OBSAH:
A. ÚVOD...................................................................................................................................1 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE......................................................................................................1 2. METODICKÝ POSTUP 1. ETAPY........................................................................................2 2.1. Cíle a úkoly 1. etapy.......................................................................................................2 2.2. Obsahová náplň a pracovní postup...............................................................................3 2.3. Forma prezentace výstupů 1. etapy...............................................................................5 B. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.....................................................................................................................8 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ..................................................................................................8 1.1. Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry.................................................8 1.2. Nerostné suroviny........................................................................................................13 2. VODNÍ REŽIM, HOSPODAŘENÍ S VODOU......................................................................24 2.1. Úvod.............................................................................................................................24 2.2. Vodní bohatství kraje, povrchové a podzemní vody.....................................................25 2.3. Ochrana vod jako složky životního prostředí...............................................................29 2.4. Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod..........................................32 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................................................................35 3.1. Ovzduší........................................................................................................................35 3.2. Hluková zátěž...............................................................................................................47 3.3. Odpadové hospodářství...............................................................................................50 4. PŘÍRODA A KRAJINA.........................................................................................................53 4.1. Biodiverzita a ekosystémy............................................................................................53 4.2. Krajina..........................................................................................................................61 5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.............65 5.1. Zemědělský půdní fond................................................................................................65 5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa...........................................................................74 6. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY.................................................................83 6.1. Obyvatelstvo ................................................................................................................83 6.2. Bytový fond, bydlení, bytová výstavba.........................................................................88 6.3. Občanská vybavenost..................................................................................................92 6.4. Osídlení........................................................................................................................93 7. HOSPODÁŘSKÉ CHARAKTERISTIKY..............................................................................97
8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH.....................................................................................103 8.1. Úvod ..........................................................................................................................103 8.2. Charakteristika rekreačních oblastí ...........................................................................104 8.3. Kulturně historické atraktivity .....................................................................................116 9. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA....................................................................123 9.1. Širší přepravní vztahy a souvislosti............................................................................123 9.2. Silniční doprava..........................................................................................................125 9.3. Železniční doprava.....................................................................................................136 9.4. Letecká doprava.........................................................................................................139 9.5. Vodní doprava............................................................................................................141 9.6. Kombinovaná doprava - logistika...............................................................................141 9.7. Cyklistická doprava....................................................................................................142 9.8. Souhrnný přehled záměrů..........................................................................................143 9.9. Vyhodnocení dostupnosti...........................................................................................143 10. VEŘEJNÁ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE...........................................147 10.1. Zásobování elektrickou energií................................................................................147 10.2. Zásobování plynem .................................................................................................153 10.3. Produktovody...........................................................................................................159 10.4. Zásobování teplem...................................................................................................159 10.5. Spoje........................................................................................................................163 11. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA..............................................169 11.1. Úvod.........................................................................................................................169 11.2. Zásobování pitnou vodou ........................................................................................169 11.3. Kanalizace a čištění odpadních vod.........................................................................172 C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...............................................................176 1. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH TÉMATICKÝCH OKRUHŮ................................................176 1.1. Horninové prostředí....................................................................................................176 1.2Vodní režim..................................................................................................................179 1.3. Hygiena životního prostředí........................................................................................181 1.4. Příroda a krajina.........................................................................................................185 1.5. Zemědělská půda a PUPFL.......................................................................................193 1.6. Sociodemografické podmínky....................................................................................202 1.7. Hospodářské podmínky..............................................................................................209 1.8. Rekreace a cestovní ruch...........................................................................................211
1.9. Veřejná dopravní infrastruktura..................................................................................213 1.10. Energetická infrastruktura........................................................................................220 1.11. Veřejná vodohospodářská infrastruktura..................................................................224 2. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA..............................................................................................................................226 2.1. SWOT analýzy hlavních pilířů udržitelného rozvoje...................................................226 2.2. Souhrnná SWOT analýza UR území..........................................................................231 3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V HLAVNÍCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTECH MS KRAJE......................................................................237 3.1. Rozvojové osy a oblasti republikového významu.......................................................237 3.2. Rozvojové oblasti a osy nadmístního významu.........................................................238 3.3. Specifické oblasti republikového významu ................................................................240 3.4. Specifické oblasti nadmístního významu...................................................................241 4. PROBLÉMY ZJIŠTĚNÉ V RÁMCI PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ.........................................243
A. ÚVOD 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu1 (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 01.01. 2007, ukládá § 187 odst. 3 krajským úřadům do 31.12. 2009 poří dit územně plánovací dokumentaci kraje - zásady územního rozvoje. Zhotovením Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje2 byla v otevřeném zadávacím řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách rozhodnutím Rady Moravskoslezského kraje dne 04.06. 2007 o výběru nejlepší nabídky na zpracování ZÚR MSK pověřena firma Ateliér T-plan, s.r.o., Praha. Pořizovatelem ZÚR je Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Pořízení ZÚR MSK je v souladu s požadavky Stavebního zákona a Zadávací dokumentace objednatele veřejné zakázky rozděleno do ná sledujících etap: 1.etapa:
Zpracování průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů
2. etapa:
Zpracování návrhu ZÚR MSK, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na udržitelný rozvoj území
3.A etapa:
Úprava návrhu ZÚR MSK dle pokynů zpracovaných na základě vyhodnocení projednání návrhu ZÚR MSK dle § 37 a § 38 stavebního zákona
3.B etapa:
Zpracování úprav pro opakované veřejné jednání, bude-li v souladu s ust. §39 odst. 5 stavebního zákona vyvoláno a včetně pokynů zpracovaných na základě vyhodnocení veřejného projednání pro dopracování čistopisu ZÚR MSK
4.etapa:
Zpracování čistopisu návrhu ZÚR MSK v souladu s vyhodnocením ve-veřejného projednání návrhu ZÚR.
Předkládaná dokumentace představuje textový a grafický výstup 1. etapy prací – tj. prů zkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů. Řešeným územím ZÚR MSK je celý administrativní obvod Moravskoslezského kraje. Základní charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Rozloha (km2): Počet obyvatel k 01.01.2007. Počet obcí: z toho: počet obcí s rozšířenou působností počet obcí s pověřeným obecním úřadem
5 427 1 249 290 299 22 30
Administrativně správní členění Moravskoslezského kraje je patrné z kartogramu č. 1. Přehled obcí v řešeném území a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v oddílu tabul kových příloh. 1
Dále jen stavební zákon nebo SZ
2
Dále jen ZÚR MSK
1
Území Moravskoslezského kraje je po dobu zpracování ZÚR zcela pokryto schválenou územně plánovací dokumentací - územními plány velkých územních celků3, které pozbudou platnosti vydáním Zásad územního rozvoje Zastupitelstvem kraje tj. nejpozději do 31.12. 2009 (§187, odst. 3 SZ). Název – etapa (měřítko hl. výkresu) ÚPN VÚC Ostrava – Karviná – schválený návrh (1:25 000) ÚPN VÚC okr. Opava – schválený návrh (1:25 000) ÚPN VÚC Beskydy – schválený návrh4 (1:50 000) Změna č. 1 ÚPN VÚC Beskydy – schválený návrh (1:50 000) Změna č. 2 ÚPN VÚC Beskydy – schválený návrh (1:50 000) ÚPN VÚC Jeseníky – schválený návrh 5 (1:50 000) ÚPN VÚC Jeseníky 1. změna – schválený návrh (1:50 000)
Zpracovatel
Schváleno
Urbanistické středisko Ost Usnesení zastupitelstva rava, s.r.o., MS kraje č. 15/1322/1 ze dne 21.12. 2006 • Ing.arch. Petr Gajdu šek a kol. (06/2006) Ing. arch. Jiří Haluza a kol., Ostrava (11/2002)
Vyhlášení závazné části Obecně závazná vyhláška MS kraje č. 5/2006 ze dne 21.12. 2006
Usnesení zastupitelstva MS kraje ze dne 6.2. 2003; Atelier T-plan, s.r.o. Praha, Usnesení vlády ČR č. RNDr. Libor Krajíček 298 ze dne 25.3. 2002 11/2001)
Obecně závazná vyhláška MS kraje ze dne 6.2. 2003
Atelier T-plan, s.r.o. Praha, RNDr. Libor Krajíček a kol. (06/2006) Atelier T-plan, s.r.o. Praha, RNDr. Libor Krajíček a kol. (03/2006) Terplan a.s. Praha ,
Obecně závazná vyhláška MS kraje č. 6/2006 ze dne 21.12. 2006 Obecně závazná vyhláška MS kraje č. 2/2006 ze dne 21.09. 2006 Nařízení vlády ČR č. 233/1994 ze dne 2.11.1994
•
Usnesení zastupitelstva MS kraje č. 15/1321/1 ze dne 21.12. 2006 Usnesení zastupitelstva MS kraje č. 13/1144/1 ze dne 21.09. 2006 Usnesení vlády ČR č. 613 ze dne 2.11. 1994.
Ing. Frant. Kačírek a kol. (1994) Ing. arch. Jiří Haloun a kol. Usnesení vlády ČR č. Praha (06/2002) 1042 zde dne 30.10. 2002
Sdělení MMR č. 143/2002 Sb. ze dne 3.4. 2002
Sdělení MMR č. 490/2002 Sb. ze dne 12.11. 2002
2. METODICKÝ POSTUP 1. ETAPY Pro území Moravskoslezského kraje zatím nejsou zpracovány územně analytické podklady6 ve smyslu §26 stavebního zákona. Za této situace zahrnuje pořízení územně plánovací dokumentace zpracování průzkumů a rozborů v rozsahu odpovídajícímu územně analytickým podkladům (§185, odst. 3 SZ). Metodický postup proto vychází z § 4, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způ sobu evidence územně plánovací činnosti7.
2.1. Cíle a úkoly 1. etapy Zpracování průzkumů a rozborů v rozsahu ÚAP je zaměřeno na splnění následujících cílů a úkolů: 3 4 5
ÚPN VÚC Součástí MS kraje pouze okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek. Součástí MS kraje pouze okres Bruntál s výjimkou obcí Huzová, Moravský Beroun a Norberčany, které k 01.01. 2005 přešly do správního obvodu Olomouckého kraje.
6
Dále jen ÚAP
7
Dále jen Vyhláška č. 500/2006 Sb.
2
příprava podkladů pro zadání ZÚR MSK ve smyslu §187 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., tj. formulace cílů a požadavků na řešení problémů v rámci ZÚR , které vyplývají: ⇒
z urbanistických, hygienických, dopravních nebo jiných územně technických závad
⇒
ze záměrů na změny v území
⇒
z jejich vzájemných střetů nebo střetů s limity využití území
rozbor udržitelného rozvoje8 území - tj. posoudit současný stav vyváženosti územních podmínek pro:9 ⇒
příznivé životní prostředí
⇒
hospodářský rozvoj
⇒
soudržnost společenství obyvatel
s cílem identifikovat, popsat a navrhnout k vymezení oblasti s oslabenou funkcí někte rého ze základních pilířů UR a vyhodnotit vzájemné vazby mezi nimi.
2.2. Obsahová náplň a pracovní postup Obsahové členění průzkumů a rozborů vychází ze třech základních pilířů udržitelného rozvoje a z „hlavních tématických okruhů“ (HTO) vymezených §4 vyhl. č. 500/2006 Sb. Tyto „hlavní tématické okruhy“ jsou dále rozděleny do „dílčích témat“ (DT). Č. 1
Hlavní tematický okruh
Dílčí téma Geomorfologie, geologické a hyd rogeologické poměry
Horninové prostředí
Nerostné suroviny 2
Povrchové vody
Vodní režim
Podzemní vody Ovzduší
3
Hygiena životního prostředí
Hluková zátěž Odpady
4
Příroda a krajina
5
Zemědělská půda a PUPFL
Biodiverzita a ekosystémy Krajina ZPF PUPFL a lesní porosty Obyvatelstvo a osídlení
6
Sociodemografické podmínky
Bydlení Občanská vybavenost
8
Dál jen UR
9
§18, odst. 1 SZ
3
Č.
Hlavní tematický okruh
Dílčí téma Pracovní příležitosti, vyjížďka a dojížďka za prací
7
Hospodářské podmínky
Ekonomická aktivita dle odvětví Podnikatelská aktivita
8
Rekreační oblasti a střediska CR
Rekreace a cestovní ruch
Kulturní a historické památky Silniční doprava
9
Železniční doprava
Veřejná dopravní infrastruktura
Letecká doprava Cyklodoprava Zásobování elektrickou energií
10
Veřejná technická infrastruktura – energetika a spoje
Zásobování plynem Zásobování teplem (CZT) Spoje Zásobování pitnou vodou
11
Vodohospodářská infrastruktura
Odvádění a zneškodňování od padních vod
Obsahová náplň jednotlivých dílčích témat je rámcově vymezena Seznamem sle dovaných jevů dle částí A a B přílohy č. 1 k vyhl. č. 500/2006 Sb. se zaměřením na jevy nadmístního významu, relevantní měřítku tiskových výstupů výkresové části (1:100 000). V rámci HTO hygiena prostředí, sociodemografické podmínky a hospodářské podmínky byly nad rámec uvedeného seznamu sledovány některé další jevy a ukazatele důležité pro popis a analýzu vlastností dotčeného území. Základní územní jednotkou, pro kterou jsou jevy sledovány je „obec“, resp. její adminis trativní území. Také pracovní postup 1. etapy byl odvozen z § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a proběhl tedy ve dvou fázích.
FÁZE 1: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V souladu s ustanovením § 4,odst. 1, písm. a) vyhl. č. 500/2006 Sb. byla tato fáze za měřena na:
Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území – tj. popis současného stavu, vlastností a problémů území, vyhodnocení dosavadního vývoje v zá vislosti na dostupnosti dat pro období 1996 – 2006, se snahou o zachycení dynamiky změn 2001/1991 a 2006/2001 a identifikace dílčích oblastí kraje: ⇒
s významnými hodnotami nebo vysokým standardem vlastností a jevů v území (kladná odchylka) nebo
⇒
s významným narušením těchto hodnot nebo výrazně nižším standardem (záporná odchylka).
4
Referenční hladinou byly zpravidla kvantifikované cíle nebo standardy pro danou veliči nu (vyplývající ze strategických dokumentů nebo stanovené zákonem). Tam kde tyto standardy nejsou stanoveny zmíněným způsobem, byl jako referenční údaj použit kontext hodnot řešeného území (průměr / medián).
Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území (s výhradní orientací záměry nadmístního významu10) a s tím související střety a problémy. Hlavním podkladem byly jednak výše citované schválené ÚPN VÚC, prověřené z hlediska aktuálnosti v rámci „Vyhodnocení ÚPN VÚC na území Moravskoslezského kraje dle §187, odst. 2“11 a jednak nové požadavky na změny v území, shromážděné pořizovatelem do 30.09. 2007.
FÁZE 2: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Obsahem této fáze je vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýz ve třech na sebe navazujících krocích:
v rámci jednotlivých HTO
v rámci jednotlivých pilířů UR
vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
Všechny SWOT analýzy jsou doplněny „důvodovou zprávu“ se stručným komentářem k vysvětlení a zdůvodnění jednotlivých „výroků“ obsažených ve SWOT analýze.
2.3. Forma prezentace výstupů 1. etapy TEXTOVÁ ČÁST Ve vazbě na popsaný pracovní postup je svazek textové části rozdělen do dvou zá kladních částí „Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území“ a „Rozbor udržitelného úze mí“. Jejich vnitřní struktura odpovídá členění dle jednotlivých HTO. Rozbor udržitelného roz voje území je doplněn vyhodnocením vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel území život v hlavních „problémových oblastech MS kraje“ a přehledem problémů zjištěných v rámci průzkumů a rozborů. Doplň kovou, částí jsou tabulkové a ostatní faktografické přílohy, prezentované společně s grafický mi přílohami (viz níže) v samostatném svazku. GRAFICKÁ ČÁST Veškeré grafické výstupy jsou zpracovány v prostředí ArcGIS 9.2. V obou pracovních fázích 1. etapy byly zpracovány jednak ve formě výkresů nad státním mapovým dílem 10
Defiinice nadmístního významu - viz §2, písm. h), zák. č. 183/2006 Sb.
11
Atelier T-plan, s..r.o., 12/2006
5
RZM 50 v měřítku tiskového výstupu 1:100 000 („velká grafika“) a jednak ve formě kartogra mů a schémat formátu A3 („malá grafika“). Jako podklad pro rozbor UR území byly pro většinu jednotlivých HTO zpracovány mono tematické výkresy 1:100 000 se zobrazením jevů s konkrétním územním průmětem v tomto členění: ⇒
Horninové prostředí
⇒
Vodní režim
⇒
Příroda a krajina
⇒
Zemědělská půda a PUPFL
⇒
Rekreace a cestovní ruch
⇒
Veřejná dopravní infrastruktura
⇒
Veřejná technická infrastruktura - energetika a spoje
⇒
Veřejná technická infrastruktura - vodní hospodářství
⇒
Kulturní a historické hodnoty území
Uvedené mapové kompozice byly předány pouze v pracovní podobě a jsou uloženy v archivu pořizovatele ÚPD. Pracovní fáze 2 je dokumentována výkresy, které představují oficiální grafické výstupy 1. etapy prací ve smyslu § 4, odst. 4, vyhl. č. 500/2006 Sb. Z důvodů čitelnosti je obsah někte rých výkresů rozdělen do dvou částí: ⇒
Výkres urbanistických, architektonických, kulturně historických a ostatních civi lizačních hodnot
⇒
Výkres přírodních hodnot
⇒
∗
I. Příroda a krajina (kromě ÚSES)
∗
II. Půda a horninové prostředí, povrchové a podzemní vody, ÚSES
Výkres limitů využití území (zobrazuje omezení změn v území z důvodů ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (§26, odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb.) ∗
⇒
⇒
I. Limity vyplývající z civilizačních hodnot a vlastností území a z jejich zákonné ochrany ∗ II. Limity vyplývající z přírodních hodnot a vlastností území a z jejich zákonné ochrany Výkres záměrů na provedení změn v území (s rozlišením nových požadavků na změny v území a záměrů nadmístního významu obsažených ve schválených ÚPN VÚC s předpokladem převzetí do ZÚR dle § 187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb.) Problémový výkres (se zobrazením nových požadavků na změny v území a iden tifikací významných střetů s limity využité území)
Obě pracovní fáze 1. etapy jsou dále dokumentovány řadou kartogramů, kartodiagramů a grafických schémat, zobrazujících v rámci jednotlivých HTO nebo DT jednak jevy, které ne mají konkrétní územní průmět (ovzduší, hluková zátěž, sociodemografické a hospodářské
6
podmínky) a jednak výsledky geografických analýz sledovaných jevů a vlastností území. Tyto grafické přílohy jsou předávány ve formě samostatného svazku formátu A3.
7
B. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu pří rodních hodnot II., Výkresu limitů využití území II. a v kartogramech č. 2 až 4.
1.1. Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry GEOMORFOLOGIE Územní Moravskoslezského kraje představuje prostor, ve kterém se setkávají tři oro grafické provincie: Česká vysočina, Západní Karpaty a Středoevropská nížina. V území jsou zastoupeny všechny typy reliéfu od hornatin přes vysočiny a pahorkatiny až po nížiny. Osou kraje je Oderská brána jako část čelní karpatské prohlubně, která prochází stře dem území ve směru jihozápad – severovýchod. Je to původem zlomová propadlina, na její modelaci se dále podílel pevninský ledovec a eroze řeky Odry, která zde vytvořila širokou nivu s četnými meandry. Na severovýchodě přechází Oderská brána do Ostravské pánve a na západ od Odry při česko-polských hranicích do nížin a pahorkatin na obou březích Opavy, které jsou již součás tí Slezské nížiny. Geograficky sem spadá i Osoblažská nížina na severozápadním okraji úze mí. Jádro Ostravské pánve tvoří plošina mezi údolím Odry a Olše. Tabule je vysoká prů měrně 290 m a mírně zalesněná. Přírodní charakter reliéfu je značně pozměněn hospodář skou činností – hlušinové haldy a haldy strusky z hutnických provozů, poklesy terénu jako důsledek hlubinné těžby uhlí, často zaplavované srážkovou i podzemní vodou. Oderská brána je rozhraním mezi orografickými provinciemi České vysočiny na severo západě a Západních Karpat na jihovýchodě území. Česká vysočina je na území kraje zastoupena pásmy Nízkého a Hrubého Jeseníku. Omezení Nízkého Jeseníku proti Oderské bráně i proti Hrubému Jeseníku a Opavské pahor katině je tektonicky podmíněné a morfologicky výrazné. Členitější reliéf je následek erozní činnosti Moravice, Opavy a Odry. Horské pásmo Hrubého Jeseníku se vyznačuje úzkými hřbety, které prudce spadají do hlubokých koryt horských říček. Ze Západních Karpat zasahují na území kraje Beskydy a jejich podhůří – Podbeskydská pahorkatina. Povrch pahorkatiny je mírně zvlněný, členitější je pouze Štramberská vrchovina s četnými pahorky a hřbety mladých vyvřelin a vrchy vápencového bradla.
Hornatinu Beskyd tvoří málo členěné ve vrcholu ploché hřbety dosahující výšky přes 1 000 m. Převážnou část tohoto pohoří v Moravskoslezském kraji zabírají Moravskoslezské
8
Beskydy, které jsou Jablunkovskou brázdou odděleny od Slezských Beskyd. Jablunkovská vrchovina na jihovýchodním okraji území je již součástí Slovenských Beskyd.
GEOLOGICKÉ POMĚRY Na území Moravskoslezského kraje se stýkají dvě regionálně geologické jednotky prvé ho řádu – Český masiv a karpatská soustava. Okraj karpatských příkrovů probíhá přibližně na linii Jeseník nad Odrou – Havířov. Území mezi čely karpatských příkrovů a výchozy Čes kého masivu kryjí sedimenty miocenní karpatské předhlubně. Český masiv zasahuje na území kraje moravskoslezskou zónou, která se od západu k východu dále člení na krystalinikum, synklinorium metamorfovaných svrchnodevonských a spodnokarbonských sedimentů (oblast kulmu) a karbonské sedimenty ostravsko-karvinské části hornoslezské pánve. V krystaliniku Hrubého Jeseníku tvoří jádro desenské klenby metamorfované krystali nické břidlice. Jejich obal i vrstvy vrbenského pásma tvoří bylity, kvarcity, různé druhy eruptiv. Okrajově zasahují do území výběžky jesenického amfibolitového masivu. Oblast kulmu Nízkého Jeseníku tvoří několik pruhů stratigraficky i litologicky odlišných souvrství, které se vyznačují flyšoidním střídáním pelitů, drob, pískovců a slepenců. Podíl jí lovitých a písčitých sedimetů v jednotlivých souvrstvích je proměnlivý. Výrazně petrograficky odlišné jsou moravické vrstvy, kde převažují černé jílovité břidlice. V oblasti hornoslezské pánve pokračovala sedimentace až do svrchního uhlonosného karbonu. Pánev je vyplněna zvrásněnými sedimenty ostravského a karvinského souvrství převážně pískovci, prachovci a jílovci se slojemi uhlí. Celková mocnost sedimentů dosahuje až asi 3 800 m. Hlavními strukturními směry jsou linie SSV – JJZ směru (michálkovická a or lovská porucha) a přibližně východo-západní hřbety (ostravsko-karvinský a příborsko-těšín ský) a deprese – tzv. vymýtiny (dětmarovická, bludovická, oprechtická). Karbon je překryt z větší části neogenními sedimenty, které vyplňují i Oderskou bránu a Poopavskou nížinu. Na bázi spodního badenu jsou v nejhlubších místech sedimentačního prostoru polohy bazálních klastik, většinou hrubozrnných písků a štěrků. V jejich nadloží převažují v neogénním souvrství jílovité horniny, nejčastěji vápnité jíly s polohami jemnozrnných až středně zrnitých písků. V osoblažském výběžku jsou písky a pískovce cenomanského stáří (křída). Neogénní sedimenty vycházejí na povrch jen ojediněle, většinou jsou překryty sedimen ty pleistocenního zalednění, které zasáhlo čelem ledovce až do Třinecké brázdy i do části horských údolí Moravskoslezských Beskyd a v okolí vodních toků jejich fluviálními nánosy. Karpatská soustava se dělí na oblast příkrovů a karpatskou předhlubeň a dále na jednotku podslezsko-ždánickou, slezskou a magurskou. Ve flyšovém vývoji se střídají jílovce, prachovce a křemité, křemito-vápenité a jílovité pískovce. Ve slezské jednotce se kromě toho vyskytují vyvřeliny těšinitové formace a v okolí Štramberka vápence.
9
HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Charakteristika hydrogeologických poměrů Moravskoslezského kraje vychází z Hyd rogeologické rajonizace České republiky12 a v dalším dodržuje tedy toto členění.
Kvartér Opavy (rajon 1520) Pro oběh a akumulaci mělké podzemní vody jsou rozhodující kvartérní fluviální uloženi ny údolních vliv Opavy, Opavice a Moravice a nejnižších stupňů údolních teras. Ty tvoří hlavní kolektor s hladinou podzemní vody volnou nebo mírně napjatou, vždy průlinově pro pustnou. Podzemní voda hlavního kolektoru je zranitelná zvláště při spojitosti podzemních vod s vodami povrchových toků.
Kvartér opavské pahorkatiny (rajon 1550) Kvartérní sedimenty, především glacigenní a glacifluviální, mají v rajonu rozhodující vý znam. Je pro ně charakteristické střídání průlinových kolektorů (písky, štěrky) s izolátory (sli nité jíly, souvkové hlíny). V tomto území nevzniká jednotný zvodnělý systém. Propustnost je proměnlivá. Zranitelnost je způsobena většinou porušením nadložní vrstvy spraší a sprašových hlín.
Kvartér Odry (rajon 1510) Pro oběh a akumulaci mělké podzemní vody jsou významné fluviální a glacigenní sedi menty. Kromě štěrkopísků a povodňových hlin údolní nivy Odry v Oderské bráně jsou sou částí rajonu rozšířené kvartérní sedimenty při úpatí Nízkého Jeseníku. Hydrogeologický průli nový kolektor tvoří v rajonu převážně fluviální a glacifluviální písky a lokálně i písčité štěrky. Kolektor je lokálně zranitelný vzhledem k proměnlivému charakteru a mocnosti pokryvných útvarů a v důsledku spojitosti podzemních vod s vodou v otevřených tocích.
Kvartér Horní Bečvy (rajon 1631) Kvartérní fluviální uloženiny řeky Bečvy tvoří štěrky vysokých terasových úrovní v denundačních zbytcích, štěrky a štěrkopísky hlavní (radslavické) terasy a plošně největší terasy údolního dna. Pro oběh a akumulaci podzemních vod jsou významné průlinově pro pustné nesoudržné uloženiny údolní terasy, které tvoří jednotný hydrogeologický celek, od vodňovaný tokem Bečvy.
Oderská brána (rajon 2212) Tento vyčleněný podcelek Moravské brány přechází na SV plynule do Ostravské pánve. Tvoří ho neogenní sedimentární horniny. Nejvíce zvodněné jsou průlinově propustné bazální sedimenty, překryté pak převážně pelitickými izolátory. Směr proudění podzemní vody je od SZ k JV, tj. do Moravské brány. Infiltrace atmosférických srážek děje se z oblasti sousedního rajonu kulmu Nízkého Jeseníku. 12
Česká geologická služba, 2006, Sborník geologických věd Sv. 23, řada HIG
10
Kulm Nízkého Jeseníku a povodí Odry (rajon 6611) Oběh podzemních vod je charakterizován pravou puklinovou propustností s hustotou sítí puklin v břidlicích s mělkým oběhem podzemních vod v zóně zvětrávání a pásmu podpovr chového rozpojení puklin. Výjimečně se zde vyskytují intenzivně zvodnělá směsná tektonická pásma zejména v karbonátových horninách a v zóně tektonického styku devonských hornin a hornin šternbersko-hornobenešovského pruhu, tj. břidlic a drob. Vydatnosti pramenů z devonských hornin jsou značné, zranitelnost je vysoká. Analogicky je hodnocen kulm v po vodí Odry.
Ostravská pánev – ostravská část (rajon 2261) a karvinská část (rajon 2262) Rozdělení rajónů tvoří tzv. orlovská porucha probíhající skoro S-J směrem od Orlové přes Frýdek na Frýdlant n. Ostravicí. V obou částech jsou uloženy uhlonosné karbonské horniny, které byly a v karvinské části dosud jsou předmětem dobývání. Nad karbonskými horninami jsou uloženy neogenní sedimenty. Jejich usazování začalo bazálními klastiky, pokračovalo dále vápnitými jíly (šlíry). Hloubkovou erozí vznikla koryta tzv. „vymýtiny“. Výplně vymýtin i bazální klastika jsou silně zvodněny a způsobily v minulosti značné těžební obtíže. Režim podzemních vod je výrazně ovlivněn důlní činností. Na povrchu jsou neogenní sedimenty z větší části překryty glaciálními sedimenty ve facii z části hlinitých písků a štěrkovitých písků s průlinovou propustností, která je v přehlou bených subglaciálních depresích obvykle velmi dobrá. Hladina podzemní vody je volná nebo mírně napjatá. V soutokové oblasti Olše a Stonávky je údolní niva vyplněna štěrky a písky s překryvem fluviálních hlin s průlinovou propustností. Podzemní voda je v hydraoulické spojitosti s povr chovým tokem. Zranitelnost neogenních výplní obou částí ostravské pánve je odvislá od lokálních poměrů. V rajonu ostravské části se nacházejí přírodní léčivé zdroje jodobromových vod u Polanky nad Odrou se stanovenými ochrannými pásmy. V rajonu karvinské části se nacháze jí přírodní léčivé zdroje jodobromových vod v Karviné a Darkově s ochranou stanovenou Režimem dočasné důlní ochrany.
Flyš v povodí Olše (rajon 3211) Flyš v povodí Ostravice (Rajon 3212) Flyš v povodí mezipovodí Odry (Rajon 3213) Tyto rajóny se nacházejí v západním úseku vnějšího flyšového pásma. Jsou zde pale ogenní a křídové sedimenty. Členitý terén podmiňuje vznik dílčích hydrogeologických struk tur. Vzhledem k různé propustnosti i různé infiltraci se hydrogeologické struktury místy pře krývají s hranicemi hydrologických povodí. Kritériem pro rozdělení rajonů je proto především hydrologie. V celku lze flyšové rajony označit jako málo propustné.
11
Krystalinikum severní části Východních Sudet (Rajon 6431) Hydrogeologické poměry rajonu jsou charakterizovány příznivějšími podmínkami v zóně zvětrávání, v pásmu podpovrchového rozpojení hornin a v tektonicky porušených úsecích. Propustnost hornin krystalinika je relativně nízké. Podzemní odtok se projevuje převážně jen v místech tektonické predispozice a v případě výskytu krystalických vápenců v krystaliniku, zejména jsou-li zkrasovatělé. Zranitelnost podzemních vod je lokálně značná, nelze však předpokládat plošné kontaminace. V rajonu se nacházejí přírodní léčivé zdroje uhličitých kyselek v Karlově Studánce se stanovenými ochrannými pásmy.
SVAHOVÉ DEFORMACE Moravskoslezský kraj, zejména jeho jihovýchodní část, představuje území, které se vy značuje značným výskytem různých druhů sesuvů v různém stadiu vývoje. Geologická infor mační služba – Geofond eviduje v tomto regionu sesuvná území aktivní nebo potenciální ve všech geologických formacích s výjimkou rovinatých území na štěrkopískových terasách a sedimentech kontinentálního zalednění. Narušená stabilita svahu představuje omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko-geologické podmínky výstavby. Kromě toho mohou sesuvné pohyby většího rozsahu působit i výrazné ztráty v zemědělské a zvláště lesní produkci – při obnažení skalního podkladu na svazích může být obnova lesních porostů i trvale znemožně na. Abnormální množství srážek s následnými povodněmi, které postihly Moravskoslezský kraj v roce 1997, vedly k iniciaci svahových pohybů ve velkém rozsahu. To potvrzují i vý sledky výzkumných prací Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, které využívají ke sledování poškození půdního povrchu leteckých a družicových snímků. Jednotlivé regionálně-geologické jednotky lze z hlediska náchylnosti k svážným po hybům a jejich výskytu charakterizovány níže.
Oblast karpatského flyše v beskydských hornatinách Flyšové horniny jsou v důsledku intenzivního zvětrávání pokryty většinou mocnými delu vii. Soliflukční procesy nahromadily na úpatích a v lokálních depresích svahové hlíny v mocnosti 5-10 m. Tyto sedimenty jsou většinou silně jílovité a málo uhelné a mohou být dlouhodobě v pomalém pohybu po svahu. Z geodymanických procesů má na svahové pohy by největší vliv svahová eroze, která je spolu s náhlými změnami nasycení vodou příčinou in tenzivního rozvoje sesuvů plošného a proudového typu. Podle mapy sesuvů GIS – Geofondu Praha jsou aktivní sesuvy evidovány zejména v údolí Čeladénky, v soutokové oblasti Bílé a Černé Ostravice, v údolí Mohelnice, Tyry, při soutoku Lomné s Rusňokem. Potenciální sesuvy jsou registrovány v rozsáhlých plochách po celém území Moravskoslezských Beskyd, nejvíce jsou soustředěny v širokém pruhu mezi vr chem Noříčí na západě a Lysou horou na východě.
12
Oblast karpatského flyše v podbeskydských pahorkatinách Při méně dynamické modelaci povrchu a menším mocnostem deluviálního pokryvu je příčinou vzniku sesuvů v tomto území často boční eroze vodních toků nebo podmáčení svahových hlín. V mapě sesuvů jsou aktivní a potenciální sesuvy registrovány zejména v údolí Lubé a na svazích Blahutovského vrchu, v údolí Jičínky a Zrzávky, v okolí Lichnova, v údolí Ti chávky v okolí Tiché, v údolí Ostravice mezi Frýdkem-Místkem a Vratimovem, v údolí On dřejnice mezi Kozlovicemi a Hukvaldy a v Brušperku, v Jablunkovské brázdě a v širším okolí Nýdku.
Oblast ostravské pánve Sesouvání bývá způsobeno erozní činností toků nebo podzemní vodou akumulovanou nad méně propustnými vložkami kvartérních a neogénních jílů. Často je spojeno s poklesy terénu způsobenými poddolováním. Nejvíce je postiženo území v pruhu jihovýchodně od Petřvaldu a v okolí Orlové a Doubravy, mezi Michálkovicemi a Radvanicemi a jihovýchodě od Bohumína.
Oblast Hrubého a Nízkého Jeseníku Sesuvy se v tomto území vyskytují jen ve velmi omezením rozsahu. Zmenšenou stabilitu vykazují svahy s nepříznivým sklonem vrstev, kde dochází k vyvlečení navětralých výchozů hornin skalního podkladu pohybující se vrstvou suti. Při bázi svahů sjíždějí mocnější polohy deluviálních hlín v důsledku boční eroze vodních toků. Výskyt sesuvů je evidován v údolí Opavy a jejich zdrojnic v okolí Vrbna pod Pradědem, v Jakubčovicích nad Odrou, Fulneku a Bílovci.
1.2. Nerostné suroviny OCHRANA VÝHRADNÍCH LOŽISEK Ochrana výhradních ložisek je legislativně zajištěna stanovením chráněných ložiskových území (§ 17 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění). V chráněných ložiskových územích je možné veškeré stavby nebo zařízení, které by mohly využití ložiska ztížit nebo znemožnit, zřizovat pouze se souhlasem Ministerstva život ního prostředí vydaném po projednání s příslušným Obvodním báňským úřadem a po splně ní podmínek stanovených právnickou nebo fyzickou osobou, která z pověření MŽP ČR ochranu výhradního ložiska zajišťuje.
13
Podle ustanovení § 15 uvedeného zákona jsou rovněž zpracovatelé všech stupňů územně - plánovací dokumentace povinni hranice příslušných chráněných ložiskových území do této dokumentace zakreslit a navrhovat řešení, které je pro ochranu výhradních ložisek nejvýhodnější. V případě dobývacích prostorů stanovených před účinností výše uvedeného zákona (v původním znění, tj. před rokem 1988) pak jsou hranice chráněného ložiskového území to tožné s hranicemi dobývacího prostoru. Zvláštním případem jsou na území Moravskoslezského kraje výhradní ložiska černého uhlí, které jsou pokryty jedním velkým chráněným ložiskovým územím. Podmínky ochrany těchto ložisek pak stanoví dokument stanovený MŽP s názvem „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ české části Hornoslezské pánve“ v okrese Karviná, Frýdek – Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava – město ( poslední změna roz hodnutí pod č.j.: 580/485/22/A-10/04 ze dne 30. 7. 2004) “. V grafické části dokumentu jsou vyznačeny jednotlivé plochy rozčleněné podle rozsahu podmínek ochrany ložiska (které de facto představují omezení pro výstavbu), v textové části jsou tyto podmínky konkretizovány. Úplný přehled výhradních ložisek a prognózních zdrojů nerostných surovin je uveden v oddílu tabulkových příloh.
PALIVA Černé uhlí Ložiska černého uhlí v okresech Opava, Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín jsou součástí hornoslezské černouhelné pánve, zasahující na území ČR svým jižním okrajem a dosud dobývaném v prostoru zvaném jako ostravsko - karvinský revír (OKR). Jsou na území okresů Opava, Ostrava - město, Frýdek - Místek, Nový Jičín a Karviná tvořena ost ravským souvrstvím, charakteristickým velkým množstvím slojí s uhlím sice vysoce kvalitním, ale malých mocností (do 1,5 m), což vedlo k ekonomicky odůvodněnému zastavení těžby v ostravské části OKR v 1.polovině 90.let a následné likvidaci zdejších dolů. Tato likvidace, prováděná zasypáváním důlních jam popílkem a cemento-popílkovou směsí, je již fakticky ukončena. V důlním provozu zůstává dosud Důl Staříč a Důl Jeremenko, který pak zajišťuje čerpání důlních vod z ostravské části OKR a zabraňující přelivu vystouplé hladiny těchto vod do části karvinské. V okresech Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín, jsou na podložním ostravském sou vrství uloženy ještě různě mocné vrstvy mladšího souvrství karvinského, odlišné petro grafické a ložiskové charakteristiky. Vrstvy jsou uloženy na rozdíl od podložního kompli kovaně zvrásněného ostravského souvrství subhorizontálně, s jednoduchými tektonickými deformacemi charakteru zlomů, sloje jsou zejména v pásmu sedlových vrstev velmi mocné. Mocnost vrstev karvinského souvrství narůstá od okrajů ke středům sedimentačních pánví v prostoru j. až jz. města Karviná, mezi obcemi Čeladná a Krásná a jv. města Frenštát pod Radhoštěm. Pro existenci sídelních a ekonomických aktivit bez rušivých a devastujících vlivů těžby (poddolování) je významné územní rozšíření ložisek černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, vázané na tzv. ostravsko-karvinský hřbet pohřbeného paleoreliéfu, probíhající od Z k V mezi oběma městy, kde karbonské horniny místy vystupují až na dnešní povrch.
14
Tento hřbet je na S a J lemován geologickými strukturami, nazývanými dětmarovický výmol a jižní bludovický výmol, kde se ložiska černého uhlí nevyskytují a nedochází a nebude zde proto docházet k dobývání a souvisejícím jevům (poklesové kotliny, apod.). V současnosti je dotěžováno ložisko v působnosti Dolu Staříč v okrese Frýdek-Místek. Těžba černého uhlí se koncentruje na území okresu Karviná, zejména jeho východní části. Zde se do území mezi obcí Stonava a městy Orlová a Karviná soustřeďují nejzávažnější negativní vlivy těžby - vznik poklesových kotlin, přetváření krajiny, poškozování a odstra ňování vegetace a půd, existence rozsáhlých odvalů a odkališť, průmyslové plochy těžebních a úpravárenských závodů. Toto území bude nadále předmětem doznívajících, ale i pokračují cích důlních vlivů, neboť výhradně v této části Ostravsko - karvinského revíru lze očekávat další rozvoj těžby černého uhlí. Zároveň zde budou pokračovat intenzivní práce na sanaci a rekultivaci těžbou dotčeného území a snahy o jeho revitalizaci a využití pro běžné funkční využití (plchy zemědělské, lesní, průmyslové, plochy pro sport a rekreaci). Likvidovaná důlní díla dotěžených ložisek jsou spravovány odštěpným závodem s.p. DI AMO, těžená ložiska jsou součástí a.s. Ostravsko–karvinské doly. Netěžená výhradní ložiska černého uhlí se rozkládají na velké části výše uvedených okresů (z výjimkou okresu Opava, zde pouze sporadicky), možnost jejich těžby je ovšem ve většině případů pouze hypotetická, a to s ohledem na ložiskové charakteristiky, mocnosti slojí, stupeň prouhelnění, hloubku uložení a další faktory (ochrana životního prostředí na po vrchu, apod. ). Surovinovou rezervu v okrese Karviná představuje ložisko Dětmarovice– Petrovice. Per spektiva projektu otvírky tohoto ložiska, připravovaného ve 2. polovině 80. let, s jámami v prostoru Závady, Prstné a Karviné-Borku, je však nejasná s ohledem na ekonomickou ná vratnost, územní náročnost a vlivy na životní prostředí. Případná realizace by s největší prav děpodobností vyžadovala zásadní revizi rozsahu a způsobu dobývání a souvisejících a do provodných činností. Připravena k otvírce zůstávají ložiska Frenštát-západ a Frenštát-východ v dobývacím prostoru Trojanovice. V minulosti byly snahy o jakoukoliv činnost v tomto dobývacím prostoru (včetně např. povolení průzkumu ložiska zemního plynu) blokovány rozhodným nesouhla sem ze strany části veřejnosti a orgánů dotčeného města. Je evidentní, že jakýkoliv další po stup ve věci tohoto projektu bude mimořádně složitý a bude vyžadovat jednak formulaci jasnější pozice státu k případnému využití ložiska (v rámci Surovinové, resp. Energetické po litiky ČR) a jednak složitá jednání mezi těžební organizací, státními orgány a samosprávnými orgány MS kraje a dotčených měst a obcí. Významné omezení situování sídelních aktivit v území a konkrétní výstavby představují poddolovaná území. Obojí je nutno hodnotit postupem stanoveným § 19 horního zákona, na základě stanovených podmínek ochrany ložisek černého uhlí (Změna podmínek ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ české části hornoslezské černouhelné pánve…, MŽP ČR, únor 1998, změna rozhodnutí č.j.: 580/485/22/A-10/04 ze dne 30.7. 2004 ), ve speciálních přípa dech je nutné vyjádření odboru ochrany ložiska OKD, a.s. IMGE, zajišťujícího zákonnou po vinnost těžaře. V prostoru města Karviné je nutné respektovat nepřekročitelné hranice těžby (nařízení vlády ČR č. 143/1998 Sb., kterým se vyhlašuje změna a doplněk ÚP VÚC ostravské aglome race.)
15
Zemní plyn Zemní plyn tvoří na území Moravskoslezského kraje ložiska jednak v kolektorech tvo řených horninami pokryvných útvarů Českého masivu a zejména karpatských příkrovů a jednak je přítomný jako sorbovaný na stěnách pórů ve slojích černého uhlí (tzv. slojový metan – CBM). Množství CBM závisí na stupni prouhelnění slojí a kolísá mezi 8–15 m 3 metanu na 1 tunu uhlí. Potenciálně využitelné zásoby se vyskytují zejména v mocných slojích sedlových vrstev v nejvýchodnější části okresu Karviná. Průzkum těchto zdrojů a úvahy o jejich využití však delší dobu stagnují. Důvodem je skutečnost, že přestože se jedná o ve světě vyzkou šenou a provozovanou technologii a navíc se plyn z uhelných slojí, zejména otevřených těž bou také samovolně uvolňuje a stoupá k povrchu (tento jev, známý z oblasti výchozů karbon ských uhlonosných hornin odedávna, se zvýraznil v souvislosti s ukončením dobývání v ost ravské části pánve počátkem 90. let.), v podmínkách hornoslezské černouhelné pánve se dosud nepodařilo plyn sorbovaný ve slojích aktivně uvolnit a těžit. Průmyslová těžba metanu z povrchu terénu navíc vyžaduje poměrně rozsáhlá ochranná pásma těžebních vrtů a je pro to územně náročná, zejména v podmínkách rozptýlené „slezské zástavby“ v okrese Karviná, kde jsou prognózovány nejnadějnější zásoby zemního plynu. Při současném stavu průzkumu není navíc ve větším rozsahu představitelná. Těžba metanu se tak v současnosti omezuje na využití plynu z „degazovaných“ důlních děl, která zahrnuje taktéž bezpečnostní aspekt. A to jak jeho jímáním přímo v těžených slo jích, tak ze starých jam uzavřených dolů, kde je plyn navíc jímán těžebními vrty z povrchu. Tento způsob se bude do budoucna uplatňovat ve stále větším měřítku a představuje v pod mínkách kraje nezanedbatelný zdroj paliva pro místní teplárny, kotelny a kogenerační jednotky. Pro těžbu metanu jsou stanovovány tzv. zvláštní dobývací prostory, ve vymezení dobývacích prostorů černého uhlí, a tedy s nimi místy územně identické. Metan se také uvolňuje vzestupem hladiny důlních vod v opuštěných a zaplavených šachtách, které metan vytlačují k povrchu. Tento aspekt významně ovlivňujícím sídelní aktivi ty zejména v částech města Ostravy s karbonskými horninami vystupujícími na povrch, kde dochází k migraci a vzestupu metanu, prostupujícího starými důlními díly na povrch. Takových důlních děl, vzniklých zejména na přelomu 19. a 20. století východně Ostravi ce je v oblasti města Ostravy několik stovek. Stoupající metan se hromadí v dutinách (sklepy, staré studny, aj.), což je urychlováno ve dnech s klesajícím a nízkým atmosférickým tlakem. Při určitých koncentracích v ovzduší vytváří silně výbušnou plynnou směs s ničivými účinky na okolí. Problém je v místních podmínkách řešen cestou spolupráce správců důlních děl (Minis terstvo životního prostředí ČR, OKD a.s.) s orgány územního plánování a místně příslušnými stavebními úřady, detailním vymezováním lokálních rizikových zón a jejich soustavným ově řováním a sledováním, terénním atmogeochemickým průzkumem a dlouhodobým odply nováním pomocí vrtů. Tento faktor je v současnosti omezen na nepříliš rozsáhlá území pravobřežní Ostravy a částí Karvinska (Petřvald, Orlová, Doubrava), ovšem s hustou zástav bou a značným počtem obyvatel. Těžba ložisek zemního plynu vázaných na kolektory karpatských příkrovů probíhá jednak jižně Ostravy (Krmelín, Bruzovice, Lískovec) jednak na úpatí a úbočí Beskyd (Janovi
16
ce, Komorní Lhotka, Tichá, Krásná p. Lysou horou, Pstruží, Morávka). Těžba je realizována „z vrtu“ s omezenými územními nároky. Přesto je její další perspektiva především na území CHKO Beskydy limitována střety zájmů s ochranou přírody a krajiny. Některá v minulosti vytěžená ložiska plynu Příbor - jih (Štramberk) a Žukov (Třanovice) slouží jako podzemní zásobníky, kdy plyn je do vtlačován do kolektorů tvořených pórovitými horninami.
Ropa Ložisko ropy Krásná pod Lysou horou je těženo spolu se zemním plynem z vrtu situovaného v prostředí Beskyd. S ohledem na striktní pravidla ochrany přírody a krajiny na území CHKO nelze vyloučit, že i přes pozitivní prognózy existence dalších ekonomicky vyu žitelných ložiskových zdrojů v oblasti Beskyd nedojde uvedená činnost většího rozšíření.
RUDY Zlatonosná ruda Na území kraje zasahují okrajové partie ložiska Zlaté hory-východ ze zlatohorského rudního revíru. Zde již delší dobu probíhají likvidační práce, s možnost obnovení těžby ukon čené v první polovině 90. let se neuvažuje. Ložisko Suchá Rudná-střed bylo kutacími podzemními pracemi i povrchově rýžováním těženo v minulosti. Předpoklad jeho ekonomického využití v současnosti neexistuje.
Železné rudy Ložiska Horní Město a Horní Benešov jsou již od počátku 90. let nevyužívaná a jejich povrchové vlivy jsou sanovány. S jejich dalším využitím nelze počítat.
Polymetalické rudy Ložiska v prostoru Zlatých Hor a Horního Města jsou od počátku 90. let netěžená, likvi dace důlních děl je ukončena, důlní díla spravuje s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Další vyu žití, stejně jako využití dosud netěženého ložiska Ruda u Rýmařova-sever není reálné a neu važuje se s ním.
Měděná ruda Ložiska v prostoru Zlatých Hor jsou od počátku 90. let netěžená, likvidace důlních děl je ukončena, důlní díla spravuje s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Další využití není reálné a neuvažuje se s ním.
17
Pyrit Ložisko v prostoru Zlatých Hor je od počátku 90. let netěžené, likvidace důlních děl v prostoru zlatohorského rudního revíru je ukončena, důlní díla spravuje s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Další využití není reálné a neuvažuje se s ním.
NERUDY Vápenec Významný zdroj přestavuje ložisko Štramberk v okrese Nový Jičín. Zde je vápenec tě žen v dobývacím prostoru Štramberk 1 jako surovina pro výrobu vápna. Osud další výroby cementu, ukončené v 90. letech a znovu plánované v současnost, po odložení projektu vý stavby cementárny samotným investorem zůstává nejasný. Drobný výskyt v okrese Bruntál - ložisko Heřmanovice - je sporadicky těžen stěnovým lomem pro místní účely.
Sádrovec Významná ložiska sádrovce jsou situována na Hlučínsku v samotné blízkosti hranic s Polskou republikou. Z nich ložisko Kobeřice-jih je dobýváno velkým jámovým lomem, v re zervě zůstávají ložiska Kobeřice-sever a Sudice se stanovenými dobývacími prostory Kobeři ce I a Sudice. Spotřeba sádrovce v ekonomice ovšem značně poklesla v důsledku produkce energosádrovce odsiřovacími jednotkami velkých elektráren. Proto se s otevřením nového lomu v dohledné době nedá počítat. Ložiska Rohov - Strahovice a Třebom pak lze do bu doucna hodnotit jako ložiskové výskyty bez možnosti jejich ekonomického využití.
