MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ÚVODEM • Nezaměstnanost je další z klíčových makroekonomických veličin, které charakterizují stav ekonomiky. • Pro běžné občany je asi tou nejznámější, nejsrozumitelnější a také nejsledovanější, protože se jich bezprostředně týká. • Fungování trhu práce jsme si již popsali v části věnované mikroekonomii. Na problematiku nezaměstnanosti jsme narazili i v kapitole zaměřené na HDP a model AS-AD. • Nyní se na tuto oblast zaměříme podrobněji.
NEZAMĚSTNANOST
• Pro definici nezaměstnanosti musíme rozdělit populaci na: • Ekonomicky aktivní - lidé v produktivním věku (starší 15 let, před důchodovým věkem), schopní pracovat. • Ekonomicky neaktivní - od nich se práce neočekává, nebo alespoň ne na plný úvazek - děti, studenti, důchodci, ženy na mateřské dovolené a pod.
• Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dále dělíme na zaměstnané a nezaměstnané. • Nezaměstnaný - člověk v produktivním věku, není zaměstnaný ani sebezaměstnaný, aktivně hledá práci a je schopen do ní nastoupit do dvou týdnů.
MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI • Míra nezaměstnanosti = procentuální podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu:
• u = míra nezaměstnanosti v procentech, U = počet nezaměstnaných a L počet zaměstnaných. Tvar U + L tvoří ekonomicky aktivní část populace. • Míra registrované nezaměstnanosti - započítává pouze ty osoby, které jsou registrované, například na úřadech práce. • Dalším důležitým ukazatelem je počet nezaměstnaných.
MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI • Další ukazatele: např. kolik uchazečů v průměru připadá na jedno volné pracovní místo. • Specifické míry nezaměstnanosti: např. žen, absolventů, mladistvých, hendikepovaných, osob nad 65 let, dlouhodobě nezaměstnaných, nebo za oblasti či region. • Nedostatky měření nezaměstnanosti - nedokáže rozlišit osoby, které jsou registrovány na úřadech práce, ale o zaměstnání ve skutečnosti nestojí. Dále ty, kteří už hledání práce vzdali, nebo ty, kteří byli nuceni přijmout práci jen na částečný úvazek a za sníženou mzdu. • Nezachycuje situaci ekonomicky neaktivních - studentů, kteří nemohou najít brigádu, nebo důchodců a žen na mateřské, kteří si nemohou přivydělat.
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI • Frikční nezaměstnanost: existuje v ekonomice vždy, i tehdy je-li ekonomika na svém potenciálu. Podstatou je existence časové prodlevy mezi dokončením studia nebo opuštěním pracovního místa a nalezením odpovídajícího uplatnění. • V ekonomice jsou volná pracovní místa i vhodní uchazeči, jen nějakou dobu trvá, než se zaměstnanci a zaměstnavatelé zkontaktují. • Frikčně nezaměstnaný je tedy člověk jen dočasně a mnohdy dobrovolně. • Určitá frikční nezaměstnanost existuje v tržní ekonomice vždy a není nijak nebezpečná.
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI • Strukturální nezaměstnanost: vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice. Některé obory a odvětví jdou do útlumu a zaměstnanci s příslušnou kvalifikací jsou bez práce.
• Existují volná pracovní místa a dostatek uchazečů o ně, problémem je nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací uchazečů. • Další příčinou vzniku strukturální nezaměstnanosti je místní nesoulad mezi nabídkou a poptávku na trhu práce. Nízká mobilita pracovní síly je příčinou značných rozdílů v míře nezaměstnanosti napříč ČR. • Strukturální nezaměstnanost může trvat i léta, proto je závažnějším problémem pro ekonomiku, než nezaměstnanost frikční.
