3.11. Rekreace a turistika Charakteristika problematiky CHKO Jizerské hory je oblastí z pohledu rekreace, sportu a turistiky extrémně exponovanou. Bezprostředním důvodem je atraktivita pro velké množství outdoorových aktivit, letních i zimních. Jizerské hory jsou ideálně dostupné pro vícedenní i pro krátkodobý (polodenní) pobyt velmi širokému počtu návštěvníků – Praha, středočeský kraj, velká města Euroregionu Nisa (Polsko, SRN) a především jako přímé zázemí liberecko-jablonecké sídelní aglomerace. V zimních i letních špičkách (víkendy, svátky, prázdniny, dovolené) pravidelně návštěvnost naráží na únosné limity sociologické (pohoda návštěvníků), dopravní a logistické (propustnost tratí, cest, silnic, parkovací kapacity) nebo v dostupnosti služeb. Limity ochrany přírody a krajiny jsou chronicky atakovány ve špičkách i mimo ně. Návštěvníci oblasti mají k dispozici značné počty rekreačních lůžek; hotely, penziony a rekreační střediska jsou koncentrovány ve střediscích cestovního ruchu a zejména v jižní (jablonecké) části CHKO. Individuálními ubytovacími objekty jsou převážně rekreační chalupy, původní obytné venkovské domy upravené k rekreačnímu účelu novými majiteli po 2. světové válce. Ve střediscích se nově objevují záměry na zastavění některých lokalit rekreačními byty – apartmány. Hluboko do devatenáctého století sahá historie turistiky, která byla zpočátku vázána ve zdejším sudetském prostředí na německé spolky, vzniká hustá síť značených stezek s doprovodnou infrastrukturou (chaty, vyhlídky apod.). Po dočasném snížení návštěvnosti v souvislosti s imisní katastrofou a exploatační těžbou lesních porostů se před koncem století zájem návštěvníků opět velmi významně zvyšuje, pěší turisté jsou však masově nahrazováni cykloturisty, kteří využívají velmi hustou a kvalitní síť účelových komunikací. Současná hustota pěších návštěvníků i cyklistů je velmi vysoká. Zimní návštěvnost se vyvíjela s časovým posunem. Významněji se projevuje až ve 2. polovině 20. století s vývojem běžeckých lyží a jejich rostoucí oblibou. Boom lyžařské turistiky nastává v 70. letech, od té doby se kvalitativně vyvíjí a kvantitativně dále narůstá. Dalším zlomem v návštěvnosti byl počátek strojní úpravy běžeckých stop v devadesátých letech. Jizerské hory jsou dnes možná nejoblíbenější a rozhodně nejvíce navštěvovanou destinací pro lyžařskou turistiku v ČR. Od 70. let se rozvíjí také sjezdové lyžování, které postupně mění charakter některých horských vsí, svojí infrastrukturou podstatně ovlivňuje krajinný ráz rozsáhlých lokalit a vesměs negativně zasahuje do přírodního prostředí. Kromě postupně se zvyšující návštěvnosti rapidně rostou také nároky na standard rekreačních aktivit. Sjezdové louky jsou terénně upravovány, vznikají sjezdovky v lesních porostech, vleky jsou nahrazovány kapacitními lanovkami, standardem se stává technické zasněžování denně upravovaných sjezdovek, přibývá osvětlení a ozvučení, sociální, restaurační a provozní zázemí, služby, rozšiřují se parkovací plochy. Se zvyšujícím se standardem rekreace dynamicky narůstá i průměrné zatížení přírodního prostředí a krajiny. Zejména po roce 1990 se objevují nové formy využití volného času v přírodě, přibývají nové outdoorové sportovní discipliny, mnohdy s „adrenalinovými“ prvky. Určitou historickou výjimkou je horolezectví, jehož počátky se v Jizerských horách datují od roku 1891. Obliba těchto sportů také roste velmi dynamicky, stejně tak jejich vliv na chráněné území. V posledních několika letech o několik řádů narostla obliba geocachingu, s ohledem na charakter této aktivity ale bez měřitelných negativních dopadů. Velmi neblahý vliv na chráněné území mohou mít i tradiční nesportovní aktivity (např. sběr hub a lesních plodů), pokud jejich míra přesáhne únosnou mez. Fenoménem nového století je rozvoj motorových sportů (terénní auta a motocykly, čtyřkolky, sněžné skútry). Přestože jejich provoz není až na drobné výjimky legální, je velmi frekventovaný, působí citelné škody na přírodním prostředí a ze své podstaty je prakticky neregulovatelný.
