Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017

Slovo úvodem

Milí spoluobčané, před lety jsem na konferenci zaměřené na sociální tématiku zaslechl motto: „Největším bohatstvím regionu jsou jeho lidé“. Dodnes si tato slova pamatuji a snažím se jimi řídit. Proto jsou pro mě setkání s obyvateli mého rodného Kyjova tolik inspirativní. Nedávno jsem u příležitosti 55. výročí od založení navštívil kyjovské Centrum služeb pro seniory. Setkal jsem se tam s řadou lidí, které pokročilý věk nadobro posadil do invalidních vozíků. Navzdory tomu jsem v očích většiny z nich viděl radost, která mě okamžitě nakazila a po zbytek dne dobila pozitivní energií. Každý člověk je individualita, bez ohledu na věk, zdravotní stav, či sociální postavení. Velikost osobnosti často určuje jen schopnost daného jedince projevit se navenek. Chci tím říct, že ke každému bychom měli přistupovat bez nejmenších předsudků. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku, který právě držíte v ruce, se mimo jiné dotýká problematiky seniorů, zdravotně postižených, taky lidí, kteří se – často ne vlastní vinou – ocitli na okraji společnosti. Tento strategický dokument se už v minulosti osvědčil jako možný inspirační zdroj na cestě k plnohodnotnému životu. Zpracovali ho odborníci, pro které jsou sociální služby každodenním chlebem. Jsem proto přesvědčen, že se zaměřuje na ty nejpodstatnější potřeby a problémy současné společnosti. Bohatá škála přístupů, které plán nabízí, může ukázat cestu, jak tyto potřeby efektivně naplnit, problémy naopak úspěšně potlačovat. Výměna názorů je totiž hnacím motorem jakéhokoliv rozvoje, současně cestou k novým poznatkům. Srdečně děkuji všem, kteří se do přípravy dokumentu zapojili. Váš čas strávený psaním těchto stránek za to jistě stál. Děkuji Vám nejen z pozice představitele města Kyjova – nikdo z nás si totiž nemůže být jistý, zda jednou nebude odkázán na Vaši pomoc.

Mgr. František Lukl, MPA starosta města Kyjova

2

Usnesení Zastupitelstva města Kyjova Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 byl projednán v orgánech města Kyjova. Rada města Kyjova tento dokument projednala a doporučila ke schválení Zastupitelstvu města Kyjova dne 7. 12. 2015 usnesením č. 30/14. Zastupitelstvo města Kyjova tento dokument schválilo dne 21. 12. 2015 usnesením č. I/10.

3

Obsah Proces komunitního plánování rozvoje sociálních služeb ............................................................... 5 Komunitní plánování sociálních služeb na Kyjovsku ....................................................................... 7 Financování sociálních služeb ..................................................................................................... 11 Výchozí dokumenty pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017…… ..................................................................................................................................... 13 Přehled priorit a opatření ........................................................................................................... 14 Systémové priority ..................................................................................................................... 16 I. Oblast podpory a péče pro děti a mládež do 26 let, rodinu fungující a rodinu v problémech a osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením ............................................................................ 22 II. Oblast podpory a péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením ..................................... 27 III. Oblast podpory a péče pro osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením............. 33

Komunitní plánování sociálních služeb Kyjovska Město Kyjov Odbor sociálních věcí Masarykovo nám. 30 697 01 Kyjov www.mestokyjov.cz

Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska Tel.: 518 697 571, 602 515 693 E-mail: [email protected] www.pomocobcanum.kyjovsko.cz

4

Proces komunitního plánování rozvoje sociálních služeb Sociální služba je činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci s cílem zachovat lidskou důstojnost, působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení. Komunitní plánování je jednou z metod, kterou lze zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb. Základním principem komunitního plánování je spolupráce všech zainteresovaných v problematice sociálních služeb na místní úrovni. Jde o uživatele sociálních služeb (lidé využívající sociální služby), poskytovatele sociálních služeb (nestátní neziskové organizace, příspěvkové organizace) a zadavatele sociálních služeb (zastupitelé, radní, zástupci odboru sociálních věcí a zdravotnictví). Cílem procesu komunitního plánování sociálních služeb je rozvíjet sociální služby tím směrem, aby reagovaly na aktuální potřeby jejich uživatelů, byly dostupné, kvalitní a finanční prostředky byly vynakládány efektivněji, tam kde je to skutečně potřebné. Zástupci uvedených skupin v rámci společné práce zjišťují, které cílové skupiny se v regionu nacházejí, jaké potřeby mají a podílejí se na realizaci jednotlivých priorit, které povedou k naplnění těchto potřeb. Komunitní plán slouží jako závazný dokument o podobě sociálních služeb v dané lokalitě. Povinnosti obcí/krajů ze zákona ve vztahu k sociálním službám Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, obcím ukládá „pečovat v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek (mj.) pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů“. Protože sociální služby jsou jednou ze součástí sociální péče, kterou je obec povinna rozvíjet, měly by se obce jejich problematikou vždy zabývat. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: § 94 Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích, f) spolupracuje s krajem při určování sítě sociálních služeb na území kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o kapacitě sociálních služeb, které jsou potřebné pro zajištění potřeb osob na území obce a spoluvytváří podmínky pro zajištění potřeb těchto osob. § 95 Kraj a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,

5

d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94, písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, h) určuje síť sociálních služeb na území kraje; přitom přihlíží k informacím obcí sděleným podle § 94 písm. f).

6

Komunitní plánování sociálních služeb na Kyjovsku Proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) probíhá na Kyjovsku od r. 2007. Kyjovsko je územně vymezeno jako správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kyjov, tvoří jej 42 obcí s celkovým počtem 55 764 obyvatel (k 31. 12. 2014). Z toho město Kyjov čítá na 11,5 tis. obyvatel. Mapa SO ORP Kyjov

Udržitelnost procesu KPSS na Kyjovsku je zajištěna městem Kyjovem. Velký důraz je kladen na spolupráci všech spádových obcí a sousedících ORP (výměna informací, společné nastavování tzv. Minimální sítě sociálních služeb a její spolufinancování), bez které by nebylo možno zajistit pro obyvatele kyjovského regionu dostupnost potřebných sociálních služeb. Podpora spolupráce obcí je deklarována:  písemným souhlasem všech 42 obcí Kyjovska o zapojení do procesu KPSS  schválenou Deklarací o spolupráci v oblasti rozvoje sociálních služeb na úrovni ORP Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou. Podpora procesu komunitního plánování na regionální úrovni je zajišťována Jihomoravským krajem. Kraje mají, na rozdíl od obcí, ze zákona povinnost vytvářet rozvojové plány sociálních služeb. Aby tyto plány představovaly reálný návrh sítě sociálních služeb a zohledňovaly lokální odlišnosti a potřeby, nelze je utvářet bez spolupráce s obcemi. Přičemž základní jednotkou plánování rozvoje sociálních služeb jsou obce s rozšířenou působností. (Viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017). Cílem KPSS Kyjovska je vytvořit, zachovat a podporovat „síť sociálních služeb“, která je efektivní a dostupná pro občany, rozvíjet ji dle skutečných potřeb regionu, zajistit dostatečnou informovanost o této „síti pomoci“ a spolupracovat se všemi, kterých se daná oblast týká.

7

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 (SPRSS) je již třetím strategickým dokumentem v oblasti rozvoje sociálních a návazných služeb. Je vytvořen na období 2 let (2016 – 2017). Proces implementace (naplnění, realizace), monitorování, vyhodnocování SPRSS a přijímání změn v dokumentu bude probíhat v rámci organizační struktury komunitního plánování za dodržení Implementačního plánu KPSS. Samostatným dokumentem souvisejícím se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku je tzv. Minimální síť sociálních služeb na Kyjovsku (síť registrovaných sociálních služeb, jejichž nezbytnost a potřebnost je deklarována usnesením Zastupitelstva města Kyjova). „Minimální síť“ se bude každoročně aktualizovat včetně její finanční nákladovosti. Předpokládá se, že na provozu této „sítě podpory a pomoci“ se budou spolupodílet všechny obce správního obvodu ORP Kyjov.

Personální zajištění procesu komunitního plánování sociálních služeb Na procesu komunitního plánování sociálních služeb se podílí více jak 50 osob, především v rámci tří pracovních skupin a jedné Koordinační – řídící skupiny. Jde o zástupce z řad poskytovatelů sociálních služeb (nestátní neziskové organizace, příspěvkové organizace), zadavatelů (zastupitelé měst a obcí Kyjovska, radní, zástupci odborů sociálních věcí), dále o angažovanou veřejnost, uživatele sociálních služeb a další odborníky z pomáhajících profesí (psychologové, psychiatři, speciální pedagogové…). Koordinační – řídící skupina (KS-ŘS), pověřená Radou města Kyjova, má za úkol koordinovat a řídit proces KPSS, definovat a schvalovat postup prací, řídit pracovní skupiny, projednávat podobu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (Komunitního plánu), prosazovat a sledovat jeho naplňování a zajišťovat přenos informací k zástupcům měst, kteří mají rozhodovací pravomoci. Usnesení KS - ŘS má doporučující charakter. Skupina se schází minimálně 1x za půl roku, v závislosti na fázi procesu KPSS. Členové Koordinační – řídící skupiny: Mgr. Ladislava Brančíková Ředitelka, Centrum sociálních služeb Kyjov, p. o. města Kyjova Mgr. Hana Čamlíková Ředitelka, Krok Kyjov, z.ú. Mgr. Tomáš Galan Sociální pracovník, terapeut, Sociálně-psychiatrické centrum – Fénix, o. p. s. Ing. Marie Gustyová Garant KPSS, město Kyjov Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov Bohumila Chovancová, Nikol Gavendová, DiS. Referát sociální práce, Městský úřad Ždánice MUDr. Jaroslav Kliment Ředitel, Sociálně-psychiatrické centrum – Fénix, o.p.s. Mgr. Klára Komínková Sociální pracovnice, Domov Horizont, p.o. (vedoucí III. pracovní skupiny)

8

Ing. Jan Letocha Ředitel, Centrum služeb pro seniory Kyjov, p.o. Mgr. Věra Lungová Veřejnost (vedoucí I. pracovní skupiny) Ing. Vladimír Měchura Ředitel, Charita Kyjov Margita Procházková, BA Sociální pracovnice, Městský úřad Kyjov (vedoucí II. pracovní skupiny) Kateřina Rousová, DiS. Vedoucí sociálního odboru, město Bzenec Mgr. Jaroslav Řihánek, MBA Vedoucí odboru sociálních věcí, Městský úřad Kyjov Realizační koordinační – řídící skupina tvoří pracovní jádro Koordinační – řídící skupiny. Jejími členy jsou koordinátorka KPSS a vedoucí pracovních skupin. Mimo jiné průběžně vyhodnocují naplňování Komunitního plánu. Setkání skupiny se koná obvykle 1x za čtvrt roku, v závislosti na fázi procesu KPSS. Výstupy ze setkání se předávají Koordinační – řídící skupině. Členové Realizační koordinační – řídící skupiny: Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov Mgr. Klára Komínková Sociální pracovnice, Domov Horizont, p.o. (vedoucí III. pracovní skupiny) Mgr. Věra Lungová Veřejnost (vedoucí I. pracovní skupiny) Margita Procházková, BA Sociální pracovnice, Městský úřad Kyjov (vedoucí II. pracovní skupiny) Pracovní skupiny (PS) jsou ustanoveny tři: I. Osoby a rodiny rizikové, ohrožené, v problémech a krizi; II. Senioři a osoby se zdravotním postižením; III. Osoby s duševním onemocněním. V pracovních skupinách jsou zastoupeny osoby z řad angažované veřejnosti, uživatelů sociálních služeb, zadavatelů a odborníků v dané oblasti. PS mají zodpovědnost za navržené priority a opatření – zaručují odbornost, přímo se podílejí na implementaci a monitorování naplňování Komunitního plánu. Scházejí se dle potřeby v závislosti na fázi procesu KPSS. Členové jednotlivých pracovních skupin jsou uvedeni vždy v rámci I. – III. Oblasti podpory a péče Komunitního plánu.

9

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KPSS Kyjovska a její vztahy k dalším subjektům relevantním pro sociální oblast a oblast komunitního plánování

Vysvětlivky: Nepodřízený vztah, přenos informací, spolupráce, poradní funkce Vztah podřízenosti/nadřízenosti, přenos Informací, spolupráce, poradní a doporučující funkce

Zastupitelstvo města Kyjova

Zastupitelstva obcí Kyjovska

Starosta Rada Města Kyjova Sociální a zdravotní komise RM Kyjova

Koordinátor KPSS Koordinační – řídící skupina KPSS Realizační - koordinační řídící skupina KPSS Odbor sociálních věcí MěÚ Kyjov

I. PS Osoby a rodiny rizikové, ohrožené, v problémech a krizi

II. PS Senioři a osoby se zdravotním postižením

III. PS Osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením

10

Financování sociálních služeb Financování sociálních služeb je založeno, v souladu s platnou legislativou, na systému vícezdrojového financování. Kromě prostředků ze státního rozpočtu (dřívější dotace Ministerstva práce a sociálních věcí) se na něm podílí kraje a obce, případně také soukromý sektor, nadace a fondy. Příjmy poskytovatelů sociálních služeb tvoří dále úhrady od uživatelů a finanční prostředky získané z projektů financovaných Evropskou unií. Dotace ze státního rozpočtu Dotace ze státního rozpočtu – do konce roku 2014 rozdělovaná prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí – představuje základní zdroj financování sociálních služeb. Je určena k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. Dotační řízení k poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je nově od roku 2015 vyhlašováno pro kraje a Hlavní město Prahu. Kraje pak vyhlašují dotační řízení pro sociální služby na svém území. Dotační řízení v Jihomoravském kraji (JmK) probíhá na základě Pravidel dotačního řízení Jihomoravského kraje v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. Pravidla obsahují základní priority, principy a mechanismy realizace dotačního řízení pro daný rok, jsou dostupná na webových stránkách JmK. Mezi základní principy JmK pro dotační řízení patří: 

vyloučení střetu zájmů



rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu



výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem (objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu; výše finanční podpory příspěvkovým organizacím zřizovaným krajem je stanovena stejným jednotným výpočtem jako v případě ostatních poskytovatelů sociálních služeb.

Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Pro rok 2016 se bude poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje řídit dle Pravidel řízení o přiznání finanční podpory Jihomoravského kraje pro rok 2016 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. Žádosti o dotace se budou nově podávat prostřednictvím Krajského informačního systému sociálních služeb. Tato benchmarkingová aplikace bude rovněž sloužit ke kontrolním, srovnávacím a statistickým procesům v kraji. Dotace z rozpočtu obcí Poskytování dotací k zajištění sociálních služeb v daném území má v systému financování sociálních služeb nepostradatelnou roli. Prostřednictvím finanční podpory obec deklaruje sociální službě potřebnost v území a doporučuje službu k dalšímu financování z dotačních titulů JmK i z prostředků státního rozpočtu. Obce se tak spolufinancováním služeb významně podílí na nastavení a financování potřebné sítě služeb na území kraje. Síť sociálních služeb je tvořena službami sociální prevence, odborného sociálního poradenství a sociální péče. Finanční spoluúčast na financování všech typů sociálních služeb vyplývá ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017, a rovněž i z Pravidel řízení o přiznání finanční podpory Jihomoravského kraje pro rok 2016 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb následovně: 

služby sociální prevence – finanční spoluúčast obcí ve výši 20% z reálného rozpočtu 11



služby odborného sociálního poradenství – finanční spoluúčast ve výši 5% z reálného rozpočtu



služby sociální péče – finanční spoluúčast obcí ve výši 8% z reálného rozpočtu



pečovatelské služby - finanční spoluúčast obcí ve výši 20% z reálného rozpočtu

Příjmy od uživatelů sociálních služeb Příspěvek na péči je dávka poskytovaná ze státního rozpočtu občanům odkázaným na pomoc a podporu jiné fyzické osoby k zajištění svých potřeb. Příspěvkem na péči jsou částečně financovány služby poskytované uživatelům, možnost využívat příjmy od uživatelů je však adekvátní jen pro služby, které jsou v souladu s legislativním vymezením nastaveny jako úhradové. Maximální cena za jednotku (hodina či úkon) je regulována prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Příjmy od zdravotních pojišťoven Při souběhu zdravotní a sociální péče v pobytových zařízeních pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Další zdroje Ve vícezdrojovém modelu financování je nezbytně nutné, aby poskytovatelé sociálních služeb nespoléhali dlouhodobě a výhradně pouze na finanční zdroje z dotačních systémů, ale aby byli patřičně aktivní při zajišťování finančních prostředků i z jiných – alternativních zdrojů. Mezi další zdroje patří: sponzorské dary, sbírky, nadace zahraniční i tuzemské, příspěvky od úřadu práce, příjmy z prodeje výrobků.

12

Výchozí dokumenty pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 Při tvorbě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 se vycházelo z následujících dokumentů: 

Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku (rok 2012)



Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb na Kyjovsku (rok 2012)



Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku (rok 2012)



Socio-demografická analýza Kyjovska (aktualizace v roce 2015)



Strategie území správního obvodu ORP Kyjov v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a volitelné téma krajina (rok 2015)



Analýza potřebnosti služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji (rok 2014)



Vyhodnocení Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015



SWOT analýzy za jednotlivé pracovní skupiny z roku 2015.

13

Přehled priorit a opatření SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita A

Udržení a zkvalitnění procesu plánování rozvoje sociálních služeb na regionální a nadregionální úrovni

Opatření A.1

Zajištění procesu komunitního plánování sociálních služeb v obci s rozšířenou působností (ORP) Kyjov

Opatření A.2

Participace obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov na plánování a zajištění dostupnosti sociálních služeb na Kyjovsku

Opatření A.3

Participace ORP Kyjov na plánování rozvoje a dostupnosti sociálních služeb na okresní a krajské úrovni

Priorita B

Stanovení, zachování a finanční podpora Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku

Opatření B.1

Stanovení, zachování a finanční podpora Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku

Opatření B.2

Podpora realizace projektů zvyšujících kvalitu péče v sociálních službách

Priorita C

Finanční podpora a rozvoj sítě návazných služeb působících v ORP Kyjov

Opatření C.1

Finanční podpora veřejně prospěšných aktivit a projektů navazujících na sociální oblast a prorodinnou politiku města Kyjova prostřednictvím dotačního systému města Kyjova

Priorita D

Dostupnost informací o procesu komunitního plánování sociálních služeb na Kyjovsku a síti sociálních a návazných služeb na Kyjovsku

Opatření D.1

Aktualizace a naplňování Komunikačního plánu KPSS Kyjovska

Opatření D.2

Aktualizace a tisk Adresáře organizací pomáhajících občanům Kyjovska a aktualizace webové verze Adresáře

I. OBLAST PODPORY A PÉČE PRO DĚTI A MLÁDEŽ DO 26 LET, RODINU FUNGUJÍCÍ A RODINU V PROBLÉMECH A OSOBY V KRIZI A OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Priorita 1

Dostupná nabídka sítě sociálních služeb podporující rodiny v zachování základních funkcí i jejich jednotlivé členy v obtížných životních situacích

Opatření 1.1

Vznik Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v tísni

Opatření 1.2

Vytvoření prostor pro službu následné péče Kroku Kyjov, z.ú. včetně krizového lůžka

Opatření 1.3

Rozšíření stávající nabídky Kontaktního centra Charity Kyjov o terénní formu poskytování a o cílovou skupinu uživatelů marihuany a uživatelů alkoholu

Priorita 2

Podpora prorodinných aktivit, které nejsou vymezeny zákonem o sociálních službách

Opatření 2.1

Přesun Mateřského centra do vhodnějších prostor

Opatření 2.2

Přesun Centra pro rodinu Kyjov, o.p.s. do vhodnějších prostor

Opatření 2.3

Family Point – místo pro rodinu jako kontaktní pracoviště

Priorita 3

Zajištění kvalitního a dostupného bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel

Opatření 3.1

Vytvoření koncepce sociálního bydlení ve městě Kyjově 14

II. OBLAST PODPORY A PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Priorita 1

Dostupná nabídka terénních, ambulantních a pobytových sociálních služeb odpovídajících různým potřebám a specifickým životním situacím seniorů a osob se zdravotním postižením (tělesným/sluchovým/zrakovým)

Opatření 1.1

Navýšení kapacity sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (min. o 1 lůžko)

Priorita 2

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (tělesným/smyslovým/ mentálním/kombinovaným postižením a osob s duševním onemocněním) na Kyjovsku - viz Priorita 2 III. Oblasti podpory a péče

Priorita 3

Bezbariérovost v Kyjově

Opatření 3.1

Realizace aktivit podporujících bezbariérovost a dostupnost veřejných budov, kulturních a zdravotnických zařízení, dostupnost veřejné dopravy v Kyjově

Opatření 3.2

Instalace nepřenosných indukčních smyček do kulturních/vzdělávacích prostor vybraných budov města Kyjova

III. OBLAST PODPORY A PÉČE PRO OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Priorita 1

Dostupná nabídka sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním a s mentálním postižením umožňující běžný životní rytmus a život v běžné společnosti

Opatření 1.1

Zajištění dostatečné kapacity služby Sociální rehabilitace

Opatření 1.2

Rozšíření Denního stacionáře pro cílovou skupinu III. Oblasti podpory a péče

Opatření 1.3

Rozšíření Rané péče Dotyk II, o.p.s.

Opatření 1.4

Jednání o vzniku sociální služby Chráněné bydlení či jiné formy bydlení s podporou pro osoby s duševním onemocněním

Priorita 2

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (tělesným/smyslovým mentálním/kombinovaným postižením a osob s duševním onemocněním) na Kyjovsku

Opatření 2.1

Jednání o možných formách zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (včetně osob s duševním onemocněním a s mentálním postižením) vedoucí k zaměstnávání těchto osob v regionu ORP Kyjov či přilehlých ORP (Hodonín, Veselí nad Moravou)

15

SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita A Opatření A.1

Popis opatření a zdůvodnění

Aktivity vč. časového harmonogramu

Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady

Udržení a zkvalitnění procesu plánování rozvoje sociálních služeb na regionální a nadregionální úrovni Zajištění procesu komunitního plánování sociálních služeb v obci s rozšířenou působností (ORP) Kyjov Zákon o obcích ukládá obcím „pečovat v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek (mj.) pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů“. Zákon o sociálních službách dále ukládá obcím povinnost zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území. Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) je jednou z metod, kterou lze efektivně rozvíjet sociální služby v rámci dané lokality tak, aby nabídka sociálních služeb co nejvíce odpovídala poptávce po těchto službách a finanční prostředky na tyto služby byly vynakládány efektivně. Nezbytnými předpoklady pro funkčnost plánovacího procesu jsou: stabilní organizační struktura, koordinace procesu, pravidelná setkávání pracovních skupin složených ze zástupců poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů sociálních služeb, politická podpora, metodické vedení a průběžné monitorování procesu KPSS a jeho výstupů. Koncepce rozvoje sociálních/návazných služeb je popsána ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb. 1. Zachování pozice koordinátora KPSS v rámci Městského úřadu Kyjov 2. Pravidelná setkávání pracovních skupin, Koordinační – řídící skupiny a Realizační koordinační – řídící skupiny KPSS (mapování aktuálních změn a nově vzniklých Průběžně potřeb v sociální oblasti, průběžný monitoring plnění 2016 – 2017 priorit a opatření Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb do r. 2017) 3. Zajištění metodické podpory procesu KPSS 4. Roční monitoring plnění priorit a opatření Leden 2017 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb do r. 2017 (SPRSS) 5. Celkové vyhodnocení míry naplnění priorit a opatření Leden - únor SPRSS 2018 Město Kyjov, koordinátor KPSS, členové pracovních skupin, Koordinační – řídící skupiny a Realizační koordinační – řídící skupiny KPSS Mzdové náklady: koordinátor KPSS, vedoucí pracovních skupin KPSS, metodik KPSS; náklady spojené s organizačně-technickým zázemím pro činnost pracovních skupin

Předpokládané zdroje financování

Město Kyjov

Výstupy a hodnotící indikátory

1. Obsazená pozice koordinátora KPSS v rámci organizační struktury MěÚ Kyjov 2. Setkání pracovních skupin, Koordinační – řídící skupiny a Realizační koordinační – řídící skupiny KPSS (každá min. 4x/rok) 3. Plné využití nasmlouvané spolupráce s metodikem KPSS (viz uzavřená DPP) 4. Zpráva z průběžného monitoringu SPRSS za rok 2016 5. Dokument Vyhodnocení míry naplnění priorit a opatření Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017 16

Opatření A.2


Aktivity vč. časového harmonogramu Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování Výstupy a hodnotící indikátory

Opatření A.3



Participace obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov na plánování a zajištění dostupnosti sociálních služeb na Kyjovsku Komunitní plánování sociálních služeb na Kyjovsku zaštiťuje ORP Kyjov, nicméně bez úzké spolupráce celého správního obvodu čítajícího dalších 41 obcí by nebylo efektivní a výstupy zcela objektivní. V souvislosti s probíhající optimalizací sociálních služeb a jejich síťováním v rámci Jihomoravského kraje sílí tlak na místní samosprávy v převzetí odpovědnosti za podobu sítí sociálních služeb ve svých správních obvodech, včetně zachování dostupnosti sociálních služeb formou závazných finančních spoluúčastí. Garanci finanční spoluúčasti na zajištění dostupnosti potřebných sociálních služeb ve svém správním obvodu závazně předává Jihomoravskému kraji obec s rozšířenou působností. S cílem zajistit udržitelnost tzv. Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku je snahou města Kyjova zapojit do financování provozu regionálně působících služeb také ostatní obce správního obvodu (v r. 2015 se obce Kyjovska podílely na provozu služeb sociální prevence 2/5 z částky, kterou garantovalo město Kyjov). Od r. 2016 je v plánu zapojit obce také do financování služeb sociální péče a odborného sociálního poradenství. 1. Účast koordinátora KPSS na poradách starostů Průběžně v r. 2. Participace samospráv na spolufinancování sociálních 2016 – 2017 služeb s regionální působností Obce SO ORP Kyjov, koordinátor KPSS Náklady spojené s organizací porad, tisk materiálů Město Kyjov 1. Účast koordinátora KPSS na poradách starostů dle aktuální potřeby, případně individuální jednání se zástupci obcí Kyjovska 2. Počet uzavřených veřejnoprávních Smluv o poskytnutí účelového příspěvku z rozpočtu obce ke spolufinancování sociálních služeb s městem Kyjovem (celkem 41 smluv) Participace ORP Kyjov na plánování rozvoje a dostupnosti sociálních služeb na okresní a krajské úrovni V Jihomoravském kraji (JmK) probíhá vzájemně provázaný tříúrovňový systém plánování a síťování sociálních služeb. Na úrovni ORP probíhají na základě uzavřených smluv o spolupráci (aktualizovány v r. 2012) místní procesy komunitního plánování sociálních služeb. Na okresní úrovni je řešena se zástupci místních procesů KPSS vzájemná provázanost strategií, návrhy a zajištění tzv. minimální sítě sociálních služeb pro dané území. Jihomoravský kraj definuje rámcové strategie, metodicky vede 21 ORP JmK v oblasti komunitního plánování, pracuje s výstupy od obcí a nastavuje mechanismy pro efektivní správu sítě služeb v kraji. 1. Pravidelná jednání zástupců ORP Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou (ve složení: vedoucí Odboru sociálních věcí, koordinátor KPSS, ideálně také zástupce politické reprezentace města – „multidisciplinární týmy“) o podobě a financování okresní sítě sociálních Průběžně v r. služeb 2016 – 2017 2. Závazek spolufinancování nadregionálně působících sociálních služeb 3. Spolupráce ORP Kyjov s Jihomoravským krajem na tvorbě a optimalizaci krajské sítě sociálních služeb 17

Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování

Město Kyjov (Odbor sociálních věcí MěÚ Kyjov), zástupci ORP Hodonín a Veselí nad Moravou, Jihomoravský kraj (Odbor sociálních věcí KrÚ JmK) Město Kyjov 1. Počet uskutečněných jednání zástupců ORP Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou (min. 1x ročně) 2. Deklarace spoluúčasti na financování nadregionálních sociálních služeb v ORP Hodonín nebo Veselí nad Moravou s působností na Kyjovsku, služby budou zahrnuty v Minimální síti sociálních služeb na Kyjovsku pro r. 2017 a pro rok 2018 (včetně procentní finanční spoluúčasti) 3. a) Účast koordinátorky KPSS Kyjovska na pravidelných setkáních koordinátorů KPSS 21 ORP Jihomoravského kraje (min. 80% účast) b) Počet předaných podkladů Jihomoravskému kraji koordinátorkou KPSS Kyjovska (vyhodnocení rozvojových záměrů za Kyjovsko v Akčním plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji – AP JmK – za předešlý rok; zaslání rozvojových záměrů za Kyjovsko do AP JmK na nadcházející rok; zaslání Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku pro daný rok společně s výpisem z usnesení Zastupitelstva města Kyjova, apod.)

Priorita B Opatření B.1



Stanovení, zachování a finanční podpora Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku Stanovení, zachování a finanční podpora Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku Cílem opatření je zajistit občanům kyjovského regionu dostupnou síť podpory a pomoci, kterou mohou využít v případě tíživé sociální situace. V současné době je na Kyjovsku poskytováno 19 druhů sociálních služeb z celkových 33, které definuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Z důvodu nedostatku finančních prostředků na provoz sociálních služeb vyzval v r. 2014 Jihomoravský kraj (JmK) obce s rozšířenou působností ke spolupráci na optimalizaci sítě sociálních služeb v JmK a také ke spoluúčasti na jejím financování (od r. 2015 spolufinancování služeb sociální prevence a od r. 2016 také služeb sociální péče a odborného sociálního poradenství). Obce s rozšířenou působností budou každoročně ve spolupráci s JmK revidovat stávající síť sociálních služeb na svém území a deklarovat potřebnost tzv. minimální sítě sociálních služeb včetně závazku finanční spoluúčasti na její provoz. Výpočet finanční spoluúčasti se odvíjí od aktuálně platných Pravidel řízení o přiznání finanční podpory Jihomoravského kraje v oblasti podpory poskytování sociálních služeb pro aktuální rok. S cílem zajistit finanční udržitelnost Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku byl v r. 2014 nastaven ORP Kyjov a obcemi správního obvodu systém spolufinancování služeb sociální prevence (3/5 Kyjov; 2/5 spádové obce – poměrově dle počtu obyvatel). Od r. 2016 se počítá s finančními podíly na provoz všech regionálně působících sociálních služeb ze strany obcí SO ORP Kyjov. 1. Vytvoření Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku Do konce na r. 2017 a 2018 ve spolupráci s Jihomoravským krajem srpna 2016 a zástupci ORP Hodonín a Veselí nad Moravou a obcemi a 2017 SO ORP Kyjov 18


2. Předložení navržené podoby Minimální sítě sociálních Srpen/září služeb na Kyjovsku na r. 2017 a 2018 Radě 2016 a 2017 a Zastupitelstvu města Kyjova ke schválení 3. Finanční podpora služeb zařazených v Minimální síti sociálních služeb na Kyjovsku městem Kyjovem (prostřednictvím Dotačního programu na podporu V roce 2016 Minimální sítě sociálních služeb ve správním obvodu a 2017 obce s rozšířenou působností Kyjov pro příslušný rok) 4. Aktivní účast poskytovatelů sociálních služeb na procesu tvorby Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku Průběžně v r. (účast na jednáních pracovních skupin KPSS, dodání 2016 a 2017 potřebných materiálů, spolupráce s koordinátorkou KPSS) Město Kyjov/Odbor sociálních věcí MěÚ Kyjov, Jihomoravský kraj (Odbor sociálních věcí KrÚ JmK), zástupci ORP Hodonín a Veselí nad Moravou, starostové obcí Kyjovska, poskytovatelé sociálních služeb Dle aktuální podoby Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku pro daný rok Město Kyjov


1., 2. a) Výpis z usnesení Zastupitelstva města Kyjova o schválení podoby a financování Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku na r. 2017 1., 2. b) Výpis z usnesení Zastupitelstva města Kyjova o schválení podoby a financování Minimální sítě sociálních služeb na Kyjovsku na r. 2018 3. Uzavřené veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu města Kyjova s organizacemi poskytujícími sociální služby uvedené v Minimální síti sociálních služeb na Kyjovsku na příslušný rok 4. Účast poskytovatelů na jednáních pracovních skupin KPSS, dodané materiály

Opatření B.2

Podpora realizace projektů zvyšujících kvalitu péče v sociálních službách


Cílem opatření je podpořit sociální služby, které vyvstanou jako potřebné v průběhu let 2016 – 2017.

Priorita C

Finanční podpora a rozvoj sítě návazných služeb působících v ORP Kyjov

Opatření C.1



Finanční podpora veřejně prospěšných aktivit a projektů navazujících na sociální oblast a prorodinnou politiku města Kyjova prostřednictvím dotačního systému města Kyjova Návazné služby zahrnují nabídku podpůrných činností, které nejsou sociálními službami dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují. Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé situaci byla neúplná. Jedná se např. o vzdělávání, volnočasové aktivity, dobrovolnictví apod. Spadají sem mateřská centra, kluby důchodců, zdravotnické služby, svépomocné skupiny, atd. Stávající síť návazných služeb, které spolupracují v rámci KPSS Kyjovska, je uvedena pod každou ze tří oblastí podpory a péče ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do r. 2017 (v Přehledu organizací poskytujících sociální a návazné služby na Kyjovsku). 1. Vyhlášení dotačního programu pro návazné služby městem Kyjovem 19


2. Finanční podpora návazných služeb spolupracujících Průběžně v r. v rámci KPSS Kyjovska 2016 a 2017 Město Kyjov/Odbor sociálních věcí a Odbor školství a kultury MěÚ Kyjov Dle vyčleněných financí z rozpočtu města Kyjova Město Kyjov


1. Vyhlášený dotační program/dotační programy pro návazné služby 2. Uzavřené veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu města Kyjova s organizacemi poskytujícími návazné služby v ORP Kyjov

Priorita D

Dostupnost informací o procesu komunitního plánování sociálních služeb na Kyjovsku a síti sociálních a návazných služeb na Kyjovsku

Opatření D.1



Opatření D.2


Aktivity vč. časového harmonogramu Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování

Aktualizace a naplňování Komunikačního plánu KPSS Kyjovska Komunikační plán KPSS Kyjovska byl zpracován a schválen Koordinační řídící skupinou KPSS v r. 2013. Slouží k nastavení toku informací směrem k laické a odborné veřejnosti, politické reprezentaci měst a obcí Kyjovska a směrem ke krajské úrovni KPSS. Informace o procesu komunitního plánování na Kyjovsku jsou podávány v rámci pořádaných veřejných setkání, prostřednictvím místních médií, webových stránek KPSS Kyjovska a města Kyjova, apod. Leden – únor 1. Aktualizace Komunikačního plánu KPSS Kyjovska 2016 Průběžně v r. 2. Naplňování komunikačního plánu 2016 a 2017 Město Kyjov/Odbor sociálních věcí MěÚ Kyjov – koordinátor KPSS Náklady spojené s případným uspořádáním veřejného setkání (konference, veletrh, apod.) Město Kyjov 1. Schválený aktualizovaný Komunikační plán Koordinační - řídící skupinou KPSS Kyjovska 2. Zpráva z monitoringu naplňování Komunikačního plánu (1x ročně) Aktualizace a tisk Adresáře organizací pomáhajících občanům Kyjovska a aktualizace webové verze Adresáře Adresář organizací pomáhajících občanům Kyjovska nabízí přehled poskytovatelů sociálních, zdravotnických, pedagogických a dalších souvisejících služeb v regionu Kyjovska. Jeho poslední aktualizace proběhla v r. 2013. Další aktualizace zajistí občanům Kyjovska úplné a přesné informace o možnostech podpory a pomoci v nepříznivé sociální situaci. V posledních 2 letech došlo zejm. ke změnám v nabídce druhů sociálních služeb na Kyjovsku. 1. Aktualizace a tisk Adresáře organizací pomáhajících V r. 2017 občanům Kyjovska, následná distribuce 2. Průběžná aktualizace webové verze Adresáře Průběžně v r. na internetových stránkách 2016 a 2017 www.pomocobcanum.kyjovsko.cz Město Kyjov/Odbor sociálních věcí MěÚ Kyjov – koordinátor KPSS Náklady spojené s grafickým zpracováním a tiskem Adresářů Město Kyjov 20


1. Aktualizovaný Adresář organizací pomáhajících občanům Kyjovska v tištěné podobě (min. 300 ks) 2. Aktuální data ve webové verzi Adresáře na internetových stránkách www.pomocobcanum.kyjovsko.cz

21

I. Oblast podpory a péče pro děti a mládež do 26 let, rodinu fungující a rodinu v problémech a osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením Členové I. Pracovní skupiny: Mgr. Karla Blahůšová Sociální pracovnice a vedoucí Občanské poradny, Charita Kyjov Mgr. Tomáš Galan Rodinný terapeut, Sociálně-psychiatrické centrum – Fénix, o.p.s. Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov Petra Hradilová Koordinátorka Dobrovolnického centra Krok, Krok Kyjov, z.ú. Bc. Martina Chovancová, Bc. Tereza Konečná Vedoucí Agentury pro občany, Krok Kyjov, z.ú. Bc. Simona Chvátalová, Kristýna Scorvanová, DiS. Sociální pracovnice pro Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Centrum sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova Miroslava Janíková Veřejnost

Mgr. Hana Kolaříková Sociální pracovnice, Městský úřad Kyjov Mgr. Eva Kostihová Speciální pedagog, MŠ a ZŠ Kyjov, Za Humny 3304 Mgr. Věra Lungová Vedoucí I. pracovní skupiny, veřejnost Mgr. Jarmila Presová Kurátorka pro děti a mládež, Městský úřad Kyjov Mgr. Marcela Širůčková Vedoucí Programu následné péče, Krok Kyjov, z.ú. Jarmila Švábová Vedoucí Kontaktního centra, Charita Kyjov Bc. Kateřina Zimáčková, Bc. Michaela Zelinková Sociální pracovnice/vedoucí Nízkoprahového klubu Wu-Wej, Charita Kyjov

Přehled organizací za I. Oblast podpory a péče PŘEHLED ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ A NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY NA KYJOVSKU ORGANIZACE

ZAŘÍZENÍ

SOCIÁLNÍ SLUŽBA

Arcidiecézní charita Olomouc, Charita Kyjov

Kontaktní centrum - víceúčelová drogová služba

Kontaktní centra


Nízkoprahový klub Wu-Wej

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež


Občanská poradna

Odborné sociální poradenství

Centrum sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Krok Kyjov, z.ú.

Agentura pro občany


Krok Kyjov, z.ú.


Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 22

Krok Kyjov, z.ú.

Program následné péče Krok

Služby následné péče

Krok Kyjov, z.ú.

Terapeutická komunita Krok

Terapeutické komunity

NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY A DALŠÍ POMÁHAJÍCÍ ORGANIZACE Centrum pro rodinu Kyjov, o.p.s.

Centrum pro rodinu

Podpora rodin

Centrum pro rodinu Kyjov, o.p.s.

Klub maminek

Podpora rodin s dětmi


Krátkodobé ubytování pro matky (otce) s dětmi a ženy v sociální tísni

Krátkodobé ubytování pro matky s dětmi a ženy v sociální tísni z Kyjovska

Dětské centrum Kyjov, p.o.

Ústavní a ambulantní péče pro děti do 3 let

Město Kyjov

Městská ubytovna Havlíčkova

Ubytování pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučené

Městský úřad Kyjov

Odbor sociálních věcí

Sociální zabezpečení občanů; Sociální kurátor

Městský úřad Kyjov

Odbor sociálních věcí - Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Sociálně-právní ochrana dětí; Sociální kurátorka pro děti a mládež

Občanské sdružení Omega plus

Nezisková pomoc potřebným

Pedagogicko-psychologická poradna Hodonín

Pracoviště Kyjov

Pedagogicko-psychologické poradenství pro děti, žáky, studenty, rodiče a učitele

Centrum duševního zdraví

Psychiatrická, psychologická, adiktologická péče, psychoterapeutické služby, krizová intervence

Sociálně - psychiatrické centrum - Fénix, o.p.s.

23

Priorita 1 Opatření 1.1 Popis opatření a zdůvodnění Aktivity vč. časového harmonogramu Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování Výstupy a hodnotící indikátory

Opatření 1.2



Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování Výstupy a hodnotící indikátory

Dostupná nabídka sítě sociálních služeb podporující rodiny v zachování základních funkcí i jejich jednotlivé členy v obtížných životních situacích Vznik Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v tísni Cílem opatření je poskytnou individuální, důstojnou, nepřetržitou a koncepční pomoc ženám a matkám s nezletilými dětmi, které se ocitnou v tíživé životní situaci spojené se ztrátou bydlení, a to za účelem jejich snadnější resocializace. 1. Registrace služby, žádost o dotace na Jihomoravském 2. ½ r. 2016 kraji 2. Zahájení poskytování sociální služby V r. 2017 Centrum sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova 800 000,- Kč Dotace ze státního rozpočtu (500 000 Kč), město Kyjov (200 000 Kč) a úhrady od uživatelů (100 000 Kč). 1. Registrace sociální služby a podané žádosti o dotace (JmK, město Kyjov) 2. Zahájení poskytování sociální služby Vytvoření prostor pro službu následné péče Kroku Kyjov, z.ú. včetně krizového lůžka Služby následné péče jsou poskytovány osobám, které se léčily se závislostí a chtějí při návratu do běžného života ve společnosti odbornou pomoc a podporu. Cílem tohoto opatření je vytvoření stabilního zázemí pro poskytování služeb následné péče včetně krizového lůžka (přestavbou vlastních prostor Kroku Kyjov, z.ú.). To přinese klientům větší dostupnost služby (z hlediska obsahu služby, místa a financí). Vytvoření zázemí pro ambulantní službu povede k podpoření systematického řešení sociální situace cílové skupiny a komplexnost procesu resocializace (návrat do společnosti, provázení v reálném životě, pomoc při řešení těžké životní situace, stabilizace dosažené kvality života, předcházení úpadku, zkratkového jednání, krizová intervence a psychologická podpora). 1. Nalezení investičního projektu 2. Zpracování projektu Průběžně v r. 3. Realizace výběrového řízení 2016 a 2017 4. Vznik bytové jednotky pro následnou péči 5. Vytvoření krizového lůžka 6. Rozšíření ambulantního programu (o 2 úvazky a dohody) Krok Kyjov, z.ú. Cca 3 mil. Kč ESF, státní dotace (RVKPP, MPSV, MZ, JmK), město Kyjov, granty, nadace a jiné zdroje 1. Zřízená nová bytová jednotka pro následnou péči 2. Existence krizového lůžka 3. Navýšení pracovních úvazků o 2,0 v rámci Programu následné péče Krok

24

Opatření 1.3




Rozšíření stávající nabídky Kontaktního centra Charity Kyjov o terénní formu poskytování a o cílovou skupinu uživatelů marihuany a uživatelů alkoholu V současné době jsou Terénní programy provozovány jako samostatná registrovaná služba pod Charitou Kyjov. Službu poskytují pracovníci, kteří jsou zaměstnaní částečným úvazkem v Kontaktním centru i v Terénních programech. Z důvodu nedostatku finanční prostředků bude služba Terénních programů k 1. 1. 2016 ukončena. Jelikož je ale terénní služba na Kyjovsku shledána jako potřebná, bude i nadále provozována v rámci Kontaktního centra (dvě sociální služby, které doposud fungovaly odděleně, se sloučí). Dalším záměrem je rozšířit cílovou skupinu o uživatele marihuany a uživatele alkoholu. V současnosti není v našem regionu nikdo, kdo by s touto cílovou skupinou pracoval. Tato cílová skupina bude oslovena zejména prostřednictvím Terénních programů s cílem upozorňovat na rizika a následně nabízet poradenství v rámci adiktologické poradny v Kontaktním centru. 1. Změna v Registru sociálních služeb – rozšíření stávajících služeb o terénní formu poskytování 2. Rozšíření cílové skupiny v Registru sociálních služeb 3. Mapování a aktivní oslovovaní uživatelů marihuany Průběžně v r. a alkoholu 4. Předávání letáčku o rizicích spojených s užívání 2016 a 2017 marihuany a alkoholu cílové skupině 5. Nabídka poradenství v rámci Kontaktního centra a Terénních programů 6. Navýšení pracovního úvazku o 1,5 v rámci terénní práce v Kyjovském regionu Charita Kyjov Zvýšení rozpočtu o cca 700 000 Kč, v souladu s Dotačním řízením JmK na rok 2016 Dotace z RVKPP, MZ, MPSV, JmK, město Kyjov, obce Kyjovska a jiné zdroje


1. Služby kontaktního centra rozšířeny o terénní formu poskytování a cílovou skupinu uživatelů marihuany a uživatelů alkoholu v Registru sociálních služeb 2. Podchycená a zmapovaná skrytá populace uživatelů marihuany a alkoholu 3. Informační materiál o škodlivosti marihuany a alkoholu 4. Navýšení pracovního úvazku o 1,5 v rámci terénní práce v Kyjovském regionu

Priorita 2

Podpora prorodinných aktivit, které nejsou vymezeny zákonem o sociálních službách

Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Popis opatření a zdůvodnění

Přesun Mateřského centra do vhodnějších prostor Přesun Centra pro rodinu Kyjov, o.p.s. do vhodnějších prostor Family Point – místo pro rodinu jako kontaktní pracoviště Opatření budou řešena samostatně v Koncepci rodinné politiky města Kyjova, která bude schválena Zastupitelstvem města Kyjova.

25

Priorita 3 Opatření 3.1



Zajištění kvalitního a dostupného bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel Vytvoření koncepce sociálního bydlení ve městě Kyjově Sociální bydlení v Česku, které by mělo začít fungovat od ledna 2017, by mělo mít tři stupně. Potřební v tísni by podle své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Poskytnout by je měly obce. Pomoci by mělo nejen bezdomovcům, ale i lidem žijícím v ubytovnách, azylových domech, mladým po odchodu z dětských domovů, seniorům, dlouhodobě nezaměstnaným, obětem domácího násilí, lidem žijícím v nevyhovujících podmínkách, postiženým či samoživitelům. Opatření bude řešeno v návaznosti na vznikajícím zákoně V r. 2016 o sociálním bydlení. a 2017 Město Kyjov 1. Koncepce sociálního bydlení ve městě Kyjově

26

II. Oblast podpory a péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Členové II. pracovní skupiny: Ing. Hana Fabiánková Předsedkyně, Roska Kyjov, regionální organizace Unie Roska v ČR

Jiří Rechtořík Veřejnost, Roska Kyjov, regionální organizace Unie Roska v ČR

Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov

Kateřina Rousová, DiS. Vedoucí sociálního odboru, město Bzenec

Zdeněk Choura Veřejnost

Kateřina Rozbořilová Koordinátorka sociálních služeb, Středisko rané péče SPRP Brno

Mgr. Dagmar Lukešová, Marcela Repíková Sociální pracovnice/vedoucí Pečovatelské služby Vracov, Město Vracov Pavla Lužová Vedoucí Charitní pečovatelské služby Ždánice, Oblastní charita Hodonín Romana Martinková, DiS. Zástupkyně ředitelky, vedoucí sociálních služeb, Centrum sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova

Mgr. Ludmila Selucká Sociální pracovnice, Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., Okresní organizace Hodonín Mgr. Gabriela Škodíková Vedoucí Pečovatelské služby Bzenec, město Bzenec Denisa Šmehlíková, DiS. Vedoucí pobočky Kyjov, Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s.

Mgr. Jitka Obrová, DiS. Sociální pracovnice, Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín

Bc. Helena Špérová Vedoucí Charitní pečovatelské služby Šardice, Oblastní charita Hodonín

Lucie Polcrová, DiS. Vedoucí úseku sociální práce a výchovy, sociální pracovnice, Centrum služeb pro seniory Kyjov, p.o.

Hana Vrtková Sociální pracovnice Střediska integračních aktivit, SONS Kyjov

Margita Procházková, BA Vedoucí II. pracovní skupiny, sociální pracovnice, Městský úřad Kyjov

Karla Zbořilová Předsedkyně Okresní organizace Svazu tělesně postižených, Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., Okresní organizace Hodonín

Přehled organizací za II. Oblast podpory a péče PŘEHLED ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ A NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY NA KYJOVSKU ORGANIZACE

ZAŘÍZENÍ

SOCIÁLNÍ SLUŽBA

Charita Kyjov

Charitní dům pokojného stáří Čeložnice

Domovy pro seniory

Charita Kyjov

Charitní pečovatelská služba Kyjov

Pečovatelská služba

27

Charita Kyjov

Charitní pečovatelská služba Svatobořice-Mistřín


Město Vracov

Pečovatelská služba Vracov


Charita Kyjov

Občanská poradna


Charita Kyjov

Osobní asistence Kyjov

Osobní asistence

Centrum služeb pro seniory Kyjov, p.o.

Domovy pro seniory


Domovy se zvláštním režimem


Odlehčovací služba


Denní stacionář


Osobní asistence



Oblastní charita Hodonín

Charitní pečovatelská služba Šardice


Oblastní charita Hodonín

Charitní pečovatelská služba Ždánice


Město Bzenec

Pečovatelská služba Bzenec


Krok Kyjov, z.ú.



Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., Okresní organizace Hodonín


Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s.

Sociální rehabilitace

Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s

Tlumočnické služby

TyfloCentrum Brno, o.p.s.


Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín

Osobní asistence

Poradna rané péče DOREA

Raná péče

Středisko rané péče SPRP Brno

Raná péče

28

NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY A DALŠÍ POMÁHAJÍCÍ ORGANIZACE Charita Kyjov

C-klub svépomocná skupina

Svépomocná skupina pro onkologicky nemocné

Charita Kyjov

Domácí hospic David

Individuální a komplexní péče nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám

Charita Kyjov

Charitní ošetřovatelská služba Kyjov

Ošetřovatelská a rehabilitační péče

Roska Kyjov

Podpora osob s roztroušenou sklerózou

Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., Okresní organizace Hodonín

Podpora osob se zdravotním postižením

Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Školní 3208

Školské zařízení

Parkinson Slovácko, o.s.

Podpora osob s Parkinsonovou chorobou

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Oblastní odbočka Kyjov

Poradenství

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Oblastní odbočka Kyjov

Aktivizační volnočasové služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

29

Priorita 1

Popis priority a zdůvodnění

Opatření 1.1


Dostupná nabídka terénních, ambulantních a pobytových sociálních služeb odpovídajících různým potřebám a specifickým životním situacím seniorů a osob se zdravotním postižením (tělesným/sluchovým/zrakovým) Priorita řeší zvýšení časové i místní dostupnosti stávající sítě sociálních služeb/doplnění sítě o chybějící služby, které napomáhají seniorům a osobám se zdravotním postižením (tělesným/smyslovým) na Kyjovsku udržovat co možná nejvyšší úroveň samostatnosti a umožňují jim zapojovat se do různých oblastí života společnosti. V situacích, kdy péčí o seniora/osobu se zdravotním postižením zajišťuje rodina, je důležitá dostupnost služeb, které nabídnou pečujícím rodinám potřebné odlehčení (odlehčovací služby, denní stacionáře, apod.). Nepokrytí potřebnými službami je zřejmé zejm. ve venkovských lokalitách vzdálenějších od větších měst. Systém péče o seniory, kteří již potřebují nějaký druh pomoci, je poskytován především zdravotními a sociálními službami. Důsledkem demografického stárnutí obyvatelstva lze očekávat zvýšený nárůst požadavků na dostupnost a provázanost těchto služeb. Trendem je rozvíjet takové typy služeb, které umožní uživatelům setrvávat co možná nejdéle v jejich domácím prostředí a zachovávat tak přirozené vazby a kontakty (tzv. komunitní služby). Dostupností komunitních služeb se také omezí potřebnost nákladné ústavní péče a uvolní se její kapacity pro ty nejpotřebnější. Z analýzy potřeb zadavatelů sociálních služeb z r. 2014 vzešla potřeba vzniku malokapacitních pobytových služeb pro seniory v přirozených lokalitách uživatelů včetně návazných ambulantních služeb typu denních stacionářů. O těchto záměrech se bude se zástupci obcí SO ORP Kyjov dále jednat. V rámci péče o osoby se zdravotním postižením je důležitá včasná podpora a informovanost rodin po diagnostice postižení u dětí (raná péče), nabídka odlehčovacích služeb, stejně jako naplnění denního programu člověka s postižením v průběhu celého života (denní stacionáře, sociálně terapeutické dílny, osobní asistence, sociální rehabilitace, atd.). Navýšení kapacity sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (min. o 1 lůžko) Prostřednictvím sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (tzv. sociálních lůžek) je zajišťována péče o osoby, které již nepotřebují lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby a tuto pomoc nemají zabezpečenou (rodinným příslušníkem, terénními či ambulantními službami, pobytovými službami v zařízení sociálních služeb, apod.). Jde zejména o osoby s chronickými nemocemi, celkovou nemohoucností, špatnou nebo žádnou pohyblivostí. Dočasným pobytem na sociálním lůžku získá uživatel/rodina čas na vyřízení potřebných záležitostí spojených se zajištěním návazné péče. Nemocnice Kyjov, p.o. disponuje 2 sociálními lůžky od 1. 7. 2013 (provoz v rámci detašovaného oddělení následné péče ve Veselí nad Moravou). Jde o společný projekt ORP Veselí nad Moravou a ORP Kyjov (1 lůžko pro obyvatele Veselska, 1 pro obyvatele Kyjovska). Z praxe sociálních pracovníků MěÚ Kyjov vyplývá potřeba rozšíření kapacity sociálních lůžek minimálně o 1 pro občany kyjovského regionu. Další lůžko by bylo využíváno zejm. 30


pro nízkopříjmový okruh osob s potřebou péče, kterou nemůže zajistit rodina a v dohledné době ani zařízení sociálních služeb z důvodu momentálního nedostatku finančních prostředků (na služby, pobyt, stravu, apod.). Přechodného pobytu na lůžku lze využít také při přesunu kyjovských občanů z neregistrovaných pobytových služeb do registrovaných (viz zákon o obcích: „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů.“). I v tomto případě je nutno počítat s delší lhůtou pro nalezení vhodného pobytového zařízení pro specifické cílové skupiny obyvatel. Navýšení kapacity „sociálních lůžek“ v rámci Nemocnice 2016 - 2017 Kyjov, p. o., o 1 – 2 lůžka Nemocnice Kyjov, p.o., zdravotní pojišťovny, město Kyjov Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Jihomoravský kraj, Nemocnice Kyjov, p.o., zdravotní pojišťovny, město Kyjov, úhrady od uživatelů Navýšená kapacita „sociálních lůžek“ v rámci Nemocnice Kyjov, p.o. minimálně o 1 lůžko

Priorita 2

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (tělesným/smyslovým/mentálním/kombinovaným postižením a osob s duševním onemocněním) na Kyjovsku - viz Priorita 2 III. Oblasti podpory a péče (str. 35)

Priorita 3

Bezbariérovost v Kyjově

Opatření 3.1



Realizátoři a partneři Předpokládané finanční náklady

Realizace aktivit podporujících bezbariérovost a dostupnost veřejných budov, kulturních a zdravotnických zařízení, dostupnost veřejné dopravy v Kyjově Město Kyjov je správním a kulturním centrem regionu, sídlí zde také většina sociálních a návazných služeb, proto je třeba neustále mapovat a odstraňovat bariéry tak, aby byly veřejné instituce co nejlépe dostupné. Město Kyjov řeší bariéry zejména prostřednictvím odboru rozvoje města (ORM). Cílem opatření je nastavit spolupráci mezi ORM MěÚ Kyjov a II. pracovní skupinou (PS) KPSS Kyjovska, kde se schází jak poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením (tělesným, smyslovým), tak samotní uživatelé sociálních služeb. Tito mohou poskytnout podněty a informace z oblasti bariér ve městě. 1. Mapování bariér ve městě Kyjově ve spolupráci členů II. PS KPSS Kyjovska 2. Účast vedoucího ORM MěÚ Kyjov na jednání II. PS KPSS Kyjovska – výměna informací, předání podnětů 2016 - 2017 ke zlepšení stávající situace v oblasti bariér, nastavení další spolupráce (např. s konzultantem NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s.) Město Kyjov (ORM), členové II. PS KPSS Kyjovska -

31

Předpokládané zdroje financování Výstupy a hodnotící indikátory

Opatření 3.2



Realizátoři a partneři

Předpokládané finanční náklady Předpokládané zdroje financování


1. Dokument mapující bariéry ve městě Kyjově z pohledu členů II. PS KPSS Kyjovska (podněty ke zlepšení) 2. Účast vedoucího ORM MěÚ Kyjov na jednání II. PS KPSS Kyjovska (min. 1x ročně) Instalace nepřenosných indukčních smyček do kulturních/vzdělávacích prostor vybraných budov města Kyjova Sluchové postižení není na první pohled patrné a mnohdy dochází k podceňování jeho následků. Bez sluchu a možnosti komunikace s lidmi se může člověk snadno ocitnout v sociální izolaci. Cílem opatření je umožnit sluchově postiženým lidem, kteří používají sluchadla, účastnit se kulturních a vzdělávacích akcí prostřednictvím tzv. indukčního poslechu. Například v estrádním sále kulturního domu, sále kina a přednáškovém sále městské knihovny. 1. Vytipování nepotřebnějšího místa ke zřízení indukčního Do 3/2016 poslechu ve spolupráci se členy II. pracovní skupiny KPSS 2. Jednání o možnostech zakoupení a instalace Do 8/2016 nepřenosné indukční smyčky s příslušnými institucemi 3. Zajištění indukčního poslechu alespoň v jedné Do 12/2017 z kulturních/vzdělávacích budov města Kyjova Iniciátor: Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s. – pobočka Kyjov Realizátoři a partneři: město Kyjov, Městské kulturní středisko Kyjov, p.o., Městská knihovna Kyjov, p.o., odborná firma, která dodá indukční smyčky (Widex Praha, Interhelp Plzeň) Indukční poslech do kulturního domu: dle velikosti 60 – 80 tis. Kč, do prostor městské knihovny 30 – 40 tis. Kč Město Kyjov 1. Vytipované nepotřebnější místo ke zřízení indukčního poslechu z pohledu osob se sluchovým postižením 2. Počet uskutečněných jednání za účelem zřízení indukčního poslechu ve vybraném kulturním/vzdělávacím zařízení města Kyjova 3. Možnost využití indukčního poslechu alespoň v jednom z kulturních/vzdělávacích zařízení města Kyjova

32

III. Oblast podpory a péče pro osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením Členové III. pracovní skupiny: Eduard Baláž Veřejnost

Mgr. Jana Kulheimová Soukromá psycholožka Therapy Kyjov s.r.o.

Alena Dobešová Veřejnost

Bc. Martina Ovsíková Sociální pracovnice Centra sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova

Mgr. Radka Galanová Vedoucí denního stacionáře Sociálně psychiatrického centra - Fénix, o.p.s.

Mgr. Zuzana Pavlasová Psycholožka SPC Kyjov

Bc. Barbora Horehleďová Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov

Ivona Slavíková Veřejnost

MUDr. Jaroslav Kliment Ředitel Sociálně - psychiatrického centra Fénix, o.p.s., soukromý psychiatr

Dagmar Kostihová, DiS. Referentka odboru sociálních věcí, Město Kyjov

Mgr. Klára Komínková Vedoucí III. pracovní skupiny, sociální pracovnice Domova Horizont, p.o.

Přehled organizací za III. Oblast podpory a péče PŘEHLED ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ A NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY NA KYJOVSKU ORGANIZACE

ZAŘÍZENÍ

SOCIÁLNÍ SLUŽBA


Domovy se zvláštním režimem


Odlehčovací služby


Denní stacionáře

Domov Horizont, p.o.

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Domov Horizont, p.o.

Chráněné bydlení

Dotyk II, o.p.s.

Sociální rehabilitace

Dotyk II, o.p.s.

Raná péče

Slezská diakonie

Raná péče

33

Sociálně - psychiatrické centrum Fénix, o.p.s.

Denní stacionáře

NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY A DALŠÍ POMÁHAJÍCÍ ORGANIZACE

Sociálně - psychiatrické centrum Fénix, o.p.s.

Psychiatrická, psychologická, adiktologická péče, psychoterapeutické služby, krizová intervence

Therapy Kyjov s.r.o.

Psychologická péče, psychoterapie, krizová intervence

MUDr. V. Urubek

Psychiatrická péče

Mgr. H. Němcová

Psychologická péče

Speciálně pedagogické centrum při MŠ a ZŠ Kyjov

Speciálně-pedagogické poradenství osobám s mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

MŠ a ZŠ Kyjov, Za Humny 3304

Vzdělávání osob s mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a autismem

MŠ speciální, ZŠ speciální, Praktická škola, Dětský domov, Vřesovice 243

Vzdělávání osob s mentálním postižením

Základní a Mateřská škola Nenkovice


ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, p.o. města Kyjova


SOU, OU, Učiliště a Praktická škola, Kyjov, Havlíčkova 1223/17


34

Priorita 1

Opatření 1.1



Dostupná nabídka sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním a s mentálním postižením umožňující běžný životní rytmus a život v běžné společnosti Lidé s duševním onemocněním v akutní fázi potřebují léčbu ve zdravotnickém zařízení, následná péče je pak mezioborová, často je nutná dlouhodobá podpora v běžném životě. Léčba duševních nemocí by měla být komplexní. Nestačí pouze zajistit kvalitní zdravotní nebo sociální službu, obory by spolu měly spolupracovat, služby navazovat. Lidé s duševním onemocněním i s mentálním postižením mívají často problémy s řešením každodenních situací a běžných problémů. Kvůli tomu například přicházejí o zaměstnání nebo jej vůbec nemají, mají ztížený přístup k bydlení, lidé s duševním onemocněním mohou přicházet o sociální příspěvky atd. Z jednání v rámci komunitního plánování Kyjovska dlouhodobě vyplývá potřeba, aby denní stacionáře poskytovaly služby také mladým lidem s mentálním postižením po ukončení školní docházky. Je nezbytné, aby byly dostupné komunitní služby, které by poskytovaly přiměřenou podporu a péči. K naplnění priority by významnou měrou přispělo dosažení plánované struktury Sociálně - psychiatrického centra – Fénix, o.p.s., které by tímto krokem zajistilo komplexnost podpory a péče pro osoby s duševním onemocněním (zajištění sociální rehabilitace, chráněného bydlení, zaměstnávání - např. chráněné dílny). Zaměstnávání se dále samostatně věnuje priorita 2 III. Oblasti podpory a péče. Zajištění dostatečné kapacity služby Sociální rehabilitace V současné době je služba sociální rehabilitace poskytována občanům na území obce s rozšířenou působností Kyjov poskytovatelem Dotyk II. Není však zcela v možnostech této služby, aby obsáhla celé území ORP a zvyšující se počet osob, které by potřebovaly služby sociální rehabilitace využívat. Dotyk II. poskytuje tuto službu pouze nemocným schizofrenií, což je jen malá část ze spektra psychiatrických diagnóz. O realizaci této služby projevilo zájem Sociálně-psychiatrické centrum – Fénix, o.p.s., které sociální rehabilitaci poskytuje svým uživatelům od svého vzniku v rámci služby denní stacionář. Dle registrace nabízí pomoc psychoticky nemocným uživatelům i uživatelům s afektivními obtížemi. Mnozí duševně nemocní, kteří nemohou využívat službu sociální rehabilitace, jsou sociálně vyloučeni nebo jim sociální vyloučení hrozí. 1. Jednání o zajištění dostatečné kapacity služby Sociální rehabilitace. Do 12/2016 2. Nalezení vhodného realizátora Do 4/2017 3. Poskytování sociální služby Od 1/2018 Iniciátor: Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov -

35


Opatření 1.2



Opatření 1.3



Opatření 1.4


1. Proběhlá jednání o zajištění dostatečné kapacity služby Sociální rehabilitace (min. 1 jednání) 2. Nalezení vhodného realizátora 3. Zahájení poskytování sociální služby nejpozději 1. 1. 2017 Rozšíření Denního stacionáře pro cílovou skupinu III. Oblasti podpory a péče Zvyšuje se počet potenciálních uživatelů sociálních služeb, jako např. sociálně terapeutické dílny a denní stacionáře. Z kyjovské Speciální školy vychází každý rok několik mladých osob, o které je pečováno v domácím prostředí. Jejich rodiče (v produktivním věku) poté často musejí odejít ze zaměstnání, aby mohli své děti zabezpečit, protože v regionu neexistuje síť potřebných služeb. V současné době je služba denní stacionář poskytována pro cílovou skupinu III. Oblasti podpory a péče v nedostatečné kapacitě. Realizace bude souviset s aktuální koncepcí sociální politiky v Jihomoravském kraji v návaznosti na změny 2016 - 2017 v legislativě (novelizace zákona o sociálních službách). Pokrytí poptávky po službě denního stacionáře pro cílovou skupinu III. Oblasti podpory a péče. Rozšíření Rané péče Dotyk II, o.p.s. Pro děti s poruchami autistického spektra a jejich rodiny jsou sociální služby rané péče jedinou pomocí v tíživé situaci, poněvadž zdravotnictví ani školství se takovouto formou podpory nezabývá (služby nejen pro děti s poruchami autistického spektra ale i jejich rodiny, které jsou poskytované v domácím prostředí). Záměr na rozšíření služeb rané péče vychází z potřeby pokrytí poptávky po této službě. Rozšíření kapacity minimálně o 1 klienta sociální služby Od 1. 4. 2016 rané péče Dotyku II. v roce 2016 a 2017 Dotyk II, o.p.s. Cca 2.000.000,- Kč Jihomoravský kraj, obce zainteresovaných ORP JmK, Úřad práce Rozšíření kapacity služby rané péče o minimálně 1 klienta v roce 2016 a o dalšího minimálně 1 klienta v roce 2017. Jednání o vzniku sociální služby Chráněné bydlení či jiné formy bydlení s podporou pro osoby s duševním onemocněním Lidé využívající službu chráněného bydlení nemusí být již odkázáni na své příbuzné (pokud neexistuje v rodině podpora, jsou ohroženi bezdomovectvím a celkovým vyloučením ze společnosti), ale mohou žít s určitou mírou podpory téměř samostatný život, a tím se začleňovat do společnosti, zvyšuje se u nich pocit vlastní kompetence a schopnosti sebeuplatnění. Chráněné bydlení by mohlo sloužit jako podpora v rámci režimové léčby. 36


1. Jednání o vzniku sociální služby Chráněné bydlení či jiné formy bydlení s podporou pro osoby s duševním Do 12/2016 onemocněním 2. Hledání vhodného realizátora Do 12/2017 Iniciátor: Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov -


Proběhlá jednání (min. 1 v roce 2016), výstupy z nich.

Priorita 2

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (tělesným/smyslovým/mentálním/kombinovaným postižením a osob s duševním onemocněním) na Kyjovsku Odhaduje se, že z celkového počtu obyvatel České republiky je cca 10% osob se zdravotním postižením (OZP). I přes to, že nejvyšší podíl OZP je zaznamenán v seniorském věku, je třeba této specifické skupině populace věnovat patřičnou pozornost a péči také v oblasti pracovní integrace. Úspěšnému zapojení do pracovního procesu často brání individuální nároky OZP a nemožnost/neochota zaměstnavatelů učinit technická a organizační opatření s cílem usnadnit těmto osobám vstup na trh práce (úprava pracovních podmínek/pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení OZP a zvyšování jejich kvalifikace). U osob s duševním onemocněním chybí stabilita v zaměstnání a systematické vedení. V současné době chybí na Kyjovsku instituce, která by činnost koordinovala. Tuto funkci by mohlo mít v rámci komplexnosti podpory a péče sociálně – psychiatrické centrum. Osoby s duševním onemocněním často díky nemoci svou práci ztrácí, řada lidí současně ztrácí v případě dlouhodobé nebo opakující se nemoci také pracovní návyky. Duševní onemocnění může limitovat v délce pracovní doby (kvůli vysoké únavnosti). Dále není zajištěna návaznost po léčbě. V ČR na otevřeném trhu práce pracuje jen velmi málo osob s mentálním postižením. Také osoby žijící v domovech pro osoby se zdravotním postižením či v domovech se zvláštním režimem patří mezi dlouhodobě nezaměstnané. Jedním z problémů u většiny těchto lidí jsou chybějící pracovní návyky. Část osob s lehkým mentálním postižením je schopna vyučit se i v jednoduchém učebním oboru. Chybí však další návaznost. V okolí neexistují žádné služby, které by pomohly v získání a udržení zaměstnání. Možnosti pracovního uplatnění znevýhodněných osob: 1. Na otevřeném trhu práce 2. Podporované zaměstnání 3. Chráněné dílny 4. Sociálně terapeutické dílny (sociální služba)

37

Opatření 2.1

Jednání o možných formách zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (včetně osob s duševním onemocněním a s mentálním postižením) vedoucí k zaměstnávání těchto osob v regionu ORP Kyjov či přilehlých ORP (Hodonín, Veselí nad Moravou)


Viz popis priority.


1. Jednání o možných formách zaměstnávání osob První jednání se zdravotním znevýhodněním. (ORP Kyjov, ORP nejpozději do Hodonín a ORP Veselí nad Moravou) 31. 8. 2016 Iniciátor: Koordinátorka KPSS Kyjovska, město Kyjov Proběhlá jednání (první jednání nejpozději do 31. 8. 2016); výstupy z jednání vedoucí k zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním (včetně osob s duševním onemocněním a s mentálním postižením) v regionu ORP Kyjov či přilehlých ORP (Hodonín, Veselí nad Moravou).

38

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2017

Recommend Documents