Zootechnické aspekty chovu masného skotu Strategie zakládání stáda
František Louda Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.
Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací ekonomickou rozvahu 1. Velikost stáda matek 25-35 ks dospělých matek – proč? ekonomicky aktivní jednotka stačí jeden plem. Býk jeden kvalifikovaný pracovník 2. Souvislá plocha travních porostů půdu na výrobu krmiv – zimní období 0,7-1,5 ha pro jednu matku s teletem
3. Vybavení pastevního areálu oplocení -1 km 50 tis.Kč a více napajedla fixační zařízení přístřešek , drbadlo ? 4. Výstavba zimoviště volné ustájení (mikroklima,podestýlka) kryté krmiště tvrdý výběh
5. Skladovací prostory nové stávající 6. Ekonomická rozvaha
obsahuje předmět finalizace: odstavené tele – jaké hmotnosti výkrm odstavu prodej plem. zvířat cenové kalkulace budoucí obchodní partner odbytové smlouvy
Založení stáda: a) nákupem čistokrevných zvířat náklady na pořízení stáda vyšší návratnost – zvyšuje produkce plem. Materiálu
b) využitím vlastních plemenic převod vyřazených dojených krav křížením se mění užitkový typ náklady na pořízení stáda nižší návratnost - zvyšuje heterózní efekt
Jaké krávy do systému zařadit ?
mají funkční pohlavní orgány zdravé končetiny zdravé vemeno – min. 2 čtvrti klidný temperament dobrý zdravotní stav selektované prvotelky, jalovice zapouštění-V. - VI. měsíc vytvořit turnus – zimní telení
Selekce ve stádě na základě: vlastní reprodukce růstové schopnosti telat osvalení obtížnosti porodu mateřského chování Zdraví
Nutná návaznost - s KU a KD
Za příznivé lze považovat tyto výsledky chovatelské práce: vyřazování krav do 15 % celkoví březost 96 % a více zmetání a mrtvě nar. telata do 3 % živě narozená telata 93 % a více úhyn telat do 3 % odchov 90-95 ks telat na 100 ks krav živá hmotnost při odstavu - 250-380 kg období telení – únor – březen odstav telat – konec září až počátek října zapouštění jalovic – věk + hmotnost přírůstek ve výkrmu býků – min1 200 g
Tělesná kondice – intenzifikační faktor chovu
Stupně TK podle reprodukčního cyklu
Vliv stupně TK v době zapouštění na zabřezávání krav
Řízení reprodukčního procesu ve stádě plodnost = prosperita = zisk mezidobí 365 dnů interval telení 9 – 13 týdnů jalovice telit dříve o 2 – 3 týdny v dobrém chovu se většina krav telí v I. třetině až polovině období soustavné zkracování délky doby telení přispívá ke zvýšení zisku
Zapouštění ve stádě: přirozená - inseminace - kombinace Délka zapouštěcího období: co nejkratší – 3 - 4 estrální cykly délka období ovlivňuje pracnost, prosperitu
Porod je fyziologické zakončení březosti Psychická a pracovní zátěž chovatele Mateřské chování matky Prvotelky – sledovat projevy mateřského chování
II. Masná užitkovost Charakterizována - výkrmností a jatečnou hodnotou Rozdílnost cílů výrobkové vertikály hovězího masa (jatečného skotu) Producent Výkrmce Zpracovatel Spotřebitel zástavu Snadnost +++ porodu Životaschop.+++ Výkrmnost +++ Příjem krmiv Záživnost Jatečná dospělost Výtěžnost Svalovina/Kosti Zmasilost Kvalita masa
+++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++
+++
Rozdílnost cílů jednotlivých článků výrobkové vertikály hovězího masa (jatečného skotu)
