Zdroj.
Soubor TPP a TOO
Stručný komentář situace v laminovně. 1. Ad Instalace nového výduchu. Komentář KZ: Instalace nového výduchu je závažným porušením předpisů. Zdroj byl povolen v souladu s posudkem a projektem a nelze tedy svévolně měnit odtahy. Ale to je věcí inspekce, která by měla posoudit celou situaci. Pokud byla povinnost filtrace a oni jinde odsávali, je to porušení podmínek provozu. Pokuta by ale situaci nevyřešila, lepší je se zaměřit na odlučovače. 2. Obecně je u laminován problém s odlučováním na aktivní uhlí. Ono samo o sobě způsobuje polymeraci styrenu a tím velké snížení účinnosti. Navíc je musí velmi často měnit. Ideální pro laminovny je biofiltr. Dospalování je totiž zbytečně drahé (ale velmi účinné), biofiltry mají velmi příznivé vlastnosti vzhledem k laminovnám. Poradí si s většími objemy a nižšími koncentracemi, které v laminovnách bývají. Pokud někam provozovatele směřovat, tak k biofiltru. Dostat laminovnu do podtlaku a biofiltr. 3. Laminovny jsou obecně trochu problematické, protože styren má velmi nízký čichový práh. Některé prameny uvádí čichový práh se udává 0,036 mg/m3 (vnímání); 0,2 až 4 mg/m3 (rekognoskace). To je velmi nízká teplota. Vhodné je emise rozptylovat do větší výšky a to i po odloučení. Není vhodné laminovny stavět do blízkosti zástavby. Nejde ani o to, že by emise byly vysoké, ale o to, že jsou emise silně znatelné i při koncentracích nízkých. 4. Koncentrace na výduchu nemusí nic vypovídat o celkových emisích. U laminován je problém právě s fugitivními emisemi. Tedy s těmi, které unikají jinudy. Stanovujeme je podle bilance, ale i s pomocí Metodického pokynu MŽP je zde obrovská nejistota v tom, kolik styrenu se zapracuje a kolik v dílně uteče. Vhodnější je použít konkrétní údaje výrobce k pryskyřici jím dodávané. Nejistota je až 50 % a někdy více. Ad) Máme svědectví pracovníků firmy Bentex plast Borovany, že před měřením emisí styrenu byla laminovna uklizena, několik dní se větralo a v době měření byl enormně snížen provoz (někteří zaměstnanci dokonce dostali volno). V době měření dokonce pracovník , který toto měření prováděl doporučil pracovnici, která prováděla laminování, aby si dala kouřovou, že mu to přelezlo. Komentář: Pokud by toto udělal pracovník autorizované skupiny, přišla by tato o licenci. Není to věrohodné. Né, že by se to nedělo, ale skupina, která měří v laminovně, napadené stížností, si jistě dává pozor. Navíc, pauza hned nepomůže, styren uniká dál. To zpoždění je velké. Většinou, pokud mají lidé podepsat svědectví, tak couvnou. To o tom volnu je možné, vždy je nutné, aby bylo pečlivě zaznamenáno množství zpracovávané suroviny. Tím se dá situace ohlídat. Doporučení. ČIŽP má svou měřící skupinu. Ta se uplatit nedá. A množství výroby při měření se porovná s celkovou roční výrobou…. Nedá se to ošidit.
Zdroj
Soubor TPP a TOO
Ad) Dále zjištujeme, že společnost Bentex plast s.r.o Borovany je největším znečišťovatelem ovzduší vypouštěním styrenu v Jihočeském kraji za rok 2008 a za rok 2009, data za rok 2010 ještě nemáme k dispozici. Na registru znečišťovatelů vedeném Ministerstvem životního prostředí jsou uvedena tato data. Bentex plast s.r.o Borovany vypustil do ovzduší Borovan v roce 2008 - 2662 kg styrenu a v roce 2009 2396 kg styrenu. Jednoduchým výpočtem lze dokázat: Jestliže provozovna Bentex plast uvedla do registru znečišťovatelů,že vypustila do ovzduší Borovan v roce 2008 - 2662 kg styrenu a dle projektu mají povolen dvousměnný provoz od 6 do 22 hod. Což dělá ročně 4032 hodin. V roce 2008 byla pracovní doba ve společnosti Bentex plast od 5,30 max. do 18,00 hod.