STAVEBNÍ SUROVINY Štěrkopísky Území Moravskoslezského kraje je výrazně chudé na využitelné zdroje štěrkopísků. Stávající těžená ložiska jsou koncentrována do blízkého okolí Ostravy (které však představu je jejich hlavní odbytiště) v prostoru niv toků střední Opavy dolní Odry a Olše. Většina území kraje je odkázána výhradně na dovoz z okolí, zejména z přilehlých částí Olomouckého a Zlínského kraje (Náklo, Tovačov, Grygov, Hulín), potenciálně i z Polska, čemuž však dosud brání vyšší ceny štěrkopísku v Polsku, takže vývoz do ČR není pro tamní producenty zají mavý. Dovoz ke krytí rostoucích potřeb stavebnictví je nutný i v samotné Ostravě, zejména v hrubších frakcích. Ložisko Starý Bohumín je v současnosti výhradně přetěžováno (prohlubování jezera) v dobývacím prostoru Bohumín bez dalších významnějších nároků na územní rozšíření a vzhledem ke značným zásobám zasahujícím do velkých hloubek (cca 50 m) je důvodný předpoklad dlouholeté další existence těžební činnosti zde. Z územního hlediska je nutno dále počítat se snahou těžební společnosti o částečné plošné rozšíření těžby vně dobývací ho prostoru (v jeho j. části). V daném případě by se jednalo o dobývání nevýhradního ložiska s nutnou změnou územního plánu města Bohumína.
18
Na terasy Odry je vázáno pravobřežní nevýhradní ložisko štěrkopísku Pudlov. Ložisko navazující svou jižní částí na dotěžený dobývací prostor Vrbice je již delší dobu uvažováno k těžbě s perspektivou doby exploatace až 15 let. Nevyjasněny však zůstávají způsob a místo úpravy vytěženého štěrkopísku a dopravní trasy z ložiska do úpravny a jeho expedi ce, nedořešeny jsou také majetkoprávní záležitosti. Projekt dobývání tohoto ložiska tak již prakticky 10 let stagnuje a jeho další perspektivy jsou značně nejasné. Významných objemů dosahovaly v minulosti těžby štěrkopísků v nivě řeky Opavy na ložisku Dolní Benešov, těženém v dobývacích prostorech Dolní Benešov a Dolní Benešov I. V současnosti je dříve povolená těžba ukončena a probíhají jednání mezi těžební organizací a městem Dolní Benešov o jejím pokračování jednak v rámci stávajícího dobývacího prosto ru Dolní Benešov na ploše malého rozsahu, kde se dosud s těžbou neuvažovalo, a také mimo dobývací prostor a plochu výhradního ložiska. Výsledky jednání dosud nejsou známy, i v kladném případě by se jednalo pouze o řešení krátkodobé, neřešící dlouhodobou po ptávku po surovině v regionu. Takovýmto zdrojem mělo být ložisko Kravaře - Kouty s dobývacím prostorem Kravaře stanoveným již v r. 1989, považované za surovinovou rezervu za dotěžené ložisko Dolní Benešov. Značné střety zájmů však vedly k tomu, že těžba malého rozsahu na max. 10 ha byla povolena na ložisku až po téměř 10 letech, přičemž nebyly vyřešeny otázky způsobu a místa úpravy vytěžené suroviny a její dopravy na silnici II/56. Následný vývoj v území (pokračující výstavba na okrajích města Kravaře, vyhlášení přírodní památky Koutské a zá břežské louky) vedly ke stavu, kdy již existující střety zájmů se ještě komplikovaly a zne snadnily řešení situace. V tuto chvíli již těžební organizace obdržela výjimku pro možnost zá sahu do přírodní památky pro vybudování příjezdové komunikace, uvedený způsob řešení však s nově uvažovaným umístěním úpravny je však v rozporu s platným územním plánem města Kravaře. Možnosti otevření ložiska a jeho těžby tak nadále zůstávají nejasné. Značného plošného rozsahu dosahuje ložisko maltařských písků Bohuslavice - Závada, které je těženo jámovým lomem suchým způsobem v dobývacím prostoru Bohuslavice. I přes značné poklesy objemů těžeb v 90. letech je těžba v současnosti stabilizovaná a v ho rizontu 10-15 let perspektivní. Nadále se však neuvažuje s dříve předpokládanou těžbou pís ků z vody na části výhradního ložiska. Postupnou náhradu za tento zdroj přestavuje ložisko Bělá - Chuchelná obdobného cha rakteru. V západní části ložiska je stanoven dobývací prostor Bělá - Chuchelná, v němž do sud těžba pro střety zájmů s dotčenou obcí Bělá povolena nebyla, ze stejných důvodů se již 7 let s nejasným výsledkem vleče proces stanovení dalšího dobývacího prostoru ve východní části ložiska. Výhradní ložisko Ludgeřovice lze s ohledem na výrazné střety zájmů (existence ply novodu napříč ložiskem, nemožnost příjezdu k ložisku jinak než přes hustou zástavbu obce) považovat dlouhodobě za nevyužitelné. Naprosto stejnou charakteristiku lze použít v případě ložiska Palhanec - Vávrovice s pří tomností také slévárenských písků a již dříve stanoveným a netěženým dobývacím prosto rem Palhanec na malé části ložiska. Jeho možné využití je blokováno nemožností vyvážet surovinu jinak než přes hustou zástavbu nevyhovující sítí místních komunikací. Snad by o něm mohlo být uvažováno v případě vybudování severní varianty obchvatu města Opavy, na který by se mohla připojit nově vybudovaná příjezdová komunikace k ložisku.
19
Ložisko Darkovice je charakterizována velmi nízkou kvalitou suroviny a obtížnými báň sko - technickými podmínkami případného dobývání (nepřítomnost vody k praní suroviny). Snahy o jeho využití těžbou kombinovanou s ukládáním odpadů do vytěžené jámy v ne dávné minulosti narazily na rozhodný odpor veřejnosti v přilehlé místní části města Hlučína, Darkovičkách. Ložisko slévárenských a maltařských písků v Polance nad Odrou v okrese Ostrava– město s podružným výskytem štěrkopísků má pro zásobování kraje zanedbatelný význam a možnosti jeho využití jako zdroje pro stavební výrobu jsou omezené, realizovaný projekt částečného dotěžení se soustředí na získání prostoru pro ukládání stavebních odpadů. Využití výhradních ložisek Nový Jičín - Šenov a Mankovice v okrese Nový Jičín není pravděpodobné s ohledem na příkré střety zájmů a fakt, že ložisko Šenov je již ze značné části zastavěno. Ložisko Dolní Lutyně – Nerad s proměnlivý výskytem štěrkopísků různých frakcí, maltař ských písků a písků slévárenských je znovu dobýváno. Těžba probíhá z vody v hlubokém je zeře, které bude postupně rozšiřováno na nové plochy. V posledních letech nabývá na významu těžba štěrkopísku z nevýhradních ložisek. S ohledem na skutečnost, že počet výhradních ložisek štěrkopísku je omezený a nová nemohou být s ohledem na odlišnou legislativní situaci vymezována a stávající jsou po stupně dotěžována, bude podíl těžeb nevýhradních ložisek neustále narůstat. Malé ložiskové výskyty jsou známy v okrese Karviná v prostoru Stonavy, Albrechtic, Prstné, Marklovic a Louk n.Olší. Jsou místního významu, nevhodná pro průmyslovou těžbu. Využití nevýhradního ložiska Kopytov - Šunychl v meandru Odry u Bohumína je prak ticky znemožněno vážnými střety zájmů - existencí biokoridorů nadregionálních a regio nálních ÚSES, případně nutností přepravy vytěžené a upravené suroviny napříč hustě osíd leným územím (Šunychl, Nový Bohumín). Nově jsou a budou otvírána ložiska v nivě Olše v prostoru mezi obcemi Dětmarovice a Dolní Lutyně (lokality Velké Lány a Bezdínek), která budou exploatována průmyslovým způsobem a dlouhodobě. Existují zde rovněž rezervy dalšího plošného rozvoje těžeb na okolní pozemky. Dochází tak zde (spolu s výhradním ložiskem Dolní Lutyně - Nerad) k vý znamné koncentraci těžební činnosti, přičemž vlivy samotné těžební nemají zásadnější negativní vlivy, nicméně zvýšené dopravní zatížení může potenciálně (v případě současné těžby na všech lokalitách) znamenat komplikující faktor pro dotčené obce. Ve značném stavu rozpracovanosti se nachází projekt otvírky nevýhradního ložiska v Kylešovicích u Opavy. V posledních letech však v tomto projektu není pokračováno, prav děpodobně z důvodu složité technologie úpravy těžené suroviny.
Stavební kámen Významná (i z hlediska nadregionálního) výhradní ložiska stavebního kamene jsou sou středěna v západní a jihozápadní části kraje, což je podmíněno geologickou stavbou. Zdejší vrchovina Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů je geologicky tvořena karbonskými drobami vhodných technologických vlastností.
20
Ložisko Jakubčovice nad Odrou, těžené v současnosti v dobývacím prostoru Heř manovice u Oder představuje nejvýznamnější zdroj stavebních surovin v kraji, přičemž svým významem jeho hranice překonává. Současná roční produkce kameniva činí až 2 mil. tun, používaných zejména na významné dopravní stavby (dálnice, vysokorychlostní železniční koridory). I při předpokládaném částečném poklesu lze roční objemy ve výši kolem 1,5 mil. tun považovat do budoucna za stabilizované. Lom je přitom vybaven technologiemi ať stáva jícími (mokré praní jemných frakcí) či plánovanými (snižování produkce kalů z praní použitím flokulačních jednotek), které významně snižují negativní vlivy těžby na životní prostředí. I při vysoké produkci tak lom nepředstavuje významnější zátěž pro své okolí. Pro zásobování v rozsahu celého kraje jsou dále významná ložiska Valšov 1, Bílčice a Bohučovice, první dvě vzhledem ke své poloze také významná jako zdroj kameniva pro při lehlá okrajová území Olomouckého kraje. Ve všech případech jsou dobývána lomy vyba venými moderní technologií s roční kapacitou výroby do 500 000 tun, s vytěžitelnými zásoba mi kamene postačujícími na dlouholetou těžbu. Nepředstavují významnější zdroj negativních vlivů pro své okolí. Pouze místní význam má ložisko Krásné Loučky - Kobylí, otevřené dobývacím prosto rem Krásné Loučky. V surovinové rezervě zůstává ložisko Valšov 3, které představuje náhradu za odtě žované sousední ložisko Valšov s perspektivou těžby max. 3-5 let, přičemž je připravováno stanovení dobývacího prostoru. V případě jeho otevření však představuje kumulace dvou tě žeben v daném místě potenciálně rizikový faktor s ohledem na vlivy dopravy, hluku a prašných emisí. Možnou rezervu za ložisko Bílčice představuje ložisko Razová - Zadní vrch na protějším břehu Moravice v prostoru vodní nádrže Slezská Harta, náhradou ložiska Krásné Loučky Kobylí by mohlo být blízké ložisko Hošťálkovy, náhradou ložiska Bohučovice pak ložisko Deštné - Kamenný vrch. Ve všech případech však otevření ložisek brání výrazné střety zá jmů, nehledě na to, že dotěžení stávajících uvedených ložisek nelze v dohledné době oče kávat. Pro účely spotřeby převážně v blízkém okolí dostačuje produkce lomu Kajlovec, těžící surovinu nevýhradního ložiska úsporným způsobem technologií nenáročnou na zábor území a šetrnou ke svému okolí.
Cihlářská surovina Výhradní ložiska jílů jsou rozmístěna po celém území Moravskoslezského kraje. Řada z nich je dobývána a slouží jako zdroje pro výrobu cihel různých druhů, v závislosti na kvalitě vstupní suroviny a vyspělosti a úrovni technologie. Nejvýznamnější jsou ložiska Kunín se stejnojmenným dobývacím prostorem a ložisko Hlučín se stanoveným dobývacím prostorem Markvartovice. Zde je k dispozici další surovi nová rezerva v podobě ložiska Hlučín-západ. Menší těžené ložisko je v Polomi v okrese Nový Jičín. Všechna uvedená ložiska před stavují zdroje s perspektivou dlouhodobé činnosti. Řada dřívějších těžeb byla naopak ukon čena, staré vytěžené dobývací prostory často slouží jako místa pro výstavbu skládek odpadů různých druhů.
21
Další ložiska bez přítomnosti existující navazující výroby, jako Řepiště-sever, zůstávají s ohledem na nutnost značné investice pro její zřízení, dosud bez možnosti využití. Ložisko Havířov-západ, s ohledem na značné střety zájmů (zástavba, ochranná pásma), lze považovat i do budoucna za nevyužitelné.
Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Pro část území Moravskoslezského kraje (západní část okresu Opava, východní část okresu Bruntál) v prostoru Nízkého Jeseníku byla v minulosti charakteristická těžba břidlic. V současné době těžba pod tlakem zahraniční konkurence na trhu buď stagnuje (ložisko Nové Těchanovice - Lhotka u Vítkova) nebo byla, vzhledem k dotěžení zásob, zastavena (ložiska Nové Oldřůvky, Svatoňovice - Staré Oldřůvky a Svobodné Heřmanice). V dohledné době nelze s významnějším rozvojem této komodity počítat. Ve východní části Beskyd se nalézá výhradní ložisko Řeka tvořené nazelenalými pís kovci godulských vrstev používanými zejména jako dekorační kámen a dobývané velkým stěnovým lomem. Stejné pískovce, avšak nevýhradního ložiska, jsou dobývány v protější stěně údolí menším stěnovým lomem. Těžba a využití kamene zdejších zdrojů má dlouhodobou perspektivu.
NEGATIVNÍ VLIVY TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN Všechny způsoby těžby se určitým způsobem a různou měrou projevují negativními vlivy na jednotlivých složkách životního prostředí, také na krajině. Povrchová těžba stavebních surovin znamená zásah do původní krajiny s přetvořením reliéfu a často také vegetačního krytu. Průvodním jevem tzv..„suchých“ těžeb je zvýšená prašnost s vlivy na blízké okolí. Při „mokré“ těžbě je navíc obnažena hladina podzemní vody a může být ovlivněna hydrogeologická bilance lokality a kvalita podzemních vod. Je nutno sledovat a hodnotit vlivy na složky krajiny spjaté s ložiskovými výskyty v nivách vodních toků, kde výhradně mokré těžby připadají v úvahu (ekotopy slepých ramen, břehů, mokřadů, nivních luk). Na straně druhé je nutno vzít v úvahu možné zvýšení rozmanitosti krajiny při vhodně zvoleném a precizně provedeném způsobu rekultivace postiženého území po těžbě. Povrchové vlivy hlubinné těžby černého uhlí metodou stěnování na řízený zával spočí vající v komplexním ovlivnění krajiny, reliéfu, spádových a odtokových poměrů a vzniku roz sáhlých poklesových kotlin. Náprava těchto vlivů je technicky složitá a spočívá v realizaci tzv. komplexního řešení krajiny po těžbě, zajišťovaného těžebními organizacemi, případně z jejich finančních prostředků specializovanými společnostmi. Tzv. komplexní řešení krajiny představuje provázaný systém organizačních, projekčních a technických opatření v časovém úseku před těžbou, při ní a po těžbě, zpracovávaný s cílem postižení všech faktorů ovlivňují cích řešené území a minimalizující vlivy těžby uhlí na ně. Povrchové projevy intenzivního dobývání rud na ložiskách v prostoru Horního Města, Horního Benešova a Zlatých Hor z druhé poloviny 20. století, ukončeného v důsledku spole čenských a následně i ekonomických změn na přelomu 80. a 90. let, již doznívají a nepřed stavují v tuto chvíli závažnější územní problém. Další obnovení těžby, už z důvodu prove dené nevratné likvidace důlních děl, není reálné, stejně jako její započetí na ložiskách dosud netěžených. Rudy na ložiskách jsou vesměs chudé na obsahy kovů v nich obsažených, 22
nutné investice na těžbu vysoce překračují možné výnosy, i v případě úvah o možném obno vení těžby v centrálním „zlatém sloupu“ v prostoru zlatohorského rudního revíru.
23
2. VODNÍ REŽIM, HOSPODAŘENÍ S VODOU Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu pří rodních hodnot II., Výkresu limitů využití území II., Výkresu záměrů na změny využití území a v kartogramech č. 5 a 6.
2.1. Úvod Stav vodních poměrů Moravskoslezského kraje je dán výrazně rozdílným přírodním cha rakterem a ekonomickou exploatací jednotlivých oblastí. Oblast Jeseníků na severozápadě kraje a Beskyd na jihovýchodě představují výrazné zdrojové oblasti, vymezené jako chráně né oblasti přirozené akumulace vod, s vybudovanou soustavou vodních nádrží, především vodárenských. Naopak ve střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko, Třinecko) se koncentrují problémy narušení vodního režimu průmyslovou činností. V dů sledku velkoplošných důlních poklesů vznikají i bezodtoká území, devastována jsou koryta toků, zejména Olše. Povrchové i podzemní vody jsou znečisťovány vypouštěním odpadních vod včetně slaných důlních vod. Desítky malých vodních nádrží zde vznikly zatopením pod dolovaných poklesových kotlin nebo prostorů po těžbě štěrkopísků. Po roce 1990 vstoupilo vodní hospodářství České republiky do nové etapy, kdy se dlouhodobě snižuje extenzivní využívání vodních zdrojů, dochází k výrazným poklesům od běrů vody i vypouštěného znečištění jak komunálního, tak průmyslového. Zároveň se však zvyšují nároky na jakost vody, zabezpečenost jejích dodávek a nezastupitelnou funkci vody v krajině a v ekosystémech. Státní politika v oblasti vod je zakotvena v Plánu hlavních povodí České republiky, schváleném Usnesením vlády ČR ze dne 23. května 2007 č. 562. Dokument byl zpracován podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s poža davky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, která stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová smlou va). Tento dokument představuje dlouhodobou koncepci pro činnost v oblasti vod, zároveň je však zaměřen na šestileté období 2007 - 2012. Plán hlavních povodí ČR vytváří podmínky pro dlouhodobě udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky. Stanovuje rámcové cíle státní politiky v ob lasti vod, které představují ochrana vod jako složky životního prostředí, ochrana před po vodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou. Schválená závazná část Plánu hlavních povodí ČR stanovuje také požadavky na zpra cování Plánů oblastí povodí. Území Moravskoslezského kraje spadá z 95 % do povodí Odry, zbytek pak do povodí Moravy. Plán oblasti povodí Odry je rozpracován s dokončením ke konci roku 2009. Dosavadní analytické podklady však představují nové pojetí přístupů k hospodaření s vodou a pro zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje budou zohledněny.
24
2.2. Vodní bohatství kraje, povrchové a podzemní vody Vodní bohatství Moravskoslezského kraje v relativním srovnání významně převyšuje ostatní kraje ČR. Tvoří jej především vodní zdroje, které jsou dnes využívány a mohou být využívány i v budoucnosti při respektování zájmů životního prostředí. Výskyt vody na území MS kraje je závislý výhradně na atmosférických srážkách. Využi telné zdroje podzemních i povrchových vod jsou proto silně rozkolísané v průběhu let i měsí ců. Za období posledních desíti let 1997–2006 celkový objem srážek ČR kolísal mezi mini mem 40,695 mil. m3 v suchém roce 2003 a maximem 71,298 mil. m3 v r. 2002. Využitelné zdroje povrchových vod (stanovené jako průtok v hlavních povodích s 95% zabezpečeností) obdobně kolísaly ve stejných letech mezi 3,758 a 6,506 mil. m3. Srovnatelných výkyvů do sahovaly i celkové vodní zdroje v MS kraji. Z území MS kraje tedy spadá cca 97,4 % do povodí Odry a tedy úmoří Baltského moře. Zbývající část pak náleží do úmoří Černého moře, především v povodí Moravy (cca 2,4 % rozlohy kraje) a nepatrná část v povodí Váhu (cca 0,2 % rozlohy). Průměrná nadmořská výška povodí Odry je 443 m n.m., průměrný roční úhrn srážek 808 mm, specifický odtok zde činí 10,8 l.s.-1.km-2. Úhrn srážek povodí Odry převyšuje ob dobný ukazatel povodí Moravy cca o 40 %, specifický odtok je pak více než dvojnásobný. Nejvýznamnější podíl na vodním bohatství kraje mají Beskydy a Jeseníky, kde v cent rálních oblastech dosahují roční srážky až cca 1 400–1 800 mm. Zároveň však jsou územími s nejčastějším výskytem extrémních srážek (první a třetí místo v rámci ČR) a tedy i extrémních povodňových odtoků. Pro hodnocený rok 2005 je charakteristika malých průtoků a průměrného ročního prů toku (v porovnání s dlouhodobou padesátiletou řadou) na hlavních tocích MS kraje obsažena v tabulce níže.
Charakteristické hydrologické údaje ve vybraných vodoměrných stanicích v r. 2005
Tok
Vodoměrná stanice
Plocha povodí km2
Průměrné průtoky m3/s Q30 Q180
Q355
Qa m3/s 1931-80
Qr/Qa
Qr
Odra
Svinov
1 614
20,2 5,25
2,31
9,7
13,7
0,71
Opava
Děhylov
2 038
26,3 7,36
3,81 11,5
17,6
0,65
Ostravice
Ostrava
821
30,6 8,23
3,79 13,6
15,5
0,88
Odra
Bohumín
4 665
75,4 24,7 11,60 37,1
48,1
0,77
Olše
Věřňovice
1 071
38,1 8,61
13,7
1,15
Zdroj: Hydrologická ročenka ČHMÚ 2005
25
4,03 15,7
VODNÍ ÚTVARY Vodním útvarem se podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) míní vymezené vý znamné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí, charakte rizované společnou formou výskytu, vlastnostmi a znaky hydrologického režimu. Článek 8 a příloha č. V. směrnice č. 2000/60/ES požadují, aby členský stát Evropského společenství zajistil souvislý a souhrnný přehled o stavu vod v každé oblasti povodí, využi telný pro veřejnou správu. K tomu bylo provedeno vymezení vodních útvarů a postupně bude vypracován systém hodnotící stav a ekologický potenciál vodních útvarů. Vodní útvary povrchových vod se dělí na tekoucí a stojaté. Základem systému jejich vy mezení je model říční sítě a evidence stojatých vod. Nejmenší samostatnou jednotkou pro vodní útvar byl zvolen tok řádu 4 s odpovídajícím povodím minimálně 10 km2. Toky vyšších řádů včetně jejich mezipovodí jsou samostatnými, průtočnými vodními útvary. Samostatný vodní útvar pro stojaté vody je dán minimální plochou nádrže 0,5 km 2 a dobou zdržení v ná drži minimálně 5 dnů. Vymezení vodních útvarů je postupně zpřesňováno. Původní vyme zení provedl v rámci „Implementace rámcové směrnice pro vodní politiku Evropských spole čenství“ Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Praha. Podle výsledků analýz a monito ringu vod jsou vodní útvary dále zpřesňovány v rámci prací na Plánech oblastí povodí. V rámci ČR bylo vymezeno 1 103 vodních útvarů povrchových vod. V oblasti povodí Odry je vymezeno 110 vodních útvarů, z nichž 8 je označeno jako stojaté vody. Vedle 7 vodních nádrží je zde jako výjimka zahrnut i Heřmanický rybník na Stružce (dávkovací nádrž slaných důlních vod nemá vymezen odpovídající útvar tekoucí vody). Přehled útvarů povrchových vod a jejich kvantitativního ovlivnění, resp. rizikovosti z hle diska splnění stanovených environmentálních cílů (chemický a biologický stav) je prezen tován v kartogramu č. 5. Mezi morfologické změny patří např. napřimování úseků toků, úprava břehů a koryt toků, zakrytí toku a vzdutí v jezových zdržích. Významné odběry vody pro veřejné vodovody, průmysl, energetiku a zemědělství vymezují kritéria: odběr jednotlivý větší než 50 l/s nebo 10 % Q355 nebo celkové odběry větší než 50 % Q355. V MS kraji je takových odběrů 68 s cel kovým odebíraným množstvím cca 182 mil.m3/r. Vodní útvary podzemních vod jsou prozatím vymezeny podle současné hydrogeologické rajonizace ČR. Aby bylo možno kromě kvantitativního hlediska zhodnotit i jakost vod v těchto útvarech, probíhá nová rajonizace, která rovněž zpřesní hranice hydrogeologických rajonů do měřítka 1:50 000. Zatím je v ČR vymezeno 137 útvarů podzemních vod. V povodí Odry je těchto útvarů 15, většinou v kvartérních sedimentech o mocnosti 15-50 m s průlinovou pro pustností a volnou hladinou (podrobněji viz kap. 1.1.). Přehled útvarů podzemních vod a jejich rizikovosti z hlediska splnění stanovených environmentálních cílů (kvantitativní stav a chemický stav) je zobrazen v kartogramu č. 6.
VODNÍ TOKY A VODNÍ NÁDRŽE Vodní toky Hlavním recipientem území MS kraje je Odra. Nejvýznamnější levostranný přítok tvoří Opava s Moravicí, hlavními pravostrannými přítoky jsou Lubina, Ostravice s Morávkou a Olše. 26
Do povodí Moravy jsou povrchové vody odváděny Oslavou a sítí jejích přítoků; část z nich je odváděna do Oskavy. Z celkové délky toků v kraji 6 592 km je Povodím Odry, s.p. spravováno 1 289 km toků, Povodím Moravy, s.p. je spravováno 28 km toků, 54 km toků pak spadá do povodí Váhu. Vedle státních podniků Povodí spravují hustou síť drobných vodních toků Zemědělská vodohospodářská správa (celkem na území MS kraje 2 198 km) a Lesy ČR, s.p. (celkem 3 077 km). Podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků, je na území MS kraje celkem 63 toků této kategorie v celkové délce 1 359 km. Pro správce těchto vodních toků jsou stanoveny jejich povinnosti při provozu a údržbě koryt toků a vodních děl včetně podmí nek pro umožnění nakládání s vodami. Z celkové délky významných a drobných vodních toků v povodí Odry je cca 20 % toků upravených. K nejvýznamnějším negativním antropogenním změnám patří zkrácení a zkapa citnění sítě významných vodních toků, odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních to ků. Nepříznivé změny vodního režimu v krajině se pak projevují zejména rozkolísáním ve likosti povrchového odtoku se změnami splaveninového režimu, zrychlením odtoku velkých vod, zmenšením zásob podzemní vody, snížením samočisticí schopnosti toků a snížením migrace vodních živočichů.
Vodní nádrže Vodní nádrže jsou zásadními stavebními kameny systémů zásobování vodou Moravsko slezského kraje. Enormní nároky na zásobování průmyslu a osídlení užitkovou a pitnou vodou bylo možno pokrýt pouze postupným budováním centrálních vodních zdrojů. Na úze mí MS kraje je dnes vybudováno celkem 8 vodních nádrží s celkovým objemem 386 mil. m3, zásobním objemem 304 mil. m3 a ovladatelným ochranným objemem 38 mil. m3. Tyto nádrže tak mohou plně zajišťovat dodávky pitné vody pro obyvatelstvo, užitkové vody pro průmysl (v požadovaném množství i kvalitě i v suchých obdobích za nízkých vodních stavů). Zároveň zajišťují dostatečné průtoky v tocích pod nádržemi a tím i požadované množství vody v to cích pro vodní živočichy. Jako vodárenské nádrže s odběrem pitné vody byly vybudovány nádrže Kružberk na Moravici (1958), Morávka na řece Morávce (1964), Šance na Ostravici (1970) a Slezská Har ta na Moravici (2001). Pro odběry užitkové vody slouží nádrže Žermanice na Lučině (1962), Těrlicko na řece Stonávce (1963), Baška na řece Baštici (1963) a Olešná na řece Olešná (1964). Čtyři nevodárenské nádrže jsou využívány k intenzivní rekreaci u vody a k vodním sportům. Zásadní význam má protipovodňová ochrana vodních nádrží pro níže položená území, zejména pro města a obce. Snížení povodňových vln zabraňuje přelití ochranných hrází a tím podstatně sníží povodňové škody. Retenční účinek vodních nádrží má významně vyšší efekt, pokud se podaří včas ve vodní nádrži vytvořit větší ochranný prostor. Základní charakteristické údaje o stávajících vodních nádržích jsou uvedeny v rámci tabulkových příloh (Příloha 3).
27
Vodohospodářská soustava povodí Odry Vodohospodářskou soustavu tvoří celý komplex vodních nádrží, odběrů vody z toků, převodů vody a dopravy vody pitné a užitkové do spotřebišť. Priority a pravidla řízení této soustavy stanovuje manipulační řád, který člení nakládání s vodou do 5 tříd významnosti. Především jsou zajišťovány odběry pitné vody a minimální průtoky pod nádržemi, dále prů myslové odběry, rekreace na nevodárenských nádržích Žermanice, Těrlicko, Olešná a Slez ská Harta a až v poslední řadě výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách. Nároky na vodu jsou uspokojovány postupně podle zařazení do výše uvedených tříd. Součástí manipulačního řádu je také povodňové řízení, které zajišťují obsluhy vodních děl a pře devším vodohospodářský dispečink. Využitím srážkoodtokových modelů je dosahováno opti malizace povodňové manipulace tak, aby byly eliminovány největší škody. Nejvýznamnější převody vody v rámci vodohospodářské soustavy představují:
gravitační převod z řeky Morávky do nádrže Žermanice na Lučině
odběr z řeky Olše a přečerpávání z nádrže Těrlicko do Třince pro potřeby průmyslu
převod z Ostravice do nádrže Olešná
převod povodňových průtoků z Olešné do Ostravice (ochrana průmyslového areálu a obcí)
čerpání z toku Lubina do nádrže Tatra Kopřivnice.
Komplikovanost hospodaření s vodou v povodí s omezenými vodními zdroji a vysokými nároky na odběry vody vyjadřuje míra užití vody v území. Je to jeden z indikátorů hodnocení životního prostředí zemí OECD, vyjádřený poměrem celkových odběrů vody a odtoku z úze mí. Podle Plánu hlavních povodí ČR činí míra užití vody v ČR cca 10 %. V povodí Odry je tento ukazatel cca 13 %.
Ochrana území výhledových vodních nádrží Do roku 2009, kdy budou schváleny nové Plány oblastí povodí, jsou v platnosti návrhy Směrného vodohospodářského plánu z r. 1988 (publikace SVP č. 34), které v povodí Odry představují v Moravskoslezském kraji v úhrnu 21 hájených vodních nádrží. Jejich přehled je uveden v části tabulkových příloh (Příloha 4). Do záplavového území nádrží se nedoporučuje umisťovat nové stavby nadlokálního vý znamu s dlouhodobou životností (komunikace, inženýrské sítě), případně další obtížně od stranitelná zařízení jako skládky odpadů. V rámci rozpracovaného Plánu oblasti povodí Odry vybralo Povodí Odry, s.p. předběžně 10 nádrží, doporučených jako budoucí akumulace povrchových vod. Z nich pak nádrž Nové Heřmanovy je k výstavbě uvažována v rámci ochrany horního toku Opavy před povodněmi, ostatních 9 nádrží tvoří územní rezervy. Předpokládá se, že tyto vodní nádrže budou součás tí novelizovaných chráněných oblastí přirozené akumulace vod. 12 zbývajících nádrží ze souboru SVP, které po schválení Plánu oblasti povodí Odry nebudou, pravděpodobně, dále hájeny. Vodní nádrž Dlouhá Loučka v povodí Moravy je navržena k ochraně jako územní rezerva v rámci navrhovaných ZÚR Olomouckého kraje.
28
Vládou schválený Plán hlavních povodí ČR konkrétní územní ochranu výhledových vodních nádrží nespecifikoval. Potřeba respektovat lokality, které jediné umožňují významně akumulovat vodu v povodí však vyplývá z dlouhodobé strategie hospodaření s vodou. Do ní je nutno vzít v úvahu možnost klimatických změn, které mohou zásadně již v tomto století podle pesimistických scénářů způsobit výrazný pokles průměrných průtoků ve vodních to cích, snížení úrovně hladiny podzemních vod, zvýšení výparu a častější výskyt suchých ob dobí. K takto drastickým změnám sice nemusí dojít, ale je rozumné pro dlouhodobý výhled uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti a mít tedy možnost v území zadržení vody pod statně zvýšit.
2.3. Ochrana vod jako složky životního prostředí Pro ochranu vod platí sjednocující pravidla v rámci celého evropského procesu vycháze jící ze směrnice č. 2000/60/ES. Koordinovaný postup ochrany a využívání povrchových i podzemních vod je stanoven až do r. 2027. Zásadní je dosáhnout zlepšování stavu vod i vodních ekosystémů integrovanou ochranou množství a jakosti povrchových i podzemních vod. Ochranná opatření budou realizována v hydrologických povodích a hydrogeologických rajonech, přesněji specifikovaných vymezenými útvary povrchových a podzemních vod. K vyhodnocení ovlivnění vodního režimu na území MS kraje – kvalitativního stavu povr chových a podzemních vod – byl zvolen jako souhrnný hodnotící ukazatel rizikovost vodních útvarů z hlediska jejich chemického a ekologického stavu. U povrchových vod byly pro specifikaci chemického stavu vybrány relevantní znečišťují cí látky, které jsou součástí standardního monitorování v ČR. Ukazatelé a limity byly stanove ny jen pro koncentraci látek ve vodě. Pro vyhodnocení ekologického stavu je situace složitější, především pro nedostatek dat týkajících se jednotlivých biotických složek (fytoplankton, fytobentos, makrofyta, pentos a ryb). Proto byl pro hodnocení rizikovosti ekologického stavu zvoleno použití vesměs abio tických ukazatelů podle přílohy č. V. Rámcové směrnice. Hodnocení rizikovosti vodních útvarů bylo provedeno jednak přímým hodnocením (data z monitoringu, reprezentativní pro jednotlivé útvary, zvlášť pro chemický a ekologický stav), jednak nepřímým hodnocením (ve všech útvarech byl hodnocen významný zdroj bodového nebo plošného znečištění). Kombinace přímého a nepřímého hodnocení byla pro ekologický stav provedena pro BSK5 a celkový fosfor. Ve výsledku byly útvary povrchových vod zařazeny do tříd nerizikové, nejisté a rizikové. Při vyhodnocení rizikovosti podzemních vod byly jako velmi významné stanoveny vlivy plošných zdrojů ze zemědělství (dusík, pesticidy, speciálně atrazin), dále bodových zdrojů znečištění (staré zátěže) a odběry vody pro pitné účely. Hodnocení bylo provedeno z hlediska kvantitativního stavu (vztah odběrů k základnímu odtoku z vodního útvaru) a z hlediska chemického stavu (vstup látek z plošných zdrojů, mo
29
nitoring jakosti podzemních vod, dopady bodových zdrojů znečištění). Výsledkem bylo za řazení útvarů podzemních vod do dvou tříd - rizikové a nerizikové. Vodní útvary vymezené jako rizikové jsou ty, které pravděpodobně nedosáhnou dobrého stavu do r. 2015, pokud nebudou přijata příslušná opatření. V povodí Odry bylo z celkových 110 vodních útvarů vymezeno jako rizikové 77 útvarů. V povodí Moravy je ze 184 vodních útvarů vymezeno jako rizikové 123 útvarů. Na území MS kraje z nich leží 4 útvary (MO 46, 47, 48, 52), žádný z nich však není silně ovlivněný ani rizikový. Výše uvedené hodnocení rizikovosti vodních útvarů povrchových i podzemních vod zpracoval VÚV T.G.M. Praha v r. 2005. Hodnocení je dále zpřesňováno a prohlubováno v Plánu oblasti povodí Odry. Relevantní výstupy mají být vyhotoveny počátkem roku 2008. Specifikovány budou mimo jiné významné problémy v nakládání s vodami a návrhy správných postupů v oblastech ochrany vod jako složky životního prostředí, ochrany před povodněmi a ve vodohospodářských službách. Významné problémy nakládání s vodami, které zpracovalo Povodí Odry, s.p. v roce 2007, ovlivňují konkrétní vodní útvary. Problémy, které budou mít výrazný dopad do využití území, musí být promítnuty do Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
JAKOST POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Jakost povrchové vody v tocích MS kraje se v posledním období výrazně zlepšila. Při porovnání jakosti v letech 1991-1992 s jakostí vody v tocích v letech 2005-2006 (hodnocení podle ČSN 75 72 21, základní klasifikace do tříd I. – V.) je zřejmý markantní posun celého jádra Ostravské aglomerace z velmi znečištěné vody v V. třídě (toky Odra, Opava, Olše, Ost ravice) do tříd II. a III. K obdobnému posunu došlo i na horních úsecích toků. Graficky je ten to pozitivní vývoj vyjádřen v kartogramech v příloze. V r. 2006 bylo hodnocení znečištění vodních toků provedeno podle ČSN 75 72 21 na profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod, kterých je v povodí Odry 37. Sledová ny jsou toky Odra, Opava, Moravice, Ostravice, Olše, Lučina, Jičínka, Zlatá Opavice, Olešná, Stonávka, Hvězdnice, Podolský a Černý potok. Celkem byly sledovány 4 skupiny ukazatelů (nejčastěji obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v 5 třídách jakosti (neznečistěná až velmi znečistěná voda). Nejméně zatíženými toky jsou horní úseky řek Ostravice, Morávka, Odra a Morava. Řá dově více znečistěné jsou dolní toky řek protékající průmyslovou aglomerací Ostravska. Bakteriální znečistění se výrazně projevuje na Odře, Olši, Opavě i Ostravici (imisní stan dardy hodnoty koliformních bakterií jsou překračovány cca ve ⅔ sledovaných profilů. Obdobně byly ve většině profilů hodnoceny AOX a celkový fosfor III. a vyšší třídou. Suma PAU dosahuje III. třídy na Olši, na Ostravici v Ostravě a na dolním toku Odry. Dlouhodobě jsou nebezpečnými látkami nejvíce zatížené profily Odra v Bohumíně, Ost ravice v Ostravě a Olše pod Třincem. Na Odře byly výrazně zvýšené koncentrace rtuti, hli níku a železa, mírněji pak kadmia a olova.
30
I v r. 2006 docházelo k eutrofizaci vody ve vodních nádržích vlivem nadbytku mine rálních živin, především sloučenin fosforu. U amoniakálního dusíku a dusičnanového dusíku je vývoj pozitivnější, ve většině profilů jsou tyto ukazatele hodnoceny I. a II. třídou. Problémy se vyskytly na vodárenské nádrži Kružberk. Z nevodárenských nádrží byla méně vhodná voda pro rekreaci na nádržích Baška a Slezská Harta. Jakost podzemních vod je sledována u mělkých vrtů v aluviích řek Odry a Opavy. Jde o vody s vysokým koeficientem filtrace a tedy snadno zranitelné a s rychlým rozšiřováním znečistění. Sledováno je 150 ukazatelů 2x za rok (jaro, podzim). Aluvia řek jsou antropogenní činností ovlivněny nejvíce. Nejvýraznějšími původci znečištění podzemních vod jsou dusíkaté látky, chloridy a kovy (zejména hliník). Výskyt PAU byl ve vyšší koncentraci zjištěn v lokalitě Krnov.
CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Jsou to oblasti s příznivými přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Je v nich zakázáno významně zmenšovat rozsah lesních po zemků, rozsáhle odvodňovat a provádět zemní práce, těžit radioaktivní suroviny a ukládat odpady. Na území MS kraje byly Nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vyhlášeny CHOPAV Bes kydy (celková plocha oblasti 1 162 km2, na území kraje 576 km2) a CHOPAV Jeseníky (rozlo ha 740 km2, na území kraje 277 km2). Dalším Nařízením vlády ČSR č. 10/1979 Sb. byla vy hlášena CHOPAV Jablunkovsko o rozloze 147 km2, která leží celá v MS kraji. Úhrnná výměra CHOPAV představuje cca 18,4 % z plochy kraje. Jedním z úkolů schváleného Plánu hlavních povodí ČR je do r. 2009 novelizovat institut vodního zákona, chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Nově budou rozšířeny o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod včetně stanovení regulativů územní ochrany. Vyhlášeny budou rovněž nařízením vlády.
OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Vodoprávní úřad je stanovuje k ochraně vydatnosti a jakosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, využívaných pro zásobování pitnou vodou. Dělí se na ochranná pásma I. a II. stupně. Stanovení ochranných pásem vodního zdroje je veřejným zájmem. V současné době jsou ochranná pásma vodních zdrojů nově vymezována ve smyslu ustanovení zákona o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění. Pro dokončení revize ochranných pásem není dosud stanoven časový termín. Ve výkresu limitů využití území jsou ochranná pásma vodních zdrojů zakreslena podle podkladů provozovatelů vodovodů a Povodí Odry, s.p.
CÍLE A OPATŘENÍ V OCHRANĚ VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Plán hlavních povodí ČR a obdobně rozpracovaný Plán oblasti povodí stanovují pro území MS kraje následující zásadní cíle a správné postupy v ochraně vod:
31
u všech vodních útvarů dosáhnout jejich dobrého stavu (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů, kde půjde o dosažení dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu)
omezení vstupů znečištění do podzemních vod a zlepšení stavu všech vodních útvarů těchto vod i při jejich dlouhodobé exploataci
zlepšování retenční schopnosti krajiny a stavu vodních ekosystémů včetně změn země dělského hospodaření (snížení eroze)
snižovat znečištění vod zvláště nebezpečnými látkami, dosáhnout snížení emisí zne čisťujících látek podle požadavků národních právních předpisů a směrnic EU. K dosažení stanovených cílů bude nutno realizovat v MS kraji zejména tato opatření:
systematicky sledovat stav vod s vyhodnocením antropogenních vlivů jako podklad pro hodnocení stavu vodních útvarů
realizovat mechanicko-biologické čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel
zajistit přiměřené čistění odpadních vod v sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel
podle aktualizovaného Programu rozvoje vodovodů a kanalizací identifikovat prioritní obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí
specifikovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy průmyslových zdrojů zne čištění, které nesplňují požadavky národních právních předpisů.
2.4. Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod Vznik povodní na území MS kraje je vyvoláván meteorologickými jevy, především kri tickými srážkami (letní povodně způsobené regionálními srážkami o velké intenzitě) v ob lastech Beskyd a Jeseníků. V zimním a jarním období jsou obdobné povodně způsobené táním sněhu zejména v kombinaci s deštěm. Z vlivů mimo území ČR vznikají povodňové situace na Olši a Stěnavě přítoky povrchových vod z Polska. Povodňové katastrofy z let 1997 a1998 vyvolaly vypracování dokumentu Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR, který byl v dubnu 2000 přijat vládou ČR. Další kri tické povodně v letech 2002 a 2006 vyvolaly potřebu zaktualizovat Strategii a dále zlepšovat všechny směry povodňové ochrany. Tato opatření jsou podrobně rozpracována v Plánu hlavních povodí ČR a v plánech oblasti povodí Odry a Moravy. Rozsah největších známých povodní na tocích Moravskoslezského kraje podle podkla dů Povodí Odry, s.p. je ve výkresu limitů využité území vyznačen jako „inundační území“. Svou rozlohou představuje maximální rozsah záplavy na jednotlivých tocích, který zpravidla nenastane souběžně ale v dílčích povodích.
32
Klíčová opatření v ochraně před povodněmi představují svými retenčními prostory vodní nádrže ve správě Povodí Odry, s.p. Soustava nádrží Slezská Harta a Kružberk na řece Moravici sníží svým retenčním prostorem (v úhrnu 36 mil.m3) kulminaci povodňové vlny z cca 250 m3/s na 50 m3/s, tj. na 20 % původního průtoku. Vodní nádrž Šance na řece Ostravici sníží svým retenčním prostorem 16,21 mil.m3 kulminaci povodňové vlny z 313 m3/s na 70 m3/s, tj. na 22 % původního průtoku. Podobně i další vodní nádrže kritické povodňové průtoky zásadně snižují: vodní nádrž Mo rávka na řece Morávce na 27 %, vodní nádrž Žermanice na řece Lučině na 25 %, vodní ná drž Těrlicko na řece Stonávce na 43 % původního průtoku. Realizace technických protipovodňových opatření na vodních tocích je zajišťována prostřednictvím Programu prevence před povodněmi v gesci Ministerstva zemědělství. První etapa programu v rozsahu 48 staveb byla realizována v letech 2002–2006. Druhá etapa schválená vládou v r. 2006 na období 2007–2012 zahrnuje v MS kraji celkem 54 akcí na 27 vodních tocích, které ochrání 36 000 obyvatel ohrožených povodní. Celkem bude v progra mu Prevence před povodněmi realizována protipovodňová ochrana 77 sídel na 36 vodních tocích Moravskoslezského kraje. Ze schválených ÚPN VÚC na území MS kraje jsou převzaty navrhované záměry a územní rezervy na úseku protipovodňové ochrany uvedené v v Příloze 5 (viz část textové a tabulkové přílohy) a zobrazené ve Výkresu záměrů na využití území. Další formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci vody v území a zpomalují povodňové odtoky. Pro zajištění obnovy a stabilizace vodního režimu krajiny je realizován v gesci Ministerstva životního prostředí Program revitalizace říčních systémů. V říjnu 2006 schválila vláda ČR Operační program Životní prostředí, který zahrnuje dotační tituly Omezování rizika povodní a Optimalizace vodního režimu krajiny. Pro území MS kraje stanovil schválený Plán hlavních povodí ČR vypracovat v r. 2007 koncepci přírodě blízkých povodňových opatření v povodí Opavy. Do konce r. 2007 pak v pů sobnosti MZe a MŽP vymezit návrh konkrétních protipovodňových opatření k ochraně obcí na horní Opavě. Podle vyhodnocení Povodí Odry, s.p. je situace na horní Opavě nejzá važnějším problémem v ochraně před povodněmi v kraji, při stoleté velké vodě je zde přímo ohroženo cca 6 000 obyvatel.
Stanovená záplavová území Součástí Programu prevence před povodněmi II. je podprogram „Vymezování zá plavových území a studie odtokových poměrů“. V územním plánování představují stanovená záplavová území podél významných vodních toků zásadní územní limit, který je nutno při umisťování aktivit v území respektovat. Rozsah záplavového území je dán rozlivem Q100, stoleté velké vody s pravděpodobností výskytu jednou za 100 let. Na návrh správce vodního toku ho stanovuje vodoprávní úřad. Uvnitř záplavového území je vymezována jeho aktivní zóna, místo soustředění průtoku s velkou rychlostí a unášecí silou. Omezení staveb a činností v záplavových územích stanovuje vodní zákon a rozpracovány jsou dále v plánech oblastí povodí. Ve výkresu limitů využití území jsou zakreslena všechna stanovená záplavová území v MS kraji podle podkla
33
dů OŽPZe Krajského úřadu, Povodí Odry, s.p. a Povodí Moravy, s.p. Zákres zahrnuje i tzv. „aktivní zónu“ záplavového území, kterou není možné v měřítku podrobnosti tiskového výstu pu (1:100 000) zobrazit. Schválený Plán hlavních povodí ČR požaduje dokončit vymezení záplavových území do konce roku 2008 a promítnout je do Plánů oblastí povodí. Následně budou součástí limitů vy užití území v ZÚR MS kraje.
Zvláštní povodně Kromě povodní přirozených, způsobených přírodními jevy, může vzniknout povodeň i ji nými vlivy, zejména poruchou vodního díla (v krajním případě až jeho protržením) nebo nou zovým řešením kritické situace na vodním díle. Takto vzniklá zvláštní povodeň má v řadě míst podstatně větší rozsah potenciální záplavy pod vodním dílem než stanovená záplavová území. Proto je ve výkresu limitů využití území zvláštní povodeň liniově zachycena podle podkladu Povodí Odry, s.p. Opatření v ochraně před povodněmi, vyplývající z Plánů povodí, jsou uvedena výše. Trvale je však budou muset doplňovat další činnosti, zejména v oblasti prevence před po vodněmi. V Moravskoslezském kraji k nim patří:
v záplavových územích omezovat veškeré aktivity, zhoršující odtokové poměry
realizovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření při kombinaci tech nických zásahů ovlivňujících velikost povodňového průtoku a opatření v krajině, zvyšují cích přirozenou akumulaci vody v území
upřesňovat podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území a intenzivnější komunika cí s veřejností dosáhnout širšího povědomí o povodňovém nebezpečí
koordinovat plány ochrany před povodněmi s orgány Polské republiky.
34
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny v kartogramech a grafických schématech vložených do textu této kapitoly a ve svazku Přílohy (kartogramy č. 7 až 9).
3.1. Ovzduší CELKOVÁ EMISNÍ BILANCE Následující tabulka uvádí přehled o produkci emisí na území Moravskoslezského kraje podle kategorií zdrojů, pro jednotlivé znečišťující látky a pro období 5 let (samostatně pro roky 2001–2005). Vývoj produkce emisí na území MS kraje dle kategorií zdrojů (2001–2005) Látka
Rok
REZZO 1 (t/rok) %
REZZO 2 (t/rok) %
REZZO 3 (t/rok) %
REZZO 4 (t/rok) %
Celkem
2001 2002
4 379,5 4 712,8
59,2 56,7
595,4 636,8
8,6 5,2
1 723,1 2 171,3
23,3 26,1
698,3 792,4
9,4 9,5
7 396,3 8 313,3
2003 2004
5 804,2 4 776,3
53,4 52,2
429,7 498,0
4,6 6,0
2 350,2 1 770,6
21,6 19,3
2 288,0 2 111,1
21,0 23,1
10 872,1 9 156,0
2005 2001
3 912,7 26 320,9
47,7 87,5
547,5 839,3
10,2 2,2
1 252,9 2 401,0
15,3 8,0
2 498,1 522,4
30,4 1,7
8 211,2 30 083,6
2002 2003
26 667,9 27 438,8
90,6 91,1
647,0 548,6
1,9 2,1
1 521,7 1 627,1
5,2 5,4
596,0 500,0
2,0 1,7
29 432,6 30 114,5
2004 2005
26 413,6 27 085,4
90,6 91,6
626,4 647,7
2,2 1,5
1 645,9 1 704,4
5,6 5,8
458,8 143,5
1,6 0,5
29 144,7 29 581,0
2001 2002
23 046,9 22 452,4
62,1 60,5
440,9 404,7
1,1 1,1
994,1 924,1
2,7 2,5
12 601,4 13 307,5
34,0 35,9
37 083,3 37 088,7
2003 2004
22 788,5 22 449,6
57,6 58,8
400,8 194,0
0,5 1,4
1 069,8 930,2
2,7 2,4
15 330,0 14 578,9
38,7 38,2
39 589,1 38 152,7
2005 2001
23 520,1 124 952,0
70,0 78,0
545,3 1 546,2
4,6 0,6
870,5 10 744,5
2,6 6,7
8 678,8 22 929,9
25,8 14,3
33 614,7 160 172,6
2002 Oxid 2003 uhelnatý 2004 2005
123 095,5 134 964,8
78,0 85,6
972,3 905,5
0,6 0,5
6 165,5 7 041,2
3,9 4,5
27 659,2 14 700,0
17,5 9,3
157 892,5 157 611,5
141 603,9 125 748,4
80,3 82,3
787,0 708,5
0,4 0,0
6 024,0 5 933,2
3,4 3,9
28 022,9 20 456,6
15,9 13,4
176 437,8 152 846,7
TZL
Oxid si řičitý
Oxidy dusíku
Z uvedené tabulky je patrné, že:
v kategorii REZZO 1 došlo ve sledovaném období k mírnému poklesu emisí u tuhých lá tek, zatímco u ostatních škodlivin byl zaznamenán mírný nárůst
v kategorii REZZO 2 byl zaznamenán v období let 2001–2005 pokles v případě tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého, pouze u oxidů dusíku se množství emisí cel kově zvýšilo
35
kategorie zdrojů REZZO 3 vykazuje celkový pokles u všech sledovaných látek, nejvýraz něji se projeví v případě CO – pokles na zhruba 55 %
v případě dopravy (REZZO 4) došlo k poklesu zejména u oxidu siřičitého, dále pak u oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. V případě tuhých látek došlo k nárůstu, v tomto pří padě se však projevuje změna metodiky v emisním hodnocení.
Celkové emise tuhých látek měly v letech 2001–2003 rostoucí tendenci, poté začaly mírně klesat. V případě oxidu siřičitého se emise po celé sledované období pohybují na při bližně stejné úrovni. Celkové emise oxidu dusíku rostly do roku 2003, poté došlo k poklesu, který byl nejvýraznější v roce 2005. Emise oxidu uhelnatého se s výjimkou roku 2004 mírně snižují, v posledním roce byl zaznamenán pokles výraznější. Z hlediska podílů jednotlivých kategorií zdrojů na celkové produkci emisí je zřejmé, že:
v případě tuhých látek se největší měrou podílí stacionární zdroje kategorie REZZO 1, dále pak doprava. Kategorie REZZO 3 a REZZO 2 mají podíl výrazně nižší.
u emisí oxidu siřičitého mají naprosto dominantní podíl zdroje v kategorii REZZO 1, ostatní skupiny zdrojů přispívají nejvýše v řádech procent
také v případě oxidů dusíku jsou nejvýznamnějším producentem stacionární zdroje REZZO 1, následuje doprava, REZZO 2 a REZZO 3
nejvyšší podíl emisí CO vykazují stacionární zdroje REZZO 1, následuje doprava REZZO 3 a podíl REZZO 2 je prakticky nulový.
Následující tabulka uvádí porovnání celkové produkce emisí na území Moravskoslez ského kraje s hodnotami doporučených emisních stropů u oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Porovnání produkce emisí SO2 a NOx v období 2001 – 2006 s doporučenými emisními stropy dle NV č. 417/2003 Sb. Látka Oxid siřičitý
Oxidy dusíku
Rok
Doporučený emisní strop (t/rok)
Emise MSK celkem (t/rok)
% emisního stropu
2001
29 700
30 083,6
101,3
2002 2003
29 700 29 700
29 432,6 30 114,5
99,1 101,4
2004 2005
29 700 29 700
29 144,7 29 581,0
98,1 99,6
2001 2002
33 900 33 900
37 083,3 37 088,7
109,4 109,4
2003 2004
33 900 33 900
39 589,1 38 152,7
116,8 112,5
2005
33 900
33 614,7
99,2
Jak je patrné z tabulky, pohybují se celkové emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku v roce 2005 těsně pod hranicí doporučeného imisního stropu pro rok 2010. V předešlých letech byla však hodnota stropu zejména u oxidů dusíku překročena.
36
VYHODNOCENÍ PRODUKCE EMISÍ V OBCÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Podklady o produkci emisí umožňují vyhodnotit současnou situaci a její prostorové roz místění na úrovni obcí. Samostatně byly vyhodnoceny emise ze zdrojů kategorie REZZO 1-3. Jak je patrné z kartogramů za touto stránkou:
Nejvyšší emise tuhých látek jsou produkovány na území Ostravy. Zdroje REZZO 1 mají nejvyšší emise dále v obcích Třinec, Dětmarovice a Krnov, v kategorii REZZO 2 je nej významnější producent Březová.
Z hlediska emisí SO2 je největším producentem opět Ostrava, zdroje zařazené v katego rii REZZO 1 jsou dále velmi významné v Třinci, Karviné a Dětmarovicích, REZZO 2 pak v Opavě.
Nejvyšší emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů byly vykázány v Ostravě. V katego rii REZZO 1 jsou dále významnými producenty Třinec, Karviná a Dětmarovice, v katego rii REZZO 2 je pak nejvýznamnější Opava.
Pro potřeby porovnání množství emisí po jednotlivých obcích s celokrajským průměrem byly stanoveny celkové měrné emise na jednotku plochy (t/rok/km2). Následně byly vypočte ny hodnoty průměrných emisí v t/rok/km2 pro celé území Moravskoslezského kraje:
TZL:
1,042 t/rok/km2
SO2:
5,397 t/rok/km2
NOX:
4,560 t/rok/km2
Údaje pro jednotlivé obce pak byly přepočteny na procento celokrajského průměru (tj. např. u NOx je průměr 4,560 t/rok/km2, pak obec s 3 t/rok/km2 je vyjádřena jo 67 % krajského průměru). Jak je zřejmé z kartogramů dokumentujících měrné emise (viz následující stránka):
v případě tuhých látek patří mezi nejvýznamnější z hlediska zdrojů REZZO 1 Krnov, Bo humín a Kopřivnice. V kategorii REZZO 2 jsou to obce Jakubčovice nad Odrou, Malá Štáhle a Valšov a v kategorii REZZO 3 pak Písečná, Petřvald a Orlová.
měrné emise SO2 jsou v kategorii REZZO 1 nejvyšší na území Třince, Karviné a Stonavy. Kategorie REZZO 2 má nejvyšší měrné emise v obcích Opava, Bruntál a Velká Štáhle, kategorie REZZO 3 pak Písečná, Petřvald, Orlová.
z hlediska emisí NOx jsou v kategorii REZZO 1 výrazně nadprůměrné obce Stonava, Třinec, Karviná a Štramberk. Kategorie REZZO 2 má nejvyšší hodnoty v obcích Karlova Studánka, Opava, Frenštát pod Radhoštěm a Bohumín. V kategorii REZZO 3 jsou vyso ce nadprůměrné obce Petřvald, Frenštát pod Radhoštěm a Karlova Studánka.
37
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZDROJE EMISÍ Stacionární bodové zdroje Tabulka udává přehled o nejvýznamnějších stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší z hlediska celkového objemu tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Prostorové roz místění nejvýznamnějších zdrojů je zachyceno v grafických schématech za touto stránkou. Zdroje uvedené níže v tabulce tvoří:
75 % emisí TZL v kategorii REZZO 1 a 35 celkových emisí TZL v kraji
84 % emisí SO2 v kategorii REZZO 1 a 77 % celkových emisí SO2 v kraji
79 % emisí NOx v kategorii REZZO 1 a 55 % celkových emisí NOx v kraji
Nejvýznamnější zdroje kategorie REZZO 1 na území MSK (2005) Látka
TZL
SO2
NOx
(t.rok-1)
Zdroj Třinecké železárny, a.s. - Výroba surového železa
787,5
Vysoké pece Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava a.s. - závod 10 - koksovna
777,0 397,1
Dalkia Česká republika - Elektrárna Třebovice Třinecké železárny, a.s. - Ocelárenská výroba
169,8 160,2
Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 4 - energetika Mittal Steel Ostrava a.s. - závod 13 - ocelárna
154,4 132,7
ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice Třinecké železárny, a.s. - Koksochemická výroba
120,6 111,1
Energetika Vítkovice, a. s. Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 4 - energetika
104,9 6 477,8
Dalkia Česká republika - Elektrárna Třebovice Vysoké pece Ostrava, a.s.
4 072,3 2 963,6
Energetika Vítkovice, a.s. Energetika Třinec a.s. - provozy teplárny a tepelná energ.
1 824,7 1 818,4
Třinecké železárny, a.s. - Výroba surového železa Dalkia Česká republika - Teplárna Karviná
1 580,1 1 459,6
ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice Dalkia Česká republika – Teplárna Československé armády
1 077,2 798,9
Biocel Paskov, a. s. Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 4 - energetika
626,5 3 718,0
ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice Dalkia Česká republika - Elektrárna Třebovice
3 698,2 3 644,5
Vysoké pece Ostrava, a.s. Energetika Vítkovice, a.s.
2 583,5 1 218,5
Třinecké železárny, a. s. – Výroba surového železa Biocel Paskov, a. s.
865,0 836,0
Dalkia Česká republika – Teplárna Karviná Energetika Třinec, a. s.
769,1 663,5
Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 13 - ocelárna
641,2
38
Doprava Silniční síť na území Moravskoslezského kraje s rozlišením komunikací podle intenzit dopravy je zobrazena v grafické příloze. Samostatně jsou prezentovány celkové intenzity a intenzity nákladní automobilové dopravy. Následující tabulky uvádí přehled nejvíce zatí žených úseků z hlediska celého dopravního proudu a nákladních automobilů. Celková denní intenzita automobilové dopravy Komunikac e
Číslo sčít. úseku
Počet všech vozidel
Havířov
7-3199
46 714
Svinov – Nová Ves u Ostravy
7-0774
39 499
I/56
Vítkovice
7-3184
38 552
I/11
Vítkovice – Kunčice nad Ostravicí
7-3392
36 962
I/11
Zábřeh nad Odrou
7-5191
34 914
I/11
Svinov – Zábřeh nad Odrou
7-5192
34 392
I/58
Nová Ves u Ostravy – Mariánské Hory
7-3891
33 521
Poruba - Svinov
7-0775
32 595
I/56
Vítkovice
7-3183
31 823
I/11
Zábřeh nad Odrou - Vítkovice
7-3391
31 779
I/58
Zábřeh nad Odrou
7-1693
31 039
I/48
Příbor - Rybí
7-1527
28 747
I/11
Opava-předměstí
7-2831
28 698
I/48
Místek
7-1544
28 674
I/58
Moravská Ostrava
7-3895
28 197
I/56
Vítkovice – Moravská Ostrava
7-3182
28 057
I/11
Kunčice nad Ostravicí - Radvanice
7-3394
27 882
I/48
Místek
7-1542
27 550
I/58
Ostrava – Mariánské Hory
7-3892
27 203
I/48
Šenov u Nového Jičína
7-1510
27 163
Úsek
I/11 II/479
II/479
Celková denní intenzita nákladní automobilové dopravy – rok 2005 Komunikace
Úsek
Číslo SÚ
Počet nákladních vozidel
I/11
Havířov
7-3199
11 951
I/48
Příbor - Rybí
7-1527
9 714
I/48
Místek
7-1544
9 338
I/48
Šenov u Nového Jičína
7-1510
9 138
I/11
Opava-předměstí
7-2831
8 581
I/11
Vítkovice – Kunčice nad Ostravicí
7-3392
8 332
I/48
Starý Jičín – Šenov u Nového Jičína
7-1507
7 833
I/48
Šenov u Nového Jičína
7-1508
7 592
39
Komunikace
Úsek
Číslo SÚ
Počet nákladních vozidel
I/48
Příbor
7-1526
7 390
I/48
Heřmanice u Polomi - Starojická Lhota
7-1509
7 308
I/48
Frýdek – Místek
7-1543
7 231
I/11
Zábřeh nad Odrou - Vítkovice
7-3391
7 122
I/48
Starojická Lhota – Starý Jičín
7-1505
6 660
I/58
Nová Ves u Ostravy – Mariánské Hory
7-3891
6 593
I/56
Vítkovice
7-3184
6 541
I/48
Místek
7-1542
6 444
I/48
Rychaltice - Místek
7-1540
6 183
I/11
Návsí - Jablunkov
7-0501
6 009
I/56
Vítkovice - Hrabůvka
7-1772
5 836
I/48
Místek
7-1541
5 809
Celkový objem emisí produkovaných automobilovou dopravou na území Moravskoslez ského kraje je uveden v tabulce celkové emisní bilance.
Shrnutí Jak je patrné z tabulky emisní bilance na území Moravskoslezského kraje, v případě všech sledovaných látek je hlavním zdrojem znečišťování ovzduší kategorie zdrojů REZZO 1. Přitom naprostá většina z celkové produkce emisí v kategorii REZZO 1 je tvořena malým počtem emisně velmi významných zdrojů. Druhou emisně nejvýznamnější skupinou REZZO je doprava. Střední a malé stacionární zdroje mají na celkové produkci emisí velmi nízký po díl (do 10 %), výjimkou je podíl REZZO 3 na emisích TZL (cca 15–20 % v jednotlivých letech). Z hlediska rozložení produkce emisí ze stacionárních zdrojů po obcích je nejvýznam nějším producentem Ostrava, z dalších je možné zmínit Třinec, Karvinou, Dětmarovice, Opavu, Krnov a Březovou. Z hlediska dopravy patří mezi nejvíce zatížené komunikace na území Moravskoslezské ho kraje silnice I/11, I/48, I/56 a I/58, nejvíce zatíženým úsekem je silnice I/11 v Havířově, a to jak z hlediska celkové intenzity dopravy, tak i podle počtu nákladních vozidel.
IMISNÍ SITUACE Imisní limity Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené Nařízením vlády č. 597/2006 o sledování a vy hodnocování kvality ovzduší. Rozlišují se:
imisní limity pro ochranu zdraví lidí – jsou zavedeny s ohledem na působení jednotlivých škodlivin na lidský organismus
40
imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – platí pro CHKO a oblasti v nadmoř ské výšce nad 800 m n.m.
cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – jsou stanoveny k určitému datu, ke které mu by měly být všemi dostupnými prostředky splněny. Jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace.
V případě vybraných polutantů jsou dále stanoveny tzv. meze tolerance, které uvádí v jakém rozsahu je možné v daném roce tolerovat nadlimitní hodnoty znečištění ovzduší. U limitů, které mají dobu průměrování kratší než 1 rok, je dále stanoven přípustný počet překročení limitu během roku. Předkládané vyhodnocení je zaměřeno na problematiku překračování imisních limitů a cílových limitů pro ochranu zdraví lidí, jako hlavní hygienický problém z hlediska kvality ovzduší. Následující tabulky uvádí přehled limitů pro ochranu zdraví lidí, přípustných četností pře kročení a meze tolerance. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Doba průměrování
Imisní limit
Přípustná četnost překročení za kalendářní rok
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3
18
Oxid dusičitý
kalendářní rok
40 µg.m-3
-
Benzen
kalendářní rok
5 µg.m-3
-
Oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m-3
24
Oxid siřičitý
24 hodin
125 µg.m-3
3
-3
-
Znečišťující látka
Oxid uhelnatý
maximální denní 8hodi nový průměr
10 mg.m
PM10
24 hodin
50 µg.m-3
35
PM10
kalendářní rok
40 µg.m-3
-
Olovo
kalendářní rok
0,5 µg.m-3
-
Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka
Doba průměrování
2006
2007
Oxid dusičitý
1 hodina
40 µg.m
Oxid dusičitý
kalendářní rok
8 µg.m-3
6 µg.m-3
4 µg.m-3
2 µg.m-3
Benzen
kalendářní rok
4 µg.m-3
3 µg.m-3
2 µg.m-3
1 µg.m-3
-3
41
30 µg.m
2008 -3
20 µg.m
2009 -3
10 µg.m-3
Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Arsen
Doba průměrování
Imisní limit
Datum splnění
kalendářní rok
6 ng.m
-3
31.12.2012
-3
31.12.2012
Kadmium
kalendářní rok
5 ng.m
Nikl
kalendářní rok
20 ng.m
Benzo(a)pyren troposférický ozón
-3
-3
kalendářní rok
1 ng.m
maximální denní 8hodinový průměr
120 µg.m-3
31.12.2012 31.12.2012 31.12.2009
Poznámka: Ve všech následujících vyhodnoceních, vztažených k limitům pro hodnoty kratší než 1 rok (tj. maximální 1-hodi nové koncentrace, maximální 24-hodinové koncentrace, maximální 8-hodinové koncentrace) je pro vyhodnocení uvažována vždy první hodnota, která již musí dle legislativy limit splňovat. Tj. např. u denních koncentrací PM 10 je překročení limitu uvažováno pouze tam, kde tento limit překračuje 36. nejvyšší koncentrace naměřená během daného roku.
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Na přiložených kartogramech jsou zachyceny výsledky analýzy ČHMÚ, která mapuje rozsah překročení imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel z hlediska jednotlivých imisních veličin, jako podklad pro připravované vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v souladu s postupy ČHMÚ je uvažován cílový limit pro ozón, který je překročen prakticky celoplošně). V roce 2006 bylo překročení limitu zmapováno v těchto oblastech (řazení dle plošného rozsahu překročení limitu):
suspendované částice PM10 – překročení limitu pro denní koncentrace je mapováno na celém území okresů Ostrava a Karviná, na téměř celém území okresu Nový Jičín, na většině území okresů Frýdek-Místek a Opava a také na severním okraji okresu Brun tál. Celkově zabírá OZKO okolo 67 % rozlohy kraje.
benzo(a)pyren – překročení cílového limitu bylo vykázáno na celém území okresu Ost rava, prakticky na celém území okresu Karviná, dále pak na značné části území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Lokálně také v okrese Bruntál.
suspendované částice PM10 – limit pro průměrné roční koncentrace byl překročen na ce lém území okresu Ostrava a Karviná a v přilehlých částech okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek.
arsen – překročení cílového limitu bylo vykázáno v oblasti jihovýchodní části Ostravy a přilehlých částí okresů Karviná a Frýdek-Místek.
benzen – nadlimitní hodnoty byly zaznamenány prakticky jen na části území Ostravy.
oxid dusičitý – průměrné roční koncentrace překračovaly dle ČHMÚ imisní limit ve 3 ob cích (Ostrava, Havířov, Třinec), z toho v Ostravě se jedná o překročení imisního limitu i s mezí tolerance.
42
oxid siřičitý – překročení limitu je uvedeno pouze na části území obce Petrovice u Karvi né v případě maximálních hodinových koncentrací SO2. Limit pro max. hodinové kon centrace nebyl překročen.
Rozsah překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí – rok 2006 Doba průměrování
Imisní limit
Rozsah překročení (km2)
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3 (19.MV)
-
Oxid dusičitý
kalendářní rok
40 µg.m
7
Benzen
kalendářní rok
5 µg.m
Oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m (25 MV)
-
Oxid siřičitý
24 hodin
125 µg.m (4 MV)
2
max. denní 8hodinový průměr 24 hodin
10 mg.m-3 50 µg.m (36 MV)
3 738
PM10
kalendářní rok
40 µg.m-3
1 604
Olovo
kalendářní rok
0,5 µg.m-3
-
Znečišťující látka
Oxid uhelnatý PM10
-3
-3
-3
-3
-3
-3
31
Arsen Kadmium
kalendářní rok kalendářní rok
6 ng.m 5 ng.m-3
131 -
Nikl Benzo(a)pyren
kalendářní rok kalendářní rok
20 ng.m-3 1 ng.m-3
1 863
MV – maximální koncentrace v roce, tj. např. 19 MV znamená devatenáctá nejvyšší hodnota
Z porovnání překročení limitů pro ochranu zdraví obyvatel (pro srovnání jsou použity pouze imisní limity bez cílových limitů) dále vyplývá, že oproti rokům 2004 a 2005 se výrazně zvětšila plocha se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nově patří mezi takto zasažené oblasti zej ména střední a severní část okresu Opava a také severní část okresu Bruntál. Zatímco v roce 2004 byl podíl území s překročením některého z imisních limitů pro ochranu zdraví 30 %, v roce 2005 to bylo 46 % a v roce 2006 již 67 % plochy Moravskoslez ského kraje.
Vývoj imisní zátěže v období 1991 – 2006 Grafy na konci kap. 3.1. ukazují vývoj měřených hodnot koncentrací znečišťujících látek na stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji. Na základě dat imisního moni toringu je možné charakterizovat vývoj v posuzovaném období následovně:
IHr NO2 – v průběhu let 1994–2006 byly hodnoty poměrně vyrovnané, zvýšené koncent race byly zaznamenány zejména v letech 1996, 2002 a 2003. Nikdy nebyly koncentrace na žádné ze stanic nad hranicí imisního limitu.
IHk NO2 – nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v roce 1997, pak došlo k výraznějšímu poklesu a od roku 2001 dochází k víceméně trvalému mírnému nárůstu (s výjimkou roku 2004). Na žádné ze stanic však nebyly naměřeny koncentrace nad hranicí imisního limi tu.
IHr NOx – průběh ve sledovaném období je relativně vyrovnaný, výraznější pokles nastal v letech 1997-1999, v letech 1999–2006 se pak koncentrace s výjimkou roku 2004 velmi mírně zvyšovaly. Limit pro ochranu zdraví není stanoven.
43
IHr SO2 – nejvyšší koncentrace byly měřeny na stanicích v Moravskoslezském kraji v roce 1991. Do roku 1995 docházelo k poměrně významnému poklesu. V roce 1996 byl zaznamenán ojedinělý nárůst. Od roku 1997 do roku 2000 došlo k dalšímu poklesu. Od té doby až do současnosti jsou měřené hodnoty již ustálené, s drobnými výkyvy na obě strany. Imisní limit není stanoven.
IHd SO2 – naměřené hodnoty byly nejvyšší v letech 1991 a 1993, pak došlo k velmi vý raznému poklesu, další (ovšem významně nižší) vrchol byl zaznamenán v roce 1997. V období 1998 a 1999 hodnoty opět výrazně klesly. Mírný nárůst pak byl zaznamenán v roce 2001. Do současnosti je trend setrvalý, s drobnými výchylkami na obě strany. V letech 1991–1997 docházelo k překračování imisního limitu na větším počtu stanic, od roku 1998 nebylo překročení zaznamenáno na žádné stanici.
IHk SO2 – nejvyšší hodnoty byly naměřeny v roce 1993, kdy byla na stanici Slezská Ost rava - Kamenec naměřena jediná nadlimitní hodnota za celé sledované období. Další významnější vrchol hodnot byl dosažen v roce 1997. Až do roku 1999 hodnoty velmi vý razně klesaly. V letech 2001 a 2002 došlo k mírnému nárůstu a od té doby do sou časnosti je setrvalý trend s drobnými odchylkami na obě strany.
IHr SPM – v období let 1991–1994 byl zaznamenán setrvalý pokles měřených hodnot, roky 1995 a 1996 pak znamenaly rostoucí tendenci. Od roku 1997 do 2000 došlo k dalšímu poklesu, a od této doby až do roku 2004, kdy bylo ukončeno sledování, se hodnoty udržovaly na rovnocenné úrovni. Imisní limit není stanoven.
IHr PM10 – v roce 1996 byly s jednou výjimkou na všech stanicích měřeny nadlimitní hodnoty. Poté došlo k výraznému poklesu, v roce 1998 nebyly nadlimitní hodnoty namě řeny na žádné stanici. V dalším období se měřené koncentrace opět začaly zvyšovat a od roku 2001 do současnosti jsou vykazovány nadlimitní hodnoty na většině stanic na území kraje.
IHd PM10 – v letech 1994–1997 byly s výjimku stanice Bílý Kříž zaznamenány ve všech měřicích místech nadlimitní hodnoty, přičemž nejvyšší hodnoty byly měřeny v roce 1996. Až do roku 1999 docházelo k poklesu měřených koncentrací, od té doby se hodnoty prakticky každoročně mírně zvyšují. V posledním sledovaném roce byly nadlimitní hodnoty naměřeny již opět na všech monitorovacích místech.
IHr CO – v letech 1995 a 1996 docházelo k nárůstu hodnot, poté se prakticky každo ročně měřené koncentrace mírně snižují. Imisní limit není stanoven.
IH8h CO – v období 1995–1997 docházelo k nárůstu hodnot, poté až do roku 2000 k trvalému poklesu. Od té doby jsou koncentrace na přibližně stejné úrovni. Imisní limit nebyl v průběhu sledovaného období překročen na žádné měřicí stanici.
IHr O3 – v celém průběhu se hodnoty pohybovaly na rovnocenné úrovni, na žádné stani ci nedocházelo k významnějším změnám v imisní zátěži. Imisní limit není stanoven.
IH8h O3 – výrazněji nadlimitní hodnoty (vztaženo k cílovému imisnímu limitu) byly vykázá ny v letech 1994 a 1995, poté až do současnosti již nedocházelo k výraznějším změnám a hodnoty se vždy pohybovaly v rozmezí blízko imisního limitu.
44
IHr BZN – nejvyšší hodnoty byly naměřeny v roce 2000, kdy stanice Přívoz vykázala koncentrace více než dvojnásobné ve srovnání s imisním limitem. V období let 2001-2005 se koncentrace pohybovaly v rozmezí 1,5–2 násobku imisního limitu, v roce 2006 došlo opět k výraznějšímu nárůstu. Všechny ostatní stanice, které vykazují měřené hodnoty v posledních 3 letech, dosahují koncentrací pod úrovní limitu.
IHr B(a)P - v posledních dvou letech byly zaznamenány mírně rostoucí hodnoty, na všech stanicích nad úrovní cílového imisního limitu.
IHr As – hodnoty jsou na všech stanicích ve sledovaném období vyrovnané, nikdy ne bylo dosaženo úrovně cílového imisního limitu.
IHr Cd – od roku 1992 do roku 1994 byl zaznamenán pokles, v dalších letech mírný ná růst. V období po roce 2001 pak hodnoty mírně klesají. S výjimkou stanice Ostrava – Slezská Ostrava/ZOO v roce 1996 byly všechny hodnoty hluboko pod úrovní cílového imisního limitu.
IHr Ni – v roce 1995 a s jednou výjimkou i v roce 1996 byl zaznamenám nárůst koncent rací, na stanicích Ostrava – Slezská Ostrava/ZOO a Oldřichovice byly naměřeny hodno ty několikanásobně vyšší, než je cílový imisní limit. V období let 1997–2003 nejsou mě řené hodnoty vykazovány a od roku 2004 do současnosti je tendence setrvalá, hluboko pod úrovní cílového imisního limitu na všech stanicích.
IHr Pb – nejvyšší hodnoty byly naměřeny v období let 1991–1996, okolo roku 2000 již došlo k poklesu, tento trend trvá i v současnosti. V celém období se na všech stanicích hodnoty pohybovaly hluboko pod úrovní imisního limitu.
Shrnutí Z hlediska plnění imisních limitů jsou na území Moravskoslezského kraje problematické následující látky:
Suspendované částice PM10 ⇒
limit pro průměrné roční koncentrace byl v roce 2006 překročen na stanicích: ∗
⇒
Přízemní ozón - maximální denní 8hodinový průměr byl překročen v roce 2006 na stani cích: ⇒
Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Návsí u Jablunkova, OstravaČeskobratrská, Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Přívoz, Orlová, Opava-Kateřinky, Ost rava-Zábřeh, Studénka, Třinec-Kosmos, Věřňovice limit pro maximální denní koncentrace byl v roce 2006 překročen na všech stani cích.
Bílý Kříž, Karviná, Ostrava-Fifejdy, Studénka, Třinec-Kosmos
Benzen – průměrné roční koncentrace benzenu byly v roce 2006 překročeny na stanici: ⇒
Ostrava-Přívoz
45
Benzo(a)pyren – cílový imisní limit pro průměrné roční koncentrace byl v roce 2006 pře kročen na všech stanicích: ⇒
Český Těšín, Ostrava-Poruba, Ostrava-Přívoz.
Nepříznivý vývoj v posledních letech pak dokumentuje rozšiřování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a jejich aktuální rozsah. V roce 2006 již území s překročením některého z li mitů na ochranu zdraví zaujímalo ⅔ území kraje (viz kartogram č. 7).
46
3.2. Hluková zátěž HLUKOVÉ LIMITY Ochrana před vnějším hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně ve řejného zdraví. Limitován je hluk ve vyjmenovaném (chráněném) prostoru a v oblasti do 2 m od vyjmenovaných typů staveb (chráněný venkovní prostor staveb). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněný venkovní prostor je definován u bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a před školní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T pro hluk ve vnějším chráněném prostoru budov a ostatních chráněných venkovních prostorech se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a korekce uvedené v ná sledující tabulce. Pro noční dobu se připočítává další korekce -10 dB s výjimkou ochranného pásma dráhy, kde se připočítává korekce -5 dB. Stanovení hlukových limitů – korekce dle druhu chráněného prostoru Korekce (dB)
Způsob využití území
1)
2)
3)
4)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických za řízení včetně lázní
-5
0
+5
+15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní
0
0
+5
+15
Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory
0
+5
+10
+20
1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2)
Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.
3) Použije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunika cích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlu kovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozší ření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.
ZDROJE HLUKU Hlavním zdrojem hluku v území obecně je doprava, především doprava automobilová. Komunikace působí jako liniový zdroj hluku. Úroveň hladiny hluku emitované automobilem je závislá zejména na rychlosti vozidla – zatímco u nižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku motor, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hluku emitovaného z převodové sou stavy. Ve vyšších rychlostech začíná převažovat hluk ze styku pneumatika – vozovka a u vel
47
mi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk. Mezi další faktory, které ovlivňují hluk z automobilové dopravy, patří zejména stáří vozidel, jejich technický stav a způsob jízdy. Díky technickému vývoji se na komunikacích pohybuje stále větší podíl automobilů s příz nivějšími hlukovými charakteristikami, avšak pro vysoké rychlosti je omezování hluku z auto mobilové dopravy zlepšováním technické úrovně vozidel problematické. Pro území Moravskoslezského kraje bylo provedeno vyhodnocení hlavních zdrojů hluku způsobovaného automobilovou dopravou. Obdobně jako v případě ovzduší byla jako podklad využita data Celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 2005. Sčítání probíhá na nej významnějších komunikacích, u kterých je zároveň nutné očekávat, že hluk z dopravy bude představovat problém z hlediska limitů. U komunikací nepokrytých sčítáním, tedy s poměrně nízkou intenzitou, je možné na základě zkušeností z provedených hodnoceních hluku před pokládat hladiny akustického tlaku výrazně pod limitem. Na základě známých intenzit dopravy v členění dle ŘSD (tj. osobní, tři kategorie ná kladních automobilů, návěsové soupravy, autobusy, motocykly a traktory) byla vypočtena hlu ková emise pro všechny sčítané komunikace na území kraje. Pro stanovení typických hladin hluku byla využita metodika výpočtu hluku z automobilové dopravy vydaná MŽP ČR v roce 2005. Podle této metodiky se stanoví rozdělení 24hodinových intenzit na denní a noční, hlu ková emise z úseku i typická hluková imise v určeném prostoru. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech č. 8 a 9. Na základě toho výpočtu byly identifikovány nejvýznamnější komu nikace z hlediska hlukové emise. Na území Moravskoslezského kraje to jsou:
silnice I/11 v Ostravě – ulice Rudná
silnice I/11 v Havířově – ulice Ostravská
silnice II/479 v Ostravě – ulice Opavská
silnice I/58 v Ostravě – ulice Plzeňská, Mariánskohorská, Bohumínská
silnice I/56 v Ostravě – ulice Místecká
sinice R/56 mezi Ostravou a Frýdkem Místkem
silnice I/48 ve Frýdku-Místku – ulice Janáčkova a Hlavní třída
silnice I/48 v úseku mezi Starým Jičínem, Novým Jičínem a Příborem.
Hluková zátěž v okolí silničních komunikací Na základě vypočtené hlukové emise jednotlivých úseků silnic byla vypočtena vzdá lenost, do níž zasahuje limitní izofona pro denní a pro noční hluk. Vzdálenosti byly vypočteny pro následující případy:
překročení limitů pro starou zátěž ve dne, tj. 70 dB ve dne
překročení limitů pro starou zátěž v noci, tj. 60 dB v noci
překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací ve dne, tj. 60 dB ve dne
48
překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací v noci, tj. 50 dB v noci.
Při výpočtu vzdálenosti bylo uvažováno s útlumem zvuku vlivem šíření v prostoru (snížení plošné energie zvuku vlivem propagace vlnění směrem od komunikace). Hodnocení nezahrnovalo vliv zástavby, terénu, parametrů komunikace apod. Izofony byly vyneseny pou ze pro vzdálenost větší než je šířka dané komunikace. Zobrazení izofon v okolí komunikací pro největší města v Moravskoslezském kraji je uvedeno v grafických schematech na konci této kapitoly. Jako nejzatíženější zástavbu je možné identifikovat:
okolí páteřních komunikací v Ostravě
okolí průtahu Frýdkem-Místkem
okolí průtahu Havířovem
okolí průtahu Opavou.
Pro identifikaci problémových lokalit byla provedena syntéza získaných údajů tak, že pro kategorie 2 (nejzávažnější) byly stanoveny místa, kde je překračován limit pro starou zátěž z automobilové dopravy, tj. 70 dB ve dne a/nebo 60 dB v noci. Do kategorie 1 (menší zá važnost, ale stále hygienický problém) byly zařazeny lokality, kde se očekává překročení limi tů pro hluk v okolí hlavních komunikací, tj. 60 dB ve dne a/nebo 50 dB v noci.
Hluk z železniční dopravy Dalším liniovým zdrojem hluku je železniční doprava. Vzhledem k relativně vyšším rych lostem, větším objemům vozidel a kontaktu kovových kol s kovovou kolejnicí je železniční doprava velmi významným zdrojem hluku, zejména v úsecích tzv. koridorů, kde se velké do pravní zatížení spojuje s rychlostmi vlaků až 160 km/h. Hluk z železniční dopravy je méně vyrovnaný než hluk z dopravy automobilové, průjezdy vlaku mají menší frekvenci, o to však vyšší špičkové hladiny hluku. Kromě hluku působí železniční doprava i významnější vibrace. V oblasti železniční dopravy je podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železniční dopravy, kterou pro MZd ČR vypracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto ma pování se ale zabývalo pouze nejvíce zatíženými úseky tratí (nad 60 tisíc vlaků za rok). V případě MS kraje se jedná pouze o trať Ostrava – Přerov. Mapa ukazuje oblasti, kde dochází vlivem železniční dopravy k zatížení území hlukem o hladinách od 35 do 85 a více decibelů v členění pásem po 5 dB. Jak je uvedeno výše, platí v okolí železniční dráhy limit hluku 60 dB pro den a 55 dB pro noc. Podle uvedeného podkladu je limit 60 dB pro denní hluk pře kračován v zástavbě obcí Jeseník nad Odrou, Suchdol nad Odrou, Pustějov, Studénka, Jis tebník, Polanka nad Odrou a Svinov. U všech lokalit se však jedná o zasažení velmi malého počtu domů (řádově jednotky) v těsné blízkosti dráhy. Na značné části trati jsou vybudovány protihlukové ochrany tak, aby chráněná zástavba nebyla zasažena nadlimitními hladinami akustického tlaku.
49
3.3. Odpadové hospodářství ÚVOD Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje je v současné době komplexně po psáno ve strategických dokumentech jako je Koncepce odpadového hospodářství MS kraje a Plán odpadového hospodářství13 MS kraje. Závazná část POH kraje definuje povinnosti a cíle převzaté z POH ČR a některé kvantifikuje na podmínky Moravskoslezského kraje a stanovuje povinnosti v odpadovém hospodářství kraje na 5 let. Z hlediska plnění úkolů daných POH je možno koncepčně řešit především odpady sku piny 20 – komunální odpady, které jsou v kompetenci obcí. Odpady, které jsou produkovány podnikatelskou sférou jsou řešeny většinou nezávisle na bázi komerčního zájmu a jsou z tohoto pohledu obtížně regulovatelné. Je nutno ovšem konstatovat, že situace s naklá dáním s odpady z podnikatelské sféry je v Moravskoslezském kraji z hlediska plnění cílů daných POH uspokojivá. Převažujícím trendem v objemově významných skupinách průmyslových odpadů je sna ha o jejich maximální využívání jako náhrada primárních surovin. Prakticky je tato snaha na plňována několika způsoby, přičemž jedním z těchto způsobů je využívání daných komodit mimo režim zákona o odpadech a tím také dochází k celkovému poklesu množství produ kovaných odpadů.
PRODUKCE ODPADŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Moravskoslezský kraj patří mezi nejvýznamnější producenty odpadů v rámci České republiky. Je to dáno především strukturou průmyslu, který je nejvýznamnějším produ centem, což je patrné také z tabulky č. 6 v tabulkové části Příloh. Tabulka č. 7 (tamtéž) uvádí 5 největších producentů odpadů pro každou jednotlivou skupinu odpadů. Z hlediska vývoje celkové produkce (viz tabulka níže) je patrný pozitivní trend sestupné ho vývoje produkce odpadů mezi léty 2002-2005. Nárůst objemu mezi roky 2005-2006 je dán především opětovným zařazením odpadů skupiny 17 jako je odpad zemina a vytěžená hluši na do evidence. Vývoj produkce odpadů v MS kraji Odpady v MSk
Rok 2002
Množství (t)
6 915 113,32
2003
2004
6 500 612,53
6 883 776,52
2005 5 070 133,93
2006 5 797 651,65
VÝZNAMNÁ ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V MS KRAJI V Moravskoslezském kraji pracuje celá řada zařízení na využívání a odstraňování odpa dů, které jsou většinou specializovaná a jednodruhová a spojená s určitým typem výroby nebo zpracováním určitého typu odpadu.
13
Díle jen POH.
50
Z hlediska územního zatížení jsou nejvýznamnějšími zařízeními na odstraňování odpa dů skládky odpadů, jejichž kapacita je dostatečná nejen pro současnou produkci odpadů v kraji, ale je dostatečná také výhledově na období do roku 2020, kdy se předpokládá další významný pokles skládkování. Uvedené platí pro všechny kategorie odpadu. Tabulka č. 8 v tabulkové části Příloh se zaměřuje na skládkové kapacity, které jsou nej důležitějším zařízením na odstraňování odpadů v kraji, vzhledem k současnému převažující mu způsobu nakládání. Skládky na území MS kraje jsou zakresleny v grafickém schématu na následující stránce. V dalším výhledu POH MS kraje výstavbu nových lokalit skládek prakticky vylučuje, počítá se pouze s intenzifikací a rozšiřováním stávajících skládkových areálů. Dalším významným zařízením nadmístního významu je spalovna nebezpečných odpadů SPOVO v Ostravě–Mariánských Horách v areálu Borsodchem. Aktuální kapacita je cca 17 kt vstupních odpadů. Ostatní zařízení na využívání odpadů jako jsou dotřiďovací linky separovaně sbíraných komodit, kompostárny apod. Jsou uvedeny v tabulkových přílohách č. 9 a 10 (viz část Přílo hy) a v grafickém schématu na konci této kapitoly.
PLÁNOVANÉ PROJEKTY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ POH Moravskoslezského kraje definoval a kvantifikoval plnění stanovených cílů v ob lasti komunálních odpadů a navrhl také způsoby jejich plnění až do fáze návrhu projektů včetně jejich variantních řešení. Tyto projekty se týkají výhradně komunálních odpadů, popř. jsou na tyto odpady navázány. Odpady z průmyslové a podnikatelské sféry jsou řešeny v rámci standardních ko merčních vztahů, proto se tyto projekty neobjevují v návrzích POH.
Krajské integrované centrum využívání KO (KIC) Jedná se o projekt na využívání komunálních odpadů v kraji. Projekt je nastaven tak, aby jeho realizací byly dlouhodobě plněny cíle stanovené v POH, především cíl na pokles skládkování BRKO na skládky na rok 2010 a 2013, dále pak požadavek na 50% materiálové využívání KO do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a některé další požadavky, které jsou už zahrnuty v předchozích požadavcích. Součástí KIC je plánovaná energetická jednotka na využívání zbytkových směsných KO. Alternativně je navržena také jednotka mechanicko-biologické úpravy, která je ale závis lá na výsledcích ověření této technologie v rámci řešení úkolu vědy a výzkumu zadané MŽP ČR. Energetická jednotka je navržena na využívání 200 000 t směsných komunálních odpa dů. V návrhu zatím není definován typ technologie, jsou stanoveny pouze podmínky, které by daný zdroj měl splňovat. Jedná se zejména o tyto parametry:
energetická jednotka by měla pracovat v kogeneračním cyklu (společná výroba tepla a elektrické energie), musí být tedy napojena na CZT, popř. jiného odběratele tepla
musí plnit veškeré platné emisní hodnoty
musí být umístěna v lokalitě dopravně dostupné pro plánovanou kapacitu odpadů. 51
Výběr lokality pro umístění daného projektu je teprve v počáteční fázi. V současné době jsou orientačně prověřovány tyto prostory a lokality:
lokalita Ostrava - zde bylo identifikováno několik potenciálně vhodných lokalit (Ost rava-Mariánské Hory - lokalita Dalkia Výtopna Mariánské Hora, lokalita Elektrárny Tře bovice, popř. areál OZO v Ostravě-Kunčicích)
lokalita bývalého dolu Barbora na Karvinsku ve vlastnictví OKD, dnes RPG group.
Jednotlivé lokality se postupně vyhodnocují a současný stav znalostí není na úrovni, která by umožňovala jednoznačnou identifikaci záměru na změnu využití území. Společnou nevýhodou celé centrální oblasti MS kraje je značné imisní zatížení, které omezuje pří padnou realizaci nových energetických zdrojů.
Projekty zaměřené na využívání separovaně sbíraných BRKO Jednou z problematických oblastí nakládání s KO je oblast nakládání s biologicky roz ložitelnými odpady14, která je v současnosti řešena nedostatečně. V současnosti pracuje v kraji několik zařízení, které umožňují nakládání s BRKO. Jedná se především o kompostár ny, jejichž zásadním problémem je odbyt výstupního produktu – kompostu, což má zásadní vliv na ekonomiku daných zařízení. Ve stadiu příprav je v kraji několik projektů na moderní zařízení aerobního typu, které jsou schopny zpracovat širokou škálu biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadní bio masy ze zemědělství. Výstupem daného zařízení jsou alternativně kompost k užívání na půdě nebo kompost k energetickému využívání. Jedná se oblast Opavy, Krnova nebo ve stadiu studie Kopřivnice. Linka v Opavě je ve stadiu územního rozhodnutí. Jedná se konkrétně o lokalitu Opava-Vávrovice.
14
Dále jen BRKO.
52
4. PŘÍRODA A KRAJINA Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu pří rodních hodnot I. a II. , ve Výkresu limitů využití území II. a v kartogramech č. 10. až 13.
4.1. Biodiverzita a ekosystémy Obsahem této kapitoly jsou textové a tabelární informace, jež blíže charakterizují a do plňují mapovou část - Výkres přírodních hodnot Moravskoslezského kraje. Tento výkres v sobě agreguje informace o přírodně nejcennějších územích v Moravskoslezském kraji na úrovni obecné i zvláštní ochrany přírody včetně druhů a typů přírodních stanovišť význam ných z hlediska Evropského společenství (viz zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Konkrétně byly do mapy přírodních hodnot zahrnuty následující kategorie přírodně cenných lokalit:
prvky územního systému ekologické stability (nadregionální a regionální biocentra a bi okoridory)
zvláště chráněná území (chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky)
lokality soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti)
přírodní parky
ostatní biologicky cenné lokality.
Významné krajinné prvky (VKP) ze zákona (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), VKP registrované dle §6 ZOPK, památné stromy, lokální biocentra a biokoridory a další kategorie ochrany přírody výše neuvedené nejsou v rámci Pr+Ro samostatně sle dovány. Důvodem je jednak malá rozloha některých přírodně cenných území (typicky např. památných stromů), jež prakticky eliminuje možnost jejich zobrazení v mapovém výkresu zvoleného měřítka, případně jejich relativně nižší biologicko-ochranářská hodnota. Pro zpracování této kapitoly posloužily jako podklad nejaktuálnější dostupné podklady týkající se ochrany přírody Moravskoslezského kraje, zejména: původní a aktualizovaná kon cepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa, s.r.o., 2004, 2006), Syntéza územních plánů VÚC na území Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2003), Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezské ho kraje (Ageris, 2007), mapové podklady datového skladu Krajského úřadu MS kraje. Souhrnně jsou výše uvedené jevy, tvořící základ „přírodního potenciálu krajiny“ zobraze ny v kartogramu č. 10.
53
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Na území Moravskoslezského kraje se nachází celkem 143 zvláště chráněných území (ZCHÚ), z toho 3 velkoplošná chráněná území - chráněné krajinné oblasti (CHKO): Beskydy, Jeseníky, Poodří a 140 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), z nichž je 78 ve správě Krajského úřadu MS kraje. Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním se znamu ochrany přírody (ÚSOP), který vede AOPK ČR. Zvláště chráněná území v Moravskoslezském kraji zahrnují širokou škálu přírodních bio topů, druhů rostlin, živočichů a jejich společenstev.
CHKO Poodří CHKO Poodří byla vyhlášeno v březnu roku 1991. Je vymezeno v severní části Morav ské brány mezi obcemi Mankovice a Vražným nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Plošná výměra činí 8 150 ha. Oblast je tvořena nivou řeky Odry s přilehlými terasami. Plo chou krajinu s poli, podmáčenými loukami, převážně listnatými lesy a rybníky protínají obou stranné přítoky Odry, kanály a mlýnské náhony. Tok řeky v převážné části přirozeně me andruje a vytváří slepá ramena. Louky a lesy v blízkosti řeky jsou pravidelně zaplavovány. Lužní lesy s vrbami, topoly, osikami přecházejí na říčních terasách v dubohabrové háje a li pové javořiny. Louky jsou typické množstvím rozptýlené zeleně a spolu se solitérně rostoucí mi stromy dávají krajině parkový vzhled. Hlavní hospodářskou činností je zemědělství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb. V rámci územního systému ekologické stability je severní část CHKO nadregionálním bi ocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. Díky zachovalosti nivních mokřadních ekosystémů a poloze na evropsky významné tahové cestě ptactva byla CHKO Poodří zařazena do seznamu mokřadů mezinárodního vý znamu v rámci Ramsarské úmluvy (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam pře devším jako biotop vodního ptactva). Dále je Poodří začleněno do sítě evropsky významných ptačích území (IBA) a součástí soustavy NATURA 2000 jako území SPA (ptačí oblast) Poodří podle směrnice Evropské unie č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. Území je významné především pro vodní a ba žinné ptáky jak v době hnízdění, tak i při tahu. Na několika místech se vyskytuje bukáč velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacroco rax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bahňáků je nejhojnějším hnízdním druhem čejka chocholatá (Vanellus vanellus), z méně častých břehouš černoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). CHKO Poodří je také součástí evropsky významné lokali ty Poodří vyhlášené podle směrnice EU č. 92/43/EEC o stanovištích, jež je součástí tzv. Ná rodního seznamu (viz ZOPK).
CHKO Beskydy CHKO Beskydy byla vyhlášeno v roce 1973 na ploše 116 000 ha. Území zahrnuje Mo ravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Pásemné uspořádání jednotlivých horských hřebenů je orientované většinou ve směru SZ – JV. Území je členěno hluboce za 54
říznutými údolími, o hloubce až 700 metrů, svahy hor jsou velmi strmé, hřbety zaoblené. Říd ce se nacházejí povrchové a podpovrchové pseudokrasové jevy. Lesy zaujímají asi 70 % rozlohy. Většinou se jedná o druhotné smrkové monokultury. Přírodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to především květnaté bučiny i zbytky suťových le sů. Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích zůstaly přírodní horské smrčiny. Většina významných pralesů a část dalších typických beskydských porostů je chráněná v re zervacích. Zemědělská půda, hlavně louky a pastviny, zaujímají asi 25 % plochy. Význam ným fenoménem jsou květnaté louky s výskytem vstavačovitých rostlin. Na zbytek plochy při padají četné vodní toky s rozkolísanou vodnatostí, čtyři údolní nádrže a lidská sídla. CHKO Beskydy je začleněna na celé své ploše do sítě evropsky významných ptačích území (IBA). Oblast je významná především pro hnízdění ptačích druhů vázaných na pří rodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná původní populace puštíka bělavého (Strix uralensis) v ČR, hnízdí také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí např. početnou populaci chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Největší populace v ČR zde tvoří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). V rámci soustavy NATURA 2000 se na území CHKO nachází 2 oblasti ochrany ptáků (SPA, ptačí oblasti) podle směrnice Evropské unie č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. Na území Moravskoslezského kraje leží SPA Beskydy o rozloze 35 243 ha a částečně zde zasahuje SPA Horní Vsacko o rozloze 27 028 ha. CHKO Beskydy je dále součástí evrop sky významné lokality Beskydy vyhlášené podle směrnice EU č. 92/43/EEC o stanovištích, jež je součástí tzv. Národního seznamu (viz ZOPK). CHKO Beskydy plní důležitou funkci z hlediska tzv. Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) z hlediska výskytu velkých šelem – vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos).
CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky byla vyhlášeno v roce 1969 na ploše 74 000 ha. Území je tvořeno ma sívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Pradědem (1 492 m n.m.). Reliéf oblasti má charakter členité hornatiny s hluboce zaříznutými údolími. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin. Téměř 80 % oblasti je pokryto lesem. Převažují smrkové monokultury a jen místy zůstaly zachovány původní jedlobučiny a přiro zené smrčiny. Horní hranice lesa probíhá v nadmořské výšce 1 300 m, nad ní je rozsahem nevelké, ale přírodovědecky velmi hodnotné přirozené bezlesí – horské hole, které jsou dokladem zalednění (kryoplanační terasy, mrazové sruby, polygonální půdy, thufury aj.). Kleč je zde nepůvodní dřevinou a její nepřítomnost v původní vegetaci je jedním z důvodů velké ho druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. Např. z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v ČR. Ve vrcholových parti ích jsou četná vrchoviště, rašeliniště, prameniště a prudce tekoucí bystřiny lemované porosty olší. CHKO Jeseníky je začleněna na celé své ploše do sítě evropsky významných ptačích území (IBA). Oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a druhy horských luk včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde pěvuška podhorní (Pru nella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozšíření je v ČR značně ome
55
zené. Kritická situace nastala u tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) – přežívá pravděpodobně několik jedinců, došlo také k rychlému snížení počtu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Oče kává se návrat a hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Zvláštní pozornost za sluhuje ojedinělý výskyt kulíka hnědého (Charadrius morinellus) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica). V rámci soustavy NATURA 2000 byla na území CHKO vyhlášena ptačí oblast (SPA) Je seníky podle směrnice Evropské unie č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. SPA Je seníky zasahuje částečně na území Moravskoslezského kraje a její rozloha činí 52 608 ha. Na území CHKO Jeseníky se dále nachází evropsky významné lokality vyhlášené podle směrnice EU č. 92/43/EEC o stanovištích, jež jsou součástí tzv. Národního seznamu.
