VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. ZOO a rodinná turistika

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

ZOO a rodinná turistika bakalářská práce

Autor: Sandra Bitalová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2016

Zadání BP

Copyright © 2016 Sandra Bitalová

Anotace BITALOVÁ, Sandra: Zoo a rodinná turistika. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem bakalářské práce je charakterizovat pojem rodinná turistika a dále zoologické zahrady v České republice, podmínky jejich vzniku v rámci platné legislativy. Komparace Zoologických zahrad v Olomouckém a Zlínském kraji za období 2013-2014 pomocí vybraných kritérií jako návštěvnost, unikátní chovy, počet zvířat, způsoby financování apod. Na základě vyhodnocených kritérií budou vypracovány návrhy na zvýšení návštěvnosti zoologických zahrad. Zkoumány budou ZOO Lešná a ZOO Svatý Kopeček. Klíčová slova: Cestovní ruch, Zoo, rodinná turistika,

4

Abstract BITALOVÁ, Sandra: Zoo and family tourism. Bachelor thesis.College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Iva Navrkalová. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2016. The aim of this bachelor thesis is to characterize concept of family tourism and further zoological gardens in Czech Republic, the conditions of their formation within the valid legislation. Compare zoological gardens in Olomouc region and Zlín region for the period 2013-2014 from using selected criteria such as attendance, unique breeds, number of animals, methods of funding, etc.Proposals to increase traffic will be developed on the basis of evaluated criteria. Key words: Tourism, Zoo, family tourism

5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivě Navrkalové za cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Barboře Přikrylové za věnovaný čas návštěvám zoologický zahrad a za pomoc s formální úpravou práce. Poděkování patří i mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.

6

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 4. 2016 ...................................................... Podpis

7

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Zoo a rodinná turistika“. Důvodů pro tento výběr jsem měla několik. Hlavním důvodem však byl zájem o zvířata, který mě od dětství vedl k návštěvě zoologických zahrad v České republice. Navštívila jsem téměř všechny zoologické zahrady u nás a nejvíce jsem si oblíbila zoologickou zahradu Lešná ve Zlíně a zoologickou zahradu Svatý Kopeček v Olomouci. Návštěvnost zoologických zahrad neustále roste. Ve své práci jsem se snažila přiblížit hlavní poslání a význam zoo. Vývoj zoo se v průběhu času měnil a dnes již nenajdeme zoologickou zahradu, která by nesplňovala kritéria moderní zoologické zahrady. Mezi moderní zoo patří i Zoo Zlín a Zoo Olomouc, které jsem si pro svou práci vybrala. Ráda bych prostřednictvím své práce chtěla zhodnotit postavení těchto dvou zoologických zahrad, srovnala je mezi sebou a navrhla opatření, jak zvýšit jejich atraktivitu pro další potenciální návštěvníky. Při tvorbě bakalářské práce jsem používala pro získání informací veřejně dostupnou literaturu a internetové zdroje. Mnoho důležitých informací jsem našla na webových stránkách zoologických zahrad a ve Výročních zprávách Zoo Zlín a Olomouc za roky 2013 a 2014.

8

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 I.

Teoretická část ......................................................................................................... 12

1

Význam zoologických zahrad ................................................................................. 12 1.1

Úlohy zoologický zahrad ................................................................................. 12

1.2

Zoologická zahrada .......................................................................................... 13

2

Mezinárodní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad .......... 15

3

České organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad ..................... 18

4

Legislativa upravující provoz zoologických zahrad ................................................ 20 4.1

162/2003 Sb. Zákon o podmínkách provozování zoologických zahrad

a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) ............................... 20 4.2

Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací

provozovatelům zoologických zahrad......................................................................... 21 5

6

ZOO Zlín ................................................................................................................. 22 5.1

Historie ............................................................................................................. 22

5.2

Charakteristika Zoo .......................................................................................... 22

5.3

„ Cesta kolem světa“ ........................................................................................ 23

5.4

Projekty na ochranu živočišných druhů ........................................................... 25

ZOO Olomouc ......................................................................................................... 27 6.1

Historie ............................................................................................................. 27

6.2

Základní informace o Zoo ................................................................................ 28

6.3

Safari v Zoo Olomouc ...................................................................................... 28

6.3.1 6.4 7

Části expozice ........................................................................................... 30

Projekty na ochranu druhů ............................................................................... 33

Cestovní ruch ........................................................................................................... 34 7.1

Vymezení cestovního ruchu ............................................................................. 34 9

8

Turistika ................................................................................................................... 37 8.1

Vymezení pojmu .............................................................................................. 37

Rodinná turistika ..................................................................................................... 38

9

9.1

Klub českých turistů (KČT) ............................................................................. 39

9.1.1

Projekt KČT – Toulavý kočárek ............................................................... 39

9.1.2

Projekt KČT – Turistická rodina .............................................................. 39

II.

Praktická část ....................................................................................................... 40

10

Srovnání zoologických zahrad ............................................................................. 40

10.1

Otevírací doby .................................................................................................. 40

10.2

Vstupné ............................................................................................................ 41

11

Dopravní dostupnost ............................................................................................ 42

12

Chovatelská činnost ............................................................................................. 44

12.1

Návštěvnost ...................................................................................................... 47

13

Kategorie návštěvníků ......................................................................................... 49

14

Veřejné dotace ..................................................................................................... 51

15

Vývoj ekonomického úseku................................................................................. 53

16

Další atrakce a doprovodné služby ...................................................................... 67

Závěr ............................................................................................................................... 68 Použitá literatura ............................................................................................................. 70 Přehled obrázků .............................................................................................................. 73 Přehled tabulek ............................................................................................................... 73 Přehled grafů ................................................................................................................... 74 Seznam příloh ................................................................................................................. 74 Přílohy............................................................................................................................. 76

10

Úvod První část bakalářské práce popisuje význam zoologických zahrad a jejich úlohu ve společnosti. Dále definuje pojem zoologická zahrada, mezinárodní a národní organizace, které se zabývají problematikou zoologických zahrad. Další část práce patří platné legislativě upravující provoz zoo. První část práce patří i zmiňovaným zoologickým zahradám, tedy Zoo Zlín a Zoo Olomouc. Zabývá se jejich historií, charakteristikou, popsané jsou jednotlivé expozice a pavilony a také programy na ochranu zvířat. V samostatné kapitole je definován cestovní ruch, turistika a rodinná turistika. Druhá část práce se zabývá samotnou komparací zoologických zahrad. Jsou zde srovnány jednotlivé aspekty jako například otevírací doba, vstupné, dopravní dostupnost, chovatelská činnost, návštěvnost, struktura návštěvníků, veřejné dotace a ekonomický úsek. V závěru je uvedeno celkové shrnutí práce, fotografie jsou k nahlédnutí v příloze.

11

I.

Teoretická část

1 Význam zoologických zahrad Nejstarší zahrady moderní doby otevřely brány svým návštěvníkům přibližně před dvěma sty padesáti lety. Za dvě a půl století existence prodělaly mnoho převratných změn. Z původních zvěřinců, v nichž se chovala exotická zvířata v nevyhovujících podmínkách pro pouhé rozptýlení návštěvníků, se stala moderní multifunkční zařízení. Tato zařízení se snaží co nejlépe skloubit potřeby zvířat a lidí. Stejně jako se změnily zoologické zahrady, změnil se i okolní svět. Člověk svou činností poškodil nebo dokonce zničil mnoho unikátních přírodních ekosystémů, které slouží jako domov hojnému množství druhů živých tvorů. Živočichové se tak vzápětí stali bezdomovci bez úkrytu a obživy. V řadě případů se jim posledním útočištěm staly právě zoologické zahrady. Zoologická zahrada je důležitou studnicí informací. U řady živočichů lze sledovat životní projevy, které v přírodě probíhají v utajení. Díky pozorování odborníci poodhalují záhady životních zvyků mnoha ohrožených druhů, takto získané poznatky využívají k jejich úspěšným odchovům. Informace o životě v přírodě nejsou určené pouze odborníkům. Do zoo zavítají ročně stovky milionů návštěvníků, aby si z nich odnesly nové poznatky a zážitky. (Fokt, 2008, s. 7 – 8).

1.1 Úlohy zoologický zahrad Úlohy a poslání chovu zvířat v zajetí se v různých obdobích měnily. Vzpomeňme si na chov zvířat jako demonstraci moci a přepychu nebo chov pro zábavu lidí („panem et circenses“ – chléb a hry). Pro moderní zoologické zahrady jsou charakteristické tyto čtyři hlavní úlohy: 1. Vzdělání a výchova obyvatel, obzvláště mládeže 2. Vědecké práce a výzkumy na zvířatech 3. Ochrana ohrožených druhů zvířat a přírody jako takové 4. Poskytování rekreace a odpočinku obyvatelstvu 12

Je tedy pochopitelné, že jen málokterá zoo dokáže plnit všechny čtyři uvedené úlohy. Existují zoologické zahrady, které dávají přednost úloze rekreační a vzdělávací, přičemž jiné kladou větší důraz na úlohy vědecké práce a ochrany přírody. (Dobroruka kolektiv, 1989, s. 17)

1.2 Zoologická zahrada Každá zoologická zahrada je víceúčelové zařízení, jehož hlavním úkolem je přispívat k uchování biologické rozmanitosti chovem živočichů, vědecko-výzkumnou prací, ekologickou výchovou, vzděláváním a osvětou široké veřejnosti. Zákon o zoologických zahradách určuje rozsah pojmu a také to, co za zoologickou zahradu považujeme a co ne. [1] Podmínky pro získání licence k provozování zoologické zahrady a) Zoologickou zahradou je trvalé zařízení, v němž jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně žijící živočichové, případně také zvířata domácí, b) poslání zoologických zahrad je v souladu s právem Evropských společenství přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody, c) zvířetem se rozumí domácí živočich, který patří k biologickému druhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhu či poddruhu, d) volně žijícím živočichem je jedinec takového živočišného druhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhů v přírodě nezvěstných či vyhynulých, v samovolné přírodě může jít i o jedince chovaného v lidské péči či závislého na péči člověka, e) za druh považujeme systematický druh a poddruh nebo geograficky oddělenou populaci,

13

f) akváriem je zařízení, v němž se chovají ryby a další vodní živočichové, s výjimkou savců a ptáků, g) teráriem se rozumí zařízení, v němž se chovají plazi, obojživelníci a další živočichové, s výjimkou ptáků a savců a vodních živočichů, h) provozovatelem může být právnická nebo fyzická osoba, která zoologickou zahradu provozuje podle tohoto zákona. Za zoologickou zahradu se nepovažují: a) Cirkusy a podobná zařízení zaměřená na drezúru zvířat, b) obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů, c) terária a akvária, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů veřejnosti, d) zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům, zejména záchranná centra, záchranné stanice, zařízení pro chov zvěře a farmy, e) zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než

20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich úloze v ekosystémech a přírodních stanovištích.[2]

14

2 Mezinárodní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad WAZA Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums) Světová organizace zastřešující zoologické zahrady a akvária celého světa. Byla založena roku 1935 v Basileji jako Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (International Union of Direstors of Zoological Gardens) IUDZG. Během druhé světové války organizace zanikla. Znovu obnovena byla v Rotterdamu v roce 1946. V roce 2000 přijala organizace nynější název WAZA. Hlavním cílem je podporovat spolupráci mezi zoologickými zahradami, akvárii a dalšími podobnými organizacemi v oblasti ochrany životního prostředí, chovu zvířat a péče o ně. Zastupuje zoologické zahrady v mezinárodních organizacích a podporuje spolupráci s dalšími ochranářskými organizacemi jako je například Světový svaz ochrany přírody (IUCN). Vydává také mezinárodní plemenné knihy pro ohrožené druhy živočichů. Zoo Olomouc se členem této organizace stala v roce 2001 a Zoo Zlín se stala členem WAZA v roce 2000. EAZA Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (Europen Association of Zoos and Aquaria) Společnost byla založena 18 institucemi v roce 1992 a sídlí v Amsterdamu. V současné době sdružuje 345 členů ve 41 zemích. Cílem organizace je poskytovat svým členům informace o chovu ohrožených druhů, zaštiťovat záchranné programy a usnadňovat komunikaci mezi členy. Umožňuje evropským občanům dozvědět se o globálních cílech v zachování biologické rozmanitosti a sděluje, jak mohou občané k plnění cílů přispět.

15

EAZA vyhlašuje každý rok tematicky zaměřenou kampaň na pomoc a podporu nejvíce ohroženým oblastem naší planety.[3] Mnou vybrané Zoologické zahrady jsou řádnými členy organizace EAZA. Zoo Zlín i ZOO Olomouc jsou členy od roku 1995.[4] EARAZA Euroasijská asociace zoologických zahrad a akvárií (Euroasian Regional Association of Zoos and Aquaria) EARAZA byla založena po rozpadu Sovětského svazu v roce 1994 a jejím sídlem je Moskevská Zoo. Sdružuje organizace zejména z Ruska, střední a východní Evropy a střední Asie. Jejím hlavním cílem je zlepšení koordinace a rozvoj vztahů k ochraně zvířat a jejich chovu mezi jednotlivými zoologickými zahradami. Organizace každoročně pořádá vědecké konference, školení pro veterináře, výroční konferenci, kurzy, odborné výměny zkušeností, školení pro zaměstnance vzdělávacích a vědeckých oddělení i další odborné zaměstnance zoologických zahrad.[5] Světový svaz ochrany přírody (World Conservation Union) – IUCN Svaz, nejdříve známý jako Mezinárodní unie pro ochranu přírody (International Union for the Protection of Nature) IUPN, byl založen v roce 1948 ve francouzském Fontainebleu. V roce 1956 byl přejmenován na Mezinárodní unii pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) IUCN. Nynější název i značku nese organizace od roku 1990. Hlavním cílem světového svazu je pomáhat společnostem po celém světě, povzbuzovat je k zachovávání jednoty a rozmanitosti přírody i přírodních zdrojů a zajistit tak udržitelný rozvoj. Organizace rovněž podporuje snahu o zlepšení vědeckého chápání přírodních zdrojů, realizuje projekty a terénní výzkumy. Vydává červenou knihu ohrožených druhů Red List of Thretened Species) IUCN.[6] Na seznamu je uvedeno 63 837 druhů, z nichž 19 817 je ohroženo vyhynutím.[7]

16

Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (International Associationof Zoo Educators) - IZE Neziskovou

založila

organizaci

skupina

význačných

evropských

pracovníků

zoologických zahrad v roce 1972. Záměrem bylo vytvoření fóra, na kterém by si mohli profesionální pracovníci zoo, předávat své zkušenosti, názory a vést diskuse. Asociace se zaměřuje na větší využití zoologických zahrad a akvárií k vzdělávacím účelům. IZE zahájila vzdělávací programy v zoologických zahradách a současně se tím tak zaměřila na větší využití zoologických zahrad pro vzdělávací účely.[6] Asociace zoologických zahrad a akvárií (Association of Zoos and Aquariums) - AZA Asociace byla založena roku 1924 jako (American Association of Zoological Parks and Aquariums) AAZPA. V roce 1994 byla společnost přejmenována na American Zoo and Aquarium Association. Své současné jméno má od roku 2006. Nezisková organizace sídlí v Silver Spring v Marylandu (USA). AZA sdružuje více než 200 zoologických zahrad. Členové jsou především severoamerické Zoo v USA, z dalších zemí má zde své zastoupení Kanada, Mexiko, Bahamy, Bermudy, ale i Hong Kong a Argentina. Asociace

podporuje

ve více než 100 zemích.

více

jak

4

tisíce

programů

na

ochranu

přírody

[8]

17

3 České organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad Unie českých a slovenských zoologických zahrad (Union of the Czech and Slovak Zoos)-UCSZOO Tato organizace vznikla jako spolek zoologických zahrad a občanů, kteří mimořádným způsobem přispěli nebo nadále přispívají k rozvoji zoologických zahrad. Spolek byl založen dne 21. 2. 1991 a sídlí v Zoo Praha. Unie sdružuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Cílem činnosti spolku je uplatňování poslání zoologických zahrad, podpora vzájemné spolupráce, zpřístupňování zahraničních zkušeností, mezinárodních kontaktů a společné působení na občany a podnikatelské subjekty. Unie plní cíl činnosti například těmito způsoby: „Společně postupuje při ochraně obecných i specifických zájmů zoologických zahrad.“ Připravuje podklady a stanoviska k legislativním opatřením a jiným opatřením státních orgánů. Podněcuje a podporuje vznik a dodržování chovatelských programů českých a slovenských zoologických zahrad a také dohlíží na účast těchto zahrad na mezinárodních programech. Zastupuje české a slovenské zoologické zahrady na mezinárodním odborném fóru v případech, kdy je nutné vyjádřit společné stanovisko. Unie připravuje a realizuje nejrůznější programy v oblasti cestovního ruchu, které se týkají členských zoologických zahrad. Jedná se například o společnou prezentaci, propagační materiály, marketing a produkty cestovního ruchu.[9] Ministerstvo životního prostředí (MŽP) „Bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí.“ Ministerstvo

je

klíčovým

úřadem

pro

provozování

zoologickým

zahrad.

18

Podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad provozovatelům, kteří prokázali, že plní a budou plnit všechny podmínky tohoto zákona.[10] Tabulka 1 Licence k provozování zoologické zahrady vydané MŽP podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách Pořadí

Zoologická zahrada

Rok založení

1.

Galerie Krokodýl

2014

2.

Krokodýlí ZOO a ochranářská farma Protivín

2005

3.

Mořský svět s. r. o.

2002

4.

Papouščí zoologická zahrada

2005

5.

ParaZOO Podkrušnohorský zoopark Chomutov Terárium Praha Zoologická zahrada města Brna Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna ZOO Dvorec o. p. s. ZOO Dvůr králové a.s. Zoologická zahrada Hodonín ZOO Chleby o.p.s. Zoologická zahrada Jihlava Zoologická zahrada Liberec Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou Zoologická zahrada Olomouc Zoologická zahrada Ostrava Zoologická a botanická zahrada města Plzně Zoologická zahrada hl. m. Prahy

2012

www.parazoo.cz

1975

www.zoopark.cz

2011 1950

www.terariumpraha.cz www.zoobrno.cz

1948

www.zoodecin.cz

2007 1946 1977 1997 1957 1919

www.zoodvorec.cz www.zoodvurkralove.cz www.zoo-hodonin.cz www.zoochleby.cz www.zoojihlava.cz www.zooliberec.cz

1939

www.zoohluboka.cz

1953 1951

www.zoo-olomouc.cz www.zoo-ostrava.cz

1926

www.zooplzen.cz

1931

www.zoopraha.cz

2015

www.zootabor.eu

1957 1965 1948 1998

www.zoousti.cz www.zoo-vyskov.cz www.zoozlin.eu www.zoopark-zajezd.cz

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20

Zoologická zahrada Tábor, a.s. 21. Zoologická zahrada Ústí nad Labem 22. ZOO PARK Vyškov 23. ZOO a zámek Zlín – Lešná 24. Zoopark Zájezd o.p.s. 25. Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/zoologicke_zahrady

Internetová adresa www.krokodylipraha.cz http://www.krokodylizoo.cz/ o-zoo www.morsky-svet.cz www.papouscizoo.cz

19

4 Legislativa upravující provoz zoologických zahrad Ústřední právní předpisy, zabývající se problematikou zoologických zahrad v České republice, jsou zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozu zoologických zahrad a nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. K zmíněnému zákonu 162 / 2003 Sb. je nutné uvést zákon o Směrnici Rady č. 99/22/ES, o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách, která vstoupila v platnost dne 29. března 1999, a je také součástí zákona o zoologických zahradách v České republice. Kromě již zmíněných zákonů se při regulaci zoologických zahrad uplatňují další právní předpisy. Jako například zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Zoologické zahrady se řídí právními předpisy a také směrnicemi světových, regionálních nebo národních organizací či asociací, které sdružují zoologické zahrady.[2]

4.1 162/2003 Sb. Zákon o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Vešel v účinnost 1. července 2003 a je rozdělen do 6. částí s 25 paragrafy. Zákon upravuje podmínky pro vydávání licence k provozování zoologických zahrad. Dále upravuje podmínky pro vydávání licence, kontrolu nad rámec dodržování povinností plynoucích z daného zákona, podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a z jiných veřejných zdrojů a sankce za nedodržení a porušení povinností stanovené v tomto zákoně. Podle tohoto zákona se rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad provozovatelům, kteří v průběhu licenčního řízení prokázali, že plní a do budoucna jsou schopni plnit všechny podmínky tohoto zákona. [11]

20

4.2 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Nařízení ze 7. ledna 2004 stanovuje pravidla pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad ze státního rozpočtu. Nabylo účinnost 15. ledna 2004 a skládá se ze 7 paragrafů a jedné přílohy. V § 1 je obsažen předmět úpravy, který stanovuje pravidla pro poskytování dotací. Druhý odstavec definuje, že nařízení se nevztahuje na poskytování dotací na projekty vědy a výzkumu podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona. V § 2 jsou konkrétně uvedena kritéria, která musí být splněna, aby bylo možné žádost podat. V § 3 jsou uvedeny náležitosti, které musí žádost obsahovat. Tento § také obsahuje již zmíněnou přílohu, v níž musí být uvedeny tyto informace: podrobný popis projektu nebo činnosti, včetně předpokládaného výnosu, zdůvodnění účelu dotace a požadovaná výše, podrobný rozpočet a čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedené v této příloze. Paragraf 4 pojednává o tom, že nejdříve nařízení posoudí Komise pro zoologické zahrady, která vydá stanovisko, k němuž přihlíží při schvalování ministerstvo. Paragraf 5 nám říká, že ministerstvo musí vydat rozhodnutí o udělení dotace nejpozději do 15. července kalendářního roku. V § 6 se dočteme o společných, přechodných a závěrečných ustanoveních a v 7. § je uvedeno, kdy nařízení nabývá účinnosti.[12]

21

5 ZOO Zlín 5.1 Historie Majitel lukovského panství, hrabě Josef Seilem zavedl chov oborních a exotických zvířat na Lešné na přelomu 1929-1930. Umístil zde množství exotických zvířat, zejména jeřáby, jeleny, běžce emu, drobné antilopy, papoušci vlnkované, snovače a pěnkavy. V roce 1945 byl zámecký areál zestátněn a v roce 1948 byla zoo oficiálně otevřena pro veřejnost. V dalších letech docházelo k významnému rozšíření zvířat, obnově zámeckého parku a doplnění zámeckých sbírek. V roce 1995 začala rozsáhlá modernizace zoo. Areál byl rozčleněn dle jednotlivých kontinentů.[13]

5.2 Charakteristika Zoo Tabulka 2 Základní informace ZOO a zámek Zlín – Lešná Lukovská 112, 763 14 Zlín 12 Adresa 1948 Rok otevření 52 ha Celková rozloha 6 Počet pavilonů 1261 / 213 Počet zvířat / druhů 639 644 Počet návštěvníků v roce 2015 WAZA, EAZA, SEAZA, UCSZOO, IZE, ISIS, Unie Členství v organizacích botanických zahrad České republiky 52 ha Celková rozloha 6 Počet pavilonů Zdroj: Výroční zpráva UCSZOO 2013

Zoologická zahrada Zlín je nejnavštěvovanější místo na Moravě. Počtvrté úspěšně obhájila druhou pozici nejoblíbenější české zoo, dlouhodobě se řadí mezi 10 nejnavštěvovanějších míst České republiky dle výzkumů agentury Czech Tourism. V roce 2013 se Zoo Lešná umístila v konkurenci dalších zoologických zahrad na 8. místě a v roce 2014 se umístila dokonce na 7. místě. Pod Zoo Lešnou se umístily zoologické zahrady jako zoologická zahrada Ostrava nebo zoologická zahrada Dvůr Králové.[14]

22

5.3 „ Cesta kolem světa“ Zoo Zlín se přezdívá Zoo kontinentů a oprávněně. Za jediný den můžete podniknout „Cestu kolem světa“, procestovat 4 kontinenty a seznámit se s 213 druhy zvířat. [13] Obrázek 1 Mapa areálu zoologické zahrady

Zdroj: http://www.zoozlin.eu/mapa-zoo

Afrika Etiopie V expozici nazvané Etiopie I se setkáme s paviány dželada, kteří zde mají rozsáhlý výběh. Na tento výběh s paviány navazuje největší ptačí voliéra v zoologických zahradách u nás. Ve voliéře můžeme spatřit například zoborožce hvízdavé či jeřáby laločnaté. Dalšími typickými zvířaty, která můžeme vidět v etiopské vesnici, jsou ovce somálské. V druhé části Etiopie II jsou dominantou surikaty, setkáte se zde také s hyenou skvrnitou, antilopou kudu či domácím skotem zebu. Expozici zvířat doplňuje domorodá vesnice a ohromné množství originálních etnografických prvků.

