PODNIKOVÁ KULTURA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
KULTURA
• (z latinského slova colere = pěstovat, obydlovat, starat se, hlídat a chránit) souvisí primárně se stykem člověka s přírodou, kultivací a péčí, která z přírody činí místo vhodné k lidskému obývání
PODNIKOVÁ KULTURA • její cílevědomé využívání, ovlivňování a soustavné utváření patří k nejúčinnějším prostředkům, jež se nabízejí vlastníkovi a manažerům podniku k tomu, aby firmu úspěšně vedli k dosahování provozních a rozvojových cílů
ÚLOHOU PODNIKOVÉ KULTURY • je soustavné vytváření podmínek příznivých pro činnost zaměstnanců ve firmě a pro úspěšné působení firmy v jejím podnikatelském prostředí (charakteristické vlastnosti, znaky a rysy chování firmy), jež je zároveň výrazem určité firemní totožnosti (identity) a obrazu firmy neboli jejího image
KOMPLEX PODNIKOVÉ KULTURY • Zahrnuje: firemní hodnoty, normy, zvyklosti způsoby chování, podnikovou etiketu, vzory, mýty, rituály a ceremoniály, úroveň vyspělosti pracovních prostředků, metod a postupů, způsoby organizace a řízení, přístupy k zaměstnancům, vnějškové atributy firmy i její jednání směrem k obchodním partnerům, zákazníkům a veřejnosti.
VLASTNOSTI KULTURY
• vypovídají o podstatných atributech vyznačujících cíl kultury. • mezi ně patří: učení, sdílení, symboličnost, strukturovanost, adaptivnost, vrstevnatost a samozřejmost.
TYPY PODNIKOVÝCH KULTUR • nevyhraněný typ neefektivní podnikové kultury • paternalistický typ podnikové kultury tradicionalistická firemní kultura • ideová podniková kultura • podniková kultura zaměřená na vysokou výkonnost, inovativnost, preferování podnikatelského rizika • adaptivní podniková kultura
• za nejčastější formu dosahování individuální kulturní adaptace pokládáme především tradici, rituály, symboly a profesionální jazyk, na něž působí mechanismy učení jako podmiňování, metoda pokusu a omylu, metoda prozkoumávání i imitace (napodobování) • rozhodující roli při utváření podnikové kultury sehrává vůdčí osobnost ve firmě, případně správní orgán a vrcholový management
FIREMNÍ ETIKA • upravuje následující oblasti: • • slušnost a respektování • zákonů • • bezpečnost a kvalitu výrobků, konflikt zájmů a • jejich řešení • • uzavírání pracovních smluv • • bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci • • poctivost v obchodním •
jednání vztahy k zaměstnancům vztahy k zákazníkům vztahy k dodavatelům vztahy ke konkurenci vztahy k akcionářům vztahy k orgánům státní správy ochrana životního prostředí zacházení s informacemi
INDIVIDUÁLNÍ ETIKA JEDINCE • je spojena hlavně s jedincovou výchovou, vlivem autorit, životních zkušeností, členstvím v různých skupinách a společenských organizacích
PODNIKATELSKÁ A MANAŽERSKÁ ETIKA • je druhem profesní etiky, jenž zahrnuje standardy určující rozhodování příslušníků určité profese v nejednoznačných situacích
ETICKÉ PRINCIPY
• jsou nezbytnou součástí personálního řízení ovlivňující firemní kulturu a přispívající k prosperitě a úspěšnosti firmy
SHRNUTÍ • K hlavním zdrojům podnikové kultury především patří vliv prostředí (národní kultura, podnikatelské prostředí, profesionální kultura včetně vlivu zakladatele či vůdce, vlastníků a manažerů, dále vlivu velikosti a délky existence podniku, ale i využívaných technologií. • Podniková kultura ovlivňuje vnitropodnikovou organizaci a řízení, ale i jednání spolupracovníků – viz kapitola č. 11 Podniková kultura.
DĚKUJI ZA POZORNOST
