závěrečná zpráva Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku

závěrečná zpráva

Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku

8/2012

Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku © Sociotrendy, 2012

OBSAH

ÚVOD

3

I. odd.

ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ

4

Přehled hlavních výsledků

5

Sociotechnická doporučení

13

Vymezení vybraných pojmů

14

II. odd.

ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ

15

1.

DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU

16

2.

PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI

18

3.

VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

20

4.

INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

24

4.1

Dostatek informací o sociálních službách

24

4.2

Zajišťování informací o sociálních službách

25

4.3

Zajišťování informací o sociálních službách – součet voleb

27

5.

PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN

30

5.1

Potřeba zvláštní pomoci

30

5.2

Problémy s cílovými skupinami

33

6.

PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

37

6.1

Spolupráce se zařízeními sociálních služeb

39

7.

OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

41

8.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

45

9.

TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

47

9.1

Typy požadovaných sociálních služeb podle potřeb obcí

47

9.2

Společensky nejdůležitější sociální služba

54

9.3

Společensky nejdůležitější sociální služba podle spádových oblastí

56

10.

STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ

58

11.

ZMĚNA V PROBLEMATICE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB BĚHEM POSLEDNÍCH LET

59

www.sociotrendy.cz

2 strana | 60 celkem

ÚVOD Cílem průzkumu "Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku", který byl realizován v rámci projektu „Rozvoj sociálních služeb na Kyjovsku, II. etapa“, bylo popsat a aktualizovat situaci v oblasti mapování potřeb zadavatelů sociálních služeb spojených s poskytováním sociálních služeb. Výsledky budou využity v procesu přípravy Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015 a k aktualizaci informačního systému sociálních služeb. Zpráva je členěna do dvou oddílů. V prvním jsou shrnuty výsledky a navržena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny použité analýzy včetně zdůvodnění závěrů.

www.sociotrendy.cz


I. oddíl ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ www.sociotrendy.cz


PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořily obce na území regionu Kyjovska. Z poskytnutých údajů od zástupců obcí byly získány informace, které budou sloužit při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních služeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních služeb v jednotlivých obcích. Výzkumný soubor tak tvořili zástupci obcí náležejících do spádových oblastí regionu Kyjovska, Bzenecka a Ždánicka.Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Žeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice.1 Ve spádové oblasti Ždánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němž jsou kumulovány aktivity týkající se komunitního plánování sociálních služeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to „zadavatele“, „poskytovatele“ a „uživatele“ sociálních služeb. Pokud je z výzkumného souboru Kyjov či jiná obec vyjmuta v rámci statistických zjištění absencí konkrétních údajů, četnostně je tato okolnost zaznamenána jako “vynechaný údaj“. Ve zprávě jsou uváděny i volné odpovědi, což je na odpovídajících místech následně komentováno. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Datová matice obsahovala 41 záznamů a 114 znaků, celkem 4674 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické práce. Obsahovému zpracování byly podrobeny také informace verbálního charakteru. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI Celkově: Starostové obcí byli dotazováni, kdo se v jejich obci zabývá problematikou spojenou se sociálními službami. Konkrétní zjištění: Problematiku zaměřenou na oblast sociálních služeb ve více než dvou pětinách obcí starostové řeší ve spolupráci se spolupracovníkem či jinou institucí. Ve čtyřech obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň. Změna od minulého šetření je v tom, že dvě obce se navíc problematikou zabývají tak, že mají pracovníka, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň, na částečný úvazek. 2. VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové obcí se během své působnosti na úřadě již setkali s některými skupinami občanů, které po nich požadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování 2. Starostové měli i možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Konkrétní zjištění: Porovnáním aktualizovaných údajů z r. 2012 s údaji získanými v minulém šetření z r. 2009 lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, výrazně nezměnila, zůstala 1

Výzkumného šetření se neúčastnila obec Skoronice ze spádové oblasti Kyjovska. V rozmezí známek 1 až 3, kdy známkování číslem 1 znamenalo, že občané náležející do dané cílové skupiny o pomoc žádali často, 2 znamenalo „málokdy“ a 3 znamenalo, že občané o pomoc nežádali.

2

www.sociotrendy.cz


na stejné úrovni ve smyslu, že tyto cílové skupiny žádaly o pomoc málokdy nebo o pomoc nežádaly. Relativně mírné „zhoršení“ ve smyslu četnějšího vyžadování pomoci od úřadů se ukazuje u cílových skupin: občané bez domova, alkoholici, etnické menšiny, osoby s duševním postižením, rodiny s dětmi s postižením a u rodin s nesoběstačným seniorem. Samostatně jsou uvedeny matky samoživitelky, které v r. 2009 sledovány nebyly. Indexy potřebnosti se však v pásmu žádosti „málokdy“ vyskytují v obou výzkumných šetřeních.

3. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Celkově: Množství informací, kteří mají občané o sociálních službách v jejich obci, je téměř polovinou starostů chápáno tak, že občané informace buď rozhodně, nebo spíše mají. Méně než pětina starostů se domnívá, že občané informace „někdy mají, někdy nemají“. Méně než desetina (v r. 2009 se jednalo o desetinu) nedokáže situaci posoudit. Názor na dostatek informací o sociálních službách na Bzenecku a Ždánicku je vyrovnaný, na Kyjovsku převažuje „spíše dostatek“ informací. Porovnáním údajů z předchozího šetření zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Konkrétní zjištění:

Současný způsob získávání informací o sociálních službách Starostové měli možnost volit více informačních zdrojů ve třech výběrech. Zde jsou uvedeny možnosti odpovídající desetině z validních odpovědí. V prvním výběru byly voleny informační zdroje: -‐

Od odborného pracovníka

-‐

Od pracovníka našeho úřadu

-‐

Ze školy, od zaměstnavatele

Ve druhém výběru byly voleny informační zdroje: -‐


-‐

Prostřednictvím informačního centra

-‐

Od odborného pracovníka

Ve třetím výběru byly voleny informační zdroje: -‐


-‐

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

-‐

Prostřednictvím informačního centra

-‐

Mohou používat Internet

www.sociotrendy.cz


Součet voleb Ze součtového znaku zjišťujeme, že informace z oblasti sociálních služeb jsou dle názorů zadavatelů (starostů obcí ) nejčastěji získávány: -‐


-‐

Od odborného pracovníka (lékaře apod.)

-‐

Mohou navštěvovat informační centrum

-‐


4. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN Celkově: Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, že by pro danou skupinu občanů zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, že by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Potřeba zvláštní pomoci Starostové pro své občany potřebují pomoc pro cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“ a „osoby s duševním onemocněním“. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření vyplývá posun k vyšší potřebnosti pomoci u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně o skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Problémy s cílovými skupinami Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „děti a mládež“, „senioři“ a „osoby s duševním onemocněním“, avšak problémy jsou částečné. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření lze zjistit, že situace u cílových skupin se z pohledu zadavatelů služeb změnila a to tak, že starostové by potřebovali řešit závažné problémy pro téměř všechny cílové skupiny. Posun k potřebnosti řešit závažné problémy se objevuje (oproti roku 2009) u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně u skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu řešení „částečných problémů“ v obou výzkumných šetřeních (2012 i 2009). 5. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové byli požádání, aby uvedli, jaký podíl finančních prostředků z rozpočtu obce v samostatné působnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) obec poskytuje do sociální oblasti. Konkrétní zjištění: Necelá třetina obcí (61,5 %; v r. 2009 se jednalo o větší podíl, o více než tři čtvrtiny, 77%) je ochotna „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na zajištění potřebných služeb. www.sociotrendy.cz


„Přivážení“ sociálních služeb Více než třetina obcí (65 %; v r. 2009 méně než třetina obcí , 61%) je ochotna „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na sociálních službách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce službu přivážel. „Vyvážení“ sociálních služeb Jestliže by v obcích byly zajišťovány sociální služby i pro občany z jiných obcí, více než polovina obcí (51,3 %, v r. 2009 necelá polovina obcí) by „rozhodně, či spíše ano“ požadovala finanční přispění na služby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Spolupráce se zařízeními sociálních služeb Obce spolupracují s různými poskytovateli sociálních služeb. Nejčastěji spolupracují s Charitami v Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou a s Charitní pečovatelskou službou ve Ždánici (Oblastní charita Hodonín). Pět obcí se nevyjádřilo a tři obce nespolupracují. 6. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemožnost resp. nedůležitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb. Vypočítané indexy zlepšení umožnily uspořádat požadované okolnosti podle pořadí důležitosti. Konkrétní zjištění: Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních služeb zlepšilo v níže uvedeném pořadí: -‐

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů

-‐

Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb

-‐

Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb

-‐

Větší informovanost o sociálních službách

-‐

Nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb

-‐

Změna legislativy

-‐

Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb

-‐

Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. služeb

-‐

Větší spolupráce navzájem mezi obcemi

-‐

Zvýšení kapacity služeb, již existujících služeb

-‐

Lepší dopravní dostupnost

-‐

Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb

-‐

Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb ve Vaší obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby ve Vaší obci)

Nejvíce by mohly zlepšit situaci v sociálních službách zejména „jiné“ okolnosti, než ty, které byly nabídnuty. Např.: -‐

Pracovní příležitosti, snížení nezaměstnanosti

www.sociotrendy.cz


-‐

Více finančních prostředků

-‐

DPS -‐ smlouvy k bytu by měly být dle zdravotních podmínek, při zhoršení stavu -‐ opustit byt

-‐

Chybí osvěta o soc. službách

-‐

Praktický lékař v obci, dostupnost pracovních míst

V současnosti (ve srovnání s rokem 2009) dle názoru starostů by více pomohlo: lepší dopravní dostupnost služeb, vetší ochota ke sponzorování, zvýšení kapacity služeb a zlepšení osvěty na prevenci zneužíváni sociálních služeb. 7. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Celkově: Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrům, které jejich obec již má schválené, případně záměry jsou dosud neschváleny nebo jde o dosud nezpracovanou představu. Konkrétní zjištění: Necelá pětina všech obcí řeší projektové záměry. Pouze desetina všech obcí má projektové záměry schválené. Upřesnění projektových záměrů jednotlivých obcí je uvedeno volnými odpověďmi.

Volné odpovědi k projektovým záměrům uvedly např. obce: Dambořice Stavba D PS Hovorany Architektonický z áměr n a D PS Zapojení obce do Střednědobý plán rozvoje soc. služeb na Kyjovsku do Kyjov roku 2 015 -‐ p riority. V ytvoření s ociálně p sychiatrického c entra Milotice Bydlení p ro s eniory -‐ 7 b ytů -‐ p odporované b ydlení ( od r oku 2 013) budování malometrážních bytů pro seniory (8); obec spolupracuje při Násedlovice Výstavbě a z ajištění s lužeb Svatobořice -‐ Mistřín Obec p řátelská r odině -‐ 1 .místo Těmice Dům s p ečovatelskou s lužbou Vacenovice Vize -‐ v ybudování b ydlení p ro s eniory Vracov Snaha o v ybudování s oc. b ytů Ždánice 24 h odinová p éče -‐ n avazující s l.pro s eniory v o bjektu D PS

www.sociotrendy.cz


8. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Na dotaz, jaké sociální služby by si starostové přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby zaměřit, aby byli občané obcí více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle preferencí pro obec. Službu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý až třetí typ služby ze seznamu třiceti šesti typů služeb, který jim byl nabídnut. Starostové měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Konkrétní zjištění: Nejčastěji byla volena služba „Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“. Druhou součtovou volbou byl požadavek „Rozšíření poradenství pro různé oblasti života“, „Bydlení pro seniory“ a „Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny“. Následovaly volby „Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví“, „Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví“ a „Služby pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny“. Společensky nejdůležitější typ sociálních služeb Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali starostové tak, že ze seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. Měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali, a nebyl by uveden. Na prvních třech místech byly voleny služby „Služby na rozšíření poradenství pro různé oblasti života“, „Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny“ a „Bydlení pro seniory“. Na dalších místech se jedná o „Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví, „Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“, „Bydlení pro občany v životní krizi“. 9. STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ Celkově: Většina obcí má zpracované strategické dokumenty pro další rozvoj obce. Konkrétní zjištění: Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních služeb v necelých dvou třetinách obcí. Největší podíl strategických dokumentů, v nichž je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních služeb, je na Kyjovsku.

10. ZMĚNA V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Na dotaz, aby starostové uvedli, zda se něco během posledních tří let změnilo v problematice spojené se sociálními službami, více než třetina starostů uvedla, že se jedná o změny k lepšímu. Situaci beze změny vnímaly dvě pětiny dotázaných a změnu k horšímu spatřovala pětina dotázaných. Konkrétní zjištění: Došlo ke změnám k lepšímu např. v oblastech: - Komunitního plánování sociálních služeb, u poskytování služeb - Ve spolupráci úřadů, poskytovatelů sociálních i navazujících služeb - Zvýšil se podíl na financování sociálních služeb, bezbariérové chodníky - Dobrá spolupráce s MěÚ Kyjov - Vyšší informovanost www.sociotrendy.cz


-

Sociální služby se zlepšily, je lépe zajištěná péče Nabídka obědů včetně rozvozu Spolupráce v oblasti péče o děti MěÚ Kyjov vykazuje dobrou práci a spolupráce i s organizacemi Začíná se realizovat program pro seniory -‐ pravidelná setkávání, zlepšila se informovanost a prezentace dění ve městě a tím i komunikace s občany

11. SHRNUTÍ Problematiku zaměřenou na oblast sociálních služeb ve více než dvou pětinách obcí starostové řeší ve spolupráci se spolupracovníkem či jinou institucí. Pokud byli starostové obcí některými skupinami občanů žádáni o pomoc, jednalo se o cílové skupiny: občané bez domova, alkoholici, etnické menšiny, osoby s duševním onemocněním, rodiny s dětmi s postižením, rodiny s nesoběstačným seniorem, dále matky samoživitelky. Dostatek informací o sociálních službách na Bzenecku a Ždánicku je vyrovnaný, na Kyjovsku převažuje „spíše dostatek“ informací. Porovnáním údajů z předchozího šetření zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Starostové pro své občany převážně žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“ a „osoby s duševním onemocněním“. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření vyplývá posun k potřebnosti pomoci u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně o skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „děti a mládež“, „senioři“ a „osoby s duševním onemocněním“, avšak problémy jsou pouze částečné. Výrazný posun k potřebnosti pomoci se objevuje u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně o skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Necelé dvě třetiny obcí jsou ochotny „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na zajištění potřebných služeb. Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních služeb zlepšilo zejména zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů, změna legislativy, větší informovanost o sociálních službách, nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb a větší ochota ke sponzorování sociálních služeb. Necelá pětina všech obcí má své projektové záměry. Pouze desetina všech obcí má projektové záměry schválené. Starostové obcí považují za důležité zaměřit se na služby v oblastech „získání zaměstnání a pracovní poradenství“, „rozšíření poradenství pro různé oblasti života“, „bydlení pro seniory“ a „rozšíření služeb pro seniory“. Následovaly volby „rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví“, „rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví“ a služby „pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny“. Většina obcí má již zpracované strategické dokumenty pro další rozvoj obcí. Ve více než dvou třetinách strategických dokumentů je zahrnuta také oblast sociálních služeb. Největší podíl strategických dokumentů, v nichž je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních služeb, se vyskytuje na Kyjovsku. Během posledních tří let se v problematice spojené se sociálními službami udály změny k lepšímu dle názoru, více než třetiny starostů dotčených obcí. Situaci beze změny vnímaly dvě pětiny dotázaných a změnu k horšímu spatřovala pětina dotázaných. Změny k lepšímu byly spatřovány www.sociotrendy.cz


v oblastech např. komunitního plánování sociálních služeb, spolupráce úřadů, poskytovatelů sociálních i navazujících služeb a informovanosti o službách. www.sociotrendy.cz


SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Sociotechnická doporučení je možno obecně formulovat jako naplnění potřeb starostů obcí, které jsou uváděny v části „Přehled hlavních výsledků“ jako odstavec „šestý“, konkrétně: -

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb Větší informovanost o sociálních službách Nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb Změna legislativy Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. služeb Větší spolupráce navzájem mezi obcemi Zvýšení kapacity služeb, již existujících služeb Lepší dopravní dostupnost Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb ve Vaší obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby ve Vaší obci)

Specifikace doporučení: -

Rozvíjet vzájemnou informovanost o nabízených sociálních službách a aktuálních aktivitách mezi všemi obcemi a organizacemi poskytujícími sociální služby.

-

Do vzájemné informovanosti o sociálních službách i nadále zapojovat příslušné organizace poskytující informační a vzdělávací servis poskytovatelům sociálních služeb.

-

Zajistit bezbariérovost na obecních úřadech a veřejných institucích zaměřené na skupiny „osoby se zdravotním postižením“, zejména na úřadech Bzenecka.

-

Nabízet obcím jasně a srozumitelně formulované dotační programy, s předstihem je informovat o plánovaných dotačních programech, zjednodušovat finanční toky. (Snížit náročnost projektové přípravy, která se od minulého šetření nezměnila.)

-

Pomoci se zajištěním různých typů zaměstnání pro sociálně znevýhodněné osoby, jako je podporované zaměstnání, soustavnější péče o zaměstnání a chráněná pracoviště různých typů.

-

Pomoci se zajištěním služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství (přednášky, školení apod.).

-

Zaměřovat se i nadále na síť aktivit pro podporu „zdravé“ funkční rodiny (pořádáním neformálních besed s mládeží, např. osobnosti obce jako pozitivní vzory jednání).

www.sociotrendy.cz


VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ

Vysvětlení vybraných pojmů a symbolů, které jsou ve zprávě používány: Respondent -‐ dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém -‐ jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs -‐ symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na položenou otázku. N -‐ symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek). Validní -‐ obsahově platný. Vynechané údaje -‐ jedná se o údaje, které nebyly pro danou výzkumnou jednotku zjištěny, informace chybějí. Z tohoto důvodu často se rozsah (velikost) výzkumného souboru mění, což je zcela legitimní. Znak, charakteristika, proměnná -‐ termíny používané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Různé druhy znaků jsou rozlišené podle způsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichž může nabývat.

www.sociotrendy.cz


II. oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ www.sociotrendy.cz


1. DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvořili starostové obcí náležející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Starostové byli požádáni o rozhovory, z nichž byly získány informace, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních služeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních služeb v jednotlivých obcích. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Žeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice. Výzkumného šetření se zúčastnila rovněž obec Ježov, která se výzkumného šetření r. 2009 neúčastnila. Aktualizovaného výzkumného šetření se neúčastnila obec Skoronice s odůvodněním, že žádné problémy nemají. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němž jsou kumulovány zejména zdrojové aktivity týkající se komunitního plánování sociálních služeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to „zadavatelé“ – „poskytovatelé“ -‐ „uživatelé“. Nebylo proto účelem získávání řízených interview, jehož podkladem byl dotazník, získat vyčerpávající informace pro město Kyjov. Ve spádové oblasti Ždánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice. Celkově tvořilo základní soubor 41 obcí Kyjovska.3 V dalším textu se aktualizované údaje týkají tohoto výzkumného soboru. Obvody obcí s pověřeným obecním úřadem na území Kyjovska Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska s ohledem na všechny obce je uvedeno v grafu 1.1. 3

Jak již bylo uvedeno, obec Skoronice se šetření neúčastnila.

www.sociotrendy.cz


Graf 1.1: Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska (N=42)

19,0%

14,3%

2,4%

Bzenecko Kyjovsko-‐ účast Kyjovsko-‐neúčast 64,3%

Ždánicko

Tabulka 1.1: Počet obcí podle počtu obyvatel

Počet obyvatel

Spádové oblasti

Kyjovsko

do 500

1

10

1

12

5001-‐999

1

10

4

15

1000-‐1999

2

2

2

6

2000-‐2999

0

3

1

4

3000-‐3999

0

1

0

1

4000-‐4999

2

0

0

2

5000 a více

0

1

0

1

6

27

8

41

Celkem

Ždánicko

Celkem

Bzenecko

www.sociotrendy.cz


2. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI Problematika zaměřená na oblast sociálních služeb je v téměř třetině obcí (32 %) řešena samotným starostou, ve více než dvou pětinách obcí (43 %) ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Desetina obcí (4 obce, 10 %) ji zajišťuje prostřednictvím pracovníka, který má tuto oblast v kompetenci v rámci samostatné pracovní náplně (případně i na částečný úvazek). Další varianty jsou uvedeny v grafu 2.1. Graf 2.1: Kdo se zabývá oblastí sociálních služeb (N=41) 3, 7,9%

2, 5,3%

Pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň

3, 7,9%

Pracovník, který se touto oblas• zabývá doplňkově 13, 34,2%

17, 44,7%

Tuto problema‚ku řeší sám Tuto problema‚ku řeší ve spolupráci Jiná možnost

Třídění jednotlivých možností uvnitř spádových obcí Ždánicka, Kyjovska a Bzenecka je uvedeno v grafu 2.2. Ve čtyřech obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast ve své kompetenci. Změna od předchozího šetření je, že dvě obce se navíc problematikou zabývají prostřednictvím pracovníka, který má sociální oblast ve své pracovní náplni a to na částečný úvazek. Graf 2.2 Kdo se zabývá oblastí sociálních služeb ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2 1 1

3

3

3

8

13

2

2

2

1

Pracovník, Pracovník, Tuto Tuto Jiná možnost který má tuto který se touto problema‚ku problema‚ku oblast jako oblas• zabývá řeší sám řeší ve samostatnou doplňkově spolupráci pracovní náplň

Ždánicko Kyjovsko Bzenecko

V oblasti bariérových přístupů na úřady v obcích se situace nezměnila. Přístup na úřad je ve více než polovině obcí bariérový (53 %), ve čtvrtina obcí je přístup na úřad (25 %) bezbariérový, viz graf 2.3.

www.sociotrendy.cz


Graf 2.3 Přístup na úřad (N=41)

10; 24,4% 22; 53,7%

bezbariérový 9; 22,4%

částečně bariérový bariérový

Situace v spádových obcích je zřejmá z grafu 2.4. Bezbariérový přístup není zajištěn ve spádových obcích Bzenecka. Graf 2.4 Přístup na úřad ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1

www.sociotrendy.cz

5 Ždánicko

9

11 7

Kyjovsko Bzenecko

6 bezbariérový

2

částečně bariérový

bariérový


3. VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Starostové obcí se během své působnosti na úřadě již setkali s některými skupinami občanů, které po nich požadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, že občané náležející do dané cílové skupiny o pomoc žádali často, 2 znamenalo „málokdy“ a 3 znamenalo, že občané o pomoc nežádali. Starostové měli i možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Hodnocení intenzity požadavků občanů o pomoc je uvedeno v tabulce 3.1 a grafu 3.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin starostu (jako instituci) žádali o pomoc během jeho působnosti na úřadě. Velikosti indexu potřebnosti ukazuje tendenci občanů pomoc na úřadech obcí nevyžadovat. Nejčastěji o pomoc žádali senioři, dále občané bez domova, rodiny s dětmi v problémech a občané s tělesným handicapem. I tato pomoc však byla vyžadována málokdy. Tabulka 3.1 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (uspořádání je od nejintenzivnějších potřeb pomoci uvedených cílových skupin po nejméně vyžadovanou pomoc). Žádali (minimum)

Nežádali (maximum)

Index potřebnosti

39

1

3

2,15

3. Občané bez domova

36

1

3

2,44

2. Rodiny s dětmi v problémech

35

1

3

2,47

10. Tělesně postižení

36

1

3

2,58

16. Rodiny s nesoběstačným seniorem

34

1

3

2,62

7. Etnické menšiny

35

1

3

2,71

14. Osoby s duševním onemocněním

35

1

3

2,71

15. Rodiny s dětmi s postižením

35

1

3

2,71

17. Matky-‐samoživitelky

36

1

3

2,72

1. Děti a mládež

33

1

3

2,73

18. Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny, 13 veřejná práce)

1

3

2,75

5. Alkoholici

35

1

3

2,77

8. Oběti domácího násilí

35

1

3

2,77

11. Nevidomí občané

35

1

3

2,83

4. Občané s drogovou závislostí

34

1

3

2,88

13. Mentálně postižení

34

1

3

2,88

6. Gambleři

34

1

3

2,91

12.Neslyšící

34

1

3

2,91

V roce 20212

N

9. Senioři

Porovnáním aktualizovaných údajů z r. 2012 s údaji získanými v minulém šetření z r. 2009 lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, výrazně nezměnila, zůstala na stejné úrovni ve smyslu, že tyto cílové skupiny žádaly o pomoc málokdy nebo o pomoc nežádaly. Relativní mírné „zhoršení“ v rámci četnějšího vyžadování pomoci od úřadů se objevilo u cílových skupin: „občané bez domova“, „alkoholici“, „etnické menšiny“, „osoby s duševním onemocněním“, „rodiny www.sociotrendy.cz


s dětmi s postižením“ a „rodiny s nesoběstačným seniorem“. Samostatně jsou uvedeny „matky samoživitelky“, které v r. 2009 sledovány nebyly. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu žádosti „málokdy“ v obou výzkumných šetřeních. Tabulka 3.2: Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) V roce 2012

Žádali Žádali N Nežádali Index N Nežádali Index (2012) (minimum) (maximum) potřebnosti (2009) (minimum) (maximum) potřebnosti

1. Děti a mládež

33

1

3

2,73

37

1

3

2,81


35

1

3

2,47

38

1

3

2,45


36

1

3

2,44

40

1

3

2,8


34

1

3

2,88

39

1

3

2,9

5. Alkoholici

35

1

3

2,77

40

1

3

2,9

6. Gambleři

34

1

3

2,91

40

1

3

2,95


35

1

3

2,71

40

1

3

2,85


35

1

3

2,77

38

1

3

2,82

9. Senioři

39

1

3

2,15

39

1

3

2,13


36

1

3

2,58

39

1

3

2,59


35

1

3

2,83

40

1

3

2,88

12.Neslyšící

34

1

3

2,91

40

1

3

2,85


34

1

3

2,88

38

1

4

2,89


35

1

3

2,71

40

1

3

2,83


35

1

3

2,71

40

1

3

2,83


34

1

3

2,62

39

1

3

2,69

17. Matky-‐samoživitelky

36

1

3

2,72

18. Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny, veřejná práce)

13

1

3

2,75

12

1

3

2,08

www.sociotrendy.cz


Graf 3.1: Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= často žádali, 2=málokdy žádali, 3=nežádali) 3

2

r.2012 r.2009

1

Hodnocení intenzity požadavků pomoci občanům podle spádových oblastí je uvedeno v grafech 3. a 3.3 (1. a 2. část). Relativně nejvíce požadavků na pomoc je na Bzenecku u cílové skupiny seniorů, na Ždánicku u občanů bez domova. Graf 3.2 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech -‐ 1. část 3

