Význam chovu skotu BTPM pro obhospodařování luk a pastvin v ČR
Ing. Alois Kohoutek, CSc. 1)Výzkumný
ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko,
[email protected] Chov masného skotu s ohledem na plemenářské a ekonomické aspekty, Skalský Dvůr 14. září 2010
Evropský agrární model
Výměra TTP v ČR v roce 2009: - dle katastru evidence nemovitostí 974 tis. ha - obhospodařované TTP (dle ČSÚ) 932 tis. ha Struktura krmné dávky v ČR: - víceleté pícniny na orné 1,07 t.DJ-1 - píce z TTP 2,23 t.DJ-1 - silážní kukuřice 1,23 t.DJ-1 - jádro 2,10 t na krávu, výkrm býků 0,77 t na býka Stavy krav a skladba plemen skotu v ČR - české strakaté, 189 tis. (33 %) - holštýnské + ostatní mléčná plemena, 226 tis. (39 %) -masná plemena, 163 tis. (28 %) Dojivost v roce 2009 byla 6 870 kg mléka Kvóta na mléko 2,793 mil. t
Obr. 1 Vývoj stavů krav s tržní a bez tržní produkce mléka a dojivost 1 krávy v České republice v letech 1920 - 2008 Dojné krávy
Krávy bez tržní produkcí mléka
Dojivost 1 krávy
2000000
7000
1800000 6000 1600000
Stavy krav (ks)
1200000 4000 1000000 3000 800000
600000
2000
400000 1000 200000
0
0 1920 1938 1948 1960 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Roky
Dojivost 1 krávy (l)
5000
1400000
Obr. 2 Výměra TTP a průměrný výnos sena v ČR v letech 1996 - 2007 dle ČSÚ (v letech 2002 - 2007 statistické šetření dle metodiky EUROSTAT) 1000
4,00
3,50 950 3,00
Výměra (tis. ha)
2,50
850
2,00
1,50 800 1,00 750 0,50
700
0,00 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002 Roky
2003
2004
2005
2006
2007
Výnos sena (t.ha-1)
900
Výměra výnos sena
130
Graf 3 Podíl krav bez TPM ze stavů dojených krav (2007, %), (Kvapilík, Kohoutek, 2009)
Evropský agrární model
120 110 100
státy EU
90
EU-12 průměr 2007
80 66
70 60 50 40 30 20
5
10
Po l R um
Li t
M al
ul B
iz N
Es t
t Lo
Fi n
ěm N
Sl ve
án D
M aď
Itá
R Č
c V. B . R ak Sl vi Šv é
Lu
el B
Irs Ř ec
Fr a
Po r
0 Šp a
krav bez TPM (%)
EU-15 průměr 2007
Agroenvironmentální opatření pro TTP v ČR (nařízení vlády č. 242/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., 119/2005 Sb. a 79/2007 Sb. nařízení vlády č. 542/2004 Sb., 119/2005 Sb. a 79/2007 Sb. o provádění agroenvironmentálních opatření) Opatření
2003
2004
2005
Údržba TTP
890
723
684
Obecné podmínky: - 0,2 DJ na ha každého travního porostu - na výměru orné půdy do 170 kg N na ha
Podmínky pro ošetřování luk: - nesmí se aplikovat více jak 40 kg N na ha, 60 kg na ha od 2007 - nesmí se pást hospodářská zvířata, zrušeno od 2007
Podmínky pro ošetřování pastvin: - alespoň 1 x v roce přepást - aktuální denní intenzita pasených hospodářských zvířat 0,5 – 1,25 DJ na ha pastvin - zahájení pastvy nejpozději 15. června, ukončení nejpozději 31. října - nesmí se obnovovat v ZCHÚ - nesmí se aplikovat více jak 40 kg N na ha, 80 kg na ha od 2007 - nesmí se aplikovat kejda, zrušeno od 2007
Reakce skotu BTPM na zahájení pastvy 15. června 2007
Trvale udržitelné obhospodařování a využívání travních porostů v ČR
Trvalé travní porosty (TTP) jsou Nařízením komise čís. 796/2004 definovány pro vyplácení podnikových prémií jako „plochy využívané prostřednictvím osevu nebo přirozeného způsobu (vysemenění) k pěstování trav nebo jiných krmných plodin, které nejméně po dobu pěti let nebyly součástí osevního postupu zemědělského podniku“.
Chov masného skotu s ohledem na plemenářské a ekonomické aspekty, Skalský Dvůr 14. září 2010
Materiál a metody (A) Pokusy na 6 stanovištích (Jevíčko, Liberec, Rapotín, Zubří, Vatín, Hladké Ţivotice), rok zaloţení 2003 Tab. 1: Termíny sečí u jednotlivých způsobů vyuţívání Způsob vyuţívání
Seč I.
