Metodické listy
01/05
TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU SKOTU Informace pro chovatele, poradce a projektanty TELATA
RIZIKA PODCHLAZENÍ NOVOROZENÝCH TELAT prevence a rutiny Dramatický rozmach volného ustájení pro všechny kategorie skotu, často navíc v nezateplených stájích, vede v některých případech chovatele k podceňování fyziologických limitů vývoje telat a tím i k jejich vyšším ztrátám v důsledku jejich podchlazení. Tato informace skýtá podklady pro to, aby k těmto projevům nedocházelo. Na základě mnohaletých zkušeností lze konstatovat, že se podchlazení novorozených telat v zimním období občas vyskytuje. Tento sporadický výskyt je dán tím, že telata jsou schopna odolávat chladu relativně bezproblémově. Proto se také bezvýhradně ujala metoda odchovu novorozených a mléčných telat ve venkovních individuálních boxech nebo přístřešcích či otevřených stájích. Zde nejen velice dobře přežívají, ale dokonce prosperují. Musí se však splnit podmínky jejich ochrany před sněhem, deštěm a silnějším prouděním vzduchu při nadměrné vlhkosti vzduchu, s dostatečným přísunem živin (energie), navíc s tím, že jsou dokonale osušena.
Při šetření na farmách se u některých chovatelů setkáváme s něčím, co není jejich dobrou vizitkou. V zimním období spatřujeme ve VIB telata vlhká, plná porodních hlenů, bez jakékoliv známky poporodního ošetření. Tento „přečin“ lze spatřit i v letním období, kdy je zcela neosušené tele několik minut po narození „vystrčeno“ na sluneční výheň. Zde dochází k vysokým tepelným ztrátám, vedoucím k silnému podchlazení (hypotermii) s projevy svalového třesu. Takovýto stav může vést i k úhynu.
TERMOREGULACE , FYZIOLOGICKÉ LIMITY Skot patří mezi druhy zvířat s velmi dobrými schopnostmi termoregulace. Jeho organismus je vybaven řadou pohotových mechanismů, které dokáží udržet tepelnou rovnováhu těla i v klimaticky velmi nepříznivých podmínkách. V důsledku fylogenetického vývoje je skot lépe přizpůsoben na nízké teploty než na vysoké. Toto však platí o dospělých jedincích, zatímco u telat je situace poněkud odlišná.
POKUSÍME SE ODPOVĚDĚT NA TYTO HLAVNÍ OTÁZKY:
JAKÉ JSOU TERMOREGULAČNÍ SCHOPNOSTI TELAT? JAK TELATA ČELÍ VLIVU CHLADNÉHO PROSTŘEDÍ?
MŮŽE U NICH DOJÍT K PODCHLAZENÍ? CO DĚLAT, POKUD TENTO STAV NASTANE?
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Praha Uhříněves
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
JAKÉ JSOU TERMOREGULAČNÍ SCHOPNOSTI TELAT ? Telata se rodí na relativně vyšším stupni ontogenetického vývoje. Jejich termoregulační mechanismy však nejsou při narození zcela vyvinuty. Plně funkční se stávají až ve 2. týdnu jejich života. Na udržení jejich stálé tělesné teploty se podílí:
fyzikální termoregulace,
NEJKRITIČTĚJŠÍ
OBDOBÍ
vlastní porod, t.j. přechod z prostředí dělohy o teplotě okolo +39 °C do prostředí teplotně významně odlišného
prvních 24 hodin po narození, kdy mláďata
což je schopnost regulovat výdej tepla z organismu
chemická termoregulace,
nejsou ještě plně schopna čelit velkým odchylkám okolních teplot
což je schopnost zvýšit nebo snížit v organismu produkci tepla
K udržení stálé tělesné teploty (resp.tepelné rovnováhy organismu)
39 oC
? oC
JE NUTNÉ ZAPOJIT VŠECHNY DOSTUPNÉ TERMOREGULAČNÍ MECHANISMY.
