Technika a technologie v chovu dojnic Produkční období
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů katedra speciální zootechniky
Učební texty k předmětům zabývajícím se chovem skotu I. část Ing.Renata Toušová,CSc. Ing.Jan Beran, Ph.D. Ing. Jaromír Ducháček,Ph.D.
Produkční období dojnic Chov dojnic stále více reaguje na zavádění nových provozních technologií do výroby ve vztahu optimálního produkčního prostředí, welfare a ochrany životního prostředí. Modernizované nebo nové stáje s volným ustájením splňují všechny nároky a potřeby chovaných zvířat a zároveň umožňují chovateli dosáhnout nižší pracnosti při ošetřování a dojení, větší čistoty dojnice i vemene, zlepšení zdravotního stavu a reprodukčních ukazatelů.
Moderní ustájení dojnic vzdušné stáje, světlé a dobře větratelné - stáje nezateplené, uzavíratelné a otevíratelné. Lze je charakterizovat jako stáje s krmením uvnitř nebo v navazujícím zastřešeném krmišti.V mrazech je teplota přístřešku shodná s teplotou venku. - konstrukce stájí mohou využívat železobetonový skelet, ocelovou konstrukci, kombinovanou konstrukci nebo dřevěnou konstrukci. Důležité pro konstrukci stavby je sklon střechy a výška podélných bočních stěn.
Moderní stáje pro dojnice
Moderní ustájení dojnic
optimální výška bočních stěn by se měla pohybovat mezi 3,6 – 4,5 m. minimální množství vzduchu ve stáji na 100 kg živé hmotnosti by nemělo být nižší než 8 m³ vzduchu. úhel sklonu střechy ovlivňuje proudění vzduchu, v prostoru stáje a mělo by se pohybovat na úrovni úhlu 30° a zabezpečit maximální proudění vzduchu v podstřešním prostoru i kritických období léta. stěny stájových objektů je optimální krýt pouze vertikálně pohybovou zástěnou , případně protiprůvanovými sítěmi
Moderní ustájení dojnic
optimální podmínky kravínu vytvářejí především mikroklimatické podmínky ustájení, osvětlení a dobré větrání. Moderní stáj s dostatkem světla musí být zárukou pro bezpečnou práci ve stáji, bezproblémové prostředí, vysokou hygienu a efektivnost práce. naprogramovaným (řízeným) osvětlováním životní zóny zvířat lze ovlivnit i příjem krmení a tím mléčnou užitkovost. optimální doba svitu ve stáji se pohybuje mezi 16 – 17 hodin , s minimální intenzitou 200 Luxů. Při zkrácené době osvětlení (10 – 13 hodin), dochází k snížení mléčné produkce a zhoršení ukazatelů reprodukce.
Stájové mikroklima stájové mikroklima spolu s odpovídající výživou,způsobem ustájení a kvalitou ošetřování velmi výrazně ovlivňují pohodu zvířat a jejich produkci. nejdůležitějšími složkami , které mikroklima vytváří jsou : a. teplota b. relativní vlhkost c. rychlost proudění vzduchu d. obsah škodlivých plynů a mikrobiální zátěž prostředí.
Optimální větrání
Stájové mikroklima
jedním z nejdůležitějších faktorů je vliv teploty vzduchu, ta je tvořena kombinací teploty vzduchu + teploty povrchů podlah, stěn a ostatních stájových konstrukcí + teploty povrchu těla zvířat
na změny teploty vzduchu organismus zvířete ihned reaguje, což ovlivňuje zdraví, reprodukci a užitkovost. Skot patří mezi zvířata teplokrevná, která jsou schopna svoji teplotu do určité míry regulovat (termoregulace).
termoregulací je myšleno řízení tělesné teploty s cílem udržet její hodnoty v mezích fyziologického rozpětí. U skotu není problém teplo vyrobit, ale zbavit se přebytečného tepla. Každé zvíře, tedy i skot má určité požadavky na termoneutrální zónu. Ta se u dojnic pohybuje mezi -5 °C až 24°C.