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI • Cyklická nezaměstnanost: souvisí s výše popsaným ekonomických cyklem. Při recesi klesá produkt a roste počet nezaměstnaných, při expanzi je to naopak. Okunův zákon: pokles reálného produktu pod potenciální úroveň o 2 – 3 procentní body znamená zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad její přirozenou úroveň. • Týká se všech odvětví v ekonomice. Na celém trhu práce existuje přebytek nabídky práce nad poptávkou a volná pracovní místa v ekonomice nejsou. • Pravděpodobně nejnebezpečnější typ nezaměstnanosti - zasahuje plošně celou ekonomiku a nezaměstnaní nemohou přejít do jiného odvětví. Recese může trvat i roky – zátěž pro nezaměstnané i veřejné finance.
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI • Sezónní nezaměstnanost souvisí s cyklem ročních období a je charakteristická pro některá odvětví jako zemědělství, stavebnictví nebo cestovní ruch. • Firmy v sezónně najímají dodatečné pracovníky, které s koncem sezóny propouštějí, respektive končí jejich poměry na dobu určitou. • Sezónnost nezaměstnanosti je vidět i na statistikách - každé jaro míra nezaměstnanosti klesá a s koncem léta opět roste. Ke konci sezónních prací se v této době přidává i příchod absolventů na trh práce. • Sezónní nezaměstnanost není pro ekonomiku nijak nebezpečná. Řada sezónně nezaměstnaných žije ze svých příjmů celý rok a někteří se ani neregistrují na úřadech práce.
PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI • Stav plné zaměstnanosti: ekonomika na potenciálu, plně využívá všechny výrobní faktory – včetně práce. Míra nezaměstnanosti ale není nulová. • Frikční nezaměstnanost existuje vždy - i ve stavu plné zaměstnanosti existují v ekonomice nezaměstnaní. • Tato nezaměstnanost je přirozenou součásti ekonomiky a vyplývá z faktu, že se ekonomika neustále mění a vyvíjí. • Přirozenou mírou nezaměstnanosti rozumíme míru nezaměstnanosti, která existuje je-li ekonomika na svém potenciálu. Její výše bývá odhadována okolo 5%.
DOBROVOLNÁ A NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST
• Za dobrovolně nezaměstnaného považujeme člověka, který by mohl pracovat, ale nabízená mzda je pro něj příliš nízká – dostatečně ho nemotivuje k práci. • Nedobrovolně nezaměstnaný je pak ten, kdo by při dané mzdové sazbě pracovat chtěl, ale místo nesežene. • Je-li trh práce v rovnováze, pak nedobrovolná nezaměstnanost nevzniká. Při rovnovážné mzdové sazbě se nabízené množství práce rovná poptávanému a všichni, kteří jsou při dané mzdové sazbě ochotni pracovat, práci také najdou.
DOBROVOLNÁ A NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST • Mzdová sazba vychýlena nahoru - domácnosti nabízí více práce, než firmy najmou. • Díky vyšším nákladům na práci firmy propouští a množství zaměstnaných se sníží. • Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost – lidé propuštění díky příliš vysoké úrovni mezd a ti dříve dobrovolně nezaměstnaní, které vyšší mzdová sazba motivuje k hledání práce.
DL
SL
w w1 zaměstna nedobrovolně ní nezaměstnaní
wE
dobrovolně nezaměstnaní
E zaměstnaní
Ld
dobrovolně nezaměstnaní
LE
Ls
• Jedná se o cenový práh, popsaný v mikroekonomii.
L
DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI • Ekonomické dopady nezaměstnanosti: firmám klesají zisky, domácnostem důchody. Následkem toho klesají jejich výdaje další pokles zisků firem a mnohdy i další propouštění a další pokles výdajů. • Firmy i domácnosti odvádějí méně peněz do státního rozpočtu zároveň rostou výdaje na transferové platby. • Sociální dopady nezaměstnanosti: týká se zejména dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 6 event. 12 měsíců). Následkem je rezignace, frustrace a často i kriminalita nebo alkoholismus. Dále ztráta pracovních návyků a kvalifikace. • Sociální dopady nezaměstnanosti často vedou ke vzniku dodatečných nákladů pro společnost – na léčení alkoholiků, prevenci kriminality, boj s extrémismem a podobně.
