1 DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství2 Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby ...
Situace v odborném školství se zam ením na pot eby odv tví v zem d lství
Studie . 16
Situace v odborném školství se zam ením na pot eby odv tví v zem d lství
Zpracoval: Institut vzd lávání v zem d lství o.p.s. Josef Vá a
Obsah:
1. Úvod 2. Struktura zem d lského odborného školství a kompetence absolventa 3. St ední školy v odv tví zem d lství 4.
ízení odborného školství se zam ením na pot eby odv tví zem d lství
5. Odborné vzd lávání v rezortu zem d lství 6. Možnosti pro další odborné vzd lávání pracovník 7. Odborné školství v jiných zemích EU 8. Návrhy na zlepšení odborného vzd lávání
1.
Úvod
OSPZV–ASO R již od svého vzniku ve svých stanovách ustavil profesní sekci st edních odborných u iliš . St ední odborná u ilišt a zem d lské školy byly v té dob z izovány a ízeny Ministerstvem zem d lství R tak, aby spl ovaly pot eby rezortu v oborech vzd lání i po tu absolvent . P edáním kompetencí ministrem p ešlo odborné školství nejd íve na Ministerstvo hospodá ství SR a po schválení zákona o regionální samospráv na jednotlivé kraje. T mito zm nami ztratilo Mze
možnost ovliv ovat odv tvové odborné školství a
veškeré kompetence p ešly na krajské ú ady (1.1.2003) s tím, že co kraj, to jiný p ístup. Náš OS byl vždy za odv tvové ízení odborného školství proto, že o pot ebách resortu rozhodovali odborníci znalí problematiky a situace na jednotlivých školách. P echodem st edních škol do regionálního školství se rozd lilo i financování škol. Mzdy zam stnanc škol a náklady na školní pot eby a pom cky hradí MŠMT prost ednictvím kraj a náklady na provozní výdaje škol jsou hrazeny z rozpo tu kraje, jejich výše je samoz ejm ovlivnitelná ú edníkem KÚ.
OSPZV–ASO
R se prost ednictvím tripartitních jednání zú ast uje na ešení všech
otázek školství s prioritou
odborného školství. Má zástupce v tripartitních komisích na
MŠMT a MZe. Pravideln projednává výsledky jednání a zejména p ipomínkuje návrhy zákon
a na ízení týkajících se školství a výchovy. V posledních letech se výrazn
stabilizovalo podnikatelské prost edí v zem d lství a lesnictví a tím se zásadn zm nily požadavky na zam stnance, absolventy odborných škol. Probíhající reforma školství výrazn redukuje p vodních 800 obor na 275. Obory jsou ší eji koncipované a NÚOV zpracovává RVP
pro jednotlivé obory. Povinností škol je zpracovat ŠVP pro výuku jednotlivých
p edm t a školy mají možnost p izp sobit výuku a výchovu místním podmínkám. V odv tví zem d lství zpracoval NÚOV již 10 schválených RVP pro 41 obor a odborné školy již vyu ují podle vlastních ŠVP. V R vyu uje zem d lské a lesnické obory 112 SOU, 11 VOŠ a 80 SOŠ. Výsledkem výuky a výchovy musí být pln kvalifikovaný absolvent, znalý klí ových kompetencí oboru, podpo ený mobilitou a konkurenceschopný na trhu práce, který se dorozumí cizím jazykem a ovládá prost edky pro získávání informací. Vzd laný zam stnanec je perspektivní vzd laný odborá . Nesouhlasíme s postupem n kterých krajských ú ad , které
v rámci úspory náklad provád jí tak zvanou optimalizaci škol (iracionální slu ování), která nic ne eší a do škol p ináší jen nestabilitu, likviduje dobré vztahy mezi pedagogickým sborem a žáky a trhá dlouhodobé vztahy mezi školami. Tyto tendence budeme zásadn odmítat. Naší prioritou je kvalitní školství, které je budoucností a prosperitou státu.
1. Struktura zem d lského odborného školství a kompetence absolventa
Zákon
. 561/2004 Sb., o p edškolním,základním, st edním,vyšším odborném a jiném
vzd lání (Školský zákon)v platném zn ní, v §7 odst.3 p esn vymezuje druhy škol v R.
St ední odborné vzd lání: - st ední odborné vzd lání se záv re nou zkouškou a výu ním listem, - st ední odborné vzd lání s maturitní zkouškou, - st ední odborné vzd lání s maturitní zkouškou a výu ním listem - st ední odborné vzd lání bez výu ního listu i maturitní zkoušky p ed rokem 1989 : maturitní obory
rok 1997 :
40% st edoškolské populace
nematuritní obory
60%
- „ -
maturitní obory
60%
- „ -
nematuritní obory
40%
- „ -
Z celkového st edního zd lání p edstavuje st ední odborné vzd lání
81% st edoškolské.
Populace.
2. St ední školy v odv tví zem d lství
a) St ední odborná škola – 4 leté studium s maturitní zkouškou oprav uje absolventa ucházet se
o studium na VŠ, dává absolventovi kvalifikaci k výkonu st edních
technických a ekonomických funkcí. b) St ední odborné u ilišt – 2 leté a 3 leté u ební obory se záv re nou zkouškou ( výu ním listem) kvalifikuje absolventa k d lnickým povoláním v oboru.