23

Voliéra supů a mangust Tato voliéra je dalším z unikátů zoologické zahrady ve Zlíně. Nikde v Evropě není možné navštívit expozici těchto dravců a drobných šelem. Pavilon slonů afrických Tento pavilon byl otevřen v roce 2003 a jeho tvar připomíná africkou chýši. K pavilonu patří venkovní výběh, který je jedno velké sloní hřiště pro tři slonice. Asie Hala-Bala Expozice nese název skutečné rezervace, která se nachází v Thajsku. K podtržení „asijského“ rázu zde byl vybudován buddhistický koutek se třemi originálními sochami Buddhů. Hala-Bala se stala domovem tapírům čabrakových. Tapíři mohou využívat vnitřní část pavilonu s bazénem a také dva venkovní výběhy. Dominantou expozice je přírodní jezírko. Austrálie Návštěvníkům této expozice se naskytne setkání s typickými zástupci fauny téměř na dosah ruky. Společný výběh sdílí klokani rudokrcí, emu hnědý a husy kuří. Ve skupině klokanů se objevují bílí jedinci, jde o skutečné albíny. Amerika Tropická hala Yucatán Hala byla otevřená v roce 2006. Lze do ní vstoupit mayskou svatyní, která je replikou Chrámu jeptišek z města Chichén Itzá. Mayskou civilizaci zde reprezentují nástěnné malby, kamenné reliéfy, hieroglyfické písmo, obětní oltář či hrobka mayského krále. Hala návštěvníkům ukazuje živočišnou a rostlinou vegetaci středoamerického deštného pralesa. Žije zde více než 20 druhů zvířat, roste 170 druhů rostlin. Rostliny jsou vysázeny tak, aby vytvářely různé výškové úrovně a tím i iluzi skutečné džungle.

24

Vydry obrovské Vydry obrovské se staly součástí tropické haly v roce 2012. Vnitřní expozice vznikla po přebudování expozice krokodýlů, venkovní výběh vznikl v nevyužitém vodním příkopu. Vydry velké se pro většinu návštěvníků stávají první zastávkou, nacházejí se hned u vstupu do zoo, a tak jsou často v obležení malých i velkých. Okolí zámku Zátoka rejnoků Tato zátoka je otevřená velmi krátce teprve od podzimu roku 2014. Expozice je unikátní a nemá ve střední Evropě obdoby. Pavilon se stal domovem mořských rejnoků, kteří jsou vázáni na mořskou vodu. Bazén o objemu zhruba 100 tisíc litrů je postaven tak, aby umožnil návštěvníkům přímý kontakt s rejnoky. Mohou si je nejen pohladit, ale dokonce i nakrmit. V expozici se také nachází několik menších akvárií s drobnými bezobratlými živočichy a větší terárium s kraby palmovými, kteří se řadí mezi největší suchozemské korýše. Centrum Caudata Celé centrum je postaveno a zařízeno v duchu výzkumné stanice, která je místem pro studium a chov ocasatých obojživelníků. Název Caudata pochází z latiny a v překladu znamená ocasatí obojživelníci. Návštěvníci mohou mloky pozorovat v prostorných nádržích. Dále se zde nachází zástupci čolků a žab. Pro zpestření návštěvy se v hlavní sezóně promítá dokumentární film o životním cyklu mloků a v červenci a srpnu je k dispozici také studentka, která stanicí provádí a podává výklad.[13]

5.4 Projekty na ochranu živočišných druhů Kromě chovu zvířat, jejich odchovu a vzdělávání návštěvníků se Zoo aktivně věnuje a podporuje řadu projektů, které jsou zaměřené na ochranu živočišných druhů v jejich přirozeném prostředí. Pět let spolupracuje se španělskými a bulharskými ochranáři z organizace Green Balkans. V roce 2011 vstoupila do projektu zaměřeného na ochranu lvů.

25

V roce 2013 se Zoo stala ještě více aktivní a zapojila se do in-situ ochrany zoborožců kaferských v projektu Mabula. Zoo se v minulosti aktivně zapojila do reintrodukce sov pálených a v roce 2013 na tento projekt opět navázala. Do vytipované lokality u Napajedel bylo vypuštěno 5 jedinců sýčka obecného. K velké spojenosti se v dané lokalitě sýčci stále vyskytují. (Výroční zpráva Zoo Zlín, 2013, s. 36) Rok 2014 se stal pro Zlínskou zoo v ochraně zvířat průlomovým. Začala pracovat na svém prvním in-situ. Ředitel Roman Horský společně s primátorem města Zlína a s guvernérem státu Bauchi v severovýchodní Nigérii podepsali Memorandum o přípravě projektu podpory rezervace Yankari Game Reserve. Cílem projektu je finanční podpora rangerů a příspěvek na opravu infrastruktury. Finanční prostředky na realizaci podpory rezervace a dalších plánovaných aktivit hodlá Zoo získávat z projektu Koruna ze vstupného. Z ceny vstupného bude 1 Kč přímo věnována na ochranu zvířat v jejich prostředí. Pro nejbližší období jsou vybrány dvě lokality. První lokalitou, kterou hodlá Zoo podpořit je Etiopie. Cílem je podpora terénního výzkumu výskytu plameňáků malých v dané oblasti. Druhou lokalitou je Jihoafrická republika a zde má Zoo v plánu přispět na monitoring hadilovů písařů. (Výroční zpráva Zoo Zlín, 2014, s. 66)

26

6 ZOO Olomouc 6.1 Historie Myšlenka založit v Olomouci zoologickou zahradu vznikla v padesátých letech. V Olomouci ve Smetanových sadech tedy vznikl provizorní zookoutek. V několika malých ohrádkách zde byli chováni především zástupci naší lovné zvěře (srnci a jeleni), ptáky zastupovali pávi, bažanti a andulky. O zookoutek projevila velký zájem veřejnost v čele s dětmi. Z tohoto důvodu se o rozšíření zookoutku začal vážně zabývat tehdejší Krajský národní výbor (KNV) a jeho realizací pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. V šedesátých letech byl provoz už zaběhnutý. Návštěvnost překročila 100 000 osob za rok. Provizorní ubikace a výběhy byly nahrazovány novými, z nichž některé v Zoo Olomouc stojí dodnes v nezměněné podobě. Byly přepracovány první výstavby a pokračovalo se v rozšiřování expoziční části. Vznikly výběhy psovitých šelem, výběhy jelenů východosibiřských a evropských, muflonů, kamzíků a řada dalších. Rozšířený byl také do té doby jediný vytápěný pavilon opic a koncem 60. let vzniklo vivárium a první část pavilonu šelem. Hektickým obdobím v budování zoo, byla sedmdesátá léta. Expoziční část byla rozšířena téměř do současné podoby. V této době vznikly největší pavilony a stavby, z nichž většina slouží svému účelu i dnes. Mnohé z nich byly jedinečné a ve své době neměly v naší republice obdoby. Velká stavební činnost zažila v osmdesátých letech postupný útlum. Finanční zdroje, které dodávaly nadřízené orgány, se značně tenčily. Posledními dozvuky byla dostavba přípravny na pavilonu šelem, výstavba rybníčku pro vodní ptactvo a stavba hlavního vchodu do zoologické zahrady. V devadesátých letech se rozdělení na spodní a horní část zoo začalo stírat. Velkou akcí byla přestavba vnitřních prostor pavilonu šelem, stavba gepardího výběhu, výstavba obřího akvária a s ním související přesun terárií na pavilon žiraf v roce 2000. Otevření průchozího výběhu makaků červenolících, rekonstrukce výběhu hyen na Jihoamerický pavilon, výstavba výběhu medvědů malajských a velkého rysího výběhu přístavba pavilonu žiraf s vyhlídkou byly součástí dalšího zkvalitňování expoziční části. 27

Září 2006 se neslo ve znamení oslav. Ty započaly již počátkem června otevřením výstavky "Historie Zoo Olomouc" poblíž hlavního vchodu do zoo. Na sedmi panelech je po desetiletích zobrazena historie zoo od padesátých let až po současnost.[15]

6.2 Základní informace o Zoo Tabulka 3 Základní informace o Zoo Olomouc Zoologická zahrada Olomouc Darwinova 29, 779 00 Olomouc – Svatý Kopeček Adresa 1953 Rok otevření 43 ha Celková rozloha 1 733/377 Počet zvířat / druhů 639 644 Počet návštěvníků v roce 2015 WAZA, EAZA, EARAZA, UCSZ, IZE, ISIS Členství v organizacích 5 Počet pavilonů Zdroj: Výroční zpráva UCSZOO 2013

6.3 Safari v Zoo Olomouc V roce 2012 začala zoologická zahrada s přípravou přestavby areálu do podoby safari. Zoo bude přebudována v následujících letech z původních 17 výběhů do 5 rozlehlých areálů, přičemž celková výměra bude činit 19 hektarů. Zoo má v plánu areály koncipovat do tematických zoogeografických zón. První přestavba, týkající se safari Euroasie, začne probíhat již v následujícím roce. Druhá přestavba ponese název safari Afrika a je plánovaná na rok 2015. V letech 2016-2017 započnou další výstavby jako například safari Amerika, Austrálie a Arktida.[15]

28

Obrázek 2 Mapa areálu zoo Olomouc

Zdroj: http://www.zoo-olomouc.cz/

Safari Euroasie Začalo se budovat jako první, vzniklo z výběhu kozorožců kavkazských, přebudováním a spojením původních výběhů jelenů sika, jelenů východosibiřských a jejich rozšířením o výběhy zubrů a losů evropských. Výstavba započala v roce 2011, kdy byly vybudovány cesty, v následujících letech vznikly nové ubikace a seníky, zrekonstruováno bylo i oplocení. Slavnostně se brány Safari Euroasie otevřely 30. července 2013.

29

Safari Afrika Druhá etapa s přímorožci jihoafrickými a žirafami, byla otevřena 24. července 2015. Safari vzniklo z původního výběhu oryxů jihoafrických. Návštěvníci mohou využít služby vláčku, který je vedle výběhu nosálů, vstupní branou vjedou mezi přímorožce. Jejich teritorium obkrouží po vnějším obvodu a cestou si vychutnají pohled na žirafy figurující v nové travnaté části svého výběhu zabíhající mezi antilopy.[15] Vyhlídková věž Věž s moderní kovovou konstrukcí a trojúhelníkovým půdorysem je raritou olomoucké zoo. Stavba byla zahájena v roce 1972. Dokončena byla v roce 1974. Autorem projektu se stal architekt Jan Navrátil. Celková výška věže je 32 metrů, proto je dobře viditelná z dalekého okolí. Na věž vede 128 schodů, plocha vyhlídkové plošiny je 18,6 m2. V původním stavu sloužila až do roku 1999, kdy započala rekonstrukce obou teras. Z vyhlídkové věže bylo odstraněno plechové opláštění a byla opatřena antikorozním nátěrem v pískové a modré barvě. Na terase pod věží se nachází stánek s občerstvením a sociální zařízení.

6.3.1 Části expozice Pavilony Pavilon opic, hrošíků liberijských a medvědů malajských Nejstarším pavilonem zoo, který prošel mnoha přestavbami je pavilon opic. Původní část s kotelnou byla postavena již v roce 1958 a nyní slouží k chovu lemurů. O tři roky později byla přistavěna druhá část, kterou obývají giboni. Jejich ubikace dostala nynější podobu v letech 1985-1987, kdy probíhala rekonstrukce po etapách. Další modernizace probíhala v letech 1993-1995, kdy mříže a pletivo nahradilo sklo, které je vhodnější, a opice tak mohou být častěji venku i v zimě. Vedle pavilonu opic se nachází starý pavilonek, který obývají hrošíci liberijští a medvědi malajští. V roce 2006 byl medvědům malajským k jejich ubikaci vybudován venkovní výběh.

