7. PODLAHY I. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
7. 1 VLASTNOSTI PODLAH
Podlahy jako konstrukce uložené buď na vrchní ploše upravené zeminy nebo na podkladní vrstvě, popř. na stropní konstrukci musí mít kvalitní pochůzný povrch a se svými technickými vlastnostmi musí vyhovovat požadavkům provozu. Vlastnosti lze rozdělit do následujících skupin:
I. Mechanické: a) odolnost proti opotřebení (obrusnost): vliv na trvanlivost podlahy a její hygienické a vzhledové vlastnosti b) odolnost proti nárazu: zajišťuje se u podlah, kde je předpoklad nárazu při provozu c) pevnost v tlaku: je rozdílná podle druhu provozu d) pevnost v tahu za ohybu: vyžaduje se u dlažeb a mazanin více namáhaných e) odolnost proti soustředěnému zatížení: uplatňuje se v provozech se značně rozdílným lokálním namáháním
f) odolnost vůči dynamickému namáhání: je reakcí na otřesy, opakovaná namáhání a statické účinky proměnné s časem g) skluznost: bezpečnost chůze závislá na tvrdosti a měkkosti použitého materiálu, je-li povrch suchý, mokrý či zvlhlý a ovšem také na druhu podrážky, kola vozíku apod. h) pružnost: je dána hodnotou přetvoření v oblasti pružné deformace i) odolnost proti vysokým teplotám: požadavek se vyskytuje v hutích, válcovnách atd. Teploty mohou dosahovat 200°C, v ojedinělých případech až 600°C j) odolnost proti mrazu: vyžaduje se u podlah vystaveným stálým či střídavým teplotám pod bodem mrazu k) nejiskřivost: vyžaduje se u skladů hořlavin, výbušnin a podobných provozů l) tvrdost: má důležitý význam při pojezdu kolových vozidel (nutno respektovat v průmyslových provozech)
II. Fyzikální: a) hmotnost: má vliv na konstrukci stropu. Na hmotnosti je závislá zvukoizolační schopnost stropu; b) tepelný odpor: v místnostech s trvalejším pobytem osob se klade na podlahu požadavek daný ČSN 730540-2; c) tepelná jímavost: některé podlahy odnímají značné množství tepla (betonové a teracové mazaniny). Vyvolávají nepříjemný pocit při teplotě ≤ 17°C. Teplota povrchu je závislá na průteplivosti podlahoviny, na jejím specifickém teple, hmotnosti, teplotě vzduchu těsně nad podlahou a není-li vzduch ve výši nohou v pohybu. Podmínky dobré pohody lze zlepšit kobercovými povlaky a zamezením průvanu nebo teplým obutím; d) nasákavost: d1) podlahy nasákavé………...přes 12 % d2) podlahy málo nasákavé …3 až 12 % d3) podlahy nenasákavé ……..do 3 % ………….
7. 2 DĚLENÍ PODLAH 1) Podle materiálu rozeznáváme: A) Dřevěné: vyráběné ze dřeva nebo dřevní hmoty – prkenné, – fošnové, – vlysové, – parketové, – mozaikové, – třískové, – dřevovláknité, – korkové, – plovoucí: a) laminátové b) dřevěné vícevrstvé (třívrstvé)
B) Dlažby: 1) podle umístění: a) vnitřní, b) vnější 2) podle materiálu: – dřevěné (ze špalíků), – z cihel, – keramické, – betonové – teracové, – xylolitové, – anhydritové, – pryžové, – z přírodních kamenů, – mozaikové, – z kovových desek
C) Mazaniny, potěry a stěrky: jsou celistvé podlahy beze spár prováděné pěchováním, válcováním, litím nebo stíráním přímo na místě. Mohou být: – betonové, – teracové, – plastbetonové, – cementové, – asfaltové, – xylolitové, – anhydritové, – hliněné – zřídka se používá, – sádrové – zřídka se používá
D) Podlahové povlaky: jsou podlahoviny malé tloušťky, které se kladou jako ochranné krytí podlah. Podle druhu použitých hmot a technologie kladení jsou to: – linolea: a) korková, b) papírová, c) přírodní (lněný olej, přírodní pryskyřice, juta, korek) – např. Marmoleum, – povlaky z pryže a PVC, – stěrky na bázi plastů – běžně PVAc, polyester, epoxid, – kobercové povlaky celoplošné (pokud jsou součástí vybavení objektu), – stříkané polyuretanové povlaky (např. tartan pro sport. účely: stříkaná vrstva na pryžovém podkladu)
E) Zvláštní podlahy: – skleněné dlaždice pro sklobeton, – roštové povlaky plechové či mřížovinové, – roštové konstrukce ocelové, – umělé travnaté plochy s polypropylenovým nebo polyetylenovým vlasem
2) Dělení podlah podle hmotnosti: – velmi lehké: do 520 kg.m-2, – lehké: do 100 kg.m-2, – normální: do 170 kg.m-2, – těžké: do 250 kg.m-2, – velmi těžké: nad 250 kg.m-2
3) Dělení podlah podle hořlavosti: – hořlavé: nášlapná vrstva po zapálení hoří i po oddálení plamene, – nesnadno hořlavé: nášlapná vrstva působením přímého plamene hoří, ale po oddálení plamene se hoření zastavuje – nehořlavé: nášlapná vrstva nehoří ani se nezapálí působením přímého plamene 4) Dělení podlah podle konstrukčního řešení: – jednovrstvé: jen z nášlapné vrstvy přímo na podklad – vícevrstvé: a) normální: ze 2 nebo více vrstev, b) plovoucí: s vysokým akustickým účinkem 5) Dělení podlah podle tepelných účinků: – tepelně izolační: zajišťují min.90 % hodnoty tepelného odporu daného ČSN, – z hlediska tepelné izolace neúčinné
6)Dělení podlah podle způsobu provedení
7) Dělení podlah podle provozního zatížení: – lehké provozy: do 15 MPa – normální provozy: do 35 MPa – středně těžké provozy: do 100 MPa – těžké provozy: do 500 MPa – velmi těžké provozy: nad 500 Mpa 8) Podlahy mohou být prováděny na tyto podklady: – stropní nosnou konstrukci, – betonovou nebo jinou vhodnou mazaninu, – podkladní prefabrikáty, – betonovou, cihelnou a podobnou dlažbu, – zpevňující vrstvu štěrku, štětu nebo makadamu, – upravený terén, který se zhutňuje na požadovanou únosnost
7. 3 TYPIZAČNÍ A KONSTRUKČNÍ ZÁSADY Podlahy jsou navrženy v tloušťkách 20,50,100 a 150 mm. Z hlediska modulového vztahu k ostatním konstrukcím se uvažují podlahy 20 mm tlusté jako by měly tloušťku nulovou. Podlahy pro bytové a občanské stavby jsou řešeny převážně jako podlahy plovoucí – tj. že jsou od konstrukce stropu i od přiléhajících stěn odděleny zvukově izolačním i vložkami. Bezespará povrchová vrstva může být položena na podkladním betonu buď bez separace nebo s oddělující fólií.
DĚKUJI ZA POZORNOST
