VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu. Cykloturistika na Vysočině. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu

Cykloturistika na Vysočině Bakalářská práce

Autor: Eva Štěrbová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2010

Anotace Tato práce je zaměřena na zhodnocení cykloturistiky na Vysočině, úrovně její propagace a možnosti nabídky služeb cykloturistům. V teoretické části se zabývám cyklistikou a cykloturistikou obecně, vysvětlením některých pojmů, statistickým přehledem a způsobům financování cykloturistiky. V praktické části se nachází popis jednotlivých měst kraje Vysočina a jejich nabídky pro cykloturisty, vyhodnocení dotazníků o znalosti této nabídky z pohledu informačních center a organizace zabývající se řízením cykloturistiky.

Klíčová slova Cykloturistika, cyklotrasa, cyklostezka, intravilán, extravilán, dotace, organizace, propagace, výzkum

Annotation Thiswork is focused on the estimation of cycling in the Highlands, the level of promotion and opportunities offer of services for cyclists. The theoterical part deals with general cycling, some explanation of terms, statistical tables and methods of financing cycling. In the practical part is description of each towns of region Highlands and theirs offer for cyclists, an evaluation of questionnaire about knowledge of this offer in terms of information centers and organizations dealing with the management of cycling.

Key words Cycling, cycle trace, cycle path, urban area, rural area, grant, organization, promoting, research

1

Děkuji tímto Ing. Ivě Navrkalové, mé vedoucí práce, za odborné vedení při tvorbě mé bakalářské práce a za její cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům turistických informačních center na Vysočině za vyplnění dotazníků a poskytnutí informací.

2

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

3

Obsah 1 2 3

Úvod ......................................................................................................................... 5 Cíl práce.................................................................................................................... 6 Teoretická část .......................................................................................................... 7 3.1 Historie ........................................................................................................ 7 3.2 Cykloturistika .............................................................................................. 7 3.3 Značení cyklotras a cyklostezek ................................................................. 8 3.4 Práva a povinnosti cyklistů ....................................................................... 11 3.5 Statistický přehled cyklostezek v ČR........................................................ 11 3.6 Typy kol .................................................................................................... 12 3.7 Vybavení kola a cyklisty ........................................................................... 13 3.8 Křížem krážem Vysočinou na kole ........................................................... 15 3.9 Cyklista Vysočiny ..................................................................................... 15 3.10 Cyklisté vítáni ......................................................................................... 16 3.11 Financování ............................................................................................. 18 3.12 Stěžejní projekty pro kraj Vysočina ........................................................ 25

4

Praktická část .......................................................................................................... 27 4.1 Města Vysočiny a úroveň propagace cykloturistiky ................................. 27 4.2 Dotazník pro turistická informační centra ................................................ 44 4.3 Organizace zabývající se cykloturistikou na Vysočině............................. 55 4.4 Internetové portály zabývající se cykloturistikou ..................................... 57

5

Závěr ....................................................................................................................... 62

4

1 Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala, protože mi je cykloturistika velice blízká. Tuto, v poslední době se velice rozvíjející, formu cestovního ruchu, považuji za jeden z nejlepších způsobů trávení aktivní dovolené. Na Vysočinu jsem se zaměřila z toho důvodu, že se jedná o můj rodný kraj a ráda bych čtenáře seznámila s možnostmi, které může pro cykloturisty nabídnout. Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy v oblasti Českomoravské vrchoviny. Díky své strategické poloze, krásné přírodě – na území kraje se nachází dvě chráněné krajinné oblasti – ale také díky historickým, přírodním a kulturním památkám – najdeme zde hned tři památky zapsané na seznamu UNESCO – je tento kraj hojně navštěvován a také velmi oblíben. Cykloturisty je vyhledáván především pro rozmanitost terénu a poněkud náročnější trasy, co se výškového profilu týče. V teoretické části bych chtěla čtenáře seznámit s několika základními pojmy a údaji ohledně cykloturistiky a cyklistiky obecně. Na začátku bych chtěla především objasnit rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou, který, jak zjistíme v druhé části práce, stále činní spoustu potíží a nedorozumění. Dále se zde objeví popis typů kol, které je možno vidět na trhu, práva a povinnosti cyklistů jakožto účastníků silničního provozu a pomocí čísel a graf čtenáři ukážu, jak je na tom náš kraj v porovnání s ostatními kraji co do četnosti a délky značených cyklotras a cyklostezek. Představím zde také soutěže a akce, které pořádá kraj Vysočina, jakožto propagační nástroj s cílem prezentovat se jako kraj vhodný pro cykloturistiku. V závěru teoretické části se zaměřuji na systém financování cykloturistiky pomocí dotací a příspěvků. V praktické části provedu pomocí dotazníků výzkum na informačních centrech na Vysočině, s cílem zjistit, jaké znalosti mají zaměstnanci těchto institucí o stavu nabídky pro cykloturistiku v jejich městě. Na základě došlých vyplněných dotazníků dále provedu průzkum nabídky samotných měst. Zaměřím se především na oficiální stránky měst a propagaci cykloturistiky na těchto webových stránkách. Další částí bude hodnocení internetových portálů, které se zaměřují na nabídku cyklovýletů a mapování značených cyklotras. Poslední částí bude představení nejdůležitějších organizací, které se zabývají cykloturistikou na Vysočině.

5

2 Cíl práce Cílem této práce je popsat základní pojmy týkající se cykloturistiky, kterými se zabývám v teoretické části a seznámit čtenáře s možnostmi, které jsou pro tuto formu cestovního ruchu na Vysočině nabízeny. V praktické části je prvním hlavním úkolem prostudovat oficiální stránky měst a zjistit, jaké služby jsou nabízeny pro cyklisty v daném městě a prostudovat mapy jednotlivých regionů a dozvědět se, jaká je nabídka značených cyklotras v dané oblasti. Druhým úkolem je zpracovat dotazníky, které zodpovídali zaměstnanci informačních center na Vysočině.

6

3 Teoretická část 3.1 Historie Vznik cykloturistiky a cyklistiky vůbec je nutno připsat vynálezu kola. Vynález kola jako takového pochází z doby asi před 5000 lety. „Historie jízdního kola začíná 12. 1. 1818, kdy Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn přihlásil jako patent své řiditelné běhací kolo, které bylo později na jeho počest pojmenováno „drezína“.“ (Konopka, 2006, str. 14) Vývoj kola dále pokračoval. Byly vynalezeny šlapací kliky, které byly přidělány na předním kole. Kolu se říkalo „kostitřas“ protože bylo vyrobeno ze dřeva a jízda byla dosti nepohodlná. Pařížan Pierre Michaux ho vylepšil tím, že přední kolo osamostatnil a připojil k němu malé zadní kolečko, čímž vznikl velociped. „V roce 1888 John Kemp Starley sestrojil bicykl Rover, na němž se průměr předního kola blížil zadnímu a pohonem byly pedály, kliky, řetěz a ozubená kola. Dalším mezníkem vývoje bylo použití pneumatiky plněné vzduchem, které vynalezl roku 1890 John Boyd Dunlop.“ (Makeš, 2002, str. 5) Od té doby se jízdní kola stále zlepšovala až do dnešní podoby. S rozvojem cyklistiky a cykloturistiky vznikaly nové typy kol a lepší a kvalitnější vybavení.

3.2 Cykloturistika Cykloturistika je jednou z forem cestovního ruchu. V poslední době se stává velmi oblíbeným způsobem trávení dovolené. „Od 90. let je cykloturistika jednou z nejvyhledávanějších aktivit.“ (Halada, 2007, str. 7) Každý alespoň jednou za svůj život jel někdy na kole, což se o mnoho jiných sportech říci nedá. Když se to jednou naučíme, už to nikdy nezapomeneme. Cykloturistika je velice populární díky tomu, že se dostaneme do přírody jako u pěší turistiky ale díky větší rychlosti toho více uvidíme. Je šetrná k přírodě a dovoluje nám poznávat krásy okolo sebe.

7

„Nesporné klady cykloturistiky jsou v tom, že nám umožňuje rozšiřovat cestovatelské možnosti. Nejsme vázáni na jízdní řády a na nutnost vrátit se včas k daleko zaparkovanému autu.“ (Makeš, 2002, str. 20) Nevýhodou jsou velké náklady investované do vybavení pro cykloturistiku. Tyto náklady se nám ale nesčetněkrát vrátí díky zážitkům a radosti z jízdy.

3.3 Značení cyklotras a cyklostezek 3.3.1 Cyklotrasa Vede po silnicích, drobných místních a účelových komunikacích. Pro označení se používají tři základní cykloznačky - návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Mají žlutou barvu, aby byly dobře viditelné. Umísťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. [8]

Obrázek č. 1 Směrová tabulka

Cykloturistická stezka Opouští silnice s automobilovým provozem a vede přírodou a terénem, většinou po horší polní či lesní cestě. Je vyznačena pásovými značkami, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Je to podobné značení jako u tras pěších, liší se ale větší velikostí a menší četností umístění. Pásové značení je doplněno směrovkami, které mají žlutý podklad, dva řádky textu a v záhlaví napsáno „Cyklotrasa KČT č. …“[8] Je společná pro cyklisty i pro pěší turisty.

8

Obrázek č. 2 Cykloturistická značka

Obrázek č. 3 Cykloturistická směrovka

3.3.2 Cyklostezka Jedná se o pozemní komunikaci nebo její jízdní pás, které jsou vyhrazené dopravní značkou pro jízdu na kole. Jsou označeny kulatou dopravní značkou C 8a s modrým podkladem a symbolem bílého kola. Na cyklostezce jsou přesně vymezené prostory pohybu pro cyklisty, které jsou vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením. Takto značená stezka slouží pouze pro cyklisty jezdce na in-line bruslích nebo v zimě pro lyžaře. Motorová vozidla a motocykly sem nesmějí. Pokud je cyklostezka vedena souběžně se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku použít. Od silnice bývá oddělena buď obrubníkem, zelení, nebo jen vodorovným značením. Povrch je zpravidla zpevněný, používá se asfalt nebo dlažba. Velkou výhodou je především bezpečnost, nedochází zde ke kontaktu s automobily. V místech, kde dochází ke křižování cyklostezky s komunikací, je vybudován buď přejezd pro cyklisty, nebo je cyklista dopravním značením vyzván, aby sesedl z kola. „Šířka cyklistického pásu pro obousměrný provoz je 300 cm, šířku zpevněné části lze redukovat až na 200 cm s tím, že v místě bočních bezpečnostních odstupů již není provedeno zpevnění. Z hlediska jejího zvýraznění a zvýšení bezpečnosti provozu je účelné její barevné odlišení (červenou barvou).“ [8]

Obrázek č. 4 Dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“

9

Nedělená stezka pro pěší a cyklisty „Společná stezka pro chodce a cyklisty, obousměrná, nedělená – vyznačená dopravní značkou C 9a. Nejmenší šířka stezky je doporučována 300 cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném místě nezbytný prostor 100 cm pro cyklistu, 2 x 75 cm pro pěší a zbývajících 50 cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších.“ [8]

Obrázek č. 5 Dopravní značka C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty“

Dělená stezka pro pěší a cyklisty „Společná stezka pro chodce a cyklisty, značena dopravní značkou C 10a, je obousměrná, předělena vodorovným dopravním značením. Minimální šířka stezky je 400 cm, navrhované dělení 200 cm + 200 cm. V případě, že je navrhována cyklistická trasa jako dvě jednostranné stezky vyznačené na chodnících po obou stranách komunikace, je doporučena jako minimální šířka cyklistického pruhu 100 cm, existujeli pravděpodobnost zvýšeného využívání jednosměrné stezky i k jízdě v protisměru, je navrhováno zohlednit tento předpoklad návrhem šířky jízdního pruhu v šířce 160 cm.“ [8]

Obrázek č. 6 Dopravní značka C 10a „Stezka pro chodce a cyklisty“

10

3.4 Práva a povinnosti cyklistů Základním právním předpisem, upravujícím práva a povinnosti účastníka silničního provozu, je zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích. Cyklisté jsou účastníci silničního provozu se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. Cyklisté musí jezdit při pravém kraji vozovky, jednotlivě za sebou, nesmí jezdit po chodníku a stezce vyhrazené pro chodce. Pokud je stezka společná pro chodce a cyklisty, musí cyklista jezdit vpravo a nesmí ohrozit chodce. Cyklista mladší 18 let musí používat ochrannou přilbu. Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu. Na přechodu pro chodce musí kolo vést, nesmí na něm jet. Nesmí před jízdou ani během jízdy požít alkoholické nápoje ani jiné omamné látky. (3, str. 126)

3.5 Statistický přehled cyklostezek v ČR Přehled je zaměřen na zmapování extravilánu a cest, které propojují obce. „K 1. 1. 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1.601 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty (v intravilánu jich je 821 km a v extravilánu 780 km). Z toho bylo 221 km vybudováno v roce 2009. Oproti roku 2008 je to nárůst o 16%.“ [9, str. 5] Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se nachází na území hlavního města Prahy – 168 km, dále ve Zlínském kraji – 166 km a na třetím místě se umístil Olomoucký kraj se 158 km cyklostezek. S celkovou délkou cyklostezek nad 100 km je dohromady osm krajů. Vysočina má cca 42 km cyklostezek a nachází se na 13. místě. Nově vybudovaných cyklostezek v rámci krajů bylo v roce 2009 nejvíce ve Zlínském kraji, a to 52,9 km, což je 23,9 % z celkové délky zrealizovaných cyklostezek, na druhém místě je Olomoucký kraj s 27,3 km (12,3 %) a na třetím místě Pardubický kraj s 20,6 km (9,3 %). Vysočina se nachází na 6. místě se 17,4 km (7,9 %), a to zejména díky realizaci části projektu Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Rabbs.

