MAKROEKONOMIE PENĚŽNÍ AGRAGÁTY, ROVNOVÁHA PENĚŽNÍHO TRHU, MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
PENÍZE • Pojmem peníze rozumíme všeobecný ekvivalent – zvláštní statek směnitelný za jakýkoli jiný statek či službu. • Tento zvláštní statek, nemá jiný účel než být směňován, nebo držen jako rezerva. • Rozeznáváme tři základní funkce peněz: • prostředník směny (peníze slouží ke směně zboží a služeb ), • uchovatel hodnoty (peníze nepodléhají zkáze a na rozdíl od zboží mohou zachovat hodnotu po dlouhou dobu. Ohrožuje je jen inflace, nebo měnová reforma), • zúčtovací jednotka (vyjádření cen, daní, vedení účetnictví...).
HISTORICKÉ FORMY PENĚZ • Peníze jsou někdy považovány za jeden z největších vynálezů lidstva, protože právě jejich existence umožnila vznik rozvinutého ekonomického systému. • Historické formy peněz: • barterová směna, • komoditní peníze, • peníze z drahých kovů, • papírové peníze: • klasické bankovky, • státovky, • moderní bankovky,
• bezhotovostní peníze – depozitní.
NABÍDKA PENĚZ • Peníze musíme nyní chápat jako každý jiný statek, který má svou cenu, nabídku a poptávku. • Nabídkou peněz rozumíme množství peněz (peněžní zásobu) v ekonomice k danému okamžiku. K vyjádření velikosti peněžní zásoby slouží takzvané peněžní agregáty: • M1 - úzký peněžní agregát zahrnující oběživo (bankovky a mince) a vklady na požádání, které lze prakticky okamžitě vybrat. • M2 – střední peněžní agregát, který obsahuje celý agregát M1, plus termínované vklady, kde výběr nějakou dobu trvá.
• M3 – široký peněžní agregát zahrnující celý agregát M2 a k tomu navíc repo operace a krátkodobé cenné papíry (akcie, podílové listy, dluhopisy do dvou let).
NABÍDKA PENĚZ • Emisi hotových peněz provádí dnes výhradně centrální banka depozitní peníze může emitovat jakákoli komerční banka a to formou úvěrů. Tvorba dep. peněz probíhá díky multiplikaci vkladů: • Na počátku je vklad nebankovního subjektu u jedné z komerčních bank. Ta musí část vkladů svých klientů (například 10%) držet jako rezervy. Zbylých 90% může dále půjčit ve formě úvěru. Nyní existuje více depozitních peněz o 90% původního vkladu. Tyto peníze jsou připsány na účet dlužníka a opět se stávají vkladem – 10% z nich je drženo jako rezerva a 90% je opět možno půjčit……… • Kdyby neexistovala povinnost ukládat část vkladů u centrální banky jako rezervu, vzniklo by nekonečné množství depozitních peněz. Povinné rezervy sice multiplikaci vkladů brzdí, i tak ale z původního vkladu vznikne několikanásobně vyšší množství depozitních peněz.
NABÍDKA PENĚZ Banka
Výše vkladu (Kč)
Výše povinných rezerv (Kč)
Výše poskytnutého úvěru (Kč)
1
1 000 000
100 000
900 000
2
900 000
90 000
810 000
3
810 000
81 000
729 000
4
729 000
72 900
656 100
5
656 100
65 610
590 490
6
590 490
59 049
531 441
7
531 441
53 144
478 297
• K určení konečné částky slouží jednoduchý depozitní multiplikátor:
• 1 000 000 * 1 / 0,1 = 10 000 000 Kč
NABÍDKA PENĚZ
• Centrální banka může peněžní zásobu sama přímo ovlivňovat – jejího růstu dosáhne například těmito způsoby:
i
MS
• poskytnutím úvěru komerční bance, • snížením sazby povinných rezerv, • nákupem cenných papírů.
• Tyto kroky nastartují proces multiplikace. • Křivka nabídky peněz - na vertikální ose cena peněz – úroková sazba a na horizontální ose množství peněz (M). • Nabídka peněz je pod výhradní kontrolou centrální banky - změny se dějí z vůle centrální banky, nezávisle na výši úrokové sazby.
M
• Křivka nabídky peněz je vertikální nabídka peněz nezávislá na úrokové sazbě. • Křivka se posouvá doleva a doprava podle toho, jak centrální banka mění nabídku peněz.
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH • Poptávku po penězích nechápeme jako touhu ekonomických subjektů získat co nejvíce peněz - peníze jsou jednou z forem držby bohatství alternativou jsou například cenné papíry. • Držba peněz je spojena s náklady příležitosti - peníze v hotovosti nic nevynáší, na rozdíl od cenných papírů. Motivy, proč ekonomické subjekty přes to peníze drží jsou následující: • transakční motiv – provádění běžných transakcí. Peníze jsou kdykoli k dispozici pro směnu, bez zpoždění a dodatečných nákladů, • opatrnostní motiv – část peněz je držena pro nečekané situace, kdy je třeba okamžitě uskutečnit neplánované výdaje, • spekulační motiv – ekonomické subjekty volí mezi likviditou hotových peněz a alternativními formami bohatství, které jim mohu přinést výnos.
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH • První dva motivy závisí na úrovni důchodů ekonomických subjektů. • Spekulační motiv se liší – ek. subjekty volí mezi uložením bohatství do peněz, které nepřináší výnos ani riziko, nebo do cenných papírů – jejich cena se pak vyvíjí opačně než úrokové sazby. • Při nízkých úrokových sazbách budou ekonomické subjekty spíše držet peníze. Vysoké úrokové sazby vedou k nižší držbě peněz – možnost získání výnosů.
i
MD M
• Zejména díky spekulačnímu motivu držby peněz má poptávka po penězích klesající průběh
ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • Nabízené množství peněz se přesně shoduje s množstvím peněz, které poptávají ekonomické subjekty - vzniká rovnovážná úroková sazba i0. • Příliš nízká úroková sazba přebytek poptávky nad nabídkou. Ek. subjekty chtějí držet více peněz, prodávají cenné papíry, jejichž cena klesá a roste úroková míra – to vede k poklesu poptávaného množství peněz a na trhu se ustanoví rovnováha.
i
MS
i2 E0
i0 i1 M2
M0
MD
M1
M
• Příliš vysoká úroková sazba převis nabídky nad poptávkou. Úroková míra bude klesat až se ustanoví rovnováha.
ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • Pokud centrální banka zvýší nabídku peněz, pak se celá křivka nabídky posune směrem doprava. • Původní úroková sazba i0 je nyní příliš vysoká a dochází k převisu nabídky nad poptávkou. Lidé začnou nakupovat cenné papíry, jejichž cena poroste a úroková sazba bude klesat. Na trhu se ustanoví nová rovnováha v bodě E1 při úrokové sazbě i1. • Při snížení nabídky peněz bude situace opačná.
i
i2
MS2
MS0 MS1
E2 E0
i0 i1
M2
M0
E1
M1
MD
M
• Stejně jako nabídka peněz, může se pochopitelně měnit i poptávka. Růst poptávky po penězích se projeví jako posun křivky MD směrem doprava nahoru.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ ÚROKOVÁ SAZBA • Nominální a reálná úroková sazba se, stejně jako nominální a reálný HDP, liší o míru inflace. • Nominální úroková míra vyjadřuje procentní přírůstek úročené částky. Udává se v procentech a bývá uvedena ve smlouvě o půjčce nebo bankovním účtu. • Reálná úroková udává procentní změnu skutečné kupní síly peněžních prostředků. Její přibližnou míru získáme tak, že od nominální úrokové míry odečteme míru inflace. Reálná úroková míra může být i záporná – a to v tom případě, kdy je míra inflace vyšší než nominální úroková sazba. V takovém případě uložené peníze ztrácejí hodnotu, navzdory tomu, že je k nim připisován úrok a nominálně jejich množství roste.
MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ • Měnou rozumíme národní formu peněz. Stále převládá stav, kdy každý stát má svoji měnu, neplatí to však už stoprocentně. Neplnohodnotné peníze, které už nejsou kryty zlatem. • Měny můžeme rozdělit podle různých kritérií, například je-li daná měna mezinárodně směnitelná (konvertibilní) či nikoli. • Nekonvertibilní měny nejsou obchodovány na měnovém trhu a jejich kurs bývá stanovován administrativně. • U konvertibilních měn rozlišujeme vnitřní a vnější směnitelnost. Měna s vnější směnitelností je běžně obchodována na měnových trzích. Za plně směnitelnou považujeme měnu volně směnitelnou pro všechny typy transakcí v rámci celé platební bilance (viz dále).
MĚNOVÝ TRH • Na měnovém trhu interakcí nabídky a poptávky po měně vzniká měnový kurs, který je v podstatě cenou dané měny vyjádřenou v jiné měně. • Měnový kurs se dá zapsat dvojím způsobem: • přímý zápis, například 1 euro = 27 českých korun - tento způsob zápisu ale není příliš logický. • nepřímý zápis - koruna je předmětem obchodování a proto vyjádříme cenu jedné koruny - za jednu korunu dostaneme 0,037 eura.
CZK/EUR
SCZK 0,039 (26 CZK/EUR) 0,037 (27 CZK/EUR) 0,035 (28 CZK/EUR)
E
DCZK Kč
• při použití přímého zápisu musí být svislá osa grafu měnové nabídky a poptávky obrácená (s nulou nahoře), jak je vidět na obrázku, jinak bychom nemohli mít klesající křivku poptávky a rostoucí křivku nabídku.
POPTÁVKA PO MĚNĚ, NABÍDKA MĚNY • Poptávku po dané měně tvoří domácí exportéři. Ti prodávají zboží do zahraničí a dostávají za ně zaplaceno v cizích měnách. Tyto cizí měny pak prodávají a kupují koruny. • Dále se na ní podílí zahraniční investoři, investující v domácí ekonomice. Pro nákup aktiv musí nejprve získat domácí měnu, kterou nakupují za měnu zahraniční. • Nabídku dané měny tvoří domácí importéři - nakupují zboží v zahraničí a na to potřebují zahraniční měny, za které nabízí domácí měnu. Na nabídce měny se podílí také domácí investoři, kteří investují do zahraničí. Ti musí rovněž nejprve získat zahraniční měnu. • Jak na straně nabídky, tak na straně poptávky po měně mohou figurovat centrální banky, které na měnový trh vstupují například za účelem korekce měnového kursu.
MĚNOVÝ KURS
• Měnový kurs je cena měny, vyjádřená v měně jiné - je jednou z nejdůležitějších cen v ekonomice – jeho změna má vliv na cenovou hladinu. Je zveřejňován pomocí kursovního lístku. Ten nejdůležitější zveřejňuje centrální banka. • Na kurzovním lístku bývají uvedeny dvě až tři ceny – nákup a prodej a někdy také střed. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (spread) slouží k pokrytí nákladů a také k tvorbě zisku. Na kursovním lístku může být ještě na valuty a devizy. • Měnový kurs se samozřejmě v čase mění - jestliže roste hodnota domácí měny, oproti měnám zahraničním, pak hovoříme o jejím posílení nebo zhodnocení - například změna kursu z 27 na 26 korun za euro nebo z 0,037 a 0,039 eura za jednu korunu. Opačný jev je oslabení či znehodnocení měny.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ MĚNOVÝ KURS • Nominální měnový kurs najdeme na kursovních lístcích. Od správné úrovně ho mohou vychýlit spekulace, či nevhodné nastavení administrativně stanoveného měnového kursu. • Reálný měnový kurs odráží skutečnou kupní sílu měny. Reálný kurs české koruny vůči euru je určen následovně:
•
RCZK / EUR je reálný měnový kurs české koruny vůči euru,
•
ECZK / EUR je nominální měnový kurs české koruny vůči euru,
•
PEUR
je cenová hladina v eurozóně,
•
PCZK
je cenová hladina v české republice.
