BAROKO A ROKOKO Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
CHARAKTERISTIKA • baroko vzniká v 17. století v Itálii • v této době dochází k období válek v Evropě, nejistot • obyvatelé pociťují růst katolické církve a absolutistické moci panovníka • barokní architektura je představována monumentálními stavbami
CHARAKTERISTIKA • stavby vyčnívaly z tehdejších pravidel • vzniká velké množství staveb církevních a to kláštery a kostely • ale na to nic nemění na téměř stejnou produkcí staveb světských: • domy pro šlechtu, paláce, letohrádky, radnice, školy a zámky
ZNAKY • nedůvěra v rozum • absolutizace víry • odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru • mysticismus, duchovnost (pravda je člověku zjevena) • naturalistická konkrétnost (pocit bezmocnosti, utrpení, bolesti) • monumentalita – snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka
ZNAKY • zásada kontrastu dramatičnost (např. krutý ďábel X milostivý Bůh, zlo X dobro, chudoba člověka X nádhera chrámů, hrůzy válek X nadpozemský ráj) • RANÉ BAROKO – mísení renesančních a barokních prvků • VRCHOLNÉ BAROKO – dynamika stavby i arch. prvků, složité půdorysy (zvláštním směrem je barokní gotika – konstrukce a materiály barokní + gotické arch. prv
ZNAKY • POZDNÍ BAROKO – větší zdobnost fasád a interiérů ROKOKO • STĚNA – stěnový nosný systém • KLENBA – především uzavřené klenby a klenby na složitých oválných půdorysech, s bohatou štukovou výzdobou, často opatřena malbami • OKNA – obdélníková nebo se zaobleným nadpražím, trojúhelníkové nebo segmentové frontony se zdobenými suprafenestrami, kázulové okno, oválné okno • PORTÁL – nejvýraznější prvek stavby, vývoj od renesančního portálu k portálu bez přísných architektonických forem, výtvarně pojednané, ostění plastické, často vrcholí nikou pro sochu
ZNAKY • FASÁDA – omítané, monumentální, vysoký řád, osovost, plastické křivky říms (později i nelogicky přerušovány), výrazný portál • STŘECHY – mansardová (dle arch. Fracoise Mansarta 1598-1666), na věžích zvonová nebo cibulová • INTERIÉR – štuky, plastičnost arch. článků, barevnost, použití zlaté barvy, umělé mramory
BAROKO V ARCHITEKTUŘE • kostely, chrámy, měšťanské domy (štíty) • křivky, vlnění, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů) • mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika • vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob, sochy; morové sloupy na náměstích • Kryštof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše), Jan Santini
BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ČESKU • barokní architektura tvoří na českém území prim • v Čechách se barokní sloh začal prosazovat až od 1. poloviny 17. století až do čtvrtiny 18. století • dnes již můžeme říci s jistotou, že barokní architektura ovlivnila Českou krajinu nejvíce ze všech slohů • barokní památky jsou nejrozšířenější dochovanou skupinou památkového fondu
BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ČESKU • tento aspekt se projevil i v postavení České barokní architektury a je považována za nedílnou součást kulturního evropského bohatství • na území Čech se velice projevilo úspěšné tažení katolické církve proti stavovskému povstání a tento moment se silně projevil v sakrální architektuře
ROZDĚLENÍ BAROKA DO ČESKÝCH ETAP • Pozdní baroko • Rané baroko • Vrcholné baroko • Pozdní baroko a rokoko
VÝZNAMNÉ STAVBY • Chrám sv.Karla Boromejského ve Vídni (Fisher von Erlach 1716 – 37) – Rakousko • Toskánský palác v Praze (Mathey 1689 – 1691) - Čechy • Chrám sv. Ignáce v Praze (Lurago 1665 – 87) – Čechy • Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (Dientzenhoferové 1703 – 1755) – Čechy • Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. v Praze (K.I.Dientzenhofer 1732 – 1735) – Čechy • Kaple sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (Santini 1719 – 1722) – Čechy • Přestavba románské baziliky klášterního kostela P. Marie na Velehradě (Tencalla konec 17. až pol.18.stol.) – Morava • Baldachýn (tabernákl) nad hrobem sv. Petra v Římě (Bernini 1624 – 33) - Itálie • Dostavba chrámu sv. Petra v Římě (Maderna) - Itálie
ROKOKO • název pro sloh se odvodil od francouzského slova „rocaille“, jednalo se o zvláštní zprohýbané motivy • počátek těchto nesčetných variant motivů vznikl v počátcích 18. století na Apeninském poloostrově • avšak hlavním rozvojovým místem byla Francie • vývoj Rokoka se datuje k vládě Ludvíka XV. • sloh se vyznačuje a prezentuje dekorativním ztvárněním a to především u stěn a kleneb
ROKOKO • tento sloh se objevuje jak na světových, tak i u sakrálních staveb • stavby jsou téměř celé pokryty lehkými ornamenty, rokajemi, ve štuku a zlatě, ve formě fresek a motivů rostlin • rozkvět nastává koncem roku 1730, k nám přichází s malým zpožděním až kolem roku 1740 • zajímavé kudrnaté ozdoby a rostlinné motivy zdobí každou stavbu a hýří zlatou a bílou barvou
ROKOKO • aspekt ornamentů se objevovala v architektuře, malířství, sochařství, uměleckém kovářství atd. • krásné a okázalé ornamenty nejsou však jediným znakem rokoka, ale jsou směrodatné při určování staří děl a to hlavně v architektuře
ZNAKY ROKOKA • architektura všeobecně: velká prosvětlená okna, zrcadla, světlé interiéry (průnik denního světla) intimní prostor je uzavřený, což se týká především motivů interiéru a také uzavřených zahrad rokoka • parková architektura: grotty, arkády, vodopády a dekorativní parková úprava vyjadřuje představu ráje (tvární svět plný harmonie) • interiérová architektura: projevuje se nahromaděním hmoty a prvků, intimností a galantností interiéru
DĚKUJI ZA POZORNOST