11

Vyjádřeno procentuelním rozdílem mezi počtem kilometrů v roce 2009 a k 1. 1. 2010, jednoznačně vyhrává kraj Vysočina s 68,7 %, druhý je Zlínský kraj s 46,8 % a na třetím místě je Karlovarský kraj s 33,5 %. [9, str. 5]

Graf č. 1 Délka cyklostezek v jednotlivých krajích před rokem 2009 a k 1. 1. 2010 [9, str. 8]

3.6 Typy kol Při výběru kola, bychom si měli prvně položit otázku, kde budeme nejčastěji jezdit a jaké kolo je k této jízdě vhodné. Každý typ kola se hodí na jiný způsob jízdy. Výběr kola jistě také ovlivní cena. Platí zde pravidlo, že čím vyšší cena tím větší kvalita. Dražší kolo je o poznání lehčí, snáze ovladatelnější, jízda je příjemnější a kolo je také bezpečnější.

3.6.1 Silniční kolo Nejstarší a nejklasičtější typ kola. „Hlavními znaky tohoto kola jsou řídítka – berany, se svisle upevněnými brzdami a velikost kol (ráfků) 28 palců. Úzké ráfky a tenké gumy zajišťují minimální valivý odpor, uchopení řídítek vede jezdce k aerodynamickému posedu.“ (Halada, 2007, str. 12) Vzhledem ke své rychlosti a lehkosti je ideální na hladké asfaltové povrchy. Těžko se s ním jezdí mimo pevné cesty, hrozí píchnutí, rám je tuhý a jezdec cítí každou nerovnost a ani stabilita kola není příliš velká. Silniční kolo preferují vyznavači sportovní a rychlé jízdy. 12

3.6.2 Horské kolo (Mountain bike – MTB) „Charakteristická pro tento typ kola je robustní konstrukce rámu, menší průměr kol – 26 palců a široký plášť s výrazným vzorkem. Je o poznání těžší než kolo silniční, hmotnost se pohybuje okolo 12 – 14 kg. (Lišková, 2004 str. 12) Má velké rozpětí převodů – 3 talíře vpředu, 6-9 pastorků vzadu.“ (Halada, 2007, str. 12) Horské kolo mívá odpružené vidlice, buď jen přední vidlici, nebo i zadní a rám. Celoodpružené kolo se na cykloturistiku moc nehodí. Horské kolo se nehodí na dlouhé vyjížďky po silnicích. Široké pláště a velký valivý odpor pneumatik musíme překonávat daleko větší silou. Je ideálním kolem do terénu.

3.6.3 Trekové kolo (Trekkingové kolo) „Sportovní varianta – krosové; Ve variantě s blatníky, světly a nosiči – city-bike“ (Halada, 2007, str. 13) Tento typ kola je kompromis mezi kolem silničním a horským. „Rám není tak robustní jako u horského kola, průměr kola je 27-28 palců, převody jsou jako na horském kole. Pláště jsou užší než u horského, ale širší než u silničního kola a mají méně hrubý vzorek než horská kola.“ (Lišková, 2004, str. 13) Usnadňuje to jízdu na silnici a lze s ním jezdit i na nezpevněném povrchu. Do těžkého terénu se ale nehodí. Tento typ je nejvhodnější pro cykloturistiku a díky možnosti zavěšení různých tašek pod rám, sedlo nebo na řidítka se hodí i na několika denní túry.

3.7 Vybavení kola a cyklisty Vzhledem k stále více se rozrůstající populaci cyklistů, je stále více potřeba klást důraz na jejich bezpečnost. Je velmi důležité si uvědomit, že i cyklisté jsou účastníky silničního provozu a je tedy nutné dodržovat zákon o silničním provozu. Cyklisté jsou při jízdě na pozemních komunikacích ohroženi nejvíce, protože nejsou ničím chráněni. Měli by tedy dbát na předepsaná vybavení a předejít tím zbytečným úrazům nebo v horším případě smrti.

13

Při vyjížďkách na kole se občas nelze vyhnout jízdě po silnici a kontaktu s automobily. Je potřeba se na to náležitě připravit, protože kolize s autem je nejčastější a nejvážnější příčinou nehody. Cyklista by měl být vybaven povinnými a doporučenými ochrannými prostředky, mezi něž patří: přilba, viditelné označení/osvětlení, rukavice, brýle, oblečení, obuv.

3.7.1 Přilba Jedna z nejdůležitějších částí vybavení každého cyklisty. „Zákon 411/2005 Sb. od 1. července 2006

nařizuje povinné nošení

přileb na pozemních

komunikacích

pro cyklisty do 18 let. Všechny cyklistické přilby prodávané v České republice musí plnit normu ČSN EN 1078 a tato informace má být vyznačena na přilbě.“ [10] Velice důležité je vybrat si správně padnoucí helmu. Přilba musí perfektně sedět, nikde by neměla být volná ani tlačit. K tomu pomáhají polohovatelné řemínky pod bradou a kolečko vzadu na helmě, pomocí kterého se přilba přizpůsobí obvodu hlavy. Přilba by měla být lehká, aby svou váhou nezatěžovala krční páteř cyklisty a měla by mít odvětrávání.

3.7.2 Viditelné označení/osvětlení První pravidlo, které by zde mělo platit, je „vidět a být viděn“. Cyklisté jsou ze zákona povinni za tmy a snížené viditelnosti svítit. Mít kolo vybavené jen povinnou výbavou – přední bílou odrazkou, zadní červenou odrazkou a oranžovými odrazkami na pedálech a v paprscích kol – tedy nestačí. Kolo by mělo být vybaveno i bílým světlem vepředu a červeným stálým nebo blikajícím světlem vzadu. Reflexní proužky, které mohou být nalepeny na kole nebo na oblečení, zvyšují bezpečnost cyklistů na silnicích.

3.7.3 Oblečení Vhodné cyklistické oblečení je nezbytné pro příjemný zážitek z jízdy. Prvním vrstvou je spodní prádlo. Nejvhodnější je termoprádlo, které odvádí pot z těla a chrání nás před pocitem chladu a vlhka. Další vrstvu tvoří cyklistické dresy a kalhoty. Jsou prodyšné

14

a udržují tělo v teple. Dresy jsou vybaveny praktickými kapsami na zádech. Kalhoty mají speciální vycpávku a tím zabraňují nepříjemným otlakům od sedla. Poslední vrstvou je ochranné oblečení proti nepřízni počasí.

3.8 Křížem krážem Vysočinou na kole Tento projekt na podporu turistiky pořádá pro veřejnost příspěvková organizace Vysočina Tourism ve spolupráci s Českým rozhlasem Region. Akce je určena pro všechny, kteří rádi jezdí na kole a rádi poznávají nová místa. Je to také ideální způsob jak aktivním způsobem strávit svou dovolenou a navíc poznat zajímavá a krásná místa Vysočiny. Celé putování je rozděleno do 8 etap – jedna etapa jeden den. Každý účastník se může připojit i odpojit kdy a kde chce, nebo projet trasu celou. Průměrný počet najetých kilometrů za den je cca 50, může se tedy zapojit kdokoli i rodiny s dětmi. Během cesty je navštíveno mnoho zajímavých měst Vysočiny – Jihlava, Telč, Třebíč, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou atd., historických památek nebo turistických atraktivit. Akce má za sebou dva úspěšné roky trvání a předpokládá se, že se letos bude konat zase. Přesné informace zatím nejsou zveřejněny. [11] Trasy vedou i městy, která jsou zapojena do soutěže „Cyklista Vysočiny“ je tedy možné tyto dvě soutěže propojit.

3.9 Cyklista Vysočiny 1. fáze soutěže – V první fázi, 1. června až 31. srpna, probíhá přihlášení a registrace účastníků do soutěže (do konce července) a cyklovýlety do vybraných měst a obcí regionu Vysočina (do konce srpna). Seznam měst a obcí, které jsou kontrolními místy, je uveden na registrační kartě soutěžícího. Aby byla absolvovaná trasa účastníkovi do soutěže započtena, musí si nechat potvrdit v kontrolních místech start a cíl ujeté trasy ve své registrační kartě. Na této registrační kartě musí mít každý účastník potvrzeno pouze jedno výchozí razítko. Teprve po doplnění razítka v cílové stanici lze obdržet další startovací razítko. Při potvrzení musí být účastník osobně přítomen. Trasy není možné opakovat.[12]

15

2. fáze soutěže – Druhou fází je finálový závod, který se koná v září. Zúčastnit se mohou pouze zaregistrovaní účastníci, kteří ujeli v 1. fázi minimálně 50 km. Závodníci absolvují dovednostní disciplíny a finálový závod po stanovené trase. Každý ze závodníků si přináší do finálového závodu body, které získá za ujeté kilometry v 1. fázi. Samotný závod se skládá z 2 částí – závod na čas a kontroly: poskytnutí první pomoci, správné vybavení kola, test z pravidel silničního provozu, jízda zručnosti v časovém limitu.

3.10 Cyklisté vítáni Projekt Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který má cyklistům usnadnit výběr stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Tento systém certifikace zavedla v roce 2006 brněnská Nadace partnerství za účelem poskytování kvalitních služeb pro cyklisty. Každé zařízení, které se chce prokazovat touto certifikací, musí splnit určité podmínky. Tyto podmínky jsou přísně kontrolovány, jak před obdržením loga, tak i během jeho vlastnění. Zabraňuje se tím znekvalitnění služeb poskytovaných cyklistům. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Povinná kritéria pro ubytovací zařízení – hotely, penziony, priváty a chaty 1. Možnost ubytování na jednu noc. 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (jogurt, müsli, ovoce). 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje. 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol. 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol. 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola. 7. Lékárnička. 8. Informační tabule Cyklisté vítáni.

16

Povinná kritéria pro stravovací zařízení – restaurace, vinařské sklepy, pivnice 1. Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva. 2. V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků. 3. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel. 4. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol. 5. Informační tabule Cyklisté vítáni. Povinná kritéria pro kempy – chatové osady, kempy 1. Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty. 2. Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině. 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků. 4. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol. 5. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje. 6. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol. 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola. 8. Lékárnička. 9. Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty. Kritéria pro turistické cíle – hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky 1. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel. 2. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol. 3. Informační tabule Cyklisté vítáni. Všechna certifikovaná zařízení musí kromě základních požadavků a povinných kritérií splňovat ještě doplňková kritéria. Ubytovací a stravovací zařízení musí splňovat minimálně tři kritéria, turistické cíle minimálně dvě kritéria.

17

Jsou to např. možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, prodej cyklistických a turistických map okolí, poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, atd. [13] Na Vysočině se může logem „Cyklisté vítáni“ pyšnit dohromady 77 zařízení. Z toho 45 ubytovacích zařízení, 25 stravovacích zařízení, 6 turistických cílů a 1 kemp. Neznamená to ale bohužel, že by na Vysočině bylo 77 objektů označeno tímto logem. Některá ubytovací a stravovací zařízení pod záštitou jednoho loga v rámci hotelu.

Obrázek č. 7 Logo Cyklisté vítáni

3.11 Financování Cykloturistika je financována z několika úrovní. 1. Státní úroveň – Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond dopravní infrastruktury 2. Regionální úroveň – Regionální program Jihovýchod 3. Krajská úroveň – Kraj Vysočina, Fond Vysočiny 4. Obce

3.11.1 Státní úroveň Ministerstvo pro místní rozvoj Podporou cyklistiky se v rámci ministerstva pro místní rozvoj zabývá program: Podpora obnovy venkova

18

Cykloturistika v tomto programu spadá pod Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci Budou podporovány akce s výstupy sloužícími převážně dětem a mládeži, na jejichž výběru a přípravě se děti a mládež prokazatelně podíleli. Pro tuto práci je prioritní tato akce: -

rekonstrukce nebo vybudování zařízení pro volnočasové aktivity – hřiště, klubovny, cyklostezky, bruslařské dráhy, naučné stezky, apod.