Závislost termoneutrální zóny na užitkovost dojnic(kg mléka/laktaci) Užitkovost (kg mléka) 4 000 5 000 8 000 10 000
Rozsah termoneutrální zóny °C 4 – 16 3 – 16 2 – 16 0 – 16
Teplota prostředí a. b.
c. d.
na zvýšení teploty prostředí reaguje organismus skotu snížením příjmu krmiva snížením látkového metabolismu zvýšením pocení zrychleným dýcháním
období chovu reprodukční období ( porodna) produkční – volný způsob dojírna
teplota 14 – 18 °C 10 – 20 °C 14 – 18 °C
relativní vlhkost(RV) 85 % Do 75 % Do 60 %
Relativní vlhkost
relativní vlhkost (RV) v kombinaci s vysokými teplotami znásobuje vlhkost vzduchu.V málo větraných stájí dochází častěji k vyvolání tepelného stresu. Dojnice toleruje teplotu vzduchu 28°C při 40 % vlhkosti, ale 80% vlhkost při 20°C je pro ni nepřijatelná optimální hodnoty RV stájového vzduchu pro dojnice by se měly pohybovat od 50 % do 70 % s maximální hodnotou 80% - v zimním období. v teplých měsících dochází vlivem vysokých teplot a zvýšení RV k narušení optimálního životního prostředí a ke snížení možnosti ochlazování dojnicemi (pocení, ztížené dýchání) a tělesná teplota roste Výsledkem je tepelný stres, který hodnotíme teplotněvlhkostním indexem.
Tepelný stres
tepelný stres můžeme definovat jako okamžik, kdy dojnice nemůže dostatečně rozptýlit potřebné množství tepla, které zůstává jako součást tělesné tepelné bilance.
počátek tepelného stresu je pozorován u dojnic od hodnoty teplotně-vlhkostního indexu (THI) >72 (odpovídá 25°C, 50% RV)
Projev teplotního stresu Hodnota THI 72-79 80-89 90-98 Nad 98
Reakce dojnice Vyhledávání stínu, minimální snížení produkce Zvýšení potivosti a příjmu vody a tělesné teploty, snížení užitkovosti, reprodukce Slinění, těžký dech,mléko a reprodukce výrazně sníženy Možno i úmrtí
vysokoužitkové dojnice více podléhají tepelnému stresu-vytváří větší množství metabolického tepla.
Podstata tepelného stresu
odvod tepla dojnice je pomocí kůže a dýchání
při tepelném stresu se prohlubuje dech a teplota se zvyšuje Běžný dech je na úrovni 35-45 dechů/minutu, při stresu se zvyšuje na 80 dechů/minutu. Ztíženým dýcháním se zvyšují ztráty CO2, dochází ke kolísání pH krve. Energie se spotřebovává více o 7 až 25%. Rektální teplota dojnic je v průměru 38,5°C (37,5 – 39,5). Teploty nad 39,5°C jsou považovány za reakci na podmínky prostředí.
Tepelný stres způsobuje:
zhoršení zdravotního stavu (respiratorní onemocnění, mastitidy) snížení příjmu krmiva (snížení tvorby a účinnosti trávicích šťáv, využití přijatých živin) snížení produkce mléka zvýšení příjmu vody prodloužení servis periody a mezidobí projev abnormálních estrálních cyklů pokles zabřezávání krav, předčasné porody zvýšení potivosti
Jak lze předejít chladovému a tepelnému stresu
V zimních měsících je potřeba zajistit odpovídající výživu a krmení. U nedostatečně krmených a podvyživených zvířat klesá produkce tepla. Dále je nutné zajištění suchého, izolovaného lože a přístřešku jako ochrany před deštěm a studeným větrem.
V teplých měsících (tropické dny) je nutné stínění stáje, dostatek chladné vody, výsadba stromů, zlepšení tepelné izolace stropů, správně fungující větrací zařízení a systémy ochlazování skotu- evaporace.
