2015 Situace v profesionálním včelaření v ČR
Autor: Jan Kolomý, za spolupráce členů spolku 31. 1. 2015
2
Situace v profesionálním včelaření v ČR
Hlavní problémy:
Osnova námětů k řešení:
1. Řízení oboru včelařství jako celku, zastřešení včel. subjektů 2. Problematika převčelení krajiny tabulka podle statistiky co zapříčiňuje vysoký nárůst rovnoměrnost prostor pro farmy snůškové poměry změna krajiny na vesnici zejména v intravilánech obcí (golfová hřiště, sečení trávníků,likvidace medonosných dřevin) chemie v zemědělství obavy z umístění včelstev v terénu 3. Nemoci a nákazy včel důsledky varroázy omezení pro ohniska MVP problematika obchodu se včelstvy 4. Vybavení farem, možnost plnit cíle v produkci kvalitních českých potravin. Marketingová strategie- umístění pravého nefalšovaného českého medu na trhu 5. Dotace jednostranně zaměřené na malochov podporující nekontrolovaný nárůst včelstev 6. Legislativa chybějící pravidla, absence podpůrných programů pro velkochovy absence vzdělávacích programů pro budoucí farmáře, zavedení pravidel zařazení hospodářského zvířete – včely – do sekce lesy
Návrh na řešení – diskusí v širokém konsensu Osnova: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
2
Eradikační program zdraví včel Revitalizace farem, prostory pro modernizaci farem Regionální plnírny a distribuční podnik s napojením na program „Česká potravina“ Stanovit hranice chovů pro vzdělávací povinnost Systém vzdělávání větších včelařů Povinné stáže Změna v dotační politice Užší spolupráce se zemědělskými podniky prostřednictvím agrární komory (Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz podnikatelů v zemědělství atd.)
3
Situace v profesionálním včelaření v ČR
Hlavní problémy – rozpracované body osnovy Úvod V ČR působí v současné době cca 120 včelařských provozů s počtem včelstev nad 150. Asociace profesionálních včelařů, z.s., registruje 50 včelařů. Převážná část členů je stále členy ČSV. Hlavní náplní činnosti APV je, jak se v podmínkách ČR chovem včel prosadit a uživit. Na svých pravidelných setkáních se snažíme pojmenovat problémy, které ztěžují včelařský život a pokoušíme se je řešit. Snažíme se velkovčelaře vzdělávat v oboru. Zemědělství vykazuje delší dobu vzestupný trend, za rok 2014 pravděpodobně vykáže enormní zisk z podnikání v oboru a předpokládá se další růst. V našem oboru je to naopak. Současný stav a vývoj stagnuje a dokonce může ohrozit profesionální včelařství v ČR. Význam včely v přírodě je nezpochybnitelný. 1. Řízení oboru včelařství jako celku V oboru včelařství došlo v poslední době k mnoha změnám. Na včelařském poli již působí několik sdružení. Stoupá počet chovatelů, kteří nejsou členy ČSV. Je dobré, že ministerstvo zemědělství iniciovalo v minulém roce schůzku spolků s možností představení záměrů a možné spolupráce. Ukazuje se nutnost zastřešení těchto subjektů, pravidelných schůzek, (kulatých stolů) s následnými dohodami. Obor včelařství by měl být řízen odborností a ne počtem zastupujících hlasů včelařů, jak jsme tomu svědky doposud. České včelařství potřebuje ze všeho nejvíce kvalitní legislativu, tak aby vedle sebe mohly všechny spolky a včelaři bez rozdílu v počtu chovaných včelstev v klidu působit.. Největší problém zastřešení oboru a možných dohod se ukazuje v tom, kdo jej bude iniciovat a posléze řídit.
2. Převčelení krajiny
V poslední době jsme svědky výrazného navýšení počtu chovaných včelstev u chovatelů do 60 včelstev. Svou roli zde hraje ekonomika. Chovatel má možnost čerpání různých dotací, nemusí vést žádnou administrativu a není nijak daňově zatížen. Bohužel tato nová včelstva jsou převážně umisťována do nevhodných lokalit, intravilánu obcí, a dochází k masivnímu převčelování. Vysoká koncentrace včelstev při nízké úživnosti stanoviště má za následek podvýživu, stres a snížení imunity. Vlivem těchto faktorů se zvyšuje riziko nákaz a jejich rozšíření.
3
4
Situace v profesionálním včelaření v ČR
V tabulce je stav vycházející ze statistických údajů ČSV, každý ze svého okolí ale víme, že je stále dost včelařů, kteří nefigurují v žádné evidenci. Dále musíme vzít v potaz, že současné chovy v převážné míře chovají včely nástavkovou technologii včelaření a jiné síle, než bylo v dříve zvykem. Pokud se argumentuje vysokým počtem včelstev v době předlistopadové, tak je nutné současné stavy vynásobit dvěma, aby odpovídaly uváděným argumentům. Nejhorší je nerovnoměrnost zavčelení, místy může být až 100 včelstev na km čtvereční. Nabízí se úvaha, zda se nejedná o týrání zvířete. Je však také pravda, že na mnoha místech je krajina bez včel Řešením by byla určitá regulace podle úživnosti dané lokality. Včelaři sami nejsou schopni to posoudit a domluvit se. Za tohoto stavu není prostor na seriozní zakládání farem. Přesto se tak děje a vznikají bez jakýchkoliv pravidel nové provozy s pouhou vidinou zisku bez zvážení možných rizik. Státní orgány by měly mít k dispozici pravdivou mapu zavčelení ČR. V posledních letech jsme svědky obrovského úbytku přirozené včelí pastvy. Příčinou je změna životního stylu. Dříve se na vesnicích travní porosty využívay ke krmení hospodářských zvířat a dneska jsou používány jako okrasné plochy s pravidelnou údržbou sekáním. Stejné je to s dříve významnými včelařskými keři a stromy, které nahrazují okrasné keře a původní dřeviny často končí jako palivo v dotovaných dřevoplynových kotlích. To všechno znamená úbytek pastvy pro včely při zvyšování jejich stavů. Další roli hraje nekoncepční boj proti invazním rostlinám, dochází ke kácení medonosných stromů (např. akát). Paradoxem proto je další umisťování včelstev do intravilánů obcí a navíc tato činnost je ještě předmětem dotací.
Samostatnou kapitolou je používaná chemie v zemědělství. Obrovské kolapsy včelstev ve světě jsou již faktem. Naše problémy se zeslabováním včelstev v dosahu chemicky ošetřovaných zemědělských kultur jsou stále častěji zmiňovány v odborné literatuře a bijí na poplach (viz Odborné včelařské překlady 2/2014, žlutá smrt aj.). Započal trend stěhování včelstev od chemicky ošetřovaných porostů. Otázkou zůstává ovšem, kam je stěhovat.
Pokud jde o chemii v zemědělských provozech, je potřeba vyhledat a připravit stanovisko ke studii COPA-COGECA zabývající se používáním jedů v zemědělství a jejich vlivem na včelstva. Dále je nutné zabývat se geneticky upravenými rostlinami a jejich vlivem na včelstvo. Další problém je mořené osivo. Vedle rizik z chemie chovatelé omezují umísťování včel ke zdroji potravy také z obavy před krádežemi, kterých bohužel stále přibývá.
4
5
Situace v profesionálním včelaření v ČR
Tabulka zavčelení krajiny:
Situace zavčelení ČR dle statistiky ČSV Kraj
km2
počet včelstev
na km2
+ 10%
možný stav
Praha
496
3466
7
3813
8
Středočeský
11016
66920
6
73612
7
Jihočeský
10057
55451
6
60996
6
Plzeňský
7561
48022
6
52824
7
Karlovarský
3314
14147
4
15562
5
Ústecký
5335
24700
5
27170
5
Liberecký
3163
18496
6
20346
6
Královéhradecký
4758
32910
7
36201
8
Pardubický
4519
35304
8
38834
9
Vysočina
6927
49298
7
54228
8
Jihomoravský
7065
64258
9
70684
10
Olomoucký
5159
34232
7
37655
7
Zlínský
3964
39767
10
43744
11
Moravskoslezský
5554
50157
9
55173
10
537128
7
590841
8
Celá ČR 5
6
Situace v profesionálním včelaření v ČR
3. Nemoci včel Alarmující výsledky ztrát včelstev nám naznačují, že je potřeba využít veškeré odborné kapacity a podrobně začít analyzovat příčiny a přijmout účinná opatření. Největší ztráty působí roztoč Varroa destructor, spolu se všemi doprovodnými kombinacemi. Další velké potíže včelařům působí situace okolo MVP. Především těm, co s včelstvy kočují nebo produkují plemenný materiál. Je dobré, že se po dlouhlých jednáních daří dát dohromady systém jednotné evidence a pokračují práce na schválení nové vyhlášky k uvedeným nákazám. Největším problémem včelaření je neexistující systém účinné prevence a žádná pravidelná kontrola úrovně chovů. Rovněž nedostatečná odbornost, nesamostatnost a nedisciplinovanost některých chovatelů představuje vážné nebezpečí pro naše chovy. Již dlouhou dobu požadujeme zpracování eradikačního programu na tlumení včelích nákaz a pravidelných prohlídek chovů (viz v praxi osvědčený slovenský model). O nutnosti vytvoření programu panuje shoda i na úrovni odborné. Celý program by přispěl k uklidnění situace mezi včelaři a vytvoření pravidel v prodeji a přesunech včelstev. Za současné situace možná stojí za zvážení převedení některých nesprávně nastavených dotačních titulů ve prospěch zdraví včel. K diskusi je potřeba pozvat odborníky z oboru, vědecká pracoviště.
4. Vybavení farem Řada našich úspěšných včelích farem je zapojena do programů regionálních potravin. Běží program „Česká potravina“ do kterého bychom se rádi zapojili. V ČR není vybudován systém zpracování českého medu. Jeho uvádění mezi spotřebitele se dostává nejvýše na úroveň prodeje na tržištích, což je nedostatečné. Ostatní velcí zpracovatelé zpracovávají, vzhledem k ceně, raději med dovozový. Zpracování ryze českého medu se všemi certifikáty deklaruje firma Včelpo, která patří ČSV. Bohužel poslední kontroly SZPI prokázaly, že se jedná o cizí medy a to je vážné morální pochybení a poškození důvěry v český produkt. Největší problém je, že většina farem má krátkou kapitálovou historii a chybí především investiční prostředky na vybudování regionálních kapacit na zpracování medu, jeho skladování a uvádění do tržní sítě. Obdobný národní program „regionálná medáreň“ je vyhlášen na Slovensku. Jako zemědělští podnikatelé kromě shora uvedených dotací pro drobné včelaře nemáme žádný titul, z kterého bychom mohli čerpat prostředky na tento účel.
6
7
Situace v profesionálním včelaření v ČR
5. Dotace Na všech úrovních se vede diskuze o tom, že některé dotace do včelařství jsou velmi špatně nastaveny. Přikláníme se k názoru, že dotace jako takové jsou špatné jako celek, ale pokud bude tento stav praktikován v EU, není možné je zrušit, ale určitě je nutné je překvalifikovat. Jediným tvůrcem systému dotací byl ČSV, který je jednoznačně orientován na drobnochovatele. Jako příklad špatného dotačního titulu je obnova včelstev. Zásluhou nastavené dotace pouze na počet vyprodukovaných matek, bez jakékoliv kontroly užitkových a doprovodných vlastností, se degradoval původní šlechtitelský záměr. Byla znehodnocena i cena dobrého plemenného materiálu. Navíc ve výši poskytování dotací se nerozlišuje, zdali se jedná o šlechtitelský chov anebo chovy nižší. Z celého titulu se stala jen jedna velká a s obtížemi kontrolovaná záležitost. Všechny dotace, které se v zemědělství vyplácí, mají daný systém hodnocení (počty hektarů, dobytčí jednotek, aj). To chybí u včelařských dotací. Ty v ČR postrádají logiku a jsou stejné u chovatele s jedním nebo třemi sty včelstvy. Nejsou podle počtu nijak odstupňovány, jak je to běžná praxe v okolních zemích. 6. Legislativa Důležité je rozhodnout, zda pracovat na „včelařském zákoně“. Pokud ano, tak připravit podrobný harmonogram, vyčlenit prostředky na odborná posouzení, určit odpovědného garanta, který bude celý projekt řídit. Asi by bylo dobré vycházet z již funkčních zákonů. Omezit byrokratickou zátěž terénních pracovníků SVS, kteří provádějí opatření k zamezení šíření MVP. Zvážit zařazení včely do sekce živočišné výroby, mezi ostatní hospodářská zvířata. Zvýhodnit chovy včel v hodnocení pro přímé platby – tzv. „dobytčí jednotky“. Upravit pravidla možnosti čerpání jako u ostatních zemědělců z programů rozvoje venkova a přímých plateb. Závěr: O všech otevřených problémech, ale i těch dosud neotevřených, se musí jednat bez emocí, rozhodujícím faktorem musí být argument, nikoliv moc. Jan Kolomý, předseda spolku z pověření členů spolku
7
