12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH. 12. Rekreace a cestovní ruch Východiska, právní rámec a strategické dokumenty. Strategické a rezortní dokumenty

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 12. Rekreace a cestovní ruch 12.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

Strategické a rezortní dokumenty 

Zákony a vyhlášky 

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů

Je jediným zákonem týkajícím se výhradně oblasti cestovního ruchu. Tento zákon ovšem upravuje v podstatě jen problematiku cestovních kanceláří a agentur. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. 

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Jedním z potenciálů rozvoje, u mnohých regionů velmi významným, případně i jediným, je potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Předpis definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.



Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. lázeňský zákon).

Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. V tomto zákoně je konkretizován tzv. lázeňský cestovní ruch, který je podle kompetenčního zákona v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020

Schválená usnesením vlády č. 220/2013 ze dne 27. 3. 2013. Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014–2020 (dále jen Koncepce) je základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro období 2014 – 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj ČR. Aplikace nové strategie vytvoří chybějící systém řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Mezi nejdůležitější návrhy Koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR, agentury CzechTourism a dalších subjektů, například krajů. Součástí Koncepce je změna ve způsobu uplatňování dotační politiky, která bude nově zaměřena na využívání integrovaných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů (zvýhodněné úvěry) apod. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. 

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014–2020

Zpracování Akčního plánu vyplývá z Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014 – 2020. Akční plán je krátkodobý dokument s platností na dva roky, který představuje nástroj implementace Koncepce. Akční plán blíže specifikuje a konkrétněji rozpracovává opatření a aktivity Koncepce, respektive způsob jejich plnění včetně harmonogramu, realizátorů, výstupů, indikátorů a zdrojů financování. Prostřednictvím Akčního plánu nedochází ke změně cílů, priorit a opatření Koncepce. Aktivity Koncepce, které nejsou zahrnuty do stávajícího Akčního plánu, budou následně realizovány prostřednictvím navazujících akčních plánů. Do aktuálního Akčního plánu jsou v této souvislosti začleněna opatření na podporu dalšího rozvoje českého systému kvality služeb, na podporu cestovního ruchu v destinacích (infrastruktura i marketing), sledování efektivity a přínosů realizovaných aktivit včetně opatření na zkvalitnění sledování plnění Koncepce, zabezpečení dat a podpory rozhodovacích procesů, podporu udržitelného rozvoje, podporu koordinace politiky cestovního ruchu, krizové řízení a bezpečnost. V Akčním plánu pro následující období bude vyhodnocení předchozího Akčního plánu. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Zákon je v gesci Ministerstva zdravotnictví.





Schválena usnesením vlády č. 344/2013 ze dne 15. 5. 2013.

Vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích přírodních minerálních vod a lázních ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní. Dále vyhláška stanovuje náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní. Vyhláška je v gesci Ministerstva zdravotnictví. 

Připravovaný zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu

Cestovní ruch není v České republice legislativně ošetřen žádným speciálním zákonem upravujícím souhrnně problematiku v této oblasti. Je připravován zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Připravovaný zákon má podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu.

Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) 2014–2020

Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Specifickou součástí regionální konkurenceschopnosti je ve SRR ČR odvětví cestovního ruchu. Cestovní ruch je prostorově velmi diferencovaným jevem. Uplatňuje se pouze ve vybraných regionech a lokalitách s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj. Pro řadu regionů cestovní ruch představuje dlouhodobě jediný potenciál jejich rozvoje infrastruktury, podnikání a zaměstnanosti. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Zákon je připravován v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Územně analytické podklady pro územně plánovací činnost Ministerstva pro místní rozvoj ČR

12–1

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH



12.2 Hospodářský význam cestovního ruchu

Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1

Schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276. Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a vytváří mj. územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. 

Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství většiny států a to zejména z důvodu, že jeho rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví.

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020

Schválena Evropskou komisí dne 26. 8. 2014. Dokument stanoví strategii, cíle a priority ČR pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vymezených národních priorit. Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014–2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU. Důraz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prostřednictvím indikátorů. Realizace priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 je významně ovlivněna zařazením cestovního ruchu do podporovaných oblastí kohezní politiky EU a nastavením jejich implementačních struktur. V minulém programovém období se stal cestovní ruch významnou oblasti podpory strukturálních fondů EU a tím získala politika cestovního ruchu poměrně velké finanční zdroje pro svoji realizaci. Bez těchto prostředků by nebylo možné většinu opatření vůbec realizovat. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Cestovní ruch (dále jen CR) tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. V současnosti je součástí životního stylu, zejména ve vyspělých zemích. Je jako jedna z forem podnikání zdrojem ekonomických přínosů, závislých na vložených nákladech. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu.

Podnikání v cestovním ruchu vytváří nové pracovní příležitosti v souvislosti s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost daného regionu. To má velký význam zejména v hospodářsky slabých regionech, kde je rozvoj cestovního ruchu jediným zdrojem ekonomického růstu. Celosvětově patří cestovní ruch k nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím a pro mnoho rozvojových zemí je nejvýznamnější. Hodnocení skutečného významu cestovního ruchu pro národní hospodářství je problematické vzhledem k provázanosti cestovního ruchu s řadou dalších odvětví ekonomiky. Produkt cestovního ruchu se skládá z mnoha částí, jež spadají do různých odvětví, a do různých sektorů národních účtů. To vyvolalo potřebu vytvořit nástroj, zohledňující tyto skutečnosti při měření hospodářského významu cestovního ruchu. Na Mezinárodní konferenci cestování a turistických statistik, pořádané Světovou obchodní organizací v Ottavě (1991), vznikl turistický satelitní účet TSA, který využívá k hodnocení analýzu vztahu poptávky a nabídky cestovního ruchu. V současnosti se metodika TSA používá pro měření ekonomických přínosů cestovního ruchu. Metodika byla vypracována ve spolupráci mezinárodních organizací Světovou radou cestování a turismu (WTTC) a schválena Komisí pro statistiku OSN a používá se i v České republice. Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) je světově uznávaný systém, který umožňuje objektivní mezinárodní srovnání významu cestovního ruchu pro národní hospodářství a slouží k vymezení podílu cestovního ruchu jako odvětví na HDP daného státu. Satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství. Odborným garantem za sestavení TSA v ČR je Český statistický úřad, který spolupracuje s MMR a Českou národní bankou. Tab. 12.1 Satelitní účet cestovního ruchu ČR Ukazatel Saldo cestovního ruchu (mil. Kč) Podíl cestovního ruchu (%) na hrubé přidané hodnotě na hrubém domácím produktu

2010

2011

2012

2013

45 856

53 067

62 886

78 254

2,6

2,6

2,6

2,8

2,7

2,7

2,7

2,9

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: . Celosvětově v dlouhodobém srovnání podíl cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví a podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu) roste. To je dáno ještě rychlejším růstem některých jiných odvětvi.

12–2


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Tab. 12.2 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v cestovním ruchu v ČR Ukazatel Celkem THFK v cestovním ruchu (mil. Kč, b. c.) Podíl cestovního ruchu (%) na celkové THFK

12.3 Významné rekreační oblasti a střediska

2010

2011

2012

2013

38 796

37 887

35 880

34 199

4,8

4,7

4,6

4,5

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: . Devizové příjmy z cestovního ruchu v ČR i přes krátkodobé výkyvy vykazují dlouhodobý růst a pozitivně ovlivňuji platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu zajišťuje kladnou bilanci služeb a přispívá k pozitivnímu saldu obchodní bilance. Podle nejnovějších analýz za rok 2015 se ekonomicky nedařilo cestovním kancelářím (-7,9 %), jejichž tržby klesaly již třetí rok po sobě. Četnější příjezdy domácích i zahraničních hostů (především v letním období) výrazně zvedly tržby z ubytování (+7,5 %) na nejvyšší meziroční růst po roce 2005. Rekordní byly i tržby ve stravování a pohostinství (+4,1 %), ty však na rozdíl od ubytování zatím nepřekonaly úroveň konjunkturního roku 2008. Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu:

Region cestovního ruchu je jeden z typů regionů, který může být vymezován jako homogenní region, tedy území relativně homogenní z hlediska předpokladů CR, nebo region heterogenní. Dosud prováděné rajonizace cestovního ruchu v ČR vycházely vesměs z homogenního pojetí regionů cestovního ruchu. Rajonizace cestovního ruchu je syntézou dílčích hodnocení lokalizačních a realizačních podmínek CR, jejímž výsledkem je typologizace a klasifikace územních celků (hlavní formy CR, časová a funkční využitelnost CR). Výstupy rajonizace jsou nástrojem pro koordinaci aktivit CR v území a pro efektivní využívání potenciálu území.

12.3.1 Významná rekreační střediska Vymezení významných rekreačních středisek bylo jedním z cílů rajonizace cestovního ruchu zpracované na ESF MU v Brně v roce 2007 pro potřeby MMR s názvem „ Návrh nové rajonizace cestovního ruchu“. Na základě analýz, zaměřených na hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, turistické infrastruktury, návštěvnosti a ekonomického významu cestovního ruchu, jsou vymezeny formy a druhy cestovního ruchu typologie středisek. Klíčovou je rajonizace cestovního ruchu v ČR založená na typově shodných, plošných a bodových prvcích cestovního ruchu. Výše zmíněná rajonizace poskytuje funkční typologii středisek cestovního ruchu v ČR a vymezuje následující typy středisek CR:

 zlepšení platební bilance státu z příjezdového cestovního ruchu,  zvýšení příjmů do místních i státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků,

 horská střediska,

 podpora rozvoje malého a středního podnikání,

 střediska rekreace u vody,

 zvýšení investic do místní infrastruktury,

 historická střediska,

 rozvoj souvisejících odvětví,

 lázeňská střediska.

 rozvoj služeb,  obecně zvyšování zaměstnanosti,

Všechny typy středisek potom člení do 3 kategorií podle významnosti a sice:

 vytváření pracovních míst.

 střediska národního významu,  střediska nadregionálního významu,

Tab. 12.3 Modul zaměstnanosti cestovního ruchu ČR Ukazatel

 střediska regionálního významu. 2010

2011

2012

2013

Zaměstnané osoby v cestovním ruchu

235 569

232 463

229 551

231 288

Související odvětví cestovního ruchu

60 081

60 706

59 414

59 398

Nespecifická odvětví cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu (%) na zaměstnanosti: zaměstnané osoby

3 229

3 239

3 235

3 243

pracovní místa

4,7

4,6

4,5

4,5

4,6

4,6

4,6

4,6

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, modul zaměstnanosti cestovního ruchu [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: . Pro rozvoj cestovního ruchu je zásadní aktivní zapojení soukromého sektoru, ale je možné tento rozvoj ovlivňovat rovněž aktivitami subjektů veřejného sektoru. Rozvojové aktivity by měly účelně využívat potenciál daného regionu, komplex přírodních i sociálně-ekonomických předpokladů daného území. Cestovního ruchu je tedy významná rozvojová oblast a je mu věnována velká pozornost rovněž ze strany veřejné správy. Cestovní ruch je často významnou součástí strategie ekonomického rozvoje regionu.

Pro potřeby ÚAP na celorepublikové úrovni bereme v úvahu pouze dvě první kategorie, které jsou v jednotlivých krajích vymezeny následovně, viz tabulka. Tab. 12.4 Funkční typologie středisek cestovního ruchu v ČR a jejich kategorizace Střediska národního významu NV Kraj

u vody

horská

SČ

-

-

JC

-

Stachy (Zadov)

PL

-

Železná Ruda

KV

-

Železná Ruda, Srní

UK

-

LB

-

KH

-

Bedřichov, Benecko, Desná, Harrachov, Janov nad Nisou, Josefův důl, Kořenov, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice Černý Důl, Deštné v Orlických horách, Malá Úpa, Pec Pod Sněžkou, Strážné, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí


historická Kutná Hora, Kolín, Křivoklát, Karlštejn České Budějovice, Český Krumlov, Tábor, Třeboň, Jindřichův Hradec, Prachatice Plzeň

Žatec Liberec Jičín, Hradec Králové

lázeňská Poděbrady Třeboň Karlovy vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně Teplice Jánské lázně

12–3

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Střediska národního významu NV Kraj PA KV JM OL ZL

u vody horská Pastviny, Seč Nové Město na Moravě Pasohlávky, Vranov nad Dyjí Loučná nad Desnou, Ostružná, Staré město Horní Bečva, Velké Karlovice

MS

-

historická

lázeňská

Litomyšl

-

Jihlava, Telč.

-

Brno, Znojmo.

-

Olomouc

-

Malá Morávka, Ostravice, Staré Hamry

-

Luhačovice

-

-

 střediska letní rekreace u vody,  horská střediska letní a zimní rekreace,  historická města a střediska mezinárodního a národního významu,  historická města nadregionálního významu,  ostatní města,  přírodní atraktivity,  lázeňská střediska,  ostatní turistická střediska.

Střediska nadregionálního významu NRV Kraj SČ

JC

PL

horská

u vody Slapy

-

Lipno nad Vltavou, Horní Planá, Frymburk, Chlum u Třeboně Babylon, Pňovany

lázeňská

historická Nymburk, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mělník, Beroun, Rakovník

Kvilda, Vracov, Kubova Huť

Slavonice, Soběslav, Písek, Vimperk

Kašperské Hory, Srní

Domažlice, Horšovský Týn, Klatovy, Sušice

-

Obr. 12.1 Funkční typologie středisek cestovního ruchu a hlavní oblasti víkendové a pobytové rekreace a CR Konstantinovy Lázně. Jáchymov Lázně Kynžvart

-

Kašperské Hory, Srní

Loket, Ostrov

UK

-

Loučná (Klínovec)

Děčín, Kadaň, Litoměřice, Louny, Dubí Terezín, Ústí nad Labem, Úštěk

LB

Doksy

KH

Rozkoš

PA

Horní Bradlo

KV

Jedovnice, Bítov, Štítary

Největší koncentrace středisek CR je v Jihočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Zhruba 45% sledovaných ubytovacích kapacit připadá na střediska městského a kulturně-poznávacího charakteru cestovního ruchu, více než 20 % na horská střediska, asi 16 % na střediska rekreace u vody, necelých 9 % na lázeňská střediska a na ostatní střediska, především na venkově, asi 10%. Vedle středisek CR vymezuje Návrh nové rajonizace CR rovněž hlavní oblasti víkendové a příměstské rekreace a cestovního ruchu. V obrázku níže jsou znázorněna příměstská rekreační zázemí, ve kterých je koncentrováno více než 60% všech objektů Individuální rekreace v ČR.

Bechyně

KV

JM

Funkční typologie středisek cestovního ruchu vychází ze specializace cestovního ruchu. U jednotlivých středisek jsou zdůrazněny ty funkce, které jsou pro středisko ve srovnání s jinými typické. Jako střediska zde byly brány obce s více než 300 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních. Z těchto obcí bylo vyčleněno těchto 8 základních funkčních typů středisek:

Albrechtice v Jizerských Horách, Jablonec nad Jizerou, Lučany nad Nisou, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou. Horní Maršov, Dolní Dvůr, Zdobnice, Rokytnice v Orlických Horách Čenkovice, Dolní Morava Fryšava pod Žákovou horou, Sněžné, Svratka -

OL

-

Bělá pod Pradědem, Oskava

ZL

-

Dolní Bečva, Hutisko - Solanec, Prostřední Bečva, Rajnochovice

MS

-

Bílá, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Morávka, Trojanovice

Česká Lípa Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov Broumov, Dvůr Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Chrudim, Moravská Třebová, Pardubice, Svitavy, Vysoké Mýto Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Boskovice, Mikulov, Slavkov u Brna, Strážnic Prostějov

Jeseník, Lipoválázně, Teplice nad Bečvou

Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Zlín Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Karviná Ostrava, Štramberk

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: . Použité zkratky krajů: PR – Hlavní město Praha, SK – Středočeský kraj, JC – Jihočeský kraj, PZ – Plzeňský kraj, KV – Karlovarský kraj, UK – Ústecký kraj, LB – Liberecký kraj, KH – Královéhradecký kraj, PA – Pardubický kraj, VY – Kraj Vysočina, JM – Jihomoravský kraj, OL – Olomoucký kraj, ZL – Zlínský kraj, MS – Moravskoslezský kraj.

12–4

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: .


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Funkčně prostorová typologie středisek CR regionálního významu – 2013

Obr. 12.2 Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu České republiky 2013

Z funkční kategorizace středisek CR popsané výše, z celoplošného terénního výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (HUZ), organizovaného MMR v roce 2013 a z dat ČSÚ vychází novější analýzy pro stanovení metodiky vymezení středisek cestovního ruchu regionálního významu a jejich typizace prováděné na ESF MU v Brně. Pro základní určení středisek cestovního ruchu regionálního významu zde byla stanovena následující kritéria: a) Stanovení hranice regionální významnosti počtem lůžek v HUZ; b) Stanovení hranice regionální významnosti kulturně-historických a přírodních památek a atraktivit. Při hodnocení bylo uvažováno následujících 8 funkčních typů středisek:  historická města,  ostatní městská střediska,  horská střediska letní a zimní rekreace,  střediska letní rekreace u vody,  střediska venkovského cestovního ruchu,  lázeňská střediska,  významné přírodní atraktivity (příroda),  ostatní kulturně-historické památky (historie). Na základě analýz zde bylo vymezeno celkem 587 středisek cestovního ruchu regionálního významu, což podle dat MMR, pořízených v roce 2013 při terénním výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu, je celkem 32 % z více jak 1 830 zjištěných obcí s minimálně jedním HUZ. Z hlediska ubytovacích kapacit bylo v roce 2013 zjištěno ve vybraných 587 obcích celkem 423 216 lůžek v HUZ, což je více jak 82 % všech lůžek v HUZ v ČR. Dle údajů ČSÚ v těchto 587 střediscích bylo realizováno přibližně 93,6 % ze všech přenocování v HUZ v roce 2012.

Zdroj: Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu Česka a Slovenska, J. Vystoupil, A. Kasagranda, M. Šauer, Geografický časopis/Geographical Journal 68 (2016) 2, str. 171–192. Dostupné z URL: . Obrázek bude vyměněn. Bylo zažádáno o podklady ke zpracování grafického listu ESFMU.

12.3.2 Významné rekreační oblasti Významné rekreační oblasti jsou v převážné míře vázány na příznivé přírodní předpoklady. Analýza a hodnocení přírodních předpokladů je jedním z nejvýznamnějších kroků při stanovení významu jednotlivých středisek a regionů pro cestovní ruch a rekreaci. Přírodní potenciál je jedním z nejvýznamnějších podmínek a lokalizačních faktorů aktivit cestovního ruchu. Jako základ pro Rajonizaci cestovního ruchu bylo vzato hodnocení potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí ČR. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně – prostorové využití podmínek území. Dalším jevem charakterizujícím přírodní předpoklady cestovního ruchu je výskyt zvláště chráněných území. Metodika pro stanovení ukazatele potenciálních rekreačních ploch vychází ze součtu rekreačně využitelných ploch v jednotlivých katastrálních územích obcí. Za rekreačně využitelné plochy je zde považována lesní půda, louky, pastviny, zahrady, sady a vodní plochy tekoucí i stojaté. Podíl rekreačně využitelných ploch je stanoven v % z celkové plochy katastru obce. Podle podílu rekreačně využitelných ploch je krajina zařazena do kategorií od urbanizovaných prostor až po horskou krajinu. Toto rozdělení ploch ČR je znázorněno níže v obrázku.


12–5

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Obr. 12.3 Rajonizace cestovního ruchu podle přírodních předpokladů

Turistická oblast představuje územní celek specifických potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturněhistorických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a za území jsou shromažďovány statistické informace. Obr. 12.4 Vymezení turistických regionů dle CzechTourismu (ČCCR)

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: . Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: . Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016.

Marketingové regiony cestovního ruchu Jiné pojetí regionalizace cestovního ruchu představuje členění území ČR na marketingové regiony cestovního ruchu používané Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism (ČCCR). CzechTourism (ČCCR) je vládní agenturou, zřízenou jako příspěvková organizace MMR k 1. 4. 1993. Jejím účelem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu především v zahraničí. Tento přístup členění vychází z potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území. K marketingovým účelům využívá CzechTourism (ČCCR) turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Hlavní kritérium takto vymezených regionů cestovního ruchu spočívá v organizačně ekonomických vazbách a ochotě obcí a mikroregionů daného regionu spolupracovat na společném marketingu. Z tohoto důvodu nejsou také hranice regionů tak pevně vymezeny a mohou se vyvíjet v čase. Původně bylo vymezeno v ČR 15 turistických regionů a 43 turistických oblastí. Později však již došlo ke změně jejich počtů a vymezení. Tato změna byla vyvolána potřebami praxe. Turistický region je územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch. Turistické regiony slouží k prezentaci potenciálu cestovního ruchu ČR. Turistický region je tedy základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu. Může se členit na turistické oblasti.

12–6


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Obr. 12.5 Vymezení turistických oblastí dle CzechTourismu (ČCCR)

Využití takto vymezených turistických regionů a turistických oblastí cestovního ruchu pro potřeby ÚAP je výhodné zejména z toho důvodu, že ČSÚ respektuje takto vymezené turistické oblasti a regiony a je tedy možno získat za takto vymezená území vybraná data, poskytovaná ČSÚ. Tab. 12.5 Turistické regiony a oblasti používané ČSÚ, kraj, počet obcí, rozloha Turistické oblasti a regiony Turistický region

Turistická oblast

Českolipsko a Jizerské hory Českolipsko Český ráj

Kraj

Počet obcí Rozloha (ha)

Liberecký kraj

76

145 722,1

Jizerské hory

Liberecký kraj

51

84 779,1

Český ráj

Královéhradecký kraj

63

52 364,9

Liberecký kraj

64

51 088,2

Středočeský kraj

51

40 004,1

Jižní Čechy

Jižní Čechy

Jihočeský kraj

538

769 798,9

Jižní Morava

Brno a okolí

Jihomoravský kraj

244

235 693,9

Moravský kras a okolí

Jihomoravský kraj

130

94 225,4

Pálava a Lednicko-Valtický areál

Jihomoravský kraj

55

92 323,1

Slovácko (Jižní Morava)

Jihomoravský kraj

96

133 608,3

Znojemsko a Podyjí

Jihomoravský kraj

148

163 671,4

Hradecko


109

92 865,0

Kladské pomezí


90

99 164,2

Orlické hory a Podorlicko (Královéhradecko)


83

99 798,9

Krkonoše a Podkrkonoší


103

131 694,6

Liberecký kraj

24

34 752,1

Český les – Domažlicko (Chodsko)

Plzeňský kraj

137

251 865,4

Plzeňsko

Plzeňský kraj

269

310 281,3

1

49 615,0

Královéhradecko

Krkonoše a Podkrkonoší 1. Praha

21. Chrudimsko a Hlinecko

2. Střední Čechy – západ

22. Králický Sněžník

3. Střední Čechy – jih

23. Českomoravské pomezí

4. Střední Čechy – severovýchod – Polabí

24. Vysočina

Praha

Praha

Hlavní město Praha

5. Jižní Čechy

25. Znojemsko a Podyjí

Severní Morava a Slezsko

Beskydy – Valašsko

Moravskoslezský kraj

68

113 720,4

6. Šumava

26. Pálava a Lednicko-Valtický areál

Jeseníky – východ


67

153 656,9

7. Český les

27. Slovácko

Opavské Slezsko


77

111 284,0

8. Plzeňsko

28. Brno a okolí

Ostravsko


7

26 349,9

9. Západočeské lázně

29. Moravský kras a okolí

Poodří – Moravské Kravařsko


37

59 254,5

10. České Středohoří a Žatecko

30. Kroměřížsko

Těšínské Slezsko


44

78 449,1

11. Krušné Hory a Podkrušnohoří

31. Zlínsko a Luhačovicko

České středohoří a Žatecko

Ústecký kraj

175

214 984,4

12. České Švýcarsko

32. Valašsko

České Švýcarsko

Ústecký kraj

52

90 867,3

13. Českolipsko

33. Beskydy a Valašsko

Krušné hory a Podkrušnohoří

Ústecký kraj

127

227 605,3

14. Jizerské hory

34. Těšínské Slezsko

Střední Čechy – jih

Středočeský kraj

411

476 734,2

15. Český ráj

35. Ostravsko

Střední Čechy – Polabí

Středočeský kraj

365

324 415,6

16. Krkonoše a Podkrkonoší

36. Poodří – Moravské Kravařsko

Střední Čechy – západ

Středočeský kraj

318

260 430,3

17. Kladské pomezí

37. Opavské Slezsko

Jeseníky – západ

Olomoucký kraj

89

184 611,7

18. Hradecko

38. Střední Morava

Střední Morava

Olomoucký kraj

310

342 065,1

19. Orlické hory a Podorlicko

39. Jeseníky – západ

Šumava (Plzeňský kraj)

Plzeňský kraj

95

193 940,1

20. Pardubicko

40. Jeseníky – východ

Šumava (Jihočeský kraj)

Jihočeský kraj

85

235 896,7

Českomoravské pomezí

Pardubický kraj

140

155 579,5

Chrudimsko – Hlinecko

Pardubický kraj

104

94 942,9

Králický Sněžník

Pardubický kraj

5

15 863,2

Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: . Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016.

Plzeňsko a Český les

Severozápadní Čechy

Střední Čechy

Střední Morava a Jeseníky Šumava Východní Čechy


12–7

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Turistický region

Turistická oblast

Kraj

Počet obcí Rozloha (ha)

Orlické hory a Podorlicko (Východní Čechy)

Pardubický kraj

89

99 271,1

Pardubicko

Pardubický kraj

113

86 238,0

Kroměřížsko

Zlínský kraj

79

79 559,8

Slovácko (Východní Morava)

Zlínský kraj

79

101 098,6

Valašsko

Zlínský kraj

61

114 269,6

Zlínsko a Luhačovicko

Zlínský kraj

88

101 374,4

Vysočina

Vysočina

Vysočina

704

679 574,2

Západočeské lázně

Západočeské lázně

Karlovarský kraj

132

331 425,7

Východní Morava

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-07-14]. Dostupné z URL: .

12.4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Hromadné ubytovací zařízení (dále jen HUZ) je zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Data za hromadná ubytovací zařízení poskytuje ČSÚ za kraje ČR, ORP a rovněž za turistické regiony vymezené CzechTourism (ČCCR), viz výše. Do celkového počtu pokojů v HUZ se započítávají všechny pokoje sloužící pro cestovní ruch. Nezapočítávají se pokoje pro ubytování personálu, majitelů zařízení a pokoje dlouhodobě sloužící pro ubytování zaměstnanců jiných podniků (déle než 1 rok). Počet lůžek je celkový počet lůžek v HUZ, vyčleněných výhradně pro hosty. Zahrnují se jen lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka. Počet míst pro stany a karavany je počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů. Minimální průměrná čistá plocha pro stan a osobní automobil je 30 m², pro obytný přívěs a osobní automobil nebo obytné motorové vozidlo je 60 m². Tab. 12.6 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích 2015 Ubytovací zařízení Česká republika Hlavní město Praha Jihočeský kraj

Místa pro stany a karavany

Lůžka

Pokoje

9 163

206 258

529 250

48 585

797

41 854

91 059

1 062

1 205

20 399

58 839

13 017

Jihomoravský kraj

813

18 143

45 236

5 353

Karlovarský kraj

471

15 929

32 706

1 088

Kraj Vysočina

445

8 311

23 989

3 268

1 055

17 604

49 628

5 070

Liberecký kraj

892

14 501

43 651

2 592


576

11 742

29 923

1 935

Olomoucký kraj

465

8 836

22 834

1 124

Pardubický kraj

341

6 716

19 068

1 807

Plzeňský kraj

521

10 286

28 503

3 818

Středočeský kraj

669

13 099

34 812

5 469

Ústecký kraj

468

8 832

23 351

1 609

Zlínský kraj

445

10 006

25 651

1 373


Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: . Kapacity HUZ se liší podle jednotlivých krajů ČR. Patrná je zde nejen souvislost s velikostí kraje, ale rovněž s atraktivitou území pro rekreaci a cestovní ruch. Poddimenzovaný je počtem a kapacitou HUZ Kraj Vysočina.

12–8


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Obr. 12.6 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle ORP

Obr. 12.7 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016.


Největší počty HUZ jsou v Praze, a sice 757 objektů, dále v ORP Trutnov 348, Český Krumlov 287, Vrchlabí 279 a více než 200 objektů je ještě v ORP Jilemnice, a sice 208. Velké počty HUZ jsou zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména o ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města.