Maloplošná zvláště chráněná území Na území MS kraje se nachází 6 národních přírodních památek (NPP), 10 národních přírodních rezervací (NPR), 55 přírodních památek (PP), 69 přírodních rezervací (PR) (stav k listopadu 2006, viz Ekotoxa 2006). Mezi nejcennější chráněná území patří ZCHÚ v katego rii „národní“, konkrétně: národní přírodní rezervace (NPR): Čantoria, Kaluža, Kněhyně - Čer tův mlýn, Mazák, Mionší, Polanská niva, Praděd, Radhošť, Rašeliniště Skřítek, Salajka, ná rodní přírodní památky (NPP): Landek, Odkryv v Kravařích, Ptačí hora, Rešovské vodopády, Šipka, Velký Roudný. Úplný přehled MZCHÚ a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v Příloze 11.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Na území Moravskoslezského kraje je k dispozici několik různých dokumentací, které se zabývají vymezením nadregionálního a regionálního ÚSES. Těmito dokumentacemi jsou:
Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, zpracovaný jednotně pro celou republiku
Základní dokumentace místního ÚSES, jež jsou k dispozici v některých okresech MS kraje
Dokumentace komplexních pozemkových úprav
Územně plánovací dokumentace ⇒
Územní plány velkých územních celků
⇒
Územní plány obcí a sídelních útvarů.
Pro legislativní ochranu nadregionální a regionální úrovně ÚSES mají podstatný význam územní plány velkých územních celků (VÚC), jež byly využity také pro zpracování mapy pří rodních hodnot MS kraje. Konkrétně byly využity podklady ze čtyř územních plánů VÚC:
Územní plán VÚC Jeseníky ve znění 1. změny z roku 2002, na území Moravskoslezské ho kraje platný pro území okresu Bruntál a k. ú. Sosnová
56
Územní plán VÚC okresu Opava z roku 2002 (a schválený 2003), platný pro území okresu Opava (bez k. ú. Sosnová) a část dnešního území okresu Ostrava-město, pů vodně patřící do okresu Opava
Územní plán VÚC Ostrava - Karviná z roku 2006, platný pro území statutárního města Ostravy a okresu Karviná
Územní plán VÚC Beskydy ve znění změn č. 1 a 2 z roku 2006, platných pro území okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín a pro části dnešního území okresu Ostrava-město, původně patřící do okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín.
Kromě jednotlivých VÚC byl pro mapu přírodních hodnot dále využit Územně technický podklad (ÚTP) regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, 1996). V případě kolize umístění jednotlivých biocenter a biokoridorů dle VÚC a ÚTP byly za rozhodující podklad považovány VÚC. Ostatní dokumentace ÚSES nebyly využity při tvorbě mapy přírodních hodnot vzhledem k jejich dílčímu pokrytí území MS kraje. Dle výše uvedených podkladů je na území MS kraje vymezeno 7 nadregionálních bio center (NRBc) a 16 nadregionálních biokoridorů (NRBk). Jejich přehled je uveden v části tabulkových a textových příloh (Příloha 12). Přehled skladebných částí regionálního ÚSES je uveden v Příloze 13.
LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Na území Moravskoslezského kraje se nachází celkem 44 evropsky významných lokalit (EVL), jež byly vyhlášeny Nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb. na základě Směrnice EU č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rost lin, resp. ZOPK. Dále se zde nachází čtyři ptačí oblasti: Beskydy, Poodří, Jeseníky, Heřmanský stav – Odra – Poolší, které byly vyhlášeny Nařízeními vlády ČR č. 687/2004 Sb., č. 599/2004 Sb., č. 25/2005 Sb., č. 165/2007 Sb. na základě Směrnice EU č. 79/409/EHS o ochraně volně ži jících ptáků, resp. ZOPK.
Ptačí oblasti Ptačí oblast Beskydy (CZ0811022) byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše 41 907 ha. Ptačí oblast pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy. Předmětem ochrany této ptačí oblasti jsou populace následujících druhů ptáků: čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulí šek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop (§1 Nařízení vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I. Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Ptačí oblast Jeseníky (CZ0711017) byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 599/2004 Sb. na ploše 52 228 ha. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou
57
populace těchto druhů ptáků: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy (§1 Nařízení vlády ČR). Ptačí oblast Poodří (CZ0811020) byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 25/2005 Sb. na ploše 8 043 ha. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a území tvoří úzký pruh podél řeky Odry. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptá ků: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas streperaa), ledňáček říční (Alce do atthis), moták pochop (Circus aeruginosus ) a jejich biotop (§1 Nařízení vlády ČR). Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší: byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 165/2007 Sb. na ploše 3 101 ha. Ptačí oblast zasahuje do oblasti Ostravska, Bohumínska a Karvinska, přičemž zahrnuje toky řek Odry a Olše, nivní louky a celou řadu rybníků i nádrží vzniklých těžbou štěrkopísku. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy (§1 Nařízení vlády ČR).
Evropsky významné lokality Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území kraje jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (tzv. druhové lokality, celkem 43 EVL), zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné druhy rostlin jsou předmětem ochrany pouze ve třech EVL (Praděd, Beskydy, Skalské rašeliniště). Z „druhových“ lokalit je největší část tvořena lokalitami, v nichž jsou předmětem ochrany obojživelníci, konkrétně se jedná celkem o 18 EVL (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá). Ve 14 EVL jsou předmětem ochrany lesní a luční druhy hmyzu (páchník hnědý, lesák rumělkový, střevlík hrbolatý, modrásek bahenní, ohniváček černočárý aj.). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny „druhové“ evropsky významné lokali ty (celkem 10 EVL), jejichž předmětem ochrany jsou kolonie netopýrů v domech či v býva lých důlních dílech. V 10 EVL jsou předmětem ochrany vodní druhy živočichů (ryby, mihule, měkkýši). Ve třech EVL jsou předmětem ochrany větší druhy savců (vydra říční – 3 EVL, rys, vlk, medvěd – 1 EVL). Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany v sedmi EVL, jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality. Nejčastěji zastoupeným typem stanoviště jsou shodně luční, lesní, mokřadní a lužní stanoviště (po pěti EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve dvou EVL) a na závěr shodně po jedné EVL jeskyně, křoviny, horská (alpínská) stanoviště. Tabelární přehled EVL, jež se nachází na území MS kraje je uveden v Příloze 14. Kromě EVL, které jsou součástí tzv. Národního seznamu (vyhlášeny Nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb.), se na území MS kraje nachází také 20 lokalit, které jsou v současnosti projednávány z důvodu jejich doplnění do národního seznamu (seznam vychází ze zápisu z projednání nově navrhovaných EVL ze dne 22.8. 2007). Konkrétně se jedná o následující lokality: ⇒
CZ0810001 Červený kámen (nový návrh)
⇒
CZ0810021 Libotín (nový návrh)
⇒
CZ0810030 Skalka (nový návrh)
⇒
CZ0810031 Palkovické hůrky (nový návrh)
58
⇒
CZ0810032 Ptačí hora (nový návrh)
⇒
CZ0810035 Kojetínské vrchy (nový návrh)
⇒
CZ0810036 Štramberk (nový návrh)
⇒
CZ0810423 Hněvošický háj (nový návrh)
⇒
CZ0813005 Kamenec u Dobré (nový návrh)
⇒
CZ0813811 Horní Suchá - Barbora (nový návrh)
⇒
CZ0810014 Pstruží potok (nový návrh)
⇒
CZ0810018 Sovinec (bez plošných změn, úpravy předmětu ochrany)
⇒
CZ0813439 Děhylovský potok - Štěpán (bez plošných změn, rozšíření předmětu ochrany)
⇒
CZ0813456 Moravice (plošně beze změn, rozšíření předmětu ochrany)
⇒
CZ0714133 Libavá (úprava rozlohy, rozšíření předmětu ochrany)
⇒
CZ0813462 Řeka Ostravice (nový návrh v jižní části, plošná úprava ve střední části, úprava předmětu ochrany v severní části)
⇒
CZ0813516 Olše (nový návrh v severní části – Třinec, v jižní části plošné úpravy, úprava předmětu ochrany)
⇒
CZ0814093 Hraniční meandry Odry (drobné plošné úpravy v hraniční oblasti upřesnění hranice ve vazbě na státní hranici, rozšíření předmětu ochrany)
⇒
CZ0814092 Poodří (bez plošných změn, úpravy předmětu ochrany)
⇒
CZ0724089 Beskydy (bez plošných změn, úpravy předmětu ochrany).
OSTATNÍ BIOLOGICKY CENNÉ LOKALITY Na území Moravskoslezského kraje se nachází další biologicky cenné lokality, u nichž lze předpokládat v dalších letech jejich zákonnou ochranu, nejčastěji prostřednictvím MZ CHÚ. Vhodným podkladem pro vymezení takových lokalit se jeví výstupy projektu VaV/620/20/03 Ministerstva životního prostředí ČR „Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR“ (tzv. Česká NATURA). Výstupy projektu přinesly upřesňující po znatky o skutečném rozšíření a aktuálním stavu některých vzácných a řídce se vyskytujících biotopů v rámci Moravskoslezského kraje. V rámci projektu bylo vytipováno celkem 21 nových lokalit významných pro ochranu stávajících nedostatečně chráněných, vzácných a významných biotopů z hlediska druhové ochrany. Celková rozloha navržených lokalit činí 1 463,84 ha, tj. 0,26 % rozlohy Moravskoslezského kraje. V Příloze 15 je uveden přehled všech navržených lokalit včetně předmětů ochrany (dle katalogu biotopů ČR – Chytrý et al. 2001), významných druhů rostlin a předpokládané ka tegorie ochrany dle ZOPK.
PŘÍRODNÍ PARKY Na území MS kraje se nachází 5 přírodních parků: přírodní park Sovinecko, Údolí Bystři ce, Oderské vrchy, Podbeskydí, Moravice. 59
Přírodní park Sovinecko Vyhlášen byl v roce 1994 okresními úřady v Bruntále, Olomouci a Šumperku (obecně závazná vyhláška č. 8/94 ze dne 1.2. 1994). Jedná se o rozsáhlý přírodní park, který zaujímá celkovou rozlohu 19 910 ha, z toho v okrese Olomouc 7 910 ha, v okrese Šumperk 1 030 ha a v okrese Bruntál 10 970 ha. Podstatná část území patří ke geomorfologickému celku Níz kého Jeseníku, jihozápadním okrajem prochází zlomová linie, která tvoří rozhraní s Horno moravským úvalem a severozápadní okraj zahrnuje výběžek Hanušovické vrchoviny. Po sláním přírodního parku je zachovat typický ráz krajiny a lesní porosty s dochovanou struktu rou a dřevinnou skladbou blízkou původním porostům, na které je vázána řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní park Údolí Bystřice Vyhlášen v roce 1995 okresními úřady v Olomouci a Bruntále (nařízení č. 3/1995 ze dne 9.10. 1995). Celková rozloha přírodního parku je 9 810 ha, z toho v okrese Bruntál je to 3 080 ha. Přírodní park leží na severním pomezí okresu Olomouc při hranici s okresem Brun tál. Osu území vytváří řeka Bystřice a její údolní niva. V sevřeném údolí Bystřice se za chovaly lesy, které mají často přirozenou druhovou skladbu, místy i rozsáhlé porosty měsíčni ce vytrvalé (Lunaria rediviva). Západní a severní část území dnešního přírodního parku byla odlesněna a přeměněna na pastviny a louky. Z těch zbyly po nesmyslném odvodnění a rozo rání jen fragmenty. I na nich se však zachovaly některé vzácné druhy, mj. kosatec sibiřský (Iris sibirica).
Přírodní park Oderské vrchy Byl vyhlášen okresním úřadem v Novém Jičíně v roce 1994. Výměra území není ve vy hlášce uvedena. Přírodní park Oderské vrchy leží v jižní části fytogeografického okresu Je senické podhůří a jen částečně zasahuje do fytochorionu Moravská brána. Typickým rysem krajinného rázu přírodního parku jsou náhorní plošiny (paroviny) a hluboce zaklesnutá údolí vodních toků, především řeky Odry, do podkladu prvohorních kulmských hornin s převládají cími drobami a břidlicemi.
Přírodní park Podbeskydí Přírodní park Podbeskydí byl zřízen vyhláškou okresního úřadu v Novém Jičíně v roce 1994 (vyhláška č. 5/94 ze dne 3.6. 1994). Výměra území není ve vyhlášce uvedena. Přírodní park vznikl přehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. Krajina přírodního parku má mírně zvlněný reliéf s roztroušenými květnatými lesíky.
Přírodní park Moravice Vyhlášen v roce 1994 okresním úřadem Opava (vyhláška čj.: 3/94 ze dne 1.9. 1994). Přírodní park leží v údolí řeky Moravice. Zaujímá 14 215 ha. Údolí řeky Moravice je nej větším a nejdelším údolím, které protíná Nízký Jeseník. V nižších polohách, zvláště v
60
údolích, se projevuje výrazná inverze. Zahloubená údolí a členitý reliéf podmiňují pestrost vegetačního krytu a na něj navazující fauny.
4.2. Krajina TYPOLOGIE KRAJINY Přesto, že na území Moravskoslezského kraje lze vymezit bohatou škálu typů krajiny nejrůznějších fyzických, kulturních i estetických vlastností, je pro potřebu návrhu obecných doporučení nezbytná určitá generalizace. Použitá typologie vychází z klasifikace autorů Stanislava Muranského a Pavla Naumana15, která má dvě roviny:
přísně objektivní typologickou (hodnotí soubor ekosystémů podle struktury využívání půdy)
intersubjektivně hodnotící (podle hodnot životního prostředí, zřejmých ve vzhledu kraji ny).
Hodnocení začínalo stanovením příslušnosti území ke třem typům krajiny podle vzájem né relace přírodních a člověkem vytvořených prvků dle údajů evidence kultur. Na tuto typiza ci pak navázalo vlastní krajinářské hodnocení v užším smyslu, které se skládá z hodnocení ekologického a estetického. Základním kritériem pro typologii krajiny byl zvolen koeficient ekologické stability (KES) podle vzorce: KES =
lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady+ vinice+ rybníky + ost. vodoteče orná půda + chmelnice + zastavěné plochy + ostatní plochy
Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalými ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v každoročních cyklech, tedy ploch ekologicky stabilních a nestabilních. Při hodnotě KES
Převažuje na katastrálním území
pod 0,39
krajina plně antropogenizovaná (typ A)
0,4 – 0,89
přechodové pásmo A/H
0,90 – 2,89
krajina harmonická (typ H)
2,9 – 6,19
přechodové pásmo H/P
nad 6,20
krajina relativně přírodní (typ P)
Krajinná typologie byla ověřovaná terénními průzkumy a následně ještě korigována nad ortofotomapami kraje. Terénní šetření probíhalo v období červenec – září 2007. Koeficient ekologické stability pro jednotlivá katastrální území MS kraje je zobrazen v kartogramu č. 11. Krajinný potenciál katastrálních území, vyjádřený podílem krajinářsky 15
Územní průmět významných prvků krajiny (Terplan 1977).
61
nejhodnotnějších kategorií (přírodní, harmonická, zvýšená estetická hodnota) v rámci k.ú. je vyjádřen v kartogramu č. 12.
Krajina plně antropogenizovaná (antropická) Zahrnuje geograficky zpravidla roviny a plošiny v nadmořské výšce přibližně do 350 m n.m. s malou energií reliéfu. Typ této krajiny se přibližně kryje s rozsahem původní obydlené části země, krajiny pozměněné člověkem, tzv. ekumenou. Tak, jako v dávné minulosti, i na dnešním stupni civilizačních prostředků, klade jen nepatrné překážky rozvoji intenzivního ze mědělství, průmyslu a osídlení. Je charakterizována menší rozlohou lesní i rozptýlené zeleně (porosty dřevinné vegetace). Z hlediska estetického hodnocení představuje krajinu, jež si – pokud nebyla devastována – dochovala základní stupeň estetické hodnoty. Lze ji charakte rizovat jako životní prostředí, jež splňuje alespoň základní nároky člověka. K tomu, aby se stala plně vyhovujícím životním prostředím, vyžaduje rekonstrukci záměrným urbanistickým zásahem. Pro tento typ krajiny je zároveň charakteristické, že se v ní uchovaly přirozené enklávy vyššího hodnotového stupně tam, kde je to podmíněno místní povahou krajinného reliéfu (zahloubená údolí, pahorky, zbytky břehových porostů apod.). Často bývají tyto enklávy v do sahu sídlištních aglomerací. Z pohledu ochrany krajinného rázu se jedná o území s nejvyšší dynamikou vývojových proměn, tj. území s nižším výskytem historicky cenných krajinných prvků a struktur. Z hlediska měřítka krajiny se jedná o území s typickými makrostrukturami (polí, industriálních zón a zástavby), tj. o území velkého měřítka. Typickým zástupcem antropické krajiny jsou především regiony s koncentrací velkých měst, ve kterých převládá průmyslová činnost, např. Ostrava, Opava, Třinec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice.
Krajina harmonická Do tohoto typu lze zahrnout lokality a krajinné celky, v nichž se zachovala rovnováha mezi přírodními prvky a zásahy člověka na utváření krajiny, projevující se vyváženým podí lem přírodních tvarů a porostů a prolínajícími se tvary historického osídlení a zemědělské vý roby. Zahrnuje některé zvláště významné části původní ekumeny, zvláště hojně je však za stoupena v oblasti ekumeny kolonizační, pozdního středověku a raného novověku. Vyskytuje se od nížin až po horské polohy, nejčastěji však v nižší a vyšší pahorkatině, zhruba od 350 do 800 m n.m. Přirozená povaha zvlněného reliéfu, jež byla a mnohde zůstává překážkou velkoplošných pozemkových úprav. Jedná se o krajinu, která v zásadě optimálně odpovídá požadavkům kladeným na zdravé a kulturně hodnotné přírodní prostředí. Poměrně hojně se v tomto krajinném typu uchoval větší rozsah území, jimž lze přiznat vysokou estetickou hodnotu. Hojně se zde vyskytují historické úpravy, v nichž se uchovaly soubory cenné lidové architektury a zbytky původního historického rozdělení polních tratí, ať již dominikálního nebo rustikálního původu. Uvedený typ krajiny se vyznačuje drobnějším měřítkem, daným vysokou diverzitou krajinné matrice. Krajina harmonická je zastoupena často v podhůří Hrubého Jeseníku (velmi výrazně Bruntálsko, oblast Brantické vrchoviny, Hynčické hornatiny, Jindřichovské pahorkatiny, jižního Krnovska, Budišovska, jihovýchodního Opavska) a celého podhůří Beskyd
62
Krajina přírodní Tento typ zahrnuje okrajové oblasti „pravěké ekumeny“ (starý sídelní prostor), v níž pří rodní podmínky v historické době omezovaly a dosud omezují zemědělské využívání a sou vislé osídlení. Jde hlavně o horská území, hlavně v pohraničním pásmu. Řadí se k němu však i oblasti s vysokým stupněm zalesnění, které je nástupní formací po někdejším po hraničním nebo vnitrozemském hvozdu a kde obdobně i povaha krajinného reliéfu či půdních podmínek omezuje intenzitu osídlení a výroby. Charakteristickým znakem tohoto typu z hle diska životního prostředí je skutečnost, že dnešnímu člověku poskytuje příležitost k bezpro střední konfrontaci s přírodou, i když v naprosté většině jde o přírodu člověkem ovládnutou, kde někdejší nepřístupný hvozd je nahrazen hospodářským lesem, nanejvýše s omezenými enklávami skal nebo rašelinišť. Přesto má tento typ vysokou estetickou hodnotu, neboť v podmínkách naší krajiny představuje poměrně vzácné prostředí, kde člověk může rea lizovat svůj citový vztah k přírodě v její výrazné podobě. Krajina přírodní je zastoupena především na území CHKO Beskydy a Jeseníky, dále pak v údolí Moravice, části Podbeskydí aj.
Historické krajinné struktury Jedná se o pojem s širším výkladovým rámcem, který označuje všechny objekty v kraji ně vytvořené člověkem nebo způsoby využití země (land use) se zvýšenou historickou (ar cheologickou) hodnotou. Mezi historické krajinné struktury (z pohledu ochrany krajinného rázu) jsou řazeny zejména ty, které mají výrazný percepční projev a jsou součástí vý značných charakteristických znaků nebo rysů krajiny. Tyto objekty a krajinné struktury lze po važovat za kulturní památky i v případě, že dosud nemají potvrzený ochranný režim (z hle diska zákona o památkové péči). Na jejich ochranu se vztahuje §12, zákona č. 114/1992 Sb. a znění Evropské úmluvy o krajině. Mezi historické krajinné struktury uvedeného významu patří zejména:
zbytky historické plužiny (historické formy parcelace půdy doprovázené zvýšeným výskytem kamenic nebo vegetačních prvků na mezních liniích)
kamenice a kamenné zídky
pinky a sejpy – odvaly, mělké propadliny s obvaly po historické těžbě
extenzivní sady starých nebo krajových ovocných odrůd, lesní paseky, mozaiky záhu menic s bohatě strukturovaným zpravidla zemědělským využitím
historické vodní kanály a regulace, mlýnské náhony, plavební kanály, rybníky
stopy archeologických staveb
ostatní historické objekty a technická díla.
Historické krajinné struktury nebyly vymezovány na území CHKO. Mimo CHKO se vy skytují především v oblasti Nízkého Jeseníku, v Oderských vrších, Podbeskydí.
63
Estetická hodnota krajiny Charakteristiky krajiny jsou zprostředkovávány smyslovými vjemy člověka a prostřednic tvím jeho estetických hodnot jsou promítány jako estetická hodnota krajiny. Ta se tedy vytváří v průběhu estetického zážitku jednotlivce. Nejedná se ale pouze o subjektivní zážitek nebo názor jednotlivce. Estetické hodnoty (normy) jedince jsou silně ovlivněny estetickými norma mi společnosti, proto lze ve vymezení estetické hodnoty krajiny stanovit i objektivní úroveň posuzování. Posuzování estetické hodnoty krajiny je náročné, protože vyžaduje širší spolupráci (par ticipaci) veřejnosti. Výchozím podkladem byla klasifikace území se zvýšenou estetickou hodnotou krajiny16 dle autorů Stanislava Muranského a Pavla Naumana (Územní průmět vý znamných prvků krajiny 1978). Digitalizovaný podklad byl dále ověřován terénními průzkumy a následně ještě korigován nad ortofotomapami kraje. Při této korekci byl kladen důraz na oblasti s vyšší koncentrací historických krajinných struktur, s výrazným projevem kulturních dominant a sakrálních staveb, se zvýšenou koncentrací rozptýlené zeleně apod.
Pohledové horizonty Pohledové horizonty uzavírají vůči obloze (obzor) nebo krajinnému pozadí krajinnou scénu. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a je územím pohledově významně expo novaným a na změny citlivým. Stavby, činnosti a záměry lokalizované na horizontu budou s vysokou pravděpodobností vnímané jako dominantní. Tvar horizontu (zejména obzoru) patří k významným identifikačním znakům krajiny. Z uvedeného důvodu je jejich ochrana nutnou součástí ochrany krajinného rázu. Historicky byly na horizonty umisťované stavby, které měly vysokou kulturní hodnotu. Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výji mečných kvalit nebo symbolického významu. Ve Výkresu přírodních hodnot I. jsou vymezeny nejvýznamnější pohledové horizonty vázané na vrcholové partie Jeseníků a Beskyd. Vizuální citlivost krajiny Vizuální citlivost krajiny (dále jen VCK) indikuje schopnost krajiny odolávat změnám bez ztráty své kvality. VCK, která je funkcí především charakteru terénu a vegetačního krytu, je zpracovávána v prostředí geografických informačních systémů, kde dochází ke kombinaci mapových vrstev vzniklých na základě analýzy expozice, sklonitosti a viditelnosti digitálního modelu terénu MS kraje. Přitom vizuálně méně citlivá území jsou taková, která mají schopnost lépe odolat umístění navrhovaného záměru či změny ve využití území bez ztráty své kvality a naopak. Schematicky je vizuální citlivost území MS kraje znázorněna v kartogramu č. 13.
16
Územní průmět významných prvků krajiny (Terplan 1977).
64
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu pří rodních hodnot II., Výkresu limitů využití území II. a v kartogramech č. 14 až 20.2.
5.1. Zemědělský půdní fond Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. Kraj má 277 183 ha zemědělské půdy (ČSÚ, k 31.12. 2006), což představuje 51,1 % z celkové rozlohy. Jedná se o mírně podprůměrný podíl (v ČR 53,9 %), který řadí Moravsko slezský kraj na 8. místo mezi kraji v ČR. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje – velké zastoupení podhorských a horských území s nepříznivým klimatem a méně úrodnými, k zemědělství špatně využitelnými půdami (hnědé půdy, podzoly), často ve svazích s vysokou sklonitostí. V určitém rozsahu se projevuje též nemožnost zemědělsky vy užívat půdy, které by k tomu byly z hlediska svých vlastností velmi vhodné, z důvodů jiného funkčního využití předmětných ploch (okresy Karviná, Ostrava–město, částečně FrýdekMístek). Rozložení zemědělské půdy v rámci kraje je celkově velmi nerovnoměrné. V okresním srovnání mají největší podíl zemědělské půdy (ZPF) okresy Nový Jičín (65,1 %) a Opava (62,1 %), nejmenší Frýdek–Místek (39,2 %) a Ostrava–město (39,8 %). Mezi ORP má největší % zastoupení ZPF (přes 70 %) území ve správních obvodech obcí Kravaře a Bílovec, u poloviny ORP na území Moravskoslezského kraje je zastoupení zemědělské půdy nižší než 50 %. Nejedná se přitom pouze o převážně lesnatá území ORP v horách a vrchovinách (např. ORP Frýdlant n.O., Jablunkov), ale i území v průmyslové ob lasti Ostravska (ORP Ostrava, Karviná). Méně než 10 % ZPF na celkové výměře mají obce Staré Hamry, Karlova Studánka, Malá Morávka, Bílá, Ludvíkov (absolutní minimum), naopak největší podíl, přes 90 %, před stavuje ZPF v obcích Rohov, Oldřišov, Sudice, Třebom (absolutní maximum).
PEDOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Území Moravskoslezského kraje se vyznačuje rozmanitým povrchem od rovin a nížinných pahorkatin až po hornatiny Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Zá padní a východní část území se od sebe podstatně liší geologicky (odlišným horninovým podložím), georeliéfem a geomorfologickým vývojem. Tyto rozdíly měly a mají vliv na ráz půdního pokryvu. Území kraje je tedy pedologicky velmi různorodé. Zastoupení ZPF na cel kové rozloze obcí je znázorněno v kartogramu č. 14. Kromě činitelů přírodních (matečná hornina, povrch, podnebí, vodní režim, vegetace aj.) je půda v tomto průmyslem a těžbou silně ovlivněném regionu utvářena a modifikována pů
65
sobením přímých lidských zásahů (zejména Ostravská pánev) a imisní zátěží. V důsledku tě žební činnosti a aktivit s ní souvisejících vznikly na významné části území kraje půdy antropogenního původu, s přemísenými půdními horizonty (kultizemě). Acidifikace kyselými dešti změnila chemismus půd, půdy jsou na mnoha místech kontaminovány těžkými kovy (kadmium, zinek, olovo aj.) z průmyslových provozů na Ostravsku (hutě, elektrárny, koksov ny, velké chemické závody) a v polském Horním Slezsku. Půda, jak zemědělská, tak lesní, je poškozována také mechanicky, především vodní erozí, v Moravské bráně zčásti také erozí větrnou. Ke zvýšenému odnosu půdy a živin (hu musu) dochází často rovněž v důsledku užívání těžké zemědělské techniky a nevhodných agrotechnických postupů. Tyto destrukční jevy se projevují zvláště výrazně v době mimo řádných hydrometeorologických situací a mnohdy jsou spojeny s gravitačními procesy na svazích (tvorba nových nebo obnovování starých sesuvů).
Půdní typy Půdní typ je souhrn půd stejného vývojového stupně, jejichž půdotvorné procesy byly vyvolány a řízeny obdobnými půdotvornými faktory a které tudíž mají souhlasné znaky a tím i půdní horizonty. K hlavním typům půd ve vrcholových oblastech Hrubého Jeseníku a Mo ravskoslezských i Slezských Beskyd náležejí horské podzoly. V nižších polohách na ně navazují přechodné typy – kryptopodzoly (rezivé půdy). V územích silně ovlivněných podzemní vodou - podél vodních toků, u řek Odry a Opavy se soustavami rybníků, v okolí pramenišť - se nacházejí glejové půdy a fluvizemě. Ve středohorských oblastech a vyšších polohách vrchovin (celá východní část Bruntálska, jih Opavska a Novojičínska) jsou vytvoře ny především kyselé až silně kyselé kambizemě (hnědé půdy). Nejúrodnější půdy, zařadi telné do přechodného půdního typu mezi černozeměmi a luvizeměmi, se vyskytují na severu Opavska a v severním cípu Bruntálska (Osoblažský výběžek). Na Novojičínsku (Moravská brána) a též Ostravsku a Karvinsku (Ostravská pánev) se nacházejí především úrodné lu vizemě. Dle genetické klasifikace se na území ČR vyskytuje 12 hlavních půdních typů. V Morav skoslezském kraji z nich mají největší zastoupení:
kambizemě – KM (hnědá půda) – patří do skupiny půd hnědých, nejrozšířenější půdní typ v ČR, kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi rozdílné, v závislosti na substrátu
pseudogleje – PG – patří do skupiny půd hydromorfních, vyskytují se na rovinách, ploši nách, mírně skloněných úpatích svahů, převažují sušší půdní stavy, proschnutí půdy bývá spojeno s jejím zatvrdnutím
luvizemě – LM – patří do skupiny půd illimerických, jsou to půdy kyselé až mírně kyselé, dobře zásobené živinami, hůře vodou, mají méně příznivé fyzikální vlastnosti (jsou uléhavé)
fluvizemě – FM (nivní půda) – patří do skupiny půd nivních, jsou v blízkosti vodních toků, mají velmi příznivý vodní režim, obecně jsou dobře obdělavatelné, ale v případě glejových procesů je obdělavatelnost podstatně zhoršená
66
hnědozemě – HM – patří do skupiny půd illimerických, obvykle jde o hluboké půdy, mírně až středně humózní, jde o nejlepší obilnářskou půdu s vysokou agronomickou hodnotou
podzoly – PZ – patří do skupiny půd podzolových, vyvinuly se v nejvyšších horských polohách ve vlhkém a chladném klimatu.
Půdní druhy Charakter podložních hornin a jejich zvětralin (především zrnitost) vedly ke vzniku růz ných půdních druhů. Ve vrcholových horských oblastech západní části území na metamor fovaných horninách (Hrubý Jeseník) a ve východní části na flyši (Moravskoslezské a Slezské Beskydy) převládají hlinitopísčité a písčitohlinité půdy s obsahem skeletu v rozmezí 10-50 %. Ve vrchovinách (Nízký Jeseník a území severně od něj až po hranici s Polskem – Zla tohorská vrchovina) mají půdy zrnitost převážně jílovitohlinitou. V níže položených územích (Moravská brána, Ostravská pánev, vnitrohorské kotliny a široká údolí) převládají půdy hlini té.
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Podrobnosti stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným čí selným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0-9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ, 01-78), což je základní taxonomická jednotka. Charakteristika HPJ je ob sahem přílohy č. 2 k vyhlášce MZe č. 327/1998 Sb. Dohromady první tři číslice kódu zařazují příslušný zemědělský pozemek k hlavní půdně-klimatické jednotce (HPKJ). Čtvrtá číslice charakterizuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená, na základě Metodického po kynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fon du (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10. 1996, s platností od 1.1. 1997), příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany ZPF. Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klima tických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Jejich výskyt v jednotlivých částech MS kraje, vyjádřený podílem na celkové rozloze obce, je schematicky znázorněn v kartogramu č. 15. Nejkvalitnější zemědělské půdy se na území Moravskoslezského kraje vyskytují v nížinných a pahorkatinných polohách v širším okolí řek Odry (Moravská brána, Ostravská pánev), Olše (Ostravská pánev) a Opavy (Středopolské nížiny). Z hlediska okresního členění se jedná o významné části okresů Opava, Nový Jičín, Ostrava–město, Karviná, z hlediska členění na správní obvody ORP o Opavu, Kravaře, Hlučín, Bílovec, Nový Jičín, Kopřivnici, Ostravu, Bohumín, Orlovou, Karvinou, Havířov. Pro území okresů Ostrava–město a Karviná (a příslušná území správních obvodů ORP) platí, že kvalitní zemědělské půdy se zde vysky
67
tovaly především v minulosti, v současnosti tvoří skutečný zemědělský půdní fond (převážně řazený do tříd ochrany I. a II.) méně než 50 % z celkové výměry území. Z obcí vesnického charakteru, kde lze hodnoty ukazatele považovat za blízké sku tečnosti, existují na území kraje obce, v nichž je celý zemědělský půdní fond tvořen půdami I. a II. třídy ochrany (podíl na celkové výměře obce přesahuje 90 %) – Velké Hoštice (absolutní maximum dle výpočtu – 97,0 %), Otice, Holasovice, Chlebičov (vše okres Opava), Bravanti ce, Mankovice, Velké Albrechtice (vše okres Nový Jičín). V kraji se nachází celkem 17 obcí, které na svém území nemají zemědělskou půdu třídy ochrany I. a II., dalších 30 obcí má zemědělskou půdu této kvality pouze v rozsahu do 5 % území.
STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Celková bilance využití ZPF na území MS kraje je uvedena v následujících dvou tabul kách. Struktura půdního fondu okresů MS kraje v ha (k 31.12. 2006) z toho (ha)
zemědělská půda (ha)
orná půda
ovocné sady
zahrady
TTP
Bruntál
71 636
31 069
153
1 868
38 546
Frýdek-Místek
49 881
24 295
148
4 761
20 677
Karviná
17 464
11 935
237
2 786
2 505
Nový Jičín
59 709
44 463
74
3 739
11 433
Opava
69 966
57 251
38
2 670
10 006
Ostrava-město Moravskoslezský kraj
8 528
5 312
56
1 758
1 402
277 183
174 326
705
17 581
84 571
Zdroj: ČSÚ 2007
Struktura půdního fondu okresů MS kraje v % (k 31.12. 2006) zemědělská půda
z toho %
Bruntál
71 636
46,2
43,4
2,8
53,8
83 270
Frýdek-Místek
49 881
39,2
48,7
9,8
41,5
77 390
Karviná
17 464
50,3
68,3
17,3
14,3
17 260
Nový Jičín
59 709
65,1
74,5
6,4
19,1
32 060
Opava
69 966
62,1
81,8
3,9
14,3
42 641
8 528
39,8
62,3
21,3
16,4
12 894
277 183
51,1
62,9
6,6
30,5
265 515
4 254 406
53,9
71,4
4,9
22,9
3 632 296
Moravskoslezský kraj ČR
TTP
nezemědělská půda (ha)
%
Ostrava-město
orná půda
ov. sady a zahrady
ha
Zdroj: ČSÚ 2007, dopočet Atelier T-plan, s.r.o. Pozn.: V Moravskoslezském kraji se nevyskytují druhy pozemku vinice, chmelnice. V rámci ČR je podíl těchto druhů pozemků na celkové výměře zemědělské půdy 0,7 %.
Komentář k oběma tabulkám: Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ (LPIS). Tato evidence je povinná pro všechny
68
žadatele o dotace a legislativně je obsažena v novele zákona o zemědělství (č. 128/2003 Sb.). Ústřední evidence je vedena na MZe v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zeměděl ská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení. Velké rozdíly mezi údaji z regist ru půdních bloků (RPB) a Katastru nemovitostí jsou však způsobeny tím, že registrována v RPB není půda opuštěná a neobdělávaná. V roce 2002 byl pro MZe za území Moravsko slezského kraje zhotoven RPB jako nástroj pro kontrolu dotací z EU (Ekotoxa Opava, s.r.o.). V „Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje“ (Ekotoxa Opava, s.r.o., 2004, aktualizace 2006) je např. uvedeno, že dle RPB tvoří zemědělská půda 41,7 % výměry kraje, zornění je 58,5 %.
Údaje o struktuře ZPF vyjadřují způsob a míru zemědělsky využívané půdy. Jedná se o relativní údaje v územním členění dle jednotlivých obcí kraje, vztažené k celkové výměře obce. V části grafických příloh jsou tedy vyjádřeny formou kartogramů č. 16 až 18, vždy ve dvou formách:
podílem na celkové rozloze obce
podílem na celkové rozloze ZPF v obci.
Orná půda (kartogramy 16.1 a 16.2) Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japa ny, pokud jsou zřízeny na orné půdě. Kraj má 174 326 ha orné půdy (ČSÚ, k 31.12. 2006), což představuje 32,1 % z celkové výměry. Procento zornění ZPF (62,9 %) je vzhledem k průměru za Česko (71,4 %) mírně podprůměrné. Hlavním důvodem nižšího než průměrného (vzhledem k ČR) zastoupení orné půdy na území Moravskoslezského kraje jsou přírodní podmínky na území kraje – velký roz sah podhorských a horských území s nepříznivým klimatem a méně úrodnými, k zemědělství špatně využitelnými půdami (hnědé půdy, podzoly), často ve svazích s vysokou sklonitostí. Tradičně podstatnou část ze zemědělské půdy v těchto polohách představují louky a pastvi ny (trvalé travní porosty), zatravňování zemědělské půdy je v poslední době silně dotováno ze strany státu a EU.
69
Intenzita zemědělského hospodaření je do značné míry charakterizována procentem zornění ZPF. V okresech Opava a Nový Jičín přesahuje procento zornění celostátní průměr (81,8 %, resp. 74,5 %), naopak výrazně nižší je v okresech Bruntál a Frýdek–Místek (43,4 %, resp. 48,7 %). Mezi ORP mají největší % zornění (přes 80 %) území ve správních obvodech obcí Kravaře, Opava a Hlučín. Jedná se zároveň o území, v nichž je i celkové zastoupení ze mědělské půdy vysoké. Nejnižší podíl orné půdy na celkové půdě zemědělské mají území ve správních obvodech ORP v horách a vrchovinách. Je možno je rozlišit na území, která mají celkově nízké zastoupení zemědělské půdy (ORP Frýdlant n.O., Jablunkov) a na území, v nichž je zemědělská půda zastoupena poměrně významně, ale je z velké části trvale za travněna (ORP Rýmařov, Bruntál).
Trvalé travní porosty (kartogramy 17.1 a 17.2) Trvalé travní porosty - ukazatel se skládá z dřívějšího ukazatele „louky“, což jsou po zemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spá sají, a z ukazatele „pastviny“, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vep řový dobytek a drůbež. Kraj má velkou celkovou rozlohu trvalých travních porostů (TTP) – 84 571 ha (k 31.12. 2006), což představuje 15,6 % z celkové výměry. Procento zatravnění ZPF (30,5 %) je vzhle dem k průměru za Česko (23 %) vysoké. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na úze mí kraje, kde v horských a podhorských polohách tradičně podstatnou část ze zemědělské půdy představují louky a pastviny (trvalé travní porosty). V posledních letech dochází k pod statnému nárůstu zastoupení TTP, důvodem je zejména výrazná státní podpora a orientace některých zemědělců na extenzivnější, ekologicky příznivější formy hospodaření. Největší výměry TTP má okres Bruntál (38 546 ha – 24,9 % výměry okresu, 53,8 % za travnění ZPF), zejména obce v Nízkém Jeseníku (ORP Rýmařov, jihozápad ORP Bruntál), vysoké procento zatravnění mají i některá další území, v nichž je výměra zemědělské půdy celkově nižší (z okresu Bruntál ještě západ ORP Krnov, z okresu Frýdek–Místek ORP Jablunkov, jih ORP Frýdek–Místek, ORP Frýdlant n.O.). Nižší podíl TTP než 5 % z celkové výměry území má celkem 56 obcí kraje, nejnižší je tento ukazatel u obcí Oldřišov (absolutní minimum), Otice, Jezdkovice, Šenov u Nového Jičí na, vyšší než 40 % je u celkem 18 obcí, z toho u obcí Malá Šťáhle (absolutní maximum), Velká Šťáhle, Dolní Moravice, Písečná, Oborná, Horní Město, Břidličná přesahuje 50 %. Město Rýmařov, jako správní centrum obvodu ORP, má na svém území podíl TTP na cel kové výměře 49,9 %, město Bruntál 36,8 %.
Specielní zemědělské kultury (kartogramy 18.1 a 18.2) Specielní zemědělské kultury zahrnují ovocné sady, zahrady, vinice, chmelnice. V Mo ravskoslezském kraji se plochy chmelnic a vinic nevyskytují. Ukazatel se tedy shoduje s ukazatelem: podíl druhu pozemku „ovocné sady a zahrady“ z celkové výměry obce.
70
Kraj má celkovou rozlohu ovocných sadů a zahrad 18 286 ha (k 31.12. 2006), což před stavuje 3,4 % z celkové výměry. Podíl na výměře zemědělské půdy (6,6 %) je, vzhledem k průměru za Česko (4,9 %), relativně vysoký. Je dán celkově nadprůměrným stupněm ur banizace území kraje, zejména v prostoru Ostravské pánve. Zahrady zde tvoří část zastavě ného území. Na celkové výměře položky „ovocné sady a zahrady“ se zahrady podílejí z 96,1 % (17 581 ha), ovocné sady pouze z 3,9 % (705 ha). Největší absolutní výměry zahrad a ovocných sadů má okres Frýdek–Místek (4 909 ha – 3,9 % výměry okresu, 9,8 % výměry ZPF), zastoupení z hlediska podílu na celkové ploše či ploše ZPF je však výrazně vyšší u okresů Ostrava–město (8,5 %, resp. 21,3 % - 1 814 ha) a Karviná (8,7 %, resp. 17,3 % - 3 023 ha). Nejnižší je tento podíl v okrese Bruntál (1,3 %, resp. 2,8 % - 2 021 ha). Ukazatel podílu speciálních kultur, v tomto případě ovocných sadů a zahrad, na celkové výměře obce má mezi obcemi Moravskoslezského kraje rozptyl hodnot 0,1 % - 17,1 %. U celkem 45 obcí je nižší než 1 %, nejnižší je u obcí Bílá (absolutní minimum), Horní Lomná, Dětřichov nad Bystřicí, Staré Hamry. Vyšší než 5 % je celkem u 75 obcí, vyšší než 10 % u celkem 11 obcí, z toho u obcí Orlová (absolutní maximum), Petřvald, Frenštát pod Rad hoštěm, Doubrava a Rychvald přesahuje 12 %. Ve městě Havířov tvoří podíl zahrad a ovocných sadů na celkové výměře území 11,4 %, v Českém Těšíně 10,5 %, v Ostravě 8,5 % a Frýdku–Místku 8,0 %.
INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Dle Metodického návodu MMR k vyhlášce č. 500/2006 Sb. se jedná o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. Na území Moravskoslezského kraje bylo v minulosti za účelem zlepšení půdní úrodnosti provedeno odvodnění a následné rekultivace na 83,4 tis. ha, tj. na 29 % zemědělské půdy. Rozsah vybudovaných závlah činil pouze 680 ha, tj. 0,2 % zemědělské půdy. Všechny projekty a stavby po roce 1990 byly zastaveny. Rozsah odvodnění a závlah se tedy od roku 1990 nezměnil, reálně však poklesl. Značná část odvodněných a rekultivovaných ploch se vlivem špatné nebo žádné údržby drenážních systémů v současnosti pozvolna vrací ke své mu původnímu stavu. Ztracená investice je zčásti dána nevhodným výběrem území v období socialistického zemědělství (tzv. náhradní rekultivace), zčásti nekvalitním provedením od vodnění, zčásti nedostatkem finančních prostředků na straně vlastníků či nájemců pozemků. Stav odvodnění a závlah v okresech k 31.12. 2000 odvodněno (ha)
tj. % ze zemědělské půdy
zavlaženo (ha)
tj. % ze zemědělské půdy
Bruntál
18 524,34
23,58
45,00
0,06
Frýdek-Místek
17 485,16
34,74
80,90
0,16
4 555,24
25,63
0,00
0,00
Nový Jičín
23 410,17
38,91
0,00
0,00
Opava
18 261,32
26,00
438,76
0,62
1 142,61
13,14
120,00
1,38
Karviná
Ostrava-město
71
odvodněno (ha) Moravskoslezský kraj ČR
tj. % ze zemědělské půdy
zavlaženo (ha)
tj. % ze zemědělské půdy
83 378,84
29,18
684,66
0,24
1 084 421,89
25,31
155 437,61
3,63
Zdroj: Ekotoxa Opava, s.r.o., 2005
NÁROKY NA ZPF V OBDOBÍ 1996 - 2006 V Moravskoslezském kraji, obdobně jako na území celé ČR, v posledních 15 letech do chází ke stálému poklesu rozlohy zemědělské půdy. Vyhodnocení tohoto trendu ve formě změny podílu zemědělské půdy na celkové výměře obcí v letech 1996–2006 (index 2006/1996) a 2001–2006 (index 2006/2001) je prezentován v kartogramech 19.1 a 19.2. V obcích MS kraje došlo v období 1996–2006 v průměru k úbytku cca 1 % zemědělské půdy. K úbytku ZPF došlo v celkem 207 z 299 obcí kraje. Naopak přírůstek zastoupení ZPF na celkové výměře zaznamenalo 92 obcí kraje. Zcela největší byl v obci Malenovice (na 110,1 %), u ostatních nepřesáhl 3 % (např. Chlebišov, Hlinka, Hradec nad Moravicí aj.). U obce Malenovice došlo k nárůstu o 35 ha mezi lety 1996 a 2001 a o další 2 ha do roku 2006, prakticky celý nárůst je evidován u TTP. Některé z úbytků/přírůstků, zejména v přípa dě, že se pohybují v těsné blízkosti 100 %, lze připsat spíše drobným úpravám v evidenci, než reálným změnám ve výměře ZPF. Jednou z hlavních příčin úbytku ZPF je pokračující urbanizace území17– především:
výstavba dopravní infrastruktury ⇒
dálnice D47 (obce v levobřežní části Oderského úvalu)
⇒
rychlostní silnice R48 a průmyslové zóny Nošovice (centrální a východní část obvo du ORP Frýdek-Místek)
průmyslových zón a skladových areálů, obchodně-komerčních center ⇒
Ostrava (komerční občanská vybavenost)
⇒
Frýdecko-Místecko (v souvislosti s realizací průmyslové zóny Nošovice)
výstavba nových obytných a rekreačních zón ⇒
podhůří a úpatí Beskyd (mj. Palkovice, Malenovice, Lhotka, Pstruží Trojanovice, Kunčice p.O., Čeladná, Ostravice)
⇒
sídla při západním okraji Ostravy (Vřesina, Čavišov, Velká Polom, Horní Lhota, Bu dišovice, Mokré Lazce)
⇒
sídla při jižním okraji Opavy (Otice, Uhřínov, Branka u Opavy)
důsledky těžební činnosti ⇒
koncentrace těžby uhlí do prostrou Karvinska.
Další významnou příčinou úbytku zemědělské půdy je její zalesňování, které je ze stra ny státu dotováno (Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy). Tento trend je významný především v podhorských a horských polohách (Beskydy, Bruntálsko, Krnovsko, Jablunkovsko – jv. část). V tomto pří 17
Viz kartogram č. 20 – Přírůstek/úbytek zastavěných ploch v obcích MS kraje 1996-2006.
72
padě nedochází k definitivní ztrátě půdy, ovšem rezignace na zemědělské hospodaření v širším měřítku přináší postupnou změnu rázu krajiny a omezení možnosti zaměstnání ve venkovských oblastech.
73
5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI Lesní fond MS kraje náleží do 7 přírodních lesních oblastí (PLO). Charakteristiky lesů jsou dány příslušností k jednotlivým PLO a jejich rozčleněním dle geomorfologie na:
nížinné – PLO 32
pahorkatinné až vrchovinné – PLO 28, 29, 39 a 41
hornatinné – PLO 27, 40.
Odlišnosti mezi těmito přírodními lesními oblastmi jsou velmi výrazné a ovlivňují převážnou většinu krajinných a lesnických charakteristik. Základní parametry uvedených PLO jsou uvedeny níže v tabulce. Katastrální výměra přírodních lesních oblastí na území Moravskoslezského kraje Přírodní lesní oblast (PLO) číslo 27 28 29 32 39 40 41 celkem
katastrální výměra (ha)
název Hrubý Jeseník Předhoří Hrubého Jeseníku Nízký Jeseník Slezská nížina Podbeskydská pahorkatina Moravskoslezské Beskydy Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky
celkem
z toho MSK
68 808 168 187 271 472 67 782 179 680 82 432 133 958 972 319
18 864 54 631 188 836 56 761 169 961 68 634 464 558 151
Zdroj: Kupčák a kol., 2007
Přírodních lesní oblasti na území Moravskoslezského kraje. (Zdroj: Brhelová a kol., 2006)
74
PLO: 27 – Hrubý Jeseník, 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku, 29 – Nízký Jeseník, 32 – Slezská nížina, 39 – Podbeskydská pahorkatina, 40 – Moravskoslezské Beskydy, 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky
Lesní fond kraje náleží do 7 přírodních lesních oblastí (PLO). Charakteristiky lesů jsou dány příslušností k jednotlivým PLO a jejich rozčleněním dle geomorfologie na nížinné – PLO 32, pahorkatinné až vrchovinné – PLO 28, 29, 39 a 41 a hornatinné – PLO 27, 40. Na tomto principu (geomorfologické charakteristice) je postaveno i jejich vymezení. Odlišnosti mezi těmito přírodními lesními oblastmi (32 x 28, 29, 39 x 40) jsou velmi výrazné a ovlivňují převážnou většinu krajinných a lesnických charakteristik. Mezi ně patří zejména lesnatost území, která se pohybuje od velmi nízké v rámci PLO 32 a 39 až po vysokou lesnatost v hornatinných PLO 27 a 40. Stejně tak se liší ve vegetační stupňovitosti a potažmo přiro zené druhové skladbě (nížiny - dub → střední a vyšší polohy - buk →horské polohy - smrk). LESNATOST Rozloha lesních pozemků v Moravskoslezském kraji činila k 31.12. 2005 192 678 ha, což při celkové katastrální výměře Moravskoslezského kraje 542 704 ha znamená lesnatost 35,5 %, která odpovídá průměrné lesnatosti České republiky. Na jednoho obyvatele tak při padá 0,15 ha lesa (průměr za Českou republiku je 0,25 ha). Lesnatost je na území kraje vel mi nerovnoměrně rozložena. Nejvyšší lesnatost je v horských oblastech Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd a v některých katastrech Nízkého Jeseníku. V 26 katastrech s nejvyšší lesnatostí (> 75 %, průměrná lesnatost 85,7 %), které zaujímají přibližně 13 % roz lohy Moravskoslezského kraje, je soustředěna bezmála ⅓ lesů (31,9 %, tj. 62 729,52 ha lesů) a v 74 katastrech s vysokou lesnatostí (50-75 %, průměrná lesnatost 61,8 %), které za ujímají 14 % rozlohy Moravskoslezského kraje, ¼ lesů (49 257,38 ha)18. Obecné údaje o výměrách a lesnatosti Moravskoslezského kraje Celková výměra z celkové výměry
ne-lesní půda PUPFL z PUPFL porostní půda bezlesí, jiné a ostatní pozemky procento porostní půdy z PUPFL
Plocha (ha) 542 701 349 636 193 065 186 439 6 626
Zdroj: Kupčák a kol., 2007
Výměra lesů v katastrech podle lesnatosti (Zdroj: Brhelová a kol., 2006) 18
Brhelová a kol., 2006.
75
Lesnatost (%)
35,57 34,35 96,57
REKONSTRUKCE POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÉ DŘEVINNÉ SKLADBY Potenciální přirozenou vegetaci v Moravskoslezském kraji tvoří téměř výlučně lesní společenstva.
Mapa potenciální přírodní vegetace (Zdroj: Brhelová a kol., 2006) JLJSDB – nížinné luhy, OL – olšiny, JDDBBK – jedlo-dubové bučiny až jedlo-bukové doubravy, DBBK – dubové bučiny, JSJV – suťové lesy, BK – bučiny, DBSMJD – dubové jedliny a smrkové jedliny, JDBK – jedlové bučiny, SMJDBK – smrko-jedlové bučiny, BKSM – bukové smrčiny, SM – smrčiny, ALP – subalpínská bezlesí a alpínské hole
VĚKOVÁ STRUKTURA LESŮ Vysoká rozloha 5. věkového stupně je způsobena zalesňováním zemědělských půd v padesátých letech minulého století. Výrazně nadnormální rozloha 1. věkového stupně (tedy porostů, které k datu počátku platnosti LHP dosahovaly věku 1–10 let) je způsobena kalami tami, které od první poloviny 90. let opakovaně postihují některé oblasti Moravskoslezského kraje. Nahodilé těžby velkého rozsahu, které zasahují i do mladých porostů tak ještě posilují nadnormální zastoupení starých porostů (nad 90 let), protože při velkém rozsahu nahodilých těžeb jsou úmyslné těžby včetně obnovních odkládány. Všechny věkové stupně počínaje desátým a výše mají nadnormální rozlohu.
76
Graf plošného rozložení věkových stupňů
DRUHOVÁ SKLADBA LESŮ - POROVNÁNÍ S PŘIROZENOU DŘEVINNOU SKLADBOU Současná dřevinná skladba v Moravskoslezském kraji je výsledkem dlouhodobého ovlivňování lesů člověkem. Původní přírodní lesy byly již před několika tisíci lety káceny, klu čeny, žďářeny a vypásány, což vedlo kromě výrazného snížení rozlohy lesů také k význam ným změnám v jejich dřevinné skladbě. Od novověku byly při obnově zdevastovaných lesů užívány hospodářské dřeviny – především smrk, jehož osivo a sadební materiál byl dostupný a který dával výborné hospodářské výsledky. Použitím smrku byly sice zachráněny lesy na našem území a lesnatost dokonce až do současnosti mírně stoupá, ale v důsledku lidské činnosti tak došlo k mnohonásobnému nárůstu zastoupení smrku na současných více než 67 %. Vzrostlo rovněž zastoupení borovice (asi 32x), modřínu (7x), olší (2x), topolů a vrb (10x). V souvislosti s převládajícím pasečným hospodařením vzrostlo také zastoupení břízy (25x). Naopak výrazně pokleslo zastoupení buku (více než 5x), dubů (1,6x) a v důsledku epi demie grafiózy také jilmů (20x), které se tak staly ohroženým druhem. V důsledku ústupu jedle, která by byla v přirozených lesích nejběžnější jehličnatou dřevinou a druhou nej běžnější dřevinou (po buku) vůbec, z dosud ne zcela objasněných příčin ve druhé polovině minulého století prudce kleslo její zastoupení (více než 21x). Cílová dřevinná skladba odráží obrat v pohledu na hospodaření v lesích, ke kterému do šlo na konci minulého století. Od čistě hospodářského významu a „zajišťování mimopro dukčních funkcí úplavem“ přešlo lesnictví ke zvýšenému důrazu na ekologické, hydrické, re kreační a další funkce lesa. Pro nízkou ekologickou stabilitu smrkových porostů je ve 3. LVS smrk z obnovního cíle zcela vyloučen, ve 4. LVS je jeho pěstování výrazně omezeno. Naopak zastoupení jedle by se mělo zvyšovat (pěstební cíl 9,6 %). Rovněž buk s dubem po
77
stupně nahrazují smrk na svých přirozených stanovištích. Stále je v cílové druhové skladbě počítáno se zvýšeným podílem modřínu. Graf přirozené současné a cílové dřevinné skladby
HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY – CÍLOVÁ HOSPODÁŘSTVÍ Na území Moravskoslezského kraje převažují živná stanoviště středních poloh – hospo dářský soubor (HS) 45 – 35,31 % a živná stanoviště vyšších poloh – HS 55 – 29,13 % a ex ponovaná stanoviště vyšších poloh – HS 51 – 10,54 %. Ostatní hospodářské soubory nedo sahují 5 %.
Zastoupení hospodářských souborů (cílových hospodářství) na území Moravskoslezského kraje (Zdroj: Kupčák a kol., 2007)
78
SPOLEČENSKÉ POŽADAVKY NA FUNKCE LESŮ Z níže uvedené tabulky, prezentující zvýšený společenský zájem či požadavek na lesní porosty je zřejmé, že lesy na území Moravskoslezského kraje mají zásadní význam zejména z hlediska funkce hydricko-vodohospodářské (OP vodních zdrojů, CHOPAV) a ekologickostabilizační (CHKO, MZCHU, ÚSES). K významnosti funkce hydricko-vodohospodářské při spívá poloha Moravskoslezského kraje převážně na horních či středních částech povodí. Vý znam funkce ekologicko-stabilizační bude dále akcentován implementací soustavy NATURA 2000. Deklarování zvýšených společenských požadavků na lesy je postaveno na dvou od lišných přístupech – první reflektuje kvalitu a předpoklad, že schopnosti lesních porostů plnit funkce lesů odpovídají společenským požadavkům typicky maloplošná zvláště chráněná území či genové základny. Druhý je postaven právě na společenském požadavku a lokalizaci lesů bez ohledu na jejich funkční schopnosti – např. lesy městské a rekreační. Plošná bilan ce mimoprodukčních funkcí lesa je uvedena v následující tabulce. Plošný podíl celospolečenských požadavků na PUPFL Funkce
vrstva OPRL
Moravskoslezský kraj ha z PUPFL % z PUPFL
ČR % z PUPFL
Chráněná oblast přirozené akumulace vod PHO vodních zdrojů stupeň 1
CHOPAV PHO1
96 924, 63 1390, 08
49, 64 0,71
3,66 0,05
PHO vodních zdrojů všech stupňů Pásma léčivých zdrojů
PHO vše PALZ
72 775,53 3 876,52
37,27 1,99
2,75 0,15
Národní parky Chráněné krajinné oblasti
VCHU VCHU
0,00 71 206,68
0,00 36,47
0,00 2,69
Maloplošná zvláště chráněná území PP, NPP, PR, NPR
MZCHU
4 489,96
2,30
0,17
Přírodní parky Ley městské a lázeňské
VCHU LAZN-MEST
27 577,75 3 043, 28
14,12 1,56
1,04 0,11
Lesy pro potřebu výuky Genové základny
SKOL GENO
0,00 12 070,80
0,00 6,18
0,00 0,46
Biocentra ÚSES Obory a bažantnice
USES MYSL
29 869,51 2 078,34
15,30 1,06
1,13 0,08
Lesy ovlivněné rekreací Pásmo ohrožení imisemi A
REKR POM-A
4 907,76 0,00
2,51 0,00
0,19 0,00
Pásmo ohrožení imisemi B Pásmo ohrožení imisemi C
POM-B POM-C
7 804,61 50 309,12
4,00 25,77
0,29 1,90
Pásmo ohrožení imisemi D Poškození zvěří (loupání) plošné
POM-D ZVER-P
137 145,80 3 244,22
70,24 1,66
5,18 0,12
Poškození zvěří (loupání) rozptýlené
ZVER-R
34 440,02
17,64
1,30
Zdroj: Kupčák a kol., 2007
Vzhledem k častému překryvu a synergii funkční schopností lesních porostů i spole čenských požadavků je plocha lesů zvláštního určení výrazně menší než lesů se zvýšeným funkčním významem. Obecně lze říct, že je v rámci Moravskoslezského kraje významný prostor (potenciál) pro další vymezení lesů zvláštního určení (viz tab. níže). Kategorizace lesů Kategorie lesa ochranné
hospodářské
79
zvl. určení
celkem
porostní půda (ha) % zásoba m3 bez kůry (b.k.) m3/ha* m3/ha (včetně holin) obmýtí v letech obnovní doba průměrný věk* průměrné zakmenění* * bez holin
158 142 84,8 45 898 986 293,3 290,2 109,2 33,9 58,9 9,1
2 079 1,1 343 056 166,6 165,1 148,3 48,0 120,3 7,5
26 218 14,1 7 940 322 304,5 302,9 128,7 39,0 65,6 9,3
186 439 100,0 54 182 364 293,5 290,6 112,4 34,7 60,5 9,1
(dle OPRL a Kupčáka a kol., 2007)
Subkategorie lesů v Moravskoslezském kraji 10 21a 21b 21c 31a 31b 31c 32a 32b 32c 32d 32e 32f 32g 32h Celkem
Subkategorie lesy hospodářské mimořádně nepříznivá stanoviště vysokohorské lesy lesy v klečovém lesním vegetačním stupni pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně ochranná pásma zdrojů léčivých a minerálních vod území národních parků a národních přírodních rezervací 1. zóny CHKO, přírodní rezervace a přírodní památky lázeňské lesy příměstské a rekreační lesy lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce lesy se zvýšenou ochrannou funkcí lesy významné pro uchováni biodiverzity uznané obory a samostatné bažantnice jiný veřejný zájem
porostní půda (ha) 158 142 313 1 503 262 1 330 2 189 747 1 561 60 2 174 386 3 370 8 737 1 313 4 352 186 439
% celk. 84,8 0,2 0,8 0,1 0,7 1,2 0,4 0,8 0,0 1,2 0,2 1,8 4,7 0,7 2,3 100,0
STRUKTURA VLASTNICTVÍ Většina lesů v Moravskoslezském kraji je v majetku státu: státní podnik Lesy České republiky obhospodařuje cca 141 tis. ha lesů, tj. 75 % výměry lesů v Moravskoslezském kraji. Další 2,07 % výměry lesů (bezmála 4 tis. ha) spravují organizace zřízené Ministerstvem obrany ČR. Více než 10 % výměry lesů (18,8 tis. ha) je v majetku měst a obcí. Skoro 11 % lesů v Moravskoslezském kraji (20 tis. ha) patří soukromým vlastníkům. Porovnání druhů vlastnictví v ČR a Moravskoslezském kraji Vlastnické kategorie Státní lesy z toho LČR, s.p. vojenské lesy a statky lesy MŽP (NP) krajské lesy (střední školy ap.) ostatní lesy MŽP (AOPK) původní státní Právnické osoby
Česká republika % por. půdy por. půda (ha) ČR 1 630 643 62,89 1 233 041 47,55 124 904 4,82 95 739 3,69 3 836 0,15 22 168 0,86 360 0,01 150 596 5,81 56 835 2,19
80
Moravskoslezský kraj % por. půdy por. půda (ha) MSK 145 856,82 78,23 141 324,53 75,80 3 866,49 2,07 0 0 0,06 0 17,93 0,01 0 0 647,81 0,35 979,73 0,53
Vlastnické kategorie Státní lesy Obce a městské lesy Lesy církevní a náboženské spol. Lesní družstva a společnosti Lesy ve vlastnictví fyzických osob Ostatní (nezařazené) lesy CELKEM
Česká republika % por. půdy por. půda (ha) ČR 1 630 643 62,89 396 946 15,31 2 096 0,08 32 898 1,27 473 538 18,26 2 592 955
100
Moravskoslezský kraj % por. půdy por. půda (ha) MSK 145 856,82 78,23 18 781,61 10,07 76,47 0,04 741,06 0,4 20 003,09 10,73 186 438,78
100
PÁSMA OHROŽENÍ IMISEMI Pásma ohrožení imisemi (POIM) jsou definována vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 78/96 Sb.
Plošné zastoupení lesních porostů v pásmech ohrožení imisemi v Moravskoslezském kraji (Zdroj: Brhelová a kol., 2006)
ZMĚNY V LESNATOSTI ÚZEMÍ 1996-2006 Z hlediska statistického, nebo přesněji srovnáním aktuálního stavu s údaji katastru nemovitostí, dochází k nepřesnostem několika mechanismy – jednak tím, že jako lesní po rosty jsou zařízeny i části lesů na jiných druzích pozemků a naopak – na parcele vedené
81
jako les se nachází jiná kultura či fyziotyp. Dalším významným mechanismem je zaměňování porostů skupin dřevin rostoucích mimo les za lesní porosty. Obecným jevem pak je ne přesnost údajů v katastru nemovitostí. Proto může docházet ke změnám údajů v lesnatosti území i nápravou těchto nepřesností. Rozsah těchto změn však není velký. Vzhledem k dotační politice státu, potažmo EU je zalesňování nelesních půd výrazně podporováno, a to v souvislosti s plněním Kjótského protokolu a kvantifikací schopnosti lesních porostů vázat a ukládat uhlík. Proto dochází k určitému neustálému ale velice po zvolnému zvyšování porostní půdy a tím i pozemků určených k plnění funkcí lesů. Dalším faktorem vedoucím ke zvyšování lesnatosti je zalesňování v rámci rekultivací. Lesnatost území MS kraje (dle obcí je patrná z kartogramu č. 21, dynamika její změny pak za kartogramů 22.1 a 22.2. Celkový rozsah PUPFL na území MS kraje zůstal v období 1996–2006 v podstatě zachován. Z kartogramu 22.1 je mírný patrný přírůstek rozlohy PUPFL ve většině obcí MS kraje v daném období. Obce s úbytkem lesní půdy neutváří rozsáhlejší ucelené oblasti s výjimkou Frýdlantu n.O. a okolí, Frýdku–Místku a okolí, prostorů jižně Bílov ce a prostor Mošnov – Příbor. Kartogram 22.2 zachycující změnu pouze v období 2001–2006 tuto dynamiku v uvedených prostorech většinou potvrzuje. Pouze z prostoru FrýdeckoMístecka se tento jev přesunul do východněji položených obcí. Tento vývoj lze interpretovat jako důsledek nejvýznamnějších rozvojových aktivit v rámci MS kraje:
výstavba dálnice D47 (Bílovecko)
komerčně výrobní aktivity v okolí letiště Ostrava-Mošnov
výstavba rychlostní silnice R48 a průmyslové zóny Nošovice (východní část obvodu ORP Frýdek-Místek)
výstavba nových obytných a rekreačních zón v podhůří Beskyd (Frýdlantsko).
Slabou stránkou tohoto vývoje je skutečnost, že se často jedná o území s průměrnou nebo podprůměrnou lesnatostí a tedy s rizikem změny v charakteru krajiny. Nárůst výměry lesní půdy ve většině obcí vyplývá především z postupného zalesňování ZPF v podhorských a horských oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělství (Jeseníky, Beskydy, Krnovsko, Bruntálsko, Odersko). V oblasti Ostravska a Karvinska lze tento trend aspoň z části vysvětlit postupnou asanací a rekultivací těžbou dotčených ploch.
82
6. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny v kartogramech č. 23 až 35.
6.1. Obyvatelstvo ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA Moravskoslezský kraj je z hlediska počtu obyvatel největším krajem České republiky. K 1.1. 2007 zde žilo 1 249 290 trvale bydlících obyvatel. Počet obyvatel k tomuto datu v jednotlivých obcích je uveden v Příloze 1 části textových a tabulkových příloh. Rozmístění obyvatelstva uvnitř kraje (viz kartogram č. 23) je odrazem jeho dlouhodo bého sociálního a ekonomického rozvoje. V procesu historického vývoje se výrazně zkon centrovalo obyvatelstvo do centrální části kraje, především do prostoru mezi Hlučínem a Třincem. Zde se z řady dříve nevýznamných sídel stala města s více než 10 tis. obyvatel a populačně i ekonomicky zde vzrostla (kromě Ostravy) další velká města, řada z nich měla především sídelní funkci (Havířov, Orlová, Karviná). Tento vývoj byl těsně spojen s rozvojem ekonomické základny, především hutnictví, těžby černého uhlí a následně i chemie. Útlum dalšího rozvoje ekonomické základny v Ostravsko–karvinské pánvi i v dalších městech kraje (Kopřivnice, Opava, Bruntál, Krnov a další) vedl k tomu, že se podstatně změnil vývoj obyvatelstva zaznamenaný zejména v padesátých a šedesátých letech a do znívající v sedmdesátých letech. Kdysi velmi dynamicky se rozvíjející území počalo měnit svůj vývoj ve směru stagnace a omezování celkového ekonomického rozvoje, a to se ná sledně projevilo i ve vývoji počtu obyvatel. Obyvatelstvo je i v současnosti uvnitř kraje rozloženo velmi nerovnoměrně, o čemž svědčí hustota zalidnění (viz kartogram č. 24). V kraji celkem je hustota zalidnění 230 obyva tel na 1 km2, ale ve spádových obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vítkov a Frýdlant nad Ostravicí je hustota zalidnění nižší než 100 obyvatel na 1 km2. Naproti tomu je vysoká hustota zalidnění v celém prostoru mezi Kravaři, Ostravou a dále pak prakticky až na hranici se Slovenskem. Určitou výjimkou jsou jen horské oblasti Beskyd (ORP Frýdlant nad Ostravicí). Maximální koncentrace obyvatelstva je v jádrovém území kraje, kde je v ORP Ostrava, Český Těšín, Havířov, Orlová hustota zalidnění vyšší než 500 obyvatel na 1 km2.
DOSAVADNÍ VÝVOJ POČTU OBYVATEL Celkový vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje ilustrují názorně tyto údaje o po čtu obyvatel v následující tabulce: Vývoj počtu obyvatel v MS kraji 1961 - 2006 Rok
Počet obyvatel v tis.
1961
1 028,8
83
Rok
Počet obyvatel v tis.
1970
1 166,8
1980
1 257,1
1991
1 278,7
2001
1 265,0
2006
1 249,3
Nejvíce obyvatel měl přirozeně správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) krajského města Ostrava (337 197 obyvatel). Více než 100 tis. obyvatel pak mírně převyšují ještě dva obvody (Opava a Frýdek-Místek). Na druhé straně 10 z 22 správních ob vodů ORP nedosahuje ani 30 tis. obyvatel, z toho nejmenší obvod Vítkov má pouze přibližně 14 tis. obyvatel. Tabelární vývoj obyvatelstva za období 1961–2006 dle jednotlivých obcí je uveden v Příloze 16. Populační vývoj Moravskoslezského kraje po roce 1990 není příliš příznivý, dokonce ani z hlediska srovnání mezi jednotlivými kraji ČR. V České republice dochází od roku 1991 nejprve k poklesu počtu obyvatel, po roce 2001 se však začíná populační vývoj obracet, tak že v současné době je v ČR přibližně stejný počet obyvatelstva jako v roce 1991. Jinak je tomu v Moravskoslezském kraji, kde v letech 1991-2006 ubylo více než 2 % obyvatelstva, dynamika poklesu obyvatelstva se navíc po roce 2000 ještě zvýšila (Příloha 17). Pouze v 6 správních obvodech se počet obyvatelstva v letech 1991-2006 zvýšil, z toho ve třech (Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře a Frenštát pod Radhoštěm) v obou sledovaných obdobích 1991-2001 a 2001-2006. Ostatně obec Malenovice v ORP Frýdlant nad Ostravicí je populačně vůbec nejziskovější obcí v uvedených letech. Celkově byl příznivý populační vývoj zaznamenán převážně v méně zalidněných podhorských oblastech kraje. Nejproblémovější ORP z hlediska populačního vývoje po roce 1990 jsou Český Těšín, Orlová a Rýmařov, v nichž klesl počet obyvatel o více než 5 % výchozího stavu. V těchto ob vodech byl nepříznivý vývoj jak v 90. letech 20. století, tak i v prvních letech nového století. Na úrovni obcí jsou tři, v nichž ubyla více než pětina původního počtu obyvatel, nejvíce v Rousíně v ORP Krnov. Obecně můžeme charakterizovat jako nejvíce populačně ztrátová území převážně urbanizované prostory v Ostravské aglomeraci a dále okrajová, převážně horská území (viz kartogram č. 25.1) Vývoj obyvatelstva v období 2001–2006 (kartogram č. 25.2) je obdobný vývoji v celém období 1991–2006 s tím, že je již méně diferencován. V tomto posledním období se ale začí ná výrazněji uplatňovat populační zisk území v zázemí jádrového města aglomerace. Vlastní Ostrava sice obyvatelstvo i nadále ztrácí, ale v celé řadě obcí v jejím zázemí dochází k pří růstkům počtu obyvatel. Úbytek počtu obyvatel v Ostravě není ale nijak mimořádným jevem, a to jak v porovnání s jinými městy kraje tak i dalšími městy v ČR. Tendencí vývoje po sledních šesti let je zvyšování počtu obyvatel v obcích v okolí Ostravy a také v ORP Frenštát pod Radhoštěm a Frýdlant nad Ostravicí jako celku. Obdobně roste počet obyvatel v zázemí Opavy, Bruntálu i Krnova. Tento jev je v případě Ostravska spíše způsoben suburbanizací, zatímco na Bruntálsku a Krnovsku je to spíše důsledek příznivé věkové skladby obyvatel stva, která zde přetrvává již od dob po r. 1945. Pokud jde o komponenty vývoje obyvatelstva, přirozenou měnu a migraci (viz kar togramy č. 26. a 27.), je situace v kraji jako celku ovlivňována především záporným
84
migračním saldem. To se podílelo na celkovém úbytku počtu obyvatel v celém období 1991– 2006 více než dvakrát silněji než přirozená měna. V přirozené měně obyvatel došlo po r. 1995 k zásadní změně a to z dosavadních přírůstků k úbytkům počtu obyvatel. Relativně nej méně příznivý vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou byl v ORP Frýdlant nad Ostravicí, Třinec, Bohumín, Karviná, Frenštát pod Radhoštěm a Ostrava. Mezi tyto ORP poznamenané úbytkem obyvatel přirozenou měnou se postupně dostávají i některé obvody, které kdysi vel mi dynamicky rostly v důsledku růstu počtu obyvatel příslušných měst. Po zastavení tohoto růstu se v nich zhoršila věková skladba obyvatelstva a postupně v nich dochází k úbytkům počtu obyvatel přirozenou měnou (Krnov, Frýdek-Místek, Třinec, Havířov, Orlová, Hlučín, Vít kov). Migrační saldo, jak již bylo uvedeno, má v procesu celkového vývoje počtu obyvatel větší váhu. Výrazně záporné migrační saldo v období 1991–2006 mají ORP Český Těšín, Karviná a Orlová. Naopak migračně ziskové byly zejména ORP Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. V kraji jako celku jsou ale i další migračně zisková území v celém období 1991–2006, a to jednak ve většině obcí v zázemí Ostravy, Frýdku-Místku a Opavy, ale i některé další obce v území s větší sídelní atraktivitou danou zejména příznivějším stavem životního prostředí. Takové obce jsou i na Bruntálsku a Rýmařovsku. Při sledování vývoje migračního salda v posledních šesti letech se ukazuje, že jeho základní tendence, tj. směrování migračních proudů do zázemí měst stále trvá a proces suburbanizace bude mít své pokračování i v dalších letech. V některých případech, jako je bezprostřední zázemí Ost ravy a Opavy a podhůří Beskyd je to ostatně dlouhodobý proces, zahájený již v šedesátých letech tradičně vysokou intenzitou výstavby rodinných domů v širším zázemí Ostravy.
VĚKOVÁ SKLADBA OBYVATELSTVA Věková struktura kraje je v porovnání s ostatními kraji ČR prozatím ještě relativně příz nivá, výrazněji je zde zastoupena dětská složka na úkor obyvatelstva staršího (viz Příloha 18 a kartogram č. 28.1). V ČR jako celku byl v roce 2001 podíl obyvatel ve věku 0-14 let 16,2 %, v Moravskoslezském kraji byl podíl této složky obyvatel 17,1 %. Tento poněkud vyšší podíl dětské složky je příznivým jevem, v důsledku stárnutí obyvatelstva kraje se ale bude po stupně snižovat. Vyšší podíl dětské složky obyvatelstva je v územních obvodech ORP Or lová, Jablunkov, Bruntál, Kopřivnice, Odry a Vítkov. Nízký podíl dětské složky obyvatelstva je v ORP Frenštát pod Radhoštěm, Bohumín, Havířov, Karviná, Hlučín a Ostrava. Je tedy zřej mé, že se v kraji postupně vytvářejí souvislejší území s nízkým podílem dětské složky obyva telstva, a to především v zázemí Ostravy a v podhůří Beskyd. Celkově je podíl dětské složky nižší ve východní části kraje. V kraji je příznivější podíl starších obyvatel ve věku 65 a více let -12,4 %, oproti 13,8 % v ČR jako celku (kartogram 28.2). Nižší podíl starších obyvatel je především v ORP Bruntál, Orlová, Český Těšín, Rýmařov, Kopřivnice. Vysoký podíl starších obyvatel je v ORP Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí. Je tedy zřejmé, že podobně jako v rozmístění obyvatelstva v dětském věku je méně příznivá situace ve východní a severní části kraje. Komplexnějším zhodnocením věkové skladby obyvatelstva je index věkového složení (index mládí), tedy počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 65 a více let (kartogram 28.3). Tento ukazatel v kraji dosahuje hodnoty 138,7, zatímco v České republice jako celku 117,0. Tyto hodnoty svědčí o tom, že období druhé poloviny minulého století, kdy měl celý kraj velmi příznivou věkovou skladbu obyvatelstva a některá jeho území měla nej 85
lepší věkovou skladbu v rámci celé ČR (např. Bruntálsko), jsou již překonány, ale stále ještě se projevují. Výrazně starší je pouze obyvatelstvo správního obvodu Frýdlant nad Ostravicí, kde je podíl předproduktivní i poproduktivní složky již v podstatě vyrovnán. Vyšší index stáří je dále v ORP Bohumín, Havířov, Ostrava a Hlučín. Na druhé straně v ORP Bruntál a Orlová prozatím převažuje dětská složka nad obyvateli ve věku 65 a více let téměř dvojnásobně. Z jednotlivých obcí mají nejméně příznivou věkovou strukturu v Kyjovicích na Hlučínsku a v Komorní Lhotce v ORP Frýdlant nad Ostravicí, kde obyvatelé v poproduktivním věku převyšují děti do 14 let více než 1,5 násobně. Pokud se týká větších obcí, starší složka po pulace převažuje např. ve Vratimově nebo v Rychvaldu. Velmi mladou věkovou strukturu mají některé menší obce na Bruntálsku, Kopřivnicku či Odersku. Značně vysoký podíl dětské složky obyvatelstva však zaznamenávají i některá velká města jako Orlová nebo Kopřivnice.
VZDĚLANOSTNÍ SKLADBA OBYVATELSTVA V Moravskoslezském kraji převládá spíše obyvatelstvo s nižší vzdělaností. V ČR je podíl obyvatel starších 15 let se základním vzděláním 23,0 %, v kraji jako celku je to 25,2 %. Více než čtvrtina obyvatel starších 15 let má pouze základní vzdělání, popř. je úplně bez vzdělání. V tomto smyslu je na tom nejhůře obyvatelstvo ve správních obvodech ORP Vítkov, Jablun kov a Odry, kde téměř třetina obyvatel starších 15 let má pouze nejvýše základní vzdělání, což značí velké obtíže při hledání zaměstnání. Ve všech těchto regionech je pak i nejméně obyvatel, kteří mají vysokoškolské vzdělání (viz Příloha 18 a kartogram č. 29.1). Pouze tři správní obvody (Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice a Frýdek-Místek) mají nižší podíl obyvatel, kteří mají pouze základní vzdělání ve srovnání s Českou republikou. Pokud se týká vzdělání vysokoškolského, pak je z tohoto hlediska nadprůměrné jen krajské město Ostrava. Problém vzdělanostní sklady obyvatelstva se vyhrocuje zejména v odlehlejších prosto rech s horší dostupností městských center se středními školami a také tam, kde je větší po čet obyvatelstva jiných národností. Z tohoto pohledu je obzvlášť kritická situace na Osoblaž sku, kde mají nejvyšší podíl obyvatel s maximálně základním vzděláním dvě menší obce (Rusín, Slezské Pavlovice). Středoškolské vzdělání s maturitou má v kraji 26,4 % obyvatel starších 15 let, v celé ČR je to 28,4 %. Situace je i v tomto ukazateli v kraji méně příznivá. Vyšší podíl obyvatel se středním vzděláním je zejména ve městech a v jejich zázemí (spádové obvody ORP Ost rava, Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Český Těšín. Nízký je tento podíl obyvatel ve spádových obvodech Odry, Kravaře, Jablunkov a Orlová. Podíl obyvatel starších 25 let s vysokoškolským vzděláním (kartogram 29.2) je v kraji vý razně nižší než v průměru za ČR (15,9 % proti 18,8 %). Velmi nízký podíl této skupiny obyva tel mají spádové obvody Vítkov, Kravaře, Odry, Jablunkov a Orlová. Je to dáno zejména tím, že v těchto obvodech je nižší podíl městského obyvatelstva, nebo je zde výrazněji zastou peno obyvatelstvo jiné než české národnosti. V těchto obvodech je např. podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel nižší než ve spádovém obvodu ORP Bruntál. Z hlediska jednotlivých spádových území POÚ je situace velmi nepříznivá ve spádovém území Osoblahy, Horního Benešova a Města Albrechtic. Celkově je vyšší podíl vysokoškolského obyvatelstva v ši rokém pásu území od podhůří Beskyd (Frenštátsko, Frýdlantsko) přes Ostravu na Opavsko.
86
DOPLŇUJÍCÍ DEMOGRAFICKÉ HODNOCENÍ V rámci tohoto hodnocení byla sledována národnostní skladba, sídelní stabilita hodno cená podílem obyvatel, kteří se narodili v místě trvalého bydliště a religiozita (viz Příloha 18). V národnostním složení byl sledován jen podíl obyvatel jiné než české, moravské nebo slezské národnosti a to z toho důvodu, že pro kraj je příznačné to, že je zde zastoupena silně řada dalších národností, a to ve velmi rozsáhlé škále (kartogram č. 30). Je nutno zmínit zej ména národnost polskou, slovenskou, rómskou ale i např. řeckou, zejména na Bruntálsku a Krnovsku. V kraji jako celku je podíl obyvatel jiné národnosti 9,8 % oproti 5,8 % v ČR jako celku. Nejvyšší podíly obyvatel jiných národností jsou ve spádových obvodech ve východní části kraje (Jablunkov, Třinec, Český Těšín) tedy tam, kde se uplatňuje ve skladbě obyvatel stva polské i slovenské etnikum. Na Jablunkovsku je řada obcí, ve kterých bylo v r. 2001 více než třetina obyvatel těchto jiných národností (Hrádek, Milíkov, Dolní Lomná, Bukovec, Bo canovice). V jiných spádových obvodech je tak silné zastoupení nečeského obyvatelstva zcela výjimečné (Košařiska na Třinecku, Stonava na Karvinsku). Poněkud vyšší je zastou pení obyvatel jiných národností i na Bruntálsku a Krnovsku. Sídelní stabilita je hodnocena na základě podílu obyvatel, kteří se narodili v obci sou časného bydliště. V ČR jako celku je těchto obyvatel 52,5 %, v Moravskoslezském kraji jako celku je to 55,1 % obyvatel. Rozdíl sice není výrazný, ale uvnitř kraje jsou v sídelní stabilitě obyvatel poněkud větší rozdíly (viz kartogram č. 31). Na jedné straně jsou jako sídelně stabi lizovanější spádové obvody Kravař, Jablunkova, Třince a Ostravy. To je ovlivněno i tím, že obyvatelstvo na Jablunkovsku a Třinecku je méně mobilní, protože vzhledem k národnostní skladbě a jazykové odlišnosti má omezenější počet cílů případného přestěhování, v případě Ostravy se uplatňuje všeobecně vyšší sídelní stabilita městského obyvatelstva. Nižší sídelní stabilita je naproti tomu ve spádových obvodech Krnova, Bruntálu a rovněž Českého Těšína a Havířova. Na Bruntálsku a Krnovsku jsou obce, ve kterých je podíl obyvatel v nich naro zených menší než třetinový (Dlouhá Stráň, Milotice nad Opavou, Novém Heřminovy, Petrovi ce, Dívčí Hrad, Osoblaha, Rusín). Religiozita byla sledována jen jako podíl obyvatel, kteří se při sčítání lidu přihlásili k ně jakému náboženství. V kraji jako celku je religiozita podstatně vyšší, než v průměru za ČR (40,2 %, oproti 32,1 % v průměru ČR). Vysoký podíl věřících je především v územích se si lnějším zastoupením polského a slovenského obyvatelstva (spádové obvody ORP Jablun kov, Třinec, Český Těšín), ale také ve spádovém obvodu Kravař. Nízký podíl věřících je v ob vodech Bruntálu, Krnova a Rýmařova a rovněž v obvodech Orlové a Havířova.
CENZOVÉ DOMÁCNOSTI19 V r. 2001 bylo v kraji 522,4 tis. cenzových domácností. Vzhledem k příznivější věkové skladbě obyvatelstva, jsou v kraji domácnosti s větším počtem členů. Je zde i nižší počet domácností jednotlivců, které tvoří většinou starší, osaměle žijící osoby.
19
Viz Příloha 19.
87
Průměrný počet členů CD je v kraji jako celku 2,42 osob oproti 2,40 osobám v průměru ČR. Větší domácnosti jsou ve spádových obvodech ORP Jablunkov, Kravaře, Bílovec, Hlu čín. Domácnosti s menším počtem členů jsou v obvodech Ostrava, Havířov a Bohumín. Podíl domácností jednotlivců je v Moravskoslezském kraji jen málo odlišný od celostát ního průměru (29,2 % oproti 29,9 % v ČR jako celku). Vyšší podíl domácností jednotlivců je v obvodu Ostrava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Frýdlant nad Ostravicí a Český Těšín. Pokud je extrémně vysoký podíl CD jednotlivců v některých obcích, může to být způso beno umístěním domova s pečovatelskou péčí či podobného zařízení sociální péče.
VYBAVENOST DOMÁCNOSTÍ1 Vybavení domácností je časově velmi proměnlivé, a proto je hodnocení zaměřeno jen na jejich vybavení osobním automobilem a rekreačním objektem nebo jinou možností indivi duální rekreace. Vybavení domácností osobními automobily se mohlo od r. 2001 sice změnit, základní proporce v tomto vybavení se příliš nemění. V ČR jako celku vlastnilo osobní automobil 51,4 % domácností, zatímco v Moravskoslezském kraji to bylo jen 44,5 % domácností. Ob dobně jako v jiných krajích je nízký podíl domácností vybavených osobním automobilem ve spádových obvodech ORP, ve kterých je velké město, nebo větší podíl chudších obyvatel (Ostrava, Bohumín, Karviná, Krnov, Bruntál). Vysoký podíl osobních automobilů je ve spá dových obvodech Kravaře, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Opava, Nový Jičín, Bí lovec. Zejména v obvodu Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí je vysoké vybavení osobními automobily prakticky ve všech obcích jejich spádových obvodů. Vybavení domácností rekreačními objekty je v kraji v porovnání s ČR celkem na nízké úrovni. Vlastní rekreační objekt má v kraji pouze 7,6 % domácností, v ČR celkem 11,3 % domácností. Vyšší podíl rekreačních objektů je především v obvodech, kde jsou větší města s nižším podílem bytů v rodinných domech, tedy v Ostravě, Frýdku-Místku, Havířově, Novém Jičíně a Kopřivnici, ale také ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde působí i nabídka možností a kvalita okolního rekreačního prostředí. Nízký podíl rekreačních objektů mají Kravaře, Vít kov, Orlová a Odry. Možnosti jiné pravidelné rekreace jsou v kraji obdobné jako v celé ČR. Takovou re kreační možnost má 6,2 % domácností, zejména v ORP Ostrava, Havířov, Karviná a Bo humín. Nižší podíl domácností s takovou rekreační možností je v obvodech Kravaře, Jablun kov, Odry, Bílovec, Vítkov.
6.2. Bytový fond, bydlení, bytová výstavba BYTOVÁ VÝSTAVBA 1997 - 2007 V posledních deseti letech, tedy od roku 1997 do roku 2006 se v Moravskoslezském kraji postavilo 18 522 bytů určených pro trvalé bydlení. I přes částečné oživení bytové vý stavby po roce 2000 se stále jedná o velmi nízkou intenzitu bytové výstavby. Průměrná in tenzita bytové výstavby dosahuje 1,46 bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně, což zna 88
mená značně nízký údaj, zejména ve srovnání s celostátním průměrem 2,53 bytů na 1 000 obyvatel. V kraji se tedy staví skoro o polovinu méně bytů v přepočtu na obyvatele než v ostatních krajích (viz Příloha 19 a kartogram č. 32). Nízkou bytovou výstavbu ovlivňují především obvody v ostravské aglomeraci jako Karvi ná, Havířov, ale i krajské město Ostrava s intenzitou okolo 1 bytu ročně v přepočtu na 1 000 obyvatel. Navíc v těchto obvodech není ani patrné oživování bytové výstavby v posledních letech, jak se tomu děje v jiných oblastech. Celostátní bytovou výstavbu převyšují pouze 4 správní obvody, z toho výrazněji pak obvod Frýdlant nad Ostravicí. V 9 obcích kraje se v průběhu posledních 10 let nepostavil ani jeden byt, z toho 7 obcí se nachází v okrese Bruntál a 2 v okrese Opava (Vítkovsko). Z velkých měst byla značně nízká intenzita bytové výstavby především v Karviné, Frýdku-Místku a Havířově (cca 0,5 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně). Na druhé straně v 6 obcích kraje byla intenzita bytové výstavby vyšší než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Jedná se však o velmi malé obce, takže v ab solutním měřítku není ani v těchto obcích počet nově dokončených bytů příliš vysoký, jedi nou výjimkou je Čeladná na Frýdlantsku. Při hodnocení rozmístění výstavby bytů v období 1997–2006 do dvou základních ve likostních skupin obcí, tj. jednak do obcí s méně než 500 obyvateli a do obcí s 2 000 a více obyvateli se ukázalo, že v řadě obcí kraje dochází k tomu, že intenzita výstavby bytů v po sledním desetiletí je vyšší v menších obcích a to dokonce obcích do 499 obyvatel, než v ob cích s 2 000 a více obyvateli. Tato tendence je patrná již při porovnání celostátních hodnot s příslušnými ukazateli za Moravskoslezský kraj. Zatímco v ČR jako celku je průměrná in tenzita výstavby bytů na 1 000 obyvatel ročně v období 1997–2006 2,52 bytů/1 000 obyvatel, v kraji je to jen 1,46 obyvatel, tedy o 42,8 % méně. Výstavba bytů v období 1997 – 2006 na 1 000 obyvatel ročně Velikostní skupina obcí
Celkem
do 499
nad 2 000 obyvatel
ČR
2,52
2,46
2,40
Moravskoslezský kraj
1,46
2,41
1,28
Takový vývoj má v kraji určitou tendenci z dřívějších období, v podstatě od poloviny dva cátého století. Bytová výstavba, zejména rodinných domů (viz kartogram č. 33), preferuje vý stavbu v menších obcích s lepším životním prostředím. V posledním desetiletém období se tento vývoj projevuje zejména v podhůří Beskyd a Jeseníků a dále v obcích kolem velkých měst (Ostrava, Opava). Míra této suburbanizace je však v kraji oproti jiným krajům vysoká.
SKLADBA BYTOVÉHO FONDU20 Podle výsledků SLDB bylo v roce 2001 na území Moravskoslezského kraje evidováno 468 748 bytů, v nichž měla alespoň jedna osoba trvalý pobyt. Znamená to, že v průměru na jeden trvale obydlený byt připadalo 2,70 osob. Vybavenost bytovým fondem tak byla podobná jako v celé České republice (2,67 obyvatel na byt). Lišila se samozřejmě uvnitř kraje v rámci jednotlivých ORP a odpovídala přibližně struktuře osídlení i struktuře bytového 20
Viz Příloha 20.
89
fondu. Největší počet osob na jeden byt připadá v méně zalidněných ORP s převahou ro dinných domů (Kravaře, Jablunkov, Odry, Vítkov). V některých obcích připadá na 1 byt až 3,72 obyvatel (Vělopolí v ORP Třinec). Nejnižší počet osob na 1 byt mají vysoce ur banizované ORP Ostrava, Karviná a Havířov s převahou bytů v bytových domech. V Karviné připadá na 1 byt jen 2,27 obyvatel, což je nejméně ze všech obcí kraje. V kraji je obecně poněkud odlišnější struktura bytového fondu nežli v jiných krajích. V ro dinných domech se nachází relativně nižší podíl bytů (36,0 % proti 42,6% v ČR jako celku). Je to především v důsledku skladby bytů v největších městech, v Ostravě a dále v Karviné a Havířově, ale také v některých menších městech (Bruntál, zvláště pak Břidličná). Existuje zde však 18 převážně menších obcí, v nichž se nenachází žádný byt v bytovém domě, z toho pět obcí je ve správním obvodu Opava. Mezi jednotlivými spádovými obvody ORP je vysoký podíl bytů v rodinných domech v obvodech Kravaře, Jablunkov, Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí, Odry. Nízký podíl bytů v rodinných domech je ve spádových obvodech ORP s velkými městy (Ostrava, Havířov, Karviná, Český Těšín). Vliv velkého města na ku mulované údaje za celý spádový obvod je ovšem značný, příkladem může být ORP FrýdekMístek v jehož spádovém obvodu má většina obcí 80–90 % bytů v rodinných domcích. Při hodnocení podílu RD podle obcí se ukazuje jejich vysoký podíl v obcích kolem Ostravy a nižší podíl zejména v obcích západní části kraje. V kraji je rovněž vysoký podíl bytů postavených v panelových domech. Zatímco v ČR jako celku je těchto bytů 31,3 %, v Moravskoslezském kraji je to 41,2 %. Nejvyšší podíly ta kových bytů jsou v obvodech ORP Karviná, Havířov, Ostrava, Český Těšín, Bruntál a Kopřivnice. Nízký podíl panelových bytů je v obvodech Kravaře, Jablunkov, Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí. Pro bytovou výstavbu šedesátých až osmdesátých let minulého století bylo příznačné, že se panelová výstavba dostávala i do venkovských obcí a malých měst a to zej ména v západní části kraje. Takovými typickými příklady obcí s enormní výstavbou bytů v panelových domech jsou obce Dvorce, Václavov u Bruntálu, Osoblaha ale i Staré Hamry. Nízký podíl bytů v panelových domech je zejména ve venkovských obcích ORP Opava a Kravaře, kde je tento typ domů spíše výjimkou. Struktura osídlení kraje má vliv i na relativně nízký podíl neobydlených bytů, který se po hybuje pouze kolem 7,5 %, nejméně opět v ORP Karviná a Havířov. Z hlediska celé ČR se neobydlené byty vyskytují nadprůměrně pouze ve 4 správních obvodech, jejich největší podíl je v Beskydech (ORP Frýdlant nad Ostravicí) a Jeseníkách (ORP Rýmařov). Se vzrůstajícím podílem neobydlených bytů roste současně i podíl těch z nich, kde jako důvod neobydlenosti je uváděno využití k rekreaci a naopak. Nejvyšší podíly neobydlených bytů mají 4 obce v ORP Krnov (zejména obec Petrovice), v nichž je neobydlena přibližně polovina bytového fondu, z toho téměř všechny byty z důvodu jejich rekreačního využití. Struktura bytů podle období výstavby v kraji je prozatím relativně příznivá, převažují spí še mladší byty, pouze 15,1 % všech trvale obydlených bytů v roce 2001 bylo postaveno ještě před rokem 1945. Vyšší podíl těchto starých bytů je zejména ve spádovém obvodu ORP Vít kov, Krnov, Rýmařov, Opava, Bílovec. Méně příznivý je však relativně nízký podíl bytů, posta vených po roce 1991, což značí možné problémy s bytovým fondem v dalších letech, kdy bude nutné věnovat velké finanční prostředky na opravy a modernizaci bytů postavených v letech 1945-1990. Zejména je nízký podíl těchto novějších bytů v obvodech ORP Karviná, Orlová, Český Těšín, Třinec, což souvisí s útlumem těžební činnosti a zúžené reprodukci pracovníků v dolech bez potřeby větší výstavby pro získávání nových pracovníků.
90
Syntetickým ukazatelem stáří bytů je jejich průměrný počet roků (stáří). V kraji jako celku je průměrné stáří bytů 33,6 roku oproti 38,9 roku v ČR jako celku. Nejstarší byty (přes 40 let) mají ORP Krnov, Odry a Vítkov, kde více než čtvrtina trvale obydleného bytového fon du byla postavena do roku 1945. Na druhé straně správní obvod Karviné a Havířova má v drtivé většině pouze byty, které byly postaveny v letech 1945-1990. Poměrně dost obcí v kraji však má bytový fond s výraznou převahou bytů, postavených ještě před koncem 2. světové války. Byty staré v průměru více než 60 let má především obec Petrovice v ORP Krnov, ale také pět obcí na Bruntálsku. Jediná obec v kraji (Slezské Pavlovice) neměla žádný trvale obydlený byt v domě postaveném v letech 1991-2001. Technické vybavení bytů je v kraji na celkem dobré úrovni, především v důsledku in tenzivní výstavby bytů mezi padesátými až osmdesátými léty. Vodovodem bylo v kraji v roce 2001 vybaveno 99,2 % bytů oproti 98,5 % bytů v úhrnu za ČR. Napojeno na kanalizaci bylo 72,5 % bytů oproti 74,8 % v ČR. Vyšší procento bytů napojených na kanalizaci je tam, kde proběhla v minulých šedesáti letech intenzivnější výstavba bytů, tj. ve spádových obvodech ORP Havířov, Ostrava, Karviná, Český Těšín, Orlová. Méně než polovina bytů napojených na kanalizaci je v obvodech ORP Jablunkov, Frýdlant nad Ostravicí, Vítkov. Problémem je chybějící veřejná kanalizace v řadě obcí na Bruntálsku. Vybavení plynem je v kraji na velmi dobré úrovni. V roce 2001 byl plyn v 79,9 % bytů v kraji, zatímco v průměru za ČR to bylo jen 64,1 % bytů. Více než 80 % bytů napojených na plyn je ve spádových obvodech ORP Bo humín, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová, Kopřivnice, Hlučín, Ostrava. Nižší podíl bytů napojených na plyn je v okrajových částech kraje a v některých jeho periferních územích (ORP Bruntál, Rýmařov, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Odry, Vítkov). V posledních 10ti až 15ti letech dochází k rychlému rozvoji technické infrastruktury a tak mají uvedené údaje ze sčítání lidu 2001 spíše orientační hodnotu.
ÚROVEŇ BYDLENÍ Úroveň bydlení je hodnocena jak po kvantitativní, tak po kvalitativní stránce. Z kvantita tivního hodnocení je sledován podíl cenzových domácností bez vlastního bytu (soužití). Vyš ší míra soužití domácností byla především v obvodech ORP Jablunkov, Odry, Frýdlant nad Ostravicí, Rýmařov, Bruntál. Nízká míra soužití je ve spádových obvodech Bohumín, Ostrava a Český Těšín. Z kvalitativního hodnocení bylo sledováno několik ukazatelů. Velikost bytů daná počtem m2 obytné plochy připadající v průměru na 1 byt. Hodnota tohoto ukazatele v Moravskoslezském kraji (47,2 m2) je mírně pod průměrem ČR jako celku (49,1 m2). Větší byty jsou především v těch obvodech ORP, kde byla v dřívějších obdobích menší bytová výstavba, tj. ve spádových obvodech ORP Kravaře, Hlučín, Jablunkov, Frý dlant nad Ostravicí. Menší byty co do obytné plochy jsou ve spádových obvodech ORP jádrové části kraje (Karviná, Ostrava, Havířov, Orlová, Český Těšín). Počet m2 obytné plochy připadající na 1 obyvatele je v kraji mírně pod průměrem ČR (17,5 m2 v kraji oproti 18,4 m2 v ČR jako celku). Relativně větší obytná plocha na jednoho obyvatele je ve spádových obvodech ORP Kravaře, Frýdlant nad Ostravicí, Opava, Bílovec, Krnov. Nízký počet m2 na jednoho obyvatele je ve spádových obvodech Karviná, Orlová, Ost rava, Havířov, tedy v centrální části kraje s velkou bytovou výstavbou v minulých obdobích.
91
Počet obyvatel připadajících na jeden byt činí v kraji 2,70 osob, v ČR jako celku 2,67 osob. V jednotlivých obvodech ORP je tento ukazatel zpravidla větší tam, kde je větší podíl rodinných domů, nebo starších bytů, které svojí velikostí umožňují snadnější bydlení většího počtu obyvatel. Takovými obvody ORP jsou Jablunkov, Kravaře, Odry, Vítkov. Nízký počet obyvatel na byt je v obvodech Ostrava, Bohumín, Havířov, Karviná. Počet obyvatel připadajících na jednu obytnou místnost je citlivým ukazatelem, který hodnotí kvalitativní i kvantitativní úroveň bydlení. Za předpokladu, že každý obyvatel by měl mít vlastní obytnou místnost, je situace v kraji mírně nad průměrem ČR. Příznivější je pak v obvodech, ve kterých je výrazněji pod hranicí 1,00 obyvatele na obytnou místnost (Kravaře, Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí, Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Opava. Méně příznivá situace je v obvodech s větší výstavbou menších, převážně panelových bytů (Karviná, Or lová, Rýmařov), nebo kde byla dlouhodobě výstavba bytů nedostatečně rozsáhlá (Odry). Pří znivá situace v bydlení vzhledem k úrovni tohoto ukazatele je v řadě obcí spádového obvodu ORP Frýdek-Místek, Kravaře, Opava.
6.3. Občanská vybavenost Struktura osídlení a poměrně velká průměrná velikost obce způsobuje, že obce v Mo ravskoslezském kraji mají velmi dobou základní občanskou vybavenost. Na rozdíl od České republiky jako celku je ve většině obcí kraje nejen pošta, škola či zdravotnické zařízení, ale dokonce většina obcí (55 %) má všechna tři zařízení současně. Pouze v 16 % obcí není ani jedno z uvedených zařízení. Téměř 75 % obcí má na svém území školu, většinou devítiletou, ve třetině případů pak malotřídní a také poštu. Za základním lékařským vyšetřením nemusí jezdit mimo svoji obec obyvatelé v téměř dvou třetinách obcí kraje. Tato příznivá situace je dána tím, že v jádrové a východní části jsou většinou populačně velké obce a jejich vyba venost tomu musí odpovídat. Plná základní občanská vybavenost je v naprosté většině obcí ve správních obvodech Ostravské aglomerace. I na ostatním území kraje je většinou vcelku dobrá vybavenost všemi zařízeními základní občanské vybavenosti. Z krajského hlediska výrazně podprůměrná, nicméně z hlediska ČR průměrná, je pouze vybavenost školou a zdravotnickým zařízením v obcích ORP Bruntál. Tato situace může mít nepříznivé důsledky i v sídelní atraktivitě těchto obcí. Dojíždění dětí do škol je vždy považováno za nevýhodné a zájem o bydlení v takových obcích je zpravidla nižší. Poněkud horší situace je v obcích ORP Vítkov, kde sice polovina obcí má všechna tři zařízení, ale většina ostatních již pak nemá ani školu, ani poštu nebo zdravotnické zařízení. Dobrá situace je významná zejména z hlediska možnosti stěhování obyvatel z měst Ost ravské aglomerace do venkovského prostoru, zejména na Podbeskydsku. Rušení škol v některých menších obcích vyvolává nutnost řešit cestování žáků do školy, na druhé straně však umožňuje využít často naddimenzované objekty k jiným účelům, zej ména pro bydlení. Jako určité syntetizující hodnocení byl použit počet úhrnu všech pro tento účel sle dovaných zařízení občanské vybavenosti připadající v průměru na jednu obec. Z tohoto hle
92
diska jsou relativně nejlépe vybavené spádové obvody ORP v jádrovém území kraje (Bo humín, Havířov, Karviná, Orlová) a jako nejhůře vybavené obvody Bruntál, Krnov, Vítkov, Rý mařov a Odry (viz Příloha 21). Celkový přehled o rozmístění zařízení občanské vybavenosti dává kartogram č. 34, ze kterého je patrný řidší výskyt sledovaných zařízení v západní a zčásti i ve východní části kraje a vysoký výskyt zařízení vybavenosti v širokém pásmu území kolem Ostravy.
6.4. Osídlení Osídlení Moravskoslezského kraje je podstatně odlišné od osídlení většiny českých krajů. Přestože je populačně největší ze všech krajů České republiky – měl 1 249 290 obyva tel k 1.1. 2007, kdežto druhý největší kraj (Hlavní město Praha) měl pouze 1 188 126 obyva tel, je tvořen pouze 299 obcemi, které se skládají ze 623 částí obcí (sídel). Z nich je 40 měst (z toho 5 statutárních) a 3 městyse. V kraji je 6 okresních měst, mimo nich plní dalších 16 měst funkci obecního úřadu s rozšířenou působností (ORP) a dalších 8 městských či obecních úřadů má funkci pověřeného obecního úřadu (POÚ). Obce i sídla jsou v porovnání s celou Českou republikou co do počtu obyvatel velká. Zatímco v ČR má v současnosti ad ministrativní obec v průměru 1 646 obyvatel, v průměru za Moravskoslezský kraj je to 4 178 obyvatel, tedy 2,5 krát více. Tato skutečnost je dána dvěma základními faktory. Jeden z nich je historický vývoj admi nistrativně-správního uspořádání, kdy bývalý Severomoravský kraj se vyznačoval velmi si lnou integrací obcí v 70tých a 80tých letech minulého století a relativně malou dezintegrací na počátku 90tých let. Druhým faktorem je odlišnost samotné sídelní struktury. Lze to doložit tím, že v po rovnání průměrné velikosti sídel je rozdíl mezi Moravskoslezským krajem a ČR ještě větší než rozdíl ve velikosti obcí. Průměrná velikost sídla v ČR je 680 obyvatel, v kraji jako celku je to 2 031 obyvatel, tedy téměř třikrát více. Z těchto základních hodnot je dobře patrná charak teristika osídlení i její výhledové problémy a potřeby v současnosti i ve výhledu. Ve velikostní struktuře jsou zastoupeny zejména větší velikostní skupiny obcí i sídel. Pokud jde o velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel, jsou na území kraje oproti celostát nímu průměru velmi slabě zastoupeny velikostní skupiny obcí až do velikosti 1 000 obyvatel. Teprve od této velikostní hranice se rozdíly mezi krajem a ČR snižují. Obdobně je tomu u ve likostních skupin sídel podle počtu obyvatel (viz Příloha 22). Tyto základní charakteristiky sídelní struktury kraje jsou typické především pro jádrovou část Ostravské aglomerace. Zde je průměrná velikost obce větší než 10 tis. obyvatel (obvody obcí s rozšířenou působností – ORP Havířov, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Orlová). Pro tyto ORP je příznačný jak vysoký počet obyvatel v jejich jádrovém městě, tak vysoký počet obyvatel v obcích v jejich zpravidla malém územním obvodu. Naproti tomu jsou průměrné ve likosti obcí v ORP v západní a střední části kraje již srovnatelné s průměrnými hodnotami v ČR (ORP Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vítkov). V některých správních obvodech pověřených obecních úřadů (POÚ) jsou dokonce extrémně malé obce i v porovnání s celostátním průmě rem (Osoblaha, Horní Benešov, Město Albrechtice). Obdobná je situace pokud jde o prů měrnou velikost sídel, i ta je podstatně nižší v západní části kraje. 93
Podíl obyvatel v těchto velikostních skupinách je v kraji relativně méně diferencovaný. V obcích s více než 1 000 obyvatel žije v současnosti v ČR jako celku 82,8 obyvatel, v Mo ravskoslezském kraji je to ale 93,7 %. I v těch ORP, kde je poněkud vyšší zastoupení menších obcí a sídel, je přesto podíl obcí s více než 1 000 obyvateli dosti vysoký a přesahuje 70 % (ORP Bruntál, Rýmařov, Bílovec, Odry, Vítkov). V řadě ORP, zejména v jádrové části kraje, se obce do 1 000 obyvatel vůbec nevyskytují a osídlení je tvořeno jen většími obcemi a městy nebo výlučně městy. Podobné je i rozmístění obyvatel do velikostních skupin sídel. Sídla do 49 obyvatel se v kraji vyskytují jen v ORP Bruntál, Rýmařov, Vítkov a Frýdek-Místek a až na ORP Rýmařov, je jejich podíl velmi nízký, ale i v ORP Rýmařov v nich žilo v roce 2001 jen 2,06 % obyvatel. V porovnání sídelní struktury ČR a kraje je charakteristické to, že až do velikostní skupiny 500–999 obyvatel je vyšší podíl obyvatel v sídlech v ČR nežli v Moravskoslezském kraji, od velikostní skupiny 1 000–1 999 obyvatel je vyšší podíl obyvatel v sídlech Moravskoslez ského kraje. Tyto charakteristiky jsou významné z řady hledisek, zejména pak z pohledu dalšího vý voje osídlení, kdy je v kraji příznivější situace nežli v některých jiných krajích, protože větší sídla mají zpravidla větší rozvojový potenciál také v dlouhodobém výhledu. Z tohoto pohledu je problematická situace v osídlení pouze v ORP Bruntál a Vítkov, kde žije více než 15 %, resp. 10 % obyvatel v obcích s méně než 500 obyvateli. Zejména se tento problém uplatňuje v obvodech POÚ Osoblaha, Město Albrechtice, Bruntál a Horní Benešov. Při hodnocení rozmístění obyvatel do velikostních skupin sídel se ukazuje, že v kraji existují dvě oblasti s vysokým podílem obyvatel v sídlech do 500 obyvatel. Je to jednak oblast POÚ Osoblaha, Město Albrechtice a dále oblast ORP Odry (POÚ Odry a Fulnek). Na ostatním území kraje nejsou problémy osídlení z hlediska zastoupení nej menších sídel a v nich žijících obyvatel nijak výrazněji vyhroceny. Vedle vyhodnocení počtu obcí a sídel a rozmístění obyvatelstva do jednotlivých velikost ních skupin obcí a sídel byl hodnocen i průměrný počet obyvatel obce, průměrný počet obyvatel připadající na jedno sídlo, průměrný počet sídel připadajících na jednu administra tivní obec, plocha připadající na jednu obec, nebo sídlo a průměrná vzdálenost jednotlivých obcí a sídel a to až do úrovně územních obvodů POÚ. Jak již bylo uvedeno v úvodní části hodnocení, jsou obce i sídla v Moravskoslezském kraji výrazně populačně větší než v jiných částech ČR. Uvnitř kraje jsou z hlediska velikosti obcí a sídel velké rozdíly mezi západní čás tí kraje, zejména území Jeseníků a Oderských vrchů a východní částí kraje. Zejména ve správních obvodech POÚ Osoblaha, Horní Benešov a Město Albrechtice jsou velmi malé obce, průměrně mají méně než 1 000 obyvatel. To ostře kontrastuje se situací v jádrovém území kraje kolem Ostravy. Do určité míry je to dáno i územní organizací státní správy, kdy jsou v územních obvodech jen slaběji zastoupeny obce bez vyšší funkce. Z hlediska počtu sídel připadajících na jednu administrativní obec je situace v kraji jako celku poněkud odlišná od situace v ostatním území ČR. Skutečnost, že jsou na severní Mo ravě většinou zastoupeny spíše větší obce, souvisí i s tím, že je zde osídlení méně rozdro bené a je zde menší počet malých sídel. V průměru za ČR připadá na jednu administrativní obec 2,41 částí obce (sídel), v Moravskoslezském kraji je to jen 2,08 sídel. Větší počet sídel připadajících na jednu obec je zejména v jádrovém území kraje (ORP Bohumín, Český Tě šín, Karviná, Havířov), což je dáno i tím, že se i uvnitř zastavěného území tato města dělí na části (v naprosté většině však představují dříve samostatné obce, stejně jako v ostatním úze
94
mí). Dále je vyšší počet sídel připadajících na jednu obec v ORP Rýmařov a POÚ Fulnek, což svědčí o velkém rozdrobení osídlení v těchto správních obvodech. Z velikosti obcí a sídel vyplývá i značná rozloha jejich území a zejména pak rozloha úze mí, které připadá na jedno sídlo. Průměrný počet km2 připadajících na jednu administrativní obec je na území kraje podstatně vyšší než v ČR jako celku. Zatímco v průměru ČR připadá na jednu administrativní obec 12,62 km2, v průměru za kraj je to téměř o polovinu více (18,15 km2). Územní obvody administrativních obcí jsou velké jednak v jádrovém území kraje (ORP Karviná a Ostrava), což je ovlivněno i počtem částí obce uvnitř jeho zastavěného území a vy sokým stupněm urbanizace, která přesahuje i do dříve venkovského prostoru a dále pak v POÚ Fulnek, ORP Rýmařov a Frýdlant nad Ostravicí. Plocha území připadající v průměru na jedno sídlo patří mezi významnější ukazatele svědčící o využití území. Z tohoto hlediska je velmi řídké osídlení především v ORP Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Jablunkov, Bruntál, Rýmařov a Vítkov, tedy zpravidla tam, kam zasahují horské oblasti Jeseníků, Beskyd a Oderských vrchů. Důležitým ukazatelem je pak průměrná vzdálenost mezi obcemi a sídly. V ČR jako celku je průměrná vzdálenost mezi obcemi 3,55 km, zatímco v Moravskoslezském kraji je to 4,26 km. Tento poměrně citlivý údaj vypovídá i o dostupnosti veřejné správy. Velké vzdá lenosti mezi obcemi jsou v POÚ Fulnek, ORP Rýmařov, Frýdlant nad Ostravicí. Naproti tomu jsou v ORP Hlučín a Kravaře vzdálenosti mezi obcemi velmi malé. Průměrná vzdálenost mezi sídly je v kraji rovněž poměrně velká a to 2,95 km, oproti 2,29 km v ČR jako celku. Velká vzdálenost mezi sídly je zejména v ORP, do kterých zasahují horské oblasti Jeseníků a Beskyd (ORP Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Jablunkov, Bruntál, Rýmařov, Frýdek-Místek). Při posuzování jednotlivých správních obvodů POÚ je velká vzdálenost mezi sídly na Bruntálsku, Benešovsku a Vrbensku, tedy ve všech územních obvodech ORP Brun tál. Významným kritériem pro hodnocení pozice v sídlení struktuře je dále podíl dojíždějících do zaměstnání na celkovém počtu pracovních příležitostí. Z tohoto pohledu je patrný výrazně vyšší podíl dojížďky do většiny měst a obcí ve východní a centrální části kraje včetně Opav ska, kde většinou přesahuje 25 %. Naproti tomu v západní části MS kraje dosahuje těchto hodnot pouze Bruntál a z hlediska nabídky pracovních příležitostí výrazně menší Vítkov, Bři dličná, Horní Benešov a Město Albrechtice. Dalším pohledem na osídlení Moravskoslezského kraje je kartogram sídelní struktury a správních funkcí obcí (kartogram č. 35). Jsou z něj patrné základní charakteristiky sídelní struktury kraje, zejména:
výrazná koncentrace velkých měst a správních center do prostoru mezi Ostravou, Bo humínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem
koncentrace osídlení vázaných na větší města mezi Opavou a Hlučínem
pás koncentrovaného osídlení v celém podhůří Beskyd od Nového Jičína a Kopřivnice přes Frýdek-Místek a Třinec v podstatě až k Jablunkovu
slabě osídlená západní část kraje vyplněná Jeseníky a Oderskými vrchy bez vytváření územně rozsáhlejších celků městského osídlení.
95
96
7. HOSPODÁŘSKÉ CHARAKTERISTIKY Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny v kartogramech č. 36 až 45.
ÚVOD Důležitým nepřímým dokladem a zrcadlem politických, společenských, hospodářských a sociálních změn je retrospektivní vývoj počtu obyvatel. Ze sčítání lidu ho můžeme sledovat od roku 1869, nejvýraznější změny však proběhly v období 1930-1950 (vysídlení německy mluvícího obyvatelstva) a v následujícím socialistickém období (podle sčítání lidu 19501991). Období transformace po roce 1989 s intercenzálním obdobím 1991-2001 a vývojem do roku 2007 sice charakterizuje z hlediska počtu obyvatel stagnace či mírný pokles, ve struktuře a rozmístění však proběhly pronikavé kvalitativní změny, jejichž společným zna kem je přechod od předchozí nivelizace k často až extrémní sociální, hospodářské a regio nální diferenciaci. Nesporné je, že v nových podmínkách po roce 1989 přispěla k socioekonomickým problémům MS kraje celá řada faktorů. Byl to jednak předchozí historický a hospodářský vý voj a z hlediska celého státu poněkud okrajová geografická poloha, ale zejména pronikavý pokles průmyslu, zejména těžkého a jeho celková restrukturalizace a modernizace. Přechod k tržní konvergenci byl doprovázen realizací dvou opožděných základních procesů, dein dustrializace a terciarizace. Z rozboru ekonomické aktivity obyvatelstva v MS kraji vyplývá, že tento zlom je dobře patrný a zasahuje celý region. Pro vyhodnocení změn v ekonomické aktivitě obyvatelstva podle sektorů hospodářství do úrovně obcí bylo základním zdrojem údajů sčítání lidu v letech 1991 a 2001. Pro získání co nejpřesnějších výsledků těchto analýz byly aplikovány následující úpravy těchto „zdrojových“ dat:
aby se zmírnila „zastaralost“ údajů ze SLDB v roce 2001, byla zvolena metoda vývoje v období 1991-2001, kterou je možné odlišit hlavní tendence vývoje a strukturálních změn u sektorové struktury hospodářství (primární sektor – zemědělství, lesnictví a ry bolov, sekundární sektor – průmysl a stavebnictví a terciární sektor – ostatní odvětví)
u vlastního SLDB 2001 jsou za obce odečteny od ekonomicky aktivních osob ne zaměstnaní a ženy na mateřské dovolené
k takto získané „čisté zaměstnanosti“ (83 % EAO v MS kraji) je přidáno kladné či zá porné saldo dojížďky a vyjížďky a dostáváme se tak k ukazateli pracovních příležitostí (míst) – index těchto pracovních míst a zaměstnaných ekonomicky aktivních osob dává v kartogramu názornou představu o vy- či do-jížďkovosti v regionálním kontextu
u rozboru ekonomické aktivity obyvatelstva podle sektorů (primární, sekundární atd.) však takové očištění o nezaměstnané a ženy na mateřské dovolené není na úrovni obcí možné a tak po přiřazení salda pohybu za prací k ekonomicky aktivním podle sektorů získáváme pracovní místa (příležitosti) podle sektorů (a v průmyslu) poněkud defor
97
movaná o nezaměstnané a ženy na mateřské dovolené; přesto dává toto metodické po jetí rámcovou představu.
EKONOMICKÁ AKTIVITA Celkový vývoj ekonomické aktivity Ekonomická atraktivita byla v dnešním MS kraje dlouhodobě spojena hlavně s průmys lem, kterému dominovala těžba černého (koksovatelného) uhlí, hutnictví železa a oceli, těžké strojírenství a další odvětví. Moravskoslezský kraj zaznamenal v období 1991 - 2001 největší pokles ekonomicky ak tivních obyvatel v průmyslu ze všech krajů ČR o 40 % a tento vývoj se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti v roce 2001 na 16 %; obdobný průběh vykázal ještě kraj Ústecký (pokles o 37,5 % při nezaměstnanosti 17 %), tedy v obou případech kraje s těžebním uhelným průmyslem při více než 2/3 poklesu počtu pracovníků, přitom v MS kraji se těžební průmysl podílel na průmyslu jako celku v roce 2001 14 % (v Ústeckém 11,5 %) ve srovnání se 4 % v ČR. Právě markantní pokles průmyslové zaměstnanosti stojí v pozadí vývojového zlomu, ke kterému v kraji došlo v transformačním období po roce 1989, a jehož strmost výrazně zmírnil nárůst v terciárním sektoru (viz tabulka níže). Ekonomická aktivita v Moravskoslezském kraji dle odvětví (1991 – 2001) 1991 Počet obyvatel Počet EAO z toho:
tis. 1 277 656
primér 48 sekundér / z toho průmysl 340 / 297 terciér 267
2001
% 100,0 51,4 100,0 7,4 51,8 / 45,3 40,8
tis 1 263 628 17 252 / 205 358
% 100,0 49,7 100,0 3,6 40,1 / 32,6 57,1
+ (-) tis. -14 -28 -31 -88 / -79 +91
index 2001 / 1991 98,9 95,7 36,2 74,1 / 68,9 134,1
Poznámky k sektorové struktuře: primér – lesnictví a zemědělství, sekundér – průmysl a stavebnictví, terciér - služby
Z tabulky jsou patrné základní znaky vývoje v transformačním období po roce 1989:
při stagnaci či malém poklesu počtu obyvatel o cca 1% se o 4,3 % snížil počet ekono micky aktivních obyvatel, tím se snížila vysoká míra ekonomické aktivity z 51,4 na 49,7 % a tento trend nadále pokračuje
podobně jako v celé ČR znamenalo období 1991-2001 pronikavou redukci za městnanosti v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o téměř 64 %, reálně se však jednalo o organizační a majetkové přesuny po rozpadu velkých zemědělských podniků
nejdůležitějším trendem však byl čtvrtinový pokles ekonomické aktivity v sekundárním sektoru, a protože stavebnictví zaznamenalo spíše rozvoj, propadl se o 31 % průmysl
poslední výraznou změnou plynoucí z tabulky byl více jak třetinový vzestup terciárního sektoru. 98
Regionální diferenciace v přírůstku, resp. úbytku celkového počtu ekonomicky aktivních osob (EAO) v období 1991-2001 jsou patrné z kartogramu č. 36:
z velkých měst došlo k největšímu poklesu v Ostravě, Karviné, Třinci, Kopřivnici a ve Frýdku-Místku, z venkovských oblastí pak v prostoru Bílovecka, v jižní části Rýmařovska a Bruntálska (s přesahem na Budišov n. B.) a dále v horských oblastech Jeseníků a Beskyd. Relativně menší procentový úbytek vykázala města Bohumín, Český Těšín, Frýdlant n.O., Odry, Opava, Vítkov
přírůstek počtu EAO zaznamenaly převážně obce v zázemí měst - v pozadí se skrývá proces suburbanizace doprovázený kvalitativně novými formami pohybu za prací, do škol a za službami (individuální automobilová doprava)
z měst zaznamenala přírůstek města Bruntál a Rýmařov.
Ekonomická aktivita v sektorové struktuře Pro kraj je charakteristická nadprůměrně vysoká zaměstnanost v průmyslu, spíše prů měrný podíl zaměstnaných ve službách a ostatních odvětvích, a rovněž velmi nízká za městnanost v zemědělství. Existují však velké rozdíly uvnitř kraje. V celé Ostravské aglomeraci je pouze zanedba telný podíl pracovníků v primárním sektoru a relativně vyšší podíl pracujících jak v sekundéru (nejvíce Frýdecko-Místecko 53 %), tak i terciéru (ORP Ostrava 64 % ze všech ekonomicky aktivních). Jsou zde však i regiony s výrazně nadprůměrným zastoupením zaměstnaných v zemědělství. Mezi ně patří např. správní obvod Odry s 9% podílem a zejména pak ORP Ví tkov s podílem více než 12 %. V 11 obcích kraje je více než čtvrtina ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaná v zemědělství, z toho však 8 obcí se nachází v různých ORP okresu Bruntál. S výjimkou Slezských Rudoltic se však jedná převážně o velmi malé obce. V průmyslu a stavebnictví pak více než 6 z 10 ekonomicky aktivních pracuje zejména v Ryžovišti na Rýmařovsku, z větších obcí pak v Břidličné. V terciárním sektoru je zaměstnáno jednoznačně nejvíce obyvatel (v relativním vyjádření) v horském lázeňském středisku Karlova Studánka, dále se objevují jak další horská rekreační střediska, tak i největší města regionu. Vývoj zaměstnaností v priméru za období 1991–2001 zaznamenal výrazný pokles na celém území kraje s výjimkou části oblasti Jeseníků (viz kartogram č. 37). Hluboký pokles primárního sektoru se odehrál zejména v centrální ostravské části v širokém pásu od Opav ska přes Hlučínsko až po Třinec a Jablunkovsko a dále v oblastech „vnitřní“ i „vnější“ perife rie (Osoblažsko, Bruntálsko, Krnovsko, jz. část ORP Opava, sev. část Těšínských Beskyd). Pro vývoj sekundéru (kartogramy č. 38 a 39) je v případě MS kraje určující vývoj v prů myslu. K poklesu EAO došlo prakticky v celé centrální a východní části kraje. Nejvýraznější pokles vykázala velká města Ostrava, Bohumín, Karviná, Třinec, Frýdek-Místek. Západní část kraje zaznamenala stagnaci nebo dokonce nárůst EAO. Tento nárůst je však dán pře devším nízkou základní úrovní r. 1991, kdy řada aktivit ještě neexistovala nebo byla „skryta“ v podobě „přidružené výroby“ zemědělských družstev. Jak už bylo konstatováno výše, nárůst zaměstnanosti v terciéru prakticky ve všech ob cích MS kraje (viz kartogram č. 40) částečně eliminoval pokles zaměstnanosti v průmyslu,
99
zemědělství a lesnictví. „Terciarizace“ tak převzala určitou stabilizační úlohu v podobě přesu nu EOA do flexibilních terciárních činností s dopadem na změny v pohybu za prací. Nejvyš ších hodnot dosahuje index v malých obcích s méně než 1 000 obyvatel. Z velkých měst nad 20 000 obyvatel zaznamenala vyšší nárůst pouze Kopřivnice (cca 172 %). U ostatních velkých měst je tento poměr nižší, což je ovšem dáno mj. vysokou základnou r. 1991.
ROZLOŽENÍ PRACOVNÍCH MÍST, DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA, Rozložení pracovních míst v MS kraji dokumentuje kartodiagram č. 41.1, do kterého jsou zahrnuta všechna města a obce s min. 1 000 pracovních příležitostí a dále všechna ad ministrativně správní centra a ostatní města nad 3 000 obyvatel. Jednoznačně ukazuje kon centraci převážné části sídel s největší nabídkou pracovních příležitostí do dvou „pásů“:
„slezského“ zahrnujícího sídla podél státní hranice s Polskem (Opava, Ostrava, Bo humín, Karviná, Orlová, Havířov, Český Těšín, Třinec)
„podbeskydského“ – Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Frenštát p.R., Frýdlant n.O. (s předpokládaným nárůstem významu po dokončení průmyslového areálu v Nošovicích (automobilka Hyundai).
V západní části kraje je takových sídel podstatně méně a s výjimkou Bruntálu, Horního Benešova, Břidličné a Vítkova také s nižším významem pro své okolí z hlediska nabídky pra covních příležitostí. Kartogram dále ukazuje význam středních a menších měst v obou „sídelních pásech“ z hlediska dojížďky do zaměstnání (Stonava, Petřvald, Paskov, Dětmarovice, Horní Suchá, Příbor, Staříč, Dolní Benešov), přičemž u většiny uvedených sídel je nosným odvětvím prů mysl paliv a energetiky. Podíl dojížďky na počtu pracovních příležitostí pro všechny obce MS kraje je prezen tován v kartogramu 41.2. Stejně jako v České republice, tak i v Moravskoslezském kraji vyjíždí za prací mimo obec svého trvalého bydliště přibližně 40 % ekonomicky aktivních obyvatel. Nejméně obyva tel samozřejmě vyjíždí za prací z velkých měst a většiny administrativně správních center na úrovni ORP. Velmi intenzívní je pohyb za prací s vysokým podílem vyjíždějících na celkovém počtu zaměstnaných EAO v ostravsko-karvínské pánvi, a to jak u velkých měst (Havířov, Or lová, Karviná), tak u menších měst typu Petřvald, Rychvald, Dětmarovice, Dolní Lutyně), na Hlučínsku, ale také v Podbeskydí a ve městech na úpatí Beskyd (Frýdek-Místek, Kopřivnice viz kartodiagram vybraných obcí č. 42.1). Generelně menší (k celkovému počtu EAO) je vyjížďka z obcí v západní části kraje (Krnovsko, Osoblažsko, Bruntálsko, Rýmařovsko). Naopak vysoký podíl vyjížďky lze zazna menat na Hlučínsku, Jablunkovsku a v Podbeskydí (kartogram 42.2). Problematiku dojížďky dokresluje kartogram č. 43, zobrazující saldo dojížďky a vyjížďky za prací dle jednotlivých obcí. Jednoznačně ukazuje silnou pozici největších měst (Ostrava, Opava, Karviná, Třinec, Nový Jičín). Naopak pozice všech větších měst v jihozápadní, zá padní a severozápadní části kraje je z tohoto hlediska výrazně slabší.
100
PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V pohybu za prací se přes veškeré velké změny stále prosazují velké průmyslové i jiné podniky v centrech. Dokládá to i velmi rozdílná struktura organizačních forem s vysokým po dílem firem nad 100 pracovníků, obchodních společností na 1 000 obyvatel a velmi slabé za stoupení soukromých podnikatelů (viz kartogram č. 44). Spolu s krajem Vysočina vykazuje MS kraj nejmenší soukromou podnikatelskou aktivitu. Evidence počtu podnikatelských subjektů má závažná metodická úskalí a může sloužit jen hrubé orientaci. Největší počet subjektů na 100 obyvatel v západní jesenické oblasti a v Beskydách svědčí o významu rekreačního a terciárního podnikání fyzických osob a o kompenzačním charakteru. Vysoká aktivita je v historických městech Opavě a Novém Ji číně.
NEZAMĚSTANOST Závažným fenoménem ekonomického vývoje MS kraje v období po r. 1989 je ne zaměstnanost, která trvale překračuje celorepublikový průměr (7,9 % k 31.12. 2006). V MS kraji tento průměr ke stejnému datu činí 12,7 % z EAO, přičemž ve většině měst a obcí se pohybuje mezi 10 a 15 % (viz kartogram č. 45). Nejhorší situaci z tohoto hlediska vykazují ve východní části kraje obce v ORP Karviná, Orlová, Havířov a Český Těšín. V západní části kraje je takto postiženo především Osoblažsko, Bruntálsko, Rýmařovsko a Vítkovsko. Problém uvedených regionů v tomto ohledu komplikuje také absence vnějších rozvojových impulsů, způsobená jak jejich nevýhodnou geografickou polohou (horský masiv Hrubého Je seníku, Vojenský újezd Libavá), tak sousedstvím s podobně stagnujícími regiony na polské straně hranice.
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Jedním z možných řešení o snížení míry nezaměstnanosti je výstavba průmyslových zón, vznikajících většinou ve spolupráci zahraničního investora s vybraným územně samo správným celkem. Základními požadavky na tyto lokality je především výborná dopravní dostupnost s možností využití více druhů přepravy, lokalita o stanoveném rozsahu a příz nivých územně technických podmínkách, umožňujících co nejjednodušší napojení na inženýrské sítě a v neposlední řadě dostatečné množství kvalifikované pracovní síly. Jejich využití je vedle čistě výrobních aktivit velmi často zaměřeno na logistiku, skladování a posky tování širokého spektra komerčních služeb. Na území MS kraje vzniklo v posledních letech několik významných průmyslových zón (Kopřivnice-Vlčovice, Ostrava-Hrabová, Karviná-Nové Pole). V realizaci je jedna z nejvý znamnějších zahraničních investic v rámci celé ČR – výrobní areál fy Hyundai v Nošovicích. Pro další investiční záměry jsou vymezeny rozvojové plochy nadmístního významu v prosto ru letiště Ostrava-Mošno a lokalita Hnojník-Třanovice ve schváleném ÚPN VÚC Beskydy, ve znění změn č. 1 a 2. Oba tyto záměry jsou do etapy Pr+Ro převzaty v plném rozsahu. Základní charakteristiky stávajících i výhledových lokalit jsou uvedeny v části tabul kových a textových příloh (Příloha 25). Z jejich rozmístění je patrné, že všechny jsou umístě ny ve východní části kraje s těsnou vazbou na hlavní sídelní centra a v blízkost hlavních do pravních tahů.
101
Je logické, že do těchto prostor se bude zájem investorů koncentrovat i v budoucnu pře devším ve spojitosti s postupným dokončováním hlavních dálničních a silničních tahů (D47, R48, I/11). V kontextu s výše popsanými charakteristikami MS kraje je žádoucí stanovit v rámci ZÚR podmínky pro umisťování těchto aktivit do území. Tyto aktivity je nutné orien tovat nejen do území s investorsky nejvýhodnějšími podmínkami , ale v parametrech zo hledňujících vlastnosti konkrétního území také do ekonomicky a sociálně nejproblematič tějších částí MS kraje. Pro tyto účely je nutné připravovat i tzv. „brown-fields“ (opuštěné vý robní areály nebo jinak devastované plochy), byť tato příprava je technicky, ekonomicky i ča sově mnohem náročnější a nemůže být jediným řešením poptávky po nových rozvojových plochách.
BROWNFILEDS Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, která není efektivně využívaná a která je zanedbaná a případně i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenera ce. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze označit jako brownfield, lze řešit buď obnovením jejich původní funkce, nebo nahrazením novým typem využité. Tyto lokality v současné době většinou době představují hygienickou nebo krajinnou zá těž území. Zároveň však představují potenciální zdroj územních rezerv, které je možné využít pro umístění ekonomických aktivit, které by jinak byly umístěny „na zelené louce“ se všemi územními a environmetálními dopady s tím spojenými. V rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Moravskoslezského kraje“ (Technoprojekt a.s. Ostrava 2007) bylo zmapováno více jak 200 brownfields lokalit, které představují postižená, nevyužívaná nebo nedostatečně efektivně využívaná území nad 2 ha. V části tabulkových příloh (Příloha 26.1) jsou uvedeny plošně nejrozsáhlejší lokality (≥ 20 ha), které lze doporučit k prověření z hlediska příp. vymezení rozvojových ploch nadmístního významu nebo pro umístění ploch a koridorů veřejné infrastruktury nadmístního významu. Z citované tabulkové přílohy je patrné, že s jedinou výjimkou (Vrbno p.Pradědem) se jedná o lokality v centrální části kraje, silně dotčené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Vzhledem k problematickým sociodemografickým a ekonomickým charakteristikám západní části kraje a v neposlední řadě také ke složitějším územně technickým podmínkám, které prakticky vylučují existenci ploch srovnatelného rozsahu jako v centrální části, jsou v Příloze 26.2 uvedeny lokality v okresech Bruntál a Opava s rozlohou min. 5 ha.
102
8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu urbanis tických, architektonických, kulturně historických a ostatních civilizačních hodnot.
8.1. Úvod Z hlediska rekreace a cestovního ruchu má území Moravskoslezského kraje značně roz dílný charakter. Nejvýznamnějšími oblastmi jsou Beskydy a Jeseníky, které patří mezi čtyři oblasti cestovního ruchu I. kategorie v České republice (podle rajonizace cestovního ruchu z r. 1981) a představují území s jedinečnou přírodní a rekreační hodnotou. Časové využití obou oblastí je celoroční, s významnou zimní sezónou. Obě dvě oblasti jsou intenzivně re kreačně využívány a současná intenzita jejich rekreačního využití a požadavky na jeho další rozvoj dosahuje zejména v Moravskoslezských Beskydech mezních hodnot a dostává se do vážných střetů se zájmy ochrany přírody, se zájmy vodohospodářskými a se zájmy lesního hospodářství. V okrajové části Jeseníků leží rovněž poměrně intenzivně rekreačně využívaná oblast Vítkovské a Domašovské vrchoviny, patřící k Nízkému Jeseníku a oblast Oderských vrchů. Již podstatně méně rekreačně využívaná je oblast Polomské plošiny (Kyjovicko, Bílovecko), s charakterem příměstského rekreačního zázemí pro obyvatele Ostravy a Opavy, dále pak oblast Rýmařovska. Oblast Krnovska, Osoblažska a příhraniční části okresu Opava (Hlučín sko, Kravařsko) je v současné době z hlediska rekreace a cestovního ruchu takřka nevyuží vaná. Specifický charakter má oblast Ostravsko–karvinské aglomerace, jejíž rekreační využití je orientováno na příměstskou každodenní rekreaci obyvatel. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu je území Moravskoslezského kraje rozčleněno do následujících oblastí:
Beskydy
Jeseníky
Rýmařovsko
Odersko, Vítkovsko, Budišovsko, Hradecko
Novojičínsko
Opavsko
Krnovsko, Osoblažsko
Ostravsko – Karvinsko.
Ve zpracovaných územně plánovacích dokumentacích (ÚPN VÚC Beskydy, ÚPN VÚC Jeseníky, ÚPN VÚC okresu Opava) a podkladech (územní generely cestovního ruchu) jsou 103
rekreační oblasti rozčleněny do jednotlivých rekreačních krajinných celků (RKC). V následují cím textu je toto členění dodrženo. Přehled rekreačních středisek v rámci jednotlivých RKC je uveden v části textových a tabulkových příloh (Příloha 27).
8.2. Charakteristika rekreačních oblastí BESKYDY Oblast Beskyd, spadající do území Moravskoslezského kraje, nemá z hlediska rekreace a cestovního ruchu jednotný charakter. Zahrnuje jednak oblasti horské – vrcholové partie Moravskoslezských a Slezských Beskyd a Jablunkovského mezihoří, pokryté souvislými lesními porosty, jednak oblasti podhorské – podhůří Moravskoslezských a Slezských Beskyd s hustým osídlením a se značnou koncentrací rekreačních zařízení a konečně oblasti údolní s intenzivní zástavbou a průmyslem – Frenštát p.R., Frýdlant n.O., souvislá zástavba obcí Vendryně – Bystřice – Hrádek – Návsí – Jablunkov – Mosty u Jablunkova, které v podstatě (s výjimkou Mostů u Jablunkova) nemají předpoklady pro rozvoj rekreačních zařízení, jsou však nástupními středisky do rekreačních oblastí a lokalit. Časové využití (z hlediska rekreace a cestovního ruchu) je celoroční, s významnou zimní sezónou. V oblasti Beskyd je vymezeno 9 rekreačních krajinných celků (viz tabulka): Beskydy - rekreační krajinné celky RKC
Příslušné obce
Štramberk
Bordovice, Lichnov, Mořkov, Štramberk, Tichá, Veřovice, Ženklava
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice
Hukvaldy
Kozlovice, Lhotka, Palkovice, Hukvaldy
Frýdlantsko
Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Metylovi ce, Ostravice, Pržno, Pstruží
Staré Hamry – Bílá
Bílá, Staré Hamry
Morávka
Krásná, Morávka, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty
Třinecko
Komorní Lhotka, Řeka, Milovice, Třinec, Vendryně
Jablunkovsko
Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písek, Pí sečná
Žermanická přehrada
Dolní Domaslavice, Lučina, Soběšovice, Žermanice
Stručná charakteristika jednotlivých RKC RKC Štramberk Podhorský RKC s centrem v kulturně a historicky atraktivním Štramberku s předpoklady pro rozvoj rodinné rekreace a pěší turistiky, cykloturistiky a lyžařské běžecké turistiky na severních svazích Moravskoslezských Beskyd.
104
RKC Frenštát pod Radhoštěm Z hlediska rekreace a cestovního ruchu nejvýznamnější RKC v Beskydech, zahrnující město Frenštát pod Radhoštěm a obec Trojanovice. Větší část RKC má horský charakter a zahrnuje část Radhošťské hornatiny s hřebenem Radhošť – Pustevny – Tanečnice – Čer tův Mlýn, kde je situováno nejznámější a největší horské středisko v Beskydech – Pustevny a navštěvované výletní a poutní místo Radhošť (oblast Pusteven a Radhoště leží zčásti mimo území Moravskoslezského kraje) a také nejvyšší vrchol Veřovických vrchů – Velký Javorník s turistickou chatou. Významnou rekreační lokalitou je také oblast Horečky – Vlčina se skokanským areálem a řadou ubytovacích a stravovacích zařízení. RKC Hukvaldy RKC situovaný v údolí Ondřejnice mezi Ondřejníkem a Palkovickými hůrkami. Domi nantní postavení v tomto RKC má turisticky velmi atraktivní obec Hukvaldy se zříceninou hradu a rozlehlou oborou, rodiště Leoše Janáčka. V Palkovicích se nachází lyžařský areál Za domem, Palkovické hůrky jsou navštěvovány turisty a cykloturisty. Kozlovice ani Lhotka nejsou z hlediska cestovního ruchu příliš významné. RKC Frýdlantsko Druhý největší RKC v oblasti Beskyd, zahrnující jeho nejatraktivnější části – obce Če ladná, Kunčice p.O., Malenovice, Ostravice. V RKC leží jak vysokohorské partie Moravsko slezských Beskyd včetně části vrcholu Lysé hory (který leží na rozhraní tří RKC – Frýdlant sko – Staré Hamry – Bílá a Morávka), Kněhyně a Smrku, tak podhorské oblasti s hustou zá stavbou a značnou koncentrací rekreačních objektů a zařízení včetně města Frýdlantu nad Ostravicí, nástupního centra a střediska západní části Beskyd. RKC Staré Hamry – Bílá Z hlediska rekreace a cestovního ruchu velmi významný RKC, zahrnující pouze dvě obce – Staré Hamry a Bílou. Celé území RKC leží v CHKO Beskydy a je z převážné části pokryto lesními masivy; významným prvkem je vodní nádrž Šance. Po hraničním hřebeni RKC jsou vedeny turistické, cykloturistické a běžecké trasy. V RKC jsou situovány významné rekreační lokality – Bumbálka, Bílý Kříž, Grúň a také část vrcholu Lysé hory. RKC Morávka RKC Morávka zahrnuje obce v povodí řek Morávky a Mohelnice. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu velmi významný RKC, s velkou koncentrací rekreačních objektů a za řízení (hlavně v obcích Morávka a Krásná), s atraktivními lokalitami Zlatník, Visalaje, Mo rávka – Sviňorky a Prašivá; v RKC leží také část vrcholu Lysé hory. Po jižní hranici RKC, kte rá je zároveň hranicí ČR a Slovenské republiky, je vedena frekventovaná hřebenová turis tická, cykloturistická a běžecká trasa. RKC Třinecko Zahrnuje město Třinec a obce v severovýchodní části řešeného území (Komorní Lhotka, Smilovice, Řeka, Vendryně). Větší část RKC má horský charakter – zahrnuje hřebenové par tie východní části Moravskoslezských Beskyd a severní části Slezských Beskyd, menší část zahrnuje intenzivně osídlenou severní oblast Jablunkovské brázdy. K nejvýznamnějším loka litám z hlediska cestovního ruchu patří oblast Malého Javorového s lyžařským areálem a se dačkovou lanovkou a lyžařský areál v Řece.
105
RKC Jablunkovsko Je největším RKC v oblasti Beskyd a zahrnuje kromě vlastního města Jablunkova ještě 14 dalších obcí. Zaujímá jihovýchodní okraj Beskyd a hraničí na východě s Polskou repub likou, na jihu se Slovenskou republikou. RKC zahrnuje podstatnou část Slezských Beskyd, území, které má z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu ještě značný potenciál. K nej významnějším rekreačním lokalitám RKC patří Horní a Dolní Lomná (lyžařské areály Přelač, Jestřábí, Severka), Mosty u Jablunkova (lyžařský areál Fojtský Grúň) a Velká Čantoryje, nej vyšší hora Slezských Beskyd. RKC Žermanická přehrada RKC Žermanická přehrada leží v odtržené poloze severně vlastních Beskyd. Zahrnuje obce kolem Žermanické přehrady a je zejména příměstskou rekreační oblastí pro Havířov. Rekreační využití oblasti Žermanické přehrady se pohybuje na hranici únosnosti, ve špičkách letní sezóny ji spíše překračuje.
Hlavní rekreační funkce K hlavním rekreačním funkcím řešeného území patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Další významnou funkcí jsou zimní sporty – sjezdové lyžování a snowboarding, méně významné jsou pak skoky na lyžích a sáňkařství. Z letních sportů se rozvíjí golf a jízda na koni, pro kterou jsou zde velmi dobré podmínky. Dlouhodobou tradicí má již také závěsné létání, paragliding, zá věsné a bezmotorové létání. Rekreace u vody patří v oblasti Beskyd mezi méně významné funkce. Pěší turistika Beskydy jsou protkány velmi hustou sítí značných turistických tras v celkové délce cca 850 km, která je vyhovující, a až na malé výjimky nevyžaduje rozšíření a doplnění. Je zde také vyznačena celá řada naučných stezek. Cykloturistika Také síť značených cykloturistických tras v řešeném území je velmi hustá, její celková délka je cca 540 km. Lyžařská turistika (běžecké trasy) Běžecké lyžování je jednou z významných rekreačních funkcí Beskyd. V zimní sezóně 2006/2007 bylo v Beskydech upravováno a udržováno téměř 400 km běžeckých tras a okruhů, funguje systém středisek údržby tras. Sjezdové lyžování a snowboarding Sjezdové lyžování (včetně snowboardingu) má v Beskydech také velký význam. Nejvý znamnějšími lyžařskými středisky v Beskydech jsou Pustevny, Palkovice – Za domem, SKI Vítkovice – Bílá, Mezivodí – SKI Akademie, SKI MSA Grúň, SKI Malenovice (Staškov), P.O.M.A. Malenovice, lyžařské areály na Zlatníku a Visalajích, Ski areál Morávka – Sviňorky, Ski areál Řeka, Javorový vrch, Horní Lomná – Přelač, Severka – Velký Polom, Dolní Lomná – Jestřábí a Ski areál Mosty u Jablunkova – Fojtský Grúň. Na Javorovém vrchu, na Pustevnách a na Bílé jsou vybudovány sedačkové lanovky.
106
Skokanské můstky V řešeném území jsou tři funkční skokanské areály – ve Frenštátě pod Radhoštěm – dva můstky, velký můstek K 90 je po rekonstrukci, v Nýdku – tři skokanské můstky (jeden z nich však mimo provoz a v Kozlovicích – dva můstky (K9 a K18). Golf V současné době jsou v Beskydech dvě golfová hřiště, a to v Čeladné (36 jamek – The Old course a The New course a 24 krytých odpališť) a v Ropici (18 jamek, 6 jamková golfová akademie). Před dokončením je golfové hřiště v Ostravici (27 jamek); toto hřiště bude dále rozšířeno o druhý areál s 18 jamkami. Uvažuje se o výstavbě dalších tří hřišť – ve Frýdlantě n.O., v Malenovicích a v Mostech u Jablunkova. Rekreace u vody, vodní sporty Jediným RKC orientovaným na vodní sporty je RKC Žermanická přehrada. V ostatních částech Beskyd nejsou pro rekreaci u vody a vodní sporty příliš příhodné podmínky. Většími vodními plochami využívanými ke koupání jsou vodní nádrž v Kunčicích pod Ondřejníkem a vodní nádrž Štramberk. V oblasti je řada koupališť, ke koupání jsou dále využívány řeky, zejména jejich splavy – Ostravice, Čeladenka, Morávka.
Nejvýznamnější střediska rekreace a cestovního ruchu v Beskydech
Lysá hora – cíl turistických tras, lyžařské sjezdovky (pro provoz tzv. severní sjezdovky však nebyla udělena výjimka MŽP ČR), radiokomunikační středisko, meteorologická stanice, stanice Horské služby
Radhošť – jedna z nejznámějších hor v Beskydech, navštěvovaný turistický cíl, poutní místo, dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje, televizní vysílač, horský hotel Radegast; tu ristická trasa Radhošť – Pustevny patří k nejfrekventovanějším trasám v Beskydech; na trase socha boha Radegasta
Pustevny – nejvýznamnější horské středisko v řešeném území, východisko turistických tras, sedačková lanovka Ráztoka – Pustevny, významný lyžařský areál, dřevěné objekty Dušana Jurkoviče (Pustevna, Maměnka, Libušín, zvonička), hotel Tanečnica
Horečky – Vlčina, tradiční oblast turistiky, příměstské rekreace a sportu; přírodní amfi teátr, areál skokanských můstků se sedačkovou lanovkou, hotely a restaurace
Štramberk – vyhledávané turisticky atraktivní město, tzv. Moravský Betlém; městská památková zóna, Štramberská trúba, řada muzeí, galerií, apod.
Velký Javorník – významná turistická lokalita, turistická chata
Hukvaldy – zřícenina jednoho z největších hradů na Moravě s rozlehlou oborou, vyhle dávaná turisticky atraktivní obec; na hradě se koná řada zajímavých akcí – rytířské slavnosti, slet čarodějnic, Ondřejská pouť, Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy; rodiště Leoše Janáčka
Bílá, Mezivodí – velmi navštěvované lyžařské areály
107
Bumbálka – lyžařský areál, východisko hřebenových túr, hraniční přechod
Bílý Kříž – významná křižovatka turistických tras, dříve řada rekreačních středisek (dnes zčásti uzavřena), lyžařský vlek, známá turistická lokalita
Visalaje, Zlatník – východisko turistických tras, lyžařské areály, významná turistická lokalita
Morávka – Sviňorky – významný lyžařský areál
Grúň – významná turistická lokalita s turistickými chatami Charbulák a Švarná Hanka, lyžařským vlekem a dřevěnou kaplí sv. Anny; turistická trasa Grúň – Visalaje – Bílý Kříž patří mezi nejfrekventovanější trasy v Beskydech
SKI Moravskoslezská Armaturka – Grúň – jedno z nejvýznamnějších lyžařských stře disek v Beskydech
Ondřejník – Solárka – rekreační místo v masivu Ondřejníku, křižovatka turistických cest; lyžařský vlek
Javorový vrch – lyžařský areál nad Třincem, sedačková lanovka, turistická chata, te levizní převaděč, východisko turistických tras
Horní Lomná – Přelač, Dolní Lomná – Jestřábí, Severka – Velký Polom – významné lyžařské areály
Skalka – vrch nad Mosty u Jablunkova, turistické chaty Tetřev, Kamenná chata, Severka, Skalka; významná turistická lokalita, východisko turistických tras
Žermanická přehrada – středisko vodních sportů.
JESENÍKY Oblast Jeseníků, spadající do území Moravskoslezského kraje, zahrnuje jejich východní část s hřebenovými partiemi a vrcholem Pradědu, které mají horský až vysokohorský charak ter a jsou atraktivní zejména pro zimní sporty a s podhorskými částmi, využívanými pro ro dinnou pobytovou rekreaci, pěší turistiku a cykloturistiku. Časové využití oblasti je celoroční, v horské části s převládající zimní sezónou, v pod horské části s převládající letní sezónou. Specifický charakter má oblast Slezské Harty, kde je hlavní rekreační funkcí rekreace u vody. V části Jeseníků, spadajících do Moravskoslezského kraje, je vymezeno 5 rekreačních krajinných celků (viz tabulka). Jeseníky - rekreační krajinné celky RKC Vrbno pod Pradědem Malá Morávka – Karlov pod
Příslušné obce Andělská Hora, Karlova Studánka, Karlovice, Ludvíkov, Rudná pod Pradědem, Světlá Hora – část, Vrbno pod Pradědem Malá Morávka, Světlá Hora – část
108
RKC Pradědem Žďárský Potok Holčovice Slezská Harta
Příslušné obce Dolní Moravice, Stará Ves Holčovice, Hošťálkovy, Město Albrechtice Bílčice, Bruntál – část, Dlouhá Stráň, Lískovec nad Moravicí, Lomnice, Mezina, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Razová, Roudno, Valšov
Stručná charakteristika jednotlivých RKC RKC Vrbno pod Pradědem RKC Vrbno pod Pradědem leží ve východní části Jeseníků a patří k jejich nejatrak tivnějším částem. Kromě svého vlastního rekreačního potenciálu vytváří obslužné zázemí a východisko pro vrcholové partie Hrubého Jeseníku – zvláště pro oblast Pradědu (RKC Malá Morávka – Karlov pod Pradědem). Větší část RKC má horský až vysokohorský charakter a má celoroční využití – zimní sporty, pěší turistika, cykloturistika i běžecké lyžování. RKC je významný také z hlediska lázeňství – leží v něm Státní léčebné lázně Karlova Studánka. RKC Malá Morávka – Karlov RKC Malá Morávka – Karlov lze považovat za nejatraktivnější RKC v Jeseníkách. Leží v jejich jihovýchodní části a zahrnuje vrcholové partie Hrubého Jeseníku. V RKC jsou dva hlavní rekreační prostory – Praděd – Ovčárna a Malá Morávka – Karlov. Zároveň jde o úze mí, které vzhledem ke svým přírodním podmínkám představuje těžiště zájmů ochrany příro dy. Tento RKC je díky uvedeným zájmům z hlediska rozvoje rekreace a cestovního ruchu nejkonfliktnější a nejproblematičtější. RKC Žďárský Potok RKC Žďárský Potok leží v okrajové části Hrubého Jeseníku. Podhorský charakter úze mí, vyznačující se malebnou krajinou, předurčuje orientaci jeho rekreačního využití na kli dové formy rodinné rekreace. Rekreační vybavenost území je omezena zejména na ubytova cí zařízení (podniková rekreace, penziony) a na objekty rodinné rekreace (rekreační chaty a chalupy), jsou zde také krátké lyžařské vleky. RKC Holčovice RKC Holčovice leží v severovýchodní části Jeseníků, má podhorský charakter, vyznaču jící se malebnou krajinou a klidným prostředím s předpoklady zejména pro rozvoj klidových forem rekreace (rodinná rekreace, pěší turistika). RKC Slezská Harta RKC Slezská Harta leží v odtržené poloze jihovýchodně vlastních Jeseníků. Zahrnuje obce kolem vodní nádrže Slezská Harta a jeho hlavní rekreační funkcí je rekreace u vody a vodní sporty; má tedy zcela odlišný charakter než ostatní převážná část řešeného území. Je to rozvojový RKC, v současné době téměř bez jakékoliv rekreační vybavenosti.
Hlavní rekreační funkce K hlavním rekreačním funkcím Jeseníků patří především zimní sporty – sjezdové ly žování a snowboarding, dále pak turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak
109
zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Z letních sportů se rozvíjí jízda na koni, pro kterou jsou zde velmi dobré podmínky. Rekreace u vody patří zatím v řešeném území mezi méně významné sporty, začíná se rozvíjet u vodní nádrže Slezská Harta. Zimní sporty – sjezdové lyžování, snowboarding Vysokohorské lyžování má pro oblast Jeseníků z hlediska rekreace a cestovního ruchu stěžejní význam; většina lyžařských areálů však leží v části Jeseníků spadající do Olo mouckého kraje. Na území Moravskoslezského kraje jsou bezesporu nejatraktivnějšími lyžař skými středisky Praděd – Ovčárna a Malá Morávka – Karlov. V současné době se rozšiřují ly žařské areály v Ludvíkově a existuje záměr na vybudování rozsáhlého lyžařského areálu ve Vrbně pod Pradědem. Běžecké lyžování V Jeseníkách jsou velmi dobré podmínky pro běžecké lyžování; slouží mu v podstatě téměř všechny letní turistické trasy (s výjimkou některých kotlin z důvodu lavinového nebez pečí). Mezi nejatraktivnější běžecké trasy patří hlavní hřebenová trasa z Rýmařova na Pra děd a dále přes Švýcárnu, Červenohorské sedlo a Šerák na Ramzovou (vše již na území Olomouckého kraje). Pěší turistika Řešené území je protkáno velmi hustou sítí značných turistických tras v celkové délce cca 850 km, která je vyhovující a až na malé výjimky nevyžaduje rozšíření a doplnění. Cykloturistika Také síť značených cykloturistických tras v oblasti Jeseníků je velmi hustá, její celková délka je cca 460 km (včetně části Jeseníků ležící v Olomouckém kraji). Rekreace u vody, vodní sporty, sportovní rybaření Jediným RKC, orientovaným na rekreaci u vody a vodní sporty, je RKC Slezská Harta; v současné době se však zde tato funkce teprve začíná rozvíjet. Navrhuje se zde rozsáhlá síť rekreačních středisek vodních sportů a rekreace u vody (vodní lyžování, jachting, wind surfing apod.). V ostatních RKC se jen velmi ojediněle vyskytují koupaliště a přírodní koupaliště. Vzhle dem ke klimatickým podmínkám v Jeseníkách se ani do budoucna nedá počítat s výraz nějším rozvojem této rekreační funkce.
Nejvýznamnější střediska rekreace a cestovního ruchu v Jeseníkách
Praděd – nejvyšší vrchol Jeseníků, na vrcholu televizní vysílač s hotelem
Ovčárna – nejznámější a nejvýše položené lyžařské středisko v Jeseníkách a na celé Moravě, východisko hřebenových turistických tras, turistické chaty a hotely, vynikající kruhový rozhled; stanice Horské služby
Malá Morávka – Karlov – jedno z nejnavštěvovanějších lyžařských středisek v řešeném území, významný soubor typické roubené architektury
110
Karlova Studánka – z hlediska cestovního ruchu jedna z nejnavštěvovanějších obcí, významné lázně; nástupní bod do oblasti Pradědu a vrcholových patrií Hrubého Je seníku; velmi kvalitní soubor dřevěných roubených lázeňských objektů
Vrbno pod Pradědem – výchozí bod pro nástup do oblasti Hrubého Jeseníku od výcho du
Karlovice – známá a navštěvovaná rekreační obec, Karlovské muzeum.
RÝMAŘOVSKO Prostor Rymařovska není zahrnut do rekreačních krajinných celků v oblasti Jeseníků. Je však rovněž z hlediska rekreace a cestovního ruchu poměrně atraktivní oblastí. Leží v zá padní části Nízkého Jeseníku a zahrnuje severní část přírodního parku Sovinecko. Oblast je významná zejména z hlediska přírodně krajinářského, je využívána pro pěší turistiku, cyk loturistiku a běžecké lyžování, K významných atraktivitám patří :
Rešovské vodopády – národní přírodní památka, kaňonovitá soutěska se zříceninou hrádku
Sovinec – městečko s gotickým hradem na skalním ostrohu
Rýmařov – historické jádro, zámek v Janovicích.
ODERSKO, VÍTKOVSKO, BUDIŠOVSKO, HRADECKO Oblast zahrnuje jednak části vrchovinné – Oderské vrchy, Vítkovská vrchovina, Do mašovská vrchovina, orientované zejména na turistiku všeho druhu (pěší, lyžařská, cyklotu ristika), jednak části údolní – údolí Odry a Moravice, orientované zejména na rodinnou poby tovou rekreaci (chatové osady), hromadnou dětskou rekreaci (dětské letní tábory), na rekrea ci u vody a vodáckou turistiku, lokality s kulturními památkami a atraktivitami (města Fulnek, Vítkov, Odry, Budišov n.B., zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni, zříceniny hradů Vikštejn a Vildštejn) a lokality s technickými památkami a atraktivitami (Weisshunův náhon, Kružber ská přehrada, břidlicové doly a lomy). Časové využití řešeného území z hlediska rekreace a cestovního ruchu je celoroční, s vý znamnější letní sezónou. V oblasti jsou vymezeny čtyři rekreační krajinné celky (tabulka níže): Odersko, Vítkovsko, Budišovsko, Hradecko - rekreační krajinné celky RKC
Příslušné obce
Oderské vrchy
Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Odry, Spálov, Vrchy
Vítkovsko
Čermná, Kružberk, Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Větřkovice
Budišovsko
Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice
Hradecko
Březová, Hlubočec, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřipov, Vršovice
111
Stručná charakteristika jednotlivých RKC RKC Oderské vrchy Rekreační krajinný celek zahrnuje východní část Oderských vrchů a jeho osu tvoří údolí Odry. Pestrý krajinný ráz území vytváří podmínky především pro klidové formy krátkodobé rekreace s převažující letní sezónou (pěší turistika, cykloturistika, rekreace u vody, lyžařská turistika). Dosud nevyužitým potenciálem jsou kulturní památky ve Fulneku (zámek, kapucín ský klášter, městská památková zóna) a v Odrách (městská památková zóna, vodní mlýn v Loučkách). Skála Panny Marie ve Spálově je známým poutním místem. Zcela novým re kreačním areálem je lyžařský areál v Tošovicích. V současném rekreačním využití dominuje individuální rekreace. Území je vhodné pro rozvoj kulturně – poznávacího cestovního ruch, pro rozvoj agroturistiky, western turistiky a venkovské turistiky. Pro rozvoj lůžkových kapacit má tento RKC již poměrně malé rezervy. RKC Vítkovsko V tomto RKC je soustředěna téměř polovina ubytovací kapacity celé oblasti. Zatížení území dosahuje nejvyšších hodnot, mezní hodnoty jsou významně překročeny u sídel v údolí Moravice, kde tato hodnota dosahuje místy až hodnoty 2 lůžka/ha. Většina ubytovací kapaci ty se nachází v objektech rodinné rekreace, ⅓ v podnikových zařízeních, část je využívaná pouze sezónně jako dětské letní tábory. Rozvoj ubytovací kapacity v sídlech u řeky Moravice nutno považovat za nežádoucí. Přírůstek ubytovací kapacity nutno orientovat mimo území přiléhající k řece Moravici. Významným centrem rekreace a cestovního ruchu by se měly stát Jánské Koupele, kde se připravuje vybudování lázeňsko – rehabilitačně – rekondičně – re kreačního areálu a lyžařského areálu. RKC Budišovsko Atraktivita tohoto rekreačního krajinného celku spočívá ve zvlněné bohatě zalesněné krajině s optimálními podmínkami pro turistiku, cykloturistiku a běh na lyžích. V RKC jsou vy tvořeny optimální podmínky pro venkovskou turistiku, využití území pro rekreaci je omezeno v území s ochranným režimem vodárenské nádrže Kružberk. Intenzivnímu využití ubytova cích kapacit musí odpovídat dostatečné sportovně – rekreační zázemí. Nabídka by se měla soustřeďovat na vybudování sítě upravovaných běžeckých tratí, cykloturistických a turis tických okruhů, rozšíření a dovybavení lyžařského areálu v Guntramovicích, rozmanitější na bídku otevřených sportovišť a doplnění vybavenosti pro koupání u vodních ploch. RKC Hradecko Rekreační krajinný celek se střediskem cestovního ruchu vyššího významu Hradcem nad Moravicí má z hlediska atraktivity (zejména zámky Hradec nad Moravicí a Raduň) a zájmu o rekreaci nejlepší předpoklady pro posílení rekreační funkce v oblasti. Rozvoj uby tovacích kapacit je preferován v obcích východně a jižně od Hradce nad Moravicí (Raduň, Hlubočec, Skřipov, Březová), upřednostňována jsou malokapacitní zařízení a formy ven kovské rekreace a agroturistika. Hlavní rekreační funkce K hlavním rekreačním funkcím řešeného území patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Zatímco však síť značených pěších turistických tras je dostatečně hustá, stejně jako síť cykloturistických tras, 112
vyznačené běžecké trasy zde dosud neexistují. Další velmi významnou funkcí je kulturně – poznávací cestovní ruch, zaměřený na návštěvy kulturních, historických a technických pamá tek. Dále jsou to letní sporty – rekreace u vody, vodáctví, horolezectví, jízda na koni; také sportovní rybolov a myslivost. Zimní sporty jako sjezdové lyžování a snowboarding nejsou příliš významné; s výjimkou lyžařského areálu v Tošovicích (HEIPARK) jsou zde pouze krát ké lyžařské svahy pro méně náročné lyžaře, v podstatě bez vybavení. Pěší turistika Řešené území je protkáno sítí značných turistických tras v celkové délce cca 350 km, které jsou dále doplněny řadou nově navržených místních tras a okruhů. Cykloturistika Také síť značených cykloturistických tras v řešeném území je velmi hustá, její celková délka je cca 120 km. Lyžařská turistika (běžecké trasy) Běžecké lyžování je také významnou rekreační funkcí oblasti, v terénu však nejsou do sud vyznačeny žádné trasy. Návštěvy kulturních a historických památek K nejvýznamnějším kulturním a historickým památkám patří v oblasti státní zámky Hra dec nad Moravicí a Raduň se svými zámeckým parky, zatím nevyužitý je zámek a kapucín ský klášter ve Fulneku, zámky v Melči a Dubové nejsou přístupné pro veřejnost. Navštěvová ny jsou také zříceniny hradů Vikštejn a Vildštejn, muzea v Budišově n.B. a v Hradci n.M. a památník J.A. Komenského ve Fulneku. K atraktivitám patří také městské památkové zóny v Hradci n.M., Odrách, Fulneku a Budišově n.B. Návštěvy technických památek Nejnavštěvovanějším cílem z hlediska technických atraktivit v řešeném území je Kruž berská přehrada. Pozoruhodnou stavbou je také papírenský (Weisshunův) náhon v Žimrovi cích. V okolí Budišova n.B. je vybudována naučná Břidlicová stezka, která seznamuje ná vštěvníky s historii těžby břidlice v okolí; připravuje se i zpřístupnění bývalého břidlicového dolu Woodboys. V Loučkách se připravuje otevření bývalého vodního mlýna, ve Spálově vý stavba repliky větrného mlýna a ve Vítovce vybudování repliky středověkého hradiště. Rekreace u vody, vodní sporty, vodáctví Nejlépe vybaveným zařízením v řešeném území je Aquapark v Odrách, menší koupa liště jsou také v dalších městech a obcích. Ke koupání se využívají vodní nádrž Vítovka ve Vítovce, vodní nádrž v Budišově nad Budišovkou a vodní toky – Moravice a Odra. Vý znamným fenoménem z hlediska rekreace a cestovního ruchu oblasti je vodáctví – řeka Mo ravice se cca 5x ročně sjíždí – od Kružberku po Žimrovický splav. Sjezdové lyžování a snowboarding, bruslení V řešeném území je několik lyžařských areálů, z nichž nejvýznamnější je Heipark v Tošovicích se dvěma vleky, slalomovým svahem a dráhou pro snowtubing. Další lyžařské vleky jsou ve Vítkově, v Hradci n.M., v Lukavci a v Guntramovicích; v Odrách a Jakubčovi cích jsou vleky mimo provoz.
113
Nejvýznamnější střediska rekreace a cestovního ruchu v řešeném území
Hradec nad Moravicí – státní zámek s expozicí, zámecký park, hotel Belaria, auto camping
Raduň – státní zámek s expozicí, zámecký park
Fulnek – hodnotný urbanistický soubor – zámek, zámecký park, kapucínský klášter, památník J.A. Komenského, barokní hřbitov, městská památková zóna, autocamping
Odry – městská památková zóna, zámecký park
Budišov n.B. – přírodní koupaliště, autocamping, městská památková zóna, městské koupaliště
Podhradí – tradiční oblast turistiky, autocamping, zřícenina hradu Vikštejn
Údolí Moravice, Žimrovice – tradiční rekreační oblast, chatové osady, letní dětské tá bory
Spálov, Klokočůvek (Spálovský mlýn) – tradiční rekreační oblast, chatové osady, letní dětské tábory, poutní místo Skála Panny Marie, hotel, veřejné tábořiště
Kružberk – tradiční oblast rekreace, chatové osady, cvičné horolezecké terény, vý chodisko vodáckých sjezdů Moravice
Jánské Koupele – dříve velmi navštěvované rekreační zařízení, nyní mimo provoz; na trase turistických a cykloturistických cest.
NOVOJIČÍNSKO Oblast leží mimo vymezené RKC a zahrnuje města Nový Jičín, Kopřivnice a Příbor s okolím. Leží v Podbeskydské pahorkatině a je orientována zejména na poznávací cestovní ruch, pěší turistiku a cykloturistiku. Centry této oblasti jsou města Nový Jičín (městská památková rezervace, zámek), Kopřivnice (technické muzeum) a Příbor (městská památ ková rezervace, zřícenina hradu Šostýn) s kulturními, historickými a technickými památkami, středisky cestovního ruchu jsou také Starý Jičín (zřícenina hradu) a Kunín (zámek). Na Čer veném Kameni nad Kopřivnicí je lyžařský areál.
OPAVSKO Z hlediska rekreační využitelnosti má v této oblasti největší význam Kyjovicko, vyme zené jako rekreační krajinný celek : RKC Kyjovicko
Příslušné obce Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Kyjovice, Pustá Polom
Tento rekreační krajinný celek tvoří bezprostřední zázemí města Ostravy a nabízí opti mální podmínky pro krátkodobou rekreaci obyvatel města. Zatížení krajinného celku však již dosahuje limitních hodnot, v území vysoce převažují objekty rodinné rekreace.
114
Časová využitelnost je celoroční, s převládající letní sezónou. Stručná charakteristika RKC situovaný v prostoru Polomské plošiny, údolí Porubky, Setiny a Seziny. Jde o pří městskou rekreační oblast Ostravy a Opavy, vyznačující se malebnou krajinou a klidným prostředím, s předpoklady pro rodinnou rekreaci, cykloturistiku a turistiku, využitelnost pro zimní sporty je vzhledem k malé nadmořské výšce omezená. Koncentrace rekreačních ob jektů zejména v údolí Porubky již je neúnosná. Významnější sportovní ani rekreační zařízení se zde nevyskytují s výjimkou lyžařského areálu Vaňkův kopec v Horní Lhotě. Je zde dosta tečně hustá síť turistických a cykloturistických tras a dobré podmínky pro běžecké lyžování, běžecké trasy však nejsou udržované. Zbývající část oblasti Opavska je z hlediska rekreace a cestovního ruchu méně význam ná. Nejlepší předpoklady pro rozvoj městské a poznávací turistiky, zejména pro krátkodobou rekreaci v průběhu celého roku, má město Opava. Je kulturně historickým centrem regionu s bohatou historií a množstvím dochovaných památek. V letní sezóně je využíván areál vodních sportů u Stříbrného jezera. Opava je také nástupním centrem do rekreačních kra jinných celků – zejména do RKC Hradecko a Kyjovicko. V severní části Opavska mají pro rekreaci a cestovní ruch význam zejména golfové are ály v Šilheřovicích (Park Golf Club Ostrava – 18 jamek) a Kravařích (Zámecký Golf Club Kravaře – 9 jamek) a sportovně rekreační areál Hlučínské jezero. Síť turistických a cykloturistických tras je dostatečně hustá a zahrnuje i přeshraniční tra sy do Polska.
KRNOVSKO A OSOBLAŽSKO Zahrnuje severní část Nízkého Jeseníku (Brantická vrchovina), východní část Zla tohorské vrchoviny a Osoblažskou nížinu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jde o oblast málo významnou, i když obce a síd la v okolí Města Albrechtice jsou také poměrně značně využívány pro individuální pobytovou rekreaci (Hošťálkovy, Janov, Petrovice, Krasov, Radim). Oblast Osoblažska je rekreačně v podstatě nevyužitá, je zde jen velmi omezená síť pěších turistických tras a cyklotras, i když potenciál oblasti z hlediska cestovního ruchu je značný – úzkokolejná trať Třemešná – Osoblaha, zámky v Slezských Rudolticích a Dívčím hradu, zřícenina hradu Fulštejn.
OSTRAVSKO – KARVINSKO Území Ostravsko – Karvinska patří k nejprůmyslovějším a z hlediska krajinného rázu nejvíce narušeným oblastem v ČR. Tato skutečnost je hlavním důvodem jeho nižší atraktivity pro tradiční formy cestovního ruchu. Oblast nelze řadit k typickým turistickým destinacím, pro které je charakteristické trávení volného času u vody a na horách, jejichž prvotním před pokladem je nenarušené a kvalitní přírodní prostředí. Toto území není v současné době cí lem cestovního ruchu ani intenzivněji navštěvováno, ale jeho potenciál pro cestovní ruch je významný. Nejvýznamnějším specifikem je nebývalý rozsah technických památek, který umožňuje rozvíjet industriální cestovní ruch, také vysoká urbanizace území nabízí širší
115
možnosti pro rozvoj krátkodobého cestovního ruchu – městskou, poznávací, nákupní či kongresovou turistiku (návštěva sportovních zařízení, společenských akcí, shopping parků, center volného času apod.). Nejlepší výchozí pozici pro uplatnění se v cestovním ruchu má město Ostrava. In frastruktura cestovního ruchu je zde nejvíce vybudována, ve městě se pořádá mnoho vý znamných mezinárodních akcí, počet nákupních center, významných technických a kul turních památek je v řešeném území nejvyšší. Vysoký potenciál pro cestovní ruch má také Karviná. Po rekonstrukci historického jádra, provedené v posledních letech, se zámkem a krajinářským parkem, lázněmi, lázeňským parkem a také vzhledem k dalším připravovaným akcím, zaměřeným na zkvalitnění a rozší ření nabídky infrastruktury cestovního ruchu (aquapark, sportovní areály, víceúčelové haly), má předpoklad stát se turisticky významným a atraktivním městem. Dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu má celá východní – příhraniční část ře šeného území, tj. území od Petrovic u Karviné až po Český Těšín. Český Těšín jako město na hranici, ve vazbě na urbanisticky a památkově významný Cieszin a navazující Chotěbuz se zámkem s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch dalším atraktivním místem. Výrazněji se může prosadit v cestovním ruchu i Těrlicko, jehož infrastrukturu bude dopl ňovat nabídka sportovních zařízení, budovaná v RKC Žermanická přehrada. K významným rekreačním funkcím oblasti patří rekreace u vody; je zde řada vodních nádrží využívaných pro koupání a vodní sporty – Těrlická přehrada, pískovny v Bohumíně – Kališovo jezero a Vrbické jezero, Antošovické jezero. Nejlépe vybaveným koupalištěm je pří rodní koupaliště v Ostravě – Porubě, největší ve střední Evropě. Významný je v této oblasti také lázeňský cestovní ruch – Lázně Darkov, lázně Klimkovi ce. V oblasti je vyznačena řada cykloturistických tras, z nichž nejvýznamnější jsou trasy ve dené podél vodních toků (Opava, Odra, Olše). Pěší turistika je zde vzhledem k malému roz sahu přírodních a krajinářských hodnot méně významná, v současné době je zde vyznačeno cca 100 km pěších turistických tras.
OSTATNÍ ČÁSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Ostatní oblasti na území Moravskoslezského kraje jsou z hlediska rekreace a cestovní ho ruchu nevýznamné.
8.3. Kulturně historické atraktivity PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY Městské a vesnické památkové rezervace a zóny jsou chráněny zákonem o památkové péči. Principy ochrany upřesňují dále Aténská a Washingtonská charta. Objektem ochrany sí delního prostoru je kromě jeho stavebního fondu i urbanistická kompozice a krajinný projev
116
sídla (tzv. vnější obraz sídla). Významné jsou všechny prostorové vztahy mezi intravilánem a extravilánem. Zásah do prostorové kompozice památkově chráněného prostoru lze pova žovat za snížení historické, estetické a umělecké hodnoty prostoru, narušení harmonického měřítka, prostorových vztahů a kulturních dominant. Na území Moravskoslezského kraje jsou vyhlášeny 3 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace, 18 městských památkových zón a 6 vesnických památ kových zón (viz tabulka níže). Městské památkové rezervace
Vesnické památkové rezervace
Městské památkové zóny
Vesnické památkové zóny
Nový Jičín
Heřmanovice
Bílovec
Karlova Studánka
Příbor Štramberk
Lipina
Bruntál Brušperk
Petrovice Komorní Lhotka
Budišov n/Bud.
Piskořov
Frenštát p/Radh.
Malá Morávka
Frýdek
Žďárský Potok
Fulnek Hlučín Hradec n/Mor. Karviná Místek Odry Opava Moravská Ostrava Ostrava – Poruba Ostrava – Přívoz Ostrava – Vítkovice Rýmařov
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY Na území Moravskoslezského kraje se dále nachází 11 národních kulturních památek:
Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
Památník J.A. Komenského ve Fulneku
Zámek Hradec nad Moravicí
Zámek Bruntál
Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
Důl Michal v Ostravě 117
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě
Památník obětem nacistického teroru v Havířově – Životicích
Památník Rudé armády v Ostravě
Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ v Morávce.
VÝZNAMNÉ SAKRÁLNÍ STAVBY A POUTNÍ MÍSTA
Kostel sv. Anny na Anenském vrchu (Andělská Hora)
Kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu (Bruntál)
Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě (Budišov n/Bud.)
Kaple Božského Salvátora (Dolní Životice)
Poutní bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku (Slezské Lurdy)
Kostel sv. Kříže v Horní Lomné
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hrabyni
Slezská kalvárie v Hradci nad Moravicí
Hradní kaple sv. Ondřeje na Hukvaldech
Poutní kostel Sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie na Cvilíně (Krnov)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Liptaň)
Kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové (Malenovice)
Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti (Trojanovice)
Kostel Panny Marie Sněžné v Rudě u Rýmařova
Hora Kotouč (Štramberk)
Kostel sv. Panny Marie Pomocné (Staré Hamry – Gruň)
Kostel sv. Antonína Paduánského na Prušivé (Vyšní Lhoty).
HRADY A ZÁMKY V Moravskoslezském kraji se nachází řada hradů, zámků a zřícenin, z nichž mnohé jsou přístupné pro veřejnost a jsou v nich zámecké expozice, příp. jsou využívány pro kulturní účely (výstavy, koncerty apod.) nebo slouží jako obecní úřady apod., mnoho dalších, zejmé na na Bruntálsku a Osoblažsku, však na využití teprve čeká.
118
Nejvýznamnější veřejnosti přístupné a využívané pro kulturní účely jsou zámky: ⇒
Frýdek (Muzeum Beskyd, kulturní centrum)
⇒
Kunín (expozice původních interiérů, kulturní akce)
⇒
Nový Jičín – Žerotínský zámek (sídlo městského úřadu, Muzeum Novojičínska, vý stavy)
⇒
Studénka (Vagonářské muzeum)
⇒
Fryštát (zámecká knihovna)
⇒
Šilheřovice (využíván pro společenské akce, přírodně krajinářský park s golfovým hřištěm)
⇒
Hradec nad Moravicí (expozice o dějinách zámku, galerie, rozsáhlý přírodně – kraji nářský park)
⇒
Raduň (zámecká expozice, přírodně – krajinářský park)
⇒
Kravaře (muzejní expozice)
⇒
Bruntál (zámecká expozice, Muzeum Bruntálska)
⇒
Bartošovice (sídlo informačního centra, společenské akce)
⇒
Dolní Benešov (sídlo městského úřadu)
Nevyužité nebo veřejnosti nepřístupné jsou zámky: ⇒
Fulnek (nutná rekonstrukce)
⇒
Stará Ves nad Ondřejnicí (probíhá rekonstrukce)
⇒
Linhartovy (probíhá rekonstrukce)
⇒
Dívčí hrad
⇒
Slezské Rudoltice
⇒
Jindřichov (sociální využití)
⇒
Hošťálkovy
⇒
Dubová (sociální využití)
⇒
Melč (sociální využití)
⇒
Kyjovice (sociální využití)
Nejvýznamnější hrady a zříceniny: ⇒
Hukvaldy (zčásti restaurován, rozsáhlý přírodně – krajinářský park, obora s daňky a muflony, každoroční Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy)
⇒
Starý Jičín (zrekonstruována hradní věž, expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín)
⇒
Štramberská trúba (rozhledna)
⇒
Slezskoostravský hrad (hradní expozice, kulturní a společenské akce)
⇒
Sovinec (zčásti rekonstruován, kulturní akce)
119
⇒
Vikštejn (zřícenina největšího a nejvýznamnějšího hradu v povodí Moravice; části hradeb a sklepení, zrekonstruovaná vyhlídková věž)
⇒
Šostýn (zříceniny hradeb, paláce a věže nad Kopřivnicí, zachován příkop a dva valy; četné archeologické nálezy)
⇒
Fulštejn (nad obcí Bohušov v osoblažském výběžku)
⇒
Rabenštejn (zbytky dvou hradů na skalnatém výběžku nad Vrbnem pod Pradědem)
⇒
Fűrstenwalde (nad Vrbnem pod Pradědem, zachovány obvodové hradby a zbytky základů staveb).
LIDOVÁ ARCHITEKTURA Stavby lidové architektury se zachovaly zejména v oblasti Jeseníků a Beskyd. K nejvý znamnějším patří:
lázeňský areál v Karlově Studánce (soubor dřevěných zděných lázeňských domů, ovlivněných empírem, z konce 18. a začátku 19. století; vesnická památková zóna)
národopisný areál Dolní Lomná (areál Matice Slezské se stylovými roubenými chalupa mi a přírodními amfiteátry)
Komorní Lhotka (soubor lidové dřevěné architektury těšínského typu z 18. století; vesnická památková zóna)
Štramberk (valašské roubené chalupy; městská památková rezervace)
Lipina (jedinečný dochovaný soubor staveb původního lidového stavitelství z konce 18. a počátku 19. století; památková rezervace)
Heřmanovice (jedinečně dochovaný soubor roubených chalup z 19. století; vesnická památková rezervace)
Kotulova dřevěnka – Havířov (jedna z nejstarších roubených lidových staveb na Těšín sku)
dřevěné kostelíky – kostel sv. Bedřicha na Bílé, kostel Božího Těla v Gutech, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hrčavě, kostel Nejsvětější Trojice na Grúni, kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, kostel Sv. Kříže v Bystřici, kostel sv. Mikuláše v Nýdku, kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích, kostel Všech svatých v Sedlištích, kostel sv. Michala v Řepištích, kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích, kostel Nanebevzetí Páně v Dolních Marklovicích.
HISTORICKÉ ZAHRADY A PARKY Mezi nemovité kulturní památky ČR jsou řazeny i historické zahrady a parky měst, zám ků, hradů a klášterů. Specifickým znakem většiny památek zahradního umění je přesah jejich prostorové kompozice mimo samotný, zdmi vyhrazený prostor do navazující sídelní nebo nezastavěné krajiny. Okolní krajina se tak stává integrální součástí památky. Propojení může být provozní (alejemi), symbolické (znatelné spíše jen na mapových záznamech) 120
a vizuální (nejčastější, reprezentované výhledy a/nebo průhledy). Všechny důležité kompo ziční a provozní vazby historické zahrady nebo parku s okolní krajinou jsou chráněny i z hle diska ochrany krajinného rázu jako významné prostorové vazby (zák. č. 114/1992 Sb., §12, odst. 1). Prostorová kompozice zmíněných památek může být vážně narušená: změnou využití území, umístěním pohledových bariér, umístěním nových dominant do pohledů, průhledů a vyhlídek (např. větrných elektráren). Některé zahrady jsou navíc pohledově exponovány – jejich vnější obraz může být umístěním VE v blízkosti zahrady narušen (např. Hradec nad Moravicí).
TECHNICKÉ PAMÁTKY V Moravskoslezském kraji se vyskytuje také mnoho technických památek, z nichž mnohé jsou světově unikátní. Jsou to především technické památky s hornickou tématikou:
důl Michal v Ostravě – Michálkovicích (hornická expozice; národní kulturní památka)
Hornické muzeum OKD v Ostravě – Petřkovicích (na úpatí vrchu Landek; největší hornické muzeum v ČR)
Dolní oblast Vítkovic, důl Hlubina (industriální areál z 1. poloviny 19. století; národní kul turní památka)
těžní věž dolu Jindřich (těžní věž na místě původního dolu z roku 1846).
Ostatní technické unikáty
areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky (evropsky vysoce ceněný ojedinělý bývalý fortifi kační systém z let 1935-38)
památník armády ČR a čs. opevnění Opava – Milostovice (soubor objektů těžkého a lehkého opevnění z 30. let 20. století; jedno z nejlepších pevnostních muzeí ČR)
památník 2. světové války v Hrabyni (expozice Slezského zemského muzea, v sou časné době v rekonstrukci; skanzen bojové techniky)
technické muzeum Tatra v Kopřivnici (unikátní expozice stopadesátileté historie automo bilky Tatra)
Weisshuhnův kanál v Žimrovicích (unikátní vodní papírenský náhon 3,5 km dlouhý s tu nely a aquadukty)
vápenné pece ve Vendryni (kruhové pece z počátku 19. století)
archeopark Chotěbuz – Podobora (výšinné hradisko z pozdní doby bronzové a doby haštatské, jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit v ČR)
obloukový most v Karviné (betonový obloukový most přes řeku Olši z roku 1925)
vodárenská věž v Karviné (konstruktivická stavba z roku 1928)
121
hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě – Porubě (z roku 1980, 3. největší sál planetária a 2. největší projekční přístroj v ČR)
kosárna Karlovice (dřevěný objekt z roku 1600, unikátní muzeum)
úzkokolejná dráha Třemešná – Osoblaha (technická památka z roku 1989, délka trati 20 km, 4 mosty, 102 oblouků; nejstarší úzkokolejka ve střední Evropě)
větrný mlýn v Bravinném (mlýn německého typu, kompletně zachovaný včetně části vnitřního mlecího zařízení)
větrný mlýn v Hlavnici (dřevěný mlýn z roku 1810)
větrný mlýn v Cholticích (mlýn německého typu z roku 1833; kompletně zachovaný inte riér a vybavení).
Mezi nejvýznamnější archeologické lokality patří vrch Landek v Ostravě, kde k nej cennějším nálezům z doby lovců mamutů řadíme Landeckou (Petřkovickou) Venuši a jes kyně Šipka ve Štramberku, známá v souvislosti s nálezy kosterních pozůstatků člověka ne andrtálského.
122
9. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu urbanis tických, kulturně historických a ostatních civilizačních hodnot., Výkresu limitů využití území I. a ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
9.1. Širší přepravní vztahy a souvislosti Moravskoslezský kraj a jeho jádrová oblast představují silně urbanizovaný prostor s vý znamnými mezinárodními i vnitrostátními přepravními vztahy tranzitního i zdrojového a cí lového charakteru. Významným potenciálem pro rozvoj a socioekonomickou stabilitu kraje zařazení nad řazené dopravní infrastruktury do evropských přepravních sítí a struktur. Větev VIb. severo jižního transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) transevropské dopravní sítě (Trans European Network Transport; dále TEN-T), propojuje přes území ČR a prostor Morav ské brány MS kraje významné sídelní a ekonomické struktury střední a východní Evropy v relaci Katowice - Ostrava – Wien s návaznostmi na II., III. a IV. TEMMK. Multimodalita TEMMK je na území Moravskoslezského kraje zajištěna postupně rea lizovanou dálnicí D1/D47, modernizovanými koridorovými tratěmi č. 270 a 320 (II. a III. tranzitní železniční koridor ČR, dále TŽK), veřejným mezinárodním letištěm Ostrava-Mošnov s připravovaným veřejným logistickým centrem a pro nemotorovou dopravu dálkovou cyklis tickou stezkou Odra – Morava – Dunaj, tzv. Jantarová stezka. Výhledově je v rezortních a krajských strategiích rozvoje sledováno další posílení tohoto transevropského koridoru novou vysokorychlostní tratí (VRT) a vodní cestou, která je součástí dlouhodobě hájeného průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe. Pro tyto výhledové záměry je v dosud platné ÚPD respektována územní ochrana. Součástí sítě TEN-T je ve směru východ - západ postupně realizovaná rychlostní silnice R48, navazující v prostoru Bělotína na postupně realizovanou dálnici D1/D47 a pokračující ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín s rozvětvením na Polsko (prostor Bielsko-Biala) a prostřednictvím silnice I/11 na Slovensko (prostor Žiliny a Pováží; návaznost na hlavní tah VI. TEMMK). Největší koncentrace přepravních vztahů a z toho vyplývajících nároků na kapacitu a kvalitu dopravní infrastruktury je soustředěna do ostravsko-karvinské oblasti s přeshraničním přesahem do vojvodství Opolského a hornoslezské průmyslové oblasti Ka towicka. Střední a západní část MS kraje je svými přepravními vztahy výrazně umírněnější. Patrná je zde každodenní doprava mezi významnějšími sídelními centry západní části kraje, tj. (Ostrava) - Opava – Krnov – Bruntál – Rýmařov s převažujícími vazbami k Olomouckému kraji. Nezanedbatelný podíl v přepravních vztazích zde tvoří i doprava rekreační, vázaná na rekreační prostory Jeseníků. Pro analýzu směrovosti rozhodujících vnitrostátních přepravních vztahů a dělby pře pravní práce mezi silniční a železniční dopravou jsou v následujících tabulkách uvedeny zá
123
kladní srovnávací ukazatele (Zdroj: Ročenka dopravy České republiky 2005), které jsou vždy vztaženy k území Moravskoslezského kraje. Silniční doprava vnitrostátní – nákladní; vývoz a dovoz zboží z/do MS kraje Vývoz a dovoz zboží po silnici do/z jednotlivých krajů ČR Kraj
Vývoz zboží z MS kraje (tis.t/rok) r. 2003 r. 2005
Dovoz zboží do MS kraje (tis.t/rok) r. 2003 r. 2005
Hl. město Praha
443,4
335,1
641,8
349,7
Středočeský
463,2
376,9
517,6
409,0
Jihočeský
158,4
74,7
96,9
40,5
Plzeňský
124,2
97,5
129,1
96,0
Karlovarský
79,0
52,7
19,6
77,7
Ústecký
62,6
126,2
245,9
164,8
Liberecký
100,3
19,8
69,0
31,1
Královehradecký
375,8
122,1
138,0
103,7
Pardubický
168,9
88,5
236,1
180,4
Vysočina
140,7
66,6
388,6
167,4
Jihomoravský
679,6
820,7
981,7
893,5
1 059,5
1 299,6
1 738,9
2 010,7
621,9
588,4
765,5
413,1
4 477,3
4 068,7
5 968,6
4 937,5
Olomoucký Zlínský Celkem
(Poznámka: údaje o silniční přepravě osob nejsou ve statistice MD ČR sledovány)
Železniční doprava vnitrostátní – nákladní; vývoz a dovoz zboží z/do MS kraje Vývoz a dovoz zboží po železnici do/z jednotlivých krajů ČR Kraj
Vývoz zboží z MS kraje (tis.t/rok) r. 2003 r. 2005
Dovoz zboží do MS kraje (tis.t/rok) r. 2003 r. 2005
Hl. město Praha
389,0
223,0
96,1
86,2
Středočeský
631,1
733,7
201,2
178,4
Jihočeský
65,9
64,3
67,2
46,4
Plzeňský
71,9
53,6
39,5
24,8
Karlovarský
111,3
107,8
53,2
59,9
Ústecký
301,9
257,7
219,5
351,3
21,6
14,8
54,1
45,3
Královehradecký
196,0
136,8
90,6
56,9
Pardubický
505,6
445,4
104,7
104,7
Vysočina
104,2
87,3
93,6
64,5
Jihomoravský
431,1
304,8
322,3
246,8
Olomoucký
429,4
655,6
620,1
816,5
Zlínský
312,6
291,6
215,7
207,6
3 571,6
3 376,3
2 177,8
2 289,2
Liberecký
Celkem
Železniční doprava vnitrostátní – osobní; výjezdy a příjezdy osob z/do MS kraje
124
Výjezdy a příjezdy osob po železnici do/z jednotlivých krajů ČR Výjezdy cestujících z MS kraje (tis.osob/rok)
Kraj
r. 2003
Hl. město Praha
Příjezdy cestujících do MS kraje (tis.osob/rok)
r. 2005
r. 2003
r. 2005
328,7
392,3
279,0
411,3
Středočeský
30,1
42,1
29,0
42,2
Jihočeský
15,1
12,3
15,3
13,1
Plzeňský
14,0
13,3
18,0
16,1
7,0
5,5
7,0
6,7
14,0
14,5
16,0
15,6
8,0
7,7
8,0
7,9
Královehradecký
27,0
32,1
24,0
30,3
Pardubický
53,1
64,0
53,0
66,8
Vysočina
18,3
19,1
17,6
19,3
Jihomoravský
323,2
456,9
270,0
541,5
Olomoucký
487,0
550,7
443,0
569,5
Zlínský
299,6
333,1
230,0
332,7
1 625,2
1 943,8
1 409,9
2 072,9
Karlovarský Ústecký Liberecký
Celkem
Ze statistických údajů o přepravních objemech osob i nákladu jednoznačně vyplývá převažující vnitrostátní vztah mezi Moravskoslezským krajem a sousedním Olomouckým krajem, a to ve srovnání r. 2003–2005 s patrnou stoupající tendencí jak v železniční, tak v si lniční dopravě. V dělbě přepravní práce mezi železniční a silniční dopravou je ve vnitrostátní dopravě více než dvojnásobný objem nákladu přepraveného po silnici. To potvrzuje i současný celo republikový nežádoucího trend klesajícího podílu přepraveného objemu po železnici, který je dokumentován v následující tabulce mezioborového srovnání výkonů. Mezioborové srovnání přepravních výkonů nákladní dopravy v ČR Přepravní výkony (v tis. t /rok) r. 2003 r. 2005
Druh dopravy Silniční doprava Železniční doprava
447 956
461 144
93 297
85 163
9.2. Silniční doprava Moravskoslezský kraj disponuje relativně hustou sítí silnic I., II. a III. třídy, jejíž rozsah ve srovnání se sousedními kraji dokumentuje následující tabulka. Přehled délek dálnic a silnic ve vybraných krajích Kraj
Dálnice
Moravskoslezský 0 (ve stavbě)
I. třída 716
I třída 750
125
III. třída 1 895
Celkem 3 361
Přehled délek dálnic a silnic ve vybraných krajích Kraj
Dálnice
I. třída
I třída
III. třída
Celkem
Olomoucký
8
438
923
2 205
3 573
Zlínsky
0 (ve stavbě)
341
574
1 204
2 119
Zdroj: ŘSD ČR, stav k 1.7. 2007
Předmětem zpracování ZÚR je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. pouze republi ková a nadmístní úroveň dopravní infrastruktury. Z tohoto důvodu nebude předmětem hodno cení síť silnic III. třídy, která tvoří lokální doplňující síť. Ta bude řešena na úrovni ÚP obcí. Souhrnný přehled stávající dálniční, rychlostní a ostatní silniční sítě na území kraje Označení
Vedení tahu
Dálnice D1/D47
(Lipník nad Bečvou – Bělotín –) Hladké Životice – Ostrava, Rudná – Hrušov – Bohumín (– státní hranice)
Rychlostní silnice R48
(Bělotín–-) Frýdek-Místek – Dobrá – Horní Tošanovice – Český Těšín – státní hranice
R56
Ostrava, Hrabová – Frýdek-Místek
Ostatní silnice I. třídy 11
(Vrčení – Nové Město – Hradec Králové – Šumperk) – Žďárský potok – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec-Nebory – Jablunkov – hranice ČR/Slovensko
35
(Hrádek nad Nisou – Hranice na Moravě) – Hlavatá – hranice ČR/Slovensko
45
Horní Loděnice – Bruntál – Krnov – hranice ČR/Polsko
46
(Vyškov – Olomouc – Moravský Beroun) Dvorce – Opava – Sudice – hranice ČR/Polsko
47
(Vyškov – Hulín – Lipník nad Bečvou) – Hynčice – Odry – Fulnek – Ostrava
56
Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek – Místek – Frýdlant nad Ostravicí–Hlavatá
57
hranice ČR/Polsko – Bartultovice – Město Albrechtice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Jičín – (Valašské Meziříčí – Valašská Polanka – Horní Lideč – hranice ČR/Slovensko
58
(Rožnov pod Radhoštěm) – Buzkovice - Frenštát pod Radhoštěm) – Příbor – Ostrava – Bohumín – hranice ČR/Polsko
59
Ostrava – Orlová – Karviná
67
Český Těšín – Chotěbuz – Karviná – Bohumín
68
Horní Tošanovice – Třinec-Nebory
Silnice II. třídy 370
( Dolní Libina) Mirotínek – Rýmařov – Valšov
440
Albrechtice u Rýmařova – Dětřichov nad Bystřicí– Horní Libavá
441
(Velký Újezd R35 – Potštát) – Heltínov - Odry
442
Horní Benešov – Krušberk – Svatoňovice – Vítkov – Jakubčovice nad Odrou
443
Podlesí – Budišov nad Budišovkou – Melč - Opava
445
(Šternberk) – Huzová – Rýmařov – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Heřmanovice – (Zlaté Hory)
449
Rýmařov – Sovinec – (Dlouhá Loučka – Uničov – Litovel – Prostějov)
450
Bruntál – Karlova Studánka – (Bělá pod Pradědem)
451
Vidly – Vrbno pod Pradědem – Karlovice – Nové Heřmínovy
452
Holčovice – Karlovice – Bruntál – Leskovec nad Moravicí - Bílčice
126
Souhrnný přehled stávající dálniční, rychlostní a ostatní silniční sítě na území kraje Označení
Vedení tahu
453
(Jeseník – Rejvíz) – Heřmanovice – Město Albrechtice
457
(Javorník – Mikulovice – Zlaté Hory) – Jindřichov – Osoblaha – hranice ČR/Polsko
459
Krnov – Horní Benešov – Leskovec nad Moravicí
460
Úvalno – Velké Heraltice – Jakartovice – Deštné
461
Komárov – Otice – Slavkov
462
Vítkov – Lesní Albrechtice
463
Skřipov – Bílovec
464
Opava – Bílovec - Studénka - Příbor
465
Josefovice – Kyjovice – Výškovice
466
Rohov – Chuchelná – Píšť – hranice ČR/Polsko
467
Nové Sedlice – Kravaře – Kobeřice (souběh s I/46) – Sudice (souběh s I/46) – Třebom – hranice ČR/Polsko
468
Český Těšín – Třinec
469
Ostrava, Poruba – Hlučín – Darkovice – hranice ČR/Polsko
470
Ostrava, Hrušov – Rychvald – Orlová
471
Bohumín – Rychvald - Radvanice
472
Karviná – hranice ČR/Polsko
473
Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald
474
Hnojník – Třanovice – Těrlicko – Horní Suchá – Doubrava – Dětmarovice
475
Havířov – Horní Suchá – Lázně Darkov
476
Třinec – Horní Líštná – hranice ČR/Polsko
477
Ostrava, Hrušov – Frýdek-Místek – Staré Město – Kunčice u Bašky
478
Klimkovice – Stará Bělá – Vratimov – Šenov
479
Ostrava, Poruba – Ostrava – Radvanice – Šenov
480
Lubina – Kopřivnice – Ženklava – Veřovice
482
Kopřivnice – Rybí
483
Hodslavice – Veřovice – Frenštát pod Radhoštěm – Kunčice pod Ondřejníkem – Nová Ves
484
Staré Hamry – hranice ČR/Slovensko
486
Krmelín – Brušperk – Hukvaldy – Vlčovice
Rychlostní silnice R48, silnice I. třídy č. 48, 68, 11 a krátký úsek okrajově procházející si lnice I/35 jsou součástí nadřazené mezinárodní sítě - tahů E v následujících relacích:
E75: (Gdaňsk - Katowice) – Český Těšín – Třinec – Mosty u Jablunkova – (Žilina – Budapešť – Bělehrad), na území MS kraje vedena po I/11
E462: Brno – Vyškov – Olomouc – Frýdek Místek – Český Těšín (– Krakow), na území MS kraje vedena po I/48 a R48
E442: Karlovy Vary – Liberec – Hradec Králové – Olomouc – Valašské Meziříčí – (Žilina), na území MS kraje veden po I/35.
127
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE Územní diferenciace silniční sítě Území MS kraje je z hlediska „pokrytí“, hustoty a přepravního významu veřejné dopravní infrastruktury značně nevyrovnané. Rozložení silniční i železniční infrastruktury souvisí s polohou hlavních dálkových tahů, s rozložením sídelní struktury i ekonomických aktivit. Hlavní koncentrace je ve východní části kraje, především v jeho jádrové oblasti, při hlavním dálkovém koridoru vedeným Moravskou bránou. Západní část kraje je výrazně oslabena. Tato charakteristika je patrná zvláště v okrajových oblastech při hranici s Polskem i na styku s Olomouckým a Zlínským krajem. Zvláštní specifika s nižší úrovní veřejné dopravní in frastruktury pak mají horská území Jeseníků a Beskyd. Diferenciaci v pokrytí území kraje veřejnou dopravní infrastrukturou může dobře doku mentovat následující tabulka, která udává délku a hustotu dálniční a silniční sítě I. a II. třídy v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje. Rozsah silniční sítě v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje (v km) Okres
Rozloha okresu v tis. ha
Dálnice v km
I. třída v km
II. třída v km
Délka celkem v km
Hustota délka v km/tis.ha
Bruntál
165,842
143,843
277,779
421,622
2,540
Frýdek-Místek
127,266
133,465
82,343
215,808
1,700
93,187
53,389
152,106
4,380
Karviná
34,727
5,530
Nový Jičín
91,785
126,405
85,299
211,704
2,306
Opava
114,371
140,610
174,952
315,562
2,760
Ostrava
21,423
78,317
76,070
164,499
7,679
10,112
Zdroj: ŘSD ČR, stav k 1.7. 2007
Výrazně nejhustější dálniční a silniční síť I. a II. třídy (délka sítě na jednotku rozlohy) vy kazuje jádrové území kraje a urbanizovaný prostor okresů Ostrava a Karviná. Ostatní okresy, kromě Frýdku-Místku, jsou relativně vyrovnaně pokryté. Rozdíl je však v jejich technickém stavu, prostorovém vedení, kapacitě i kolizím ve vztahu k zastavěným územím sídel. Sle dované záměry by měly tuto nevyrovnanost postupně odstranit a v cílovém stavu zajistit vy rovnanou kvalitu sítě, odpovídající přepravním nárokům a potřebám, bezpečnosti provozu i kvalitě životního prostředí v sídlech i ve volné krajině.
Dálnice a rychlostní silnice Dálnice D1/D47 Dálnice je součástí dlouhodobé koncepce a postupně realizované sítě dálnic a rychlost ních silnic ČR s návaznostmi na evropskou dálniční síť. Dálnice je součástí větve VIb. TEMMK, ve směru na Polsko navazuje na připravovanou dálnici A1 Katowice – Lodž – Gdaňsk. Po dokončení celého tahu D47 Lipník nad Bečvou – Bohumín - státní hranice bude označena jako D1 a zahrnuta jako součást dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – státní hrani ce (přechodně užívané označení D1/D47).