30

Pavilon pro levharty mandžuské Díky výstavbě tohoto pavilonu, dostal nejohroženější poddruh levharta domov. Pavilon tvoří tři velké venkovní výběhy, čtyři vnitřní ubikace a karanténa, které nejsou přístupné veřejnosti. Návštěvníci mohou levharty obdivovat jak přes skleněné průhledy umístěné v průčelí výběhů, tak i z vyhlídkové terasy a ze dvou jeskyní. Jihoamerický pavilon Tento pavilon byl postaven v roce 1988. V té době poměrně moderní expozice umožňovala chov psů hyenovitých a dvou druhů hyen. Později do pavilonu přibyla smečka dhoulů, která se rozmnožila. Pavilon postupem času začal chátrat, v roce 2004 se rozhodlo o jeho modernizaci a přestavbě na jihoamerický pavilon. Z původních dvou výběhů vznikla voliéra pro kotuly veverovité, expozice se rozšířila o výběh pro mravenečníky velké a voliéru pro malpy. Vnitřní ubikace mají prosvětlenou střechu a zvířata jsou od návštěvníků oddělena sklem. V jihoamerickém pavilonu najde návštěvník například mravenečníka velkého, mravenečníka čtyřprstého, kotulu veverovitého, kosmana zakrslého či sklípkana hrabavého. Ze zvířat se zde nachází například: mravenečník čtyřprstý, mravenečník velký, kotul veverovitý, litonos světlý, kosman zakrslý, sklípkan parahybský, sklípkan hrabavý. Zimoviště africké zvěře, pavilon žiraf a terária Zimoviště africké zvěře postavené v letech 1975-1977 slouží v nezměněné podobě dodnes. Při vstupu do pavilonu je třeba vystoupat po schodech, poté mohou návštěvníci nerušeně pozorovat nejvyšší savce planety. V roce 2006 přibyla k pavilonu venkovní terasa s výhledem na žirafí výběh. Součástí modernizace je i výtah pro osoby se sníženou pohyblivostí. Na vyhlídku do pavilonu žiraf navazuje místnost, kde jsou umístěná terária se zajímavými druhy hadů. Ze zvířat se zde nachází například: žirafa Rothschildova, oryx jihoafrický, snovač oranžový, pásovec štětinatý, krajta vodní, varan Hornův.

31

Pavilon netopýrů Tento pavilon byl zpřístupněn veřejnosti na podzim roku 1999. Stavba má zajímavý charakter kolem středové ubikace s fenky je chodba pro návštěvníky a po vnějším obvodu jsou umístěná ostatní zvířata. Samostatná ubikace pro mirikiny se nachází za vchodem. Zbytek pavilonu obývají kaloni zlatí, kteří mohou volně prolétávat nad chodbou pro návštěvníky a vznášejí se tak nad jejich hlavami. Atmosféra pavilonu je doplněna barevným nasvícením jednotlivých kójí a “hvězdnou oblohou“ na stropě. Zvířata, která se zde nachází: kaloň ušatý, fenek, mirikina bolivijská, klokánek králíkovou, výreček malý, aguti zlatý, lelkoun soví. Pozoruhodné expozice Obří voliéra Svého času se na tuto voliéru jezdili dívat odborníci ze zahraničí. Tato obří voliéra byla původně určená pro chov dravých ptáků. Výstavba byla zahájena v roce 1971, dokončena byla o dva roky později. Skládá se ze dvou oblouků ocelových trubek, celý oblouk po obvodu měří 52 metrů. Voliéra nemá žádnou vnitřní konstrukci, proto zde mohou ptáci bez obtíží létat. V uměle zhotovené pískovcové skále mohou obyvatelé nerušeně odpočívat a rozmnožovat se. Podobnou voliéru je možné vidět v japonské zoo v Kobe Oji. Ze zvířat se zde nachází: volavka popelavá, ibis skalní, perlička supí, racek velký, slípka modrá, čáp černý, hadilov písař.[15]

32

6.4 Projekty na ochranu druhů Zoo Olomouc se zapojuje do jednotné strategie, kterou je ochrana druhů in-situ jako ostatní moderní zoologické zahrady. Olomoucká zoo je moderní zoologickou zahradou, proto se stala druhým hlavním partnerem projektu Kukang, čímž rozšiřuje svou podporu v ochraně zvířat do Sumatry.[16] Projekt Kukang Projekt zaměřený na ochranu outloňů v Indonésii, odtud pochází i název projektu kukang v překladu znamená outloň. Projekt se zabývá ochranou outloně váhavého na vzdálené Sumatře. Outloni jsou v současné době na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN. Indonéská republika podle zákona č. 5 o ochraně živých zdrojů a ekosystémů považuje outloně za absolutně chráněný druh. Obchodování s tímto zvířetem je dle tohoto zákona zakázané. I přesto se s tímto druhem v Indonésii obchoduje nejvíce. Proto se Zoo Olomouc a Zoo Ostrava staly hlavními partnery projektu Kukang. [16]

33

7 Cestovní ruch Předchozí část pojednávala o zoologických zahradách a nyní se budu zabývat druhou částí mé bakalářské práce a tou je rodinná turistika. V následující kapitole nejdříve definuji pojem cestovní ruch, dále pojem turistika a rodinná turistika. Cestovní ruch chápeme jako neodmyslitelnou součást moderní doby. Každoročně v rámci cestovního ruchu vycestuje obrovské množství lidí, kteří ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého trvalého bydliště za účelem rekreace, poznání, získávání nových kontaktů a z celé řady dalších důvodů. (Indráková a kolektiv, 2009, s. 7)

7.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch je součástí ekonomických a sociálních jevů dnešní moderní společnosti. Vymezit pojem cestovní ruch je obtížné, proto se v odborné literatuře vyskytují různá vysvětlení. Vybrala jsme si definici světové organizace cestovního ruchu (WTO): „Cestovní ruch angl. tourism je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem než je vykonávaní výdělečné činnosti v navštíveném místě.“(Indráková a kolektiv, 2009, s. 12) V rámci cestovního ruchu je třeba vymezit další pojmy, které se vztahují k podrobnějšímu rozlišení různých typů účastníků cestovního ruchu. Jedná se o následující pojmy: Stálý obyvatel (rezident) -

V mezinárodním cestovním ruchu jde o osobu, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku.

-

V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců.

34

Návštěvník (visitor) -

V mezinárodním cestovním ruchu jde o osobu, která cestuje do jiné země mimo své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi.

-

V domácím cestovním ruchu jde o osobu, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své trvalé bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v daném místě.

Turista (tourist) -

V mezinárodním cestovním ruchu nazýváme turistou osobu, která cestuje do jiné země mimo své trvalé bydlištěm dobu alespoň jednoho přenocování, avšak ne delší jednoho roku, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v dané zemi.

-

V domácím cestovním ruchu nazýváme turistou osobu trvale usídlenou v zemi, která cestuje do jiného místa mimo místo trvalého bydliště v téže zemi na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti.

Z hlediska délky pobytu se rozlišují: Turista na dovolené (holidaymaker) -jde o turistu, který pobývá na daném místě více než určitý počet dnů nebo nocí. Krátkodobě pobývající turista (short-term tourist) – jde o turistu, který cestuje na dobu nepřekračující daný počet dnů a nocí, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním. Výletník (excursionist, same-day visitor) -jednodenní návštěvník -

V mezinárodním cestovním ruchu se rozumí výletníkem osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší dobu než 24 hodin a nepřenocuje zde. 35

-

V domácím cestovním ruchu se rozumí výletníkem osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde.

Shrnou-li se základní atributy definice cestovního ruchu a následné vymezení pojmů návštěvník, turista a výletník tak, jak je pro účely statistiky formulovala mezinárodní konference v kanadské Ottavě, je možno uvést jako rozhodující: 

změnu místa trvalého bydliště,



dočasnost cest a pobytů,



nevýdělečný charakter cestování. (Indráková a kolektiv, 2009, s. 13-15)

36

8 Turistika 8.1 Vymezení pojmu Turistika (angl. hiking, rambling) jedná se o druh cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou, případně s využitím síly zvířat, ale bez motorových dopravních prostředků. Jde tedy o aktivní formu účasti návštěvníků na cestovním ruchu. Typický je pobyt v přírodě a často také jednodušší způsob ubytování a stravování jako je například stan, turistická ubytovna, vlastní příprava jídel apod. Často dochází k záměně pojmů turistika a cestovní ruch. Je tomu například u kongresové turistiky, která by se měla nazývat kongresovým cestovním ruchem. Nákupní turistika by měla být označována za nákupní cestovní ruch apod. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 299)

37

9 Rodinná turistika Obrázek 3 Logo rodinné turistiky

Zdroj: http://www.kct.cz/cms/sekce-rodinne-turistiky

Rodinná turistika je formou turistické činnosti, která je určena pro rodiny s dětmi předškolního a mladšího školního věku a která respektuje věkové a zdravotní zvláštnosti dětí. (Balatka, 1986, s. 201) Tato turistická činnost je jednou z možností jak rodina s dětmi může trávit volný čas o víkendech a dovolených. Společná turistická činnost ovlivňuje zpětně život rodiny, odlišný přístup rodičů k jednotlivým dětem a upevňuje citové vztahy v rodině. Rodinná turistika poskytuje rodinám (bez ohledu na věkové rozložení) společný zájem a cíl (motivaci) pro volný čas. Samozřejmě také upevňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky, neboť při realizaci se uplatňují všichni členové rodiny. Velmi rozšířené jsou například rodinné výlety autem za pozoruhodnostmi, přírodními krásami a za kulturními památkami nebo také do přírody po naučných stezkách. Rodina si sama zvolí, jaký druh či způsob turistiky bude využívat. Naplánovat si může pěší turistiku, cykloturistiku. Na členech rodiny také závisí výběr turistické činnosti, způsob její přípravy a i vlastní vykonání, kde musíme brát v potaz rozdílné fyzické výkony jednotlivých členů rodiny. (Zajac, 1979, s. 6)

38

9.1

Klub českých turistů (KČT)

Historie klubu sahá do roku 1888, kdy jej založila skupina vlastenců Vojty Náprstka. Základní organizační jednotkou klubu českých turistů jsou odbory, které jsou sdruženy do 14 oblastí, totožných s hranicemi krajů. Na vše dohlíží Ústředí KČT se sídlem v Praze. Členové KČT organizují každoročně přes tisíc akcí určené pro členy klubu i neorganizované zájemce o všechny druhy turistiky - pěší, cykloturistiku, vysokohorskou

turistiku,

lyžařskou

turistiku,

vodní

turistiku,

mototuristiku,

speleoturistiku, turistiku zdravotně postižených, hipoturistiku a rodinnou turistiku.

9.1.1 Projekt KČT – Toulavý kočárek Projekt reprezentuje speciální soubor turistických pochodů, v jejichž rámci pořadatelé na základě výzvy sekce rodinné turistiky připravili trasy i pro nejmenší turisty – trasy pro rodiče s dětmi v kočárku. KČT se programu pro rodiny s dětmi věnuje již dlouhodobě. Předchozí velmi úspěšný a oblíbený projekt Toulavý náprstek získal v roce svého 125. výročí založení důstojného nástupce. Projekt není „pouhým“ pochodem kočárků. Pořadatelé musí kromě zajímavé trasy, která musí být sjízdná pro kočárky, měli uspořádat také zajímavý program pro starší děti v rámci této trasy (hry, soutěže, kvízy atd.). Pro tento specifický okruh účastníků navrhla a vydala sekce rodinné turistiky záznamník pro evidenci účastí na akcích rodinné turistiky.

9.1.2 Projekt KČT – Turistická rodina Projekt turistická rodina připravila sekce rodinné turistiky klubu českých turistů. Tento projekt je určen pro rodiny (rodiče či prarodiče). Cílem projektu je přimět rodiny k turistické činnosti a k aktivnímu pohybu. Projekt je novinkou klubu a byl zahájen v roce 2015 a stále pokračuje. Akce probíhají vždy od 1. ledna do 31. prosince. Rodina se může zapojit do projektu poté, co se zaregistruje a stane se členem KČT. Po registraci bude každé rodině přiděleno členské číslo a razítkovací list.[17]

39

II.

Praktická část

10 Srovnání zoologických zahrad 10.1 Otevírací doby V následujících kapitolách jsou mnou dvě vybrané zoologické zahrady srovnány na základě sledovaných kritérií, kterými jsou otevírací doba, vstupné, chovatelská činnost, návštěvnost, veřejné dotace, ekonomický úsek a doprovodné akce. Přehled je doplněn o tabulky a grafy. Dostupné informace jsem použila z Výročních zpráv pro rok 2013 a 2014. Tabulka 4 Otevírací doba zoologické zahrady Zlín Období leden – únor Březen duben – září Říjen listopad – prosinec Zdroj: http://www.zoozlin.eu

Pokladna 8.30 – 15.30 8.30 - 16.30 8.30 – 17.30 8.30 – 16.30 8.30 – 15.30

Zoo 8.30 – 16.00 8.30 – 17.00 8.30 – 18.00 8.30 – 17.00 8.30 – 16.00

Tabulka 5 Otevírací doba zoologické zahrady Olomouc Období leden – únor Březen duben – srpen Září říjen – prosinec Zdroj: http://www.zoo-olomouc.cz/

Pokladna 9:00 – 16:00 9:00 – 17:00 9:00 – 18:00 9:00 – 17:00 9:00 – 16:00

Z tabulky je patrné, že otevírací doby obou zoologických zahrad se od sebe nijak významně neliší. Zoo Olomouc má pouze o 30 minut déle otevřenou pokladnu než Zoo Zlín. Rozdíl je v počtu vstupů do zahrad. Do zlínské zoo můžeme vstoupit hned dvěma vstupy, což napomáhá rychlému vstupu do zoo během hlavní sezóny a netvoří se fronty před vstupními branami. Do olomoucké Zoo můžeme v současné době vejít jen hlavním vchodem.

40

10.2 Vstupné Tabulka 6 Vstupné Zoo Zlín Vstupné

1. 1. – 29. 2.

1. 3 – 31. 3 3.

1. 4. – 31. 10.

1. 11. – 31. 12.

Dospělí

80 Kč

130 Kč

130 Kč

80 Kč

Studenti, senioři (60+)

60 Kč

110 Kč

110 Kč

60 Kč

Děti 3 – 15 let

40 Kč

80 Kč

80 Kč

40 Kč

ZDARMA

ZDARMA

ZDARMA

ZDARMA

380 Kč

400 Kč

-

420 Kč

470 Kč

-

1.1 – 29.2.

1.3 – 31.3.

1.4 – 30.9.

1. 10. – 31. 12.

80 Kč

80 Kč

110 Kč

80 Kč

50 Kč

50 Kč

70 Kč

50 Kč

ZDARMA

ZDARMA

ZDARMA

ZDARMA

SLEVA 50%

SLEVA 50%

SLEVA 50%

40 Kč

40 Kč

40 Kč

900 Kč

900 Kč

900 Kč

Děti do 3 let

Rodinné vstupné 2 dospělí a 2 děti Rodinné vstupné 2 dospělí a 3 děti Zdroj: http://www.zoozlin.eu/vstupne Tabulka 7 Zoo Olomouc Vstupné Dospělí Děti od 3 do 15 let, studenti do 26 let, senioři Děti do 3 let

Držitelé SLEVA 50% průkazů ZTP/ZTP P Školy v období 40 Kč školního roku (září červen) Ročníažrodinná 900 Kč vstupenka na 20 jednotlivých Zdroj: http://www.zoo-olomouc.cz/ vstupů

Klasické rodinné vstupné, lze zakoupit v Zoo Zlín. Nabízí zde vstupenku pro dva dospělé a dvě děti i dva dospělé a tři děti. Zoo Olomouc nabízí rodinnou vstupenku na 20 jednotlivých vstupů, která návštěvníky vyjde levněji, ale jen v případě, že zoologickou zahradu navštěvují vícekrát za rok.

41

11 Dopravní dostupnost Informace o dopravní dostupnosti je pro návštěvu zoologických zahrad důležitá. Někteří návštěvníci nemají automobil, a proto se musí do zoo dopravit jiným způsobem. Dopravní dostupnost Zoo Zlín: Zoo a zámek Zlín-Lešná leží na východní části Moravy, 4 km od města Zlín. Automobilové parkoviště Zoologická zahrada spravuje dvě parkoviště, na těchto parkovištích je možné parkovat bezplatně. Dále mohou návštěvníci využít ještě tři další parkoviště na soukromých plochách, která již bezplatná nejsou. MHD Zlín K Zoo Zlín jezdí autobusy č. 34 a 36, nastoupit je možné na zastávce nám. Práce. Autobusové nádraží Z autobusového nádraží je možné nasednout na linku ve směru Lukov, Kašava, Držková a Vsetín, které zastavují u zoologické zahrady. Vlakem Nejvhodnější je využít spoj do železniční stanice Otrokovice. V Otrokovicích je nejvhodnější využít spoj Zlín – Střed či trolejbus. Na kole Ze Zlína vede do zoo cyklostezka, která měří pět kilometrů. U hlavního vstupu může každý cyklista využít parkoviště pro kola.[13]

42

Dopravní dostupnost Zoo Olomouc: Zoologická zahrada se nachází asi 10 km od centra Olomouce na okraji Nízkého Jeseníku. Automobilové parkoviště Zoologická zahrada spravuje parkoviště před vstupem do zoo, které je zpoplatněné. MHD Olomouc Do olomoucké zoo se návštěvníci mohou dopravit městskou hromadnou dopravou z hlavního vlakového nádraží. K zoologické zahradě jezdí linka autobusů číslo 11 či 111.[5]

43

12 Chovatelská činnost Z následujících tabulek a grafů lze vyčíst, že Zoo Zlín v roce 2013 chovala celkem 1 311 kusů a 215 druhů zvířat. Začala s chovem paryb do připravované Zátoky rejnoků. V roce 2014 chovala zoo 1 339 kusů zvířat a 225 druhů. V porovnání s rokem 2013 jde o nárůst druhů i kusů zvířat. Zoo chovala o 10 druhů a 28 kusů zvířat více než v předešlém roce. K nárůstu došlo u chovu ryb, paryb i bezobratlých. Počet paryb se zvýšil díky dlouho očekávané Zátoce rejnoků, která byla na podzim otevřená veřejnosti. V počtu chovaných druhů zaznamenala zoo pokles. K poklesu došlo u savců, ptáků i plazů, i když se počty druhů snížily, tak počty chovaných kusů zvířat naopak vzrostly. Navzdory tomu, že bylo chovatelské období let 2013 – 2014 pro Zoo Zlín příznivé, nepodařilo se jí předčit Zoo Olomouc v počtu chovaných druhů a kusů. (Výroční zpráva Zoo Zlín 2014) Zoo Olomouc chovala v roce 2013 368 druhů a 1 785 kusů zvířat v celkové evidenční hodnotě 9 627 495 Kč. V roce 2014 v tomtéž dni chovala 1 733 kusů zvířat a 377 druhů v celkové peněžní hodnotě 9 025 854 Kč. V porovnání s rokem 2013 je to o 52 kusů zvířat méně, ale o 9 druhů více. Z grafu je patrné, že se zvýšil počet chovaných bezobratlých. Dále klesl počet kusů savců, ptáků, ryb i paryb. Počet chovaných zvířat zůstal neměnný pouze u plazů. Zoo pozastavila chov obojživelníků. I přesto tento rok můžeme považovat za úspěšný. Narodila se mláďata vzácných druhů zvířat, přesto za nejvýznamnější událost roku je považován odchov šesti žirafích mláďat. (Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014) Tabulka 8 Chovatelská činnost v roce 2013 v Zoo Zlín

Savci Ptáci Plazi Obojživelníci Ryby Paryby Bezobratlí Celkem

Druhů 53 115 17 12 13 1 4 215

Kusů 245 594 64 170 213 3 22 1 311

Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013

44

Tabulka 9 Chovatelská činnost v roce 2014 v Zoo Zlín Druhů 52 Savci 114 Ptáci 16 Plazi 12 Obojživelníci 23 Ryby 3 Paryby 5 Bezobratlí 225 Celkem Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín2014

Kusů 249 600 59 158 225 25 23 1 339

Tabulka 10 Chovatelská činnost v roce 2013 Zoo Olomouc Druhů 91 Savci 70 Ptáci 19 Plazi 3 Obojživelníci 98 Ryby 3 Paryby 84 Bezobratlí 368 Celkem Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2013

Kusů 693 357 80 12 305 3 335 1785

Tabulka 11 Chovatelská činnost v roce 2014 Zoo Olomouc

Savci Ptáci Plazi Ryby Paryby Bezobratlí Celkem

Druhů 89 65 23 107 2 91 377

Kusů 670 355 80 289 2 337 1733

Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014 2014llllOlomoucO201420142014

45

Graf 1 Počet kusů zvířat v Zoo Zlín

700 600 500 400 2013

300

2014

200 100 0 Savci

Ptáci

Plazi

Obojživelníci

Ryby

2013

245

594

64

170

2014

249

600

59

158

Paryby

Bezobratlí

213

3

22

225

25

23

Zdroj: Výroční zpráva Zlín 2014 Graf 2 Počet kusů zvířat v Zoo Olomouc Počet kusů zvířat v období 2013-2014

700 600 500 400 2013 300

2014

200 100 0

Savci

Ptáci

Plazi

Obojživelníci

Ryby

Paryby

Bezobratlí

2013

693

357

80

12

305

3

335

2014

670

355

80

0

289

2

337

Zdroj: Výroční zpráva Olomouc2014

46

12.1 Návštěvnost Graf 3 Vývoj návštěvnosti za období 2013‐2014 v Zoo Zlín

Vývoj návštěvnosti za období 2013-2014 140 000 120 000 100 000 80 000

2013

60 000

2014

40 000 20 000 0

leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

září

říjen

2013

2 805

4 533

6 727

26 838

55 071

68 556

111 201 115 806

srpen

33 195

34 772

listopad prosinec 5 910

8 166

2014

7 693

8 983

34 515

50 808

60 300

73 211

101 345 124 429

46 933

51 619

14 540

8 742


Rok 2013 může Zoo Zlín považovat v rámci návštěvnosti za příznivý. Roční návštěvnost 473 580 osob patřila mezi jednu z nejvyšších v historii zoo. I přes nepříznivé počasí se podařilo dosáhnout této vysoké návštěvnosti. Zoo Zlín se tak jako všechny zoo v České republice potýkala s nepříznivým jarním počasím a letními vedry, což vedlo k poklesu návštěvnosti. V červenci poprvé návštěvnost překročila hranici 100 000 návštěvníků. Rekordní návštěvnost byla i v prosinci, branami zoo prošlo 8 166 osob. (Výroční zpráva Zoo Zlín 2013) Rok 2014 překročil míru očekávání v oblasti návštěvnosti. Zoo navštívilo rekordních 585 118 návštěvníků. Ve srovnání s rokem 2013 jde o 24% nárůst návštěvnosti. Za povšimnutí stojí návštěvnost v zimních a jarních měsících. V lednu navštívilo zoo o 4 888 návštěvníků více než v roce 2013. V únoru o 4 450 osob více a v březnu dokonce o 27 788 osob více než v roce 2013. K těmto úspěchům zřejmě velmi přispěly akce konané v zoo i dvě nové expozice – japonská zahrada Mu-Shin a Zátoka rejnoků. (Výroční zpráva Zoo Zlín 2014)

47

Graf 4 Návštěvnost Zoo Olomouc

Vývoj návštěvnosti za období 2013-2014 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000

2013

30 000

2014

20 000 10 000 0

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

2013

2 493

4 255

7 836

25 830

40 631

48 604

64 108

69 987

19 539

19 775

listopad prosinec 7 751

10 353

2014

6 476

10 294

28 132

45 105

40 222

47 123

60 842

64 550

17 919

16 510

9 683

10 053

Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

V roce 2013 Zoo Olomouc navštívilo 321 162 návštěvníků, ve srovnání s předešlým rokem se návštěvnost snížila o 44 735 osob. V každém měsíci došlo v návštěvnosti k deficitu. Pokles je přisuzován, tak jako v zoo Zlín nepříznivému jarnímu počasí a letním vedrům. Největší zájem o návštěvu zoo byl v letních měsících, kdy bránou zoo prošlo 64 108 osob a v srpnu 69 987 osob. Velký zájem veřejnosti zaznamenala zoologická zahrada i v prosinci, kdy návštěvnost činila 10 353 návštěvníků. (Výroční zpráva zoo Olomouc 2013) V roce 2014 zavítalo do zoo 356 909 osob. V tomto roce se jednalo o nárůst návštěvnosti o 35 747 návštěvníků. Již od začátku roku prošlo branami zoo více návštěvníků, než tomu bylo v roce 2013. V lednu navštívilo Zoo Olomouc o 3 983 návštěvníků více, v únoru o 6 039 a v březnu dokonce o 20 296 návštěvníků více. Bohužel letní měsíce už byly mnohem méně příznivé, co se týče návštěvnosti. V červenci a srpnu zoo zaznamenala pokles v návštěvnosti. (Výroční zpráva zoo Olomouc 2014)