(dle svědka, lze prokázat) Pokud v bereme v úvahu, že zdroj znečišťování byl v provozu po celou pracovní dobu mimo přestávku na oběd, je za celý rok provoz zdroje při 253 pracovními dny x 12 = 3036 hodin.Jestliže vydělíme 2662 kg styrenu za rok 2008, 3036 hodinami dostaneme průměrnou emisi styrenu na 1 hodinu provozu zdroje a to je 0,8768115 kg jako prům.emise. Pokud víme, že vzduchotechnická jenotka typ Frivent KLG 130 má max výkon 9000m3/hodinu (dle projektu, a dle autor. měření provedených v Bentexu), vypočteme jednoduše množství průměrné emise styrenu na 1m3 vzdušniny odváděné ventilací z haly. Takže 0,8768115 děleno 9000 = 0,0000974 kg na 1m3 vzdušniny. To je průměrná emise styrenu 97,4 mg/m3 za rok 2008. Ale pozor to je emise stanovená v roce ,ve kterém jsou po celou dobu v činnosti filtry s aktivním uhlím typ KS KOP 450 dodavatel Klima servis a.s. Dobříš a dle dokumentace výrobce je účinnost filtrů na záchyt VOC max 75 %, při sycení se snižuje účinnost na 50 - 60%.Kapacita filtrů 25 % max 35 kg škodliviny zachytí 138 kg akt.uhlí. Víme, že autorizovaná měření výše uvedená byla prováděna před fitrační jednotkou na záchyt VOC látek a budeme-li zvažovat účinnost filtrů nejnižší to je 50 % byla emise styrenu před filtrem za rok 2008 tedy dvakrát větší to zn. 2662 x 2 = 5324 kg emise styrenu před filtrem na záchyt VOC. To znamená, že průměrná emise před filtrem je 97,4 mg/m3 x 2 = 194,8 mg/m3 Komentář: Autor si neuvědomuje, že značná část emisí uniká tzv. „fugitivně“, tj. jinak, než výduchem. A celý výpočet je tedy nesmysl. Koncentrační limit překročen být nemusí. Ad) Dle informací z Wikipedie jsou koncentrace styrenu při vyvolání nepříjemného pocitu zápachu, tento bylo možno na nádraží ČD velice často cítit a lze svědecky podložit ,200- 400 ppm,což odpovídá koncentraci styrenu v ovzduší 850 mg/m3 až 1700mg/m3. Komentář: Takováto koncentrace v okolním ovzduší být nemůže, to je totální nesmysl. Čichový práh styrénu je 0,3 ppm, a k vyvolání nepříjemného pocitu stačí řádově jednotky nebo max. desítky mg/m3. Svědkové v žádném případě nemohou tvrdit, že cítí 200-400 ppm. To je nesmysl. Ani zkušený chemik to nepozná s takovou přesností. Ti lidé se jen domnívají…..
Ad Jaký je prosím Váš názor na chronické zatížení obyvatel žijících v blízkosti zdroje těmito koncentracemi po dobu několika let a zda lidé, kteří stáli na peronu nádraží a a čekali na vlak a do obličeje jim byl vyfukován ve vzdálennosti cca 50m styren v těchto koncentracích a prach z broušení laminátu nemohli z tohoto onemocnět popř. nemohlo dojít k ohrožení jejich zdraví? Zvažujeme o možnosti obrátit se na soudy této země , sama inspekce tvrdí, že nemůže odkrýt účetnictví, které by prokázalo kolik materiálu ze sklolaminátu bylo prodáno a vyrobeno a kolik vstupních materiálů bylo zpracováno a pokud by tyto údaje nebyly zkresleny mohl by být díky těmto informacím
Soubor TPP a TOO
2
Zdroj
Soubor TPP a TOO
proveden výpočet kolik styrenu se za jednotlivé roky uvolnilo při výrobě a bylo odvedeno do ovzduší Borovan.Ve svém vyjádření konstatujete, že se styren na vzduchu mění na benzaldehyd a neuvádíte formaldehyd.Můžete potvrdit, že styren se na vzduchu nemění na formaldehyd a že informace z Wikipedie je chybná? Komentář: Styrén se samozřejmě oxiduje a to přes aldehydy a další kyslíkaté látky až na vodu a oxid uhličitý. Ale přesný mechanizmus neznám a opravdu bych nedělal závěry o tom, že když to jde přes formaldehyd, tak je to špatně. Ad Můj názor na rozptylovou studii Rozptylová studie z dubna 2007 pracuje se vstupními daty z projektu, to je TOC 35mg/m3 a s těkavými organickými látkami jako TOC 1282 kg/rok.Hodnoty jsou spočítány na odpar 3% (jiný posudek uvádí odpar 2-5%) a bere v úvahu nejvyšší údaj to je 5 %). V závěru této studie je uvedeno, že je zpracována pro stav předpokládající splnění všech v ní uvažovaných parametrů, při jejich nedodržení , či změně je nutno považavat závěry studie za neplatné! Komentář: To musí posoudit ČIŽP, nakolik se změnily vstupy a zda je to nutné posoudit. Ale styren a VOC nemají imisní limity, takže s čím to porovnat? Nelze. Ta RS je zbytečná a poskytuje jen omezené informace. Ad) V posudku Ekopor duben 2007 navazující na rozptylovou studii je uvedeno bod.4,2. Ustálená technologie ruční výroby nebude měněna. Ale v současné době používají automatický nástřik pryskyřice , vláken a barvy pistolí a s tím je spojena mnohem větší emise styrenu, rovněž laminovali v patře objektu, nezohledněno v žádném posudku.Rozptylová studie 2007 a v ní uvedený posudek měl dle mého názoru zásadní vliv na rozhodnutí o změně užívání stavby a k zahájení zkušebního provozu ze dne 26.6.2007. Vzhledem k tomu, že v posudku od Ekopor duben 2007 je uvedeno zařazení jako střední zdroj znečištěvání ovzduší mohl možná tento údaj (chybný !!) vést k tomu , že úřad nezahájil zjišťovací řízení (p.Benda uvádí v mailu, že pokud se jedná o velký zdroj mělo být zjišťovací řízení provedeno bez výjimky.) Komentář: Omyl. Zjišťovací řízení je prováděno dle zákona 100/2001 Sb., kdežto klasifikace apod jsou podle zákona o ovzduší. Jsou tam jiné hranice a vzájemně to spolu prostě nesouvisí. Velký zdroj byl nad 5 tun rozpouštědel, hranice s EIA je 100 tun surovin. Jde to výroba nebo zpracování polymerů. Takže opět spekulace. Tohle ale opravdu musí posoudit KU. Ad Aktualizovaný posudek Ekopor duben 2008 uvádí naměřené hodnoty z měření Hezina leden 2008 (1298/08) ,a to TOC tok 78,5 mg/m3, styren jako TOC 61.1 mg/m3. Ale v posudku Ekopor duben 2007 je uvedeno, že skutečné emise a následně i s nimi související imisní zatížení posuzované lokality lze v praxi očekávat nižší (dodávám emise nižší než TOC 35mg/m3). V posudku Ekopor duben 2008 je v závěru uvedeno, že byla v roce 2007 před realizací stavby zpracována rozptylová studie, která prokázala dodržení imisních limitů (doporučených imisních koncentrací) uvažovaných látek , či jejich skupin a to bez zařazení filtru s aktivním uhlím.Nikde jsem nenašel rozptylovou studii k posudku Ekopor duben 2008 zpracovanou pro nově uváděné koncentrace emisí !Z toho se domnívám , že pokud nebyla rozptylová studie k posudku Ekopor duben 2008 zpracována a nová data jsou zásadně vyšší a došlo i k částečné změně technologie, měla by být rozptylová studie neplatná a vlastně celý provoz laminování nelegální s vazbou na následná rozhodnutí stát. orgánů.
Soubor TPP a TOO
3
Zdroj
Soubor TPP a TOO
Komentář: Ne, ke změně zdrojů se nezpracovává RS. Jen posudek a to jen tehdy, je-li vedeno řízeníé dle stavebního zákona. Ad Dále jsem nikde nezaznamenal kolik společnost Bentex plast vyprodukuje výrobků z polyesterového skelného laminátu a jakou plochu m2 za rok. Pokud by se jednalo o plochu vetší než 10000m2 pak by spadali pod zákon č. 100/2001 Sb. Komentář: Ne, Hranice je 100 tun. Provozní řád Bentex květen 2008 ,přepočítány emise dle emisního součinitele, dle pokynu MŽP s výslekem 2759 kg styrenu za rok a výpočet koncentrace styrenu 69.9 mg/m3 jako TOC Na tyto hodnoty nebo maximální by dle mého názoru měla být zpracována rozptylová studie další. Určitě,dle mého názoru pokud by se zpracovávala nová rozptylová studie a posudek toto nechat vypracovat jinou firmou než je fa Ekopor Dvořák z důvodu větší objektivity. Komentář: Ne. Pro zpracování nové RS není důvod. Ad Společnost Bentex plast má instalováno filtrační zařízení KS BD 64 s aktivním uhlí od firmy Klima-Service a.s. Dobříš, které si nachala zajímavým způsoben vyřadit z činnosti. Od 8.9.2011 jak uvádí p.Fousek ve vyjádření k ČIŽP jsou osazeny opět do vzduchotechniky.Dle mého názoru ,tyto musí každých čtrnáct dnů nechat odborně vyčistit a deaktivovat, doufám, že jim tato snaha vydrží co nejdéle.Níže je uveden názor odborníka na tyto druhy filtrů s aktivním uhlím. Komentář: Zde je to správně vyhodnoceno. Musí se v Provozním řádu stanovit četnost výměny. Směřujte to ke znalosti Provozního řádu a k tomu, jaká bude četnost výměny. Výpočet četnosti ukáže, jak často je třeba vyměnovat uhlí. Např. 100 kg AU zachytí tak 20-25 % styrénu. Ad Ještě k měření koncentrací styrenu uvádím, že toto může být ovlivněno druhem použitých materiálů např. existují nízkoemisní pryskyřice dokonce bezemisní, ale zde je vazba na vysokou cenu. Dále je možno použít aditiv ke snížení emisí styrenu a zjistit zda bylo toto v daném případě použito, by znamenalo provést laboratorní rozbory vzorků vstupních materiálů. Pak by se dalo hovořit o objektivním měření koncentrací styrenu v provozu.Předpokládám, že před měřením firma uklidí provoz, na podlaze jsou při běžném provozu papírové kartony se zbytky úkapů , které jsou rovněž zdrojem emisí styrenu atd.atd. Komentář: Ano, existují další opatření ale to je na ČIŽP. Ad Informace z internetu od ing.Krayzel,13 let praxe ČIŽP v současnosti porodenství v oblasti ochrany ovzduší ( mimo jiné vypracování odbor. posudků a rozptyl. studii) odkaz: www.krayzel.cz
Soubor TPP a TOO
4
Zdroj
Soubor TPP a TOO
V případě malých množství rozptýlených škodlivin, pro záchyt pachů jsou velmi vhodné patrony s aktivním uhlí. Po jejich nasycení pak obsluha sadu patron vymění za novou a vysycené patrony jsou odvezeny k regeneraci či reaktivaci. Bohužel došlo v minulých letech k takovému jevu, že se patrony začaly instalovat na velké jednotky s emisí např. 5-10 tun škodlivin. Pokud instalujeme 1 000 kg uhlí v patronách a záchyt je cca 20 % hm., vychází cyklus výměny 50 x ročně!!! To je jednou týdně. 20 % je spíše výjimka, my jsme přes měření účinnosti záchytu zjistili spíše 10-12 %. Pak už představuje cyklus výměny něco prakticky nerealizovatelného a provozně nepřípustného. Levné pořizovací náklady však provozovatele „přemluví“ a je spoléháno na to, že to kontrolní orgán nezjistí. Znám několik lakoven a laminoven, kde uhlí nakoupili a už je nikdy nevyměnili. Před stříkáním se uhlí prosaje vzduchem a jede se dále. Častým prohřeškem je to, že v lakovně se po fázi stříkání box přepne do fáze sušení. Na uhlí je pak vedena vzdušnina o teplotě 50 i více OC. Dochází k dokonalé desorpci. Provozovatel nám pak uvádí, že to uhlí mu pořád ještě funguje. Provedeme-li však bilanci, zjistíme, že na 1 tunu uhlí se chytilo 9 tun organických látek. Klobouk dolů před takovýmto záchytem, dodavatelé patron s uhlím totiž v podstatě přišli na perpetum mobile. Sorpce, desorpce, sorpce, desorpce a to do nekonečna. Správně vedené adsorbery s patronami totiž nemohou být ekonomické a v žádném případě nepředstavují BAT. V mnoha případech jde o normální podvod. Pro větší zařízení (lakovny, tiskárny, chemický průmysl, rafinerie apod.) je řešením jednoznačně cyklicky provozované zařízení, které má nejméně 2 reaktory s vrstvou náplně sorbentu a regeneraci jako součástí záchytu. Pro větší množství vzdušniny je ideální pomocí sorbentu škodliviny zakoncentrovat a poté desorbovat a zpracovat či zlikvidovat jinou metodou (dopalování, vymrazování apod.). Správně navržené adsorpční zařízení představuje typického reprezentanta BAT, čili nejlepší dostupné technologie. Koncové emise mohou být velmi nízké. Nejčastější problémy: Nesprávně navržená jednotka. Patrony s aktivním uhlím, které se cyklicky obměňují, ale provozovatele to neprovádí. Nesprávně navržená jednotka, tenká vrstva uhlí, vysoké rychlosti prostupu. Nedodržování provozních teplot. Dochází k desorpci. Navíc při stoupnutí teploty může dojít k požáru. Prosávání sorbentu vzdušninou. Při autorizovaných měřeních jsme několikrát zaznamenali situaci, kdy na vstupu byla nižší koncentrace, než na výstupu. Uhlí se chová jako pufr. Překračování doby životnosti sorbentu. Dojde k destrukci a někdy následně k překročení limitu tuhých škodlivin. Ucpávání celého systému nebo jeho částí a následný vznik zkratkovitého toku. V lakovnách částečky NH zalepí celý systém. Polymerace škodliviny na sorbentu a prudké snížení záchytu. Při desorpci parou odchází část škodliviny do vody, přenášení problému do jiné složky. Komentář: Za tímto samozřejmě stojím. Uhlí není vhodné. Ing. Zbyněk Krayzel
Soubor TPP a TOO
5