Dotace je poskytována až do výše 70% skutečně vynaložených uznatelných nákladů. Dolní limit dotace na jednu akci činí 50 tis. Kč. Horní limit dotace na jednu akci činí 300 tis. Kč. [14] V kraji Vysočina bylo v roce 2009 evidováno 37 žádostí o dotaci v dotačním titulu 2, schváleno jich bylo 14. Bohužel ani jedna žádost se netýkala rekonstrukce nebo vybudování nové cyklostezky nebo cyklotrasy. V roce 2010 bylo schváleno 24 projektů, s celkově přispěnou dotací 5 838 000 Kč, bohužel opět ani jeden projekt se netýkal cyklistiky. Z ministerstva pro místní rozvoj tedy bohužel na rozvoj cyklistiky v kraji Vysočina nešla ani jedna dotace.

Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury byl zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. „Státní fond dopravní infrastruktury poprvé přispěl na výstavbu cyklostezek v roce 2001 ve výši pouhých 12 mil. Kč a podpořil tím 7 akcí. Od té doby se příspěvky začaly navyšovat. V roce 2005 bylo téměř 90 mil. Kč podpořeno 30 projektů. V roce 2006 bylo na realizaci 44 projektů vynaloženo 107 mil. Kč. V roce 2007 poskytl fond příspěvek na

19

36 akcí v limitní výši 114 mil. Kč. V roce 2008 bylo z rozpočtu SFDI financováno 68 akcí týkajících se výstavby a údržby cyklistických stezek ve výši 259,748 mil. Kč. Celkem tak bylo v letech 2001–2008 podpořeno 242 akcí ve výši 671,731 mil. Kč. V roce 2009 byly z rozpočtu podpořeny cyklostezky ve výši 436,059 mil. Kč.“ (Martínek, 2009, str. 1) V rozpočtu na rok 2010 je na poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek stanoveno vynaložit 190 milionů Kč.

Graf č. 2 Příspěvky z rozpočtu SFDI na výstavbu a údržbu cyklistických stezek [15]

Pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek v roce 2010 Finanční příspěvek lze poskytnout pouze na výstavbu a údržbu cyklistické stezky. Z rozpočtu SFDI pro rok 2010 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 75% skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v roce 2010. Příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky strukturálních fondů EU.

20

Tabulka č. 1 Přehled zaslaných žádostí v roce 2008 a 2009

Rok

Počet zaslaných žádostí

2008

47

2009

53

Celkové náklady (v Náklady v daném roce Požadavek tis. Kč)

(v tis. Kč)

330 506,49

276 110,25

589 054,33

(v tis. Kč)

161 465,08

234 589,39

Tabulka č. 2 Přehled schválených žádostí v roce 2008 a 2009

Počet schválených žádostí

Náklady v daném

Uznatelné náklady v

Limitní příspěvek

Výborem SFDI

roce (v tis. Kč)

daném roce (v tis. Kč)

(v tis. Kč)

2008

39

228 371,02

179 430,55

107 770

2009

47

502 027,50

416 696,48

178 629

Rok

V roce 2008 byla v rámci kraji podaná a dne 12. 6. 2008 schválená jedna žádost o dotaci. Jednalo se o projekt: Rozvoj cyklodopravy v Jihlavě – II. etapa, žadatelem bylo Statutární město Jihlava. Náklady na tento projekt činily 8 046 350 Kč, uznatelné náklady v roce 2008 byly 7 260 990 Kč, limitní příspěvek na tento projekt byl 4 356 000 Kč. V roce 2009 byly zaslány dvě žádosti o dotaci a obě dvě žádosti byly dne 27. 5. 2009 schváleny. Jedná se o projekty: 1. Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs (0. etapa – úsek 1, 2, 6, 1. etapa – úsek 2 a 7) žadatel DSO Jihlava-Třebíč-Raabs. Náklady v roce 2009 činily 33 852 930 Kč, uznatelné náklady v roce 2009 byly 33 693 980 Kč, limitní příspěvek byl 8 423 000 Kč.

21

2. Rekonstrukce cyklostezky Velké Meziříčí – Mostiště jako součásti dálkové cyklotrasy „Mlynářská stezka“ 2. Etapa, žadatelem bylo město Velké Meziříčí. Náklady v roce 2009 činily 3 756 550 Kč, uznatelné náklady v roce 2009 byly 3 640 460 Kč, limitní příspěvek byl 2 366 000 Kč.

3.11.2 Regionální úroveň ROP Jihovýchod Regionální operační program Jihovýchod má v programovém období 2007–2013 k dispozici přibližně 704 mil. eur. Finance budou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a rozvoje měst a venkova. Při dostatečném množství kvalitních projektů získá region soudržnosti každý rok od Evropské unie 2,8 miliard korun, což je 6x více než činily finanční prostředky ze SROPu v předchozím programovém období. Cykloturistikou se v ROP Jihovýchod zabývají 2 prioritní osy – Dostupnost dopravy a Rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy Do této oblasti je z fondů EU vyčleněno 345 mil. eur, což je 49% ROP JV. Oblast podpory 1.4. Cyklostezky, bezbariérové křižovatky – Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu Hlavním cílem této oblasti podpory je vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech. -

výstavba a technické zhodnocení cyklostezek v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací s vyloučením automobilové dopravy

22

-

v intravilánu bude podporována výstavba a technické zhodnocení cyklostezek s dopravním značením C 8a, C 8b a C 10a, C 10b

-

v extravilánu bude podporována i výstavba a technické zhodnocení cyklostezek s dopravním značením C 9a, C 9b a řešení kolizních míst

Příspěvek ERDF (85% celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast podpory 17,96 mil. eur. Zbývající část 15% bude hrazena z národních veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování. Celková alokace na tuto oblast podpory (ERDF a národní a veřejné zdroje) činí 21,3 mil. eur. [16]

Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Do této oblasti je z fondů EU vyčleněno 134 mil. eur, což je 19% ROP JV. Oblast podpory 2.1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Hlavním cílem v této oblasti podpory je zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. Projekty na které je možné žádat dotace: -

značení a úpravy cyklotras (netvořících komunikace II. a III. třídy)

-

výstavba a technické zhodnocení turistických tras a stezek pro pěší a lyžaře, naučných stezek včetně doplňkového zařízení – např. cyklistický parkoviště, odpočívadla, úschovny kol, apod.

Příspěvek ERDF (85% celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast podpory 121,12 mil. eur. Zbývající část 15% bude hrazena z národních veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování. Celková alokace na tuto oblast podpory (ERDF a národní a veřejné zdroje) činí 142,49 mil. eur. [17] V rámci tohoto programu bylo ke dni 3. 2. 2010 schváleno 25 dotací, z toho jedna se týká cykloturistiky – Podpora cykloturistiky v Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko. Dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod přes 1,46 miliardy korun, schválené ke dni 17. 3. 2010, podpoří dalších 48 investičních projektů v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina. Jedná se hlavně o projekty z oblastí dopravní infrastruktury,

23

veřejné hromadné dopravy, budování nových cyklostezek, infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoje krajských měst. „Na Vysočině je celkovými dotacemi 600 milionů korun podpořeno 15 projektů. Síť cyklostezek na Vysočině se rozšíří díky dotacím dosahujícím téměř 119 milionů korun českých. Po první etapě, kdy bylo s podporou dotací ROP JV vybudováno prvních deset úseků regionální Cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs o celkové délce 16 km, získalo sdružení obcí dalších 77,5 milionů korun českých na dokončení kontinuální cyklostezky na českém území výstavbou dalších deseti úseků cyklostezky o celkové délce přibližně 18 km. Dále získala Přibyslav 41 milionovou dotaci na výstavbu cyklostezky do Sázavy, která povede přímo po drážním tělese zrušené výletní železnice atraktivním prostředím horního toku řeky Sázavy.“ [18]

3.11.3 Krajská úroveň Kraj Vysočina – Fond Vysočiny Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočiny. Rada kraje Vysočiny od roku 2002 pravidelně každý rok uvolňuje finanční prostředky na údržbu a obnovu více než 2.300 kilometrů značených cyklistických tras. V letošním roce kraj uvolnil částku 150 tisíc korun. Tato částka bude použita na odstranění zjištěných závad a to především na doplnění chybějících nebo poškozených prvků dopravního značení. O tuto údržbu se za symbolickou odměnu starají členové Klubu českých turistů.

3.11.4 Obce Města a obce každý rok ve svém rozpočtu uvolňují určitou částku na rekonstrukci, nové značení, údržbu nebo realizaci cyklotras. Jedná se buď o jednotlivé obce, nebo svazky

24

obcí, které se na financování podílí. Výše podílu se určuje počtem obyvatel. Obec s nejmenším počtem obyvatel přispívá nejmenší částkou.

3.12 Stěžejní projekty pro kraj Vysočina Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs Cílem tohoto projektu je vybudovat kontinuální cyklostezku vedoucí z Jihlavy do rakouského Raabsu an der Thaya. Celková délka cyklostezky je 120 km. Prvotním plánem bylo pouze spojení dvou důležitých měst na Vysočině Jihlavy a Třebíče, později se ale přistoupilo na myšlenku na mezinárodní projekt a propojení naší cyklostezky s cyklostezkou v Rakousku. Trasa vede z Jihlavy přes Luka nad Jihlavou, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Jemnice až na hranice s Rakouskem, kde se v obci Dešná napojuje na síť rakouských cyklostezek a pokračuje do Raabsu. V roce 2007 vznikl Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Členy toho svazku jsou obce, které se nacházejí na trase stezky – Jihlava, Malý Beranov, Kamenice, Bítovčice, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Brtnice, Chlum, Bransouze, Červená Lhota, Přibyslavice, Petrovice u Třebíče Mastník, Třebíč, Kojetice na Moravě, Horní Újezd, Šebkovice, Lesůňky, Blatnice, Moravské Budějovice, Lomy, Jemnice, Dešná, Rančířov, Hluboká, Jaroměřice nad Rokytnou, Číhalín. Cyklostezka je realizována za podpory Státního fondu dopravní infrastruktury, Strukturálních fondů EU a rozpočtu obcí na trase. Náklady na celý projekt, včetně nákladů na projekt a stavební dozor, činí kolem 70 milionů Kč. Stavební část z toho tvoří 58 milionů Kč. Náklady jsou převážně kryty dotacemi Evropské unie. [19] Symbolickým poklepáním na základní kámen cyklostezky, za účasti zástupců téměř všech obcí na trase, zástupců významných institucí a dodavatele stavby, začala dne 18. června 2009 v 16:00 hodin v Křižíkově ulici v Jihlavě stavba cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs. V 1. etapě stavby šlo zejména o úpravy neprůjezdných úseků v délce 17 km. Stavební práce byly hotovy v prosinci roku 2009. V březnu tohoto roku probíhalo značení a 25. dubna 2010 v 11:00 byla cyklostezka v Jihlavě slavnostně otevřena. Projekt bude pokračovat i v dalších letech, kdy svazek obcí bude usilovat

25

o zvýšení komfortu trasy. Další pokračování cyklostezky se bude realizovat v Třebíči. „Městu Třebíč byla schválena dotace ve výši 4 mil. Kč na výstavbu přibližně 4 km uvnitř města. Jde o nové úseky v Libušině údolí a dále směrem na Slavickou cestu. Realizace této etapy se očekává v letech 2010-2011.“ [20]

Mlynářská stezka Mlynářská stezka je nadregionální tematická cyklotrasa. Hlavním motivem této trasy je historie mlynářství. Svým zaměřením a rozsahem je tato trasa ojedinělým projektem v České republice. Celková délka trasy je 185 km a vede přes území dvou českých krajů – Vysočina a Jihomoravský kraj – až na území Dolního Rakouska. Trasa začíná v Novém Městě na Moravě, dál vede přes Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Moravský Krumlov a Znojmo. Tento projekt se začal realizovat v roce 2003, za účelem přiblížení historie a zajímavostí spojených s mlynářstvím v České republice. Trasa byla otevřena v roce 2006. Na trase se nachází celkem 48 mlýnů – 30 jich je v kraji Vysočina a 18 v Jihomoravském kraji. Většina z nich je v soukromém vlastnictví původních majitelů a někteří z nich si nepřejí být prezentováni. Jinde je možno mlýn navštívit a podívat se třeba i na původní zařízení. Trasa je rozdělena do 11 úseků. Jednotlivé úseky nejsou moc náročné, je tedy možno jich pár spojit do jednoho výletu. [21]

26

4 Praktická část 4.1 Města Vysočiny a úroveň propagace cykloturistiky Cykloturistika se stává velice populární formou trávení aktivní dovolené a Vysočina je pro ni ideální cíl. Krásné prostředí poskytuje mnoho nádherných cyklotras. Místní terén se svým výškovým profilem se mnohdy může zdát poněkud náročnější – proto se to tu ale také nazývá vrchovina – ale o to je jízda rozmanitější a zajímavější. V této části práce bych chtěla porovnat a shrnout nabídku poskytovaných služeb pro cyklisty v jednotlivých městech Vysočiny. Města, která jsou popsána níže, jsem zpracovávala na základě došlých dotazníku z turistických informačních center. Seznam došlých dotazníků z obeslaných turistických informačních center se shoduje s posuzovanými městy. Při zpracovávání měst jsem se zaměřila především na hodnocení oficiálních webových stránek měst, hlavně jakou pozornost zde věnují cykloturistice. Je mi známo, že ne všude tuto část propagace má na starosti město, ale vzala jsem to z pohledu běžného turisty. Při výběru města, které se rozhodnou navštívit jistě většina zaměří svou pozornost na oficiální webové stránky, za účelem zjistit, co je ve městě zajímavého a jaké jsou zde možnosti. Stupně hodnocení Dobré – nabídka cyklotras; cyklostezka; cykloservis; půjčovna kol; zařízení s certifikací; Průměrné – nabídka cyklotras; cyklostezka; cykloservis; organizace zabývající se cykloturistikou; Slabé – nabídka cyklotras; cykloservis U každého stupně může max. jedno kritérium chybět a jedno být zaměněno za jiné.