48

13 Kategorie návštěvníků Graf 5 Kategorie návštěvníků v roce 2013-2014 v Zoo Zlín

1%

4%

4% 3% 4% 7%

zdarma děti do 3 let děti 3 - 15 let

dospělí

28% 49%

studenti senioři klubová karta jednotlivci klubová karta rodiny


V dubnu byl spuštěn prodej klubových karet a prodalo se rekordní množství, které činilo 1 128 ks karet. Jednoznačně se ukázalo, že nová koncepce v podobě permanentek klubu ZOO Zlín Family, přinesla zoo větší počet návštěvníků v kategorii rodin s dětmi. K zvýšenému počtu návštěvníků také napomohly akce, které byly v zoo pořádány. Jednalo se o například o otevření zahrady Mu-Shin, kde nemohlo chybět tradiční sushi a saké. Dále se zde konal Festival gastronomie, který přilákal malé i velké návštěvníky. Velkému zájmu se těšily také 3 letní večery v zoo, kdy návštěvníci mohli zůstat po zavírací době a zažít atmosféru noční zoo. V listopadu se konal první Halloween. Jedinečný zážitek připravila zoo především dětem. Pořádala pro ně týdenní příměstské tábory, kterých se zúčastnilo téměř 250 dětí. (Výroční zpráva Zoo Zlín 2013, 2014)

49

Graf 6 Kategorie návštěvníků v roce 2013-2014 v Zoo Olomouc

4% 7%

12%

dospělí mládež

45%

5%

sponzoři škola děti do 3 let

27%

slevy na vstupném


Z grafů je viditelné, že složení návštěvníků Zoo Olomouc se významně neliší od složení návštěvníků Zoo Zlín. Jak jsem již zmínila v kapitole návštěvnosti, Zoo Olomouc se potýkala s nižší návštěvností. Tento fakt se snažila změnit pořádáním zajímavých akcí, které měly přilákat návštěvníky především v podobě rodin s dětmi. Jednalo se například o unikátní přehlídku ŠANGRI-LA, kam zoo zapůjčila svá zvířata. Dále se zde konala akce nazvaná Neviditelná zoo, kterou olomoucká zoo pořádala pro zrakově postižené. Soutěžní stezka se zvířaty přilákala 360 dětí nejrůznějšího věku, velkému zájmu se těšily akce nazvané Večerní slet čarodějnic a Den Země. Zoo pořádá i tolik oblíbené noční prohlídky a příměstské tábory, kterých se mohou zúčastnit děti od sedmi let. (Výroční zpráva zoo Olomouc 2013, 2014)

50

14 Veřejné dotace Graf 7 Přehled veřejných dotací za období 2013-2014

100% 90% 80%

Dary a sponzoring

70%

státní rozpočet

60% 50%

EU

40%

kraj, granty

30% 20%

Zřizovatel

10%

MŽP

0% Zoo Zllín 2013 Zoo Olomouc Zoo Zlín 2014 Zoo Olomouc 2013 2014

Zdroj: Výroční zpráva UCSZOO 2013, 2014

Veřejné dotace tvoří finanční podpora ministerstva životního prostředí, Evropské unie, státního rozpočtu a od zřizovatele. Další finanční podporou jsou pro zoologické zahrady dary a sponzoring. Z grafu je viditelné, že největší dotace pochází od zřizovatele. V případě Zoo Zlín i Zoo Olomouc je to jejich statutární město. Zoologická zahrada Zlín v roce 2013 obdržela na dotacích celkem 21 541 000 Kč. Z toho 898 000 Kč obdržela od ministerstva životního prostředí, od svého zřizovatele obdržela 19 280 000 Kč. Dále obdržela ze státního rozpočtu částku 34 000 Kč, dary a sponzoring činily částku 1 329 000 Kč, kterou darovaly zoo osoby a společnosti. Zoologická zahrada Olomouc v roce 2013 obdržela na dotacích celkem 26 099 000 Kč. Z toho 1 388 000 Kč obdržela od ministerstva životního prostředí, od svého zřizovatele obdržela 22 600 000 Kč. Dále obdržela ze státního rozpočtu částku 470 000 Kč. Zoo Olomouc na rozdíl od Zoo Zlín obdržela dotaci od Evropské unie, která činila 860 000 Kč. Dary a sponzoring od osob a společností činily 781 000 Kč. V rámci darů a sponzoringu se jedná o propad, který činí 106 166 Kč od roku 2012.

51

Zoologická zahrada Zlín v roce 2014 obdržela na dotacích celkem 24 531 000 Kč. Z toho 1 005 000 Kč obdržela od ministerstva životního prostředí, od svého zřizovatele obdržela 20 884 000 Kč. Na rozdíl od předešlého roku získala zoo i grant, který činil 55 000Kč. Dále obdržela ze státního rozpočtu částku 699 000 Kč, dary a sponzoring činily částku 1 888 000Kč, kterou darovaly zoo osoby a společnosti. V roce 2014 se veřejné dotace zvýšily o 2 990 000 Kč. Zvýšila se především dotace od ministerstva financí, statutárního města Zlín, ale největší nárůst nastal v rámci darů a sponzoringu. Zoologická zahrada Olomouc v roce 2014 obdržela na dotacích celkem 22 644 000 Kč. Z toho 1 388 000 Kč obdržela od ministerstva životního prostředí, od svého zřizovatele obdržela 19 900 000 Kč. Dále obdržela ze státního rozpočtu částku 68000 Kč. Dary a sponzoring od osob a společností činily 1 338 000Kč. V roce 2014 veřejné dotace poklesly o 1 887 000 Kč. Poklesla především dotace od zřizovatele, tedy od statutárního města Olomouc. Zoo Olomouc v tomto roce dotaci od Evropské unie neobdržela, poklesla i dotace ze státního rozpočtu. Zlepšení nastalo v oblasti darů a sponzoringu, kde zoo zaznamenala nárůst financí.[18] [19]

52

15 Vývoj ekonomického úseku V následující kapitole se budu věnovat hospodaření v Zoo Zlín a Zoo Olomouc. V tabulkách jsou obsaženy informace o aktivech a pasivech obou zoologických zahrad v období 2013-2014. Dále jsou zde informace o výnose a nákladech. Aktiva zoologických zahrad v roce 2013 Tabulky zobrazují aktiva obou zoologických zahrad v roce 2013. Tabulka 12 Přehled aktiv v roce 2013 v Zoo Zlín Majetek a jiná aktiva zoo v roce 2013 250 926 000 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 28 689 000 Zásoby 1 106 000 Pohledávky 38 727 000 Finanční majetek Aktiva celkem 319 448 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013 Tabulka 13 Přehled aktiv v roce 2013 Zoo Olomouc Majetek a jiná aktiva zoo v roce 2013 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 106 176 439 10 376897 Zásoby 2 021594 Pohledávky 6 580752 Finanční majetek Aktiva celkem 125 155 682Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2013

V Zoo Zlín největší položku aktiv tvořil dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který obsahuje veškeré budovy v areálu zoologické zahrady a zvířata. Následuje finanční majetek, zásoby a pohledávky. Největší položku aktiv v Zoo Zlín dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který také obsahuje veškeré budovy a zvířata v areálu zoo. Následují zásoby, finanční majetek a pohledávky.

53

Pasiva zoologických zahrad Tabulka 14 Přehled pasiv v roce 2013 v Zoo Zlín Závazky a jiná pasiva 311 214 000 Majetkové, finanční a peněžní fondy 729 000 Hospodářský výsledek 7 505 000 Krátkodobé závazky Pasiva celkem 319 448 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013 Tabulka 15 Přehled pasiv v roce 2013 v Zoo Olomouc Závazky a jiná pasiva 111 107800 Majetkové, finanční a peněžní fondy Hospodářský výsledek 751 972 Krátkodobé závazky 13 295 910 Pasiva celkem 125 155 682 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2013

Největší podíl pasiv v Zoo Zlín tvořily majetkové, finanční a peněžní fondy, které například obsahovaly transfery na pořízení dlouhodobého majetku, fond odměn, investiční fond a jiné. Dále jsou pasiva tvořena krátkodobými závazky a hospodářským výsledkem. V Zoo Olomouc tvořily největší podíl pasiv také majetkové, finanční a peněžní fondy a krátkodobé závazky. Dále pasiva tvořil hospodářský výsledek, který byl větší o 22 972 Kč než v Zoo Zlín.

54

Výnosy zoologických zahrad v roce 2013 Tabulka 16 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Zlín Příjmy z prodeje služeb vstupné reklama Nájmy Prodej zboží Prodej zvířat Ostatní výnosy Příspěvek zřizovatele na provoz Ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU Příjmy celkem 77 164 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013

45 885 000 44 570 000 1 315 000 6 351 000 2 316 000 896 000 870 000 19 280 000 1 566 000

Graf 8 Struktura výnosů 2013 v Zoo Zlín

Výnosy 2013 vstupné

2%

prodej zvířat 25% nájmy, reklama prodej zboží 1%

58%

3%

ostatní výnosy 10%

1%

příspěvek zřizovatele ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU


55

Tabulka 17 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Olomouc Příjmy z prodeje služeb vstupné tábory, reklama Nájmy Prodej zboží Prodej materiálu Ostatní výnosy Příspěvek zřizovatele na provoz Ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU Příjmy celkem 63 540 827 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2013

24 908 540 Kč 23 144 707 1 763 833 330 989 9 845 937 697 480 2 405 917 22 600 000 2 751 965

Graf 9 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Olomouc

Výnosy 2013 vstupné 5% nájmy, reklama 36% 34%

prodej zboží prodej materiálu ostatní výnosy

4%

4% 16% 1%

příspěvek zřizovatele ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU


Hlavní základ vlastních příjmů obou zoologických zahrad tvoří zisky ze vstupného, jak si můžeme všimnout. Pokud k příjmům ze vstupného přičteme i příjmy z prodeje zvířat, pronájmu, reklamy a dalších výnosů, zjistíme, že Zoo Zlín je z 74% soběstačná. Soběstačnost zoo udává, že zoo je schopná pokrýt většinu svých nákladů z financí, které získala vlastním přičiněním a není tak zcela závislá na příspěvcích od zřizovatele, státu a Evropské unie. Hlavní část výnosů v zoologické zahradě Olomouc tvoří zisky ze vstupného, které činí 36%, ale nemalou částí se na výnosech zoo podílí příspěvky od zřizovatele.

56

Proto je soběstačnost zoo nižší. Olomoucká zoologická zahrada je po přičtení příjmů z prodeje materiálu, pronájmu, reklamy a dalších výnosů soběstačná z 61%. Náklady zoologických zahrad v roce 2013 Tabulky a grafy v této části zobrazují struktury výdajů v zoologických zahradách Zoo Zlín a Zoo Olomouc. Tabulka 18 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Zlín Spotřeba materiálu celkem 11 559 000 krmivo 5 822 000 zvířata 331 000 ostatní materiál 5 406 000 6 206 000 Spotřeba energií 13 085 000 Spotřeba služeb celkem 6 504 000 opravy a udržování 31 736 000 Osobní náklady 9 429 000 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku 4 419 000 Ostatní náklady Výdaje celkem 76 434 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013 Graf 10 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Zlín

Náklady 2013 6%

8%

12%

7%

krmivo 8%

ostatní materiál spotřeba energií služby osobní náklady

17%

odpisy, dlouh.majetku ostatní náklady

42%


57

Tabulka 19 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Olomouc Spotřeba materiálu celkem krmivo ostatní materiál Spotřeba energií Spotřeba služeb celkem opravy a udržování Osobní náklady Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Ostatní náklady Výdaje celkem 62 788 855 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2013

107 03231 6 241 173 4 462 058

3 857 475 299 636 299 636 17 521 544 4 961 327 25 445642

Graf 11 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Olomouc

Náklady 2013 10% krmivo 7%

ostatní materiál spotřeba energií

6%

40%

1%

opravy a udržování osobní náklady odpisy DHM

28%

ostatní náklady

8%


Největší výdaje Zoo Zlín vynaložila na osobní náklady, tedy na mzdy zaměstnanců. Poté následovala spotřeba služeb, spotřeba materiálu, tedy krmivo a ostatní materiál, odpisy DHM, energie a ostatní výdaje. Zoo Olomouc největší výdaje vynaložila na ostatní náklady, osobní mzdy, tedy mzdy zaměstnanců. Následovaly výdaje na materiál, tedy ostatní materiál a krmivo. Hodnota skutečně zkrmeného krmiva byla 5 937 908 Kč. Náklady na krmný den činily 16 268 Kč. Dále následovaly odpisy DHM, energie a spotřeba služeb celkem. (Výroční zpráva Zoo Olomouc) 58

Tabulka 20 Přehled investičních akcí v roce 2013 v Zoo Zlín Investiční akce v roce 2013 Zdroje Čerpání 3 328 000 Počáteční stav Odvod odpisů zřizovateli 20 968 000 Drobný SMZ Čerpání celkem 9 429 000 Odpisy DHM Ubikace nosorožců Expozice HALA-BALA 33 725 000 Zdroje celkem Čerpání celkem Konečný stav – převod zdrojů na rok 2014 23 173 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2013

2 000 000 8 552 000 1 756 000 1 837 000 10 552 000

Tabulka 21 Přehled investičních akcí v roce 2013 v Zoo Olomouc Čerpání Pavilon levhartů mandžuských Evropské safari Africký tropický pavilon Vzdělávací centrum Splátky zálohy na transfery zřizovateli Splátky půjčky SFŽP Odvod zřizovateli

2 290 343 532 547 474 684 490 662 1 000 000 404 000 746 000


59

Aktiva zoologických zahrad v roce 2014 Tabulka 22Přehled aktiv v roce 2014 v Zoo Zlín Majetek a jiná aktiva zoo 274 332 000 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 30 681 000 Zásoby 1 604 000 Pohledávky 24 173 000 Finanční majetek Aktiva celkem 330 790 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2014 Tabulka 23 Přehled aktiv v roce 2014 v Zoo Olomouc Majetek a jiná aktiva zoo v roce 2014 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 103 104 407 10 236469 Zásoby 82 385 Pohledávky 4 730161 Finanční majetek Aktiva celkem 118 153 422 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

V Zoo Zlín největší položku aktiv tvořil dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který obsahuje veškeré budovy v areálu zoologické zahrady a zvířata. Následují zásoby, finanční majetek a pohledávky. Největší položku aktiv v Zoo Zlín dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který také obsahuje veškeré budovy a zvířata v areálu zoo. Následují zásoby, finanční majetek a pohledávky.

60

Pasiva zoologických zahrad v roce 2014 Tabulka 24 Přehled pasiv v roce 2014 v Zoo Zlín Závazky a jiná pasiva 315 243 000 Majetkové, finanční a peněžní fondy 1 785 000 Hospodářský výsledek 13 762 000 Krátkodobé závazky Pasiva celkem 330 790 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2014 Tabulka 25 Přehled pasiv v roce 2014 v Zoo Olomouc Závazky a jiná pasiva 112 735839 Majetkové, finanční a peněžní fondy Hospodářský výsledek 54 652 Krátkodobé závazky 5 362 931 Pasiva celkem 118 153 422 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

Největší podíl pasiv v Zoo Zlín tvořily majetkové, finanční a peněžní fondy, které například obsahovaly transfery na pořízení dlouhodobého majetku, fond odměn, investiční fond a jiné. Dále jsou pasiva tvořena krátkodobými závazky a hospodářským výsledkem, který byl o 1 056 000 Kč vyšší než v roce předešlém. V loňském roce byl hospodářský výsledek příznivější pro Zoo Olomouc. Rok 2014 byl více příznivý pro zoologickou zahradu Zlín. Hospodářský výsledek byl větší o 1 730 348 než v zoologické zahradě Olomouc. V Zoo Olomouc tvořily největší podíl pasiv také majetkové, finanční a peněžní fondy. Dále pasiva tvořily krátkodobé závazky a hospodářský výsledek, který byl menší než v loňském roce o 697 320 Kč.

61

Příjmy zoologických zahrad v roce 2014 Tabulka 26 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Zlín Příjmy 55 966 000 Příjmy z prodeje služeb 53 890 000 vstupné 1 363 000 tábory, reklama 6 606 000 Nájmy 4 748 000 Prodej zboží 1 346 000 Prodej zvířat 2 475 000 Ostatní výnosy 20 884 000 Příspěvek zřizovatele na provoz 2 392 000 Ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU Příjmy celkem 94 417 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2014 Graf 12 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Zlín

Výnosy 2014 vstupné 3%

prodej zvířat nájmy

22%

prodej zboží 57%

3% 5%

ostatní výnosy příspěvek zřizovatele

7%

ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU

1%


62

Tabulka 27 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Olomouc Příjmy z prodeje služeb vstupné ostatní výnosy z prodeje služeb Nájmy Prodej zboží Prodej materiálu Ostatní výnosy Čerpání fondů Příspěvek zřizovatele na provoz Ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU Příjmy celkem 77 164 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

27 874 178 Kč 25 364 856 2 509 322 455 412 11 729 603 861 377 2 674 767 1 258 496 19 900 000 2 300 924

Graf 13 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Olomouc

Výnosy 2014 vstupné

0 3

ostatní výnosy z prodeje služeb nájmy

29

38

prodej zboží prodej materiálu ostatní výnosy

2

čerpání fondů

4 4 18 1 1

příspěvek zřizovatele na provoz ostatní příspěvky ze státního rozpočtu a EU


Z tabulek a grafů je viditelné, že hlavní základ vlastních příjmů obou zoologických zahrad tvoří zisky ze vstupného. Pokud k příjmům ze vstupného přičteme i příjmy z prodeje zvířat, pronájmu, reklamy a dalších výnosů, tak jako v roce 2013 zjistíme, že Zoo Zlín je z 76% soběstačná, což je o 2% více než v předešlém roce. Soběstačnost zoo udává, že zoo je schopná pokrýt většinu svých nákladů z financí, které získala vlastním přičiněním a není tak zcela závislá na příspěvcích od zřizovatele, státu a Evropské Unie. Příjmy zoo téměř dosáhly hranice 100 000 000 Kč. 63

Hlavní část výnosů v zoologické zahradě Olomouc tvoří zisky ze vstupného, které činí 38%, ale nemalou částí se na výnosech zoo podílí příspěvky od zřizovatele. Proto je soběstačnost zoo nižší než ve zlínské zoo. Olomoucká zoologická zahrada je po přičtení příjmů z prodeje materiálu, pronájmu, reklamy a dalších výnosů soběstačná z 68%, což je o 7% více než v předešlém roce. Tabulka 28 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Zlín Náklady Spotřeba materiálu celkem krmivo zvířata ostatní materiál Spotřeba energií Spotřeba služeb celkem opravy a udržování Osobní náklady Odpisy DHM Ostatní náklady Náklady celkem 92 631 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2014

14 621 000 6 691 000 2 222 000 5 708 000 5 821 000 22 104 000 12 061 000 32 187 000 9 535 000 8 363 000

Graf 14 Struktura nákladů za rok 2014 v Zoo Zlín

krmivo

9% 10%

spotřeba energií

7% 6%

služby 24%

35%

osobní náklady odpisy, dlouh. hmot. majetku ostatní náklady


64

Tabulka 29 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Olomouc Spotřeba materiálu celkem krmivo ostatní materiál Prodané zboží Spotřeba energií Spotřeba služeb celkem opravy a udržování Osobní náklady Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Ostatní náklady Náklady celkem 67 000 105 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

11 845 855 5 734 933 6 110 922

7 322 891 2 835 724 2 022 722 2 022 722 17 845 823 5 684 710 19 442 380

Graf 15 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Olomouc

Náklady 2014 krmivo ostatní materiál

9 9

29

prodané zboží spotřeba energií 10 opravy a udržování 4

9

3 27

osobní náklady odpisy dlouhodobého hmotného majetku ostatní náklady


Největší výdaje Zoo Zlín vynaložila na osobní náklady, tedy na mzdy zaměstnancům. Poté následovala spotřeba služeb, spotřeba materiálu, tedy krmivo a ostatní materiál, odpisy DHM, ostatní výdaje a energie. Zoo Olomouc největší výdaje vynaložila na ostatní náklady, osobní náklady, tedy mzdy zaměstnanců. Následovaly výdaje na materiál, tedy ostatní materiál a krmivo. V roce 2014 zoo spotřebovala krmivo v hodnotě 5 734 933 Kč. Náklady na krmný den činily 15712 Kč. Dále následovaly odpisy DHM, energie a spotřeba služeb celkem. (Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014) 65

Tabulka 30 Přehled Investičních akcí v roce 2014 v Zoo Zlín Investiční akce v roce 2014 Zdroje 23 173 000 Počáteční stav Dotace SMZ

2 968 000

Odpisy DHM

8 901 000

Čerpání Čerpání celkem Největší akce Zátoka rejnoků Japonská zahrada Technické zhodnocení ubikace slonů Technické zhodnocení ubikace lvů

Převod z rezervního 331 000 fondu 35 373 000 Zdroje celkem Konečný stav – převod zdrojů na rok 2015 431 755 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Zlín 2014

27 283 000 1 829 000 300 000 379 000

Tabulka 31 Přehled Investičních akcí v roce 2014 v Zoo Olomouc Investiční akce v roce 2014 Čerpání 54 460 Nákup automatu na vstupenky 151 786 Africký tropický pavilon 2 299 450 Vzdělávací centrum 5 507 278 Splátky zálohy na transfery zřizovateli 404 000 Splátka půjčky SFŽP 300 000 Odvod zřizovateli Čerpání celkem 8 716 974 Kč Zdroj: Výroční zpráva Zoo Olomouc 2014

66

16 Další atrakce a doprovodné služby V každé mnou vybrané zoologické zahradě jsou pro zvýšení atraktivity a zábavy doprovodná zařízení, která jsou atraktivní zejména pro dětskou část návštěvníků. Služby, které návštěvník

považuje za samozřejmé, jsou

restaurace, stánky

s občerstvením, bufety, toalety a obchody se suvenýry. Tyto služby se nachází v obou zoologických zahradách. V obou zahradách je možná projížďka safari vláčkem a také návštěva komentovaného krmení. Zoologická zahrada Zlín kromě základních služeb nabízí pro své návštěvníky u hlavního vstupu úschovné boxy na své osobní věci. Pokud přijedete do zoo na kole, nachází se zde úschovna. V celém areálu jsou schůdné a řádně vyznačené cesty pro hendikepované návštěvníky, aby ani jim nebyl odepřen vstup do zoo. Návštěvník zde může využít služeb ztrát a nálezů, přebalovacích pultů pro nejmenší návštěvníky, lze si zapůjčit kočárek nebo vozík pro seniory. Pro děti zoo nabízí Australský koutek, který se nachází v dolní části areálu u restaurace Farma u Koaly. Děti mohou navštívit dřevěné hrady, skluzavky, houpačky, průlezky, australskou vodní pumpu, rýžování zlata, jízdu na ponících. Australský park není věkově omezen. Lanové centrum Lanáček je nejzajímavější a nejlákavější atrakcí. Centrum se nachází v blízkosti australského dětského koutku a je určený pro děti od 3 – 12 let. Archeologické naleziště se nachází pod Tyrolskou restaurací a je součástí expozice „Rostliny éry dinosaurů“. V celém areálu jsou také rozmístěny houpadla a prolézačky.[13] Zoologická zahrada Olomouc nabízí kromě základních služeb pro své návštěvníky také Lanové centrum Lanáček. Centrum se nachází v lesním prostředí areálu a nabízí dětem zábavu, pohyb a dobrodružství. Lanáček je určený pro děti od 3 – 11 let. Zoo nabízí také projížďku safari vláčkem, aby si děti mohly odpočinout a dospělí mohli vidět zoologickou zahradu trochu jinak než při obvyklé návštěvě.[15]

67

Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo podle jednotlivých hledisek srovnat obě zoologické zahrady. Na základě mého srovnávání si téměř ve všech kritériích vedla lépe Zoo Zlín. Dopravní dostupnost je vyhovující, do zoologických zahrad se lze dostat autem, městskou hromadnou dopravou, trolejbusy či na kole.