II.
III.
IV.
Intenzivní (Rakousko, Švýcarsko, vyspělé zem. podniky v ČR)
15. 5.
30. 6.
15. 8.
30. 9.
Středně intenzivní (80. léta 20. století)
30. 5.
30. 7.
30. 9.
.
Málo intenzivní (ČSR)
15. 6.
15. 9.
.
.
Extenzivní (AEO, biodiverzita, ČR 30. 6. 30. 9. . 80 % výměry TTP) Úrovně hnojení: (A) - bez hnojení (B) - hnojení fosforem a draslíkem – P30K60 (C) - hnojení N90+P30K60 (D) - hnojení N180+P30K60
.
Dosažené výsledky
Obr. 4: Produkce sušiny TTP v ČR obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení (průměr 6 stanovišť za roky 2003 – 2009) 9-10 8-9 7-8 6-7 5-6
10
4-5
9
3-4
8
2-3
7
1-2 0-1
6 Sušina (t.ha-1)
5
D - N180PK hnojení
4 C - N90PK hnojení
3
Úroveň hnojení
2
B - PK hnojení
1 0 4-sečné 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
3-sečné 30. 5. 30. 7. 30. 9.
2-sečné 15. 6. 15. 9.
Frekvence sečení a termíny sečí
A - bez hnojení 2-sečné 30. 6. 30. 9.
Obr. 5a: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na počet rostlinných druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky 2003 - 2009
90 A - bez hnojení B - PK hnojení C - N90PK hnojení
85
D - N180PK hnojení 80
Počet druhů (ks) 75
70
D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení B - PK hnojení
65 4-sečné 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
3-sečné 30. 5. 30. 7. 30. 9.
A - bez hnojení 2-sečné 15. 6. 15. 9.
2-sečné 30. 6. 30. 9.
Frekvence sečení, termíny sečí
Úroveň hnojení
Obr. 5b: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl travních druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky 2003 - 2009
80 70-80 70
60-70 50-60
60
40-50 30-40
50
20-30 Podíl trav v TTP (%) 40
10-20 0-10
30 20 D - N180PK hnojení
10
C - N90PK hnojení
0 4-sečné 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9. žádné
B - PK hnojení
3-sečné 30. 5. 30. 7. 30. 9. žádné
Frekvence sečení, termíny sečí
2-sečné 15. 6. 15. 9. žádné
A - bez hnojení
2-sečné 30. 6. 30. 9. žádné
Úroveň hnojení
Obr. 5c: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl ostatních dvouděložných druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky 2003 - 2009
45
A - bez hnojení
40
B - PK hnojení C - N90PK hnojení D - N180PK hnojení
35
Podíl nativních druhů v TTP (%) 30
25
D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení B - PK hnojení
20 4-sečné 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
3-sečné 30. 5. 30. 7. 30. 9.
Frekvence sečení, termíny sečí
A - bez hnojení 2-sečné 15. 6. 15. 9.
2-sečné 30. 6. 30. 9.
Úroveň hnojení
Obr. 6: Koncentrace NEL TTP v ČR obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení (průměr 6 stanovišť za roky 2003 – 2007) 6
5,8 5,8-6
5,6
5,6-5,8 5,4-5,6
5,4 Koncentrace NEL (MJ.kg-1 sušiny)
5,2-5,4 5-5,2
5,2
4,8-5 4,6-4,8
5
4,8
D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení
4,6 4-sečné
B - PK hnojení 3-sečné
2-sečné
Frekvence sečení a termíny sečí
A - bez hnojení 2-sečné
Úroveň hnojení
Agroscope Liebefeld-Poasieux
V současné době není u nás dobrovolný příjem pícnin (VI) při hodnocení kvality píce rutinně sledován, třebaže se podílí na zvýšení příjmu živin cca 70-ti %, kdežto zvýšení stravitelnosti 30-ti %.
