MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
PODSTATA PLATEBNÍ BILANCE • Žádná ekonomika neexistuje ve vakuu - ekonomiky jsou navzájem propojeny obchodními a majetkovými vztahy. • Statistické zachycení pohybů zboží, služeb a kapitálu přes hranice států je úkolem platební bilance. • Jedná se o „systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období.“ (Pavelka 2010, s. 182) • Rezident = ekonomický subjekt, který má hlavní centrum zájmu ve sledované ekonomice - obyvatelé dané země, kteří zde žijí déle než jeden rok, právnické osoby, které mají na jejím území své sídlo a samozřejmě příslušná vláda a její instituce.
BILANČNÍ PRINCIP • Princip platební blance je podobný účetní rozvaze – místo aktiv a pasiv má platební bilance kreditní a debetní položky. • Kreditní položka = přeshraniční transakce, která vede k toku peněz do dané ekonomiky. Zejména se jedná o export zboží a služeb a import kapitálu. • Debetní položka = přeshraniční transakce, která vede k toku peněz ven z dané ekonomiky. Patří sem zejména import zboží a služeb a export kapitálu.
• Převažují-li kreditní položky hovoříme o přebytku, v případě převahy debetních položek je platební bilance ve schodku.
BILANČNÍ PRINCIP • Krátkodobě je vyrovnávacím mechanismem změna devizových rezerv – při deficitu p. bilance ekonomika v cizí měně více platí, než jí ze zahraničí dostává to vede ke snížení jejích devizových rezerv. • Dlouhodobě dochází k vyrovnání p. bilance třemi mechanismy: • Měnový mechanismus: při dlouhodobém deficitu, musí ekonomka získávat cizí měny pro platby za import - domácí měna oslabuje, to vede k růstu exportu a poklesu importu. • Důchodový mechanismus: pokud dovoz převyšuje vývoz, pak ekonomické subjekty financují zahraniční produkci místo té domácí. Produkt klesá a s ním i import, to přispívá k vyrovnání p. bilance. • Cenový mechanismus: při vysokém podílu importu na výdajích domácích ek. subjektů, se domácím výrobcům hromadí zásoby dojde k poklesu domácí cenové hladiny. Nižší ceny přilákají spotřebitele zpět k domácí produkci a zároveň podpoří export.
ČLENĚNÍ PLATEBNÍ BILANCE • Platební bilanci členíme na jednotlivé účty: • BĚŽNÝ ÚČET • Obchodní bilance (export a import statků). • Bilance služeb (export a import služeb – například výdaje turistů či poplatky za patenty a práva). • Bilance výnosů (mzdy, dividendy, úroky a podobně). • Běžné převody (například příspěvky mezinárodním organizacím).
• KAPITÁLOVÝ ÚČET (kapitálové transfery, například odpuštění dluhů). • FINANČNÍ ÚČET • Přímé zahraniční investice (dávají podíl na řízení firmy, minimálně desetiprocentní podíl na základním jmění firmy). • Portfoliové investice (méně než desetiprocentní podíl na základním jmění firmy). • Ostatní investice (bankovní vklady, úvěry a podobně).
• SALDO CHYB A OPOMENUTÍ (statistické a metodické nedokonalosti). • ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV (zahraniční měny či zlato v držení centrální banky).
BĚŽNÝ ÚČET • Nejvýznamnější položkou běžného účtu je obchodní bilance, neboli přehled importu a exportu z hlediska peněžních toků – ovlivňují ho tyto faktory: • nominální měnový kurs - znehodnocení domácí měny vede k růstu exportu a k poklesu importu – platí při splnění Marshall-Lernerovy podmínky,
• domácí a zahraniční cenová hladina a jejich změny - dražší domácí produkce je pro spotřebitele méně žádoucí, • změny zahraniční produkce - pokud v zahraničí roste HDP, část zvýšených výdajů ekonomických subjektů jde i na zboží z dovozu, • preference spotřebitelů - hrají roli zejména při srovnatelných cenách, ale někteří spotřebitelé se podle nich řídí bez ohledu na cenu, • překážky zahraničního obchodu (cla, kvóty a podobně) – clo může negativně ovlivnit cenu, kvóty mohou objem dovozu striktně omezit.
FINANČNÍ ÚČET • Důležitou součástí finančního účtu jsou přímé zahraniční investice - ty jsou ovlivněny například investičními pobídkami domácí vlády, výrobními náklady v dané zemi, daňovými podmínkami a podobně. • Ostatní části finančního účtu platební bilance závisí zejména na úrokovém diferenciálu, tedy na rozdílu mezi domácí a zahraniční úrokovou sazbou. Dalším důležitým faktorem je měnový kurs, který ovlivňuje míru výnosnosti. • Příliv zahraničních investic může dále vést k růstu exportu a tedy k dalšímu zlepšení salda platební bilance. Zahraniční firmy podnikající na území dané ekonomiky však budou vyprodukovaný zisk posílat mateřským firmám do zahraničí a to se v platební bilanci projeví jako debetní položka.
VLIV SALDA P. BILANCE NA MĚNOVÝ KURS • Pro stanovení měnového kursu měny je podstatná poptávka po dané měně a její nabídka – buď ovlivňují výši kursu přímo, nebo mohou přimět centrální banku ke změně administrativně stanoveného kursu. • Poptávku po měně tvoří domácí exportéři a zahraniční investoři v domácí ekonomice - kreditní položky platební bilance. • Nabídku dané měny tvoří domácí importéři a také domácí investoři, realizující své investice v zahraničí - debetní položky platební bilance. • Pokud tedy převažují kreditní položky - zvýšená poptávka po měně povede za jinak stejných okolností, k jejímu zhodnocení. Pokud by převažovaly položky debetní - vlivem zvýšené nabídky bude domácí měna oslabovat. Saldo platební bilance má tedy vliv na měnový kurs.
VLIV MĚNOVÉHO KURSU NA SALDO P. BILANCE • Znehodnocení domácí měny vede, při splnění Marshall-Lernerovy podmínky, k poklesu importu a k růstu exportu. • Uvažujme výchozí měnový kurs 10 Kč za jedno euro. Český výrobek, který na domácím trhu stojí 100 Kč se tak bude v Německu prodávat za 10 eur.
• Pokud pak česká koruna posílí na 5 Kč za euro, cena tohoto výrobku v Německu bude nyní 20 eur - vyšší cena odradí část německých zákazníků a export klesne. • Německý výrobek za 10 euro se při původním kursu prodával v České republice za 100 Kč a nyní bude stát 50 Kč. Tento výrobek se stane žádanějším a bude se více dovážet. • V případě znehodnocení koruny bude situace opačná. Při splnění MarshallLernerovy podmínky, povede znehodnocení koruny k růstu českého exportu a poklesu importu ze zahraničí.
J KŘIVKA • Pozitivní efekt znehodnocení měny není okamžitý. • Roli hrají cenové elasticity domácí a zahraniční poptávky krátkodobá poptávka je méně elastická, než dlouhodobá. • Ekonomické subjekty potřebují určitý čas, aby na změnu ceny reagovaly – díky tomu vzniká jev, který můžeme vyjádřit pomocí takzvané J křivky.
Čistý export
J - křivka
NX>0
NX=0 Čas NX<0
J KŘIVKA • křivka zobrazuje změny hodnoty čistého exportu v čase, po znehodnocení domácí měny. • Ihned po znehodnocení domácí měny se hodnota čistého exportu snižuje – běžný účet platební bilance se propadá do stále většího schodku. Důvodem je krátkodobá nepružnost zahraniční poptávky po domácím zboží. • Také u importu zůstává objem krátkodobě fixní. V delším časovém úseku ekonomické subjekty na změnu reagují a relativně dražší import nahradí levnější domácí produkcí. Krátkodobě se však mění hodnota importu - vzroste hodnota dříve uzavřených smluv o vývozu domácího zboží do zahraničí – saldo platební bilance se zhoršuje. • V krátkém období není Marshall-Lernerova podmínka splněna. Dlouhodobě se však začne saldo obchodí bilance zlepšovat.
VZTAH PLATEBNÍ BILANCE A MĚN. KURSU • Kreditní položky platební bilance generují poptávku po měně. Debetní položky pak generují nabídku dané měny. • Pokud převažují kreditní položky, zvýšená poptávka po měně způsobí její posílení, pokud převažují položky debetní – zvýšená nabídka měny způsobí její oslabení. • Posílení domácí měny má za předpokladu splnění Marshall-Lernerovy podmínky negativní vliv na export a pozitivní na import – saldo platební bilance se zhoršuje. • Oslabení domácí měny vede za předpokladu splnění MarshallLernerovy podmínky ke snížení importu a zvýšení exportu – saldo platelbní bilance se zlepšuje • Vztah platební bilance a měnového kursu je tedy vzájemný.
LITERATURA • BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. • DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5. • PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-554. • SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
• SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST
