Karel Lím a turistika 1. První český lyžař v Krušných horách: Brzy po svém nástupu do náročného místa menšinového učitel v roce 1894 v Hrobech u Oseka začal lyžovat jako první český lyžař v Krušných horách. Krásné norské lyže obdržel od lesního adjunkta Lobkovicových lesů. Lyžoval mezi prvními lyžaři německé národnosti z Teplic a ze Saska. Stal se nadšeným propagátorem lyžování. Výřez z unikátní fotografie, pořízené v roce 1899 – Karel Lím na lyžích s jednou holí v Kapse na Moldavě v Krušných horách (3) – použili jako logo VIII. zimního srazu v Krušných horách v roce 2004 pořadatelé z KČT Oblast Most - Louny. 2. Funkcionář Klubu Československých turistů - Karel Lím byl členem KČT již před první světovou válkou (1). - V roce 1921 byl v Duchcově založen odbor KČsT. Svými zkušenostmi byl Karel Lím velmi aktivní nejen v novém odboru, ale i v rámci turistické župy se sídlem v Mostě, která byla před rozpadem. Karel Lím se zasloužil o znovuobnovení její činnosti, stal se předsedou Krušnohorské župy turistické se sídlem v Duchcově s odbory Jáchymov, Chomutov, Most, Horní Litvínov – Louka, Duchcov, Teplice – Šanov, Ústí nad L. a Podmokly (1). - Předsedou Krušnohorské župy KČsT byl do roku 1930 (1). - V Duchcově byl, kromě náročné funkce řídícího učitele (snímek č. 1), také správcem turistické noclehárny (1). 3. Iniciátor stavby první české chaty v Krušných horách: V roce 1923 přichází oficielně s myšlenkou (v hlavě ji nosil určitě dříve) stavby první české chaty v Krušných horách. Např. v lyžařském Průvodci (2), který vydal v roce 1924, píše vlastenecky: „My Češi máme již v každém pohoří několik rozhleden a chat, jenom Krušné hory jsou zanedbávány.“ Postupně získal podporu většiny okolních odborů pro stavbu chaty na Bouřňáku, a to s velkou neúnavností, jak to charakterizuje k šedesátinám Karla Líma v Turistickém obzoru v r. 1935 F. Molík: „vyměřuje, rýsuje plány, jezdí do Prahy, intervenuje u vládních činitelů, píše články a četné žádosti, shání stavební materiál, vymáhá subvenci na úpravu cesty na vrchol hory, provádí úpravu cesty, vše řídí a přitom stejně jako perem, vládne lopatou, motykou, sekerou.“ Snímek č. 2 ze stavby příjezdové cesty, z kroniky odboru KČsT Horní Litvínov, dokumentuje širokou spolupráci tehdejších turistů pod vedením Karla Líma. V roce 1924 byla stavba chaty zařazena do programu KČsT, následně byl získán pozemek od Lobkoviců a 21. 5. 1927 bylo vysekáno křoví na budoucím staveništi (snímek č. 2). Začátkem července 1927 přijel pražský architekt Dr. Josef Hőnich a spolu s Ing. Kolenským vyměřili cestu a staveniště, 16. 1. 1928 Dr. Hőnich odevzdal projekt budoucí chaty a 15. 7. 1928 proběhlo slavnostní položení základního kamene za účasti 400 osob (snímek č 3). Slavnostní proslov pronesl mj. pražský spisovatel turistické literatury Jan Kamenický, který byl jedním z nejhorlivějších propagátorů celého projektu (1). Základní kámen, s datem 15. 7. 1928, dodnes najdeme mezi kvádry kamenné podezdívky, pod pamětní deskou a bustou Karla Líma. Slavnostní otevření chaty proběhlo 8. 6. 1930, za deště, ale za účasti již 1 500 lidí. Celá stavba byla pořízena za l. milión Kčs. 4. Propagátor české turistiky v Krušných horách - Karel Lím propagoval opomíjené Krušné hory, staral se o jejich návštěvnost a neúnavně upozorňoval na jejich krásy, když volal k jejich návštěvnosti turisty z vnitrozemí, zejména v zimním období. Ve zmíněném Průvodci (2) jeho krásná čeština vystihuje vše:
1
-
“Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Krušné hory jsou veselé, rozjařující!“ Pro ostatní odbory připravoval i několikadenní pěší a lyžařské túry po Krušných horách a tyto výpravy ochotně a neúnavně vodil (1). Na železnici vymáhal vhodnější spojení do Krušnohoří (1; 2). Prováděl první české turistické značení v Krušných horách, protože do té doby měly značení systému německého Gebirgsvereinu (1). Byl autorem českého názvu vrchu Bouřňák (869 m), kopec byl nazývaný jen německy Stűrmer. Nový název však musel několikrát obhajovat, zejména proti čsl. kartografům, kteří se snažili používat název „Bouřlivý“ – ten se nakonec neujal .(1; 3) Podle sdělení pamětníků vystoupil na milovaný Bouřňák za svůj život 2 000krát, to znamená že v průměru 33krát za rok, traduje se že v době stavby chaty tam nosil v batohu cihly...(3) za 1. republiky založil pochod a cestu Hany Benešové od krušnohorského hradu Rýzmburk na vrchol Stropníku (1), jako upomínku skutečnosti, že se tato manželka a pravá ruka druhého presidenta ČSR narodila v nedalekých Domaslavicích. Již 16. ročník Pochodu Hany Benešové je v kalendáři turistických akcí 24. 6. 2006.
5. Publikační činnost. Karel Lím napsal a vydal: 5.1. Mapy a plány – většina byla vydána poprvé v českém jazyce (1; 2): - plán města Loun - několikrát vydal plán města Duchcova (1) - plán hradu Oseka (1) - v r. 1909 velkou nástěnnou mapu tří pánevních okresů v hnědouhelné pánvi v měřítku 1:25 000 s českými názvy, které neobsahovaly ani mapy ve středních Čechách - mapy okresů Most, Duchcov (2) a Teplice (v měřítku 1:100 000) a Louny (v měřítku 1:70 000) – viz (1) 5.2. V roce 1924 vyšel nákladem Klubu Československých turistů v Praze jeho „Podrobný lyžařský průvodce a turistický ukazatel při cestování po Krušných horách v části mezi Horou Sv. Kateřiny a Nakléřovem“ (2). 5.3. Uveřejnil celou řadu článků vlastivědného a turistického zaměření v denních a turistických časopisech, např. Stráž na severu, Krušnohorský obzor, Turistický obzor, Časopis turistů, Slovenský turista, Zimní sport atd.(1). Karel Lím se narodil 6. 10. 1875 v Zeměchách u Loun, kde je také pohřben. Zemřel 20. 9. 1958 v Duchcově. Čest jeho památce!! Nápis na pomníku zní „Zasloužilý učitel“ – bohužel ani zmínka tam není o jeho bohaté turistické činnosti. Karel Lím žil vždy pro spoluobčany (navíc hrál v kapele, založil smyčcový orchestr, divadlo a k tomu taky učil až 128 dětí ve třídě, vychoval vlastní 4 děti, postavil dům, bojoval za zachování duchcovských památek, bojoval za spisovný český jazyk atd.). Říkali právem mu Krušnohorský Buchar. Současní členové KČT a občané Duchcova na něho nezapomněli: -
v roce 1975 uctili občané z Duchcova památku Karla Líma tím, že ke 100. výročí od jeho narození byla na chatě na Bouřňáku odhalena pamětní deska Karla Líma a chata byla 2
-
-
pojmenována jeho jménem; hlavními iniciátory byli duchcovští občané pan Pavel Koukal a již zemřelý pan Miloslav Hudec v únoru roku 2004 uctil Klub českých turistů z tehdejší Oblasti KČT Most - Louny památku na Karla Líma tím, že při pořádání republikového zimního srazu turistů (VIII. zimní sraz turistů Litvínov – Moldava v Krušných horách) použili logo s lyžařem Karlem Límem, ještě o jedné holi – v pozadí s „jeho“ chatou na Bouřňáku; v průvodci, který každý účastník srazu obdržel byly popsány zásluhy Karla Líma turisté z TJ Sokol Duchcov pořádají od roku 2005 Pochod Karla Líma, akce je zařazována do kalendáře turistických akcí, letos 23. 9. 2006
Návrh Karla Líma do síně slávy KČT připravil v březnu 2006 Václav Novotný, předseda odboru KČT MM Litvínov ze zdrojů a literatury: -
1) Výstava Karel Lím – zakladatel české krušnohorské turistiky, muzeum města Duchcova září – listopad 2005, autor pan Pavel Koukal, občan Duchcova a pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem 2) Podrobný lyžařský průvodce a turistický ukazatel při cestování po Krušných horách v části mezi Horou Sv. Kateřiny a Nakléřovem“ vydaný nákladem KČsT v Praze, 1924. 3) písemné materiály a vzpomínka na Karla Líma od jeho vnučky, paní Skálové z Mostu 4) Vycházky a výlety odboru Klubu Čsl. Turistů v Hor. Litvínově, zápisy od 6. 8. 1925 do 26. 8. 1930, archiv Václava Novotného.
Snímky: 1. Snímek: Učitel Karel Lím v nejlepších letech, laskavě poskytl pan Pavel Koukal z Duchcova, (1).
3
2. Snímek pořídil člen odboru KČsT Horní Litvínov pan František Vrábel (4). Uprostřed stojí výrazná a krásná postava Karla Líma. Snímek dokumentuje, jak Karel Lím dokázal nadchnout pro myšlenku stavby první české chaty v Krušných horách turisty Krušnohorské župy.
4
3. Snímek z pokládání základního kamene pořídil člen odboru KČsT Horní Litvínov pan František Vrábel (4). Ing. František Rak byl prvním jednatelem odboru KČsT Horní Litvínov, který byl založen 6. srpna 1925. Odbor netušil, že měl historické štěstí, protože krátce po jeho založení pomohli k historickému činu...pod vedením legendárního Karla Líma....
Pavel Koukal uvádí výstavu Karla Líma v Duchcově 23 9 2005
5
Náhrobní deska na hřbitově Zeměchy u Loun
Současná výstava o Karlu Límovi - Nový hrad Jimlín. Zleva pravnučka Karla Líma Jana, vnučka Ivana Skálová a kronikář Jimlína
6