Obr. 7: Roční příjem sušiny píce z travního porostu u krmné dávky na bázi píce z TTP obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení bez a s přídavkem jádra 6,00
5,00
4,00 5,00-6,00
Příjem sušiny píce z TTP 3,00 (t.ks-1.rok-1)
4,00-5,00 3,00-4,00 2,00-3,00
2,00
1,00-2,00 0,00-1,00
1,00
D - N180PK hnojení
0,00 4-sečné 3-sečné 2-sečné 15. 5. 2-sečné 30. 5. 4-sečné 15. 6. 30. 6. 30. 6. 3-sečné 30. 7. 15. 5. 2-sečné 15. 9. 15. 8. 30. 9. 30. 5. 30. 9. 30. 6. 15. 6. žádné 30. 9. žádné 30. 7. žádné 15. 8. 15. 9. žádné 30. 9. 30. 9. jádro jádro jádro
Frekvence sečení, termíny sečí a přídavek jádra
C - N90PK hnojení B - PK hnojení A - bez hnojení 2-sečné 30. 6. 30. 9. jádro
Úroveň hnojení
Perspektivy trvale udržitelného obhospodařování TTP chovem skotu BTPM v České republice Materiál a metody (B) Tab. 1: Vliv intenzity využívání travního porostu na výnos, kvalitu a dobrovolný příjem píce (VI) v průměru roků 2003 – 2009 (39 uzavřených pokusů)
4-sečné (15.5.) 3-sečné (30.5.) 2-sečné(15.6.) 2-sečné(30.6.)
Parametr
Jednotka
Intenzita využívání (počet sečí) 2sečné
3sečné
4sečné
t.ha-1
8,07
7,36
7,04
MJ.kg-1
5,13
5,45
5,64
Koncentrace dusíkatých látek v sušině píce
g.kg-1
122,3
147,1
168,9
Koncentrace hrubé vlákniny v sušině píce
g.kg-1
283,6
244,9
223,7
Dobrovolný příjem (VI) sušiny píce dojnicí (přepočteno z Gruber, 2002)
kg.100 kg-1 ž.h.
1,99
2,33
2,76
Vypočtený dobrovolný příjem (VI) sušiny píce dojnicí o hmotnosti 650 kg
kg.ks-1.den-1
12,94
15,15
17,94
Výnos sušiny při hnojení N90P30K60 Koncentrace NEL v sušině píce
Modelový výpočet vycházel z potřeby ţivin pro 650 kg dojnici v období laktace při uţitkovosti 10 kg FCM mléka denně dle krmivářských tabulek potřeby ţivin (Sommer et al., 1994) a je vyjádřen jako koncentrace NEL v 1 kg sušiny • Modelový výpočet provádíme ve variantě krmné dávky: (A) na bázi normativní spotřeby sušiny a potřeby NEL při dojivosti 10 kg mléka denně; (B) na základě dobrovolného příjmu píce (VI) a koncentrace NEL v píci při dojivosti minimálně 10 kg mléka denně. • Výpočtem jsme stanovili a u jednotlivých variant optimalizovali příjem zkrmitelné sušiny píce, pro jednotlivá období jsme optimalizovali krmivo na bázi TTP dle kvality píce podle frekvence vyuţívání a potřebné stavy krav a skotu BTPM pro vyuţívání travních porostů. • Současně jsou vyhodnoceny reálné výměry TTP pro agroenvironmentální vyuţívání. Potenciální produkci sušiny hospodářského výnosu píce z travních porostů zjištěnou v pokusech jsme redukovali na zkrmitelnou sušinu odečtením 30 % ztrát při sklizni, konzervaci a zkrmování. • Pod termínem kráva bez tržní produkce mléka (KBTPM) se rozumí kráva určená k chovu a produkci masa a patří ke stádu vybranému pro chov telat pro produkci masa. Za krávy, které nepatří do kategorie KBTPM, se povaţují krávy plemen s podílem nad 50 % součtu krve následujících plemen uvedených v příloze č. 1 k Nařízení Komise č. 2342/1999 [jde o plemena s mléčnou uţitkovostí – Angler Rotvieh (Angeln)-Rød dansk mælkerace (RMD); Ayshire; Armoricaine; Bretonne Pie-noire; Fries-Holland (FH), Française frisonne pie noire (FFPN), Friesian-Holstein, Holstein, Black and White Friesian, Red and White Friesian, Frisona española, Frisona Italiana, Zwartbonten van België/Pie-noire de Belgique, Sortbroget dansk mælkerace (SDM), Deutsche Schwarzbunte, Schwarzbunte Milchrasse (SMR); Groninger Blaarkop; Guernsey; Jersey; Malkeborthorn; Reggiana; Valdostana Nera; Itäsuomenkarja; Länsisuomenkarja; Pohjoissuomenkarja]. • Termínem skot bez tržní produkce mléka (SBTPM) se rozumí krávy bez trţní produkce mléka včetně stáda mladého skotu (telata, jalovičky a býčci).
Obr.8 Potřeba energie v průběhu období sání a březosti (užitkovost 3000 kg mléka, 600 kg ž.h.).
Obr. 9: Potřeba NEL v kg sušiny krmné dávky pro krávy BTPM v průběhu roku a koncentrace NEL v píci TTP v závislosti od způsobu využití 6,50
6,00
NEL (MJ.kg-1 sušiny)
Potřeba energie (MJ.kg-1 sušiny) Koncentrace živin v TTP při 2-sečném způsobu využití
5,50
Koncentrace živin v TTP při 3-sečném způsobu využití Koncentrace živin v TTP při 4-sečném způsobu využití
5,00
Koncentrace živin v TTP při pastevním způsobu využití 4,50
4,00 stání stání na na sucho sucho zimní KD
zimní KD
leden
únor
1.
zimní KD
2.
3.
4.
5.
6.
7.
odstav stání stání na na sucho sucho
zimní pastva pastva pastva pastva pastva zimní KD KD
březen duben květen červen červenec srpen
září
Období laktace, krmná dávka, měsíce
zimní KD
zimní KD
říjen listopadprosinec
Spotřeba sušiny (kg.ks-1.den -1) a příjem NEL (MJ.ks-1.den -1) v období laktace
Obr. 10: Spotřeba sušiny a denní potřeba NEL pro krávy BTPM a příjem NEL pící z TTP při různém způsobu využití a dvou způsobech výpočtu příjmu energie 120
(B) 4
100 Denní potřeba NEL pro krávu BTPM
(B) 3
80 (A) 4 3 2
(B) 2
Spotřeba sušiny krávou BTPM Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 2sečném využití
60
Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 3sečném využití Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 4sečném využití
40
Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při pastevním využití 20
Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při 2-sečném využití Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při 3-sečném využití
0 stání stání na na sucho sucho
1.
zimní KD
2.
3.
4.
5.
6.
zimní KD
zimní KD
leden
únor březen duben květen červenčervenecsrpen
7.
odstav stání stání na na sucho sucho
zimní pastva pastva pastva pastva pastva zimní KD KD září
zimní KD
zimní KD
říjen listopadprosinec
Období laktace, typ krmné dávky, měsíce
Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při 4-sečném využití Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při pastevním využití
Obr. 11: Spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP optimální kvality kravami BTPM stanovená na základě koncentrace NEL v píci TTP a (1) potřeby sušiny (var. A) a (2) dobrovolného příjmu (var. B). Rámeček - optimální dostupný typ krmiva na bázi píce z TTP. 600 Měsíční spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP - var. A - spotř. suš.
Zkrmitelná sušina (kg.ks-1.měsíc-1)
550
B pastva
pastva (+++)
pastva Měsíční spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP - var. B - VI - dobr. příj.
500 3-sečné B (+) 450 2-sečné B 400
2-sečné B (+)
B A pastva pastva
pastva (-)
A
4-sečné A (-) 350
(+)
2-sečné A (+ až 0)
2-sečné, A (0)
300 stání na stání na sucho sucho
odstav stání na stání na sucho sucho
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
pastva
pastva
pastva
zimní KD
září
říjen
zimní KD
zimní KD
zimní KD
zimní KD
pastva
pastva
leden
únor
březen
duben
květen
červen červenec srpen
zimní KD
zimní KD
listopad prosinec
Období laktace, krmné období a měsíce (Pozn.: 0 = ± 5 MJ NEL; +, - = >5 až <15 MJ NEL; ++ = <25 MJ NEL; +++<35 MJ NEL v denním příjmu zkrmitelné sušiny na normu)
Obr. 4: Stavy krav a skotu BTPM a výměra TTP obhospodařovaná stádem skotu BTPM v letech 1992 - 2010 s výhledem do roku 2015 ve variantách A (spotř. sušiny) a B (dobrovolný příjem píce) 600
500
500 400 350 400 300 300
250 200
200 150 100 100 50 0
0 1992 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2015cíl Roky
Výměra TTP (tis. ha)
Stavy krav a skotu BTPM (tis. ks a DJ)
450
krávy BTPM
skot BTPM
obhospodařované TTP var. B (dobr. příjem píce) obhospodařované TTP var. A - (spotřeba sušiny)
Závěry - při výměře 1,0 ha, resp. 1,5 ha, připadající na jednu DJ se využívá přežvýkavci a koňmi cca 460, resp. 680 tis. ha TTP - přibližně 160 až 380 tis. ha (18 až 42 %) TTP není v současné době využíváno chovem zvířat
- chovem skotu BTPM se při extenzivním zatížení na ha TTP využívá v ČR cca 350 - 400 tis. ha TTP -při současném stavu dojnic v ČR cca 378 tis. by se stavy krav bez TPM měly zvýšit na cca 250 až 260 tis. - zvýšením stavů KBTPM o cca 80 - 100 tis. krav by umožnilo zemědělsky využít dalších cca 200 – 250 tis. ha TTP
- v rámci stávajícího stáda skotu BTPM lze racionálně realizovat i agroenvironmentální opatření na výměře cca 70 – 90 tis. ha