ORP s nejvyššími počty lůžek logicky poněkud kopírují stav v počtech HUZ v jednotlivých ORP. Nejvíce lůžek v HUZ je opět v Praze, a sice 87 961, s velkým odstupem jsou na druhém místě ORP Karlovy Vary s 12 366 a na třetím místě Brno s 12 232. Více než 10 000 lůžek je k dispozici ještě v ORP Trutnov, Vrchlabí a Český Krumlov. Velké počty HUZ jsou, vedle ORP s největšími městy, zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Libereckého, Karlovarského ale i Olomouckého a Jihočeského kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města. Počet hostů v HUZ Za hosta v HUZ se považuje každá osoba (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která použila služeb zařízení k přechodnému ubytování, včetně dětí. Host může použít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školicích střediscích podniku se hostem rozumí každá osoba, která použila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodů, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok.


12–9

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Tab. 12.7 Hosté a přenocování v HUZ V ČR – 2014 Hosté celkem 17 195 550

v tom rezidenti 8 488 637

Přenocování celkem nerezidenti 8 706 913

47 093 906

Obr. 12.9 Průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP v tom rezidenti 23 807 391

nerezidenti 23 286 515

Průměrný v tom počet přenocování rezidenti nerezidenti 2,7

2,8

2,7

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: . Celkové počty hostů v HUZ v jednotlivých ORP jsou v úzkém vztahu k celkovému počtu lůžek v jednotlivých ORP. Nejvyšší počet hostů byl v roce 2014 opět v Praze, a sice 6 096 015. S velkým odstupem je na druhém místě v počtu hostů tentokrát ORP Brno s 513 010 hosty a na třetím místě ORP Český Krumlov s 417 590 hosty. Následují ORP Vrchlabí, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Více než 200 tis. hostů navštívilo HUZ v roce 2014 ještě v ORP Plzeň, Trutnov, České Budějovice a Ostrava. Velké počty hostů navštívily HUZ rovněž v ORP s největšími městy zejména v kraji Libereckém, Královéhradeckém, Karlovarském, Jihočeském, Olomouckém, ale i v Jihomoravském kraji v ORP sousedících s Rakouskem, kde může být důvodem rovněž vinařský cestovní ruch. Obr. 12.8 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Počet přenocování v HUZ je celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. Indikátorem s velkou vypovídací schopností, svědčící o atraktivitě území pro rekreaci a cestovní ruch, je zejména průměrný počet přenocování v HUZ. Je zde sice jisté nebezpečí, že výsledná hodnota může být ovlivněná dlouhodobě ubytovanými osobami (pracovní ubytování). Jistým narovnáním je skutečnost, že mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok. Dle ORP má nejvyšší průměrný počet přenocování Karviná s hodnotou 11,6 nocí. V tomto případě může být ovlivněn výsledek právě ubytováním pracovního charakteru. Další nejvyšší hodnotu má ORP Hranice v Olomouckém kraji s průměrem 8,0 přenocování a Ostrov v Karlovarském kraji, a sice 6,7 přenocování. ORP s delšími průměrnými přenocováními se vyskytují zejména v ORP kraje Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého ale i například v ORP Luhačovice, Poděbrady a Teplice. Nejčastěji jsou vázány na horské oblasti a lázeňská místa.


12–10


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Tab. 12.8 Vývoj CR v HUZ v ČR 2000–2014

12.5 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR (EDEN)

2000 Ubytovací zařízení

2005

2010

2011

2012

2013

2014

7 469

7 605

7 235

7 657

10 057

9 970

9 013

3 960

4 278

4 300

4 612

6 350

6 301

5 833

v tom podle kategorie: hotely a podobná ubytovací zařízení v tom hotely *****

11

34

47

50

56

56

57

v tom hotely ****

141

252

442

467

539

553

557

v tom ostatní hotely

1 716

1 596

1 579

1 618

1 987

1 977

1 868

v tom penziony

2 092

2 396

2 232

2 477

3 768

3 715

3 351

kempy

471

499

480

487

514

506

513

chatové osady, turistické ubytovny

1 093

968

843

918

1 117

1 113

993

ostatní jinde neuvedená

1 945

1 860

1 612

1 640

2 076

2 050

1 674

Pokoje

169 655

164 516

176 403

180 838

217 188

215 048

202 482

Lůžka

Projekt European Destination of Excellence (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje Evropská komise od roku 2006 a je do něj zapojeno více než dvacet evropských zemí. Soutěž o evropskou excelentní destinaci je projekt Evropské komise s cílem upozornit na méně známé evropské regiony a jejich jedinečnost a originalitu v souladu s principem udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že jde o propagaci méně známých regionů, je podmínkou účasti v soutěži, že musí jít o oblast s relativně nízkou návštěvností. Česká republika se soutěže účastní od roku 2009 a jejím garantem je agentura CzechTourism. Každý ročník soutěže má jiné tematické zaměření. Některé ročníky jsou zaměřeny na propagaci a podporu marketingových aktivit finalistů a vítězů předchozích ročníků (2012 a 2014). Tab. 12.9 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR Excelentní destinace CR v ČR Ročník

Název destinace

Zaměření ročníku

437 440

433 211

449 068

461 434

560 401

554 523

519 909

2009

České Švýcarsko

Cestovní ruch a chráněná území

Místa pro stany a karavany

41 692

51 798

49 844

49 106

50 282

49 638

50 837

2010

Bystřicko

Voda – turistický cíl

Hosté v tis. osob

10 864

12 362

12 212

12 899

15 099

15 408

15 587

2011

Slovácko

Obnova hmotného dědictví

v tom nerezidenti

4 773

6 336

6 334

6 715

7 647

7 852

8 096

2012

-

Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků

v tom rezidenti

6 091

6 026

5 878

6 184

7 452

7 556

7 491

2013

Lipensko

Cestování bez bariér

44 200

40 320

36 909

38 235

43 278

43 308

42 947

2014

-

Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků

Jeseníky

Cestovní ruch a lokální gastronomie

Přenocování v tis. v tom nerezidenti

15 597

19 595

18 366

19 425

21 794

22 145

22 110

2015

v tom rezidenti

28 603

20 725

18 543

18 810

21 484

21 163

20 837

4,1

3,3

3,0

3,0

2,9

2,8

2,8

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: .

v tom nerezidenti

3,3

3,1

2,9

2,9

2,8

2,8

2,7

v tom rezidenti

4,7

3,4

3,2

3,0

2,9

2,8

2,8

Průměrný počet přenocování

Obr. 12.10 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: . Podle kategorie ubytovacích zařízení – dále se člení na: hotely*****, hotely****, hotely***, hotely**, hotely*, hotely garni (v tabulce jsou zahrnuty poslední 4 kategorie v jedné pod názvem ostatní hotely), penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná. Z tabulky je patrný nárůst počtu téměř u všech kategorií HUZ mezi lety 200-2014 a do roku 2012 rovněž nárůst pokojů a lůžek v těchto zařízeních. Výjimkou jsou pouze chatové osady a turistické ubytovny, kde došlo mezi roky 2000 a 2014 k úbytku těchto zařízení. Poznámka: Hotely se dělí do kategorií od 1 do 5 hvězdiček (* Tourist, ** Standard, *** Komfort, **** First Class, ***** Luxus) přičemž pensionům, motelům a garni provozovnám mohou být přiděleny maximálně 4 hvězdičky. Zařazení provozovny do jednotlivých kategorií se uskuteční na základě vyhodnocení povinných kritérií a počtu bodů z katalogu fakultativních znaků. K zařazení do určité kategorie je požadováno splnění všech povinných kritérií a získání určitého počtu bodů u fakultativních znaků.



1 2 – 11

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 12.6 Lázeňská místa Lázeňství je významný obor činnosti, který má velký význam pro rozvoj nejen dané obce se statutem lázní a regionu, ale i celé České republiky. Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu, která podmiňuje výskyt pramenů minerálních, termálních a radioaktivních vod, plynů a ložiska peloidů, působících pozitivně svými chemickými či fyzikálními vlastnostmi na lidský organismus. Jedná se o léčivé zdroje, které jsou spolu s klimatickými podmínkami vhodné k léčbě. Lázeňství má v ČR dlouholetou tradici a mezinárodní význam vzhledem k vysoké kvalitě přírodních léčivých zdrojů a využití nejmodernějších léčebných metod a postupů.

Tab. 12.10 Seznam lázeňských míst ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon) Lázeňské místo

Obec

Okres

Bechyně

Bechyně

Tábor

Běloves

Náchod

Náchod

Bílina

Bílina

Teplice

Bludov

Bludov

Šumperk

Oblast lázeňství spadá v ČR, na rozdíl od ostatních typů cestovního ruchu, do působnosti Ministerstva zdravotnictví.

Karviná 3 – Darkov

Karviná

Karviná

Dubí

Dubí

Teplice

Český inspektorát lázní a zřídel je součástí Ministerstva zdravotnictví a ústředním orgánem státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst v souladu s lázeňským zákonem a prováděcími předpisy.

Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

Cheb

Hodonín

Hodonín

Hodonín

Jáchymov

Jáchymov

Karlovy Vary

Janské Lázně

Janské Lázně

Trutnov

Jeseník - Lázně

Jeseník

Jeseník

Karlova Studánka

Karlova Studánka

Bruntál

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Klimkovice

Klimkovice

Nový Jičín

Konstantinovy Lázně

Konstantinovy Lázně

Tachov

Kostelec u Zlína

Zlín

Zlín

Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad

Jičín

Přírodní léčebné lázně jsou v zákoně definovány jako soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj, nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení.

Lázně Bohdaneč

Lázně Bohdaneč

Pardubice

Lázně Kundratice

Osečná

Liberec

Lázně Kynžvart

Lázně Kynžvart

Cheb

Lázně Libverda

Lázně Libverda

Liberec

Konkrétní lázeňské místo se vyhlašuje nařízením vlády a nařízením vlády se rovněž rozhoduje o jeho případném zrušení. Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi. Lázeňská místa se specializují vždy na léčení určitého typu chorob a spojených zdravotních potíží. Specializace je dána především složením léčivých daného lázeňského místa minerálních vod. Do značné míry tedy lázeňství závisí na přírodních podmínkách, tedy na přítomnosti přírodních léčivých zdrojů.

Lázně Toušeň

Lázně Toušeň

Praha-východ

Lipová Lázně

Lipová Lázně

Jeseník

Luhačovice

Luhačovice

Zlín

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Cheb

Mšené Lázně

Mšené Lázně

Litoměřice

Lázeňská místa měla vždy velmi významné postavení, nezávisející na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec.

Poděbrady

Poděbrady

Nymburk

Slatinice

Slatinice

Olomouc

Sdružení lázeňských míst ČR

Teplice nad Bečvou

Teplice nad Bečvou

Přerov

Většina lázeňských míst ČR je členem Sdružení lázeňských míst ČR. Jedná se o dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizaci měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní.

Teplice

Teplice

Teplice

Třeboň

Třeboň

Jindřichův Hradec

Velichovky

Velichovky

Náchod

Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k celkovému rozvoji lázeňství a lázeňských měst a obcí v ČR. Sdružení iniciuje spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale mezinárodní spolupráci.

Velké Losiny

Velké Losiny

Šumperk

Vráž

Vráž

Písek

Ostrožská Nová Ves

Ostrožská Nová Ves

Uherské Hradiště

Železnice*

Železnice

Jičín

Lázeňské místo je v § 28 výše uvedeného zákona definováno jako území, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa, který zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Ministerstvo zdravotnictví. Vysvětlivka: Železnice nemá podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví – Českého inspektorátu lázní a zřídel statut lázeňského místa, je však členem Sdružení lázeňských míst.

12–12


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Obr. 12.11 Lázeňská místa

12.7 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Problémy z hlediska územního plánování Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství. Jeho rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví a vytváří nové pracovní příležitosti, související s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost regionu, což v hospodářsky slabých regionech pomáhá významně k ekonomickému rozvoji. Regionalizaci cestovního ruchu postavenou na marketingovém základě představuje členění území ČR na regiony cestovního ruchu, používané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism (ČCCR). Jejím účelem je co nejúčelnější propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu, především v zahraničí. K marketingovým účelům využívá CzechTourism turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Regionalizace cestovního ruchu a vymezení významných rekreačních středisek a oblastí je jedním z cílů výzkumů, zabývajících se cestovním ruchem. Pro zařazení do jednotlivých kategorií je důležitá zejména funkce střediska z pohledu využití pro cestovní ruch a rovněž intenzita cestovního ruchu, měřená především počtem HUZ, přenocováním v HUZ a návštěvníků HUZ. Velké počty HUZ a lůžek v HUZ jsou vedle Prahy zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města. Pro rozvoj daného území, ale i celého regionu má velký význam lázeňství. Obce se statutem lázní, lázeňská místa, mají významné postavení, které není závislé na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec. Na druhé straně je stanoven režim ochrany obce se statutem lázeňského místa, který vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa. V zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí, stanoví omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. Náměty z hlediska územního plánování

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Vedle klasických lázeňských léčebných pobytů vznikl nový typ lázeňské turistiky. Nezaměřuje se na léčení konkrétní choroby, ale na zlepšení celkové zdravotní kondice formou wellness, relaxace, rekondice a dalších aktivit. Tyto služby jsou poskytovány nejen jako doplněk ke klasické léčbě, ale i jako samostatná turistická nabídka. Ze zaměření lázeňské turistiky na poskytování „klasické“ lázeňské péče nebo na wellness aktivity pak vyplývá obecná délka pobytu účastníků tohoto typu turistiky. „Klasický“ lázeňský pobyt by měl být nejméně třítýdenní, aby se účinky léčby mohly v plné míře projevit. Naproti tomu relaxační a rekondiční pobyty jsou obvykle kratší, víkendové nebo týdenní.

Úkolem územního plánování je mj. vytvářet územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V praxi to znamená, že územní plánování musí v územích s předpoklady k rozvoji cestovního ruchu, rekreace čí lázeňství vytvářet podmínky pro zajištění potřebné infrastruktury od dopravy přes technickou vybavenost až po rekreační a ubytovací zařízení. Jedním z významných podkladů návrhu potenciální rekreační plochy v území je hodnocení přírodních podmínek pro cestovní ruch. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně – prostorové využití podmínek území.

Tab. 12.11 Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních v ČR v tom

Přenocování celkem nerezidenti

v tom

v tom Průměrný počet přenocování rezidenti nerezidenti

Rok

Hosté celkem

rezidenti

2012

710 858

361 327

349 531

6 643 959

3 590 858

nerezidenti 3 053 101

9,3

9,9

8,7

2013

745 935

371 191

374 744

6 046 764

2 924 913

3 121 851

8,1

7,9

8,3

2014

742 281

391 793

350 488

6 409 326

3 470 039

2 939 287

8,6

8,9

8,4

2015

736 877

415 154

321 723

6 616 594

4 080 238

2 536 356

9,0

9,8

7,9

rezidenti

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky, cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: . Z výše uvedené tabulky je patrné, že počet hostů se mezi lety 2012–2015 výrazně nezvyšoval, i když mezi roky 2012–2014 docházelo k nárůstu, v roce 2015 se potom počet hostů snížil. Od roku 2012 do roku 2015 se však zvyšoval počet přenocování, který se zvýšil na 9,0 v roce 2015 z 8,1 v roce 2013. Přestože stále nebylo dosaženo stavu v roce 2011, kdy činil průměrný počet přenocování 9,3 nocí, lze považovat trend posledních let za pozitivní. U návštěvníků lázní se zvyšuje v posledních letech počet rezidentů a počet nerezidentů klesá.


1 2 – 13

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 

Použité zkratky: CR ČCCR ČR ČSÚ EDEN ESFMU EU HDP HUZ MMR MZ ORP OSN SLDB SRR ČR THFK TSA ÚAP ÚÚR

cestovní ruch Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) Česká republika Český statistický úřad excelentní destinace cestovního ruchu Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Evropská unie hrubý domácí produkt hromadné ubytovací zařízení Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství obec s rozšířenou působností Organizace spojených národů (United Nations) sčítání lidu domů a bytů Strategie regionálního rozvoje ČR tvorba hrubého fixního kapitálu turistický satelitní účet územně analytické podklady Ústav územního rozvoje

VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6

Seznam grafických listů kapitoly 12: 

12.1 Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu České republiky 2013 Bude doplněno po získání dat



12.2

Excelentní destinace cestovního ruchu (EDEN) v České republice

Zdroje: 

CzechTourism (ČCCR) 2016, EDEN. Dostupné z URL: .



CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: .



CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: .



Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, turistické regiony [cit. 2016-07-14]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, modul zaměstnanosti cestovního ruchu [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad a územně analytické podklady [on-line]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu Česka a Slovenska, J. Vystoupil, A. Kasagranda, M. Šauer, Geografický časopis/Geographical Journal 68 (2016) 2, str. 171–192. Dostupné z URL: .



Ministerstvo zdravotnictví. Český inspektorát lázní a zřídel. Dostupné z URL: .



VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: .

12–14


12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH. 12. Rekreace a cestovní ruch Východiska, právní rámec a strategické dokumenty. Strategické a rezortní dokumenty

Recommend Documents