Evaporace
nepřímé evaporační ochlazování = ochlazování vzduchu okolo těla zvířete
přímé evaporační ochlazování = technika využívající postřiky, kropením skrápění a sprchování těla zvířete
další možností je nepřímé ochlazování: zchlazování povrchu výběhů, podlah a střech v okolí dojnic
Přímé evaporační ochlazování -sprchování
Nepřímé evaporační ochlazování
do prostoru jsou rozptylovány částice vody ve formě mlhy, následným odparem se teplota vzduchu snižuje
zvyšováním vlhkosti vzduchu se omezuje snižování výdeje tepla evaporací samotnými zvířaty
tento systém je nejméně účinný (vyšší vlhkost vzduchu)
Přímé a ostatní evaporační ochlazení přímé evaporační ochlazování přímý postřik zvířat s kombinací s ventilátory větší kapénky provlhčí srst případně kůži velikost kapének vody ( 0,05 – 0,15 mm) metoda nucené evaporace přímý postřik za spolupůsobení nucené ventilace
instalace evaporačního zařízení pod přístřešek v oblasti krmiště ( navíc funguje přirozená ventilace) v průchodu mezi lehárnou a krmištěm poblíž napajedel prostor čekáren
Optimální podmínky mikroklimatu rychlost
proudění vzduchu se požaduje jako optimální 0,1 až 0,3 m/s, při nižších teplotách se proudění snižuje, naopak při vyšších teplotách lze prodění vzduchu zvýšit až na 1,5 m/s. z chemických faktorů je nežádoucí zvýšená koncentrace CO2- indikátor znečištění vzduchu. Optimální hodnota se pohybuje mezi 0,2 až 0,3 % objemových. Oxid uhličitý je produkt dýchání, produkt kvasných procesů v bachoru a vzniká při zrání podestýlky. Negativně působí na zvířata koncentrace nad 10% objemových. amoniak vzniká při rozkladu organických látek a přípustná hladina jinak toxického plynu je do 0,0025 objemových %. Zvýšená hladina amoniaku ve stáji působí na snížení odolnosti proti infekcím a tlumivě na celý organismus.
Ustájení dojnic
volné stáje pro dojnice jsou rozděleny na 2 období – produkční a reprodukční.
Stáje v produkční sekci Původní stáje - přestavba: 1. volné stáje ve stlaných boxech (bezstelivových) v zateplené i nezateplené ustajovací části, s venkovním krmištěm 2. volné ustájení ve stlaných boxech (bezstelivových)včetně krmiště situovaného v zateplené nebo nezateplené ustajovací části 3. volné ustájení na hluboké podestýlce se doporučuje pouze v přístřeškových stájí
Organizace práce v nových stájích bezstelivových a stelivových Boxové lože – technické zásady boxové lože správně dimenzované ve vztahu k velikosti tělesného rámce daného plemena - parametry boxového lože 250/125 cm box doplněn o prsní či hrudní opěrky= zamezení lehání do přední části boxu a zmenšení prostoru zakálení v zadní části (15 – 20 cm od úrovně stojících předních končetin, pod úhlem 45-60%). instalace vymezovací (šíjové zábrany) v přední části boxu
Udržování povrchu boxového stání
bezstelivové stání - použití matrace na izolaci a zateplení (optimální výše polštáře 5 – 7 cm) preferovány matrace měkké oproti tvrdým pryžovým nebo z PVC = jistota delší doby ležení a usnadnění vstávání, omezení poranění mléčné žlázy
stelivové způsoby stání – použití slámy, separátu z kejdy, plastických podestýlek (pilin z měkkého dřeva)
povrch boxů měkký, mírně drsný, zajišťující neklouzavost a snadno čistitelný
Stelivové a bezstelivové stání
Funkčnost boxového stání:
dodržování hygieny – několikrát do týdne čištění boxů, udržování rovné podlahy stání. správný způsob údržby = omezení kožních infekcí, eliminace mastitid, udržení maximální čistoty zádě krav.
Stelivové boxy
odkliz hnoje a zastýlání 2x denně podestýlka – kejdový separát = využití po důkladné fermentaci (samozahřátí na 70°C) promísení s vápence (v poměru 4 : 1)= zvýšení sušiny o 10%, pH pro patogenní mikroorganismy nepříznivé plastická podestýlka (piliny z měkkého dřeva ) ve vrstvě do 10 cm množství 0,3 l pilin do zadní části boxu/krávu/den piliny lze aplikovat s vápencem
šíře hnojné chodby minimálně 2 500 mm
Správně dimenzované stelivové boxy
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje odkliz chlévské mrvy z volných stájí
způsob mechanizace odklizu chlévské mrvy podle systému ustájení a podle počtu zvířat ve stáji se většinou řeší za využití malotraktoru s radlicí – vyhrnování přímo ke hnojišti nebo ke kontejneru
odkliz 2x denně a 2x denně se nastýlá
množství podestýlky na krávu = 1 – 4 kg/den průměrně
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic
výpočet: 1m²/1000l = 1kg podestýlky (9 000 l = 9m² = 6 – 12 kg podestýlky/den) denní produkce výkalů krávy : pevné výkaly 28 - 35 kg moč 15 – 20 kg množství k manipulaci na krávu/den = 20 – 30 kg požadavky pro manipulaci s chlévskou mrvou: plocha nepropustná, vyspárovaná, ohraničená žlábkem šířka chodby pro vyhrnování radlicí minimálně 8 m široká
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic odkliz
kejdy z roštových chodeb z podroštových kanálů (jímek), které jsou pod roštovými chodbami vyhrnováním z hnojných nezaroštovaných chodeb
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic podroštové kanály 1. přeronové kanály (bezspádový kanál, bez přídavku technické vody- přepad do kanálu „ kontinuální způsob „) 2. jímkové kanály (technologická voda – zadržení hladiny a spláchnutí do jímky „diskontinuální způsob“) 3. cirkulační kanály (dlouhodobé skladování pod roštyrozčlenění na kanály-ústící do přečerpávající nádrže) výhody : využití celkového půdorysu ke skladování levnější výstavba s nepropustným dnem eliminace separace a sedimentace kejdy lepší mikroklima zlepšení kvality kejdy před aplikací
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic čerpání z podroštových jímek využití výkonných čerpadel přes čerpací jímky situované po obvodu stěn (nevýhoda – zhoršení mikroklima v době čerpání)
největší uplatnění u bezstelivových stání mají systémy cirkulační a částečně i kanály přeronové.
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic vyhrnování kejdy z hnojných nezaroštovaných chodeb využití stacionárních linek odklizu – samonosných lopat a radlic frekvence vyhrnováním častá povrch v průběhu dne relativně suchý a čistý
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic hodnocení bezstelivového provozu
odpadá transport steliva eliminace ztrát uhlíku jako humusotvorného zdroje kejda je vynikající kapalné hnojivo zvyšování produktivity práce snižování vyrušování zvířat ve stáji zvyšování kvality ovzduší snižování četnosti onemocnění paznehtů
Odkliz chlévské mrvy a kejdy ze stáje dojnic pohybové a přiháněcí chodby nekluzký povrch chodeb dostatečně prostorné, ne protisměrné optimální osvětlení ne příliš dlouhé
Pohybové chodby
Příklady zpracování chlévské mrvy a kejdy podestýlání separátem separace kejdy- šnekový separátor tekutá část (fugát) a pevná část (digestát) - digestát – regulace sušiny na 25 – 40 %
nezapáchá, přímé využití podestýlky pro skot kompostování – zahradnický substrát hnojení
- fugát (tekutá část) rovnoměrná koncentrace živin, přímé hnojení, lepší průnik k rostlinám
Podestýlání separátem
Příklady zpracování chlévské mrvy a kejdy modifikované kompostování (převod tekuté kejdy na pevný substrát) změna fyzikálně-chemických vlastností kejdy práškovým činidlem schopnost vazby na pevný sorbent (piliny, slámu, rašelinu, drcenou kůru) sušina kejdy minimálně 3 – 4 % fermentace po 48 hodinách, při teplotě 50 – 70 °C odstranění nepříjemného zápachu zničení semen plevelů hnojení
Příklady zpracování chlévské mrvy a kejdy(výroba bioplynu-anaerobně) bioplyn je plynný produkt anaerobní metanové fermentace organických látek (plynná směs metanu a oxidu uhličitého)