• Reálný měnový kurs je poměr mezi množstvím statků, které je možné pořídit za jednu jednotku domácí měny v zahraničí a v domácí ekonomice.
KURSOVÉ REŽIMY • Plovoucí kurs – floating: kurs měny určován na měnovém trhu – kurs se neustále mění, tak jak ho ovlivňuje nabídka a poptávka po dané měně. • Zhodnocení domácí měny v režimu plovoucího kursu se nazývá apreciace, znehodnocení pak depreciace.
• Výhodou plovoucího kursu je relativně nižší nebezpečí spekulativních útoků na měnu. Tento kurs také poměrně věrně odráží sílu domácí měny a důvěru v ní. Plovoucí měnový kurs také zabraňuje přenosu inflace mezi zeměmi. Zároveň dává centrální bance větší prostor pro monetární politiku. • Nevýhodou tohoto kursového režimu jsou neustálé změny měnového kursu vyšší riziko kursových ztrát – dodatečné náklady na zajištění proti kursovým ztrátám. Další nevýhodou je možná neúčinnost fiskální politiky (viz MundellFlemingův model).
KURSOVÉ REŽIMY • Fixní (pevný) měnový kurs: domácí měna navázána na jinou měnu, nebo skupinu (koš) více cizích měn. Centrální banka administrativně stanoví kurs domácí měny a je povinna tento kurs udržovat pomocí intervencí na devizovém trhu – důležitá je dostatečná výše devizových rezerv. • Kolem centrální parity bývá určeno fluktuační pásmo, ve kterém se kurs může volně pohybovat - bývá stanoveno v procentech. • Zhodnocení domácí měny v režimu fixního kursu se nazývá revalvace, znehodnocení pak devalvace. • Výhodou je relativní stálost měnového kursu - stabilnější prostředí pro mezinárodní obchod a nižší kursové ztráty. Také působí protiinflačně v případě, že je domácí míra inflace vyšší než zahraničí. • Nevýhodou je, jeho relativní náchylnost k měnovým krizím - v případě masivního útoku proti domácí měně, může centrální banka vyčerpat své devizové rezervy a přesto kurs neubránit. Zároveň je možný import inflace, pokud je zahraniční míra inflace vyšší než domácí. Tento režim také limituje centrální banku v provádění monetární politiky.
KURSOVÉ REŽIMY • Měnový výbor - režim pevného kursu bez fluktuačního pásma. Centrální banka se zcela vzdává vlastní monetární politiky - režim je velmi účinnou zbraní proti inflaci, protože zabraňuje nadměrné emisi peněz. Nevýhodou je absolutní závislost na vývoji kursu kotevní měny. • Měnová unie - skupina zemí nahradí domácí měnu jednou společnou měnou, která pak obíhá ve všech členských zemích - extrémní případ fixního kursu, kdy nejen že neexistuje fluktuační pásmo, ale jednou stanovená parita původních měn se už nikdy nemůže změnit. • Výhodou je absolutní eliminace kursových rizik a nákladů na výměnu jedné měny za druhou, přímá srovnatelnost cen a společná silní centrální banka.Nevýhodou je právě nezvratné zafixování a propojení ekonomik. Pokud nejsou jednotlivé části dostatečně integrovány, pak může dojít ke vzniku takzvaných asymetrických ekonomických šoků. • Jednostranné zavedení cizí měny - nově vzniklá nebo méně rozvinutá ekonomika zavede silnou, všeobecně přijímanou cizí měnu místo měny domácí. Tato země je pouhým uživatelem této měny.
LITERATURA • BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. • NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3276-3. • PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-554. • SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
• SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST
