11. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Prognóza územního a hospodářského rozvoje Královéhradeckého kraje

11. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Atraktivita Královéhradeckého kraje z hlediska rekreace a cestovního ruchu je umocňována přírodními a kulturněhistorickými hodnotami. Posilujícím faktorem je dostupnost z významných sídel včetně hlavního města Prahy a přímé územní vazby na Polsko a v širších vztazích i na Německo. Problematiku rekreace a cestovního ruchu je současně třeba řešit především s ohledem na širší územní vazby v souladu s Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod s propojením na formování turistických regionů kraje s následným členěním na subregiony. V rámci rozčlenění území státu na „Marketingové turistické regiony“ (dle České centrály cestovního ruchu ČCCR) se člení Královehradecký kraj takto: region Český sever (do kterého spadá celý okres Trutnov) se subregiony Krkonoše-východní část, Podkrkonošívýchodní část, dále region Český ráj (do kterého spadá západní část okresu Jičín) se subregiony Prachovské skály, Sobotecko a region Východní Čechy (do kterého patří východní část okresu Jičín, okresy Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou) se subregiony Východočeská tabule-severní část, Broumovsko, Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Povodí Orlice a Podzvičinsko (viz kartogram K.11.1.). V nejbližším období (s ohledem na prezentaci ČR v zahraničí) je třeba zvážit přehodnocení stávajícího rozčlenění dleČCCR

56


Morfologicky značně různorodé území Královéhradeckého kraje – od polabské roviny až po horské oblasti – je z hlediska rekreace a cestovního ruchu velmi přitažlivé. Je to především možnost celoročního využívání hromadné rekreace s diferenciací na letní a zimní sportovní i pobytovou rekreaci. Individuální rekreace a její intenzita je natolik výrazná, že ovlivňuje život a charakter obcí, nejen v horských a podhorských oblastech, ale zasahuje i do struktury osídlení jižních a jihovýchodních oblastí Královéhradeckého kraje (viz kartogram K.11.2. a tabulka č. 16.1). Ekonomický přínos tohoto odvětví je jedním ze základních článků tvořících řetěz prioritních aktivit komplexního územního rozvoje Královéhradeckého kraje. V tomto směru je třeba v oblasti rozvoje cestovního ruchu, rekreace a sportu vytvářet podmínky v jednotlivých regionech v souladu s předpokládanými záměry, které intenzivně ovlivní nejen strukturu sídelních útvarů, ale především krajinu, jako základní článek formující strukturu rekreačního využití. Požadavky a cíle nadnárodní koncepce rozvoje cestovního ruchu a rekreace a formovaný Program rozvoje kraje vyžadují synchronizaci s novými záměry, především na úseku silniční, železniční, vodní i letecké dopravy, cykloturistiky, vodních nádrží včetně revitalizací s cílem zvýšit potenciál v daných regionech ve službách a vybavenosti především na úsecích ubytování, stravování, kultury, sportu. Opatření: ! Na základě komplexní analýzy všech složek v území se doporučuje zpracovat přehodnocení rozčlenění území na marketingové turistické regiony. Při zpracování dokumentu zvážit zapojení široké veřejnosti do uvedené problematiky.

57


V rámci území Královéhradeckého kraje možno registrovat tyto oblasti letní rekreace, vázané na vodní plochy: A/ Rozkoš - jde o rekreační a sportovní využití rozsáhlé vodní nádrže u České Skalice v okrese Náchod - rozvoj především rekreačního využívání je odvislý nejen od výstavby potřebných zařízení pro rekreanty, ale hlavně od realizace takových systémů odvádění a likvidace odpadních vod, které by vyloučily jakékoli znečišťování vody v nádrži (současná situace je téměř havarijní) – sportovní využívání spočívá hlavně v jachtaření, individuální rekreaci (koupání, půjčovna lodí, apod.). Tyto aktivity jsou soustředěny zejména do jižní nádrže s výrazně lepší kvalitou vody. Kolem nádrže jsou dva rybářské revíry umožňující sportovní rybaření jednotlivců. Rybářství (jako záležitost rybolovná) v lokalitě u hráze doplňuje využívání vodní nádrže. Rozvoj rekreace podporuje i návrh vyhlídkové plavby Úpským přivaděčem do Babiččina údolí. Nutno také připomenout, že veškeré aktivity na vodě i v břehovém teritoriu jsou v jihovýchodní části zakázány a to v území „ptačí rezervace“ (ochrana přírody má na Rozkoši významnou roli).

58


B/ Jinolické rybníky – jde o rekreační a sportovní využívání stávajících rybníků severozápadně od Jičína, na hranici území Českého ráje (část Prachovské skály) – atraktivní území navazující na turisticky velmi vyhledávané území nadregionálního významu - z uvedených důvodů se zde setkává rekreace s turistikou (pro zajištění odpovídajícího standardu je třeba zlepšovat resp. i doplňovat vybavení, a to s ohledem na únosnou návštěvnickou kapacitu). C/ Rybníky u Červeného Kostelce – jde o rekreační využívání dvou rybníků : Špinka a Brodský, které je pro přilehlou část okresu Náchod velice důležité – závažným problémem je hygiena, resp. čistota vody (vzhledem k podnikatelskému záměru majitele rybníků je dávána přednost výnosům z chovu ryb, což znamená nutnost přikrmování) – další rekreační využívání bude záležet na dohodě obou stran (provozovatele a majitele). D/ Trutnov – jde o rekreační a sportovní využívání areálu „DOLCE VITA“ v příměstské části Trutnova, který je vybaven zařízeními pro rekreaci, sport, ubytování i stravování – v rámci kapacitních možností lze uvažovat se zkvalitňováním poskytovaných služeb výrazně nadregionálního charakteru. E/ Velký Vřešťov - jde o rekreační využívání rybníka v rekreační oblasti regionálního významu, ležící na jižní hranici okresu Trutnov (na rozhraní s dalšími okresy : Náchod, Hradec Králové a Jičín – s předpokladem zkvalitnění poskytovaných služeb.

Závěr: Z hlediska společenského významu výše uvedených oblastí rekreace a cestovního ruchu jak z krajského, tak mezinárodního pohledu je nutno s ohledem na jejich specifické využívání a jejich vliv na krajinné hodnoty vypracovat podrobné studie využití, které stanoví limity optimálního využití. V tomto směru byla již vypracována Urbanistická studie využití území kolem vodní nádrže Rozkoš (12/2001). S ohledem na mimořádný, celospolečenský význam turistiky a cykloturistiky jako zdravotně a ekologicky významného, celosvětově se rozvíjejícího typu rekreace je této problematice věnována větší pozornost. Z tohoto pohledu se doporučují v tomto materiálu hlavní směry strategie rozvoje turistiky a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje. Aktivní prožívání volného času – nabídka možností pro rekreaci - se stává čím dál více důležitějším faktorem pro zaměstnanost a příjmy obyvatel toho kterého území. Základními předpoklady přitažlivosti území, a tím zájmu trávit v něm krátko i dlouhodobou dovolenou jsou: #

přírodní podmínky, zejména: nadmořská výška a modelace terénu; přítomnost vhodných vodních ploch ke koupání; lesnatost území.

#

památkové a urbanistické objekty, zejména: zpřístupněné hrady a zámky; dochovaná historická jádra měst; sbírkově zajímavá muzea.

59


#

vybavení území zařízeními pro letní a zimní rekreaci a turistiku.

Dalším důležitým činitelem ovlivňujícím rekreační potenciál území je jeho dopravní dostupnost a hustota osídlení. Území Královéhradeckého kraje nabízí z tohoto pohledu širokou škálu rekreačních možností, které v současné době nejsou plně využity. Do tohoto území zasahují 3 již uvedené marketingové turistické regiony. Návrhy a doporučení na zvýšení turistické přitažlivosti kraje vycházejí z analýzy současného stavu a jsou rozděleny do hlavních proudů turistických aktivit – pěší turistika, zimní lyžařská turistika, cykloturistika. Samostatným územním celkem, který není přímo zahrnován do doporučených řešení, je Krkonošský národní park. Rekreační využívání Krkonoš podléhá režimu národního parku, pro jehož území existuje samostatná, platná územně plánovací dokumentace, obsahující v závazné i směrné části návrhy na řešení turistických aktivit. Při jakékoliv novelizaci a změnách ve sportovním a rekreačním využití území je však nutno přistupovat k nejvyššímu českému pohoří jako k jednotnému celku (o Krkonoše se dělí Královéhradecký a Liberecký kraj). Podobný postup je nutno uplatnit i u nejstarší české rekreační oblasti, u Českého ráje. V tomto případě je problematika ještě složitější, protože silně rekreačně vyhledávaný a využívaný Český ráj administrativně spadá do území třech krajů – Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského. Při stanovení směrů a cílů rozvoje rekreace a turistiky je vhodné vymezit oblasti kraje, kam by měly být prioritně vkládány omezené finanční prostředky. S ohledem na přírodní hodnoty území, koncentraci památkových hodnot, přesahujících svojí kvalitou krajskou úroveň, je možno vymezit dvě oblasti, jejichž rekreačně turistický potenciál má nejen krajskou, ale i výrazně celostátní úroveň. Těmito oblastmi jsou: Broumovsko a Orlické hory. Významnost těchto území navíc zvyšuje i sousední široké rekreační zázemí Polska (Kladská oblast). Výhodnost propojení rekreačních aktivit po obou stranách hranice je dnes již částečně využívána postupně se rozvíjející sítí turistických hraničních přechodů a přeshraničních turistických pěších tras a cyklotras (viz kartogramy K.11.3. a K.14.17.). Jako oblasti rekreačně důležité a to hlavně pro krátkodobou rekreaci, kde celostátní význam již není tak silně zastoupen, je možno vymezit oblasti: #

Náchodsko včetně Babiččina údolí, Rozkoše a okolí Dobrošova;

#

Jestřebí hory ;

#

Žacléřsko;

#

podhůří Orlických hor;

#

Jičínsko a Novopacko;

#

Královédvorsko.

Ostatní území kraje již není pro rekreačně turistické aktivity plošně přitažlivé, přesto však jsou v něm zastoupeny významné cíle (většinou památkové objekty), které jsou významné pro turistiku a cestovní ruch. Z takto významných míst je možno jmenovat: Areál Bojiště Chlum, pevnostní město Josefov, města Hradec Králové, Hořice, Třebechovice pod Orebem, zámky Hrádek u Nechanic a Chlumec nad Cidlinou.

60


Koncepce rozvoje hlavních turisticko rekreačních aktivit Královéhradeckého kraje Pěší turistika Síť značených turistických pěších cest je na celém území kraje dostačující. Hustota turisticky značených cest je v turisticky atraktivních oblastech hustší a umožňuje návštěvníkovi poznání všech zajímavých míst navštívené oblasti. Opatření: ! Na podporu rozvoje turistických cest zabezpečit postupné zpracování územně plánovacích podkladů (generelů), které poslouží ke koordinaci v rámci kraje i širších vazeb včetně koordinace s jinými druhy nemotorové dopravy. ! Obdobně postupovat při mapování stávajících i navrhovaných naučných stezek především v turisticky atraktivních oblastech, zejména na Broumovsku, v Orlických horách a Jestřebích horách a na Žacléřsku. ! Při tvorbě koncepce pěší turistiky neopomenout potřebu jejich vybavení vhodným mobiliářem (doporučuje se postupovat dle společné metodiky ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí a Klubu českých turistů). ! Při zřizování nových telekomunikačních věží důsledně požadovat jejich kombinované využití pro turistiku jako rozhledny (příkladem může být např. rozhledna na Chlumu a uvažovaná rozhledna na Velké Deštné). ! Podporovat vydávání informačních materiálů, průvodců po naučných a turisticky značených stezkách (vycházet ze zpracovaných koncepcí rozvoje mikroregionů, ÚPP a ÚPD jednotlivých obcí). Zimní turistika Lyžařské zimní aktivity jsou a do budoucnosti zůstanou soustředěny do tří oblastí kraje – do Orlických hor, Jestřebích hor a Žacléřska. Území Krkonoš musí být řešeno zvlášť, samostatným materiálem, zaměřeným pouze na problematiku Krkonošského národního parku. V ostatních místech kraje – např. Zvičina, jsou lyžařské aktivity časově limitované a jejich význam zůstane místní, omezený na krátkodobou rekreaci obyvatel bezprostředního okolí. Opatření: ! Podporovat územní stabilizaci stávajících i navrhovaných běžkařských tratí (Orlické hory, Jestřebí hory, Krkonoše). ! Na podporu rozvoje zimní turistiky v oblasti Jestřebích hor a Žacléřska, která je současně i jedním z nástupních prostorů pro zimní turistiku ve východních Krkonoších, zpracovat urbanistické studie využití území s cílem územní lokalizace nezbytné doprovodné občanské vybavenosti a zařízení pro technické zabezpečení provozu vodorovné a svislé dopravy.

61


Cykloturistika Cykloturistika je jednou z nejoblíbenějších letních turistických a rekreačních aktivit současné doby. Její stále vzrůstající obliba vyžaduje věnovat podpoře tohoto druhu turistiky maximálně možnou podporu. Výstavba samostatných cyklostezek, vedených mimo stávající komunikace využívané automobilovým provozem, je značně finančně a organizačně náročná. Proto je zatím možno uvažovat pouze spíše ojediněle s výstavbou samostatné cyklostezky v úsecích silnic silně zatížených automobilovým provozem, kde není možno směřovat cyklisty na místní komunikaci, vedoucí stejným směrem. V současné době je proto hlavní úsilí zaměřeno na vyznačení jednotlivých cyklotras, které by měly být součástí základní, páteřní, celorepublikové sítě, navržené Centrem dopravního výzkumu Brno a Klubem českých turistů (KČT), nebo by měly na tuto síť navazovat.

62


Trasa určená pro cykloturistiku je ve smyslu metodiky KČT navrhována pro standartního cykloturistu, kterým se rozumí rodina s dětmi, vybavená silničním turistickým, popř. trekingovým kolem. Měla by být vedena po komunikacích nezatížených nadměrnou automobilovou dopravou, což v praxi znamená, že by z využití pro cyklotrasu měly být vyloučeny mezinárodní silnice a silnice I. třídy, jejich použití by mělo být zcela výjimečné, v případech, kdy není pro potřebný směr trasy možnost využití jiné vhodné komunikace a mělo by být omezeno jen na nejnutnější, co nejkratší délku. Použití rychlostních silnic a dálnic je vyloučeno ze zákona. Metodika KČT dělí cyklistické trasy, podle jejich značení v terénu, na cyklotrasy a cykloturistické trasy. V současné době je stav značení tras pro cyklistiku na území kraje značně nevyrovnaný. V části území Královéhradeckého kraje a to v okresech Náchod, Jičín a Trutnov, je systém navržených tras již z větší části vyznačen. Přitom nejsou stanoveny a vyznačeny jen hlavní, „celorepublikové“ trasy, ale k nim se již přimyká i síť vedlejších a doplňkových tras. Cyklotrasy celorepublikového významu jsou zakresleny v kartogramu K.11.3. s tím, že jejich vyznačení v terénu je provedeno zatím jen v okresech Náchod, Jičín a Trutnov. V Krkonošském národním parku (na území okr. Trutnov) je značení cyklotras provedeno, ale při značení nebyla použita metodika KČT – o uvedení cyklistického značení do souladu s metodikou KČT, uplatňovanou na ostatním území státu jedná KČT se Správou Krkonošského národního parku. Ve zbylém území Královéhradeckého kraje je stanovení a následné postupné vyznačování tras zatím ve stadiu příprav. Opatření: ! Prostřednictvím ÚPD, případně ÚPP hajit páteřní celostátní cyklotrasy - zejména: ◦ Labská stezka; ◦ Cyklotrasa Hradec Králové – Břeclav; ◦ Chybějící úseky cyklotrasy Orlické hory – Jizerské

hory (cyklotr. Č. 22);

◦ Cyklotrasa Hradec Králové – Jičín – Český ráj (část Králové); ◦ Cyklotrasa Hradec Králové – Dymokury (cyklotr.

na okrese Hradec

č. 144);

◦ Cyklotrasa Hradec Králové – Plasnice v Orlických horách ◦ Cyklotrasa Hradec Králové – Rychnov nad Kněžnou – Bartošovice v Orlických horách ! Prostřednictvím ÚPD, případně ÚPP hájit naučné, tématicky zaměřené cyklostezky zejména: ◦ Stezka po barokních památkách Broumovska ◦ Stezka po pevnostních objektech Orlických hor (Dobrošov-Hanička-Bouda); ◦ Stezka areálem Bojiště Chlum (Hradec Králové – Chlum – Josefov) ! Při tvorbě koncepce rozvoje cyklodopravy neopomenout potřebu jejich vybavení vhodným mobiliářem s návrhem vhodného jednotného informačního systému. ! Dále by bylo vhodné podporovat rozvoj infrastruktury (v souladu s ÚPD) a péči o kulturní a historické atraktivity a využívat pro potřeby cestovního ruchu přirozené

63


turistické osy, např. od pramene Labe – Labská cyklotrasa, dokončení Modrého pásu Labe – v souladu s Programem rozvoje kraje.

Modrý Pás Labe/Elbe Německo - český projekt spolupráce na využití vodní cesty Labe pro cestovní ruch (vypracovaný v roce 2000) řeší vedle vlastní vodní cesty i labské poříčí a to od ústí u Cuxhaven až po Pardubice. Výstupem tohoto projektu je tzv. Plánovací příručka Labe/Elbe (dvojjazyčná českoněmecká verze) včetně Plánovacího atlasu. Plánovací příručka se zabývá nabídkou stávajících atraktivit využitelných pro rozvoj cestovního ruchu (kulturní památky, přírodní hodnoty, dopravní vazby, ubytovací možnosti, sportovní zařízení, turistické atraktivity, kontaktní místa atd.). Z hlediska nabídky rozvojových možností jsou uvedeny rámcové podmínky územně plánovací a právní. V oblasti vývojového potenciálu příručka obsahuje současné projektové záměry a další doporučení pro plánování. Plánovací atlas je tvořen mapovou dokumentací v měřítku 1:50 000 obsahující graficky vyjádřitelné skutečnosti a jevy z výše popsaných oblastí. Myšlenka splavnosti pro sportovní a rekreační plavbu byla v závěru prací rozšířena námětově o pokračování Modrého pásu Labe proti toku (pochopitelně menšími plavidly) a poté podél řeky vhodnými atraktivními pozemními prostředky až po prameny Labe v Krkonoších. Horní tok Labe na území Královéhradeckého kraje by bylo možno takto využít pro domácí i zahraniční klientelu s nabídkou krajinných, přírodních, kulturně vzdělávacích i památkových hodnot v poříčí. Atraktivní by pak byla i kontinuita poznávání při kombinovaném cestování na a při Labi od ústí po prameny. Rovněž za atraktivní pro cestovní ruch možno považovat obdobně i řeku Orlici, resp. poříčí Orlice - pramenící v Orlických horách (zde jsou možnosti rozšíření přeshraničních vazeb na sousední oblasti Polska).

64


Závěr: Orgánům kraje i potenciálně zainteresovaným subjektům se doporučuje využít závěrů tohoto projektu pro zpracování obdobného materiálu na území Královéhradeckého kraje v rozsahu navrhovaného zájmového území - viz kartogram K.11.4. a grafická příloha Koncepce využití území. Opatření: ! Doporučuje se zpracovat projekt pokračování Modrého Pásu Labe/Elbe – Modrý pás Labe a Orlice. Nezbytná je koordinace s Ministerstvem pro místní rozvoj, které bylo za českou stranu garantem mezinárodního projektu INTERREG II C, kde je Modrý Pás Labe/Elbe zařazen. Pro navrhované rozšíření – projekt Modrý Pás Labe a Orlice je nezbytné vytvořit podmínky v souladu se směrnicemi programu INTERREG III B.

! Materiál je ve výhledu možno využít jako podklad pro návazné zpracování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje v následném období.

65


! V návaznosti na Plánovací atlas a Plánovací příručku zpracovat podrobné studie řešící otázky sportovní a rekreační plavby a návazných aktivit podél Labe i jeho přítoků, návrhy potřebné infrastruktury, informačního systému včetně začlenění do území.

! Navrhuje se vytipovat vhodnou lokalitu pro situování muzea Modrého Pásu Labe. Doporučuje se zvážit možnost jeho umístění v areálu Elektrárny Hučák v Hradci Králové. V rámci změny územního plánu města prověřit možnost polyfunkčního využití tohoto území.

Rekreační a sportovní plavba Tabulka č. 11.1. Vodácky zajímavé vodní toky v Královéhradeckém kraji název toku

úsek od

úsek do

délka km

Labe

VD Labská

Opatovický kanál

97

Orlice

Týniště nad Orlicí

ústí do Labe v HK

33

Tichá Orlice

Lichkov


91

Divoká Orlice

Trčkov


95

Chábory

ústí do Orlice

11

Odbočení z Dědiny

ústí do Dědiny

13

Deštné

ústí do D. Orlice

31

Zdobnice

ústí do D. Orlice

26

Metuje

Teplice nad Metují

ústí do Labe

69

Úpa

Pec pod Sněžkou

ústí do Labe

73

Kněžná

Rychnov n. Kněžnou

ústí do Bělé

9

Cidlina

Jičín

ústí do Labe

76

Mlýnská Cidlina I (II)

Smidary (Lučice)

Nový Bydžov (Končice)

8 (10)

Javorka

Prostřední N. Ves

ústí do Cidliny

31

jez Opatovice (Labe)

ústí do Labe

32

Dědina Zlatý potok Bělá Zdobnice

Opatovický kanál

Labe Vodácky navštěvovaný je zejména horní úsek. Jezdí se většinou při slalomových závodech, kdy VD Labská pouští dostatek vody. Je nutno sjíždět výhradně v přestávkách mezi závody, po dohodě s pořadateli. Úsek od VD Labská po Kunčice je velmi náročný a je sjízdný pouze zkušenými vodáky na uzavřených lodích. Úsek Kunčice - Debrné je místy také pro splutí velmi náročný.

66


Orlice Orlice je dostupná jak po železnici, tak po silnici. Obvyklý začátek plavby bývá v Týništi nad Orlicí nebo v Třebechovicích pod Orebem. Splutí spojené Orlice je vhodné spojit s plavbou po Tiché nebo Divoké Orlici a po Labi, popřípadě pokračovat Opatovickým kanálem. Tichá Orlice a Divoká Orlice Tichá Orlice je dobře dostupná po železnici, Divoká Orlice po silnici. Úseky obou řek jsou sjízdné v Královéhradeckém kraji celoročně a obvykle plavba pokračuje po spojené Orlici do Hradce Králové. Dědina a Zlatý potok Plavba se zahajuje u křižovatky u Chábor nebo v Dobrušce. Sjízdnost severní větve – původní řečiště a jižní větev – umělé koryto (Zlatý potok) závisí na tom do které větve je voda sváděna. Bělá Bělá je přístupná po silnici. Pro splutí úseku Deštné – Solnice je nutný vyšší stav vody. Zdobnice Zdobnice je dostupná po silnici. Tato krásná řeka je sjízdná jen za jarních vod nebo po velkých deštích. Obvykle se sjíždí z Pěčína k mostu ve Vamberku, popřípadě se pokračuje po Divoké Orlici. Metuje Metuje je dostupná po silnici a železnici. Horní tok bývá málo navštěvován pro velký počet nesjízdných jezů. Nejvíce se využívá úsek z Náchoda do Nového Města nad Metují. Úpa Vodácky velmi náročný úsek z Pece pod Sněžkou nebo ze Svobody nad Úpou do Trutnova je možné sjíždět jen na jaře nebo po vydatných deštích. Obvykle se plavba zahajuje v Poříčí nebo Bohuslavicích , konec plavby bývá u Viktorčina jezu nebo v České Skalici. Kněžná Kněžná je dostupná po silnici. Obvykle se jezdí z Rychnova nad Kněžnou do Častolovic při jarním tání nebo dlouhotrvajících deštích. Cidlina Cidlina je dostupná po silnici. Obvyklá místa zahájení plavby bývají Nový Jičín, Nový Bydžov nebo Chlumec nad Cidlinou s ukončením u mostu v Libici nad Cidlinou. Javorka Javorka je sjízdná již při mírně zvýšeném stavu. Je dostupná železnicí nebo lépe po silnici, která tok stále sleduje, takže plavbu lze zahájit i ukončit kdekoli. Aktuální sjízdnost řek lze posoudit podle dosažených úrovní hladin na vodočtech doporučených ve vodáckých průvodcích a dále na internetu nebo teletextu. U vodních toků využívaných k rekreační a sportovní plavbě doporučujeme zpracovat studii využití jednotlivých vodních toků s návrhy doplnění potřebné infrastruktury (možnost parkování ve vhodných místech k zahájení plavby, veřejná tábořiště pro možnost vícedenní plavby, zásobování) s ohledem na ochranu přírody.

67


Na VD Rozkoš je provozována motorová i bezmotorová plavba, navrhuje se možnost plavby Úpským přivaděčem až pod jez ve Zlíči. Motorová vodní plavba je dále provozována v Královéhradeckém kraji i na některých jezových zdržích na Labi. Průběh vodácky zajímavých vodních toků je zřejmý z kartogramu K.11.5.

Opatření: ! U vodních toků využívaných k rekreační a sportovní plavbě zpracovat studii využití jednotlivých vodních toků s návrhy doplnění potřebné infrastruktury (možnost parkování v místech vhodných k zahájení plavby, veřejná tábořiště pro možnost vícedenní plavby, zásobování) s ohledem na ochranu přírody. Souhrnný závěr: Kvalita přírodního prostředí a atraktivita území vyvolává tlak na jeho využití projevující se především zvýšenou návštěvností, která je v rekreačních regionech ve srovnání s ČR 2x vyšší (včetně regionu Praha - 1,6x vyšší). Tato situace vyžaduje v územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech vytvářet podmínky umožňující realizaci rozvojových záměrů při současném zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

68


Při rozvoji rekreace a cestovního ruchu využít hodnot kulturního dědictví a památkového potenciálu. Lokality pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu – viz grafická příloha Funkční využití území.

Priority: ! Doporučuje se v územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v oblastech s doporučenou podporou této funkce vymezených v grafické příloze Funkční využití území a kartogramu K.11.2. a ve vybraných centrech ve struktuře osídlení (viz tabulka č.16.1.). ! Z hlediska společenského významu vybraných oblastí rekreace a cestovního ruchu se doporučuje vypracovat podrobné studie jejich využití. V Královéhradeckém kraji se jedná především o oblast Jinolických rybníků v regionu Českého ráje, oblast rybníků u Červeného Kostelce, oblast Trutnov-Dolce a lokalit Velkého Vřešťova. V případě využití oblasti kolem vodní nádrže Rozkoš se doporučuje zpracovat regulační plán navazující na Urbanistickou studii (12/2001).

69

11. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Recommend Documents