Management, welfare, ekonomika,výživa a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu
„Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat“ Za podpory Ministerstva zemědělství ČR v rámci Programu rozvoje venkova ČR
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Výroba a konzervace krmiv
Ing. Radoslav Koprna, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín
Brutto energie krmiva (BE)
Energie výkalů (EV) 30 %
Energie plynů (12 %)
Energie moče (8 %)
Stravitelná energie krmiva (SE) 70 %
Metabolizovatelná energie (ME) 50 %
Tepelné ztráty (12 %)
Využití energie u masného skotu
NEL, NEV (38 %)
Nároky na výživu skotu - specifika • Bachorová fermentace – produkce mikrobiálních bílkovin • Část bílkovin se degraduje, zbytek přechází do tenkého střeva • Podíl vlákniny (seno) má vliv na tvorbu kyseliny octové propionové a izovalerové • Vysoký přísun NL má negativní vliv na metabolizmus • pH v bachoru (pro optimální rozvoj mikroflóry a trávení) • Riziko nadýmání při zkrmování některých objemných krmiv • Vysoký přísun jadrných krmiv není efektivně využit a může způsobit acidózu • Citlivost na výkyvy v krmné dávce
Krmná základna – možnosti výběru • Objemná krmiva (sušené, siláže): – Víceleté pícniny - pastviny a travní porosty (trávy, jeteloviny, byliny, plevele) – Jednoleté pícniny - objemná krmiva na orné půdě (jetel luční, lucerka, kukuřice, luskovino-obilné směsky atd.) • Jadrná krmiva – Kukuřice (CCM, LKS, vlhké zrno) – Obiloviny (ječmen, pšenice, žito a další) – Luskoviny (hrách, bob, vikev, sója) • Krmné směsi, koncentráty, premixy, doplňky
Objemná krmiva - pastva Pastva – častý způsob příjmu energie z objemných krmiv ve výkrmu skotu. Kvalita pastvy – vlivy: • Ošetřování – neošetřovaný (potlačení podílu jetelovin) • Dešťové srážky • Počet pastevních cyklů • Hnojení • Druhové složení pastvy (cenné jsou volně trsnaté a výběžkaté trávy a jeteloviny - zdroj NL)
Objemná krmiva - pastva Druhové složení pastevního porostu: • Druhy s nejvyšší krmnou hodnotou (KH): srha laločnatá, psárka luční, bojínek luční , trojštět žlutavý, štírovník růžkatý • Druhy s vysokou KH: kostřava červená, kostřava rákosovitá, pampeliška lékařská (v porostu max. do 10 %), řebříček obecný (max. do 10 %) • Druhy s nízkou KH: metlice trsnatá, kopretina bílá • Druhy škodlivé až bezcenné: šťovík (kadeřavý, alpský, tupolistý ) • Druhy jedovaté: pryskyřník prudký, starčeky, přeslička bahenní
Optimální výška spásání: • Krávy + masný skot: • Ovce:
7 – 10 cm 3 – 8 cm
Objemná krmiva - pastva Krmná hodnota některých druhů trav, jetelovin a bylin (Sommers et al., 1994, Zeman, 1995) – rozsah hodnot podle sklizňových fází (počátek metání, metání, kvetení) Druh
SOH (%)
NEL (MJ/kg suš.)
NL (%)
VL (%)
Jílek mnohokvětý
61,3 – 74,5
5,45 – 6,99
12,0 – 21,0
23,0 - 24,3
Jílek vytrvalý
64,3 – 77,6
5,81 – 7,31
12,3 – 15,0
22,0 – 31,8
Srha laločnatá
58,2 – 70,6
5,09 – 6,53
9,5 – 19,0
21,0 – 33,0
Bojínek luční
59,5 – 72,8
5,25 – 6,77
10,5 – 17,0
21,0 – 29,5
Jetel plazivý
-
6,29
23,6
20,1
Štírovník růžkatý
-
5,73
17,5
25,7
Šťovík tupolistý
-
3,74
12,7
23,5
Změna druhového spektra pastvin: - Úplná obnova – zaorání TTP a založení nového porostu - Přesev – na jaře po vláčení, resp. i v létě, pokud je dostatečná zásoba vody v půdě (vhodné jsou jílek vytrvalý a mnohokvětý – cca 20 kg/ha) – provedení přísevu - povrchově - Přísev – speciálním strojem do vyfrézované brázdy – např. jílek, lipnice, resp. jeteloviny (20 – 35 kg/ha). Vhodné provést na jaře.
Objemná krmiva - pastva Varianty pastevních cyklů a jejich vztah k NEL energii – pokus Agrovýzkum Rapotín s.r.o.: • P4/0 - čtyři pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 1. 5., další po 46 dnech), bez hnojení; • P4/NPK - čtyři pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 1. 5., další po 46 dnech), hnojení: N100P30+K60; • P3/0 – tři pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 15. 5., další po 60 dnech), bez hnojení; • P3/NPK - tři pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 15.5., další po 60 dnech), hnojení: N100P30+K60; • P2/0 – dva pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 30. 5., další po 92 dnech), bez hnojení; • P2/NPK - dva pastevní cykly za rok (1. pastevní cyklus 30. 5., další po 92 dnech), hnojení: N100P30+K60
Objemná krmiva - silážování
Objemná krmiva - silážování • Podstata silážování – zakonzervovat rostlinnou hmotu v kyselém anaerobním prostředí bez ztráty živin a výživné hodnoty (bakterie pak produkují ze sacharidů v silážní hmotě kyselinu mléčnou - konzervant, CO2 a vodu. • V případě vyššího pH se siláž zahřívá, dochází k rozvoji plísní a tím i mykotoxinů. • Pro fermentační proces v siláži je důležitý obsah cukrů. • Lehce silážovatelné – kukuřice • Středně silážovatelné – jeteloviny, trávy • Těžce silážovatelné – vojtěška, bob (vyšší obsah bílkovin, nižší obsah cukrů)
Objemná krmiva - silážování Technologie silážování: • Silážní žlaby (nejčastěji) – ekonomicky nejvýhodnější, vhodné pro podniky s vyššími stavy skotu (rychlejší vyprázdnění a spotřeba siláže) • Vaky (LKS, vlhké zrno, cukrovarské řízky, příp. siláž) – na menších farmách, ekonomicky nákladnější, ale nižší ztráty • Silážní věže • Balíky (vhodné pro silážování zavadlé píce) – problém zaplísnění, vhodné přidat konzervanty, možno takto konzervovat i seno
Objemná krmiva - kukuřice
Objemná krmiva - kukuřice Silážování kukuřice, jako nejcennější objemné plodiny z hlediska produkce energie, stravitelnosti organické hmoty a tvorby biomasy z jednotky plochy, je možné několika způsoby. Škrob obsažený v kukuřici je dobře využitelný přežvýkavci díky nízké degradovatelnosti v bachoru. Sklizeň celých rostlin (v mléčné voskové zralosti při sušině 28 – 34 %). Vhodné je používat hybridy s tzv. „stay green“ efektem. Pro dosažení maximální koncentrace energie (NEV, NEL) je nutné dodržet následující požadavky: • Co nejvyšší podíl zralého zrna • Vysoká stravitelnost zbytku rostliny (zelené hmoty rostliny) • Dostatečná zralost kukuřice s minimálním výskytem houbových onemocnění a tvorba mykotoxinů
Objemná krmiva – ostatní siláže Travní siláže: • Konzervace víceletých pícnin a trvalých travních porostů je prováděna ve většině případů metodou zavadání. Optimální obsah sušina v takové siláži je 34 – 45 %. Při konzervaci těchto pícnin je vhodné použít inokulaci kmenů bakteriemi mléčného kvašení (okyselení hmoty siláže). Luskovinoobilné směsky jsou vhodným zdrojem bílkovin pro skot a jsou poměrně dobře silážovatelné. Vhodné kombinace druhů plodin: • Hrách + pšenice jarní • Lupina bílá + jarní tritikale • Lupina červená + pšenice jarní • Hrách + jarní ječmen
Kvalita siláží - vlivy • Optimální kompromis mezi obsahem živin a sušinou (přestárlé porosty mají nižší obsah živin na úkor vlákniny, mladší porosty mají zase vyšší obsah vody) • Optimální termín sklizně (trávy – období metání, kukuřice na siláž - při sušině rostliny 30 – 35 %, jeteloviny – tvorba poupat až začátek kvetení, GPS – v mléčně voskové zralosti obiloviny, vlhké kukuřičné zrno – 60 – 65% sušiny zrna) • Výška strniště – trávy 5 cm, jeteloviny 8 cm, kukuřice na siláž 10 – 50 cm (možno tímto snížit obsah vlákniny a ligninu) • Délka řezanky - kukuřice 0,5 – 2 cm (podle sklizňové vlhkosti) • Kvalita udusání a zamezení přístupu vzduchu • Ošetření siláže konzervanty (chemické, biologické) – náchylné místa (boky žlabů a vrchní vrstva) by měli být ošetřeny vždy
Následky přístupu vzduchu do siláže - rozvoj plísní (výskyt mykotoxinů) - snížení stravitelnosti - metabolické a reprodukční poruchy
Jadrná krmiva • Jejich použití ve výživě přispívá nízká výkupní cena krmného ječmene, pšenice a dalších (vyšší přidaná hodnota jejich využitím ve výživě zvířat) • LKS, CMM, vlhké zrno – kukuřice (vysoký obsah škrobu) • Pšenice – vysoká výživná hodnota, ale obsahuje lepek (limitní množství ve výživě) • Ječmen – dobrá stravitelnost, zastoupení v KD jen do určitého podílu Možnosti: - míchání krmných směsí z vlastní produkce - nákup krmných směsí
Děkuji za pozornost
Ing. Radoslav Koprna, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu s.r.o. Rapotín Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice
[email protected] Tel: 583 392 134, GSM: 733 739 096