Zoo Zlín má ovšem větší

parkovací plochu než jakou má Zoo Olomouc, což je nevýhoda obzvláště při velké návštěvnosti. Před zoo se tak tvoří kolony a řidiči musí čekat, než auta z parkoviště odjedou, aby mohli vjet na parkoviště. Co se týče počtu chovaných druhů zvířat, nejlépe si vedla Zoo Olomouc. Jejímu počtu druhů a kusů zvířat nedokázala zlínská zoo konkurovat. V oblasti návštěvnosti dominovala Zoo Zlín. I když se obě zoologické zahrady potýkaly s nepříznivým počasím, tak zlínská zoo svými pořádanými akcemi dokázala do svých bran přilákat více návštěvníků. Struktura návštěvníků obou zoo je téměř totožná, obě zoologické zahrady nabízí pestrý program a doprovodné aktivity, a proto si našly své příznivce především u rodin s dětmi. Jak jsem již zmínila v teoretické části práce, zoo by měla plnit především úlohu vzdělávací, je tedy pro rodiny s dětmi vhodným místem. Z hlediska veřejných dotací v roce 2013 obdržela vyšší dotace Zoo Olomouc, ale již v následujícím roce obdržela vyšší dotace Zoo Zlín. Nejvíce dotací obdržely zoologické zahrady od svých zřizovatelů na podporu rozvoje. Štědré dary obdržely zoologické zahrady od sponzorů a příznivců zoologických zahrad. Dalším srovnávaným kritériem byl vývoj ekonomického úseku. V rámci tohoto úseku jsem srovnávala informace týkající se aktiv, pasiv, výnosů a nákladů obou zoologických zahrad. Ve sledovaném období 2013-2014 vykazovala vyšší aktiva i pasiva Zoo Zlín. Větších výnosů v obou sledovaných letech dosáhla opět Zoo Zlín, z důvodů vysoké návštěvnosti této zoo. Vzhledem k vysokým výnosům musí Zoo Zlín vynaložit také vyšší náklady, jak na krmivo, materiál, zboží, opravy, mzdy, odpisy či energie z čehož plyne, že vynaložené náklady v období 2013-2014 byly větší v Zoologické zahradě Zlín.

68

Posledním srovnávaným kritériem jsou další atrakce a doprovodné služby, které zoologické zahrady poskytují svým návštěvníkům. V zoologické zahradě Zlín najde návštěvník více stravovacích zařízení než v Zoo Olomouc, což je pro zoo nepříznivé především v hlavní sezóně. Dále obě zoo provozují lanové centrum Lanáček. Nejvíce se obě zahrady liší v názoru, který se týká návštěvy zoo se psem. Zatímco Zoo Olomouc podporuje vstup návštěvníků s domácími mazlíčky, v Zoo Zlín je vstup zakázán. Po provedeném srovnání nelze jednoznačně určit, která zoo je „nejlepší“. Obě zoologické zahrady mají své kouzlo, které do jejich bran přivádí své návštěvníky, kteří se rádi vracejí. Výsledky mého srovnávání by mohly posloužit především samotným zoologickým zahradám jako zhodnocení minulých let. Obě zoologické zahrady mají řadu nedostatků, i když stále své expozice renovují či staví nové, opravují areál, přichází s novými službami a doprovodnými akcemi k podpoře návštěvnosti, tak stále mají co zlepšovat.

69

Použitá literatura Tištěné zdroje BALATKA, Břetislav et al. 1986. Malá encyklopedie turistiky. 1. vyd. Praha: Olympia. 345 s. ISBN INDRÁKOVÁ, Jarmila a kol. 2009. Cestovní ruch (základy). Vyd. 2. Praha: Oeconomica. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. DOBRORUKA, J. Luděk, 1989. Zoologické zahrady. Vyd. 1. Praha: SPN. 203 s. ISBN 80-04-21177-1. FOKT, Michael, 2008. Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Vyd. 1. Praha: Academia. 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1. ZAJAC, Aurel a kol. 1979. Turistika v rodine. 1. vyd. Bratislava: Šport. 149 s. Šport a zdravie. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ, 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. Vyd. 2. Praha: Linde. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. ZOO Zlín, 2013. Výroční zpráva ZOO Zlín Česká Republika. Zlín: Z STUDIO, 51 s. ZOO Zlín, 2014. Výroční zpráva ZOO Zlín Česká Republika. Zlín: Z STUDIO. 93 s. VESELÁ, Libuše, et al. Zoologická zahrada Olomouc: Výroční zpráva 2013. 152 s. Dostupné z WWW: . VESELÁ, Libuše, et al. Zoologická zahrada Olomouc: Výroční zpráva 2014. 155 s. Dostupné z WWW: . Internetové zdroje

[1] Botanické a zoologické zahrady. Botanické a zoologické zahrady – Ministerstvo životního

prostředí

[online].

2016

[cit.

2016-03-14].

Dostupné z: . 70

[2] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. 163/2003 Sb. [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [3] Zoo Plzeň. Kampaně EAZA - ZOO Plzeň [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [4] Zoo Zlín. Zoo Zlín – mezinárodní programy [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [5] Zoo Olomouc. Zoologická zahrada Olomouc - Svatý Kopeček [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [6] Zoologické zahrady České republiky. Zoo.indd - zoo pdf. [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [7] Wikipedie. Červený seznam IUCN - Wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: . [8] Worldwild Zoo database. Zoo asociace / Zoo associations [online]. 2016 [cit. 201603-14]. Dostupné z: . [9] Stanovy unie českých a slovenských zahrad. Unie českých a slovenských zahrad z. s. stanovy 2015 pdf. [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.zoo.cz/media/files/unie-ceskych-a-slovenskych-zoologickych-zahrad-z.s.stanovy-2015.pdf>. [10] Ministerstvo životního prostředí. Zoologické zahrady - Ministerstvo životního prostředí

[online].

2016

[cit.

2016-03-14].

Dostupné

z: http://www.mzp.cz/cz/zoologicke_zahrady [11] Businessinfo.cz. Provozování zoologické zahrady - podmínky pro získání povolení / Businessinfo.cz

[online].

2016

[cit.

2016-03-17].

Dostupné

z: .

71

[12] Epravo.cz. Nařízení vlády ze dne 7. ledna 2004 o pravidlech / epravo.cz [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: . [13] Zoo Zlín. ZOO Zlín - nejnavštěvovanější místo na Moravě [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: . [14] CzechTourism. CzechTourism - nejnavštěvovanější turistické cíle 2014 [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: . [15] Zoo Olomouc. Zoologická zahrada Olomouc - Svatý Kopeček [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: . [16] Project Kukang. Project Kukang [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: . [17] Klub českých turistů. KČT - Vaše dobrá značka [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: . [18] Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Výroční zpráva 2013 [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.zoo.cz/media/files/0608-15-11-47-01vyrocni_zprava_2014.compressed.pdf [19] Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Výroční zpráva 2014 [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: .

72

V případě, kdy není uveden u obrázku, grafu či tabulky zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce.

Přehled obrázků Obrázek 1 Mapa areálu zoologické zahrady ................................................................... 23 Obrázek 2 Mapa areálu zoo Olomouc ............................................................................ 29 Obrázek 3 Logo rodinné turistiky ................................................................................... 38

Přehled tabulek Tabulka 1 Licence k provozování zoologické zahrady vydané MŽP podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách.................................................................... 19 Tabulka 2 Základní informace ........................................................................................ 22 Tabulka 3 Základní informace o Zoo Olomouc.............................................................. 28 Tabulka 4 Otevírací doba zoologické zahrady Zlín ........................................................ 40 Tabulka 5 Otevírací doba zoologické zahrady Olomouc................................................ 40 Tabulka 6 Vstupné Zoo Zlín ........................................................................................... 41 Tabulka 7 Zoo Olomouc ................................................................................................. 41 Tabulka 8 Chovatelská činnost v roce 2013 v Zoo Zlín ................................................. 44 Tabulka 9 Chovatelská činnost v roce 2014 v Zoo Zlín ................................................. 45 Tabulka 10 Chovatelská činnost v roce 2013 Zoo Olomouc .......................................... 45 Tabulka 11 Chovatelská činnost v roce 2014 Zoo Olomouc .......................................... 45 Tabulka 12 Přehled aktiv v roce 2013 v Zoo Zlín .......................................................... 53 Tabulka 13 Přehled aktiv v roce 2013 Zoo Olomouc ..................................................... 53 Tabulka 14 Přehled pasiv v roce 2013 v Zoo Zlín .......................................................... 54 Tabulka 15 Přehled pasiv v roce 2013 v Zoo Olomouc ................................................. 54 Tabulka 16 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Zlín .................................................... 55 Tabulka 17 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Olomouc ............................................ 56 Tabulka 18 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Zlín ................................................... 57 Tabulka 19 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Olomouc........................................... 58 Tabulka 20 Přehled investičních akcí v roce 2013 v Zoo Zlín ....................................... 59 Tabulka 21 Přehled investičních akcí v roce 2013 v Zoo Olomouc ............................... 59 Tabulka 22 Přehled aktiv v roce 2014 v Zoo Zlín .......................................................... 60

73

Tabulka 23 Přehled aktiv v roce 2014 v Zoo Olomouc .................................................. 60 Tabulka 24 Přehled pasiv v roce 2014 v Zoo Zlín .......................................................... 61 Tabulka 25 Přehled pasiv v roce 2014 v Zoo Olomouc ................................................. 61 Tabulka 26 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Zlín .................................................... 62 Tabulka 27 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Olomouc ............................................ 63 Tabulka 28 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Zlín ................................................... 64 Tabulka 29 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Olomouc........................................... 65 Tabulka 30 Přehled Investičních akcí v roce 2014 v Zoo Zlín ....................................... 66 Tabulka 31 Přehled Investičních akcí v roce 2014 v Zoo Olomouc ............................... 66

Přehled grafů Graf 1 Počet kusů zvířat v Zoo Zlín ............................................................................... 46 Graf2 Počet kusů zvířat v Zoo Olomouc ........................................................................ 46 Graf 3 Vývoj návštěvnosti za období 2013 – 2014 v Zoo Zlín ...................................... 47 Graf 4 Návštěvnost Zoo Olomouc .................................................................................. 48 Graf 5 Kategorie návštěvníků v roce 2013 - 2014 v Zoo Zlín ........................................ 49 Graf 6 Kategorie návštěvníků v roce 2013 - 2014 v Zoo Olomouc ............................... 50 Graf 7 Přehled veřejných dotací za období 2013-2014 .................................................. 51 Graf 8 Struktura výnosů 2013 v Zoo Zlín....................................................................... 55 Graf 9 Struktura výnosů v roce 2013 v Zoo Olomouc ................................................... 56 Graf 10 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Zlín......................................................... 57 Graf 11 Struktura nákladů v roce 2013 v Zoo Olomouc ................................................ 58 Graf 12 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Zlín .......................................................... 62 Graf 13 Struktura výnosů v roce 2014 v Zoo Olomouc ................................................. 63 Graf 14 Struktura nákladů za rok 2014 v Zoo Zlín......................................................... 64 Graf 15 Struktura nákladů v roce 2014 v Zoo Olomouc ................................................ 65

Seznam příloh Příloha 1 Etiopie ve zlínské zoo ..................................................................................... 76 Příloha 2 Světadíl Asie ve zlínské zoo............................................................................ 76 Příloha 3 Safari vláček ve zlínské zoo ............................................................................ 77 74

Příloha 4 Dětské prolézačky před olomouckou zoo ....................................................... 77 Příloha 5 Lanáček v olomoucké zoo ............................................................................... 78 Příloha 6 Výhled na areál a Vyhlídkovou věž v olomoucké zoo.................................... 78

75

Přílohy Příloha 1 Etiopie ve zlínské zoo

Příloha 2 Světadíl Asie ve zlínské zoo

76

Příloha 3 Safari vláček ve zlínské zoo

Příloha 4 Dětské prolézačky před olomouckou zoo

77

Příloha 5 Lanáček v olomoucké zoo

Příloha 6 Výhled na areál a Vyhlídkovou věž v olomoucké zoo

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. ZOO a rodinná turistika

Recommend Documents