PHILLIPSOVA KŘIVKA • Phillipsova křivka nám dává do souvislosti inflaci a nezaměstnanost. • Původní Phillipsova křivka zachycovala negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mzdovou inflací - při vysoké míře nezaměstnanosti jsou lidé ochotni pracovat i za nižší mzdu, při nízké míře nezaměstnanosti, musí firmy pro přilákání dodatečné pracovní síly mzdy zvýšit. Pokud je ekonomika na svém potenciálu, pak je nezaměstnanost na své přirozené úrovni a míra mzdové inflace je nulová - přirozená míra nezaměstnanosti, neakceleruje inflaci. • Následně byla mzdová inflace nahrazena inflací cenovou, tedy mírou změny všeobecné cenové hladiny - firmy rostoucí mzdy promítnou do cen a mzdová inflace je následována inflací cenovou. K růstu cen nedochází je-li růst mezd podložen růstem produktivity práce.
KRÁTKODOBÁ PHILLIPSOVA KŘIVKA • Zachycuje substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti (stejně jako u původní mzdové Phillipsovy křivky) - vyšší míra inflace znamená nižší míru nezaměstnanosti a naopak. • Průsečík křivky s horizontální osou představuje přirozenou míru nezaměstnansoti. Pokles nezaměstnanosti pod tuto úroveň vede k akceleraci inflace.
π(%)
u (%)
• Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností platí jen v krátkém období.
DLOUHODOBÁ PHILLIPSOVA KŘIVKA • Pokus o snížení nezaměstnanost pod její přirozenou míru - posun po krátkodobé Phillipsově křivce (SPC1) směrem do bodu B. • Dlouhodobě se produkt vrátí na potenciál a nezaměstnanost na přirozenou úroveň. • Ek. subjekty ale zaznamenaly zvýšenou míru inflace a mění svá očekávání - vzniká setrvačná inflace a celá krátkodobá Phillipsova křivka se posune nahoru na SPC2 (bod C).
LPC π(%)
B
C A u*
SPC2 SPC1
u (%)
• Při dalším pokusu o překročení potenciálu se bude situace opakovat nezaměstnanost se vrátní na přirozenou úroveň, ale vždy při vyšší míře inflace.
DLOUHODOBÁ PHILLIPSOVA KŘIVKA • Tak jako produkt dlouhodobě směřuje ke svému potenciálu, nezávisle na úrovni cenové hladiny, tak nezaměstnanost dlouhodobě směřuje ke své přirozené úrovni, nezávisle na míře inflace. • Souvislost úrovně produktu a nezaměstnanosti: nezaměstnanost je na své přirozené míře, je-li produkt na úrovni potenciálu. Pokles produktu znamená růst nezaměstnanosti a naopak (Okunův zákon). Růst produktu přes potenciál (pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň) je krátkodobě možný, ale vždy za cenu zvýšení cenové hladiny - toto zvýšení je trvalé. Opakované snahy o dosažení vyššího produktu než je potenciální, a nižší míry nezaměstnanosti, než je přirozená, vedou k akceleraci inflace. • Pomocí Phillipsovy křivky lze vyjádřit totéž, co modelem AS-AD, jen jiným způsobem:
PHILLIPSOVA KŘIVKA A MODEL AS-AD LPC
LAS
π(%) P
AD1
AD2
SAS2 SAS1 C B
B
A
C A
u*
SPC2 SPC1
u (%)
Y*
YB
Y
• Tyto modely se tedy navzájem velmi vhodně doplňují. V obou případech jsme dospěli k závěru, že dlouhodobá rovnováha je zcela nezávislá na úrovni cenové hladiny, respektive míře inflace. To se projevuje vertikálním sklonem obou dlouhodobých křivek (LPC a LAS).
LITERATURA • BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. • PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. • SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-2050590-3.
• SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST
