupné a mohla na ně navazovat tvorba turistických produktů destinace. Vytvoření správné sítě cyklostezek může značně podpořit návštěvnost regionu.

18


Cyklostezky v ČR Tab. 2 Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích (Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/file/cyklodata-statistiky-pasport-cyklistickych-komunikaci2010/)

Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj, Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkem

Celkem [m] 224 300 215 631 105 878 119 556 75 867 96 651 44 277 139 768 143 736 47 883 161 638 171 290 181 164 175 438 1 903 077

Intravilán [m] 224 300 80 334 46 805 58 289 19 486 56 985

17303 90 802 52 871 16 828 85 221 78 784 131 660 45 754 1 005 422

Extravilán [m] 0 135 297 59 073 61 267 56 381 39 666 26 974 48 966 90 865 31 055 76 417 92 506 49 504 129 684 897 655

Příklady cyklostezek v České republice: • Cyklostezka podél Baťova kanálu – sleduje skoro 80 km dlouhou cyklotrasu podél Baťova kanálu. Cyklostezka je zatím postavena mezi Kroměříží, Uherským Hradištěm a Uherským Ostrohem. • Bzenec–Strážnice – 8 kilometrů dlouhá trasa z Bzence do Strážnice vede lesem a je vhodná i pro in-line bruslení. • Záhlinice–Kroměříž – přes 15 km dlouhá stezka ze Záhlinic přes Hulín do Kroměříže. • České Budějovice–Hluboká – jedna z nejrušnějších cyklostezek Jižních Čech, vedoucí podél Vltavy. • Trasa T.G.Masaryka – na trasu se vyjíždí z Náchoda, prochází údolím Metuje a velkým okruhem se vrací zpět do Náchoda. Z velké části jsou zde vystavěny cyklostezky.


2.2.3

19

Cykloturistické projekty

Greenways – „Zelené stezky“ Asistenční a grantový program Nadace Partnerství, která se snaží napomáhat zlepšování životního prostředí. „Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě“ (Ungerman, Flamik a kol., 2001). Cyklisté vítáni „Celonárodní certifikační systém, který prověřuje nabídku a vybavenost ubytovacích a stravovacích služeb a turistických cílů, z pohledu cyklistů“. Logem označené zařízení musí splňovat určité podmínky certifikace, jako např. poskytovat ubytování na jednu noc, možnost bezplatného uschování jízdních kol, poskytnutí základního nářadí na opravu kola nebo lékárničky. Manažerem tohoto projektu je Nadace partnerství (Kazda, 2003–2011). Drážní stezky Nadace partnerství se snaží iniciovat projekt k vytvoření cyklostezek na dnes již nepoužívaných železničních tratích, kterých je v České republice kolem 1000 km. Státní orgány dosud neposkytly tomuto projektu dostatečnou podporu, jde ovšem o jednu z možností jak vystavět nové cyklostezky. Moravské vinařské stezky Projekt se snaží podporovat a chránit vinařskou turistiku na Jižní Moravě. Ve spolupráci s 280 obcemi, rozdělenými do 10 vinařských oblastí, z nichž každá má svou vlastní trasu, vytvořila Nadace Partnerství celkem 1200 km cyklistických tras. Kromě cyklotras se program zaměřuje na organizování zajímavých společenských a kulturních akcí, jako např. Festival otevřených sklepů, Na kole krajem památek a vína nebo Den země mezi vinohrady (Grombíř, 2010). EuroVelo – „European cycle route network“ EuroVelo je projektem Evropské cyklistické federace (ECF). Hlavním cílem je podpořit a koordinovat tvorbu vysoce kvalitních evropských cyklotras, změnit politický přístup na evropské úrovni, propagovat cyklistiku jako způsob zdravého a udržitelného cestování u všech evropských obyvatel. EuroVelo se skládá z 12 tras, měřících celkem 66 000 km, z nichž již 45 000 km je možno plně používat (Diethlem a kol., 2009).

20


3 Použité nástroje a data 3.1 Postup práce Ke zpracování bakalářské práce je nejprve potřeba seznámit se s problematikou cyklotras a cyklostezek a také s možnostmi využití geografických informačních systémů v cestovním ruchu. S tím souvisí i vyhledání mapových serverů na Internetu a zhodnocení jejich funkcí. Dále vyhledání informací o atraktivitách, cyklostezkách a cyklotrasách na Kyjovsku a jejich zmapování. Hlavním krokem je přesné zaznačení jejich geografické polohy. Poslední fáze obsahuje hodnocení propojenosti jednotlivých cyklostezek a cyklotras a návrh na rozšíření jejich sítě tak, aby turisté mohli bezpečně cestovat a poznávat krásy regionu.

1.1

Geografické informační systémy

V posledních letech se geografické informační systémy (GIS) rozvinuly z vysoce specializovaného oboru v technologii, která ovlivňuje téměř každý aspekt našeho života (Neteler, Mitasova, 2008). Výraz GIS odpovídá třem propojeným elementům: geografie – reálný svět, informace – význam a použití dat a informací, a systém – počítačová technologie (Davis, 2001). GIS umožňují zobrazení reality v podobě mapových výstupů. Nejde však o pouhé statické obrázky. GIS propojují geografické informace s informacemi o jednotlivých objektech uložených v relační databázi. K jednomu geografickému prvku tak můžeme připojit nepřeberné množství negrafických informací. Kromě toho lze na těchto datech provádět velkou řadu analýz a tím mohou napomoci při rozhodování. Mapové zobrazení je názorné, jasné a srozumitelné, a jeho využití může být široké, od předcházení přírodním katastrofám, přes územní plánování, po usnadnění manažerských rozhodnutí. 1.1.1

Definice, základní pojmy

Geografický informační systém (dále GIS) – „soubor hardware, software, dat a lidí sloužící k ukládání, spravování, analyzování a výstupu geodat“ (Machalová, Pokorný, 2005). GIS můžeme chápat ve třech rovinách – jako technologie (prostředky pro realizaci a provoz – hardware a software), jako aplikační nástroje (informační systémy geografického typu, které jsou součástí organizační jednotky) nebo jako vědecký obor (Tuček, 1998). Geografický prostor – „soubor geografických entit lokalizovaných na části zemského povrchu, které se zapojují do geografických procesů“ (Tuček, 1998). Geodata – data, která nesou informace o geoprvcích (geoobjektech). Skládají se ze dvou částí – popisné údaje (atributy) a grafická část. Popisné údaje jsou ukládány v relační databázi, každému prvku je přiřazen jeden řádek v databázi.


21

Grafická část může být uložena dvěma způsoby, ve vektorové nebo rastrové formě. Vektorová data dělíme na bodová (města, železniční stanice, hotely), liniová (řeky, dopravní komunikace) a polygonová (zástavba měst, lesy). Výhodou vektorových dat je možnost analýz nad geodaty, jednodušší získání (např. vlastním měřením v terénu) a menší velikost. Například cyklostezky budou uloženy vektorově ve formě liniových geodat, jejich popisné údaje budou zahrnovat délku, název, obec, na jejímž území se nachází, atd. Rastrová data jsou náročnější na paměť počítače, jsou však mnohem názornější reprezentací skutečnosti. Rastrová data můžeme získat leteckým nebo družicovým snímkováním nebo naskenováním papírové mapy. Můžeme je použít jako podkladovou vrstvu pro vektorová data. Geoprvek – prvek na Zemi, který má přesně definovanou polohu (geografii) v geografickém prostoru, topologii (vztah k jiným geoprvkům) a popisné vlastnosti (Machalová, Pokorný, 2005). Polohu geoprvku zaznamenáváme pomocí souřadnic v daném souřadném systému. Souřadný systém – způsob přenesení části zemského povrchu do roviny, přičemž dochází ke zkreslení. V České republice se nejčastěji setkáme se souřadným systémem WGS-84, celosvětovým souřadným systémem, nebo S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální), který se používá ve veřejné správě, a který použiji i v práci. Kartografie – umělecká činnost, vědní obor a technologie vytváření map, řeší interpretaci jevů objektivní reality pomocí matematicko-geografických metod, jejím výstupem jsou kartografická díla. Zabývá se konstrukcí, tvorbou a využitím map a dalších kartografických děl jako jsou plány, náčrty, trojrozměrné modely nebo globusy zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru (Krtička, 2007). 1.1.2

Využití GIS v cestovním ruchu

V současné době nejezdí turisté na dovolenou jen za účelem rekreace a odpočinku. Mnozí se daleko více zajímají o poznávání jiných kultur a vzdělávání a chtějí aktivní dovolenou plnou zážitků. Proto se destinace snaží nejen poskytnout zábavu, ale hlavně představit své kulturní dědictví a to vše ve snaze o udržitelný cestovní ruch. GIS v cestovním ruchu přináší výhody jak organizacím, které se snaží o rozvoj destinace, tak turistům. Pro organizace (např. samosprávné celky, mikroregiony, místní akční skupiny) je přínosem především možnost plánování při budování infrastruktury cestovního ruchu, vytvoření široké databáze o atraktivitách či službách cestovního ruchu a její neustálé rozšiřování. Mohou napomoci při ochraně životního prostředí, vhodné tvorbě silniční sítě, sítě městské hromadné dopravy, atd. Turisté skrze ně mohou zjistit informace o turistických lokalitách, plánovat cestu, najít zajímavá místa nebo ubytování v okolí. Navíc mají možnost získat tyto informace přes snadno dostupný Internet a využívat interaktivní mapy nebo mít tato data neustále u sebe díky navigačním přístrojům.

22


Nejčastějším využitím GIS v cestovním ruchu jsou výstupy ve formě map, ať už to jsou tištěné mapy, mapové servery nebo mapové sady ke stažení do navigačních přístrojů.

1.2 Aplikační vybavení K práci a tvorbě mapových výstupů využiji aplikaci ArcGIS Desktop od firmy ESRI. Firma ESRI se snaží o geografický přístup k řešení problémů a k tomuto účelu vytváří několik desktopových, serverových (ArcGis Server, Esri Geoportal Server) a vývojářských produktů (Esri Developer Network) i produktů pro mobilní zařízení (ArcPad) (Esri, 2011). Alternativou by mohl být SW Grass. SW ESRI je zvolen z několika důvodů: používá formát shapefile, ve kterém jsou i dostupná data, Mendelova univerzita vlastní instalace SW ESRI a také veřejná správa pracuje se SW ESRI. ArcMap ArcMap je hlavním nástrojem ArcGis Desktop, slouží pro veškeré mapové úlohy, včetně editace dat, prostorových analýz a kartografie. Data zobrazuje aplikace ve dvou pohledech, buď jako geografická data, nebo jako výkres mapy. V geografickém zobrazení můžeme pracovat s jednotlivými vrstvami, měnit jejich pořadí, symbologii, zobrazování, atd. Nabízí také možnost vytvoření vlastní mapy a zavedení grafických prvků, jako např. měřítko, legendu, název, směrovou růžici. ArcCatalog ArcCatalog slouží jako knihovna geografické databáze. Můžeme použít nástroje pro prohlížení dat, prohlížení a správu metadat, vyhledávání dat na Internetu, export a import schémat a návrhů geodatabáze, nebo řadu dalších funkcí.

1.3 Dostupná geodata ZABAGED® – Základní báze geografických dat Český úřad zeměměřický a katastrální (Penížková, 2010) definuje ZABAGED jako „digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografické reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000.“ ZABAGED obsahuje 106 různých typů geografických objektů, jako např. silniční síť, zástavba měst, vodstvo, lesy, chráněné oblasti, územní členění, výškopis reprezentovaný vrstevnicemi, atd. Novelou zákona č. 200/1994 Sb. vstoupilo v platnost bezplatné poskytování dat a mapových služeb ZABAGED pro potřeby soudů, správních úřadů a orgánům veřejné správy. V práci využiji například data silnic, s rozdělením na jednotlivé třídy, vrstvy ulice, železnice, zástavba, sídla, vodní toky, vodní plochy, lesy, apod.


23

Mapové služby Portálu veřejné správy Mapový server Geoportal.cenia.cz nabízí uživatelům veřejné správy i široké veřejnosti možnost využívat územně vázané a popsané informace, které vznikly působením přírody nebo člověka na území České republiky. K dispozici je mnoho kategorií tematicky zaměřených dat, jako např. data o životním prostředí, o kvalitě koupacích vod, dopravě nebo hlukové mapy. Webové rozhraní tvoří aplikace umožňující interaktivní práci s mapou. Zřizovatelem mapového serveru Portál veřejné správy je Ministerstvo vnitra ČR. Provozovatelem je Ministerstvo přírodního prostředí, samotný provoz zajišťuje Česká informační agentura životního prostředí – CENIA (Cenia, 2006). V březnu 2011 byl ukončen provoz tohoto serveru a roli mapových služeb převzal geoportál INSPIRE. Národní geoportál INSPIRE INSPIRE – nebo-li INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe je iniciativou Evropské komise. Cílem je vytvoření evropské infrastruktury prostorových dat, zaměřených především na životní prostředí, které budou sloužit pro podporu politik EU. Tato iniciativa je zakotvena ve směrnici Evropské komise a Rady a do české legislativy převedena novelou zákona 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Povinností vyplývající z této novely je také zřízení Národního geoportálu INSPIRE, který bude přístupný široké veřejnosti. Geoportál by měl být plně funkční od roku 2012 (Hradec, 2010). Již nyní obsahuje širokou škálu dat převzatou z Cenie, kterou od dubna 2011 zcela nahradil. ArcČR 500 Digitální vektorová geografická databáze České republiky v měřítku 1:500 000, vytvořená firmou ESRI. Databázi lze rozdělit na tři tematické celky: základní geografické prvky – silnice, železnice, lesy, vodstvo, sídla; administrativní členění – obce, okresy, kraje; a rozšiřující tematické informace – hraniční přechody, veřejná letiště (ArcData, 2003). V práci využiji vrstvy administrativního členění, jako jsou obce a jejich území. POI.cz „Points Of Interest“ („body zájmu“) je webový server, kde nalezneme databázi zájmových bodů v České a Slovenské republice. Tato databáze je vytvářena skupinou dobrovolníků především pro využití navigačními přístroji. V databázi najdeme např. hrady, zámky, restaurace, bankomaty, čerpací stanice. Data ORP Kyjov Odbor územního plánování v Kyjově disponuje daty ZABAGED a územně analytickými podklady (ÚAP) pro tvorbu územních plánů. Bohužel dochází ke střetu výkonu státní správy a samosprávy a data ÚAP jsou určena pouze k územnímu plánování, proto je nemohou využívat odbory městského úřadu k výkonu samosprávy.

24


Tištěné mapy SHOCart – toto kartografické vydavatelství je v současnosti největším vydavatelem cykloturistických map a průvodců. Mezi základní tituly vydavatelství patří (SHOCart, 2003): 1. Cykloatlas Česko 1:100 000 – komplexní mapové dílo o cykloturistice v ČR, nabízí rozsáhlé mapové podklady a mnoho typů na výlety a dovolené. 2. Cykloturistické mapy 1:75 000 – jednostranné mapy se zvýrazněnými cyklotrasami, v informační brožuře navíc popis doporučených tras i s výškovým profilem. 3. Cykloprůvodci – mapové brožury popisující některé dálkové i regionální cyklotrasy. 4. Regionální a propagační mapy – firma poskytuje svá data i jako podklady pro některé regionální a propagační mapy, jako např. Moravské vinařské stezky – Cyklostezky na Kyjovsku či Turistická mapa Slovácko. Klub českých turistů – od roku 2000 vydává dceřiná společnost KČT TRASA, s. r. o. Cykloturistické mapy v rozlišení 1:100 000. „Kvůli velkému měřítku nejsou příliš vhodné pro individuální plánování výletů mimo cykloturistické značení“ (SHOCart, 2003).

Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku

25

4 Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku Internet zprvu sloužil jen pro přenos textových zpráv, postupem času si však lidé chtěli vyměňovat i obrázky, fotografie, videa. S tímto trendem se začaly objevovat na webových stránkách také mapy. Ty byly pouze ve formě obrázků a náhledových map (nejčastěji ve formátu JPEG či GIF), které si uživatel mohl stáhnout a případně vytisknout. Přibližování takových obrázků bylo doprovázeno nutnou ztrátou ostrosti, a proto postupný vývoj vedl k vytvoření aplikací, které umožňují interaktivní práci s těmito dříve pouze statickými obrázky – začaly vznikat mapové servery. „Mapový server je program zpracovávající geografická data fungující na architektuře klient-server“ (Čepický, 2005). Klient pošle na server dotaz s požadovanými vrstvami a souřadnicemi daného území, mapový server přijme požadavek a získá odpovídající data z datového zdroje. Z těchto dat vytvoří mapový výstup odpovídající požadovaným vrstvám a zašle jej zpět klientovi, buď ve formě obrázku, celé HTML stránky nebo jako výsledek dotazu do databáze. Hlavní výhody mapových serverů oproti náhledovým mapám jsou: • manipulace s mapovým výřezem zvětšením/zmenšením mapy, • výběr různých map – vektorová, rastrová mapa, tematické mapy (turistická, cykloturistická), • výběr zobrazovaných vrstev, • vyhledávání adres, • plánování trasy, • značka v mapě jako webový odkaz, • vytvoření zájmových bodů, přiřazení fotografií, • možnost uložení, vytištění mapy.

4.1 Mapové servery pro cykloturistiku Na českých webových stránkách je několik mapových portálů, které kromě základní mapy nabízí i zobrazování cykloturistických a turistických tras. Jedná se o velké informační portály jako je Seznam.cz nebo iDnes.cz, existují však i servery zcela zaměřené na cykloturistiku. Hlavně kraje se snaží o propagaci cykloturistiky, a proto vytváří cykloturistické portály, kde často můžeme nalézt i interaktivní mapy. Cykloserver Dostupné na WWW: www.cykloserver.cz/cykloatlas/ Zdroj dat: Google, SHOCart, T-mapy, Turistika.cz, www.PrahouNaKole.cz

26


Cykloserver nabízí dynamickou cykloturistickou mapu České republiky a Slovenska v devíti měřítkách až do velikosti 1:25 000. Umožňuje kreslení tras po přímých čarách přímo do mapy a následné generování výškového profilu, délky, převýšení a export trasy do GPX formátu. Nepodporuje automatický plánovač tras, uživateli je zde však zakresleno mnoho doporučených tras vedoucí i mimo značené cyklotrasy. Můžeme si vybrat z některých vrstev, které chceme zobrazit, např. turistické zajímavosti (ze serveru turistika.cz), objekty Cyklisté vítáni, nebo uložené výlety. Novinkou je další úroveň mapy, která bude obsahovat podrobnější plány měst s doporučenými trasami (zatím pouze Praha). Dalšími funkcemi je vyhledávání, vytvoření zájmových bodů, import z GPX formátu, zobrazení GPS souřadnic, tisk mapy. Ve značení odlišuje cyklotrasy a cyklostezky, cyklotrasy jsou označeny svými názvy, rozlišuje povrch tras (zpevněný, nezpevněný, náročný povrch). Pokud uživatel najde chybu v mapě, má také možnost ji nahlásit. Cykloportál Jižní Moravy Dostupné na WWW: www.cyklo-jizni-morava.cz Zdroj dat: neuveden Druhý portál zcela zaměřený na cykloturistiku tentokrát na Jižní Moravě zobrazuje cyklotrasy od Greenways, dálkových tras po regionální trasy. Na serveru můžeme vybrat trasu dle jejího názvu nebo zadat odkud kam chceme jet (případně přes co) a zobrazí se nám itinerář cesty. Můžeme zde také zvolit typ povrchu, jaký preferujeme, obtížnost trasy, nebo například zda chceme i zpáteční cestu. V itineráři se zobrazuje celková délka trasy, jednotlivé průjezdní body s počtem najetých kilometrů a směrem odbočení, volitelnou položkou jsou pak zájmové body. Na záložce „Zobrazení zájmových bodů“ vybíráme, které body chceme nechat zobrazovat. Je možné nechat si zobrazit schéma převýšení, stáhnout data o trase ve formátu GPX nebo veškeré informace o trase (mapu, itinerář i výškový profil) vytisknout. Při velkém přiblížení se zobrazí fotomapa. iDNES Dostupné z WWW: www.mapy.idnes.cz Zdroj dat: PLANstudio s. r. o. Mapová služba na portálu iDNES nabízí výběr mezi podrobnou mapou ČR (zdroj dat PLANstudio), satelitní mapou nebo mapou světa (zdroj mapových podkladů Google). U podrobné mapy ČR dále můžeme určit, zda chceme zobrazit cyklotrasy, turistické trasy nebo lyžařské stopy, využít můžeme také měření vzdáleností bodů, které určíme kliknutím myši v mapě. Na pravé straně prohlížeče se zobrazuje nástrojová lišta, kde máme možnost vybrat jednotlivé turistické cíle, které chceme, aby se v mapě zobrazovaly, je zde umístěn vyhledávač a také plánovač tras. Plánovač navíc umožňuje vybrat způsob dopravy, tedy zda cestujeme autem nebo na kole. Cyklotrasy jsou popsány čísly nebo zkratkami regionálních názvů.


27

Mapy.cz Dostupné na WWW: www.mapy.cz Zdroj dat: SHOCart, PLANstudio, GEODIS Brno Na mapovém serveru portálu Seznam.cz máme na výběr z několika map: základní, turistická, fotomapa, historická mapa 1836–1852 a fotomapa 2002– 2003. Na turistické mapě můžeme zobrazit turistické trasy, cyklostezky, fotografie, stínovaný reliéf, dopravní omezení na silnicích i počasí v České republice a nejbližším příhraničí. Dále nabízí také vyhledávání, měření vzdáleností, plánovač trasy i pro kola. Zajímavou funkcí je odkaz „Najdi v okolí“, který vyhledá v okolí zadaného bodu např. lékárny, čerpací stanice nebo turistické cíle. Navíc jsou barevně odlišeny a značkou označeny vybudované cyklostezky a svými značkami vyznačeny regionální cyklotrasy. amapy.centrum.cz Dostupné na WWW: www.amapy.centrum.cz Zdroj dat: DPA s. r. o. Portál Atlas.cz nabízí znovu tři základní typy map – základní, leteckou a turistickou. Turistická mapa zobrazuje jak turistické, tak cykloturistické trasy. Vyhledávání, měření vzdálenosti a zjištění souřadnic GPS je samozřejmostí. Plánovač tras tentokrát nepodporuje vyhledávání tras pro kola. Užitečnou funkcí může být umístění vlastních bodů do mapy, které můžeme pojmenovat a pak snadno v mapě vyhledat. Velkým nedostatkem je, že není možné vypnout zobrazované vrstvy a také, že nejde na stránkách najít legendu. Trekview Dostupné na WWW: www.trekview.cz Zdroj dat: SHOCart, Google Další webové stránky nabízející interaktivní mapu celého světa a turistickou mapu České republiky s vyznačenými cyklotrasami. Nabízí funkce ručního plánování trasy (podobně jako Cykloserver), prohlížení projetých tras exportovaných z GPS, výškový profil tras, navíc obsahuje velmi pěkné satelitní mapy. Bikemap Dostupné z WWW: www.bikemap.net Zdoj dat: Google, Open Street Net, Open Cycle Net Původní německý program, přeložený do češtiny, obsahuje velkou sbírku cyklistických tras celého světa, dále in-line trasy nebo například běžecké trasy. Můžeme si nechat zobrazit další informace, např. webové kamery, fotografie, počasí, ubytování nebo články z Wikipedie. Uživatelé mohou vytvářet a sdílet trasy. Vytváření tras je ulehčeno funkcí „magnet“, díky níž čára kopíruje existující silnice. Trasu můžeme nahrát z GPS, nebo exportovat do formátu GPX nebo KML (pro GoogleEarth).

28


5 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 5.1

Kyjovsko

Kyjovsko, součást Jihomoravského kraje, se rozprostírá jihovýchodně od Brna, centrum regionu město Kyjov leží asi 50 km od Brna. Etnograficky spadá do regionu Slovácko a stejně tak patří do Slovácké vinařské podoblasti. Největším městem Kyjovska a přirozeným kulturním a správním centrem je město Kyjov, obec s rozšířenou působností, do jehož správního území spadá 41 obcí. Na území Kyjovska je několik aktivních mikroregonů: Babí lom, Nový Dvůr, Ždánicko, Bzenecko, Moštěnka, Podchřibí a Hovoransko. Region má dobré podmínky pro cykloturistiku, je spíše rovinatého charakteru s mírným zvlněním Kyjovské pahorkatiny, jen na severu jsou větší stoupání do Chřibských lesů. Území patří mezi nejteplejší části České republiky, a proto můžeme očekávat při letních výletech na kole teplé slunečné počasí jen s občasnými přeháňkami.

Obr. 4

Lokalizace regionu Kyjovsko v rámci Jihomoravského kraje


29

5.2 Atraktivity cestovního ruchu na Kyjovsku V regionu se nachází mnoho zajímavostí a atraktivit, ať už přírodního či kulturně historického charakteru. Za zmínku zajisté stojí tradiční vinařství, jehož počátky se datují do 13. století, a mnoho folklorních akcí, odehrávající se během celého roku. Nejvýznamnější památkou regionu je Státní zámek Milotice, který se nachází asi 6 km jižně od Kyjova na okraji stejnojmenné obce Milotice. Dalšími významnými památkami jsou Renesanční radnice, Renesanční zámeček a Kostel Nanebevzatí Panny Marie v Kyjově, poutní empírový Kostel sv. Anny v Žarošicích, Židovský hřbitov v Dambořicích, Zámek a Vrbasovo muzeum ve Ždánicích, Zámek a zříceniny hradu ve Bzenci. V každé obci se nachází několik památek místního významu, především sakrální stavby jako jsou kostely, kapličky, zvonice, boží muka, kříže a památníky. Nejstarší kostely najdeme v obcích Kostelec a Bohuslavice. Historii zdejšího osídlení dokládá několik archeologických míst, jako je sídliště u Věteřova nebo mohylové pohřebiště u Čeložnic. Nachází se zde také pozůstatky slovanských hradišť a tvrzí. Významná je tradice vinařství, v mnoha obcích se zachovalo několik historických sklepů nebo sklepních uliček, např.: sklepní areál Šidleny v Miloticích, Areál Na Šištótě v Kyjově, Habánské vinné sklepy ve Vracově a sklepní uličky v Hovoranech, Bzenci, nebo Vacenovicích. Z přírodních památek můžeme jmenovat Přírodní rezervaci Horky a Písečný rybník (Milotice), Národní přírodní památku Váté písky (Bzenec), Přírodní památku Bohuslavické stráně (Bohuslavice), Přírodní památku Osypané břehy a Vojenské cvičiště (Bzenec), Přírodní rezervaci Moravanské louky (Moravany) a mnoho dalších menších lokalit a významných stromů (např. Bzenecká lípa, Žilkův dub). Pro cyklisty je také dobré znát, kde se nachází jednotlivá zařízení certifikovaná značkou Cyklisté vítáni. Mohou to být restaurace, ubytovny, ale i kulturní objekty, které nabízí služby cyklistům, jako je úschova kola, drobné opravy, lékárnička, atd.

30


Obr. 5

Přírodní památky v jihovýchodní části území Kyjovska

5.3 Cykloturistika ve sledovaném regionu 5.3.1

Cyklotrasy regionu Kyjovsko

Síť cyklotras na Kyjovsku je poměrně hustá. V regionu jsou vyznačeny trasy Klubu českých turistů a Moravské vinařské stezky. Na některou z cyklotras je napojena každá obec regionu, cyklisté tak mohou najít tu nevhodnější trasu, dle svých zájmů a dle náročnosti stezky. Cyklotrasy značené KČT Kyjovskem prochází několik tras značených Klubem českých turistů. Jsou to jak dálkové trasy, tak místní, které vedou převážně lesy Chřibů a Ždánickým lesem. • Trasa č. 412 – začíná na vrchu U Slepice ve Ždánickém lese, kde se rozchází s trasou č. 473 a dále pokračuje přes Lovčice, Nechvalí, Ostrovánky, Bukovany, Kyjov a Milotice do Dubňan.


31

• Trasa č. 473 – Kyjovskem prochází přes hřebeny Ždánického lesa a vede přes Mouchnici do Koryčan. • Trasa č. 5150 – trasa začíná ve Starém Městě a do Kyjovska zasahuje jen ve Vřesovicích. Prochází Chřibskými lesy, zajímavostí na trase je zřícenina hradu Cimburk, Kozel nebo Kazatelna. • Trasy č. 5095 a č. 5096 – místní trasy, které prochází Ždánickým lesem a tvoří jakési odbočky z trasy č. 473.

Obr. 6

Síť cyklotras značených Klubem českých turistů na Kyjovsku

Moravské vinařské stezky Kyjovsko je součástí vinařské oblasti Morava, podoblast Slovácká, a i obce Kyjovska se zapojily do projektu Moravských vinařských stezek, které mají podpořit vinařství na Jižní Moravě. Kyjovskem prochází tyto trasy Moravských vinařských stezek (Grombíř, 2010): • Moravská vinná – páteřní trasa vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště, prochází Vacenovicemi, Miloticemi, Kyjovem, Vlkošem, Vracovem, Bzencem, Domanínem a Těmicemi.

32


• Kyjovská vinařská stezka – 85 km dlouhá trasa spojuje většinu obcí Kyjovska, prochází kopcovitou krajinou s maximálním převýšením 250 metrů, řadí se mezi náročnější trasy. • Bzenecká vinařská stezka – nejkratší trasa dlouhá pouhých 26 km vede rovinami Dolnomoravského úvalu, lehce sjízdná za každého počasí. • Mutěnická vinařská stezka – trasa dlouhá 65 km spíše rovinatého charakteru s mírným zvlněním Kyjovské pahorkatiny, většinou vede po zpevněných polních cestách.

Obr. 7

Síť Moravských vinařských stezek na Kyjovsku


5.3.2

33

Cyklostezky na Kyjovsku

Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů a zlepšení jejich zážitků z projížděk na kole se i na Kyjovsku začaly budovat cyklostezky. Největší iniciativu vyvíjí v tomto směru mikroregiony ve spolupráci s městem Kyjov. Nejaktivnějším je zatím Mikroregion Nový Dvůr, který se zasadil o vybudování asi 5 km cyklostezek na svém území. Informace o cyklostezkách mi poskytl odbor rozvoje města na Městském úřadě v Kyjově a jednotlivé mikroregiony. Některé informace se mi bohužel nepodařilo získat nebo jsou pouze orientační. Vybudované cyklostezky: • Kyjov–Skoronice o Délka: 542 m na k.ú. Kyjov, 500 m na k.ú. Skoronice o Náklady: 1,452 mil Kč úsek na k.ú. Kyjov o Cyklostezka propojuje obec Skoronice a Kyjov a navazuje na tvorbu cyklostezek pod záštitou Mikroregionu Nový Dvůr. Výstavba se uskutečnila na přelomu let 2008–2009. • Kyjov–Skoronice – propojení č. 1 od sil. II/432 směr Milotice o Délka: 604 m o Náklady: 1,420 mil. Kč o Stavba realizovaná v roce 2010 napojuje cyklostezku Kyjov– Skoronice na silnici II/432 u výjezdu z Kyjova směrem na Milotice. • Milotice–Dubňany o Délka: 382 m o Cyklostezka sleduje trasu Mutěnické vinné stezky a bude spojovat areál vinných sklepů Šidleny s Dubňany. Zatím je postaven jen krátký úsek v areálu Šidlen. • Milotice–Svatobořice-Mistřín o Délka: 1 961 m o Cyklostezka začíná před Milockým zámkem a pokračuje směrem na Svatobořice-Mistřín po Mutěnické vinařské stezce. Plánuje se její prodloužení až do obce Svatobořice-Mistřín. • Kelčany–Vlkoš o Délka: 3 600 m o Cyklostezka vznikla v rámci pozemkových úprav obcí Kelčany a Vlkoš. • Vracov–Bzenec o Délka: 4 420 m

34


• Bzenec o Délka: 720 m • Vlkoš–Vracov o Délka: 2 280 m Plánované cyklostezky: • Kyjov–Skoronice – propojení č.2 od silnice I/54 směr Vracov o Délka: 820 m o Předpokládané náklady: 1,5 mil. Kč o Plánovaná cyklostezka, která by napojila cyklostezku Kyjov– Skoronice na východní výjezd z Kyjova směrem na Vracov. • Kyjov–Bohuslavice–Mouchnice o Délka: 7 021 m o Předpokládané náklady: 39,9 mil. Kč o Hlavním důvodem výstavby je propojení Kyjova s jeho městskou částí Bohuslavice, s přesahem do katastru obce Mouchnice. Navržená stezka vede turisticky atraktivním územím a umožní přístup na území Ždánického lesa a Chřibů. • Kyjov–Svatobořice-Mistřín o Délka: 1 470 m o Předpokládané náklady: úsek na k.ú. Kyjov 2,920 mil. Kč o Tvorba cyklostezky vychází z plánované rekonstrukce silnice II/422 Kyjova do Svatobořic-Mistřína. Záměr zatím pozastaven, kvůli neujasněným investičním záměrům v průmyslové zóně Traktorka (na výjezdu z Kyjova směrem na Svatobořice-Mistřín). • Mutěnka o Délka: 12 990 m o Předpokládané náklady: 55,6 mil. Kč o Vybudování cyklostezky na bývalé železniční trati spojující Kyjov, Svatobořice-Mistřín, Dubňany a Mutěnice. • Ždánice–Uhřice u Kyjova o Délka: asi 9 500 km o Předpokládané náklady: 20 až 25 mil. Kč o Mikroregion Ždánicko plánuje vybudování cyklostezky na části bývalé trati ze Ždánic do Klobouků u Brna. Projekt je již v přípravné fázi, mikroregionu se podařilo odkoupit pozemek dráhy od Českých drah, nemají však ještě finanční zajištění tohoto projektu.


35

• Ježov–Vřesovice o Délka: asi 5 km o Předpokládané náklady: 6 mil. Kč o Vybudování cyklostezky, která by spojovala obce Kyjovské pahorkatiny s Chřibami, je aktivitou Mikroregionu Podchřibí. Zatím realizace projektu zastavena kvůli nedostatku finančních prostředků. Výhledy bez finančního určení: • Skoronice–Vlkoš o Délka: 1 km o Další prodloužení cyklostezky Kyjov–Skoronice směrem na Vlkoš. Půjde o úpravu již existující zpevněné cesty. • Milotice–Šidleny (silnice III/43116) o Délka: 860 m • Šidleny–Dubňany o Délka: 400 m (na území Kyjovska) • Milotice (parc. č. 2720) o Délka: 1 380 m • Vacenovice–Ratíškovice o Délka: 1 140 m • Vracov–Těmice o Délka: 2 km • Domanín–Ořechov

5.4 Návrh úpravy sítě cyklotras a cyklostezek 5.4.1

Návaznost cyklotras a cyklostezek na atraktivity CR

Při tvorbě cyklotras a cyklostezek je třeba brát v úvahu zajímavosti, které po cestě může turista shlédnout. Tyto pak vytváří bodovou síť, kterou je potřeba vhodně propojit. Protože každou obcí prochází některá z cyklotras, myslím, že jejich síť už není potřeba nijak zhustit. Do 100 m od cyklotras se nachází skoro 75 % všech mnou zaznamenaných významných atraktivit (chráněné území, kostely, zámky, hradiště, atd.) a téměř 90 % zajímavostí místního významu (kříže, pomníky, památné stromy, atd.). Návrhem na zlepšení by bylo vytvoření kratších odboček, které by vedly přímo k určité zajímavosti, nebo odklonění cyklotrasy na nově vytvářené cyklostezky.

36


Odbočky ze značené cyklotrasy k významnějším cílům, mohou být prováděny pomocí modifikované směrové tabule IS 19, informující o cíli, směru a vzdálenosti odbočky (v desetinách kilometru). Na značce není umístěno číslo cyklotrasy ale pouze symbol kola. Značení odboček zatím není oficiálně uvedeno ve Vyhlášce 30/2001 Sb., ale KČT usiluje o její zařazení (Markvart, 2001). Počet vybudovaných cyklostezek je zatím minimální, jde spíše o propojení sousedících obcí bez větší regionální koncepce. Při jejich budování vycházely obce z projektu Moravských vinařských stezek, které se staly základem pro všechny zatím vybudované cyklostezky. Můžeme říci, že spojují vinařsky významné lokality, nicméně v jejich těsné blízkosti se nachází jen několik křížů a sloupů kulturního významu, vinohrady a někde i vinné sklepy. Obce by měly více přemýšlet o vytváření cyklostezek také v intravilánu obcí, čímž by se provázaly jednotlivé atraktivity nejen cyklotrasami, ale také účelovou komunikací. Bohužel rozšíření komunikací uvnitř obcí není dost často možné, kvůli malému prostoru mezi silnicí a obydlími. 5.4.2

Návrh rozšíření sítě cyklostezek

Současná délka sítě cyklostezek na Kyjovsku je nízká, do budoucna je však naplánované rozsáhlé rozšíření, o které se zasazují hlavně jednotlivé mikroregiony. Přesto jsou některé cesty opomíjeny a já tak mohla navrhnout několik možností, jak ještě lépe využít potenciálu regionu. Tvorbu návrhů jsem konzultovala s vedoucím Informačního centra města Kyjov Lukášem Plachým, Dis., který je dobře obeznámen se stavem stávajících cest a také s přáními a zájmy cykloturistů, kteří navštěvují informační centrum. Vytvořila jsem šest hlavních návrhů, které by mohly být další možností rozšíření cyklostezek poté, co se realizují plánované projekty. Návrh č. 1 a 2: Kyjov–Sobůlky a Svatobořice-Mistřín–Strážovice Délka: 2 570 m (Svatobořice-Mistřín–Strážovice), 2 780 m (Kyjov–Sobůlky) Jednou z hlavních priorit bylo vytvořit cyklostezku, která by obešla velmi frekventovanou silnici I/54 ve směru Slavkov u Brna–Uherské Hradiště. Směrem na východ od Kyjova jsou postaveny už tři cyklostezky, které tuto silnici pro cyklisty zcela nahrazují, proto jsem se zaměřila na část silnice na západ od města. Problematický je především úsek mezi Kyjovem a Strážovicemi, který byl rekonstruován, ale s vytvořením alespoň jízdního pásu pro cyklisty se při této rekonstrukci nepočítalo. V úvahu by přicházela dvě řešení. První je vytvoření cyklostezky ze Svatobořic-Mistřína z polní cesty, po které v současnosti vede zelená turistická značka. Tato cyklostezka by se dala lehce navázat na plánovanou cyklostezku Mutěnku, a tím vytvořit propojení Kyjov–Strážovice. Další možností by bylo vybudování cyklostezky Kyjov–Sobůlky, která by odbočovala ze silnice III/4301 na Bukovany a dále vedla po stávající polní cestě. Po jejím vytvoření by se na ni mohla odklonit také Kyjovská vinná stezka z Kyjova do Sobůlek.


Obr. 8

Návrh č. 1: cyklostezka Kyjov–Sobůlky

Obr. 9

Návrh č. 2: cyklostezka Svatobořice-Mistřín–Strážovice

37

38


Návrh č. 3: Strážovice–Věteřov Délka: 1 850 m Cyklostezka, doplňující předchozí návrh, vede ze Strážovic do Věteřova po Kyjovské vinné stezce. Tato stezka by zpříjemnila sjezd a hlavně výjezd cyklistů na kopec Babí lom a umožnila cyklistům vyhnout se alespoň části vytížené silnice I/54.

Obr. 10

Návrh č. 3: cyklostezka Strážovice–Věteřov


39

Návrh č. 4: Milotice–Vracov Délka: 3 120 m Protože se v Miloticích nachází nejvýznamnější památka regionu – Státní zámek Milotice, a mnoho dalších zajímavostí, považuji za důležité její propojení s co nejvíce okolními obcemi. Tato cyklostezka by odbočovala ze silnice směrem na Kyjov, procházela kolem Přírodní rezervace Písečný rybník a Doubravou směřovala k Vracovu.

Obr. 11

Návrh č. 4: cyklostezka Milotice–Vracov

40


Návrh č. 5: Vacenovice–Šidleny Délka: 3 469 m Návrh navazuje na jednu z plánovaných cyklostezek mezi Vacenovicemi a Ratíškovicemi. Jde o rozšíření směrem na Šidleny do Milotic. Trasa by vedla kolem Přírodní rezervace Horky a částečně po cyklotrase č. 412.

Obr. 12

Návrh č. 5: cyklostezka Vacenovice–Šidleny


41

Návrh č. 6: Žádovice–Hýsly Délka: 1 790 m Vytvoření cyklostezky spojující sousedící obce Žádovice a Hýsly. Cyklostezka částečně sleduje Kyjovskou vinnou stezku, na trase se nachází rozhledna Johanka, ze které je výhled do širokého okolí.

Obr. 13

Návrh č. 6: cyklostezka Žádovice–Hýsly

42


Další návrhy: • Kelčany–Žádovice (1 060 m): Jednalo by se o úpravu zpevněné cesty, která je v současné době špatně sjízdná, kvůli havarijnímu stavu povrchu. Po této cestě vede Kyjovská vinná stezka a její úprava by značně přispěla k pohodlí cyklistů. • Cyklostezka na Naučné stezce Ždánice–Lovčice–Haluzická hájenka (1 600 m): ve Ždánickém lese je mnoho zpevněných cest v severní části území, kvůli těžbě ropy a zemního plynu, tato cyklostezky by propojovala Ždánice s těmito cestami. 5.4.3

Předpokládané náklady

Prvním zdrojem dat pro vyhodnocení nákladů mi byl materiál poskytnutý odborem rozvoje města – Položkový rozpočet cyklostezky Kyjov–Skoronice. Tato část cyklostezky měří 542 m a náklady na její vybudování činily 1,420 mil Kč. Pro potřeby práce jsem z tohoto rozpočtu vyčlenila položky povrch komunikace, která je nejvyšší částkou rozpočtu, a značení, které je nutná minimálně na začátku a konci každé cyklostezky. Tab. 3

Relevantní položky rozpočtu cyklostezky Kyjov–Skoronice

Název položky Podklad ze štěrkopísku ŠP tloušťky 18 cm Podklad ze štěrkodrti ŠD tloušťky 11 cm Podkl. obal kam OKJ I tl70mm do3m Montáž svislých dopr. značek na sloupky, konzoly Značka reflexní příkazová C3-10 50 cm typ AL- I Sloupek pro DZ

MJ m2 m2 m2 kus kus kus

cena/M J 112,80 96,60 307,20 396,00 882,00 1 392,00

Podle těchto položek vychází cena za m2 cyklostezky na 516,60 Kč. Pokud uvažujeme průměrnou šířku cyklostezek 3 m, jeden kilometr cyklostezky by stál 1 549 800 Kč. V tomto výpočtu jsou však zahrnuty pouze náklady na materiál povrchu cyklostezky, nejsou zahrnuty stavební práce. Druhým materiálem pro určení nákladů mi byl dokument Technologie konstrukcí cyklistických tras a komunikací, realizovaný v rámci Národního programu výzkumu 2007–2011 MD ČR (Martinek a kol., 2009). Zde se uvádí stavební náklady, s využitím ceníků Ústavu racionalizace ve stavebnictví (pouze základní ceny), na cyklostezku s asfaltovým povrchem ve výši 810 Kč/m2, tedy 2 430 000 Kč/km. Pokud ovšem zvážíme skutečně vynaložené náklady na cyklostezky vybudované v Jihomoravském kraji (kapitola 2.2 výše zmíněného dokumentu) a zprůměrujeme je, dostaneme částku 1 626 Kč/m2, 4 878 000 Kč/km.


43

K poslednímu porovnání cen můžeme použít data Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Podle těchto dat v roce 2009 dosáhla průměrná cena cyklostezky (průměr ze 47 podaných projektů) výše 1 910 Kč/m2, 5 730 000 Kč/km bez DPH. Tab. 4

Odhad cen jednotlivých návrhů cyklostezek

Název cyklostezky Svatobořice-Mistřín – Strážovice Kyjov – Sobůlky Strážovice – Věteřov Milotice – Vracov Vacenovice – Šidleny Žádovice – Hýsly

cena (Kč/m) 2430,0 4878,0

délka (m)

1549,8

2 570

3 982 986

6 245 100

12 536 460

14 726 100

2 780 1 850 3 120 3 469 1 790

4 308 444 2 867 130 4 835 376 5 376 256 2 774 142

6 755 400 4 495 500 7 581 600 8 429 670 4 349 700

13 560 840 9 024 300 15 219 360 16 921 782 8 731 620

15 929 400 10 600 500 17 877 600 19 877 370 10 256 700

5730,0

Vidíme, že jednotlivé částky se od sebe rapidně liší. To může být ovlivněno dalšími stavebními prvky, jako jsou mostky, propustky, lávky, které byly součástí vzorku cyklostezek, z něhož byla vytvářena průměrná cena. Při stanovení nákladů na výstavbu cyklostezky bych vycházela z údajů Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Tyto údaje odpovídají současným cenám za materiál, nebyl by ani problém získat data o dalších inženýrských objektech, které zvyšují cenu stavby.

5.5 Tvorba mapy Informační centrum města Kyjov využívá v papírové podobě několik map, které prodává nebo poskytuje zdarma návštěvníkům IC, ať už to jsou mapy od SHOCartu, KČT, mapy Moravských vinařských stezek, nebo propagační mapa Slovácka, či ve vlastní režii zpracované tipy na výlety na Kyjovsku s mapovými podklady. Bohužel stále chybí jakákoli mapa v elektronické podobě, kterou by mohli pracovníci IC vystavit na webových stránkách a využívat při běžné práci. Proto jsem vytvořila alespoň obrázkové výstupy z mé práce v ArcMap a tyto poskytla informačnímu centru. Při tvorbě mapy jsem vycházela z podkladových dat, které jsem získala z výše zmíněných zdrojů, nejdůležitějšími byly data ZABAGED a ArcČr 500. Bodovou vrstvu atraktivit jsem v ArcMapu vytvořila, protože jsem nenašla žádná vyhovující data poskytovaná zdarma. Jako podklad pro jejich zakreslení mi sloužily vlastní znalosti, ověření v terénu a mapy dostupné na internetu a v Informačním centru města Kyjov. Pro další rozšíření atraktivit o doprovodné služby (ubytování, stravování, bankomaty, čerpací stanice, …), by se dalo využít dat ze serveru Poi.cz.

44


Další důležitou vrstvu, cyklotrasy, jsem získala ve formátu .gpx na Cykloportálu Jižní Moravy (ww.cyklo-jizni-morava.cz). Ty jsem převedla do formátu .shp, vložila do projektu a upravila jejich odchylky pomocí funkcí „spatial adjustement“ a „editor“ úpravou jednotlivých bodů. Moravské vinařské stezky jsem odlišila barvou jejich oficiálního značení, cyklotrasy KČT jsem vyznačila fialovou barvou s popisy na liniích. Liniovou vrstvu cyklostezek jsem také vytvořila, přičemž jsem využívala funkce přichytávání k objektům (převážně k silnicím, cestám a pěšinám). Pro účely práce jsem barevně odlišila cyklostezky vybudované, plánované a vlastní návrhy. Pomocí těchto dat jsem vytvořila tematickou mapu, která musí obsahovat určité prvky, aby splnila základní kartografická pravidla. Základními kompozičními prvky, které musí mapa obsahovat vždy, jsou (Vojtek, 2011): • název mapy o na první pohled viditelný prvek, obsahuje prostorové a obsahové, popřípadě i časové vymezení mapy, o vytvářená mapa ponese název Cyklotrasy a cyklostezky na Kyjovsku, • měřítko o používá se v grafické nebo textové podobě, o měřítko mapy jsem zvolila 1:40 000, • legenda o musí splňovat základní pravidla: úplnost, jednoznačnost, srozumitelnost, uspořádanost a soulad s označením v mapě, • tiráž o obsahuje informace o tvorbě mapy, které zahrnují jméno autora, místo a rok vydání, souřadnicový systém, podkladové zdroje, atd., • mapové pole.


Obr. 14

Legenda mapy Cyklotrasy a cyklostezky na Kyjovsku

45

46

Diskuze a závěry

6 Diskuze a závěry Hlavním cílem této práce bylo hodnocení provázanosti cyklotras a cyklostezek na atraktivity cestovního ruchu v regionu Kyjovsko a následné navržení vhodného umístění nových cyklostezek pomocí Geografických informačních systémů. V práci jsem se nejprve zaměřila na poznání problematiky cykloturistiky a využití geografických informačních systémů v cestovním ruchu. Součástí bylo vyhledání a rozbor mapových serverů na Internetu, které zobrazují cyklotrasy a cyklostezky. Na českých webových stránkách je možné nalézt několik zajímavých serverů, které poskytují interaktivní mapy pro cykloturistiku. Z těch nejzajímavějších bych jmenovala Cykloserver, který nabízí mnoho funkcí, stále se vyvíjí a pro cyklisty se může stát užitečným pomocníkem. Dalším projektem je Cykloportál Jižní Moravy, také zcela zaměřený na cykloturistiku, jehož výhodou je velmi podrobné zobrazení itineráře cesty. Dobrou volbou pro plánování trasy je pak mapový server iDnes, který nabízí plánovač tras pro jízdní kola, funkci, kterou předchozí dva servery nemají. Hlavním úkolem bylo zmapovat jednotlivé cyklotrasy, cyklostezky a atraktivity v regionu. Nejprve jsem si připravila podkladová data, na která jsem následně zakreslila cyklotrasy a vybudované cyklostezky. Data pro zmapování cyklotras jsem získala z výše zmíněného serveru Cykloportál Jižní Moravy, a po krátkých úpravách jsem vytvořila jejich síť na Kyjovsku. Cyklostezek není v regionu mnoho, proto jsem je zaznačila dle vlastních znalostí, s případným ověřením v terénu. Stejně tak jsem zaznamenala atraktivity, jejichž přesnou polohu jsem ověřila ještě na několika mapových serverech. Problematické bylo získání podrobnějších informací o vybudovaných a plánovaných cyklostezkách. Nejvíce dat jsem získala od Bc. Petra Navrátila (odbor rozvoje města Kyjov), který mi poskytl mnoho informací o cyklostezkách na území Kyjovska a některých cyklostezkách budovaných Mikroregionem Nový Dvůr. Další informace jsem se snažila získat s různou úspěšností přímo od jednotlivých mikroregionů, nebo obcí. Nakonec se mi podařilo zmapovat alespoň převážnou většinu plánovaných cyklostezek, bohužel u mnohých chybí dodatečné informace, které mi nebyly poskytnuty. Na základě vymodelované sítě cyklotras, cyklostezek a atraktivit jsem mohla vytvořit návrhy rozšíření cyklistických tras. Protože síť cyklotras propojuje všechny obce regionu a do sto metrů od všech cyklotras se nachází 75 % všech mnou zaznačených významných atraktivit, považuji za zbytečné vytvářet zcela nové cyklotrasy. Možností je pouhé vytvoření odboček z cyklotras k významnějším památkám, případně, po vybudování cyklostezek, odklonění některých cyklotras na ně. Síť cyklostezek jsem, po konzultacích s vedoucím IC Kyjov, rozšířila o dalších šest návrhů. Tři z návrhů směřují západním směrem od Kyjova, protože jsem se snažila vytvořit možnost pro cyklisty objet vytíženou silnici I/54

Diskuze a závěry

47

(Slavkov u Brna–Uherské Hradiště) a zároveň vytvořit propojení na plánovanou cyklostezku Ždánice–Uhřice u Kyjova. Dva návrhy se nachází v okolí obce Milotice, protože se v této obci nachází nejvýznamnější památka regionu (Zámek Milotice) a také řada dalších zajímavostí. Chtěla jsem tak provázat tuto, na atraktivity bohatou obec, s obcemi okolními. Pro jednotlivé návrhy jsem se vyčíslila náklady na vybudování. Využila jsem údajů získaných na MěÚ Kyjov, dále dat z dokumentu Technologie konstrukcí cyklistických tras a komunikací, realizovaný v rámci Národního programu výzkumu 2007–2011 MD ČR. Poslední částí práce bylo vytvoření mapy pro vystavení na webových stránkách Informačního centra města Kyjov a předání jeho pracovníkům. Cyklostezky a cyklotrasy jsou důležitým prvkem cykloturistiky, která se v posledních letech opět stává zajímavou pro turisty, ale i obyvatele obcí, protože jde o levnou formu sportovního vyžití nebo přepravu z místa na místo. Budování cyklostezek je aktuálním tématem, o kterém se mluví hlavně kvůli možnosti získat finanční prostředky z evropských fondů. V této souvislosti vzniklo množství návrhů a projektů na vytvoření cyklostezek a doprovodné infrastruktury pro cyklisty. Co se zatím v regionu Kyjovsko zanedbává, je výstavba cyklostezek uvnitř obcí. Cyklostezka, ve formě jízdního pruhu pro cyklisty nebo stezky s odděleným provozem chodců a cyklistů se nachází jen v Kyjově, Vracově a části Bzence. Bohužel tak dochází k neustálým konfliktům v obcích mezi cyklisty a chodci, nebo hůře automobily. Vytvoření cyklostezek uvnitř obcí by bylo vhodné pro každodenní dojížďku na kole, navíc by provázalo atraktivity uvnitř obce. Bohužel často je problémem nedostatek prostoru na rozšíření komunikací i pro cyklisty. Práce by se dala dále rozšířit o problematiku vytváření cyklostezek uvnitř obcí. Toto téma by však bylo spíše vhodné pro odborně vzdělané na poli projektování komunikací. Zajímavým projektem by mohlo být také vytvoření dynamické mapy pro použití na webových stránkách IC, kde by mohly být dopodrobna zaznačeny jak atraktivity, tak další služby, sídla firem, dopravní objížďky a značení, atd. Pro turisty by mohlo být užitečné i získávání výškového profilu tras. Zajisté by se tak zvýšila návštěvnost webových stránek IC a hodnocení poskytovaných služeb by bylo ještě lepší. Čím více informací může IC poskytnout, tím víc je spokojených zákazníků a roste zájem o destinaci, kterou propaguje. Celkově vytváření cyklostezek a doprovodné cyklistické infrastruktury zvyšuje atraktivitu regionu, kvalitní infrastruktura cestovního ruchu má šanci nalákat nejen domácí, ale i zahraniční turisty. V zahraniční je výstavba cyklostezek běžnou záležitostí a proto pro získání nových návštěvníků by tomu mělo být tak i u nás. Cykloturistika je jednou z forem udržitelného a šetrného cestovního ruchu a proto její rozvoj je v zemědělsky založených prostorách Jižní Moravy velmi vítaný. Mnoho obcí se snaží získat dotace na jejich výstavbu, ať již z národních nebo evropských fondů. Naneštěstí mnoho projektů nezíská finanční zabezpe-

48

Diskuze a závěry

čení a tak se z nich stává jen jakési přání samospráv. Problematické je také vnímání přínosu výstavby cyklostezek, protože samy o sobě nepřináší žádný zisk. Zde přichází na řadu ocenění společenských přínosů, spíše než těch ekonomických. Bohužel ty nejsou tak zřejmé, a proto může být výstavba cyklostezek odrazující. Kyjovsko má ideální podmínky pro cykloturistiku. Jeho reliéf je mírně zvlněný, s nenáročnými stoupáními a mírnými sjezdy. Proto sem rádi jezdí lidé méně zdatní v cyklistice nebo rodiny s dětmi a senioři. Síť cyklotras je v tomto regionu rozsáhlá, a proto by se měla využít pro budování další cyklistické infrastruktury. Výstavba cyklostezek v tomto regionu má rozhodně budoucnost.

Literatura

49

7 Literatura ARCDATA PRAHA ArcČr 500: Popis dat (verze 2.0) [online]. [cit. 2011-3-8]. ArcDataPraha, s.r.o., 2003. Dostupné z WWW: . CACH, T. Princip integračních opatření cyklodopravy a novinky v dopravním značení [online] c2010. [cit. 2011-2-4]. Dostupné z WWW: . CENIA: Česká informační agentura životního prostředí [online]. 2006 [cit. 2011-3-2]. Mapový server. Dostupné z WWW: . Cykloatlas Česko 1:100 000, Vizovice: SHOCart, spol. s r. o., 2003. ISBN 807224-414-0. ČARSKÝ, J. MARTINEK, J. Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty [online]. Centrum dopravního výzkumu a ČVUT Praha, 2008 [cit. 2011-26]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-86502-81-6. ČEPICKÝ, J. Mapový server snadno a rychle [online]. 3. 11. 2005, c1998–2011 [cit. 2011-3-9]. Dostupné z WWW: . ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, leden 2006. DAVIS, BRUCE E. GIS: a visual approach. 2. vydání. Cengage Learning, 2001. 438 s. ISBN 0-7668-2764-X. DAVIS, DAVID E. GIS: Jak si vytvářet vlastní mapy. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2000. 112 s. ISBN 80-7226-389-7. DIETHELM A KOL. What is EuroVelo? [online]. 2009 [cit. 2011-2-10]. European Cyclists’ Federation. Dostupný z WWW: . Esri [online]. c2011 [cit. 2011-4-18]. ArcData Praha. Dostupné z WWW: . FORET, M. TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-7157-838-X. GROMBÍŘ, JAN Za vinařskými zážitky. Vydala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. a Region Slovácko, 2010. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HRADEC, JIŘÍ O Inspire [online]. c2010 [cit. 2011-3-8]. Geoportal. Dostupné z WWW: .

50

Literatura

KAZDA, P. Co je Cyklisté vítáni? [online]. c2003-2011 [cit. 2011-2-10]. Dostupné z WWW: . KRTIČKA, L. Úvod do kartografie. 1. Vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2007. 87 s. ISBN 978-80-7368-344-3. MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 141 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-463-9. MACHALOVÁ, J. POKORNÝ, P. Geografické informační technologie pro manažery. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická, Nakladatelství Oeconomica, 2005. 116 s. ISBN 80-245-0864-8. MARTINEK, J. A KOLEKTIV Technologie konstrukcí cyklistických tras a komunikací [online]. 2009, aktualizace 2. 12. 2010 [cit. 2011-5-4]. Dostupné z WWW: . MARKVART, K. Metodika značení cyklotras v České republice: Učební texty pro značkaře [online]. [cit. 2011-5-7]. Vydal Klub českých turistů, 2001. Dostupné z WWW: . NETELER, M. MIKASOVA, H. Open source Gis: a grass GIS approach. 3. vydání. Springer, 2008. 406 s. ISBN 978-0-387-35767-6. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1014-5. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. PENÍŽKOVÁ, LIDMILA Základní báze geografických dat ZABAGED [online]. 6. 10. 2010 [cit. 2011-3-2]. Český úřad zeměměřický a katastrální. Dostupné z WWW: . PROUSEK, T. Praha cyklistická – cyklotrasy [online]. 16. 3. 2009 [cit. 2011-130]. Dostupné z WWW: . RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6. STACH, J. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklistická stezka, cyklostezka [online]. 30. 5. 2008 [cit. 2011-1-25]. Dostupný z WWW: .

Literatura

51

ŠINDELÁŘOVÁ, L. Světové trendy v cestovním ruchu [online]. c2005–2011 [cit. 2011-26-2]. Dostupné z WWW: . TUČEK, J. Geografické informační systémy: Principy a praxe. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998. 424 s. ISBN 80-7226-091-X. UNGERMAN, J. FLAMIK, J. Průvodce programem Zelené stezky Greenways [online]. 2001, c2008-2011 [cit. 2011-2-10]. Dostupné z WWW: . VAJČNEROVÁ, I. Destinační management. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-333-7. VOJTEK, DAVID Tvorba mapy v prostředí ArcGis Desktop [online]. c2011 [cit. 2011-3-5]. Dostupné z WWW: . VRTAL, V. A KOL. Labská trasa – co bude dál? [online]. c2003-2011 [cit. 2011-32]. Dostupné z WWW: . Vyhláška č. 30/2001 Sb, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. WAHLA, A. Obecná geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8. WORLD TOURISM ORGANIZATION World Tourism Barometer [online]. c2011 [cit. 2011-3-15]. Dostupné z WWW: . ISSN 1728-9246. ZÁBRANSKÁ, V. Mezinárodní cykloturistika [online]. 2010 [cit. 2011-5-5]. Studie Mintel 2009. Dostupné z WWW: . ŽÁKOVÁ, R. Cyklostezka nebo cyklotrasa? Jaký je v tom rozdíl? [online]. c20072010, poslední aktualizace 24. 8. 2007 [cit. 2011-1-28]. Dostupné z WWW: .

52

Přílohy

Přílohy

Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu

Recommend Documents