TVORBA TEPLA PRVNÍCH 24 HODIN PO NAROZENÍ Pokud je organismus telete vystaven takovým chladovým podmínkám, kdy nestačí jejich běžná produkce tepla na udržení „rovnovážného“ tepelného stavu, začíná v organismu dodatková tvorba tepla:
netřesovou formou (produkce tepla zvýšením metabolických pochodů za přítomnosti kyslíku)
třesovou formou Při NETŘESOVÉ TVORBĚ tepla se významnou měrou uplatňuje hnědá tuková tkáň, která představuje zásobu energie. Působením chladu se stává aktivní a je z ní uvolňováno značné množství tepla. U telat tvoří asi 2 % celkové hmotnosti a je přítomna asi do 50dne věku. S ní jsou telata schopna vypořádat
se s nepříznivými klimatickými podmínkami bez
třesu kosterních svalů. Pokud však účinek chladu trvá delší dobu či se zintensivní, netřesová tvorba tepla zpravidla nestačí krýt ztráty tepla a nastupuje TVORBA TEPLA SVALOVÝM TŘESEM.
Třesová tvorba tepla začíná zvýšením svalového tonu a pak pokračuje spontánními reflexními (nedobrovolnými) kontrakcemi kosterního svalstva, jejichž výsledkem je produkce tepla. Toto je však pro organismus méně vhodné, protože při ní dochází ke zvýšení spotřeby živin včetně kyslíku.
VÝDEJ TEPLA Teplo z organismu novorozeného telete se vydává:
sáláním (radiace) vedením (kondukce) prouděním (konvekce) výparem (evaporace) Největší význam v prvních hodinách života telete má ODVOD TEPLA EVAPORACÍ.
2
Mokré, novorozené tele vystavené účinku chladu event. i vysoké relativní vlhkosti či proudění vzduchu ztrácí vždy určité množství tepla a jeho organismus musí tyto ztráty krýt. Bohužel výdej tepla převyšuje jeho produkci. Rovněž tak dlouhodobý pobyt na betonových podlahách, v prostoru oběžného shrnovače či na zakálené mokré podestýlce vykoná své. S přibývajícím věkem, resp. s rozvojem a činností předžaludků, kdy vzniká mikrobiální činností fermentační teplo, začíná mít organismus telat problémy spíše s výdejem tepla než s jeho produkcí. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
JAK A KDY VZNIKÁ PODCHLAZENÍ ? Bezprostředně po narození se každý novorozenec dostává do tepelné nepohody, protože z vnitřního a optimálního teplotního prostředí dělohy matky přechází do podstatně chladnějšího venkovního prostředí. Odpařováním (evaporací) plodových vod a hlenu z povrchu těla u nich vznikají tepelné ztráty, které ho významně zatěžují. Tyto ztráty dramaticky narůstají, pokud je tele současně s nízkými teplotami ovlivňováno vyšší vzdušnou vlhkostí a prouděním.
Jestliže se novorozené tele octne na několik hodin na betonové podlaze či v prostoru oběžného shrnovače, navíc vzdálené od matky, může to vést k silnému podchlazení. Pokud se na toto tele podívá zkušený chovatel a zjistí vlhkou, slizkou srst a velice chladné končetiny, je mu jasno.
Pokud se má udržet stabilně tělesná teplota a další
Pokud tele nedostane v krátkém čase po narození
životní funkce jako jsou dýchání a oběhový systém v činnosti, potom je nutné BEZPROSTŘEDNĚ PO PORODU DODAT TELETI ODPOVÍDAJÍCÍ MNOŽSTVÍ ENERGIE.
dostatek KVALITNÍHO A TEPLÉHO MLEZIVA, musí pro zachování resp. udržení optimální tělesné teploty sáhnout k přímému odbourávání tělesných energetických rezerv. Tyto energetické rezervy však vystačí jen na 3 až 6 hodin, protože tato energie se čerpá z glukózy a glykogenu v játrech a svalstvu.
Pokud jsou energetické rezervy vyčerpány nebo jsou v nedostatečném množství (což se vyskytuje především u předčasně narozených telat), potom dochází k hypoglykémii (poklesu hladiny
dochází k poklesu tělesné teploty
vzniká zřetelné oslabení organismu
krevního cukru). Důsledky probíhají v jakémsi bludném kruhu: TENTO BLUDNÝ KRUH LZE PŘERUŠIT JEN OKAM ŽITOU A RELATIVNĚ NÁROČNOU TERAPIÍ
např. s infusemi a „dodávkou“ tepla z vnějšku.
nedostatek energie (cukrů) vede u telete ke snížení schopnosti resp. chuti sání kolostra
snižuje se úroveň některých životních funkcí
JAK DETEKOVAT PODCHLAZENÍ U TELAT ?
MĚŘENÍM REKTÁLNÍ TEPLOTY, která u podchlazených telat činí 37 oC a méně. U takovýchto telat musí přijít první opatření, a to:
PŘIVÉST DO ORGANISMU TEPLO! V chovu se často vyskytují telata ochablá, s nedostatečnou pohyblivostí až nehybností s velmi chladnými končetinami, ale i taková, která ani po 8-10 hodinách po narození nejsou suchá. Ta vyžadují zvýšenou pozornost.
Pomocná metoda je KLASICKÉ VYŠETŘENÍ PALPACÍ V KRAJINĚ KONČETIN A UŠNÍCH BOLTCŮ. V případě zřetelně chladnějšího povrchu těla telete oproti ostatním životaschopným telatům je nutné změřit tělesnou teplotu v řitním otvoru. MĚŘENÍ REKTÁLNÍ TEPLOTY Pokud se tato hodnota pohybuje v rozmezí
38,5 oC
až
39,5 oC
(40,5 oC do 2 hod. po narození), pak ji lze považovat za FYZIOLOGICKOU – NORM ÁLNÍ.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
3
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
CO TO JE CHLADOVÝ STRES ? CHLADOVÝ STRES začíná, pokud teplota vnějšího prostředí klesne pod spodní kritickou teplotu termoneutrální zóny (TNZ). To je takové rozpětí teplot, ve kterých postačuje běžná tepelná produkce k zajištění stabilní tělesné teploty těla. Spodní kritická teplota činí u novorozených telat v podmínkách bez průvanu: o
+9 C (+13 oC dle jiných literárních údajů). Jestliže je tato teplota nižší, musí tele svůj výdej tělesného tepla do prostředí omezit u zároveň produkovat více tepla. Tím si zajistí stabilitu tělesné teploty.
U TELAT VE VĚKU 4 TÝDNŮ tato spodní hranice TNZ leží již okolo
0 oC.
U NĚKTERÝCH PLEMEN MASNÝCH TELAT o 100 kg ž.hm. o je tato hodnota dokonce -14 C. Teprve pod touto teplotou je tele vystaveno chladovému stresu.
JAK POZNAT RIZIKOVÁ TELATA ? Následující výčet faktorů umožňuje chovateli určit stupeň ohrožení novorozených telat chladovým stresem.
POZDNÍ PŘÍJEM MLEZIVA 1. Do dvou hodin po narození musí
tele dostat alespoň 2 litry kvalitního mleziva, za další 2 hodiny další 2 litry. Celkem za 24 hodin min. 6 litrů.
VÝŽIVA MATEK 2. Při nedostatku energie a bílkovin v poslední třetině březosti dochází ke snížení porodní hmotnosti telat a zejména ke snížení hmotnosti hnědé tukové tkáně u plodu a tedy k omezení zdrojů tepla u mláděte.
PORODNÍ STRES 3.
Po těžkém porodu se u novorozených telat rozvíjí
těžké hypoxie a porucha acidobazické rovnováhy (metabolická acidóza). Toto narušení vnitřního prostředí organismu vede k významnému snížení produkce tepla u mláďat.
TELENÍ BEZ DOHLEDU 4. Novorozené tele je
schopno vzdálit se od matky, která může ležet mimo dosah jeho akustického či pachového vnímání. Toto je častým jevem u vazného ustájení, ale i v prostorných skupinových porodních kotcích, zvláště u matek s mléčnou horečkou, s omezenou pohyblivostí, atd. Tele potom může delší dobu ležet na studené stájové podlaze, vzdáleno od matky.