anaerobní proces – směsná kultura mikroorganismů postupně rozkládá bez přístupu vzduchu organické látky a konečným produktem je zbytková organická hmota a plyny CH4 a CO2 obsah 60 – 80 % metanu a 20 – 40 % oxidu uhličitého výhřevnost bioplynu je 21 – V4 MJ/m3 využití na tepelnou a elektrickou energii tuhé zbytky mohou tvořit 30 – 60 % sušiny – kompost vstupní surovina ( organická hmota) pro výrobu : exkrementy : kejda, chlévská mrva, odpad z chovu prasat a drůbeže, a další fytomasa: siláže, senáže,rostlinné zbytky, energetické plodiny odpady zpracovatelského a potravinářského původu (jatka, mlékárny)
Příklady zpracování chlévské mrvy a kejdy aerobní zpracování kejdy (bioreaktory) fermentace s přístupem vzduchu a termofilních organismů teplota fermentace se pohybuje mezi 45 – 55°C 6 –ti denní fermentace a následně 4 – 8 týdnů klasické kompostování na hromadách kompost – zahradnický substrát – substrát v lesnictví a okrasné rostliny
Příklady zpracování chlévské mrvy a kejdy přímé hnojení rostlin
účinné dusíkaté hnojivo (obsah 45 – 60 %) přeměna na dusičnany celkový dusík = 80 kg/ha (z 25 tun kejdy skotu a 15 tun kejdy prasat) hnojení pro ozimé plodiny, meziplodiny, okopaniny a kukuřici
Životní potřeby dojnic voda napájení patří k základním potřebám a rozhodujícím faktorům každého chovu množství vody, forma předkládání a teplota mohou být k specifickým podmínkám prostředí limitujícími faktory faktory, které ovlivňují spotřebu vody se vztahují k hmotnosti doinice, teplotě prostředí, užitkovosti, sušině krmiva a jsou ovlivněny dalšími faktory klasické napáječky jsou vhodné pro dojnice s nízkou užitkovostí, spotřeba vody je u nich nižší využití napájecích žlabů – dostatečná zásoba vody a přítok vody využití vody pitné
Napájecí žlaby
Potřeba vody/den/dojnic dojivost/den
voda l/den (včetně vody v krmivu)
suchostojné 10 kg mléka/den 20 kg mléka/den 30 kg mléka/den 40 kg mléka/den
30 – 60 35 – 75 l 70 – 100 l 90 – 140 l 100 – 170 l
v období tropických teplot se zvyšuje horní hranice až o 20 %
Obecné zásady pro napajedla
voda musí být volně přístupná všem zvířatům dostatečný přítok vody- minimálně 12 l, optimálně 18 l/minutu přirozený náklon k hladině (úhel 60°) znemožnění znečištění vody zakálením, pravidelné čištění, objem minimálně 150 l zimní období - napajedla s termostatem optimální řešení – oboustranné napajedlo Období laktace Dojnice (I. Až II. Fáze laktace) Dojnice III. Fáze laktace Dojnice v období stání na sucho
Délka hrany 10 cm 6 cm 4 cm
Technologie a technika krmení
využití směsné krmné dávky (SKD) TMR (total mixed ration) všechny komponenty krmné dávky zapraveny do sebe
výhody TMR: využití míchacích vozů a zařízení snížení lidské práce, a času nutného ke krmení přesné sestavení krmných dávek – snížení zažívacích potíží uniformní směs umožňuje zkrmovat celou krmnou i méně chutné, ale výživné komponenty (vitaminy, minerální látky,tuky) zabezpečuje stálý průběh fermentace v bachoru-vylepšuje využití produkčního účinku krmiv TMR zabezpečuje krmení podle užitkovosti dojnice konzumuje 7 – 12 dávek/den doba na 1 žraní je kolem 45 minut celková doba žraní je 6 – 8 hodin
Technologie a technika krmení základní požadavky pro nákup krmného míchacího vozu: dosáhnutí minimální produkce mléka 6 000 kg koncentrace krav ve skupině minimálně 120 kusů menší frekvence zakrmování se nahrazuje častějším přihrnováním krmiva
Krmné vozy
Technologie a technika krmení krmiště a krmné stoly
úroveň je totožná s úrovní krmného stolu šířka 80-100 cm pro dojnice světlá podlahovina bez bariér, nesmí bránit čištění a přihrnování krmiva redukovat osvit sluncem stáj vybavit kohoutkovými zábranami s možností volného nastavení
Příjem krmiva a trávení krav : BACHOROVÉ SKÓRE
bachor představuje největší část trávicí soustavy skotu. U holštýnských dojnic s užitkovostí 40 litrů mléka za den je spotřeba denní sušiny 24 kg a více a produkce výkalů kolem 40 kg. bachorové skóre ukazuje na příjem krmiva a průchod trávicím traktem za několik hodin. Stupeň trávení je ovlivněn skladbou krmné dávky a velikostí částic.
Bachorové skóre charakteristika
Skore 1
bederní obratle
Rýsují se pod Jsou patrné kůží Vypnutá, Tvoří záhyb kopíruje tvar těla Hluboká Hluboká na pěst Málo nebo Častá v 1. vůbec týdnu po otelení
kůže
hladová jáma příjem krmiva
příčina
Nedostatek krmiva, onemocnění, nevhodné krmení
Skore 2
V další fázi laktace-malý příjem krmiva
Skore 3
Skore 4
Skore 5
Kyčelní hrbol nevystupuje Kůže směřuje kolmo dolů
Nejsou vidět
Nejsou patrné
-
Napnutá
Hladová jáma je viditelná Optimální příjem pro naplnění bachoru Optimální skore
Není vidět
Není vidět
Břicho mírně vyduté
Bachor je velmi plný
Optimum pro konec laktace a stání na sucho
Optimum u krav stojících na sucho
Bachorové skóre
Fázový způsob výživy vyjadřuje využití potenciálních schopností dojnice v průběhu laktace a stání na sucho na základě fyziologických potřeb dané skupiny a dosahované mléčné užitkovosti. 1. fáze A (začáteční, rozdojovací) trvá od 6. dne do 100 dnů laktace nejnáročnější období organismu dojnice (vyčerpání po porodu, nastupuje laktace) vysoký příjem energie a živin (dusíkatých látek) menší kapacita bachoru (pozůstatek období stání na sucho) úbytek hmotnosti – optimálně do 8 % (kritická živina = protein) vyšší dávky jádra (PS - 0,40 kg na 1kg vyprodukovaného mléka minimální obsah vlákniny 18 %
Fázový způsob výživy Příjem sušiny(dojnice o ž.hm.600kg) Do 30 dnů od porodu
30 – 100 dnů
Vysokoprodukční dojnice
Nízký příjem sušiny
18 kg
24 kg
Max. 26 kg
Snížení produkce mléka,zhoršení kondice, problémy reprodukce
2. fáze B (101. – 200 dnů laktace) •po dosažení vrcholu laktace pozvolné snížení produkce mléka •objemná krmiva představují 55 - 60 % ze sušiny KD •tvorba tělesných rezerv dojnicí
Fázový způsob výživy 3. fáze C ( 201 – 305, ukončení laktace) pokles produkce mléka větší potřeba živin pro tele snižování příjmu šťavnatých krmiv vyšší zastoupení sena v KD případně restrikce vody poslední týden před ukončením laktace – dojení 1 x denně při poklesu výdojku pod 3 kg – úplné ukončení laktace 3 – 5 dnů po skončení laktace kontrola mléčné žlázy ( mastitidy) u vysokoprodukčních dojnic lze ke konci laktace aplikovat „ násilné“ zastavení laktace - pomocí velké dávky antibiotik do vemene- dojde ke zvýšení intramamálního tlaku a zastavení sekrece mléka.
Fázový způsob výživy 4. fáze D (období stání na sucho) záchovná dávka pro růst plodu a udržení hmotnosti dojnice
Nejčastěji používaná objemná krmiva v krmné dávce dojnic krmivo čerstvá krmiva luskovinoobilné směsky, travní směska vojtěška, jetel cukrovarské skrojky krmná kapusta ozimá řepka průmyslové zbytky pivovarské mláto lihovarské výpalky melasa
kg
krmivo konzervovaná krmiva Kolem 40 kg siláže v zimním období 20 – 40 siláže v letním období Do 30 siláže o vyšší sušině Do 30 seno 20 – 30 krmná sláma okopaniny 5 – 10 krmná řepa Do 30 kg krmná cukrovka Do 2 kg brambory syrové
kg 20 – 40
10 – 20 10 – 20 2–6 2–4 Do 25 kg Do 15 kg Do 10 kg
Automatizace (robotizace) ve stáji
Prezentace byla vytvořena v rámci řešení projektu FRVŠ č.1221/2012/F4/d s využitím následujících zdrojů : Doležal ,O. a kol.(2004)Zásady welfare a nové standardy EU v chovech skotu,VÚŽV Praha-Uhříněves,s.70 ISBN 80-86454-51-7 Doležal,O. a kol.(2003)Zemědělský poradce ve stáji,VÚŽV PrahaUhříněves,s.63, ISBN 978-80-86454-86-3 Doležal, O. a kol.(2003) Komfortní ustájení vysokoprodukčních dojnic,VÚŽV Praha-Uhříněves, ISBN 80-86454-28-2 http:// vracek.cz Hulsen,J.(2007)Cow signals,The Netherlands: ROODBont Publisher, p. 96 ISBN 978-80-86726-44-1 a z vlastních zdrojů katedry
