MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
MODEL AS - AD • Model agregátní nabídky a poptávky (model AS-AD) je jedním z nejzákladnějších a nejpoužívanějších makroekonomických modelů. • Je velmi vhodným a při tom i poměrně jednoduchým nástrojem pro modelování dopadů různých šoků, či opatření v oblasti hospodářské politiky na základní makroekonomické veličiny – cenovou hladinu a produkt a zprostředkovaně také nezaměstnanost.
• Nyní si vysvětlíme jeho použití, v dalších kapitolách ho budeme aplikovat.
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA • „Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách.“ (Pavelka 2010, s. 84) • Podobný vztah, jaký představuje individuální či tržní poptávka, jen rozšířený na celou ekonomiku (cenová hladina a produkt místo ceny a množství). • Agregátní poptávku AD (Aggregate Demand) lze také vyjádřit jako součet: AD = C + I + G + NX
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA • Křivka AD je, stejně jako křivka individuální či tržní poptávky, klesající. • S poklesem cenové hladiny roste reálný produkt, při poklesu cenové hladiny naopak. • Při vysvětlení klesajícího tvaru AD už nevystačíme se substitučním a důchodovým efektem.
P AD
C, I, G, NX
Y
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA • Důvody pro klesající tendenci agregátní poptávky můžeme vysvětlit pomocí následujících tří efektů: • Efekt úrokové míry – při poklesu cenové hladiny potřebují lidé pro provádění svých transakcí méně peněz. Poptávka po penězích klesne a klesne i úroková míra. To znamená levnější úvěry pro firmy i domácnosti – ty si budou více půjčovat a investovat. • Efekt bohatství – pokles cenové hladiny znamená, že ekonomické subjekty si za své bohatství mohou koupit větší množství statků a služeb. To znamená vyšší nákupní možnosti a zvýšené výdaje ekonomických subjektů. • Efekt zahraničního obchodu – pokles domácí cenové hladiny zlevňuje domácí zboží nejen na tuzemském, ale i na zahraničním trhu. To vede k růstu vývozu. Zároveň to na domácím trhu zlepšuje postavení domácího zboží oproti zahraničnímu, což vede k poklesu dovozu..
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA • Stejně jako poptávka v mikroekonomii, může se i křivka AD posouvat celá. Růst agregátní poptávky znamená posun křivky AD směrem doprava, pokles pak doleva. • K posunu dochází tehdy, změní-li se některá z jejích komponent – C, I, G nebo NX. • Mezi určující faktory AD patří například: • • • • • • •
růst množství peněz v oběhu, optimistická očekávání ekonomických subjektů, růst bohatství, pokles daní, zvýšení vládních výdajů, znehodnocení domácí měny, oživení zahraniční poptávky.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA • „Agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a
služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách“ (Pavelka 2010, s. 88) • Agregátní nabídka může mít velmi různé tvary a vlastnosti v závislosti na tom, který přístup k její analýze použijeme. • Pro základní úroveň makroekonomie vystačíme se dvěma tvary křivky agregátní nabídky podle délky období: • Pro analýzu krátkého období použijeme pozitivně skloněnou křivku AS. • Pro dlouhé období pak použijeme křivku vertikální.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ • Křivka krátkodobé agregátní nabídky SAS je rostoucí. • Krátké období je definováno, jako období příliš krátké na to, aby se změnily náklady firem.
• Vyšší cenová hladina je spojena s vyšším produktem. • Důležitým pojmem je potenciální produkt – jakási „kapacita ekonomiky“. Krátkodobě se skutečný produkt může od potenciálního lišit. Nižší hodnota produktu je spojena s vyšší úrovní nezaměstnanosti, vyšší hodnota pak s rostoucími tlaky na růst cenové hladiny.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ • Stejně jako individuální, či tržní nabídka, může se i agregátní nabídka měnit. • Změna cenové hladiny opět znamená posun po křivce. • Změna ostatních faktorů pak posun celé křivky. Typickou situací je změna cen vstupů. • Graficky se růst cen vstupů projeví posunem křivky SAS směrem doleva nahoru. Pokles cen vstupů se projeví posunem SAS směrem doprava a dolů.
SAS1
P
SAS0
SAS2
Růst cen vstupů
Pokles cen vstupů Y •
Pozor pokles SAS se projevuje směrem doleva a nahoru – opticky to vypadá jako růst, ale fakticky se jedná o pokles. Je dobré se orientovat podle úrovně produktu na horizontální ose, ta s posunem SAS doleva klesá, což je, vzhledem k negativnímu vlivu růstu cen vstupů na agregátní nabídku, logické.)
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V DLOUHÉM OBDOBÍ • V dlouhém období je křivka agregátní nabídky LAS vertikální a vždy na úrovni potenciálního produktu (Y*). • Ekonomika je na svém potenciálu (Y = Y*) - všechny výr. faktory jsou plně využity. Tento potenciál je možné krátkodobě překročit, ale dlouhodobě je to maximum. • Změna potenciálního produktu je možná, ale předpokládá změnu množství nebo produktivity výrobních faktorů. • Růstu produktivity bývá dosahováno technologickým pokrokem. K poklesu potenciálního produktu může dojít například vlivem válek nebo živelných katastrof.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V DLOUHÉM OBDOBÍ • Vertikální tvar LAS znamená nezávislost produktu na cenové hladině. • Ekonomika může být na svém potenciálu při jakékoli úrovni cenové hladiny.
P
LAS1
LAS0
Pokles potenciálního produktu
LAS2 Růst potenciálního produktu
Y*
Y
• To bude velmi důležité při analýze dopadů hospodářské politiky v dlouhém období a také pro konstrukci dlouhodobé Phillipsovy křivky.
ROVNOVÁHA V MODELU AS - AD • Stejně jako v mikroekonomickém pojetí jednotlivých trhů, tak i na agregátní úrovni je rovnovážný produkt (YE) a rovnovážná cenová hladina (PE) odvozena od průsečíku nabídky a poptávky, tentokrát od průsečíku AS a AD. • Rovnováhu pak můžeme rozlišit krátkodobou a dlouhodobou, podle toho, zda se jedná o průsečík AD s krátkodobou, či dlouhodobou AS. • Ať už vychýlení z původní rovnováhy vzniklo z jakéhokoli důvodu, v dlouhodobém horizontu se ekonomika vždy vrací na svůj potenciál. • Vychýlení z rovnováhy je vždy dočasné, může však trvat tak dlouho, že bude vyžadovat nějaké řešení, např. cílený zásah vlády pomocí fiskální politiky, nebo zásah centrální banky pomocí politiky monetární.
ROVNOVÁHA V MODELU AS - AD • Krátkodobá rovnováha
AD
AD
SAS
P
PE
• Dlouhodobá rovnováha
E
YE
LAS SAS
P
PE
Y
E
Y*
• Podrobněji k dosahování rovnováhy viz. studijní text.
Y
LITERATURA • BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. • PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. • SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-2050590-3.
• SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST
