4. PROSKLENÉ STĚNY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
4. 1. DESTRUKCE SKLENĚNÝCH VÝPLNÍ Mechanické vlastnosti skla:
Sklo má velkou pevnost v tlaku (v průměru 500 – 2000 MPa). Ve srovnání s jinými materiály vykazuje:
• 5 x větší pevnost než pevnost žuly • 2 – 3 x větší pevnost než pevnost oceli • 50 x větší než pevnost betonu Pevnost v ohybu skla, rozhodující pro průhyb plochých tabulí, je vlivem jeho malé pevnosti v tahu zanedbatelná oproti pevnosti v tlaku. Nízká pevnost skla je určena množstvím a charakterem trhlinek na jeho povrchu a jen v malé míře vlastní pevností strukturálních vazeb. Skutečná pevnost skla nezávisí na pevnosti vazeb, ale hlavně na pevnosti nejtenčích míst, jimiž jsou mikrotrhlinky, škráby apod.. Koncentrace uvedených vad je největší na povrchu skla.
Druhy mikrotrhlinek: • a) mikrotrhlinky, které se projevují v celé struktuře skla (na povrchu i uvnitř), • b) mikrotrhlinky povrchové vznikající chemickým a korozním působením absorbovaných kyselin, par a plynů • c) mikrotrhlinky vznikající při namáhání přerušení nejslabších vazeb v místě s velmi zeslabenou strukturou. Mikrotrhlinky, které se vytvářejí na povrchu vlivem mechanického poškození během výroby, manipulace a užívání se tak postupně hromadí a značně ovlivní pevnost skla, zejména při větším namáhání.
4. 2. ŠÍŘENÍ TEPLA SKLENĚNÝMI VÝPLNĚMI
Konstrukční úprava izolačních dvojskel: a) lepením, b) letováním, c) svařováním
1- ploché tabulové sklo 2 –distanční kovový rámeček 3, 4 – thiokolové dvousložkové tmely 5 – ochranný antikorový rámeček 6 – metalizační pruh 7 – letovací pájka 8 – svar 9 – vysoušecí hmota
Druhy fólií: a) bezpečnostní b) matové - průsvitné c) reflexní – odrážejí sluneční paprsky d) tepelně izolační – zachycují UV záření, chrání proti horku e) speciální – vysoce průzračné s max.odrazem UV záření
Struktura izolačního dvojskla 1 – skleněná tabule 2 – mikrootvory 3 – kuličky silikagelu jako absorbent vlhkosti 4 – trvale pružný silikonkaučukový tmel spojující tabule v celek 5 – vnitřní výplň vzduchem či inertním plynem 6 – distanční vložka z hliníkových slitin 7 – těsnící trvale plastický butylkaučukový tmel
Snížení přenosu tepla ve skleněné výplni optimální tloušťkou větrané či nevětrané vzduchové dutiny při použití modrozeleného transparentního skla: A) teplota povrchu skla B) teplota povrchu skla na vnitřní straně dutiny C) výplň šikmá odkloněná ven D) teplota v dutině
4. 3. ŠÍŘENÍ ZVUKU SKLENĚNÝMI VÝPLNĚMI • Pro hodnocení konstrukce okna , která má zabezpečit příjemnou pohodu z hlediska sluchového vnímání, jsou rozhodující následující faktory:
• 1) Vzdálenost skleněných tabulí: Je-li šířka vzduchového polštáře 6,3 mm, není účinnost dvojitého zasklení větší než účinek jednoduchého zasklení o tloušťce skleněné tabule rovnající se součtu tlouštěk obou tabulí. Při šířce vzduchového polštáře 25 mm je možné očekávat zvýšení vzduchové neprůzvučnosti o 2 – 3 dB. Nejvyšší účinnosti lze dosáhnout při vzdálenosti tabulí 100 – 200 mm. Při omezené vzduchové mezeře mezi tabulemi zlepšíme zvukovou izolaci zvětšením hmotnosti skleněné tabule, což znamená použití skel o větších tloušťkách.
Konstrukce oddělených rámů
• A – uložení skleněné výplně v pružném neoprénovém lůžku B – povrchová úprava absorbující zvuk (pryž, korek, koženka atd.) C – pružný profil izolující proti zvuku D – separace rámů zvukoizolační hmotou E – zasklívací hliníková lišta
DĚKUJI ZA POZORNOST