4
MALÁ TELATA 5. Poměr mezi nízkou hmotností a velkou plochou
vlastního těla telete umožňuje podstatně větší odvod tělesného tepla, než u telat větších.
VELKÁ TELATA 6. Porody velkých telat jsou většinou spojeny se
zdravotními komplikacemi (pohmožděniny hrudníku omezení dýchacích pohybů). Tím se navozuje metabolická acidóza snižující schopnost další produkce tepla. S tím souvisí i nižší příjem mleziva. Pozor i na poranění matek a porodních cest!
PŘEDČASNÁ TELENÍ 7. U příliš časně narozených telat jsou nejčastější příčinou podchlazení neodpovídající resp. nevytvořené energetické rezervy v samotném plodu.
CELKOVÉ OSLABENÍ 8. Málo vitální telata,
jejichž příznakem je, že ani za 30 minut po narození nejsou schopna sama od sebe vstát, resp. ani se o to nepokusí.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
CO DĚLAT S PODCHLAZENÝMI TELATY ? Tělesnou teplotu podchlazených telat lze zvýšit celou řadou metod přívodu tepla z vnějšku. Tepelné zdroje jsou i různě účinné. PRVNÍM ÚKONEM CHOVATELE musí být DOKONALÉ OSUŠENÍ VLHKÉHO TELETE věchty suché čisté slámy a nebo ještě lépe nahřátými osuškami. Tele se vytírá do sucha. DRUHOU MOŽNOSTÍ je VYUŽITÍ JEDNÉ ČI VÍCE INFRALAMP NEBO TEPELNÝCH ZÁŘIČŮ, a to v uzavřené zateplené místnosti. Tato metoda má však určité nevýhody. Infralampy a jiné zdroje tepla mohou působit poněkud paradoxním efektem. Dojde totiž často k vyššímu výdeji tělesného tepla v důsledku rozšíření vlásečnic ve tkáních a silnějšího prokrvení kůže. To může často vést až k šokovému stavu, kdy se podchlazení může i nadále zhoršovat. Proto se u těchto zvířat doporučuje častěji měřit rektální teplotu. V případě používání těchto tepelných zdrojů je nutné chovatele upozornit na to, že tepelný zářič by měl být zavěšen nikoliv těsně nad zvířetem. Jejich vzdálenost je nutné před použitím vyzkoušet. Jestliže se tele samo pokouší z okruhu vyzařování lamp přesunout na jiné, neozářené místo, potom je to příznakem nepohody či dokonce hrozícího popálení kůže.
TŘETÍ METODOU je RYCHLÉ VYSOUŠENÍ POVRCHU TĚLA SPOJENÉHO S VYTÍRÁNÍM (MASÁŽÍ) pomocí silnějších vysoušečů (fénů) zapojených na „vlažný“ provoz, nebo směrovými, ale vlažnými ventilátory. Tele se několik minut fénuje, a to do doby, než ošetřovatel uzná, že srst je dokonale suchá. Je nutné znovu zopakovat, že zvířata by měla být souběžně s „fénováním“ vytírána nahřátými osuškami tak, aby byla zcela suchá a tím se zcela minimalizovalo následné odpařování vlhkosti z povrchu těla. Tato procedura může trvat i více než 60 minut. Je nutné poznamenat, že touto rutinou se nabízí veliká šance k záchraně telete. Dlouhodobé tření povrchu těla však nemusí být plně vhodné. Může totiž paradoxně vést k prohloubení tělesných ztrát v důsledku překrvení vrchní části těla („slupky“) a tím i k odvodu tepla do vnějšího prostředí. (viz druhá možnost)
Na tomto místě je nutné znovu poznamenat, že někteří chovatelé se diví, že
K PODCHLAZENÍ TELAT DOCHÁZÍ I V LETNÍM OBDOBÍ.
ANO, tito chovatelé se dopouští hrubé chyby, když tele několik minut po narození přesunou ještě vlhké, obalené slizem na přímý slunečný žár. Ztráty tepla vypařováním jsou totiž silnější, pokud je vlhkost prostředí nižší a nezávisí přímo na rozdílu teploty těla a prostředí.
DALŠÍ DŮLEŽITÁ OPATŘENÍ 1. Zabránit
dalším ztrátám tepla, resp. snižování tělesné teploty.
2. Umístit rizikové tele do suchého a bezprůvanového místa.
3. Podchlazení je natolik závažné onemocnění, že by tele mělo přijít do péče veterinárního lékaře. Ten může pomocí infúzí ovlivnit v organismu telete probíhající acidózu, hypoxii, poruchy metabolismu elektrolytů a vody a dodat pohotové zdroje energie. Speciálními preparáty může dále podpořit činnost dýchacího a oběhového systému a tím snížit riziko úhynu.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Jinou, autory potvrzenou, velmi efektivní ale pracnější metodu (používají ji v USA) je lázeň nebo sprchování podchlazených telat ve vodě 38 oC teplé po dobu, než se podchlazené tele dostane na normální teplotu, t.j. nad +38 oC. Následuje vysoušení třením a „fénováním“ a udržování telete v mírně temperovaném prostředí po dobu 2-3 dnů. Tento prodloužený pobyt však neplatí jen u této metody. Tele nesmí být po těchto „zahřívacích“ procedurách bezprostředně umístěno do venkovních boxů, přístřešků či teletníků. Výše uvedené 2 až 3 dny aklimatizace v poněkud teplejším, suchém a bezprůvanovém prostředí je pro jeho zdravotní stav a životní projevy pouze ku prospěchu.
5
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
JAK PŘEDCHÁZET PODCHLAZENÍ U ZDRAVÝCH TELAT ? Bezproblémově narozená telata lze obecně označit za zvířata s dobrými termoregulačními schopnostmi již od narození. Dokáží se s chladem vyrovnat a jejich chladovou odolnost lze označit za velmi dobrou. Avšak přesto existuje několik rizikových faktorů, které jejich odolnost mohou velmi negativně ovlivnit a vystavit tak organismus podchlazení. Proto je nutné zopakovat některé zásady a doporučení pro přežití telat v chladných podmínkách prostředí:
1. SNIŽOVÁNÍ ZTRÁT TĚLESNÉHO TEPLA ODPAREM
4.
z vlhkého povrchu těla. V přirozených podmínkách může kráva o své tele pečovat tím, že ho i dlouhodobě olizuje a tím vysušuje a prokrvuje. Zároveň je to stimulace ke vstání a prvnímu přístupu ke struku. Naše pozorování zaznamenala, že při teplotě prostředí -17 oC kráva olizovala tele s krátkými přestávkami i přes 120 minut. Tele bylo i v těchto relativně krutých podmínkách absolutně životaschopné. Telata v lidské péči musí být osušována intenzivním třením slámou či osuškami.
(průvanem), deštěm, sněhem spojeným se silným větrem.
2. VČASNÉ NAPOJENÍ TELETE MLEZIVEM Energetické rezervy telete po narození jsou nepatrné. Proto je rychlý přísun energeticky bohatého kolostra tím nejlepším opatřením. To je zvlášť nutné při chladném počasí. Kolostrum není jen energie, ale je to zdroj protilátek. Tyto po příjmu mleziva procházejí střevní sliznicí do krevního oběhu a zajišťují tím pasivní ochranu telete před vznikem alimentárních a z části i respiračních onemocnění. Minimální příjem činí 2 l kvalitního a teplého mleziva do 2 hodin po narození, t.j. v době, kdy je prostupnost střevní sliznice pro protilátky stoprocentní. Pokud přijme více, je to vynikající! Osvědčuje se dokonce dávka 3,5 l mleziva podávaná tzv. „násilně“ jícní rourou. Je to sice „nefyziologické“, ale na druhou stranu stoprocentně účinné. To potvrzují i zkušení chovatelé v České republice.
3.
UMÍSTĚNÍ TELETE NA VRSTVU DLOUHÉ SUCHÉ SLÁMY
(asi 25 cm vysokou), která vytváří dobrou izolační vrstvu mezi tělem telete a chladnou zeminou či podlahou. Ta vytváří jakýsi pelech či hnízdo, které zvýší chráněnou plochu těla. Často jsou totiž vidět telata pokrytá vrstvou čerstvě nastlané podestýlky, čímž si chrání horní polovinu těla.
Zavěšení INFRALAMP do VIB v chladných ročních obdobích je jen výkřikem několika nepoučených chovatelů. Toto opatření je pro zdravá telata absolutně zbytečné, ba dokonce škodlivé!
6
OCHRANA TELETE PŘED NADMĚRNÝM PROUDĚNÍM
5.
ZAJIŠTĚNÍ ADEKVÁTNÍ VÝŽIVY po celou dobu odchovu. Pod slovem adekvátní rozumíme: pravidelné, ale nikoliv nadměrné (4,5 l) napájení mlékem či MKS, od 3. dne věku dostatečný a celodenní přístup k čisté vodě, od 1 týdne věku předkládání kvalitního starteru až do objemu 2 kg do odstavu, odchov do odstavu bez sena.
6.
PRAVIDELNÁ KONTROLA ZDRAVOTNÍHO STAVU
zkušeným ošetřovatelem, chovatelem a veterinárním lékařem (nikoliv však jako poslední opatření). Včasné rozpoznání onemocnění u telete může značně přispět k jeho vyléčení. Pokud chovatel u telat zjistí svalový třes, a to nejen bezprostředně po vlastním porodu, lze s jistotou zkonstatovat: NEDOSTATEČNOU PÉČI ČI OPERATIVNÍ CHYBU Pokud telata mají na pohmat studené končetiny a ušní boltce a klesá-li jim rektální teplota pod fyziologickou hranici, dostává se jejich organismus do stavu podchlazení a je nutné OKAMŽITĚ JEDNAT DLE PŘEDCHOZÍCH DOPORUČENÍ. Zvýšenou pozornost obecně zasluhují méně vitální telata. Je nutné upozornit na odpovídající výživu a celkové chovné podmínky krav-matek. S tím souvisí odpovídající doba pobytu vysokobřezích krav a jalovic v místě telení a odchovu telat řádná příprava ustajovacích podmínek pro vlastní otelení (nejlépe v individuálních porodních kotcích) individuální odchov telat v mlezivovém a mléčném období VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
SPRÁVNÁ RUTINA OŠETŘENÍ TELETE PO NAROZENÍ
Vyčištění tlamy a nozder od porodního hlenu
Nezbytná je desinfekce pupečního pahýlu namočením (ponořením do desinfekčního roztoku)
V některých chovech se tele nechává olízat matkou alespoň krátce. Dosušení je potom manuální.
Když nákazová situace nedovolí nebo je kráva apatická, musíme tele vysušit věchty suché slámy nebo osuškami
Oddojení co největšího množství prvního mleziva
Napájení telete alespoň 2 litry kvalitního teplého mleziva
Označení telete
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
Normální poloha telete při sání u vlastní matky
7
Rizika podchlazení novorozených telat
01/ 05
Využití termografie:
V roce 2003 vyšlo:
Termografický snímek kojícího telete může napomoci k predikování zdravotních nedostatků jak u telete, tak i u matky.
01/03 Volné porodny krav 02/03 Venkovní individuální box „Uhříněveský plachťák“ 03/03 Boxové lože – optimalizace parametrů 04/03 Boxové lože – eliminace chyb 05/03 Ionizace stájového vzduchu 07/03 Tepelný stres u skotu 08/03 Starterová výživa
V roce 2004 vyšlo:
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY – UHŘÍNĚVES 104 00 Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815 http://www.vuzv.cz
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, 104 00 Praha 10 tel.: 267009686 e-mail:
[email protected]
Ing. Ivana Knížková, CSc. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, 104 00 Praha 10 tel.: 267009638 e-mail:
[email protected]
Ing. Jitka Němečková VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, 104 00 Praha 10 tel.: 267009638 e-mail:
[email protected]
MVDr. Soňa Šlosárková,PhD. FVL VFU Brno Palackého 1/3 612 42 Brno tel.: 541562359 e-mail:
[email protected]
Metodický list vychází z řešení Výzkumného záměru MZE 0002701402 Obrazový materiál převzat z archivu autorů
ISBN 80-86454-59-2 © Výzkumný ústav živočišné výroby
