MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
TRH PŮDY • Půda jako výrobní faktor je specifická tím, že existuje jen v určitém omezeném množství, které je jednou pro vždy dáno – je tedy fixní. • Při úvahách o fixním množství půdy musíme vzít v úvahu její značně rozdílnou kvalitu, a tedy i cenu v různých místech, a zároveň její nepřemístitelnost. • Fixním množstvím půdy (A) pak chápeme například jasně dané množství pozemků v centru Prahy.
ROVNOVÁHA NA TRHU PŮDY • Rovnováha na trhu půdy a cena půdy (R) se mění jen se změnami poptávky.
• Výši pozemkové renty určuje sazba pozemkové renty R a množství pronajaté půdy A. • Jde o čistou ekonomickou rentu (neexistuje transferový výdělek), protože nabídka výr. faktoru je fixní.
S
R
R3 R2
D3
R1
Pozemková renta A1 = A2 = A3
D1
D2 A
TRH PRÁCE • Práce jako výrobní faktor má určitá specifika nositelem práce je člověk, na jehož chování působí, kromě ekonomických faktorů, také řada faktorů neekonomických, často těžko určitelných a změřitelných. • Dokonale konkurenční trh práce vychází z předpokladu, že jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, existuje velké množství subjektů, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu práce – mzdovou sazbu.
POPTÁVKA PO PRÁCI • Na straně poptávky stojí firmy. Poptávka po práci je určena množstvím práce, které je firma, při určité výši mzdové sazby (w), ochotna najmout. • Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné jednotky práce, dokud nedojde k vyrovnání MRPL a MFCL. Za podmínek dokonalé konkurence jsou mezní náklady na faktor práce totožné s mzdovou sazbou w. MRPL = MFCL = w
• Za křivku poptávky po práci lze považovat klesající část křivky MRPL.
NABÍDKA PRÁCE • Na straně nabídky práce vystupují domácnosti, respektive jedinci, jako nositelé tohoto výrobního faktoru. • Časový fond rozdělen mezi práci a volný čas s cílem maximalizovat užitek. Práce jako taková užitek snižuje, zároveň však umožňuje spotřebu a tím i dosažení užitku z této spotřeby. Volný čas zvyšuje užitek jedince. • Člověk zvyšuje počet odpracovaných hodin do té míry, dokud se mezní užitek získaný spotřebou zboží a služeb, na které si vydělal v poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem poslední hodiny volného času.
SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT • Předpokládejme růst ceny práce – mzdové sazby. • Substitučním efekt: volný čas nahrazován prací. Člověk je ochoten pracovat i déle, protože si o to více vydělá a následnou spotřebou dosáhne vyššího užitku. • Důchodovým efektem práce nahrazována volným časem - vyšší mzdová sazba umožňuje získat stejný příjem při nižším počtu odpracovaných hodin a získat tak dodatečný volný čas, aniž by klesl příjem. • Tyto efekty působí protichůdně.
KŘIVKA INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKY PRÁCE • Na vývoj individuální nabídky práce působí oba efekty: • Při nižší mzdové sazbě převažuje substituční efekt. • Od určité výše mzdové sazby wX začne převažovat efekt důchodový.
• Maximální mzdová sazba neznamená maximální počet odpracovaných hodin. • Tržní křivka nabídky práce už toto specifické zakřivení nemá.
w
sL
wX
LX
L
• Výsledkem těchto protichůdných efektů je specifický tvar individuální nabídkové křivky práce.
ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE • Rovnovážná mzdová sazba wE a rovnovážné množství LE vznikají na základě střetu nabídky a poptávky. • Je-li mzdová sazba vychýlena z rovnováhy, vzniká na trhu přebytek či nedostatek práce (viz cenový práh a cenový strop).
DL
SL
w w2
E wE w1 LE
L
ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE • Pokud trh funguje bez problémů, má sám tendenci k rovnováze. • Přes tuto tendenci existují mnohdy značné rozdíly v mzdových sazbách napříč ekonomikou. Příčiny mohou být následující: • • • • •
pomalé fungování trhu práce, nedostatečná mobilita pracovní síly, vrozené vlastnosti a schopnosti pracovníků, Zohlednění nákladů na získání potřebné kvalifikace. diskriminace určitých skupin na trhu práce.
NEDOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU PRÁCE • Trh práce často nefunguje podle pravidel dokonalé konkurence. Typickým rysem je nepružná mzdová sazba, zejména směrem dolů. • Ta brání vyrovnání mezi nabízeným a poptávaným množstvím. • Důvodem je například existence mzdových systémů, kolektivní smlouvy, zákony, ale i čistě tržní faktory. • Dva konkrétní projevy nedokonalé konkurence na trhu práce: • monopson, • činnost odborových organizací.
MONOPSON NA TRHU PRÁCE • Monopolní síla na straně poptávky - jediná firma zaměstnávající pracovníky v určité geografické oblasti, nebo s určitou kvalifikací. • Jediný kupujícího se značnou vyjednávací silou – monopsonista může ve svůj prospěch ovlivnit cenu výrobního faktoru. • Firma v nedokonalé konkurenci musí snížit cenu, aby prodala dodatečnou jednotku produkce - monopsonista musí zvýšit mzdovou sazbu, aby mohl najmout dodatečnou jednotku práce. • Zaměstnanci se rozhodují jen o tom, zda za danou mzdovou sazbu budou, či nebudou pro firmu pracovat.
ODBORY NA TRHU PRÁCE • Sdružení pracovníků, která zastupují jejich zájmy - dokáží do určité míry ovlivnit nabídku práce a při dostatečné vyjednávací síle i poptávku po ní.
• Nejčastější cíl– zvýšení mzdové sazby pro své členy: • Mzdový práh – odbory vyjednaní vyšší mzdovou sazbu, než odpovídá rovnováze. • Snížení nabídky práce –odbory musí donutit zaměstnavatele najímat přednostně členy odborů a jejich počet pak limitovat. • Zvýšení poptávky po práci –například prostřednictvím propagace finálních statků, či omezením prodeje konkurenčního, například zahraničního zboží.
POUŽITÁ LITERATURA • HOŘEJŠÍ, Bronislava. Mikroekonomie: základní kurs. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 574 s. ISBN 978-80-7261-218-5. • KUČERA, Lukáš a Ludmila OPEKAROVÁ. Mikroekonomie: studijní opora pro kombinované studium : bakalářský studijní program. 2., upr. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2012, 574 s. ISBN 978-807468-026-7. • MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN 978-80-86175-70-6. • PAVELKA, Tomáš, 2010. Mikroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 290 s. ISBN 978-80-8673052-3. • SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
DĚKUJI ZA POZORNOST