Rekreace, sport a turistika v širším pojetí cestovního ruchu jsou veřejně vnímány jako velmi žádoucí a perspektivní ekonomické odvětví, které v mnoha případech má nahradit tradiční hospodářské činnosti ve venkovském prostoru (zemědělská a lesní výroba, drobný zpracovatelský průmysl apod.), suplovat jejich ekonomickou výkonnost a stimulovat zaměstnanost obyvatel venkovských komunit i širšího regionu. Dlouhodobě se nedaří tyto záměry zarámovat do koncepčního rámce rozvojových strategií kraje a obcí, respektive vzájemně sladěné tvorby územně plánovacích dokumentů. Dlouhodobý cíl vyvážený stav mezi ochranou přírody a krajiny a rekreačním, sportovním a turistickým využitím území CHKO Navrhovaná opatření pobytová rekreace tolerovat zřizování nových hromadných ubytovacích kapacit s přidanou hodnotou služeb (penziony, hotely, turistické ubytovny) zejména rekonstrukcí stávajících objektů nenarušující krajinný ráz, nepodporovat intenzivní výstavbu rekreačních bytů umožnit budování individuálních rekreačních objektů s možnou změnou užívání na trvalé bydlení s respektováním místní stavební tradice (více viz kap. 3.6.) podporovat adaptace stávajících nevyužitých objektů v zastavěných územích k rekreaci, včetně průmyslových a zemědělských „brownfields“ se zachováním jejich historické a architektonické hodnoty místa k táboření, včetně letních dětských táborů, vyhrazovat v přírodně méně citlivých částech CHKO vytvářet podmínky pro rozvoj agroturistiky s vazbou na rodinné farmy a místní produkci (viz kap. 3.2.) vyhotovit pasport drobných lesních staveb (loveckých chat, přístřešků) a objektů lehkého opevnění užívaných k individuální rekreaci, u drobných lesních staveb podporovat návrat k původnímu využití nebo jejich odstranění, u objektů opevnění diferencovaně prosazovat ukončení jejich rekreačního využívání lyžování rozvoj sjezdového lyžování (rozšiřování kapacit, budování nových skiareálů) řešit koordinovaně v rámci koncepcí širšího regionu Jizerských hor, přitom důsledně využívat nástrojů územního plánování a dbát, aby nová zařízení byla umisťována mimo prvky ÚSES a botanicky významné lokality, a pokud možno i mimo lesní porosty akceptovat logické úpravy stávajících skiareálů směřující k cílovému vyrovnání kapacit sportovišť a přepravních zařízení, zvýšení provozní bezpečnosti a přiměřené úpravě standardu služeb, pouze vyjímečně propojování areálů při stanovování podmínek pro technické zasněžování zohlednit jeho vliv na vodní režim a fenologii botanicky cenných stanovišť osvětlení sjezdovek a areálů omezit na nejnižší přípustnou míru, podporovat opatření, která sníží negativní vliv světelného znečištění (např. návrhem takového způsobu osvětlení, které zajistí, aby světlo nebylo rozptylováno po okolní krajině, ale směřovalo přímo na sjezdovou trať, případně volbou vhodného barevného spektra a intenzity apod.) omezit sjezdové lyžování ve volné krajině - freeride, skialpinismus zajistit vhodný letní management sjezdových tratí mimo les (kosení, pastva, nikoli mulčování), omezit jejich terénní úpravy nelyžařské aktivity (snowparky, bobové a sáňkařské dráhy, snowtubing atd.) umísťovat jen v rámci stávajících skiareálů nebo ve vazbě na ně
podporovat strojní úpravu běžeckých tratí v rámci schválené sítě tras Jizerské magistrály, v současných lokalitách s klidovým režimem (Smědavská hora, Jizerka - státní hranice) zachovat režim bez strojní úpravy tras a nepodporovat paralelní zahuštění sítě tras hromadné akce (např.Jizerská padesátka) stabilizovat ve stávajících trasách, počty účastníků udržet ve stanovených limitech únosných pro přírodní prostředí závodní tratě rozvíjet v rámci stávajících areálů (Bedřichov, Břízky), zázemí a ostatní nabídku včetně služeb koncentrovat ve vymezených prostorech lyžařských stadionů; preferovat souběh s lesní cestní sítí, šetřit porostní okraje, omezit zpevňování cest cizorodými materiály (živice apod.); v tradiční lokalitě Jizerka připustit příležitostné konání závodů s výhradně mobilním zařízením vymáhat dodržování omezeného vstupu do MZCHÚ i v zimě pro turistické lyže a sněžnice služby pro lyžařskou turistiku (občerstvení apod.) mimo zastavěná území připustit pouze s využitím stávajících objektů a zařízení motoristické sporty omezovat ilegální vjezdy motorových vozidel; podporovat vlastníky pozemků v budování technických zařízení zabraňujících těmto vjezdům s výjimkou souvislého oplocování pozemků při strážní službě spolupracovat s Policií ČR, složkami obecních policií a ostatními veřejnými strážemi a orgány veřejné správy pořádání motoristických závodů, soutěží a srazů umožnit pouze v souvisle zastavěném území měst a obcí a minimalizovat jejich vliv na přírodní prostředí nepodporovat vznik motoristických areálů, v případě motokrosového a trialového areálu Tanvald-Kotlina (mimo CHKO) připustit velmi omezené využití hraničního území CHKO pouze k trialovým mezinárodním závodům vyšší třídy cyklistika zachovat stávající síť značených cyklotras bez dalšího rozšiřování, s výjimkou případných místních okruhů v těsné vazbě na obce z důvodu cyklistického využití nezvyšovat třídu účelových komunikací a nepřipouštět zpevňování cizorodými materiály cyklostezky budovat pouze v okrajových částech CHKO, nikoli jako čistě rekreační, ale s významným podílem pro lokální dopravu obyvatel obcí, preferovat sdílený režim s in-line bruslaři trati pro in-line řešit úpravou místních komunikací v zastavěných územích nebo v rámci jasně definovaných sportovně-rekreačních areálů (např.Jablonec - Břízky) podporovat odklon podstatné části cykloturistů z centra CHKO do okrajových lokalit uvnitř i vně CHKO (např.Frýdlantsko) cyklistické závody umožnit mimo I.zónu na zpevněných cestách; stabilizovat trati opakovaných závodů; udržet hromadné závody v současném stavu 2 akcí ročně v pozdně jarním a časně podzimním termínu v okrajových částech CHKO mimo přírodně citlivé lokality umožnit vznik šetrných tras pro terénní cyklistiku (singletracks) s potřebným zázemím v přímém kontaktu na zastavěná území obcí výkonnostní, závodní a adrenalinovou terénní cyklistiku omezeně připouštět v rámci sportovních ploch nebo sportovních brownfields (např.opuštěná bobová dráha) horolezectví umožnit provozování horolezectví v dosavadním rozsahu, pravidelně monitorovat nejnavštěvovanější lokality a v případě negativních vlivů na přírodní prostředí ho regulovat regulovat provozování horolezectví v MZCHÚ, zejména v NPR Jizerskohorské bučiny a jejím ochranném pásmu; přitom (zejména z důvodu hnízdění ptáků) důsledně využívat místních časových uzávěr a nepovolovat výcvik čekatelů, hromadné akce ani komerční aktivity cestovních a sportovních agentur
spoluprací s místními horolezeckými organizacemi zajistit vyznačení základní sítě přístupových pěšin a jejich stabilizaci pěší turistika umožnit udržení současné velmi husté sítě značených turistických tras připustit vyznačení nových pěších tras v případech, kdy se tím vyřeší nevhodný souběh s trasou intenzivně využívanou cykloturisty; primárně mimo MZCHÚ; nepodporovat zde ani budování speciálních tras pro vysokohorskou turistiku a zajištěných cest (klettersteig, via ferrata) podporovat údržbu cest, pěšin, poválků, skalních vyhlídek a vyhlídkových plošin s důrazem na citlivé přírodní lokality a MZCHÚ (viz kap. 2.14.); podporovat rekonstrukce historických lesních cest na turistické cesty s vyloučením provozu vozidel (viz kap. 3.1.) turistické cesty v atraktivních místech přiměřeně vybavit v rámci terénního informačního systému včetně budování a údržby naučných stezek (viz kap. 2.14.) služby pro pěší turisty podporovat ve stávajících objektech, pouze vyjímečně doplňovat odpočinková místa a přístřešky, zcela vyloučit odpadkové koše budování nových turistických zařízení, vyhlídek a rozhleden směrovat mimo MZCHÚ, výjimky připustit v případě, že takovéto zařízení bude objektivně regulovat zatížení chráněné lokality (viz kap. 2.14.) hromadné akce, pochody umožnit pouze po značených trasách nebo zpevněných cestách mimo přírodně citlivé lokality umožnit vyhrazení míst pro přenocování při turistických přechodech (nikoli táboření) ostatní orientační běhy směrovat mimo citlivá území (např.dohodou s mapovateli o vyloučení I.zóny z mapování) zázemí závodů situovat mimo přírodní lokality do kontaktu se zastavěným územím obcí monitorovat distribuci cílových bodů geocachingu („keší“) v CHKO, regulovat jejich umístění v citlivých lokalitách a MZCHÚ využít geocachingu jako prostředku ekologické osvěty a výchovy, podporovat zřizování tematických keší zaměřených na ochranu přírody a krajiny („virtuální naučná stezka“) důslednou strážní službou a informační aktivitou maximálně omezit nedovolené vstupy houbařů na území NPR Jizerskohorské bučiny, (sběr hub možný pouze v ochranném pásmu) spolupracovat s lesní stráží a Policií ČR při zamezování komerčním sběrům lesních plodů (borůvek) s prioritou MZCHÚ a bránění nepovoleným vjezdům budování nových golfových hřišť umožnit pouze v okrajových částech CHKO v kontaktu se souvisle zastavěným územím, přitom - při přípravě záměru vymezit přírodně cenné lokality v území (remízky, mokřady apod.) a stabilizovat je při stavbě hřiště i následném provozu - omezit výstavbu obslužných objektů ve volných plochách hřišť - nepřipustit oplocení areálů z důvodu zachování migračních tras živočichů, podporovat zachování veřejného průchodu osob sporty s bojovými prvky (airsoft apod.) umožnit mimo I.zónu CHKO, paintbal výhradně ve vymezených areálech, např. v opuštěných výrobních či těžebních lokalitách nemotorové vodní a letecké sporty umožnit pouze mimo I.zónu, bez budování speciální infrastruktury a bez provozních nároků na motorovou dopravu osob a materiálu umožnit v rámci stávající cestní sítě mimo MZCHÚ a citlivé lokality a po dohodě s vlastníkem cest (zejména LČR) vedení tras pro psí spřežení a hippostezek umožnit konání tradiční sklářské pouti na Kristiánově s omezením vjezdů motorových vozidel
hromadné akce (typu open-air koncertů, technoparty, komerčních a předváděcích akcí) připustit v souvisle zastavěném území a sportovních areálech sporty vyžadující hřiště a stavby (tenis, fotbal, volejbal, plavecké bazény, lanová centra) připustit v zastavěných částech obcí při zohlednění ochrany krajinného rázu umísťování kempů a tábořišť připustit ve vazbě na zastavěná území obcí mimo přírodně citlivé lokality ve spolupráci s krajem, obcemi a ostatními subjekty (LČR, honební společenstva, nevládní neziskové organizace apod.) zajistit funkční systém informací pro návštěvníky o limitech území a pravidlech jeho využívání pro rekreaci a sport- terénní, tištěné i elektronické materiály (viz kapitola Práce s veřejností), iniciovat dohodu těchto subjektů o umísťování a provozu turistických zařízení v centrální části CHKO na úrovni kraje iniciovat zpracování Koncepce udržitelného cestovního ruchu v CHKO Jizerské hory s využitím principů Evropské charty udržitelného turismu v CHÚ (Europarc Federation)