27

Bystřice nad Pernštejnem O nabídce cykloturistiky se na oficiálních webových stránkách města nedozvíme bohužel nic. Na stránkách je pouze zmínka, že se v Bystřici nad Pernštejnem nachází Cyklistický spolek Bystřice. Co je ale náplní tohoto spolku se zde bohužel nedozvíme. Najdeme zde ale odkaz na Turistické informace. Zde si můžeme najít tipy na výlety na kolech. Na hlavní stránce je brožura, kde najdeme přesný popis těchto cyklotras, fotografie zajímavých míst po cestě, podrobnosti o těchto místech a mapu, kde je znázorněn výškový profil cyklotrasy. Dohromady je zde nabídnuto 8 tipů na výlet na kole. Na těchto stránkách najdeme ještě další brožury a letáky, kde jsou nabídnuty různé cyklotrasy a zajímavá místa v mikroregionu Bystřicko. Všechny letáky, brožury a mapy, které najdeme na těchto stránkách, je možno zakoupit v Turistickém informačním centru v Bystřici nad Pernštejnem. Co se týká doprovodných služeb pro cyklisty má Bystřice nad Pernštejnem jistě co nabídnout. Ve městě se nachází dvě prodejny s cyklistickými potřebami, které nabízí i servis kol. Půjčovna kol zde není. Celkově 5 turistických zařízení (ubytovací a stravovací zařízení a turistický cíl) přímo ve městě vlastní certifikaci Cyklisté vítáni. Tuto oblast hodnotím průměrně. Není zde cyklostezka, ale nachází se zde objekty s certifikací. Mohu tedy jen doporučit. Oficiální stránky města

www.bystricenp.cz

Turistické informace

www.info.bystricenp.cz

Humpolec Na oficiálních webových stránkách města není o cykloturistice bohužel žádná zmínka. Informační centrum je zde součástí Městského kulturního a informačního střediska Humpolec. Podařilo se mi ale zjistit, že v okolí Humpolce jsou zmapované minimálně 3 cyklotrasy a nachází se zde obchod s cyklistickými potřebami a jízdními koly. Je tedy možné, v případě nějakého problému s kolem, využít služeb obchodu. Půjčovna kol se v Humpolci nenachází. Mapy a tištěné materiály jsou k dispozici na informačním 28

středisku. Výhodou vzhledem k cykloturistice je, že cyklisti mohou v okolí Humpolce využít služeb certifikovaného zařízení – Ekofarma Křišťan v Milotičkách. Je to ideální souhra jak strávit dovolenou šetrným způsobem k prostředí a poznat krásy Humpolecka. V Humpolci se o propagaci cykloturistiky stará Klub českých turistů. Tuto oblast hodnotím slabším průměrem, nenachází se zde cyklostezka a nabídka cyklotras je velmi slabá. Oficiální stránky města

www.mesto-humpolec.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

KČT Humpolec

Chotěboř Město Chotěboř se na svých oficiálních webových stránkách cykloturistikou nezabývá. Nepodařilo se mi najít žádný odkaz ani zmínku. Cykloturistikou se zabývají až na stránkách informačního centra, které je v tomto městě příspěvkovou organizací a na které lze najít odkaz na hlavní webové stránce města. Zde najdeme odkaz na cyklotrasy a tipy na výlety. Okolí města Chotěboř je velice bohaté na cyklotrasy. Návštěvník těchto stránek zde najde popisky mnoha cyklotras. Bohužel nejsou přiloženy mapy, ale podle popisu a značení jistě nebude obtížné najít správnou trasu. V případě problémů, nabízejí mapy na Informačním centru. Chotěboří a jejím okolím procházejí také některé dálkové trasy – Z Chotěboře pod Pražský orloj (125 km), Z Chotěboře do Krkonoš (162 km), Jihlavskými vrchy (175 km), Pražská trasa (250 km) a další. V Chotěboři se také nachází jeden servis a půjčovna kol. Celkově bych hodnotila Chotěboř průměrně. Není zde sice cyklostezka ani žádná organizace zabývající se cykloturistikou, ale nachází se zde půjčovna kol. Značených cyklotras nabízí tato oblast několik a vzhledem ke své poloze na samé hranici Chráněné krajinné oblasti Železné hory je zde nádherná příroda a ideální podmínky k trávení dovolené na kolech. Tuto oblast mohu doporučit. Oficiální stránky města

www.chotebor.cz/

29

Jemnice Zjistit, zda je tato oblast vhodná pro cyklisty a zda se tu vůbec cykloturistikou zabývají, bylo opravdu obtížné. Na oficiálních webových stránkách města není ani jeden odkaz, jelikož turistické informační centrum zde není součástí městského úřadu. Nějaké informace se dají zjistit až na stránkách TIC. Velkou výhodou pro město Jemnice z hlediska cykloturistiky je ten, že zde staví cyklobus jedoucí po lince České Budějovice – Znojmo. Je tedy možné se sem z těchto oblastí bez problémů dopravit s kolem. V Jemnici se nachází cykloservis, půjčovna kol v této oblasti bohužel není. Nabídka značených tras je velice malá. Jemnicí prochází nově otevřená Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Veškeré tištěné materiály ohledně cykloturistiky a mapy jsou k dispozici na Informačním středisku, které je držitelem certifikace Cyklisté Vítáni. O pořádání sportovních akcí se zde stará Agentura Free Time Jemnice, o. s. Město Jemnice hodnotím průměrně. Zázemí je zde pro cykloturisty sice dobré, ale nevyhovující je nabídka značených tras. Velká nevýhoda je také to, že se příliš mnoho nevěnují propagaci této formy cestovního ruchu. Oficiální stránky města

www.mesto-jemnice.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

Agentura Free Time Jemnice, o. s., www.aft.jemnice.cz

Jihlava Statutární město kraje Vysočina nabízí obrovské množství využití a skvělé zázemí pro cykloturistiku. V okolí města se nachází mnoho značených cyklotras. V Jihlavě začíná nedávno otevřená cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs (120 km), dále dálková cyklotrasa Jihlava – Český Těšín (350 km) a prochází jí Českomoravská stezka (370 km). Ve městě také najdeme velké množství cyklostezek, které ulehčují pohyb cyklistům ve městě, např. trasa B05 I. Pod Školou – ČMÚ (600 m), trasa Business hotel – Pražský most (1.300 m), trasa R04 (3,4 km), G04 podjezd Havlíčkova (120 m) a R01 Telečská – Pístov (1.026 m).

30

Veškeré informační materiály a mapy jsou k dispozici na Turistickém informačním centru v Jihlavě. Půjčovna kol se ve městě nenachází, ale je možno si zapůjčit kolo v turistickém zařízení Mlýnhotel 1 a 2, které najdeme ve Vílánci, cca 7 km od Jihlavy. Toto ubytovací a stravovací zařízení je také majitelem certifikace Cyklisté vítáni. V Jihlavě se nachází několik prodejem s cyklistickými potřebami, kde je v případě nějaké poruchy možnost využití cykloservisu. Protože je Jihlava krajským městem, má zde sídlo mnoho institucí zabývající cykloturistikou. Sídlí zde např. Klub českých turistů, který má v Jihlavě hned 4 odbory. Tato organizace se stará o značení cyklistických tras, o jejich údržbu, pořádá zájezdy, cyklovýlety a sportovní akce pro veřejnost. Dalšími organizacemi jsou ý svazek obcí Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs, který vznikl za účelem vybudování této cyklostezky a Vysočina Tourism, která má sídlo v Jihlavě a stará se o propagaci kraje v oblasti cestovního ruchu. Jihlava poskytuje vše, co cykloturista potřebuje – krásné okolí, památky, zajímavá místa, velké množství značených cyklotras, doprovodné služby a cyklostezky pro bezpečný pohyb po městě. Celkově hodnotím dobře Oficiální stránky města

www.jihlava.cz

Organizace zabývající se cykloturistikou

KČT Tesla Jihlava, KČT Sokol Bedřichov

Jihlava, KČT Čeřínek Jihlava, KČT VHT Jihlava Dobrovolné sdružení obcí Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs VysočinaTourism www.vysocinatourism.cz

Ledeč nad Sázavou Na oficiálních webových stránkách města ani informačního centra, které je pod záštitou města, jsem bohužel nenašla žádnou zmínku o cykloturistice. Jsou zde tipy na výlety, ale jedná se pouze o pěší turistiku a památky. Cyklotrasy se ve městě a okolí nachází, ale na stránkách města nelze najít mapy ani popis. Cyklostezka zde není žádná. Tištěné materiály a mapy jsou pro zájemce poskytovány na Informačním centru. Městem prochází Posázavská trasa (245 km), která kopíruje řeku Sázavu po celém toku. 31

Půjčovna kol v tomto městě není ale je zde možno využít služeb prodejny jízdních kol a cyklistických potřeb, která zajišťuje i cykloservis. Pro tuto oblast bych doporučila zlepšit propagaci a více nabídek na trávení aktivní dovolené. Hodnotím slabě. Oficiální stránky města

www.ledecns.cz

Luka nad Jihlavou Luka nad Jihlavou je malý městys v okrese Jihlava. Okolí města a údolí řeky Jihlavy je jak stvořené pro cyklovýlety. V okolí se nachází několik značených cyklotras a vede tudy Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Půjčovna kol ani cykloservis se v této obci nenachází. Stejně tak i nějaké zařízení s oficiální certifikací. Bližší informace o trasách a zajímavých místech je možno obdržet na informačním středisku. Opět bych doporučovala zlepšit propagaci a nabídku služeb pro cyklisty. Vzhledem k tomu, že zde prochází nově otevřená Cyklostezka J-T-R, je možno předpokládat, že bude toto město hojně navštěvováno a je potřeba se tomuto zájmu přizpůsobit. Hodnotím slabě. Oficiální stránky města

www.lukanadjihlavou.cz

Moravské Budějovice Na oficiálních webových stránkách města se nachází odkaz na cyklistiku. Otevřou se ale stránky místní skupiny, která se stará o bikepark. Cykloturistiky se to tedy moc netýká. Po zadání hesla do vyhledávače se zobrazí nabídka cyklotras v okolí. Moravské Budějovice, vzhledem ke své výborné lokalitě mezi Českomoravskou vrchovinou a Jevišovickou pahorkatinou, má výborné předpoklady pro cykloturistiku. V okolí města je mnoho značených cyklotras, které zavedou cyklisty do nepříliš vzdálených měst (např. Telč, Třebíč), kde mohou obdivovat různé památky. Moravskými Budějovicemi prochází Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs.

32

Ve městě se nachází jak půjčovna kol tak i cykloservis. Služby pro cyklisty jsou zde tedy také na dobré úrovni. Organizace zabývající se cykloturistikou se zde s největší pravděpodobností nenachází. Informace, tištěné materiály, propagační letáky a mapy jsou k dispozici na Turistickém informačním centru v Moravských Budějovicích. Celkově hodnotím tuto oblast průměrně. Není zde cyklostezka ani organizace věnující se cykloturistice, ale lze využít služeb půjčovny kol. Cyklotras je v okolí Moravských Budějovic velké množství, služby pro cyklisty jsou zde také na dobré úrovni. Oficiální stránky města

www.mbudejovice.cz

Náměšť nad Oslavou V Náměšti nad Oslavou se cykloturistikou zabývá nezisková organizace – Bikeklub Sokolisti TJ Sokol Náměšť nad Oslavou. Tato organizace pořádá různé cyklistické akce, zájezdy a výlety. Přidat se k nim může kdokoli, kdo má rád zábavu a sport, hlavně jízdu na kole. Na svých webových stránkách zveřejňují pořádané akce a každý se může těchto akcí zúčastnit. Jedná se např. o Náměšťský cyklomaraton, Náměšťský drtikol (orientační závod dvojic na kole), Sprint Downhill a Sprint Uphill. Další organizací je Klub českých turistů Náměšť nad Oslavou, který pořádá výlety a zájezdy. Cyklotras je v okolí Náměště několik. Regionem prochází i tematické trasy jako je např. Mlynářská stezka, Energetická stezka a naučná Templářská stezka. Půjčovna kol ve městě není, servis kol zajišťuje prodejna s jízdními potřebami. V Náměšti nad Oslavou se nenachází žádné zařízení s certifikací Cyklisté vítáni. Oblast hodnotím průměrně. Doporučila bych lepší propagaci různých tras a tipů na výlety. Oficiální stránky města

www.namestnosl.cz

Organizace věnující se cykloturistice

www.sokolisti.org KČT Náměšť nad Oslavou

Nové Město na Moravě Na oficiálních webových stránkách města najdeme přímo odkaz na cykloturistiku. Dostaneme se tím na podrobný popis dálkové cyklotrasy, která vede přes Nové Město 33

na Moravě. Jedná se o cyklotrasu Jeseník – Znojmo. Další nadregionání stezka, která v Novém městě na Moravě začíná je Mlynářská stezka. V okolí Nového Města najdeme přes 200 km krásných cyklotras, které nás provedou Žďárskými vrchy a okolím Nového Města na Moravě. Cyklotrasy vedou jak po polních a lesních cestách tak i po asfaltce a jsou vhodné po všechny typy kol. Je zde také vybudována jedna cyklostezka, dlouhá 0,8 km, která vede mezi Novým Městem na Moravě a vesnicí Pohledec. Doprovodné služby pro cyklisty ve městě zajišťuje půjčovna kol a prodejna jízdních kol a cyklistických potřeb, kde zajišťují i servis kol. Přímo v Novém Městě na Moravě se nachází ubytovací zařízení s certifikací Cyklisté vítáni – Turistická chata Studnice. V Novém Městě na Moravě je také několik organizací, které se zabývají cykloturistikou. Je to například CK Nomád, která organizuje cyklozájezdy jak do zahraničí, tak po České Republice, Mikroregion Novoměstsko a samo Nové Město na Moravě. Mapy a tištěné materiály ohledně cykloturistiky jsou k dispozici na informačních střediscích celého regionu. Oblast Nového Města na Moravě hodnotím velice dobře. Jsou zde nabídnuty veškeré služeb zaměřené na cyklisty, mnoho značených cyklotras, cyklostezka a celková organizace cykloturistiky je zde na velice dobré úrovni. Oficiální stránky města

www.nmnm.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

CK Nomád, www.nomad.cz Mikroregion Novoměstsko www.novomestsko.cz

Pelhřimov Na oficiálních webových stránkách města se o cykloturistice nedozvíme bohužel nic. Najdeme zde ale odkaz na Informační server města Pelhřimov, jehož hlavním cílem je poskytovat informace turistům. Zde najdeme základní informace o městě, co je možné ve městě vidět a navštívit, ale hlavně zde najdeme tipy na výlety. Jsou zde popsány různé cyklotrasy. Chybí zde bohužel mapy cyklotras, ty jsou ale k dispozici na Turistickém informačním centru v Pelhřimově. Pelhřimov se nachází na okraji

34

Českomoravské vrchoviny, jsou zde tedy ideální podmínky pro trávení dovolené na kolech – krásná příroda, zajímavá místa, mnoho památek. Zázemí pro cykloturisty je v Pelhřimově také na dobré úrovni. Nachází se zde 3 cykloservisy, které jsou umístěny v prodejnách s cyklistickými potřebami a také půjčovna kol. V Pelhřimovském kraji se nachází 5 turistických zařízení, které vlastní certifikaci Cyklisté vítáni. Cykloturistikou se zde zabývá Klub českých turistů Pelhřimov. Celkově hodnotím tuto oblast dobře. Je zde několik značených cyklotras, krásné okolí a dobré zázemí pro cyklisty. Oficiální stránky města

www.mupe.cz

Stránky Informačního serveru pro turisty

www.pelhrimovsko.cz

Organizace věnující se cykloturistice

KČT Pelhřimov

Počátky V okolí Počátek je několik značených cyklotras. Na oficiálních webových stránkách města najdeme odkazy na tipy na výlety a zajímavá místa v okolí s uvedením, jak vzdálené jsou od Počátek. Zázemí pro cykloturisty tu není žádné. Nenachází se zde cykloprodejna, cykloservis ani půjčovna kol. Mapy okolí města je možno zakoupit na Informačním středisku v Počátkách, ale tato oblast není cykloturisty příliš vyhledávána. Zázemí pro cykloturistiku je zde na velice nízké úrovni. Hodnotím slabě, nenachází se zde nic ze základního zázemí pro cyklisty. Oficiální stránky města

www.pocatky.cz

Polná O propagaci cykloturistiky se zde stará Infocentrum Polná, které je součástí městského úřadu. Odkaz najdeme na oficiálních webových stránkách města, kde žádnou zmínku o cykloturistice nenalezneme. Mikroregion Polensko nabízí omezenou nabídku cyklotras. Jedná se ale o oblast, kde je cykloturistika zatím ve vývinu a není tedy o ní takový zájem. Mnoho cykloturistů tuto oblast k trávení své dovolené nevyhledává. Nejsou zde

35

ani žádné doprovodné služby pro cyklisty. Mapy a letáky se značenými cyklotrasami v okolí Polné je možno zakoupit v Informačním centru v Polné. Nachází se zde ale jedna organizace, která se snaží cykloturistiku propagovat – Klub českých turistů. Pořádají výlety a zájezdy jak po Vysočině a České republice, tak i zájezdy do zahraničí. Tato oblast má dobrý potencionál vhledem k lokalitě, krásnému okolí a množství památek. Není zde bohužel ale velká nabídka značených cyklotras a zázemí pro cyklisty. Hodnotím slabě. Oficiální stránky města

www.mesto-polna.cz

Infocentrum Polná

www.infocentrumpolna.cz

Organizace věnující se cykloturistice

KČT Polná

Přibyslav Město Přibyslav nemá moc velký potenciál z hlediska cykloturistiky. Nachází se zde pouze pár cyklotras. Je zde prodejna jízdních kol, cyklodoplňků a náhradních dílů. V Přibyslavi je jedna organizace zabývající se cykloturistikou – Cykloklub Posázaví (dříve Cykloklub Přibyslav). Členy jsou obyvatelé Přibyslavi a Havlíčskobrodska. Pořádají různé závody a výlety. Výletů a závodů se může zúčastnit kdokoli. Toto malé městečko v okrese Havlíčkův Brod by si jistě, se svými památkami, zajímavými místy a jistě krásnou krajinou, zasloužilo větší pozornost a lepší propagaci. Tuto oblast i přes slabou nabídku cyklotras hodnotím průměrně. Oficiální stránky města

www.pribyslav.cz

Organizace věnující se cykloturistice

Cykloklub Posázaví, www.ckposazavi.net

Světlá nad Sázavou V okolí města se nachází několik krásných cyklotras. Na oficiálních webových stránkách města najdeme tipy na výlety pro cykloturisty, kteří by chtěli poznat krásy Světlé nad Sázavou. Městem prochází také jedna dálková cyklotrasa – Posázavská cyklotrasa (245 km). Cyklostezka se zde žádná nenachází. Půjčovna kol ve městě není, 36

je zde ale cykloservis. Ve městě, ani v blízkém okolí, není žádný objekt vlastnící certifikaci Cyklisté vítáni. Tištěné materiály a mapy jsou k dispozici na informačním středisku. Podporu cykloturistiky a pořádání cyklovýletů a závodů zde má v kompetenci Občanské sdružení Melechov a Klub českých turistů Světlá nad Sázavou. Celkově hodnotím tuto oblast průměrně. Je zde možno navštívit památky a různé kulturní akce, poznat krásnou krajinu a příjemně si užít dovolenou. Oficiální stránky města

www.svetlans.cz

Organizace věnující se cykloturistice

www.melechov.cz KČT Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou

Telč Město Telč je velice oblíbeným místem pro cykloturisty. Na oficiálních webových stránkách najdeme odkaz na stránky, kde je zobrazen seznam všeho, co mikroregion Telčsko cyklistům nabízí. V okolí Telče se nachází obrovské množství značených cyklotras. Jen městem jich prochází 6. Vedou zde taky dálkové cyklotrasy – Česko – moravská stezka (Jeseník – Slavonice) a Greenways Praha – Vídeň (470 km). Poblíž Telče leží nejvyšší bod Vysočiny, Javořice. Nahoru vede několik různých cyklotras. Cyklisté mohou v Telči využít služeb půjčovny kol i servisu. Ve městě ani v blízkém okolí není bohužel žádné zařízení s oficiální certifikací, ale cyklisté jsou všude vřele vítáni. Na informačním středisku jsou k dispozici tištěné materiály ohledně cykloturistiky a mapy různých cyklotras. O značení a údržbu cyklotras se stará Klub českých turistů a cykloturistikou se také částečně zabývá Mikroregion Telčsko. Telč a její okolí mohu k cykloturistice jen doporučit. Je zde nádherná příroda, mnoho památek a veliké množství kvalitních značených cyklotras. Služby pro cyklisty jsou zde na velice dobré úrovni. Hodnotím dobře. Nenachází se zde cyklostezka, ale je zde půjčovna kol. Oficiální stránky města

www.telc-etc.cz/telc/

Organizace věnující se cykloturistice

KČT Telč Mikroregion Telčsko, www.telcsko.cz

37

Třebíč Třebíč má výborné podmínky pro cykloturistiku. Na svých oficiálních webových stránkách se jí přímo nezabývá, ale vzhledem k nedávnému otevření příhraniční cyklostezky je zde mnoho odkazů. O cestovní ruch se starají informační centra, která jsou pod záštitou památek města – Malovaný dům a Synagoga. Město Třebíč a okolí se může chlubit velkým množstvím krásných cyklotras a navíc několika cyklostezkami. V tuto chvíli nejdiskutovanější je asi Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs, k jejímuž otevření došlo 25. 4. 2010. V tomto roce má dojít k vybudování 4 km dlouhé cyklostezky přes město Třebíč v rámci toho projektu. Co se týká doprovodných služeb pro cyklisty, je na tom Třebíč velmi dobře. Půjčovna kol se sice přímo ve městě nenachází, ale nejbližší je vzdálená jen 10 km. Přímo v Třebíči se nachází dvě zařízení s certifikací Cyklisté vítáni – Restaurant U Dubu a Travellers Hostel. V informačním centru je možné dostat nebo zakoupit tištěné materiály ohledně cykloturistiky a různé mapy cyklotras a informace o cyklostezkách a doprovodných službách. O cykloturistiku se stará Klub českých turistů Třebíč. Celkově situaci ohledně cykloturistiky hodnotím v této oblasti dobře. Je zde vše, co cyklista může potřebovat a co dané město může nabídnout. Mohu jen doporučit. Oficiální stránky města

www.trebic.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

KČT Třebíč

Třešť Třešť leží na Českomoravské vrchovině a krásné okolí přímo vybízí k cykloturistice. V okolí Třeště se nachází mnoho značených cyklotras. Na oficiálních webových stránkách města najdeme tipy na výlety do okolí a také přímo tipy na cyklovýlety. Doporučených tras je zde mnoho, bohužel ale jejich odkazy nefungují. Dozvíme se tedy jen základní charakteristiku, ale nenajdeme zde ani mapu, ani popis cesty. Mapy a informace o trasách je ale možno si obstarat na Informačním centru v Třešti. Půjčovna kol ani cykloservis se ve městě nenachází.

38

O cykloturistiku se zde stará Klub českých turistů Třešť. Pořádá cyklovýlety, zájezdy, stará se o značení cyklistických tras. Třešť pro její krásné okolí a dobrou lokalitu mohu pro cykloturistiku jen doporučit. Hodnotím průměrně. Oficiální stránky města

www.trest.cz

Organizace věnující se cykloturistice

SK KČT Třešť

Velké Meziříčí Na oficiálních webových stránkách města se cykloturistikou vůbec nezabývají. Informační centrum je součástí radnice, ale ani zde nenajdeme žádné informace. Je zde jen pár tipů na výlety do okolí a po zajímavostech města. Najdeme zde odkaz na turistický portál, ale ani zde není zmíněno, jaká nabídka cyklotras je v okolí Velkého Meziříčí. Cyklotrasy se ale v okolí nachází. Okolím Velkého Meziříčí prochází např. Mlynářská stezka. Je zde ale i několik dalších značených cyklotras. Mezi Velkým Meziříčím a Mostištěm byla vybudována cyklostezka. Služby pro cyklisty jsou poskytovány půjčovnou kol a několika cykloservisy, které se ve městě nachází. Ve městě funguje jedna příspěvková organizace – Cykloklub Velké Meziříčí. Veškeré tištěné materiály a mapy jsou k dispozici na Informačním centru ve Velkém Meziříčí. Město má dobrý předpoklad pro cykloturistiku. Propagaci je ale na velmi špatné úrovni. Celkově, i přes slabou nabídku cyklotras hodnotím dobře. Oficiální stránky města

www.mestovm.cz

Turistický portál

web.mestovm.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

Cykloklub Velké Meziříčí

Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou je velmi vhodné místo pro trávení dovolené na kolech. Je zde vše, co cyklista může potřebovat. Okolí Žďárských vrchů přímo vybízí k vyjetí do přírody na kole. Velké množství značených tras je zárukou bezproblémové jízdy. Na webových stránkách města zjistíme, jaké hlavní cyklotrasy se zde nacházejí. Nejznámější je asi

39

Santiniho cyklotrasa, dále Žďárem vede Posázavská cyklotrasa a v okolí se můžeme napojit na Českomoravskou stezku, Pražskou stezku nebo Regionální cyklotrasu Moravy a Slezska. Mimo těchto nadregionálních tras je v oblasti Žďárské vrchy mnoho místních cyklotras. Ve Žďáru nad Sázavou najdeme také několik cyklostezek, např. cyklostezka Žďár nad Sázavou – Hamry nad Sázavou, Žďár nad Sázavou – Nové Veselí, Žďár nad Sázavou – Radomín, Žďár nad Sázavou – Mělkovice a dále cyklostezky zajišťující bezpečnou dopravu ve městě. O pořádání sportovních, a tedy i cyklistických, akcí se zde stará organizace DUHA Alternativní zóna a CYKLO Chlubna. CYKLO Chlubna provádí kompletní servis kol a je také pořadatelem každoročních závodů CHLUBNA CUP. Jedná se o závody na horských a silničních kolech. Půjčovna kol se ve městě nenachází. Přímo ve městě může cyklista využít 3 certifikovaných objektů zajišťující základní služby – Hotel Jehla, Hotel Hajčman, Hotel Grunt. Celkově v okrese jich je 23. Mapy a různé informace týkající se cykloturistiky je možno získat na informačním středisku. Žďár nad Sázavou a okolí hodnotím dobře, jako vhodnou oblast s výborným potencionálem pro cykloturistiku. Krásná příroda, mnoho památek a cyklotras je přímo ideální vzorec na trávení dovolené v této oblasti. Oficiální stránky města

www.zdarns.cz/

Organizace věnující se cykloturistice

Duha AZ, www.brezoleum.net CYKLO Chlubna, www.cyklochlubna.cz KČT Žďár nad Sázavou

Žirovnice Na oficiálních webových stránkách města najdeme popis jedné hlavní cyklotrasy Žirovnice: Naučná cykloturistická trasa – Pamětihodnosti žirovnicka (26,4 km). V okolí Žirovnice se ale nachází značených cyklotras více. Dále na stránkách najdeme tipy na výlety do okolí Žirovnice, které jsou snadno dostupné na kole. Ve městě se nachází půjčovna kol. Domnívám se tedy, že pokud by byl nějaký problém s kolem, je možné provést menší úpravu zde. V okolí Žirovnice se nenachází žádné zařízení s certifikací

40

Cyklisté vítáni. Není zde ani žádná organizace zabývající se cykloturistikou. Tištěné materiály a mapy jsou k dispozici na informačním centru. Celkově tuto oblast hodnotím slabě. Oficiální stránky města

www.zirovnice.cz

Souhrn půjčoven kol a jejich vlastníků Chotěboř – půjčovna je v soukromém vlastnictví Pensionu Bene Moravské Budějovice – půjčovna je provozována soukromě, v rámci obchodu se sportovními potřebami Švoma Nové Město na Moravě – půjčovna je provozována soukromě, v rámci různých hotelů; dále je možno zapůjčit kolo na nádraží ČD (zajišťováno z části městem, ČD a jedním významným podnikem v Novém Městě); Pelhřimov – půjčovny zajišťují soukromě prodejny se sportovními potřebami, např. Libor Točík, Pavel Zelenka Telč – půjčovna je provozována soukromě pí Miluší Spázalovou; dále je možno zapůjčit kolo na nádraží ČD Velké Meziříčí – půjčovna je provozována soukromě prodejnou a půjčovnou jízdních kol TWINSPORT Žirovnice – půjčovna je provozována městem na zámku Žirovnice

41

Tabulka č. 3 Shrnutí zjištěných informací

Zařízení

Město

Nabídka

Cyklostez

cyklotras

ka

Organizace věnující se cykloturistice

s certifika Půjčovna

Cyklose

cí Cyklisté

kol

rvis

vítáni (Přímo ve městě)

Bystřice nad

ano

ne

ano

ne

ano

ano

Humpolec

slabá

ne

ano

ne

ano

ne

Chotěboř

ano

ne

ne

ano

ano

ne

Jemnice

slabá

ne

ano

ne

ano

ano

Jihlava

ano

ano

ano

ne

ano

ne

slabá

ne

ne

ne

ano

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ano

ano

ne

slabá

ne

ano

ne

ano

ne

Pernštejnem

Ledeč nad Sázavou

Luka nad Jihlavou

Moravské Budějovice

Náměšť nad Oslavou

42

Nové Město

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Pelhřimov

ano

ne

ano

ano

ano

ne

Počátky

slabá

ne

ne

ne

ne

ne

Polná

slabá

ne

ano

ne

ne

ne

Přibyslav

slabá

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Telč

ano

ne

ano

ano

ano

ne

Třebíč

ano

ne

ano

ne

ano

ano

Třešť

ano

ne

ano

ne

ne

ne

slabá

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ne

na Moravě

Světlá nad Sázavou

Velké Meziříčí

Žďár nad Sázavou

Žirovnice

43

4.2 Dotazník pro turistická informační centra Dotazník jsem rozeslala do 27 turistických informačních center na Vysočině. Informace, kde se nachází informační centra, jsem čerpala ze stránek CzechTourism a Vysočina Tourism. Nebrala jsem v potaz ta města, kde mají informační centrum v městské knihovně. Zpátky mi přišlo 21 vyplněných dotazníků. Souhrn měst, ze kterých se dotazník nevrátil – Brtnice, Jaroměřice nad Rokytnou, Krucemburk, Velká Bíteš, Velká Losenice, Havlíčkův Brod. Zde jsou výsledky, ke kterým jsem dospěla po zpracování dotazníků.

44

Otázka č. 1

Navštěvují Vaše IC spíše tuzemští nebo zahraniční turisté? tuzemští turisté

zahraniční turisté

Z dvaceti TIC přišla odpověď, že k nim pro radu chodí více tuzemští turisté. Pouze z jednoho města – Telč – přišla odpověď, že zahraniční turisté. Byla k tomu připsána poznámka, že je to podle statistiky návštěvnosti IS v roce 2009. Předpokládám, že je to díky tomu, že je město zapsáno na seznamu UNESCO a že je zde opravdu velké množství zahraničních turistů.

Graf č. 3 Navštěvují Vaše IC spíše tuzemští nebo zahraniční turisté?

45

Otázka č. 2

Jaká je hlavní motivace návštěvy? (může být více odpovědí) Historie a architektura Odpočinek, regenerace Turistika, cykloturistika Návštěva příbuzných Nákupy

V této otázce jsem zjišťovala, jaká je hlavní motivace návštěvy turistů. Dle zjištěných výsledků vidíme, že zájem o cykloturistiku a o aktivní trávení dovolené celkově, je z nabídnutých možností nejsilnější. Těsně za touto motivací skončil zájem o historii a architekturu daného města a využití své dovolené k odpočinku a regeneraci. Tyto tři hlavní motivační cíle se dají jistě krásně skloubit, a využít všech třech při návštěvě své vybrané lokality. Náš kraj nabízí velké možnosti pro uspokojení těchto tří cílů. Z výzkumu je ale také vidět, že oblíbenou motivací k návštěvě města je i návštěva příbuzných. Tato forma cestovního ruchu je pro město též velkým přínosem.

Graf č. 4 Jaká je hlavní motivace návštěvy?

46

Otázka č. 3

Nabízíte nějaké materiály týkající se cykloturistiky? ano

ne

Z 21 dotázaných TIC pouze jedno (IC Přibyslav) odpovědělo, že neposkytuje žádné materiály týkající se cykloturistiky. Jak jsem zjistila, je zde zázemí pro cykloturistiku velice slabé a omezené. Cyklisti tuto oblast moc nevyhledávají. Celkově ale považuji výsledek této otázky za velice uspokojivý. Cykloturisté si mohou zakoupit mapy přímo na místě a dozvědět se plno užitečných informací.

Graf č. 5 Nabízíte nějaké materiály týkající se cykloturistiky?

47

Otázka č. 4

Je ve Vašem městě půjčovna kol? ano

ne

Z celkového počtu dotazovaných měst se půjčovna kol nachází v šesti městech – Moravské Budějovice, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Telč, Velké Meziříčí, Žirovnice. V Jihlavě a v Třebíči se podle uvedených informací nachází půjčovna kol do 10 km od města. Považuji to za velice dobrý výsledek. Je z toho patrno, že pokud někdo přijede navštívit náš kraj a až na místě se rozhodne pro cyklovýlet, bude mu to umožněno.

Graf č. 6 Je ve Vašem městě půjčovna kol?

48

Otázka č. 5

a) Vlastní některé zařízení ve Vašem městě/regionu certifikaci

Cyklisté vítáni? ano

ne

nevím

b) Pokud ano, jaké? Penzion Hotelovka, Milotičky Ekofarma Křišťan, TIC Jemnice, Mlýnhotel 1 a 2 Vílánec, TIC Moravské Budějovice, Státní zámek Náměšť nad Oslavou, Turistická chata Studnice, Travellers Hostel, Vinařské a kulturní centrum Sádek, Ubytovna Koněšín, Chaloupky, Hotel Grunt, Hotel Jehla, Hotel Račín, Hotel Perla Tato certifikace pomáhá rozlišovat, ve kterých zařízeních jsou poskytovány kvalitní služby pro cyklisty. Někteří cyklisté při svých cestách vyhledávají pro uspokojení základních potřeb pouze zařízení s touto certifikací. Cílem otázky bylo tedy zjistit, zda na informačních střediscích mají přehled o certifikovaných zařízeních v jejich regionu. Více než polovina dotázaných uvedla, že se v jejich městě nebo regionu nachází zařízení vlastnící tuto certifikaci, 5 odpovědělo, že zde nic takového není a 3 že neví. Nelze ale bohužel toto zjištění považovat za dobré a správné. Podotázkou zde bylo, aby v případě odpovědi ano, uvedly o jaké zařízení se jedná. A zde jsem narazila na problém. Některá uvedená zařízení tuto certifikaci totiž nevlastní. Jedná se třeba o místa, která jsou zapojena do soutěže Cyklista Vysočiny, ale nevlastní certifikaci Cyklisté vítáni. V opačném případě se certifikovaný objekt nachází přímo vě městě, ale odpověď z informačního centra zněla, že se tam žádné nenachází. Celkově tedy hodnotím informovanost turistických center o objektech s certifikací jako průměrnou.

Graf č. 7 Vlastní některý objekt ve Vašem kraji certifikaci Cyklisté vítani?

49

Otázka č. 6

a) Znáte ve Vašem městě/regionu nějakou organizaci zabývající se

cykloturistikou? Ano

ne

nevím

b) Pokud ano, jakou? Statutární město Jihlava; krajský úřad kraje Vysočina; Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs; Klub českých turistů (Nové Město na Moravě, SK Světlá nad Sázavou); CK Nomád; Mikroregion Novoměstsko; Nové Město na Moravě; specializovaná prodejna s cyklopotřebami; TIC Pelhřimov; Mikroregion Telčsko; Vysočina Tourism; Odpovědi, které přišly z IC. Propagace cykloturistiky, značení a údržba cyklotras, pořádání cyklistických akcí a jiné doprovodné služby pro cyklisty, to vše ne všude je v přímé kompetenci města. Starost o toto mnohdy přebírají organizace, které buď byly za tímto účelem zřízeny, nebo je to částí jejich náplně. Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda zaměstnanci informačních center ví, kdo se v jejich městě nebo regionu stará o cykloturistiku. Výsledek je průměrný. Z celkového počtu dotázaných 6 odpovědělo, že zná nějakou organizaci a někteří uvedly i název, 8 odpovědělo, že se u nich žádná taková organizace nenachází a 6 z dotázaných nevědělo. Organizací starajících se o cykloturistiku je v našem kraji několik. Jen KČT zde má 22 odborů. Informovanost o tom, v čí kompetenci je propagace cykloturistiky, je velice slabá.

Graf č. 8 Znáte nějakou organizaci zabývající se cykloturistikou?

50

Otázka č. 7

a) Nachází se Vašem městě/regionu nějaká cyklostezka? ano

ne

nevím

b) Pokud ano, jaká? Č. 4155, 1214, 161, Č. 16., č. 19., 4122, 16, 5126, 1113, 5261, 591, 5125, č. 5091, 5123, 5092, 5128, 5129, 5090…, Jihlava – Pístov, cyklostezka RO4, Jihlava – Třebíč – Raabs, Hrachovec, Holý kopec, Radvaň, údolí Rokytné, Jevišovická přehrada, Komárovice, Mlynářská stezka, Templářská stezka, Energetická stezka Nové Město na Moravě – Pohledec, Posázavská cyklotrasa, směr Pilská nádrž – Polnička, Žďár nad Sázavou – Radomín, Žďár nad Sázavou – Hamry nad Sázavou, Cyklostezka Po pamětihodnostech žirovnicka Tuto otázku jsem zvolila záměrně, právě proto, abych zjistila, zda lidé znají rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou a zda jsou v praxi schopni trasy takto rozlišovat. Z 21 dotazovaných odpovědělo 18 kladně. Když se ale podívám na cyklostezky, které odpovídající v podotázce zmínili, musím bohužel konstatovat, že toto zjištění je více než zavádějící. Z došlých odpovědí je patrno, že je mezi veřejností stále velký problém s rozlišením, co je cyklostezka a co je cyklotrasa. K dezinformaci dochází bohužel již při vzniku trasy, kdy dojde k chybnému pojmenování. Opět jsou zde ale výjimky, u některých kladných odpovědí byla poznámka, že se v jejich případě nejedná o cyklostezku ale o cyklotrasu, zde tedy rozdíl znají.

Graf č. 9 Nachází se ve Vašem městě/regionu nějaká cyklostezka?

51

Otázka č. 8

Víte, kolik kilometrů cyklostezek je ve Vašem regionu? ano

ne

Tato otázka navazuje na otázku předešlou. Zde ale pouhá slabší třetina odpověděla kladně, že ví, nebo v tomto případě spíš lépe, že se domnívá, že ví, kolik je v jejich regionu kilometrů cyklostezek. Jen ve dvou případech uvedly, jak dlouhé jsou skutečně značené cyklostezky u nich ve městě, v jednom případě napsali, že je u nich 0 km cyklostezek a v ostatních případech byly uvedeny kilometry cyklotras. Cyklostezek se v našem kraji nachází opravdu málo, z toho dle mého názoru pramení nevědomost o rozdílech mezi cyklostezkou a cyklotrasou. Dvě z dotazovaných informačních center se v této otázce zdržely odpovědi.

Graf č. 10 Víte kolik km cyklostezek je ve Vašem regionu?

52

Otázka č. 9

Považujete cykloturistiku za přínos pro Vaše město? ano

ne

nevím

Na poslední otázku odpověděli všechna informační centra shodně. Až na dvě střediska, kde se opět zdržely odpovědi, všichni uvedli, že považují cykloturistiku za přínos pro jejich město. Cykloturistika začíná být opravdu velice populární formou trávení dovolené a tedy velmi dobrým přínosem pro cílová města. Je potřeba flexibilně reagovat na poptávku a neustále zlepšovat nabídku.

Graf č. 11 Považuje cykloturistiku za přínos pro Vaše město?

53

4.2.1 Shrnutí zjištěných informací Informační centra jsou mnohdy hlavním záchytným bodem pro turisty. Jdou si sem pro radu nebo informace a očekávají, že to budou informace pravdivé a ověřené. Chápu, že věcí, které by měli zaměstnanci na informačních centrech vědět je obrovské množství, ale neměli by v žádném případě podávat informace nepravdivé nebo zkreslené. Je potřeba vzít na vědomí, že cykloturistika je jednou z forem cestovního ruchu a v posledních letech o ní začíná být čím dál větší zájem. Informační centra by měly sledovat motivace turistů k návštěvě jejich města a zajistit pro ně spolehlivé informace a dostatek informačního materiálu. Když bych měla hodnotit celkový výsledek mého výzkumu, považuji jej za dobrý. O cykloturistice jako přínosu pro město jsou přesvědčeni všichni, tudiž je jen otázkou času, kdy se doladí informace ohledně rozdílu mezi cyklostezkou a cyklotrasou a kdy bude v informačních centrech aktuální seznam objektů s certifikací Cyklisté vítáni.

54

4.3 Organizace zabývající se cykloturistikou na Vysočině Dle informací, které jsem zjistila zkoumáním měst, se na Vysočině nachází mnoho organizací, které se zabývají cykloturistikou. Jedná se ale většinou o organizace, které byly zřízeny samotnými cyklisty, za účelem pořádání výletů a trávení volného času společným aktivním způsobem. Jedná se tedy o organizace zájmově hodně podobné, proto je zde nebudu již zmiňovat. V tomto souhrnu bych chtěla popsat jen dvě organizace, které se zabývají propagací cykloturistiky oficiálně – Vysočina Tourism a Klub českých turistů. Vysočina Tourism Vysočina Tourism je stěžejní organizace pro kraj Vysočina, která se zabývá cestovním ruchem a jeho formami, tedy i cykloturistikou. Organizace vznikla v rámci krajského úřadu, kdy na úřadě bylo zrušeno oddělení cestovního ruchu, a vznikla tato nová příspěvková organizace. Cílem bylo vytvořit pro kraj Vysočina dostatečně silnou pozici na trhu cestovního ruchu. Předmětem činnosti této organizace je koordinace spolupráce subjektů vyskytující se na trhu cestovního ruchu. Zviditelnění, propagace a prezentace kraje na regionální, národní ale i mezinárodní úrovni, koordinace činnosti informačních center v různých městech kraje, propagace certifikací vztahujících se k cestovnímu ruchu, shromažďování informací o turistickém potenciálu kraje, jejich aktualizace a poskytování těchto informací návštěvníkům kraje. Pod záštitou Vysočina Tourism se roku 2008 a 2009 pořádalo cyklistické putování „Křížem krážem Vysočinou na kole“. Toto putování má osm etap, každá etapa trvá jeden den. Během putování se projede celý kraj. Smyslem této akce je přilákat na Vysočinu co nejvíce turistů a pomoci jim tímto zajímavým způsobem poznat krásy Vysočiny. Pro letošní rok ještě nebylo toto putování vypsáno, ale předpokládá se, že se bude, pro velký úspěch let předešlých, znova opakovat. Další projekt, který Vysočina Tourism pořádá pro zviditelnění kraje a rozvoje cykloturistiky je akce Cyklista Vysočina. Tato soutěž je pořádána již od roku 2004 a cyklisté zde mezi sebou soutěží v počtu najetých kilometrů. Během svých cest po kraji

55

sbírají razítka, která jsou dávána ve startovních a cílových místech. Trasy jsou popsány na webových stránkách. Je to opět dobrý způsob, jak poznat kraj Vysočina na kole. Odkaz

www.vysocinatourism.cz

Klub českých turistů „Historie Klubu českých turistů sahá až do roku 1888, kdy byl Klub založen skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka. V současné době má přibližně 40 tisíc členů, z čehož téměř čtvrtinu tvoří mládež.“ [22] Klub českých turistů má celkem 14 odborů. Každý odbor tvoří jeden kraj. Hlavní obor sídlí v Praze. Členové klubů pořádají každý rok mnoho akcí zaměřených na turistiku – pěší, cyklo, moto, lyžařskou a vodní turistiku, vysokohorskou turistiku a nově také hipoturistiku. Akcí se mohou účastnit i nečlenové klubu. Odkaz

www.klubturistu.cz

Klub českých turistů Vysočina Klub českých turistů Vysočina je rozdělen do pěti okresů a v každém okrese se nachází několik odborů – Jihlavsko (8), Žďársko (2), Třebíčsko (3), Havlíčkobrodsko (3) a Pelhřimovsko (6). Města, kde má Klub českých turistů své odbory: Jihlava (zde jsou hned 4 různé odbory KČT Tesla, KČT Sokol Bedřichov, KČT Čeřínek, KČT VHT Jihlava), KČT Telč, KČT Polná, SK KČT Třešť, KČT Kamenná, KČT Jiskra Měřín, KČT Žďár nad Sázavou, KČT Náměšť nad Oslavou, KČT Třebíč, KČT Trnava, KČT SB Světlá nad Sázavou, KČT Golčův Jeníkov, KCŤ Jiskra Havlíčkův Brod, KČT Humpolec, KČT Pelhřimov, KČT TOM Šlápoty Hněvkovice, KČT Senožaty, KČT Pacov a KČT HOŘEC Pacov. Odbory vznikaly nezávisle na sebe. Zajišťují pořádání turistických akcí ve své oblasti. Pořádají výlety, zájezdy a poznávací cesty. Zaměřují se na všechny druhy turistiky. Členem Klubu se může stát kdokoli, stačí se jen kontaktovat sekretáře nejbližšího odboru KČT. Akcí se mohou účastnit i nečlenové klubu, ale členstvím v Klubu vznikají různé výhody – nižší startovné na akcích, levnější ubytování a doprava v rámci

56

turistické činnosti nebo slevy na mapy vydané KČT. Členové klubu se také starají o značení tras a zajišťují jejich údržbu. Odkaz

www.webhouse.cz/kct-vysocina

4.4 Internetové portály zabývající se cykloturistikou V dnešní době internetu je nejlepší a nejjednodušší naplánovat svůj výlet přes nějaký portál. Je možno zde najít naprosto vše. Problém ale je, že to má i svou zápornou stránku. A tou je právě to nepřeberné množství informací. Na internet může dávat každý, co chce a tak je někdy velmi těžké rozlišit, které informace jsou správné a které ne. V této kapitole jsem se pokusila přiblížit některé internetové portály, které se zabývají cykloturistikou. Těch, které se zaměřují na propagaci výletů a tras po Vysočině ale bohužel moc není. Výběr, který zde vidíte, jsou portály, které na svých stránkách propagují města, která jsem popsala v předešlé kapitole.

Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce Tento portál vznikl pod záštitou Vysočina Tourism a jeho cílem je potenciálním návštěvníkům přiblížit kraj Vysočina a pomoct jim při výběru jejich dovolené či výletu. Návštěvník těchto stránek se může dozvědět základní informace o kraji, jaké památky a zajímavá místa může navštívit, které akce se zde konají, informace a mnoho odkazů na různé doprovodné služby v cestovním ruchu. Najde zde také mnoho typů na výlety. Cyklovýletů je na stránkách představeno 33. Jedná se o cyklotrasy vybrané z celého kraje. Každá zde prezentovaná cyklotrasa obsahuje mapu trasy, výškový profil trasy, podrobný popis trasy a fotografie zajímavostí na cestě a také odkazy na stěžejní místa po cestě. Popis trasy je, dle mého názoru, popsán zcela precizně. Je opravdu hodně podrobný a myslím si, že nemůže při jetí podle něj dojít k žádným problémům. Přiložená mapa už mi bohužel tak přehledná nepřipadá. Plní zde jen jakýsi orientačně informační materiál.

57

V již zmíněném odkazu na služby poskytované v kraji, se nachází také odkaz na půjčovny a servisy. Z nějakého mě neznámého důvodu ale bohužel tyto odkazy nefungují. V rámci propagování cykloturistiky to považuji za záporný bod. Kladně na druhou stranu hodnotím, že jsou zde nabídnuty odkazy na objekty, které podléhají certifikaci Cyklisté vítáni. Na tomto portálu se také dozvíme, jaké akce pro cyklisty jsou pod záštitou Vysočina Tourism v kraji Vysočina pořádány. Odkaz

http://www.region-vysocina.cz/

Kudy z nudy Kudy z nudy je portál, který vznikl pod záštitou CzechTourismu a hlavním cílem je oživení domácího cestovního ruchu. Je zde bohatá nabídka výletů, akcí a aktivit, která má pomoci s výběrem způsobu trávení aktivní dovolené v České republice. Akce jsou rozděleny podle toho, v jakém časovém horizontu se odehrávají, aktivity a výlety podle druhu a podle místa, kde se konají. Z kraje Vysočina je nabídka v rámci cykloturistiky celkem omezená, je zde nabídnuto pouze několik lokalit doporučených k navštívení. K základnímu popisu aktivity nejsou přiloženy mapy ani přidány popisy tras. Jedná se pouze o doporučení, kde je možno strávit příjemnou dovolenou na kole. Najdeme zde ale odkaz, kde se seznámit s trasami a radu, kde získat mapy. Kromě nabídky lokalit, kam vyrazit za cykloturistikou nabízí tyto stránky i doporučení na ubytování pro cykloturisty, sportovní areál a typ na půjčovnu kol. Odkaz

www.kudyznudy.cz

Výletník.cz Tyto stránky nabízí tipy na výlety po celé České republice, pro větší přesnost je možno si zvolit jednotlivý kraj. Stránky jsou velice přehledné a snadno se v nich orientuje. Z hlavního menu si vybereme cyklotrasy a do vyhledávače zadáme region Vysočina. Pro snadnější výběr si můžeme vybrat z pěti nabízených oblastí v našem kraji. Celkem je zde evidováno 123 cyklotras. Závěrečný výběr trasy je usnadněn tím, že přímo 58

na hlavní stránce nabídky, je napsán název trasy, pod ním, v které oblasti se nachází, náročnost trasy a obecné informace. Po otevření odkazu se nám zobrazí veškeré informace o trase – náročnost cyklotrasy, které kolo je vhodné, jaký terén převládá, mapa výškového profilu cyklotrasy, mapa cyklotrasy, itinerář a statistika cyklotrasy. Ve statistice cyklotrasy najdeme informace – délka trasy, délka úseku cesty typu – vozová, silnice III. třídy/MK, silnice II. třídy, jak dlouhé je klesání a stoupání v úsecích, v jaké maximální a minimální nadmořské výšce se po cestě nacházíme, kolik je celkem vystoupáno a sestoupáno výškových metrů a jaký je maximální sklon z nebo do kopce. Mimo informací o trase se také můžeme dozvědět, jaké zajímavosti jsou v okolí námi vybrané trasy. Tyto stránky hodnotím velice kladně. Stránky jsou velice přehledné a nabízí veškeré informace, které nám můžou pomoci při výběru a rozhodování, zda v námi zvoleném regionu je například možno trávit dovolenou na kole i s dětmi. Vše si můžeme navíc pohodlně vytisknout a vzít s sebou na cesty. Mohu jen doporučit. Odkaz

www.vyletnik.cz

Cykloserver.cz V případě těchto stránek se jedná spíše o podobu internetového cyklodeníku. Cyklisté si zde zaznamenávají údaje ze svého výletu a ty jsou pak přístupné všem, kteří tyto stránky navštíví. V sekci Výlety si můžeme vybrat podle lokace v turistických oblastech. Z kraje Vysočina je zde celkově opravdu bohatá nabídka cyklovýletů. Ke zjednodušení výběru můžeme zvolit vyhledávání např. podle délky výlety, nastoupaných kilometrů, obtížnosti trasy, místa startu, atd. Po otevření vybraného výletu se nám zobrazí detaily trasy – výškový profil, kdo trasu zadal, jaké jsou doporučeny mapy na cestu a mapa trasy, kterou je možno si vytisknout. Nabídka výletů je na těchto stránkách opravdu bohatá. Vzhledem k tomu, že se jedná i cyklotrasy, které zde byly zaznamenány samotnými cyklisty, domnívám se, že jde o trasy prověřené a tudíž bezproblémové. Jediná potíž je zde v tom, že se zde nenachází podrobný popis trasy. Komu činí potíže orientovat se v krajině pomocí mapy, tyto stránky nejspíš k plánování výletu nepoužije.

59

Na tomto portálu se navíc nachází Knihovna, kde je možno zakoupit všechny možné mapy a výtisky týkající cyklistiky, Bazar, kde najdeme nabídku od kol, přes vybavení pro cyklisty až po náhradní díly na kola, různé články o cyklistice, kalendář akcí týkající se cyklistiky a nabídku zájezdů a ubytování. Pod odkazem Můj Cykloserver si může každý ukládat své výlety. Pro ty, kdo se dobře orientují v mapě a hledají nové inspirace na své výlety, jsou tyto stránky jistě přínosem a velice vhodné. Navíc se zde dají najít zajímavé informace a pořídit různé cyklistické doplňky. Celkově tyto stránky hodnotím pozitivně. Odkaz

www.cykloserver.cz

Cyklotoulky.cz Na těchto stránkách můžeme najít mnoho informací o cykloturistice, cyklistice a cestování na kole. Je zde nabídka cyklozájezdů, převážně do zahraničí, ale také na vybrané trasy po České Republice, informace o stavu cyklostezek a cyklotras v České republice. Kde se co nachází, jaké služby jsou cyklistům poskytovány v jednotlivých krajích – kde je cykloservis, půjčovna kol, jaké zajímavosti jsou v daném kraji nebo které objekty vlastní certifikaci Cyklisté vítáni. Nachází se zde i tipy na výlety. Z Vysočiny zde bohužel není ani jeden. Stránky jsou velice přehledné a obsahují mnoho potřebných informací pro cyklistu. Odkaz

www.cyklotoulky.cz

NaKole.cz Stránky obsahují články o cykloturistických a cyklistických akcích. Najdeme zde velkou nabídku cyklozájezdů a cyklovýletů, jak zahraničních, tak i po České republice. Reportáže z cest a pozvánky na pořádané akce. Tipy na výlety po Vysočině zde opět chybí, ale jinak jsou stránky jistě vhodné pro každého cykloturistu, který se rozmýšlí, kam podnikne výlet. Velmi zajímavá je rubrika Co se děje, která obsahuje seznam pořádaných akcí. Odkaz

www.nakole.cz

60

Kolo.cz Na těchto stránkách se nachází mnoho zajímavých informací ohledně cyklistiky. Jsou zde různé články o všem, co je spojené s kolem, cyklistou nebo cyklistikou, reportáže ze závodů a cyklistických akcí, rady pro cyklisty nebo bazar s cyklistickými potřebami. Najdeme zde i několik typů na výlety. Z Vysočiny tu bohužel ale není ani jeden. Články, které se zde nacházejí, jsou ale velice zajímavé a užitečné. Odkaz

www.kolo.cz

BikeTrip.cz Jedná se o stránky psané nadšenými cyklisty, kteří se zde dělí o své zážitky z cest. Trasy na tomto portálu jsou rozděleny podle náročnosti do 4 kategorií – Rodina, Biker, Turista, Hardcore. V každé sekci je několik tras na Vysočině. Trasa je zde velice podrobně popsána, ale není zde přiložena mapa. Stránky jsou mírně nepřehledné a popisy tras se mi zdají být poměrně zmatené. Tyto stránky bych k plánování výletu moc nedoporučila. Odkaz

www.bike-trip.cz

61

5 Závěr Zájem o cykloturistiku se v poslední době velmi rozvíjí. Stále více lidí vyhledává tuto formu cestovního ruchu jako ideální způsob strávení své dovolené pohybem na čerstvém vzduchu. Díky cykloturistice se mohou dostat do míst, která jsou autem těžko přístupná, a pěšky by dosažení vytyčeného cíle bylo velmi zdlouhavé. Vzhledem k současné ekonomické situaci bude dle mého názoru velký zájem o domácí cestovní ruch a jeho co nejlevnější formy. Domnívám se tedy, že cykloturistika bude pro toto léto velmi vyhledávanou a oblíbenou činností. Svou práci jsem zaměřila na prozkoumání možností, které nabízí kraj Vysočina pro cykloturisty. Prostudovala jsem mapy z jednotlivých regionů a navštívila oficiální webové stránky jednotlivých měst, abych zjistila, zda se nabídkou cykloturistiky zabývají. Musím bohužel konstatovat, že propagace cykloturistiky je z pozice měst velice slabá. Je opravdu pouze pár měst, které mají nabídku značených cyklotras nebo doporučené typy na výlety jako součást svých webových stránek. Některá města ale mají svůj vlastní informační portál, kde je možné informace najít. Dle mého názoru, snadno dostupné informace o službách a možnostech, které daná lokalita nabízí, velice usnadní turistům výběr místa pro trávení jejich dovolené. Doporučila bych tedy, závěrem výzkumu měst, zlepšit propagaci a vzhledem k probíhající ekonomické situaci zaměřit svou pozornost na cykloturisty jako ideální zdroj příjmů. Ve druhé části jsem prováděla výzkum na informačních centrech kraje Vysočina. Tyto instituce jsou mnohdy prvním místem, které turista navštíví, aby získal potřebné informace o městě. Zaměřila jsem se na znalost nabídky a informovanosti o možnostech pro cykloturisty. Setkala jsme se bohužel s již velmi dlouho trvajícím problémem, kterým je znalost rozdílu mezi cyklostezkou a cyklotrasou. Většina dotazovaných si tyto dva pojmy plete a nezná základní rozdíly. Tyto nedostatky mohou velmi ovlivnit kvalitu podávaných informací. Zjistila jsem ale také, že cyklostezek v našem kraji moc není. Je to podle mě tím, že zde nejsou velká města a pohyb pro cykloturisty zde není tolik nebezpečný. Celkově musím ale znalosti a informovanost na informačních centrech

62

hodnotit pozitivně. Turista, který tyto zařízení navštíví, dostane jistě všechny informace, které bude potřebovat. Náš kraj nabízí veškeré služby pro cyklisty a to na velice dobré úrovni. Je zde mnoho značených cyklotras, regionálních a nadregionálních, tematických a naučných a dokonce jsou zde i cyklotrasy, které vedou až za hranice naší republiky. Aby pro turisty bylo jednodušší vybrat si tu správnou trasu, existují internetové portály, které se zaměřují na jejich nabídku. Je několik kvalitních, ale bohužel větší množství je těch, u kterých si uživatel nemůže být jist správností a přesností předložených informací. Ty portály, které jsem zpracovala ve své práci, hodnotím pozitivně a mohu je pro čtenáře jen doporučit.

63

Seznam použité literatury Tištěné zdroje 1. HALADA Andrej, JAKEŠ Aleš, KREJČÍ Jaromír, KŘEMEČEK Ivan, MACKA Jaromír. Na kole křížem krážem po Moravě a Slezsku. 1. Vydání. Havlíčkův Brod:Tiskárny Havlíčkův Brod, 2007. ISBN 978-80-253-0331-3. Str. 2. LIŠKOVÁ Jana, JANDA Pavel. Rekreační cyklistika. 1. Vydání, Praha. Tiskárny Havlíčkův Brod. 2004. ISBN 80-247-0726-8 3. MAKEŠ Pavel, KRÁL Lubomír. Velká kniha cyklistiky. 1. Vydání. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-815-5 4. MARTÍNEK Jaroslav.: Státní fond dopravní infrastruktury – významný zdroj financí. Newsletter koordinátora rozvoje cyklistické dopravy, ročník 1/2009, číslo 1, strana 1 5. KONOPKA Peter. Cyklistika. Německo, Mnichov: BLV Buchverlag GmbH & CO. KG, 2006. Přeložili HÁJKOVÁ Jana, NEUMANN Tomáš. ISBN 978-80254-0258-0 6. Krajský úřad kraje Vysočina. Typy na výlety. Vysočinou na kole. Vydal: Kraj Vysočina 7. URBAN Vítek. Kam na víkend Vysočina. 1. Vydání, Brno: Computer Press, a. s. 2008. ISBN 978-80-251-2053-8

Elektronické zdroje 8. Základní parametry cyklistických tras. Cyklistika Krnov [on-line] [cit. 2010-0326] Dostupný z WWW http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Zakladni-parametrycyklistickych-tras.htm

9. Pasposrt cyklostezek. Cyklostrategie [on-line] 2010 [cit. 2010-03-31] Dostupný z WWW http://www.cyklostrategie.cz/file/6-2-4-pasport-cyklostezek-2009/

64

10. Cyklistická přilba. Cyklistika Krnov [on-line] [cit. 2010-03-28] Dostupný z WWW http://www.cyklistikakrnov.com/Bezpecnost/bezpecne-nasilnicich.htm

11. Krížem krážem Vysočinou na kole. Vysočina Tourism [on-line] 2009 [cit. 2010.03.29] Dostupný z WWW http://www.vysocinatourism.cz/nakole/index.php

12. Cyklista Vysočiny. Cyklista Vysočiny [on-line] 2009 [cit. 2010-03-29] Dostupný z WWW http://www.cyklistavysociny.cz/index.php?section=propozice-souteze

13. Podmínky cestifikace Cyklisté vítani. Cyklisté vítání [on-line] 2003-2010 [cit. 2010-03-23] Dostupný z WWW http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3

14. Podpora obnovy venkova. Ministerstvo pro místní rozvoj [on-line] 2009 [cit. 2010-04-20] Dostupný z WWW www.mmr.cz/Regionalni-politika/ProgramyDotace/Podpora-regionalniho-rozvoje-v-roce-2009/Podpora-obnovy-venkova

15. Graf č. 2. Finance & Cyklostezky [on-line] 2010 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW www.cyklokonference.cz/tema-3/

16. Dostupnost dopravy. ROP Jihovýchod [on-line] 2010 [cit. 2010-04.15] Dostupný z WWW www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/oblasti-dotace/dostupnostdopravy/cyklostezky-bezbarierove-krizovatky

17. Turistická infrastruktura. ROP Jihovýchod [on-line] 2010 [cit. 2010-04-15] Dostupný z WWW www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/oblasti-dotace/cestovniruch/turisticka-infrastruktura

18. Investice na Vysočině podpoří další 600milionové evropské dotace. ROP Jihovýchod [on-line] 2010 [cit. 2010-04-15] Dostupný z WWW

65

www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/investice-na-vysocinepodpori-dalsi-600milionove-evropske-dotace

19. Články o realizaci Cyklostezky J-T-R. Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs [online] 2002-2009 [cit. 2010-04-17] Dostupný z WWW www.jihlava.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=5967&vybery=6&p1=51065

20. KRČMÁŘ Milan, Třebíčský zpravodaj [on-line] 2010 [cit. 2010-04-18] Dostupný z WWW http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/diky-dotacim-se-opravizamek-a-vybuduje-cyklostezka_1204.html

21. Mlynářská stezka [on-line] 2005 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW www.mlynarskastezka.cz

22. Klub českých turistů [on-line] [cit. 2010-05-06] Dostupný z WWW www.klubturistu.cz

Mapy Havlíčkobrodsko, SHOCart, Česká republika Jihlavsko, SHOCart, Česká republika Pelhřimovsko, SHOCart, Česká republika Třebíčsko, SHOCart, Česká republika Velkomeziříčsko, SHOCart, Česká republika Žďárské Vrchy, SHOCart, Česká republika

66

Přílohy Příloha A

Dotazník pro informační centra

67