2 Bzenecko Kyjovsko 1

www.sociotrendy.cz

Ždánicko


Graf 3.3 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech -‐ 2. část 3

2 Bzenecko 1

Kyjovsko Ždánicko

www.sociotrendy.cz


4. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 4.1 DOSTATEK INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Množství informací, kteří mají občané o sociálních službách v jejich obci, je téměř polovinou starostů (45%) chápáno tak, že občané informace buď rozhodně (6 %) nebo spíše (45%) mají, jak je uvedeno v grafu 4.1. (situace o informovanosti se od r. 2009 zlepšila). Méně než pětina starostů (17%) se domnívá, že občané informace „někdy mají, někdy nemají“. Méně než desetina (8 %, v r. 2009 se jednalo o 10 %) nedokáže situaci posoudit. Graf 4.1 Dostatek informací o sociálních službách (%, N=41)

6, 15%

34;10%

6; 14%

Rozhodně mají Spíš mají

7, 17%

Ani ano, ani ne

18; 44%

Spíš nemají Neví, nedokáže posoudit

Názor na dostatek informací o sociálních službách v jednotlivých spádových oblastech a je uveden v grafu 4.2. Na a Bzenecku a Ždánicku je situace rovnoměrná ve smyslu dostatků informací. Na Kyjovsku převažuje „spíše dostatek“ informací. Je uveden i graf 4.3, který obsahuje údaje z r. 2009. Porovnáním grafů 4.2 a 4.3 zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Graf 4.2 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách v r. 2012 (%, N=41)

100% 80% 60%

3 2

5 2

40% 20%

2

Spíš nemají

2

Ani ano, ani ne Spíš mají

3

2

Rozhodně mají

1 Bzenecko

www.sociotrendy.cz

Nevím, nedokážu posoudit

14

0%

4

1

Kyjovsko

Ždánicko


Graf 4.3 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách v r. 2009 (%, N=40)

100%

Neví, nedokáže posoudit

4

1

90%

2

80%

1

70%

3

8

60%

Spíše nemají

2

1

50% 40% 30%

12

2

20% 10%

2 1

1

0% Bzenecko

Kyjovsko

Rozhodně nemají

jak kdy (někdy mají, někdy nemají) Spíše mají Rozhodně mají

Ždánicko

4.2 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Na dotaz, jak si převážně občané, podle názoru starostů, zajišťují informace z oblasti sociálních služeb, vybírali starostové tři podle nich nejdůležitější informační zdroje tak, že k jednotlivým možnostem, které jim byly nabídnuty, viz tabulka 4.1, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdůležitější, pak dvojku a trojku pro nejméně důležitý zdroj. Tabulka 4.1 Zdroje informací

1. Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 2. Od pracovníka našeho úřadu 3. Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 4. Z plakátů, letáků apod. 5. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 4. Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 7. Mohou navštěvovat informační centrum 8. Mohou používat Internet 9. Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 10. Ze školy, od zaměstnavatele 11. Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování 12. Jinak

Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy způsob zajištění informací podle pořadí. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10% byly voleny informační zdroje: -‐


www.sociotrendy.cz


-‐


-‐


Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 4.2.

Tabulka 4.2 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci – 1. volba

Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb -‐ 1. volba

Abs

%


18

43,9


10

24,4


4

9,8


4

9,8

Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod.

2

4,9


2

4,9

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých)

1

2,4

41

100,0

Celkem

Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10 % z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: -‐


-‐


-‐


-‐


Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 4.3. Tabulka 4.3 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci – 2. volba


Abs

%


13

31,7


9

22


6

14,6


5

12,2


2

4,9

Z plakátů, letáků apod.

2

4,9


2

4,9

Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod.

1

2,4

Jinak: Dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě

1

2,4

41

100,0

Celkem

Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10 % z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: www.sociotrendy.cz


-‐


-‐


-‐


-‐


-‐


-‐


Ostatní volby služeb jsou uvedeny v tabulce 4.4. Tabulka 4.4 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci – 3. volba


Abs % Validní %


6 14,6

15,4


5 12,2

12,8


5 12,2

12,8


5 12,2

12,8


5 12,2

10,3


4

9,8

10,3


3

7,3

7,7


2

4,9

5,1

Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování

2

4,9

5,1


2

4,9

5,1

Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.)

1

2,4

2,6

Celkem

40 97,6

Vynechané údaje

1

2,5

Celkem

41 100,0

100,0

4.3 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH – SOUČET VOLEB Ze součtového znaku zjišťujeme, že informace z oblasti sociálních služeb jsou dle názorů zadavatelů (starostů obcí) nejčastěji získávány ve vyšším podílu než 10 % a to: - Od pracovníka úřadu - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Mohou navštěvovat informační centrum - Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Celkově je situace v informovanosti znázorněna tabulkou 4.5. www.sociotrendy.cz


Tabulka 4.5 Způsob zajištění informací – součet voleb podle pořadí Abs

% z počtu voleb

% z validních případů


29

23,8%

70,7%


28

23,0%

68,3%


18

14,8%

43,9%


14

11,5%

34,1%


9

7,4%

22,0%


9

7,4%

22,0%


5

4,1%

12,2%


3

2,5%

7,3%


3

2,5%

7,3%


2

1,6%

4,9%


1

0,8%

2,4%

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých)

1

0,8%

2,4%

122

100,0%

297,6%

Součtový znak Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb

Celkem voleb

Celkem 41 validních případů

Situace uvnitř spádových obcí regionu Kyjovska v podílovém zastoupení informačních zdrojů je uvedena v grafu 4.4. www.sociotrendy.cz


Graf 4.4 Způsob zajištění informací – součet voleb ve spádových obcích

Jinak: např. dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě

100%

90%


80%

Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) Mohou používat Internet

70%

60%


50%


40%

Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. Z plakátů, letáků apod.

30% Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod.

20%

Ze školy, od zaměstnavatele 10% Od pracovníka našeho úřadu 0% Bzenecko

Kyjovsko

Ždánicko

www.sociotrendy.cz


5. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN 5.1 POTŘEBA ZVLÁŠTNÍ POMOCI Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, že by pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, že by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice využita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.1 a grafech 5.1 a 5.2. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Z velikosti indexů vyplývá, že starostové pro své občany převážně zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se zejména o cílové skupiny „Senioři“, „Občané bez domova“ a „Osoby s duševním onemocněním“. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Tabulka 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) Potřeba zvláštní Zvláštní pomoc pomoci nepotřebují Index potřeby (minimum) (maximum)

N

9. Senioři

27

1

4

2,26


28

1

4

2,54


29

1

4

2,55

1. Děti a mládež

26

1

4

2,65


28

1

4

2,68


29

1

4

2,69


30

1

4

2,7

5. Alkoholici

27

1

4

2,74

17.Matky-‐samoživitelky

28

1

4

2,75


27

1

4

2,78


27

1

4

2,81


26

1

4

2,85


27

1

4

2,89

18. Jiná skupina

12

1

4

2,92

6. Gambleři

26

1

4

3


26

1

4

3,04


26

1

4

3,08

12. Neslyšící

26

1

4

3,12

Porovnáním aktualizovaných údajů z r. 2012 s údaji získanými v minulém šetření z r. 2009 v tabulce 5.2 grafu 5.1 lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, změnila a to tak, že www.sociotrendy.cz


došlo k vyšší potřebě starostů řešit zvláštní pomoc pro téměř všechny cílové skupiny (indexy dosahují nižších hodnot než v r. 2009, jsou blíž ose). Výrazný posun k potřebnosti pomoci se objevuje u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně u skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu „částečné pomoci“ v obou výzkumných šetřeních (2012 i 2009).

Tabulka 5.2: Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) N Potřeba Zvláštní Index N Potřeba Zvláštní Index (2012) zvláštní pomoc potřeby (2009) zvláštní pomoc potřeby pomoci nepotřebují pomoci nepotřebují

V roce 2012

(minimum) (maximum)

(minimum) (maximum)

1. Děti a mládež

24

1

3

2,54

37

1

3

2,59


25

1

3

2,44

38

1

3

2,48


25

1

3

2,36

40

1

3

2,86


25

1

3

2,52

39

1

3

2,59

5. Alkoholici

22

1

3

2,45

40

1

3

2,69

6. Gambleři

22

1

3

2,82

40

1

3

2,85


24

1

3

2,67

40

1

3

2,86


20

1

3

2,75

38

1

3

2,92

9. Senioři

23

1

3

1,96

39

1

3

2,65


21

1

3

2,57

39

1

3

2,84


20

1

3

2,80

40

1

3

2,97

12. Neslyšící

20

1

3

2,85

40

1

3

3


22

1

3

2,64

38

1

4

3

14. Osoby s duševním onemocněním 24

1

3

2,25

40

1

3

2,88


24

1

3

2,63

40

1

3

2,93

16. Rodiny seniorem

23

1

3

2,35

39

1

3

2,71

22

1

3

2,41

s

nesoběstačným


www.sociotrendy.cz


Graf 5.1: Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme)

3

2

r.2012 r.2009

1

Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci občanům podle spádových oblastí je uvedeno v grafu 5.2. Pokud index dosahuje maximálních či vysokých hodnot, pomoc pro danou cílovou skupinu v konkrétní spádové oblasti nutná není.

Graf 5.2 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) podle spádových oblastí -‐ 1. část (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme)

3

Bzenecko

2

Kyjovsko Ždánicko

1

Dě‚ a mládež

2. Rodiny s 3. Občané 4. Občané s 5. Alkoholici 6. Gambleři 7. Etnické 8. Obě‚ dětmi v bez domova drogovou menšiny domácího problémech závislos• násilí

9. Senioři

www.sociotrendy.cz


Graf 5.3 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) podle spádových oblastí-‐ 2. část (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme)

3

2 Bzenecko Kyjovsko Ždánicko

1

5.2 PROBLÉMY S CÍLOVÝMI SKUPINAMI Starostové byli dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanů. Intenzitu těchto problémů opět známkovali. Jestliže měli velmi závažné problémy, oznámkovali jedničkou, středně závažné problémy byly označeny dvojkou a jestliže problémy neměli, označili trojkou. Hodnocení intenzity problémovosti konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.3. Čím menší je index problémovosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: „děti a mládež“, „senioři“ a „osoby s duševním onemocněním“, avšak problémy jsou pouze částečné. Tabulka 5.3 Problémy se skupinami občanů, uspořádání cílových skupin podle největší problémovosti N

Máme velmi závažné problémy (minimum=1)

Problémy nemáme (maximum=3)

Index problémovosti

1. Děti a mládež

25

1

3

2,44

9. Senioři

23

1

3

2,52


24

1

3

2,54


26

1

3

2,58


25

1

3

2,64

www.sociotrendy.cz


5. Alkoholici

23

2

3

2,65


23

1

3

2,65


23

2

3

2,70


21

1

3

2,71


22

2

3

2,77


23

2

3

2,78

6. Gambleři

22

2

3

2,82


23

2

3

2,83


20

2

3

2,85


21

2

3

2,90


21

2

3

2,90

12. Neslyšící

21

2

3

2,95

Porovnáním aktualizovaných údajů z r. 2012 s údaji získanými v minulém šetření z r. 2009 v tabulce 5.4 grafu 5.4 lze zjistit, že situace u cílových skupin se z pohledu zadavatelů služeb změnila v tom smyslu, že starostové by potřebovali řešit závažné problémy pro téměř všechny cílové skupiny (indexy dosahují nižších hodnot než v r. 2009, jsou blíž ose). Výrazný posun k potřebnosti řešit závažné problémy se objevuje u cílové skupiny „senioři“, „občané bez domova“, částečně o skupiny „osoby s duševním onemocněním“ a „rodiny s dětmi“. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu „částečných problémů“ v obou výzkumných šetřeních. Tabulka 5.4 Problémy se skupinami občanů (indexy problémovosti) -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009)

N Máme velmi Problémy Index N Máme velmi Problémy Index (2012) závažné nemáme problémovosti (2009) závažné nemáme problémovosti problémy (maximum=3) problémy (maximum=3) (minimum=1) (minimum=1)

1. Děti a mládež

25

1

3

2,44

32

1

3

2,53


21

1

3

2,71

30

1

3

2,6


26

1

3

2,58

30

1

3

2,83


23

2

3

2,70

31

1

3

2,48

5. Alkoholici

23

2

3

2,65

31

1

3

2,65

6. Gambleři

22

2

3

2,82

31

1

3

2,87


25

1

3

2,64

32

1

3

2,84


20

2

3

2,85

30

2

3

2,97

9. Senioři

23

1

3

2,52

31

1

3

2,65


23

2

3

2,83

31

2

3

2,9


21

2

3

2,90

32

2

3

2,94

12. Neslyšící

21

2

3

2,95

31

3

3

3


21

2

3

2,90

29

2

3

2,97

www.sociotrendy.cz



24

1

3

2,54

29

3

3

3


23

2

3

2,78

30

2

3

2,93


23

1

3

2,65

3

1

3

2,33

17.Matky-‐ samoživitelky

22

2

3

2,77

Graf 5.4: Problémy se skupinami občanů (indexy problémovosti) -‐ porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= velmi závažné problémy, 2= středně závažné problémy, 3= problémy nemáme) 3

2

r. 2012 r. 2009 1

Situace v řešení problémů cílových skupin podle spádových oblastí je uvedena v grafu 5.5. Potřeba řešit problémy se objevuje v oblasti Ždánicka u cílové skupiny „děti a mládež“, „občané bez domova“, „etnické menšiny“ a „senioři“. Index se pohybuje v oblasti problémů vnímaných jako „průměrné“. www.sociotrendy.cz


Graf 5.5 Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti (1= velmi závažné problémy, 2= středně závažné problémy, 3= problémy nemáme)

3 Bzenecko

Kyjovsko 2 Ždánicko

1

www.sociotrendy.cz


6. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Starostové uváděli, jakou částkou či jaký podíl finančních prostředků z rozpočtu obce v samostatné působnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) zahrnuje obec do sociální oblasti. Konkrétní výpovědi jsou uvedené v tabulce 6.1 kurzívou. Tabulka 6.1 Finanční prostředky z rozpočtu obce do sociální oblasti Obec

Finanční prostředky

Archlebov 70.000Kč – č ástka n a C haritu H odonín Narození dítěte 1.000Kč, nad 80 let nákup pozornosti kolem 200 Kč, 10 tis. Charitě Kyjov, 1.000Kč Omega Bukovany Plus

Bzenec 1,8%

Čeložnice 0 K č

Dambořice 760 t is. K č

Domanín 6.000 K č z a r ok n a d ovoz s travy s eniorům, 7 .000 K č C harita V eselí n .M.

Dražůvky Když m á o rganizace k lienta z o bce, t ak a no, j e t o i ndividuální

Hovorany 0,8%

Hýsly 10 t is. K č S ONS, c ca 1 0 t is. K č C harita a td.; D řevo p ro d omov H orizont

Ježov Do 1 %

Kelčany Dle p řípadných p ožadavků 1 -‐5%

Kostelec 10 t is. K č C harita K yjov, 1 .000 K č S ONS, 1 .000 K č S NN, 1 .000 K č R oska K yjov 330 tis. Kč (každý rok jiná částka, dohromady sociální a navazující služby), na Centrum sociálních služeb Kyjov Kyjov, p .o. m ěsta K yjova – k aždý r ok c ca 3 ,200.000 K č

Labuty 6 t is. K č -‐ d oprava o bědů, S TP 1 .000 K č, O mega P lus 1 .000 K č

Lovčice 70 t is . Kč z 6 m il. K č

Milotice 20 t is. C harita K yjov; V laštovka, 1 .000 K č S ONS, S TP, O mega P lus, S NN -‐ c ca 3 5 t is. K č c elkem

Moravany 7 t is. K č C haritě K yjov, 1 .000 K č S ONS, 1 .000 K č S NN, 1 .000 K č O mega P lus Mouchnice

0 Kč

Násedlovice Řešeno o perativně, z rakově p ostiženým z darma p ronájem + 2 .000 K č

Nechvalín Od 8 0-‐ti l et p řání p o 5 -‐ti l etech + d árek z a 8 00 K č, v ítání o bčánků – d árek v h odnotě c ca 8 00 K č

Nenkovice 500 K č O mega P lus

Ostrovánky Narození d ítěte -‐ 1 000 K č n a d ítě

Skalka 0 K č

Sobůlky Narození d ítěte 5 t is. K č, d o 1 .tř. 3 t is. K č, m imořádné p říspěvky 1 0 t is. K č

Stavěšice 0 K č

Strážovice Rozvoz o bědů -‐ z aměstnanec O Ú Svatobořice -‐ Mistřín 0,7% -‐ 3 35 t is. D PS, 5 t is. d o j iné o bce

Syrovín Návštěva s eniorů; k dyž p oskytovatel p ožádá, o bec p řispěje

Šardice 160 t is. K č D omovinka Š ardice

Těmice 0 K č

Uhřice Neuvedeno 15 tis. Kč místní skupina postižených ZO SZPO, 10 tis. Kč Charita Kyjov, dárek v hodnotě 700 Kč Vacenovice novorozencům

Věteřov 3.000 K č n a “ pedagogického“ a sistenta

Vlkoš STP 2 t is. K č, S ONS 2 t is. K č, R oska K yjov 2 t is. K č, C harita K yjov 5 t is. K č

Vracov 900 t is. K č C haritě K yjov n a p rovoz D PS www.sociotrendy.cz


Vřesovice 1.000 K č

Žádovice Neuvedeno

Žarošice 3%

Ždánice V r ozpočtu p rostředky v yčleněny n ejsou, ř ešení i ndividuální

Želetice 0 K č

Žeravice Částka d o b ytů b ytového d omu

Všechny obce se vyjádřily, 3 obce neuvedly částku, 6 obcí z rozpočtu obce do sociální oblasti nepřispívá . Ochota obce podílet se finančně na sociálních službách v jiné (např. spádové) obci, jestliže by ji využíval občan obce, je celkově uvedena v tabulce 6.2. Celkově necelá třetina obcí (61,5 %; v r. 2009 se jednalo o větší podíl, 77%) je ochotna „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na zajištění potřebných služeb. Tabulka 6.2 Ochota obce podílet se finančně na sociálních službách v jiné (např. spádové) obci, jestliže by ji využíval jejich občan Abs % Validní % 13 31,7 32,5 Rozhodně ano

Validní údaje

Spíše ano

12

29,3

30,0

Jak kdy

10

24,4

25,0

Spíše ne

3

7,3

7,5


2

4,9

5,0

40

97,6

100,0

1

2,4

100,0

celkem

Vynechané údaje

Celkem

41

Přivážení sociálních služeb Více než třetina obcí (65 %; v r. 2009 méně než třetina obcí , 61%) je ochotna „rozhodně či spíše ano“ se finančně podílet na sociálních službách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce službu přivážel. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.3. Tabulka 6.3 Ochota podílet se finančně na sociálních službách, které by do obce za občany zajížděly

Validní údaje

N

Validní údaje %

Rozhodně ano

16

39,0

40,0

Spíše ano

11

26,8

25,0

Jak kdy

8

19,5

20,0

Spíše ne

3

7,3

7,5

3 41

7,3 100,0

Nevím, nedokážu posoudit Celkem

%

7,5

www.sociotrendy.cz


Vyvážení sociálních služeb Jestliže by v obcích byly zajišťovány sociální služby i pro občany z jiných obcí, více než polovina obcí (51,3 %; v r. 2009 necelá polovina obcí) by „rozhodně, či spíše ano“ požadovala finanční přispění na služby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.4.

Tabulka 6.4 Požadování finančních příspěvků obcím, které sociální služby „vyvážejí“ do jiných obcí

Validní údaje

Vynechané údaje

N

%

Validní údaje %

Rozhodně ano

7

17,1

17,5

Spíše ano

14

34,1

35,0

Jak kdy

3

7,3

7,5

Spíše ne

4

9,8

10,0

Rozhodně ne

2

4,9

5,0


10

24,4

25,0

celkem

40

97,6

100,0

1

2,5

41

100,0

Celkem

6.1 SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Obce spolupracují s různými poskytovateli sociálních služeb, jak je uvedeno v tabulce 6.5. Nejčastěji spolupracují s Charitami v Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou a s Charitní pečovatelskou službou ve Ždánicích (Oblastní charita Hodonín). Pět obcí se nevyjádřilo a tři obce nespolupracují. Tabulka 6.5 Spolupráce se zařízeními služeb Obce

Spolupráce

Archlebov Charita H odonín

Bukovany Charita K yjov, O mega p lus

Bzenec Charitní s lužby S trážnice, V eselí n ad M oravou, K yjov a H odonín

Čeložnice Charita K yjov

Dambořice Charita H odonín

Domanín Charita V eselí n .M.

Dražůvky Charita H odonín

Hovorany Domovinka Š ardice -‐ C harita H odonín, M ěÚ K yjov

Hýsly SONS, C harita K yjov, D omov H orizont, C SPS, V řesovice

Ježov Charita, K rok, D omov d ůchodců, s oc. s lužby M ěÚ K yjov

Kelčany n e

Kostelec Charita K yjov, S ONS, S NN, R oska K yjov

Kyjov Všichni p oskytovatelé K yjovska a o kolí

Labuty STP, O mega

Lovčice Charita Ž dánice www.sociotrendy.cz


Milotice Charita K yjov, V laštovka, S ONS, S TP, S NN, O mega P lus

Moravany Charita K yjov, S ONS, S NN, O mega P lus Mouchnice

ne

Násedlovice Charita H odonín -‐ Ž dánice

Ostrovánky občas C harita K yjov

Nenkovice ne

Nechvalín ne

Skalka Charita K yjov

Sobůlky Charita K yjov

Stavěšice ne

Strážovice záleží n a o bčanech, c o s i d omluví, o bec n e

Svatobořice -‐ Mistřín Charita K yjov

Syrovín Charita K yjov, C harita V eselí n . M .

Šardice Oblastní C harita H odonín

Těmice n e

Uhřice Charita H odonín -‐ Ž dánice

Vacenovice Charita K yjov

Věteřov přes l ékaře

Vlkoš SONS, S TP a R oska K yjov -‐ m enší s polupráce, s píše f inanční p odpora, o bčané j sou č leny, C harita K yjov

Vracov Charita K yjov

Vřesovice ne

Žádovice Charita K yjov

Žarošice Charita H odonín

Ždánice Oblastní c harita B rno -‐ s mlouva s m ěstem Ž dánice n a v ýkon p ečovatelské s lužby

Želetice ne

Žeravice Charita K yjov

www.sociotrendy.cz


7. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemožnost resp. nedůležitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb. Indexy zlepšení jsou uvedeny v tabulce 7.1 a grafu 7.1 podle pořadí důležitosti. Tabulka 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v obcích

N

Rozhodně ano

Rozhodně ne

Index zlepšení

Jiné možnosti

7

1

3

1,29

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů

20

1

3

1,35

Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb

15

1

3

1,60

Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb

15

1

3

1,60

Větší informovanost o sociálních službách

19

1

3

1,63

Nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb

16

1

3

1,69

Změna legislativy

16

1

3

1,69

Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb

15

1

3

1,73

Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. služeb

15

1

3

1,80

Větší spolupráce navzájem mezi obcemi

17

1

3

1,82

Zvýšení kapacity služeb, již existujících služeb

17

1

3

1,82

Lepší dopravní dostupnost

16

1

3

1,94

Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb

14

1

3

2,07

Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb ve Vaší obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby ve Vaší obci)

14

1

3

2,14

Nejvíce by mohly zlepšit situaci v sociálních službách zejména „jiné“ okolnosti, než ty, které byly nabídnuty. Např.: -‐

Pracovní příležitosti, snížení nezaměstnanosti

-‐

Více finančních prostředků

-‐

DPS -‐ smlouvy k bytu by měly být dle zdravotních podmínek, při zhoršení stavu -‐ opustit byt

-‐

Chybí osvěta o sociálních službách

-‐

Praktický lékař v obci, dostupnost pracovních míst

www.sociotrendy.cz


Graf 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v obcích-‐ index zlepšení (v r. 2012)-‐ (Podrobné popisky grafů jsou uvedeny v tabulce 7.1; 1=rozhodně by vedlo ke zlepšení, …, 3=na zlepšení nemá vliv) 3

2

1

Index zlepšení situace ve spádových oblastech regionu je uveden v grafu 7.2.

Graf 7.2 Index zlepšení situace v oblasti sociálních služeb ve spádových oblastech (Podrobné popisky grafů jsou uvedeny v tabulce 7.1; 1=rozhodně by vedlo ke zlepšení, …, 3=na zlepšení nemá vliv) 3 2 2 1 1 0

Bzenecko Kyjovsko Ždánicko

www.sociotrendy.cz


Porovnání údajů v r. 2012 a 2009 je uvedeno v tabulce 7.2 a grafu 7.3. Tabulka 7.2 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v obcích -‐ porovnání údajů 2012 a 2009 V roce 2012

1. Změna legislativy

N Rozhodně (2012) ano

Rozhodně ne Index zlepšení

N Rozhodně (2009) ano

Rozhodně ne Index zlepšení

16

1

3

1,69

18

1

3

1,61

2. Větší 19 informovanost o sociálních službách

1

3

1,63

27

1

3

1,74

3. Lepší dopravní dostupnost

16

1

3

1,94

22

1

3

2,68

4. Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů

20

1

3

1,35

27

1

3

1,22

5.Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb

15

1

3

1,60

21

1

3

1,81

6. Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb

14

1

3

2,07

19

1

3

2,16

7. Zvýšení kapacity již existujících služeb

17

1

3

1,82

19

1

3

2,26

8. Větší spolupráce 17 navzájem mezi obcemi

1

3

1,82

20

1

3

2,05

9. Větší spolupráce obcí s 15 poskytovateli soc. služeb

1

3

1,80

20

1

3

1,85

10. Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb v 14 obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby v obci)

1

3

2,14

15

1

3

2,33

11. Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb

15

1

3

1,60

19

1

3

1,95

12. Nezávislý kontrolní systém omezující

16

1

3

1,69

20

1

3

1,75

www.sociotrendy.cz


zneužíváni sociálních služeb 13. Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb

15

1

3

1,73

16

1

3

1,81

14. Jiné (lékař pro dospělé; doprava autobusem a peníze na domovy pro seniory)

7

1

3

1,29

3

1

3

1,67

V současnosti (ve srovnání s rokem 2009) dle názoru starostů by více zlepšilo stávající situaci: lepší dopravní dostupnost služeb, vetší ochota ke sponzorování, zvýšení kapacity služeb a zlepšení osvěty na prevenci zneužíváni sociálních služeb. Graf 7.3 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v obcích -‐ indexy zlepšení ( porovnání údajů 2012 a 2009) (Podrobné popisky grafů jsou uvedeny v tabulce 7.1; 1=rozhodně by vedlo ke zlepšení, …, 3=na zlepšení nemá vliv) 3

2

r. 2012 1

r. 2009

www.sociotrendy.cz


8. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrům, které má jejich obec již schválené, v přípravě apod. Necelá pětina všech obcí uvádí nějaké projektové záměry. Pouze desetina všech obcí má projektové záměry schválené, viz tabulka 8.1 a graf 8.1 Upřesnění projektových záměrů jednotlivých obcí je uvedeno volnými odpověďmi. Tabulka 8.1: Projektové záměry Projektové záměry

N

%

Validní údaje %

Záměr je již schválen

4

9,8

57,1

Záměr je dosud neschválen

1

2,4

14,3

Jde dosud o představu

2

4,9

28,6

Celkem

7

17,1

100,0

34

82,9

41

100,0

Validní údaje

Vynechané údaje Celkem

Graf 8.1: Projektové záměry obcí (N=41)

1, 2% 4, 10%

2, 5% Záměr je již schválen Záměr je dosud neschválen

33, 83%

Jde dosud o představu Neuvedeno

Volné odpovědi -‐ upřesnění projektových záměrů: Dambořice stavba D PS Hovorany Architektonický z áměr n a D PS Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015 -‐ priority. Kyjov Vytvoření s ociálně p sychiatrického c entra Lovčice Územní p lán L ovčice -‐ n a s tránkách M ěÚ K yjov -‐ D omov p ro s eniory -‐ b udoucnost Milotice Bydlení p ro s eniory -‐ 7 b ytů -‐ p odporované b ydlení ( od r oku 2 013) Budování malometrážních bytů pro seniory (8); obec spolupracuje při výstavbě a Násedlovice zajištění s lužeb Svatobořice -‐ Mistřín Obec p řátelská r odině -‐ 1 .místo www.sociotrendy.cz


Těmice Dům s p ečovatelskou s lužbou Vacenovice Vize -‐ v ybudování b ydlení p ro s eniory Vlkoš Vize b yla, a le n erealizuje s e Vracov Nemáme, s naha o v ybudování s ociálních b ytů Ždánice 24 h odinová p éče -‐ n avazující s l.pro s eniory v o bjektu D PS www.sociotrendy.cz


9. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 9.1 TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE POTŘEB OBCÍ Sociální služby se týkají velmi rozmanitých oblastí života. Starostové obcí byli požádáni, aby uvedli, na jaké oblasti či typy by se měly sociální služby a služby související v budoucnu zaměřit, protože tuto oblast považují za problémovou. Ze seznamu oblastí sociálních služeb, viz tabulka 9.0, vybírali tři prioritní typy podle pořadí důležitosti. Volili první, druhý a třetí typ služby. Měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 9.0 Typy služeb – seznam všech nabízených možností Typy služeb – podrobné názvy položek 1. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdravý životní styl, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte apod. 2. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdravý životní styl, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 3. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 4. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.) pro různé skupiny občanů 5. Na odstraňování technických bariér -‐ vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. 6. Na rozšíření sociální rehabilitace -‐ jde o soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, nácvikem výkonů běžných, pro samostatný život nezbytných činností -‐ formou terénních a ambulantních a pobytových služeb 7. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 8. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 9. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro různé skupiny osob 10. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 12. Služby pro občany v přechodné krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 13. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 14. Služby orientované na integraci menšin do společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 15. Bydlení pro zdravotně postižené 16. Bydlení pro seniory 17. Bydlení pro občany v životní krizi 18. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 19. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen, rozvoz klientům) 20. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin -‐ tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. 21. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 22. Na podporu pěstounské péče 23. Na možnost bezplatného přístupu k internetu pro osoby v krizi, sociálně vyloučené, seniory apod.

www.sociotrendy.cz


24. Na podporu dobrovolnictví 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy (např. poradenství pro rodinu a mezilidské vztahy, nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, předrozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 27. Na vybudování víceúčelového centra 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 29. Na služby pro problémové děti a mládež např. terénní práce s problémovou mládeží, odborná prevence, intervence a volný čas 30. Na aktivity s důrazem na „zdravou“ rodinu (prevence) 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání pro hendikepované občany (nejvíce jaké – tělesné, smyslové, duševní, mentální) 32.Pomoc pro občany „bez domova“ 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 34. Na terénní práci pro drogové uživatele a sociálně vyloučené na obcích 35. Rozšíření služeb pro seniory s demencí a jejich rodiny, např. odlehčovací péče, podpůrné skupiny pro pečující osoby… 36. Na jinou oblast

Tabulka 9.0 Typy služeb – seznam všech nabízených možností

Pro jednotlivé výběry uvádíme samostatně vždy typy služeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech nabízených služeb, jejichž volba byla četnější než 5%, případně 4%. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulek 9.3 až 9.5. Názvy služeb jsou uvedeny ve zkrácené podobě, podrobně viz tabulka 9.0. Pokud služby získaly totéž pořadí, jsou uvedeny na stejném řádku. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším než 7 % byly voleny služby: -

2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) 16. Bydlení pro seniory 1. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví

Tabulka 9.3 Typy služeb, na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit -‐ 1. volba

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – pořadí první Abs % volby:

Validní %

2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života

6 14,6

15,4

16. Bydlení pro seniory

5 12,2

12,8

11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny

4 9,8

10,3

1. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

3 7,3

7,7

3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví

3 7,3

7,7

7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu

2 4,9

5,1

8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince

2 4,9

5,1

9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

2 4,9

5,1

www.sociotrendy.cz


Vynechané údaje

17. Bydlení pro občany v životní krizi

2 4,9

5,1

26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení

2 4,9

5,1

4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví

1 2,4

2,6

5. Odstraňování architektonických bariér

1 2,4

2,6

10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

1 2,4

2,6

13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

1 2,4

2,6

20. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů

1 2,4

2,6

25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy

1 2,4

2,6

33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné

1 2,4

2,6

36. Na jinou oblast služeb

1 2,4

2,6

Celkem

39 95,1 100,0

2 4,9

41 100,0

Celkem

Ve druhém výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 7 % byly uvedeny služby: Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů služeb: -

9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života; 8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince; 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

Tabulka 9.4 Typy služeb,na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit -‐ 2.volba

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – pořadí Abs % druhé volby:

Validní %


7 17,1

17,5


4

9,8

10,0


3

7,3

7,5


3

7,3

7,5

12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

3

7,3

7,5


2

4,9

5,0


2

4,9

5,0


2

4,9

5,0

19. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

2

4,9

5,0

28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty

2

4,9

5,0

31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání

2

4,9

5,0

34. Terénní práce pro drogové uživatele a sociálně vyloučené

2

4,9

5,0


1

2,4

2,5

www.sociotrendy.cz


Vynechané údaje


1

2,4

2,5


1

2,4

2,5


1

2,4

2,5


1

2,4

2,5

35. Pro seniory s demencí a jejich rodiny

1

2,4

2,5

Celkem

39 97,5 1

Celkem

2,4

41 100,0

100,0

Ve třetím výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 7 % byly uvedeny služby: - 4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví - 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství - 10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny - 18. Vybudování/rozšíření azylových domů - 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání - 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné

Tabulka 9.5 Typy služeb,na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit -‐ 3. volba

Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – pořadí Abs třetí volby:

%

Validní %


3

7,3

7,9


3

7,3

7,9


3

7,3

7,9

18. Vybudování/rozšíření azylových domů

3

7,3

7,9


3

7,3

7,9


3

7,3

7,9


2

4,9

5,3


2

4,9

5,3


2

4,9

5,3


2

4,9

5,3


1

2,4

2,6

6. Rozšíření sociální rehabilitace

1

2,4

2,6


1

2,4

2,6


1

2,4

2,6

14. Služby orientované na menšiny ve společnosti

1

2,4

2,6


1

2,4

2,6

24. Na podporu dobrovolnictví

1

2,4

2,6


1

2,4

2,6


1

2,4

2,6

www.sociotrendy.cz


29. S důrazem na „zdravou“ rodinu

1

2,4

2,6


1

2,4

2,6


1

2,4

2,6

Celkem

38 92,7

Vynechané údaje

Celkem

3

7,3

41 100,0

9.2.1. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE POTŘEB OBCÍ – SOUČET VOLEB Součtový znak „požadované sociální služby“ vznikl součtem tří výše uvedených tabulek (9.3 až 9.5) a má zhuštěnou informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 114 voleb. Nejčastěji byla volena služba „Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství“ (celkem 12 krát, 10,5% z počtu voleb). Druhou součtovou volbou byl požadavek „Rozšíření poradenství pro různé oblasti života“ „bydlení pro seniory“ a „Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny“. Následovaly volby (s více jak 5% zastoupením v počtu voleb a 15% z validních případů) „rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví“, „rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví“ a služby „pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny“, viz graf 9.6. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 9.6. Graf 9.6 Typy služeb na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit – součet voleb podle pořadí (více než 5 % z počtu voleb)

12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

10. Pro 3. Rozšíření 2. Rozšíření 16. Bydlení pro 11. Rozšíření zdravotně informovanos‚ poradenství pro seniory služeb pro pos‚žené různé oblas‚ seniory a jejich o problémech občany a jejich ohrožujících života rodiny rodiny zdraví


www.sociotrendy.cz


Tabulka 9.6 Typy služeb na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit – součet voleb podle pořadí Abs

% % z počtu z validních voleb případů


12

10,3%

30,0%


10

8,5%

25,0%


9

7,7%

22,5%


7

6,0%

17,5%


7

6,0%

17,5%


6

5,1%

15,0%


6

5,1%

15,0%


5

4,3%

12,5%


5

4,3%

12,5%


4

3,4%

10,0%


4

3,4%

10,0%


4

3,4%

10,0%


4

3,4%

10,0%


3

2,6%

7,5%


3

2,6%

7,5%


3

2,6%

7,5%

18. Vybudování/rozšíření azylových domů

3

2,6%

7,5%


3

2,6%

7,5%


3

2,6%

7,5%


3

2,6%

7,5%


2

1,7%

5,0%

19. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

2

1,7%

5,0%


2

1,7%

5,0%


2

1,7%

5,0%

6. Rozšíření sociální rehabilitace

1

0,9%

2,5%

14. Služby orientované na menšiny ve společnosti

1

0,9%

2,5%

20. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů

1

0,9%

2,5%

24. Na podporu dobrovolnictví

1

0,9%

2,5%

29. S důrazem na „zdravou“ rodinu

1

0,9%

2,5%

117

100,0%

292,5%

Součtový znak Požadované sociální služby v 1. až 3. výběru (celkem 113 voleb)

Celkem 41 obcí

www.sociotrendy.cz


0%

1. Rozšíření informovanos‚ pro různé oblas‚ života 2. Rozšíření poradenství pro různé oblas‚ života 3. Rozšíření informovanos‚ o problémech ohrožujících zdraví 4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 5. Odstraňování architektonických bariér 6. Rozšíření sociální rehabilitace 7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu 8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 10. Pro zdravotně pos‚žené občany a jejich rodiny 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 12. Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 14. Služby orientované na menšiny ve společnos‚ 16. Bydlení pro seniory 17. Bydlení pro občany v životní krizi 18. Vybudování/rozšíření azylových domů 19. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování 20. Rozšíření nabídky pro využi• volného času a společenských kontaktů 24. Na podporu dobrovolnictví 25. Na speciﬁcké programy pro rodiny a mezilidské vztahy 26. Na konkrétní ak‚vity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 29. S důrazem na „zdravou“ rodinu 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 34. Terénní práce pro drogové uživatele a sociálně vyloučené 35. Pro seniory s demencí a jejich rodiny 36. Na jinou oblast služeb

Graf 9.7 Typy služeb na které by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit – součet voleb ve spádových oblastech 100%

90%

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10% Ždánicko

Kyjovsko

www.sociotrendy.cz

Bzenecko


9.2 SPOLEČENSKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBA Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb uvedených v tabulce 9.0 vybírali pouze sociální službu jedinou. Samozřejmě měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali. Výběrem jedné služby mohou být informace získané v předešlé kapitole (tj. součtem tří voleb respondentů) změněné již s ohledem na zkoumané téma. Na prvních třech místech byly voleny služby „služby na rozšíření poradenství pro různé oblasti života“, „rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny“ a „bydlení pro seniory“. Na dalších místech se jedná o „rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví, „Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, Bydlení pro občany v životní krizi“. Další údaje jsou uvedeny v tabulce 9.5 a v grafu 9.2. Tabulka 9.8 Společensky nejdůležitější sociální služby

Společensky nejdůležitější sociální služba

Abs

%

Validní %

2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 16. Bydlení pro seniory 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 17. Bydlení pro občany v životní krizi 1. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 5. Odstraňování architektonických bariér 7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu 8. Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince 10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské vztahy 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny – startovací byty 33. Na sociálně psychiatrickou péči o duševně nemocné 36. Na jinou oblast služeb Celkem Vynechané údaje Celkem

6 5 5 3 3 3 2 2 2

14,6 12,2 12,2 7,3 7,3 7,3 4,9 4,9 4,9

15,0 12,5 12,5 7,5 7,5 7,5 5,0 5,0 5,0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 40 1 41

2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 97,6 2,5 100,0

2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 100,0

www.sociotrendy.cz


Graf 9.8 Společensky nejdůležitější sociální služby (podle pořadí nejčastějšího výskytu, %, N=41) 6

5

4

3

2

1

0

www.sociotrendy.cz


9.3 SPOLEČENSKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBA PODLE SPÁDOVÝCH OBLASTÍ Tříděním „společensky nejdůležitější sociální služby“ podle spádových oblastí Kyjovska byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují (viz tabulka 9.9 a graf 9.9). Tabulka 9.9 Společensky nejdůležitější sociální služba ve spádových oblastech (Abs) Spádová oblast Bzenecko Kyjovsko Ždánicko 1. Rozšíření informovanosti

Počet

0

2

0

2

2

4

0

6

0

2

1

3

0

2

0

2

1

0

0

1

0

1

0

1

0

1

0

1

0

3

0

3

0

1

0

1

1

2

2

5

0

1

0

1


0

2

3

5

17. Bydlení pro občany v

1

1

1

3

0

1

0

1

pro různé oblasti života 2. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 3. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 4. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 5. Odstraňování architektonických bariér 7. Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu 8. Rozšíření služeb Společensky nejdůležitější sociální služba

umožňujících soběstačnost jedince 9. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 10. Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 11. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 13. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

životní krizi 25. Na specifické programy pro rodiny a mezilidské

www.sociotrendy.cz


vztahy

26. Na konkrétní aktivity,

0

1

1

2

0

1

0

1

0

1

0

1

1

0

0

1

6

26

8

40

např. rekonstrukce již existujících zařízení 28. Na sociální bydlení pro

mladé rodiny – startovací byty 33. Na sociálně

psychiatrickou péči o duševně nemocné

Celkem


www.sociotrendy.cz


Graf 9.9 Společensky nejdůležitější sociální služba ve spádových oblastech (%, N=40) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Ždánicko Kyjovsko

10%

Bzenecko

0%

10 STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ

Na dotaz, zda obce již mají zpracované strategické rozvojové dokumenty nebo plány, většina starostů odpověděla pozitivně. Mezi strategické dokumenty obce patří i komunitní plány sociálních služeb, pokud je obce uváděly. Oblast sociálních služeb je v dokumentech zahrnuta u téměř dvou třetin (65 %) obcí. Celková situace je zřejmá z tabulky 10.1. a grafu 10.1. Tabulka 10.1 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcí Dosud nemáme Ano, je i oblast sociálních služeb Celkem www.sociotrendy.cz

N 15 26 41

% 36,6 63,4 100,0


Graf 10.1 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcemi (N=41)

15, 37%

Dosud nemáme

26, 63% Ano, je i oblast sociálních služeb

Celková situace ve spádových obcích regionu je uvedena v grafu 10.2. Největší podíl strategických dokumentů, v nichž je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních služeb, je na Kyjovsku. Graf 10.2 Strategické rozvojové dokumenty (plány) zpracované obcemi podle spádových oblastí Kyjovska (N=41)

100% 80% 60%

Ano, je i oblast sociálních služeb

40%

Dosud nemáme

20% 0% Bzenecko

Kyjovsko

Ždánicko

11 ZMĚNA V PROBLEMATICE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB BĚHEM POSLEDNÍCH LET

Na dotaz, aby starostové uvedli, zda se něco během posledních tří let změnilo v problematice spojené se sociálními službami, více než třetina starostů (35 %) uvedla, že se jedná o změny k lepšímu. Situaci beze změny vnímaly dvě pětiny dotázaných (40 %) a změnu k horšímu spatřovala pětina dotázaných, viz tabulka 11.1 a graf 11.1. Tabulka 11.1 Změna v problematice spojené se sociálními službami během posledních tří let N

Validní údaje

Změnu během posledních tří let nepozoruji

17

% 41,5

Validní údaje % 42,5

Jedná se během posledních tří let o změny, podle mého názoru, k lepšímu

15

36,6

37,5

Jedná se během posledních tří let o změny, podle mého názoru, k horšímu

8

19,5

20,0

40

97,6

100,0

1

2,4

41

100,0

Celkem Vynechané údaje Celkem www.sociotrendy.cz


Graf 11.1: Změna v problematice spojené se sociálními službami během posledních tří let (N=41)

8; 20,0% 14; 37,5%

17; 42,5%

Změnu během posledních tří let nepozoruji Změna k lepšímu Změna k horšímu

Upřesnění jednotlivých možností je uvedeno v následujícím způsobem:

Během posledních tří let došlo, dle názoru starostů obcí, ke změnám k lepšímu např. v oblastech:

-‐

Komunitní plánování sociálních služeb, poskytovatelé služeb

-‐

Spolupráce úřadů, poskytovatelů soc. i navazujících služeb, větší informovanost

-‐

Zvýšil se podíl na financování soc. služeb, bezbariérové chodníky

-‐

Spolupráce s poskytovateli služeb

-‐

Dobrá spolupráce s MěÚ Kyjov

-‐

Větší informovanost

-‐

Soc. služby se zlepšily, lépe zajištěná péče

-‐

Nabídka obědů včetně rozvozu

-‐

Spolupráce v oblasti péče o děti

-‐

Práce na MěÚ Kyjov, spolupráce i s organizacemi

-‐

Dostupnost, zajištěnost služeb

-‐

Začíná se realizovat program pro seniory -‐ pravidelná setkávání, zlepšila se informovanost a prezentace dění ve městě a tím i komunikace s občany

Během posledních tří let došlo, dle názoru starostů obcí, ke změnám k horšímu v oblastech:

-‐

Na sociálně slabé jsou kladeny stále větší požadavky

-‐

Nedostatek financí

-‐

Vyplácení sociálních dávek je s problémy

-‐

Snížení finančních prostředků

-‐

V legislativě, neprůhlednost systému

-‐

Rodiny, které zanedbávají péči o děti, zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů škol

www.sociotrendy.cz


závěrečná zpráva Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku

Recommend Documents