Snadnost porodu Životaschopnost telat Výkrmnost Schopnost příjmu potr. Záživnost Jatečná zralost Jatečná výtěžnosat Svalovina/Kosti Zmasilost Kvalita masa
Producent zástavu +++ +++ +++
Výkrmce
+++ +++ +++ +++ +++
Zpracovatel
+++ +++ +++ +++
Spotřebitel
+++
Fenotypový projev genet. markerů - genů u otestovaných vykrmovaných býků Genet. marker detekovaná změna na úseku DNA je přenášena z potomstva na potomstvo Genet. marker - je konkrétní gen s konkrétní funkcí a fenotypovým projevem
Sledování vybraných genet. markerů se uskutečnilo: u 10-ti býků plemene BA u 18-ti býků kříženců C x BA
Byly stanoveny tyto genet. markery MSTN-myostatin - ovlivňuje k hyperplasii = dvojí osvalení DGAT1 - gen leptinu a TG5 - ovlivňují mramorování masa = marbling SCD - ovlivňují přítomnost nenasycených mastných kyselin v mase
Genet. markery byly stanoveny u těchto genotypů: pro MSTM – myostatin - byl stanoven pouze genotyp AB
pro SCD - byl stanoven pouze genotyp AA pro DGAT1 - byly stanoveny tři genotypy QQ (n=9), Qq (n=16), qq (n=3) pro TG5 - byly stanoveny dva genotypy CC (n=24), TC (n=4)
Výsledky manifestace genet. makerů : DGAT1 věk – 120 - osvalení hřbetu - (P=0,05) věk – 365 - výška kříži - (P=0,05) TG5 věk – 120 - přímá délka trupu - (P=0,05) věk – 365 - výška tuku na 1.bed.obr.- (P=0,01) 22
2
Efekt genotypu na manifestaci genet. markeru Věk 120- marker - DGAT- rozdíl mezi genotyp-Qq a qq u živé hmotnosti, přírůstku-(P=0,05) – 25,5 kg,+Qq u těl.rozměrů u Qq tendence vyšších hodnot u osvalení u QQ vysoké-(P=0,05)+0,5 bodu - plec,hřbet, záď a podkožní tuk-bedra u JUT mezi genotypy v hmotnosti, jateč. výtěžnosti žádný rozdíl Věk 210- marker-DGAT- genotyp- Qq a qq žádný statist. rozdíl
Věk - 365 dnů - marker -DGAT1- rozdíly mezi-genot. QQ a qq u výšky v kříži u qq (P=00,1) Věk - 120 dnů – marker - TG5 - rozdíly mezi genot. CC a TC u vyšší živé hmot. u CC-(P=0,05) Věk – 260,365 bez statist významnosti
210 dnů
120 dnů DGAT1
TG5
365 dnů TG5
DGAT1
TG5
Ftest
P
Ftest
P
Ftest
P
Ftest
P
Ftest
P
Ftest
P
Hmotnost (kg)
3,17
0,0648
0,37
0,5480
1,27
0,3049
0,09
0,7637
0,33
0,7226
0,74
0,3984
Denní přírůstek (g)
3,17
0,0648
0,37
0,5480
1,27
0,3049
0,10
0,7515
0,33
0,7226
0,74
0,3984
Výška v kříži (cm)
0,02
0,9766
0,09
0,7677
0,86
0,4390
0,13
0,7231
5,89
0,0102
0,07
0,7967
Přímá délka trupu (cm)
0,19
0,8271
6,59
0,0184
0,40
0,6750
0,11
0,7429
0,21
0,8099
0,40
0,5327
Šířka beder na 1. obr. – páska (cm)
0,38
0,6892
1,76
0,2000
0,51
0,6076
0,09
0,7612
0,22
0,8077
0,17
0,6862
Šířka beder na 1. obr. – kružidlo (cm)
1,12
0,3466
0,68
0,4200
0,03
0,9723
0,11
0,7411
2,09
0,1509
0,46
0,5060
Šířka beder na 6. obr. – páska (cm)
0,70
0,5089
1,08
0,3105
0,51
0,6104
0,09
0,7621
0,21
0,8158
0,92
0,3481
Šířka beder na 6. obr. – kružidlo (cm)
0,87
0,4350
0,55
0,4685
0,51
0,6090
0,15
0,6996
1,07
0,3633
0,32
0,5771
Osvalení plece (bod)
0,95
0,4060
0,00
0,9981
1,23
0,3157
0,16
0,6907
0,72
0,4994
0,00
0,9509
Osvalení hřbetu (bod)
3,62
0,0467
0,02
0,8810
1,53
0,2430
0,05
0,8189
0,83
0,4518
0,07
0,7991
Osvalení zádě (bod)
0,60
0,5577
0,10
0,7606
1,25
0,3098
0,26
0,6134
0,87
0,4333
1,00
0,3296
Plocha MLLT na 1. bed. obr. (cm2)
1,20
0,3224
0,17
0,6844
0,51
0,6091
0,47
0,4996
0,83
0,4516
0,08
0,7864
Plocha MLLT na 6. bed. obr. (cm2)
2,08
0,1524
0,01
0,9411
0,27
0,7627
0,03
0,8539
0,00
0,9964
0,15
0,7049
Výška tuku na 1. bed. obr. (cm)
0,58
0,5690
0,08
0,7853
1,00
0,3853
1,08
0,3103
0,80
0,4660
12,35
0,0022
Výška tuku na 6. bed. obr. (cm)
2,75
0,0897
1,27
0,2733
1,31
0,2922
1,71
0,2059
0,49
0,6200
0,20
0,6414
Hmotnost JUT (kg)
0,39
0,6811
0,08
0,7797
0,36
0,7056
0,11
0,7490
0,39
0,6811
0,08
0,7797
Jatečná výtěžnost (%)
0,30
0,7412
0,01
0,9272
0,31
0,7398
0,01
0,9220
0,30
0,7412
0,01
0,9272
QQ n=9
Qq n=16
qq n=3
P
µ+α
SE
µ+α
SE
µ+α
SE
Hmotnost ve 365 dnech (kg)
436,3
25,47
456,8
15,92
448,9
28,64
-
Denní přírůstek (g)
1064
70
1120
44
1098
78
-
Výška v kříži (cm)
134,2
4,37
133,3
2,73
148,1
4,92
Přímá délka trupu (cm)
93,1
2,97
91,3
1,86
91,6
3,34
-
Šířka beder na 1. obr. – páska (cm)
48,0
1,49
48,7
0,93
48,0
1,68
-
Šířka beder na 1. obr. – kružidlo (cm)
31,9
1,11
30,5
0,69
29,0
1,25
Šířka beder na 6. obr. – páska (cm)
50,6
1,28
51,3
0,80
50,7
1,44
-
Šířka beder na 6. obr. – kružidlo (cm)
34,1
1,21
32,8
0,76
31,8
1,36
-
Osvalení plece (bod)
7,3
0,59
6,8
0,37
6,4
0,66
-
Osvalení hřbetu (bod)
7,0
0,60
6,4
0,38
6,1
0,67
-
Osvalení zádě (bod)
7,4
0,56
6,8
0,35
6,5
0,63
-
Plocha MLLT na 1. bed. obr. (cm2)
67,0
4,69
62,4
2,93
59,5
5,27
-
Plocha MLLT na 6. bed. obr. (cm2)
61,6
3,99
61,8
2,49
61,5
4,49
-
Výška tuku na 1. bed. obr. (cm)
0,49
0,03
0,53
0,03
0,56
0,05
-
Výška tuku na 6. bed. obr. (cm)
0,55
0,06
0,58
0,04
0,52
0,07
-
Hmotnost JUT (kg)
392,8
20,28
404,3
12,67
389,9
22,8
-
Jatečná výtěžnost (%)
58,2
1,49
57,6
0,93
58,7
1,68
-
1-3*, 2-3**
1-3*
prof. PAČES (2000)
Molek. genetika a v ní genomika jsou: nejrychleji rozvíjející se vědní obory podstatně ovlivní náš život lidský genom (2003) – umožní stanovit dědičnou informaci jedince poznat příčiny mnoha dědičných vad, nemocí umožní nové postupy léčení
EPIGENETIKA se zabývá: chováním genů tím jak se geny mění chováním jedince prostředím, výživou, stresem Funkčnost genů lze ovlivnit pozitivně i negativně. Pokud se tak děje bez poškození genet. kódu jde o epigenetiku. Děje genetické - poškození genu = jsou děje nevratné Epigenetické děje – metilace = děje vratné
Princip působení: Aktivita genů se v průběhu života mění: vnějším prostředím, výživou, stresem které vyvolávají chemické změny a některé z nich mobilizují (metylové) skupiny molekul. metylové skupiny se dokážou přitulit na spuštěné geny a přilepit se na jejich řídící úseky tím výkon genu na čas utlumí nebo posílí až k jeho mezní hodnotě vlastnost, kterou gen řídí se tak může měnit ke změnám dochází nejčastěji v embr. období změna se může ukázat až v dospělosti, nebo v dalších generacích epigenetické děje jsou na vrcholu genet. řízení a jsou vratné
Co bude ovlivňovat chov masných plemen? Společenská objednávka - zdrav. nezávadnost, kvalita, sortiment, cena, místo původu Dotace - 2013 ??? Ekonomika chovu, zpeněžování zvířat v současné době-neuspokojivé Jak dál ? finalizace doma: výkrm odchovu zpracování - domácí jatky prodej ze dvora
Děkuji za pozornost
Prof. Ing. František Louda, DrSc. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, Výzkumníků 267 Tel. : +420 583 392 172 E-mail:
[email protected]