128
V současné době je na území MS kraje v provozu úsek Ostrava, Rudná – Hrušov – Bo humín (stavby D4708, D4709.1/1, D4709.1/2) – celková délka 17,200 km, v realizaci je úsek Bělotín – Hladké Životice – Bílovec celková délka 41,456 km s předpokládaným uvedením do provozu 11/2008. Vydané pravomocné územní rozhodnutí je pro připravovanou stavbu D4709.2 Bohumín – státní hranice ČR v délce 6,113 km. Hraniční spojení dálnice D1/D47 s polskou dálnicí A1 je technicky a realizačně koordinováno. Aktuální předpoklad zprovoznění obou úseků je 05/2010 a ukončení stavby 06/2011. Dálnice je realizovaná v souladu s ČSN 73 6101 Projek tování silnic a dálnic v návrhové kategorii čtyřpruhové směrově rozdělené dálnice. Rychlostní silnice R48 Silnice je součástí dlouhodobé koncepce a postupně realizované sítě dálnic a rychlost ních silnic ČR s návaznostmi na nadřazenou silniční síť Polska. Je součástí mezinárodního tahu E462 Brno – Bělotín – Frýdek-Místek – Krakow. V republikových a nadmístních rela cích, v návaznosti na dálnici D1/D47 tvoří páteřní osu silně urbanizované jihovýchodní části MS kraje s navazujícími nadřazenými tahy směřujícími do jádrové části kraje (R56), do vý chodní části Zlínského kraje (I/56, výhledově R35), v přeshraničních souvislostech ve směru na Žilinu (I/11). V současné době je v kategorii čtyřpruhové směrově rozdělené rychlostní silnice (v souladu s ČSN 73 6101), zprovozněn úsek Frýdek-Místek – Český Těšín – státní hranice. Zbývající navrhovaná přestavba stávající čtyřpruhové silnice I/48 v úseku Bělotín – FrýdekMístek včetně jižního obchvatu Frýdku-Místku v normových parametrech čtyřpruhové smě rově rozdělené rychlostní silnice je územně stabilizovaná v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Rychlostní silnice R56 Silnice je součástí sítě dálnic a rychlostních silnic ČR, provazující silně urbanizovaný prostor Ostravsko – Frýdecký na severu s dálnici D1/D47, na jihu s rychlostní silnicí R48. Od dálnice D1/D47 ve směru na Opavu je sledována návaznost na R56 v podobě čtyřpruhové silnice I/56 (viz dále). V souvislosti s připravovaným jižním obchvatem FrýdkuMístku (R48) je schváleným ÚPN VÚC Beskydy územně stabilizován koridor pro směrově rozdělený čtyřpruh západní přeložky rychlostní silnice R56 s napojením na jižní obchvat Frýdku-Místku. Rychlostní silnice R67 Dosud nerealizovaný záměr rychlostní silnice R67 s funkcí nadřazené rychlostní ob vodové komunikace s využitím silnic I/11 a II/474 ve spojení Třanovice (R48) – Havířov – Petřvald – MÚK Vrbice (D1/D47). Koridor R67 je stabilizován schváleným ÚPN VÚC Ostrava - Karviná.
Silnice I. třídy Silnice I/11 Z hlediska širších vazeb představuje hlavní silniční koridor pro spojení východ - západ s návaznostmi na Olomoucký kraj, v opačném směru na Slovensko (povážský koridor). V úseku od hranic Olomouckého kraje po Rýmařov je stávající dvoupruhová trasa stabi
129
lizována. V úseku Rýmařov - Opava je sledovaná a schválená zásadní přestavba směrového vedení dílčích úseků včetně nejvýznamnějších obchvatů Bruntálu, Velkých a Malých Heraltic a celkové homogenizace v kategorii směrově nedělené dvoupruhové silnice . V úseku Opava – Ostrava stávající čtyřpruhová směrově dělená silnice (v prostoru Opavy v peáži s navr hovaným obchvatem I/56) výhledově zajišťuje hlavní přepravní vztahy k jádrovému území kraje a dálnici D1/D47. Kolizní průtah Novými Sedlicemi je nově navržen v novém koridoru s 3 variantami řešení trasy21, související s alternativními návrhy mimoúrovňového napojení navazujících silnic II/467 a III/4664. V průchodu Ostravou silnice přebírá funkci městské rychlostní silnice s návazností na prostor Havířova a dále Českého Těšína. Stávající úsek Český Těšín – Bystřice bude ve funkci dálkového tahu výhledově nahrazen novým spojením s využitím budoucí části R67 a navazujícím novým úsekem čtyřpruhové směrově rozdělené silnice I/68 (vedené od R48) ve spojení Havířov – Hnojník – Bystřice a dále v koridoru stávající I/11 Jablunkov – státní hranice s přestavbou na směrově rozdělený čtyřpruh. Koncepce přestavby celého tahu je kromě prostoru Nových Sedlic ve svých záměrech stabilizovaná a schválená. Silnice I/35 Jde o součást mezinárodního tahu E442, stávající trasa prochází pouze krátkým úse kem jihovýchodního okraje MS kraje s přímou vazbou na silniční síť Slovenska ve směru na Žilinu. V dlouhodobé koncepci přestavby je v koordinaci s navrhovanou rychlostní silnicí R48 sledována přeložka silnice I/35 s peáží v úseku Hranice – Polom a dále v nové trase smě rově rozděleného čtyřpruhu Dub - (Lešná - Valašské Meziříčí). Silnice I/45 Silnice je jedním z hlavních nadřazených koridorů západní části kraje. V návaznosti na silnici I/46 spojuje Olomoucký kraj a jeho krajské město Olomouc s prostorem Bruntálu a Krnova s návazností na Polsko. Kromě každodenních přepravních vztahů k Olomouci a Brnu a každodenní obsluhy území silnice zajišťuje hlavní přístup do rekreační oblasti vý chodní části Jeseníků. Přepravní význam silnice bude posílen navrhovanou přestavbou v úseku Dětřichov nad Bystřicí - Bruntál včetně východního obchvatu Bruntálu a přímou návazností na silnici I/57 ve směru na Bartultovice – Trzebinu a Prudnik zajištěnou sledovaným západním obchvatem Krnova. Navrhované záměry jsou stabilizované v rámci schváleného ÚPN VÚC Jeseníky ve znění změny č. 1. V úseku Nové Heřmínovy - Loučky je v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Nové Heř mínovy navrhována přeložka silnice I/45. Na základě výslovného nesouhlasu obce Nové Heřmínovy s původně sledovaným severním obchvatem byl na základě vyhledávací studie (SHB, a.s.) vymezen koridor jižního obchvatu, který je předložen jako nový požadavek na změnu v území. Silnice I/46 Silnice je vedena ve směru od Vyškova a Olomouce s orientací jihozápad – severový chod do Opavy a dále ve směru na Kobeřice přes státní hranici do prostoru Racibórze. Silni ce zajišťuje hlavní přepravní vztahy Opavska a návazně Bruntálska k Olomouckému kraji. Stávající silnice má řadu nevyhovujících a kolizních úseků, jejichž přestavba je ve svých zá 21
Technická studie; Dopravoprojekt Ostrava, 2006.
130
měrech stabilizovaná ve schválené ÚPD VÚC. Zásadními záměry jsou přeložka silnice ve dvoupruhovém uspořádání v úseku Dvorce – Dolní Životice a přestavba dílčích úseků severně od Opavy s obchvaty Sudic, Hněvošic, Služovic a Pustých Jakartic, s cílem zajištění kontinuálního tahu vedeného přes část polského území (podpora pro oboustranný rozvoj pří hraničního území jako součást Schengenského prostoru v rámci EU). Pro průchod silnice prostorem Opavy bude využit plánovaný jihovýchodní obchvat města. Silnice I/47 Přepravní význam silnice bude po zprovoznění dálnice D1/D47 omezen na funkci do provodné a obslužné silnice s předpokladem přeřazení do sítě silnic II. třídy. Kolizní průtah sídlem Odry je sledován v nové stabilizované trase východního obchvatu sídla dle schvá leného ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1. a č. 2). Silnice I/56 Silnice je páteřní osou urbanizovaného pásu Opava – Ostrava s návazností na dálnici D1/D47 a rychlostní silnici R56 Ostrava, Hrabová – Frýdek-Místek. Jižně od Frýdku-Místku umožňuje obsluhu a zpřístupnění rozvojových prostorů Frýdlantska (čtyřpruh) a dále re kreační prostory Beskyd (dvoupruh). V širších souvislostech napojuje jádrové území kraje na „rožnovský koridor“ silnice I/35 s návazností na Zlínský kraj (Valašské Meziříčí), v opačném směru na Slovensko (Žilina). V úseku Opava – Ostrava je sledováno zkapacitnění silnice na směrově rozdělený čtyřpruh se severním obchvatem Opavy a návazností na silnici I/57 ve směru na Krnov – Bartultovice – Prudnik. Koridory těchto záměrů jsou územně stabilizovány v rámci schválené ho ÚPN VÚC okr. Opava. Jižní úsek silnice v návaznosti na I/35 zůstává fixován ve stávají cím uspořádání. Silnice I/57 V návaznosti na silnici I/56 je součástí příhraničního dopravního koridoru Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice – polský Prudnik s okrajovou návazností na prostor Osoblaž ského výběžku. Tento dopravní koridor je potenciálem pro rozvoj dosud oslabené česko-pol ské příhraniční oblasti. Předpokladem pro její vyšší přepravní využití v tomto úseku je pře stavba (dvoupruh) kolizních a směrově nevyhovujících úseků včetně obchvatů některých sí del (Město Albrechtice, Skrochovice). Návrh přestavby tohoto úseku je stabilizován v rámci schváleného ÚPN VÚC Opava. Jižní část silnice v úseku Opava – Fulnek – Nový Jičín – (Valašské Meziříčí – Horní Li deč – státní hranice) je svým významem proměnlivá. V mezikrajských vztazích umožňuje ná vaznost na východní části Zlínského kraje a budoucí rychlostní silnici R49, v nadmístních vztazích kromě obsluhy území zajišťuje oboustrannou návaznost k dálnici D1/D47 (MÚK Hladké Životice). Navrhovaná přestavba silnice ve dvoupruhovém uspořádání je v tomto úseku kromě prostoru Hradce nad Moravicí stabilizována v rámci schválených ÚPN VÚC okr. Opava a VÚC Beskydy. Původně sledovaný obchvat Hradce na Moravicí byl na základě požadavků města Hrad ce nad Moravicí přehodnocen22 a jednoznačně doporučen v novém koridoru dle varianty D s východním oddáleným obchvatem včetně místní částí Kajlovec jako nový požadavek na
22
Vyhledávací studie UDI Morava, 2003.
131
změnu v území. S ohledem na možnou časově vzdálenou realizaci je jako 1. etapa nadále sledována úprava průtahu městem dle platného ÚPN VÚC okr. Opava. Silnice I/58 Silnice zajišťuje přepravní vztahy ve směru od Rožnova pod Radhoštěm (Zlínský kraj) v relaci Frenštát pod Radhoštěm – Příbor – Mošnov – Ostrava – Bohumín – státní hranice. Zásadní přepravní význam má v návaznosti na silnici I/48 (R48) čtyřpruhový směrově neroz dělený úsek Příbor – Ostrava (D1/D47) se souběžnou funkcí oboustranného přivaděče k mezinárodnímu letišti Ostrava-Mošnov a navrhované rozvojové zóně včetně budoucího ve řejného logistického centra. Vzrůstající přepravní význam v koordinaci s připravovanou R48 vyžaduje přestavbu silnice na bezpečnou a kapacitní směrově rozdělenou čtyřpruhovou silni ci s obchvaty Skorotína, Mošnova a Krmelína s návazností na kapacitní komunikační síť Ost ravy. Koridor pro přestavbu silnice je stabilizován v rámci schválené změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy. Silnice I/59 Silnice propojuje silně urbanizované území v koridoru Ostrava (I/11) – Karviná (I/67), Stávající úsek Ostrava – Orlová je v uspořádání směrově rozdělené čtyřpruhové silnice, navazující úsek po Karvinou je v rámci dlouhodobě sledované koncepce přestavby navržen k rozšíření na směrově rozdělený čtyřpruh. Záměr je stabilizovaný schváleným ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Silnice I/67 Silnice je obvodovou komunikací, spojující významná centra osídlení a rozvojové oblasti podél hranice s Polskem v relaci Bohumín (D1/D47) – Karviná – Český Těšín – Třinec (I/11). Původní záměry dílčí přestavby v úseku Bohumín – Karviná byly ze strany ŘSD přehodnoce ny. Silnice I/67 je v novém pojetí řešena jako významný souvislý tah s potřebnou rozsáhlejší přestavbou, prozatím řešenou v úseku Karviná – Dolní Lutyně jako nový požadavek na změnu v území23. Řešení navazujícího úseku Dolní Lutyně – Bohumín nebylo zatím po drobně prověřováno. Jednou z možností je využití stopy účelové komunikace, uvažované pro napojení průmyslové zóny Dolní Lutyně. Vzhledem k rezignaci na realizaci PZ je možné prověřit využití tohoto koridoru jako jednu z variant řešení tohoto úseku. Silnice I/68 Silnice propojuje rychlostní silnici R48 a I/11 v úseku Tošanovice – Nebory se záměrem na přestavbu v parametrech čtyřpruhové směrově rozdělené silnice navazující na R67, ve směru na Slovensko na silnici I/11. Koridor trasy je stabilizovaný v rámci ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1. a č. 2).
Silnice II. třídy Silnice II/370, II/440, II/449 Dvoupruhové silnice umožňující radiální vazby rozptýleného osídlení k Bruntálu.
23
Vyhledávací studie, UDI Morava, 2005.
132
Silnice II/441 Stabilizovaná dvoupruhová silnice, propojující R35 přes oblast Oderských vrchů a vojenského prostoru Libavá prostor Odry. V souvislosti se zprovozněním dálnice D1/D47 lze očekávat výrazný pokles přepravního významu. Silnice je stabilizovaná bez nároků na zá sadnější přestavbu. Silnice II/442 Dvoupruhová silnice vedená v poloze „tangenty“ jihozápadní části okresu Opava ve spo jení Horní Benešov - Vítkov - Jakubčovice. Silnice II/443 Dvoupruhová radiálně vedená silnice ve spojení Opava - Melč - Budišov nad Budi šovkou s ukončením na okraji vojenského újezdu Libavá. Přepravní význam silnice zůstane výhledově spíše lokální obslužný. Silnice II/445, II/450, II/451, II/452 Dvoupruhové silnice zpřístupňující a obsluhující ve směru od Rýmařova, od Bruntálu a Nových Heřmínov (I/45) rekreační oblasti Jeseníků. Silnice II/457 Dvoupruhová silnice napojující okrajovou oblast Osoblažska s přeshraniční vazbou ve směru na Glogowek s návaznostmi na nadřazené silnice I/44 (Olomoucký kraj) a I/57. Silnice II/459, II/460 Dvoupruhové silnice, souběžně vedené ve směru sever-jih, které propojují silnice I/57, I/11 a I/46 západně od Opavy. Přepravní význam obou silnic zůstane i výhledově značně omezený. Silnice II/461 Dvoupruhová dopravně významná silnice, která vytváří základ pro jižní a západní ob chvat Opavy - součást celkové přestavby komunikačního systému Opavy, tzv. prodloužená silnice II/461 (dvoupruhová směrově nerozdělená silnice II. třídy). Zatímco východní část jižního obchvatu je stabilizovaná, západní část byla na požadavek města Opavy přehodno cena v rámci Vyhledávací dopravní studie (UDI Morava, s.r.o.). Změna západní části jižního obchvatu města Opavy je novým záměrem na změnu využití území. Silnice II/462, II/463, II/465 Dvoupruhové silnice s obslužným přepravním významem střední části kraje, bez nároků na zásadní přestavbu. Silnice II/464 Dvoupruhová silnice vedená ve spojení Opava – Studénka – Příbor. Nadmístní pře pravní význam silnice je především v relaci Bílovec - Příbor s návaznostmi na dálnici D1/D47 a silnici I/58 jižně od mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov. Silnice zde kromě základní ob sluhy přejímá funkci silničního přivaděče k dálnici - MÚK Butovice. Silnice je v současné době již po přestavbě a stabilizovaná.
133
Silnice II/466 V současné době dvoupruhová příhraniční silnice Rohov – Chuchelná – Píšť – hranice ČR/Polsko. Sledovaným výhledovým záměrem je výrazné posílení přepravní funkce prodlou žením této „příhraniční“ komunikace až do prostoru Šilheřovic. Návrh využívá trasy stávají cích silnic III/4695, III/4695 a II/469, které doplňuje novým propojovacím úsekem. Záměr na prodloužení a dostavbu je obsažen jako územní rezerva ve schváleném ÚPN VÚC okr. Opava. Silnice II/467 Dvoupruhová obslužná komunikace je vedena od silnice I/56 severně do prostoru Kobe řic. Přestavba mimoúrovňového napojení na navrhovaný čtyřpruh silnice I/56 je předmětem požadavků na vymezení změny v rámci silnice I/56. Silnice II/468 Je obslužnou komunikací ve spojení Český Těšín – Třinec. Silnice je stabilizovaná. Silnice II/469 Silnice je významnou příměstskou přepravní osou v relaci Ostrava, Poruba – Hlučín – Darkovice – hranice ČR/Polsko. Přepravní význam stoupá s blízkostí města Ostravy. Pro její zkvalitnění jsou sledovány přeložky v prostoru Děhylova (dvoupruh), které jsou stabilizované a převzaté ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Silnice II/470, II/472, II/475 Silnice s obslužnou přepravní funkcí v jádrovém prostoru Ostrava – Bohumín – Karviná – Havířov. Ve stávajícím uspořádání a vedení jsou i výhledově stabilizované. Silnice II/471 Silnice vytváří součást východního obvodového spojení v relaci Bohumín – Rychvald – Radvanice. Její význam dále vzroste v přímé oboustranné návaznosti na R67 ve funkci ná vazné distribuce dopravy do a z prostorů Rychvaldu a Michálkovic. V této souvislosti je nově navrhována přestavba silnice ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání s pří mou návazností na R67 (MÚK). Silnice II/473 Dvoupruhová silnice s obslužnou funkcí ve spojení Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald. Kolizní úsek v prostoru Kaňovic je navržen k přestavbě. Záměr je stabilizovaný a převzat v plném rozsahu ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a č. 2). Silnice II/474 Dvoupruhová silnice obsluhují sídelní strukturu v ose Hnojník – Třanovice – Těrlicko – Horní Suchá – Doubrava – Dětmarovice s návazností na křižující silnice I/68, R48. Přepravní význam silnice výhledově poklesne po realizaci silnice R67, vedené v širším koridoru silnice v úseku Hnojník – Těrlicko. Silnice II/476 Dvoupruhová příhraniční silnice zpřístupňující z Třince hraniční přechod do Polska Horní Líštná/Leszna Gorna ve směru na Skovzów. Ze schváleného návrhu ÚPN VÚC Beskydy (ve
134
znění změn č. 1 a č. 2) je převzat stabilizovaný záměr na prodloužení této silnice jihozá padně od Třince s napojením na silnici I/11. Silnice II/477 Jde o významnou dvoupruhovou doprovodnou silnici k R56 ve spojení Ostrava, Hrušov – Frýdek-Místek – Staré Město – Kunčice u Bašky. S ohledem na její přepravní expo novanost je v návrhu sledována její rozsáhlá přestavba v prostoru Frýdku-Místku, nadjezd nad tratí ve Vratimově, výhledově s rozšířením na směrově rozdělený čtyřpruhu v úseku Ost rava - Kunčice – Vratimov. Záměry jsou převzaty v plném rozsahu z platné ÚPD VÚC. Silnice II/478 Je jednou z významných silnic, umožňující tangenciální spojení ve směru od Klimkovic a dálnice D1/D47 přes jižní část Ostravy do Vratimova. Silnice je navržena k zásadní pře stavbě jako součást jižní tangenty. V této souvislosti jsou ze schválené ÚPD VÚC převzaty záměry na přestavbu jednotlivých úseků. Silnice II/479 Je silně zatíženou silnicí II. třídy, která prochází ve směru západ–východ hustě obyd lenými částmi Ostravy (Poruba, Mariánské Hory a Moravská Ostrava). Výstavbou komuni kační sítě města Ostravy, především pak tzv. severního spoje dojde k výraznému odlehčení této silnice. Silnice II/480 Je místní obslužnou komunikací v relaci Lubina – Kopřivnice – Veřovice. Silnice je stabi lizovaná bez nároků na zásadnější přestavbu. Silnice II/482 Silnice je v současné době významnou přepravní osou s návazností na silnici I/48. Po dostavbě rychlostní silnice R48 nebude křižovatka Rybí realizována a silnice II/482 bude bez přímé návaznosti na R48. Tím se výrazně promění její dosavadní přepravní funkce. V této souvislosti je předložen požadavek na nové řešení přeložky dvoupruhové silnice II. třídy v úseku Kopřivnice – Rybí. Alternativně je sledována pouze úprava ve stávající trase. Silnice II/483 Silnice je vedena po úpatí hřebene Beskyd ve spojení Frýdlant nad Ostravicí – Hodslavi ce. Její přepravní význam je především obslužný a rekreační s příčnými návaznostmi na lokální komunikační síť směřující k vnitřním partiím Beskyd. S ohledem na atraktivitu a do pravní zatížení silnice je v trase sledována významná přestavba s řadou přeložek. Záměry jsou převzaty ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změny č. 1 a č. 2). Silnice II/484 Jde o příhraniční silnici směřující ve spojení Staré Hamry – hranice ČR k hraničnímu přechodu na Slovensko. Silnice je stabilizovaná bez nároků na přestavbu. Silnice II/486 Silnice je v dílčím úseku Krmelín - Kopřivnice vedena po původní silnici I/56. Silnice má lokální obslužný přepravní význam bez nároků na významnější přestavbu.
135
9.3. Železniční doprava Páteřní spojení MS kraje s nadřazenou celostátní i mezinárodní železniční sítí zajišťují dva železniční koridory:
II. koridor: (Rakousko) - Břeclav - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - (Polsko)
III. koridor: (Německo) - Cheb - Plzeň - Praha - Olomouc - Ostrava - Petrovice u Karvi né - Mosty u Jablunkova - (Polsko/Slovensko)
provozované modernizovanými tratěmi:
trať č. 270: Praha - Olomouc - Přerov - Ostrava – Bohumín
trať č. 320: Bohumín - Dětmarovice - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slo venskem, s větví na Petrovice u Karviné na státní hranice s Polskem.
Obě tratě jsou součástí mezinárodních železničních tahů AGC-E65 (Gdyně - Warszawa - Katowice - Petrovice u Karviné - Ostrava - Vídeň - Rjeka) a E40 (Le Havre - Nürnberg Cheb - Praha - Ostrava - Košice - Lvov). Kromě koridorových tratí je stávající železniční síť dále doplněna ostatními celostátními tratěmi a regionálními tratěmi. Ostatní celostátní železniční tratě mají charakter spíše regio nální s návaznostmi na sousední kraje. Regionální tratě mají z hlediska obsluhy území želez niční dopravou v regionu nezastupitelnou funkci. Jejich význam je především v dojížďce obyvatelstva do zaměstnání, v dílčích oblastech jsou zapojovány do systému rekreační do pravy. Na celostátní železniční síť jsou těmito tratěmi napojena významná sídla se silným průmyslovým potenciálem jako jsou Odry, Fulnek, Bílovec, Nový Jičín nebo koncové želez niční stanice, které jsou východisky do rekreačních oblastí. Úplný přehled tratí na území MS kraje udává následující tabulka. Souhrnný přehled stávající železniční sítě na území kraje Označení tratě Koridorové celostátní tratě 270 320
Vedení tahu
(Praha - Olomouc - Přerov - Ostrava – Bohumín – hranice ČR Bohumín - Dětmarovice - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slovenskem, s větví na Petrovice u Karviné na státní hranice s Polskem
Ostatní celostátní tratě 292 310
(Zábřeh na Moravě - Glucholazy ) - Krnov Opava - Olomouc
316 321
Ostrava, Svinov - Opava Ostrava, Svinov - Český Těšín
323
Ostrava, hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí (- Valašské Meziříčí)
Regionální tratě 278 279
Suchdol nad Odrou - Nový Jičín, město Bílovec - Studénka
298 311
Osoblaha - Třemešná ve Slezsku (úzkorozchodná) Valšov - Rýmařov
312
Bruntál – Malá Morávka
136
Označení tratě 313
Vedení tahu Milotice – Vrbno pod Pradědem
314 315
Opava, východ – Svobodné Heřmanice Opava – Hradec nad Moravicí
316 317
Opava – Ostrava, Svinov Opava - Hlučín
318 322
Kravaře ve Slezsku - Chuchelná Frýdek-Místek – Český Těšín
323 324
Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí Frýdlant nad Ostravicí - Ostravice
325 326
Studénka - Veřovice Hostašovice – Nový Jičín
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE Koridorové celostátní tratě Trať č. 270 Dvojkolejná elektrizovaná trať Bohumín – Přerov, součást II. tranzitního železničního ko ridoru ČR. Podle dohody AGC24 je součástí dvou evropských mezinárodních železničních magistrál, tj. E65 Gdynia - Warszawa - Ostrava - Wien - Klagenfurt - Riejka a E40 Le Havre Paris - Nürnberg - Praha - Ostrava - Košice - Lvov. Prochází v dopravním koridoru společně s dálnicí D1/D47 jádrovým územím kraje. Modernizace II. tranzitního koridoru na rychlost do 160 km/hod. je dokončena. Trať č. 320 Dvojkolejná elektrizovaná trať, v úseku Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné státní hranice je součástí II. tranzitního koridoru a mezinárodního tahu E65 (návaznost na trať č. 270), od Dětmarovic a Petrovic u Karviné na Český Těšín ve směru na hraniční pře chod se Slovenskem v Mostech u Jablunkova je součástí III. tranzitního železničního korido ru a mezinárodního železničního tahu E40. Trať prochází východní částí okresu Karviná. Z důvodu permanentní sanace, odstraňující vlivy důlní činnosti na povrch území, je úsek trati mezi stanicemi Karviná - Louky tříkolejný. Probíhající a připravovaná modernizace III. tranzit ního koridoru je stabilizovaná a převzata z platné ÚPD VÚC.
Ostatní celostátní tratě Trať č. 292 Dvojkolejná trať v současnosti vedená v peážní trase Jindřichov ve Slezsku – Mikulovice s úvratí v Glucholazech. Trať v osobní dopravě umožňuje spojení města Nysa a lázní Glucholazy na polské straně s Krnovem, Bruntálem a Opavou. V nákladní dopravě tvoří nejkratší trasu z Opavska, Bruntálska a Krnovska na Poznaň a Berlín. Podmínkou pro vyšší využití je úprava hraničního úseku, která současně souvisí i s celkovými změnami pří hraničního území po vstupu do Schengenského prostoru.
24
Dohoda EHK o hlavních železničních tratích.
137
Trať č. 310 Trať zajišťuje hlavní kolejové spojení v relaci Opava – Olomouc s návazností na korido rovou železniční uzel Olomouc (II. a III.) Trať je stabilizovaná s předpokladem pouze optima lizačních úprav. Trať č. 316 Jednokolejná trať s motorovou trakcí navazující na II. tranzitní železniční koridor ve stanici Ostrava-Svinov. Zajišťuje spojení Ostravska s Opavskem v návaznosti na trať č. 310 s Bruntálskem. Její význam spočívá především v osobní dopravě s předpokladem začlenění do integrovaného přepravního systému. Sledovaná je její elektrifikace v úseku Opava-vý chod – Ostrava-Svinov. Trať č. 321 Dvojkolejná elektrizovaná trať, která je doplňkovou tratí II. tranzitního železničního kori doru. Tvoří diagonální spojení mezi tratěmi č. 270 a č. 320 v relaci Ostrava-Svinov - Český Těšín. Je současně odlehčovací tratí pro mezinárodní tah E40. Trať má dostatečnou provoz ní kapacitu kromě zapojení do stanice Ostrava–Svinov, které je sledované ke zdvojkolejnění. Trať č. 323 Z části dvojkolejná trať s motorovou trakcí s napojením na trať č. 270 ve stanici Ostrava hlavní nádraží. Zajišťuje důležité spojení Frýdecko-Místecka a Novojičínska, v krajském přesahu napojuje dotčenou část MS kraje s prostorem Valašskomeziříčska. Pro její zkvalitně ní a vyšší přepravní využitelnost je sledovaná její modernizace včetně elektrizace. Pro od stranění úvraťových jízd přes žst. Ostrava-Kunčice je navržena ze žst. Vratimov jednokolejná spojka s tratí č. 321 do žst. Ostrava-Bartovice. Celkový záměr na přestavbu je převzat ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná.
Regionální tratě Regionální tratě jsou ve svých trasách stabilizované. Převážná část z nich je využívána pro každodenní i rekreační osobní dopravu se značným potenciálem pro začlenění do in tegrovaného přepravního systému kraje ve formě lehkého kolejového systému - „vlako tramvaj“, dílčí tratě mají zásadní význam pro nákladní dopravu s návaznostmi na koridorové nebo ostatní celostátní tratě. Podmínkou pro vyšší využitelnost regionálních tratí je jejich po stupná optimalizace a zavádění nových produktů komplexní nabídky služeb jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Trať č. 325 Tato trať je jednou z tratí navazujících na II. tranzitní železniční koridor, v opačném smě ru pak na celostátní trať č. 323 (žst. Veřovice). Zvýšený význam získá jako součást nového kolejového napojení pro osobní i nákladní dopravu, vedeného od žst. Sedlnice k meziná rodnímu letišti a rozvojové zóně Ostrava-Mošnov (dopravna letiště Ostrava-Mošnov). Tento záměr je koncepčně stabilizovaný a je převzat ze schválené změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy.
138
Vysokorychlostní tratě V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (dále VRT) na území ČR je posílena větev VIb. TEMMK jednou z větví vysokorychlostní tratě. Na území MS kraje je VRT vedená prostorem Moravské brány v souběhu s dálnicí D1/D47 a územně chráněným koridorem prů plavního spojením Dunaj–Odra–Labe. Pro koridor VRT je dlouhodobě sledována územní ochrana, která je respektována i v platné ÚPD VÚC.
Vlečky Stávající vlečky jsou využívané výhradně pro nákladní dopravu. V současné době je značná část z nich mimo provoz. Jejich současný význam je zaměřen především na za jištění kolejové návaznosti rozvojových a průmyslových zón s možností vyššího podílu pře pravy po železnici. V této souvislosti je sledován záměr na vlečkové napojení průmyslové zóny Hrabová-jih na železniční trať č. 323 – žst. Paskov. Záměr je převzat ze schválené ÚPN VÚC Ostrava – Karviná.
Lanové dráhy Pro rekreační využití jsou v současné době na území MS kraje využívány sedačkové lanovky v Beskydech; Ráztoka – Pustevny, Oldřichovice – Javorový vrch, Frenštát pod Rad hoštěm – Horečky, Bílá – Zbojník. V rámci platných ÚPN VÚC byly stabilizovány návrhy v dalších lokalitách Moravskoslez ských a Slezských Beskyd s cílem zatraktivnit a alternativně zpřístupnit některé oblasti lyžař ských a rekreačních center:
sedačková lanovka Nýdek - Malá Čantoryje - záměr sleduje zatraktivnění oblasti Slezských Beskyd zpřístupněním lyžařského a rekreačního centra Wisla - Ustroň v Pol sku z české strany. Předpokládaná délka 2 750 m.
sedačková lanovka Mosty u Jablunkova – Skalka – záměr zatraktivňuje zpřístupnění severovýchodní oblasti Moravskoslezských Beskyd v návaznosti na parkovací plochy v prostoru Mostů u Jablunkova. Délka dráhy je 2 250 m.
sedačková lanovka Oldřichovice – Malý Javorový – záměr zpřístupňuje vrcholové partie severního okraje Moravskoslezských Beskyd ve směru od Třince. Délka navr hované dráhy je 1 600 m. Záměr je stabilizovaný a zahrnut do ZÚR.
sedačková lanovka Ondřejník - Lhotka – nová lanová dráha je navrhovaná v délce 1 100 m.
9.4. Letecká doprava Na území Moravskoslezského kraje v současné době slouží k letecké dopravě a spor tovní činnosti jedno mezinárodní veřejné letiště a tři veřejná vnitrostátní letiště:
139
mezinárodní veřejné letiště ⇒
Ostrava-Mošnov
Vnitrostátní veřejné letiště ⇒
Zábřeh u Benešova
⇒
Krnov
⇒
Frýdlant nad Ostravicí.
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE LETECKÉ DOPRAVY Mezinárodní veřejné letiště Letiště Ostrava-Mošnov – je součástí větve VIb. TEMMK s potenciálem pro MS kraj a rozvoj především jeho podnikatelských aktivit. Již v současné době je letiště významným podpůrným faktorem pro zahraniční investory směřující do regionu. Je jedním ze čtyř nejvý znamnějších letišť na území ČR. Svými parametry vzletové a přistávací dráhy s délkou 3 500 m a šířkou 63 m dává předpoklady pro výrazně vyšší využitelnost v osobní i nákladní přepravě. Podmínkou rozvoje je rozsáhlá přestavba včetně zázemí služeb a CARGO–termi nálu. Zásadní význam bude mít realizace plánovaného přímého kolejového napojení a všech související služeb v zázemí. Rozhodující bude i rozvoj průmyslové zóny a případné umístění plánovaného veřejného logistického centra.
Vnitrostátní veřejná letiště Letiště Zábřeh u Benešova – umístěné cca 12,5 km východně od Opavy. Letiště má travnatou vzletovou a přistávací dráhu o rozměrech 900 x 90 m a vyhlášení výšková ochranná pásma. Je využívané především pro sportovní aktivity aeroklubu. Letiště Krnov – umístěné cca 3 km jižně od Krnova, je vybavené travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 750 x 125 m. Je využívané především pro sportovní aktivity aeroklubu. Pro vyšší využitelnost je sledováno prodloužení vzletové a přistávací dráhy. Zá měr je převzat ze schváleného ÚPN VÚC okr. Opava. Letiště Frýdlant nad Ostravicí - umístěné cca 1,5 km od Frýdlantu nad Ostravicí je vy baveno travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 800 x 85 m. V současné době je letiště dočasně uzavřeno. Pro rozvoj letecké sportovní činnosti a nepravidelné lety je sledováno nové letiště se statutem veřejné vnitrostátní Frýdek-Místek. Záměr je převzat ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a 2).
140
9.5. Vodní doprava ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE Průplavní spojení D-O-L Na území MS kraje je v souladu s koncepcí MD ČR dlouhodobě sledován koridor oder ské větve průplavního spojení Dunaj–Odra-Labe. Vodní cesta je součástí větve VIb. TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodní ho významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Koridor vodní cesty je stabilizován na zá kladě zpracované dokumentace „Digitalizace generelu průplavního spojení D-O-L (Vosta Hradec Králové, 1999-2003). Pro koridor průplavního spojení D-O-L je v souladu s UV ČR č. 635/1996 v platné ÚPD VÚC respektována dlouhodobá územní ochrana. Vodní cesta na řece Ostravici po Ústí Lučiny Pro rozvoj vodní dopravy na území MS kraje je tato cesta dlouhodobě sledována. Výhle dový záměr v návaznosti na průplavní spojení D-O-L sleduje alternativní zpřístupnění opuštěného území prostoru Vítkovic pro posílení výhledového rozvoje ekologicky čistých podnikatelských aktivit. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná a převzata ze schválené ÚPD VÚC.
9.6. Kombinovaná doprava - logistika ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE Pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky jsou na území MS kraje vhodné předpokla dy. Tento systém, který není dosud na území ČR ani kraje systémově založen, sleduje sou střeďování výkonů a služeb do logistických center a terminálů kombinované dopravy, které budou situovány v místech multimodálních uzlů a návazností na nadřazené sítě. Na území MS kraje jsou pro situování a založení logistických center sledovány tyto lokality: Terminál s logistickým centrem Bohumín-Vrbice Navrhovaná lokalita je napojena na dálnici D1/D47 (MÚK Bohumín), na II. a III. tranzitní železniční koridor (trať č. 270), výhledově na vodní cestu D–O–L. Záměr je stabilizovaný a převzatý ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Terminál Český Těšín Navrhovaný terminál je situovaný v bezprostřední blízkosti a návaznosti na rychlostní si lnici R48 a koridorovou trať ve směru na Slovensko. Návrh je stabilizovaný a převzatý ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Veřejné logistické centrum Ostrava-Mošnov Záměr je umístěn do rozvojových ploch pro ekonomické aktivity v prostoru letiště Ost rava-Mošnov, vymezených schválenou změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy. Prostor je napojen na letecké cargo, dálnici D1/D47, připravuje se kolejové spojení, výhledově je možné prů
141
plavní spojení D-O-L. Lokalita je sledována v rámci připravované strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (MD ČR).
9.7. Cyklistická doprava ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A PŘEDPOKLADY ROZVOJE Moravskoslezský kraj je v hlavních směrech napojen na síť dálkových evropských i celo státních cyklistických tras, které jsou doplněny hustou sítí regionálních a lokálních cyklotras. Rozložení nadřazené cyklistické sítě udává následující tabulka. Souhrnný přehled nadřazené sítě cyklistických tras na území kraje Označení trasy
Vedení tahu
Evropská dálková cyklistická trasa EUROVELO - 4,. ČR - 5
Eurovelo 4 Roscoff - Kyjev, „Cyklostezka Odra - Morava – Dunaj“
Dálkové celostátní cyklistické trasy 55, 56 „Severní příhraniční trasa“ ;Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko - Jesenicko 46
„Jihovýchodní příhraniční trasa“; Beskydsko - karpatská magistrála
V souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy v ČR (UV č. 678/2004) jsou sledovány záměry na výstavbu potřebné infrastruktury, která umožní maximální segregaci nemotorové cyklistické dopravy od dopravy motorové. V této souvislosti jsou sledovány tyto záměry: Cyklistická stezka Odra – Morava - Dunaj Stezka je součástí evropské cyklistické sítě - trasa č. 4 Eurovelo Roscoff-Kyjev – koridor navrhované přestavby je vymezen v souladu se zpracovanou Studií cyklostezky Odra – Mo rava – Dunaj (DHV, spol. s r.o., 2006) v nově upravené trase, vedené na území MS kraje v koridoru řeky Odry ve spojení (Hranice na Moravě) – Bohumín. Navrhovaný koridor je novým požadavkem na změnu využití území. Severní příhraniční cyklotrasa – 55, 56 Spojuje Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko s trasou vedenou v koridoru řek Olše a Opavy s předpokladem postupného opouštění stávajících stop. V jihovýchodní části v úseku Jablunkov – Bohumín je kromě průchodu silně industrializovanou krajinou (oblast Třince) doporučeno vést trasu po březích řeky Olše s návazností na Jantarovou stezku a dále v maximální možné míře v koridoru toku Opavy až do Krnova. Další úsek je ponechán v již značené trase s předpokladem dalších přesměrování. Jihovýchodní příhraniční trasa – 46 (Beskydsko - karpatská magistrála) Trasa sleduje hranici se Slovenskou republikou s pokračováním přes Zlínský a Jihomo ravský kraj k hranici s Rakouskem. Řada úseků především Rožnov p. Radhoštěm – Frýdlant nad Ostravicí je sledována k přesměrování do sítě s minimální intenzitou motorové dopravy.
142
Nové požadavky na vymezení a zpřesnění ploch a koridorů jsou dílčí úseky regionální cyklistické trasy navazující v prostoru Opavy na „Severní příhraniční cyklotrasu“:
cyklistická stezka Hradec nad Moravicí – Opava – hranice ČR - spojuje polskou hranici s prostorem Opavy a rekreačním území Hradce nad Moravicí
cyklistická stezka Jakartovice – Opava – umožňuje spojení Opavska s atraktivním územím Mladecka.
9.8. Souhrnný přehled záměrů Výše prezentované záměry na změnu využití území lze ve vztahu k budoucímu zpra cování návrhu ZÚR rozdělit do dvou kategorií:
záměry nadmístního významu s předpokladem převzetí do návrhu ZÚR bez věcné změ ny ve smyslu §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. – jedná se o záměry ze schválených ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a č. 2), ÚPN VÚC Jeseníky (ve znění změny č. 1), ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Ostrava – Karviná, jejichž aktuálnost byla Krajským úřadem prověřena25. Tyto záměry jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabulkových příloh (Příloha 28) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
Nové požadavky na změny ve využití území – jsou vyvolány novými záměry, které nejsou obsaženy ve schválené ÚPD VÚC. Tyto záměry veřejné dopravní infrastruktury byly prověřeny na úrovni územně technických či plánovacích studií a dokumentací, které jsou podkladem pro jejich zapracování. Přehled požadavků na vymezení a zpřesnění ploch a koridorů nadmístního významu je uveden v části textových a tabulkových příloh (Příloha 29). Graficky jsou zobrazeny v Problémovém výkresu (s anotací významných střetů s limity využití území) a společně s výše uvedenými záměry ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
9.9. Vyhodnocení dostupnosti Dostupnost obcí k dopravním sítím a přepravním systémům individuální a veřejné do pravy je jedním z významných ukazatelů, který vyjadřuje polohový potenciál obce, spolupů sobí při hodnocení podmínek rozvoje a vývojové dynamiky obce a regionu. Jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území proto byla vyhodnocena dostupnost obcí z hlediska si lniční a železniční infrastruktury.
25
Vyhodnocení ÚPN VÚC na území MS kraje dle §187, odst. 2 (Atelier T-plan, s.r.o., 12/2006).
143
METODIKA HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI DOPRAVNÍ SÍTĚ Pro hodnocení dostupnosti dopravní sítě byly stanoveny následující kritéria a hodno cení, které dle funkční úrovně jednotlivých druhů dopravní infrastruktury zohledňují polohu mimoúrovňových křižovatek (MÚK – u dálnice a rychlostních silnic), železničních stanic a za stávek a průběh sítě vůči jednotlivým obcím kraje (dostupnost). Hodnocená stávající dopravní infrastruktura a její identifikace vychází z předané data báze ŘSD ČR - Silniční databanky v Ostravě, z geodatabáze schválených ÚP VÚC na území MS kraje, u aktuálně dokončených staveb z předané databáze projektové dokumentace, pří padně doplněné místním šetřením. Výsledky hodnocení jsou zobrazeny v doprovodných kartogramech č. 47. – 50. (silniční síť), resp. č. 51. – 52. (železniční síť).
Dálniční a silniční síť Dostupnost dálnic a rychlostních silnic - vztah k mimoúrovňovým křižovatkám Ukazatel: 1. MÚK situována na území obce 2. MÚK situována do 5 km od obce 3. MÚK situována do 20 km od obce 4. MÚK situována nad 20 km od obce
Bodové a verbální hodnocení: 15 bodů – velmi dobrá 10 bodů – dobrá 5 bodů – dostačující 0 bodů – nedostačující
Dostupnost silnic I. třídy – průběh silnice I. třídy územím obce Ukazatel: 5. Průchod silnice I. třídy územím obce - ano 6. Průchod silnice I. třídy územím obce - ne
Bodové hodnocení: 7 bodů 0 bodů
Dostupnost silnic II. třídy – průběh silnice II. třídy územím obce Ukazatel: 7. Průchod silnice II. třídy územím obce - ano 8. Průchod silnice II. třídy územím obce - ne
Bodové hodnocení: 5bodů 0 bodů
Dostupnost nadřazené silniční sítě (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy) Verbální hodnocení dostupnosti Velmi dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od .1 do 1.+5. Dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od 5. do 5.+3. Dostačující dostupnost zajištěna dle ukazatele: 3. Nedostačující
Bodové hodnocení: 15 – 22 bodů
7 – 12 bodů 5 bodů 0 bodů
Dostupnosti silniční sítě – celkový rozbor (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy) Verbální hodnocení souhrnné dostupnosti: Velmi dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od .1 do 1.+5. +7.
144
Bodové hodnocení: 15 – 27 bodů
Verbální hodnocení souhrnné dostupnosti: Dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od 5. do 5. +7. Dostačující dostupnost zajištěna dle ukazatele: 7. Nedostačující
Bodové hodnocení: 7 – 12 bodů
5 bodů 0 bodů
Železniční síť Dostupnost celostátních tratí – vztah k železničním stanicím (žst.) a zastávkám (žzst.) Ukazatel: 9. žst a žzst. situovány na území obce 10. žst a žzst. situovány do 5 km od obce 11. žst a žzst. situovány do 20 km od obce 12. žst a žzst. situovány nad 20 km od obce
Bodové a verbální hodnocení: 15 bodů – velmi dobrá 10 bodů – dobrá 5 bodů – dostačující 0 bodů – nedostačující
Dostupnost regionálních tratí – vztah k železničním stanicím a zastávkám Ukazatel: 13. žst a žzst. situovány na území obce 14. žst a žzst. situovány do 5 km od obce 15. žst a žzst. situovány do 20 km od obce 16. žst a žzst. situovány nad 20 km od obce
Bodové a verbální hodnocení: 10 bodů – velmi dobrá 4 bodů – dobrá 3 bodů – dostačující 0 bodů – nedostačující
Dostupnost železniční sítě – celkový rozbor (vztah k železničním stanicím a zastávkám na celostátních a regionálních tratích) Verbální hodnocení souhrnné dostupnosti Velmi dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od 9. do 9.+13. Dobrá dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od 10. do 10.+14. Dostačující dostupnost zajištěna v kombinaci ukazatelů: od 14. do 11.+14. Nedostačující
Bodové hodnocení 15 – 25 bodů
10 – 14 bodů
4 – 9 bodů
0 bodů
VYHODNOCENÍ Dálniční a silniční síť Dostupnost dálnic a rychlostních komunikací byla hodnocena ve vztahu k dokončeným úsekům dálnice D47 a rychlostní silnice R47. Z kartogramu č. 47 je patrná velmi dobrá nebo dobrá dostupnost celého „podbeskydského pásu“ a dále Ostravy a Bohumína včetně okolních obcí s vazbou na transevropský multimodální koridor sítě TEN-T a silnic I. třídy za členěné do mezinárodních tahů E. Dostupnost převážné většiny obcí ve východní části kraje je minimálně dostačující a s postupným dokončováním dalších úseků D47 se bude dále zlepšovat. Západní část kraje cca od linie Vítkov – záp. Opavy zůstává nadále bez přímých vazeb na tyto dopravní tahy.
145
Diferenciace území MS kraje z hlediska dostupnosti „nadřazené silniční sítě“- tj. dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy je patrné z kartogramu č. 49, který je „součtem“ obou před chozích kartogramů č. 47 (viz výše) a č. 48 (samostatné vyhodnocení silnic I. třídy). Potvrze na je velmi dobrá a dobrá dostupnost východní části kraje. V západní části kraje pak vykazují dobrou dostupnost města a obce na silnicích I. třídy. Na druhé straně souvislá území v této části kraje jsou dostupná pouze na úrovni silniční sítě II. třídy (Vítkovsko), j. a s. část ORP Rýmařov, s. část ORP Bruntál společně se záp. částí ORP Krnov a Osoblažsko. Celkové vyhodnocení zahrnující také síť silnic II. třídy (kartogram č. 50) tyto závěry po tvrzuje a vymezuje jednotlivé obce na Osoblažsku, Bruntálsku, Vítkovsku a Opavsku, které nejsou dostupné ani na úrovni silnic II. třídy. Ve východní části kraje byly takto vymezeny pouze obce v prostoru „Trojmezí“ na Jablunkovsku.
Železniční síť Hodnocení dostupnosti jednotlivých částí kraje po železnici vychází podstatně příznivěji. Nejlepší podmínky má opět východní polovina kraje s přímou vazbou jádrového území na VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T, mezinárodní železniční magistrálu a vnit rostátní koridorové tratě. Přibližně 36 % obcí kraje je v dobré až velmi dobré dostupnosti ce lostátních tratí. Zbývající obce MS kraje jsou až na výjimky v dostačující dostupnosti žst. a žzst. těchto tratí (kartogram č. 51) Po zohlednění sítě regionálních železničních tratí je patrné, že přibližně 94 % obcí kraje je v dobré až velmi dobré dostupnosti železniční sítě se vzdáleností od žst. a žzst. na celo státních nebo regionálních tratí do 5 km (kartogram č. 52).
146
10. VEŘEJNÁ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu urbanis tických, kulturně historických a ostatních civilizačních hodnot, Výkresu limitů využití území I. a ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
10.1. Zásobování elektrickou energií ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE S VÝKONEM NAD 1 MW Výrobu elektrické v Moravskoslezském kraji a její dodávku do rozvodných energetických sítí zajišťují následující zdroje:
Tepelná elektrárna ČEZ a.s. – Elektrárna Dětmarovice (EDĚ) byla postavena v letech 1972-1976 a svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě. Na chází se u Ostravy, v těsné blízkosti polských hranic a hned vedle hlavní železniční tratě Bohumín - Žilina. Elektrárna původně patřila do svazku Ostravsko-karvinských elektrá ren, od roku 1990 je samostatnou organizační jednotkou. Elektrárna ročně vyrobí cca 205 TWh elektrické energie a více než 800 TJ tepla, které dodává především do sou stavy CZT Orlová. V EDĚ jsou instalovány 4 výrobní bloky, každý o elektrickém výkonu 200 MW. V blokových transformátorech s výkonem 225 MVA se elektrická energie trans formuje na napětí 110 kV a pomocí 4 vedení 110 kV je výkon distribuován do rozvoden v Bohumíně, Vratimově, Albrechticích a Doubravě. V EDĚ je spalováno výlučně černé uhlí z Ostravsko–karvinské pánve. Veškeré spaliny prochází moderním zařízením pro snižování emisí oxidů dusíku, oxidů síry a popílku.
Veřejné tepelné energetické zdroje provozované a.s. Dalkia ČR – Elektrárna Tře bovice (ETB), Teplárna Přívoz (TPV), Výtopna Mariánské Hory (VMH), Teplárna ČSA (TČA), Teplárna Karviná (TKV), Teplárna Frýdek–Místek (TFM) Teplárna Krnov (TKR)
Závodní elektrárny – Energetika Vítkovice a.s. Ostrava, Arcelor Mittal a.s. Ostrava (bývalá NH), Energetika Třinec a.s., Biocel Paskov a.s., Energetika Kopřivnice a.s., ŽDB a.s. Bohumín, Válcovny plechu a.s. Frýdek–Místek, Moravské Cukrovary a.s. Opava, Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Ostrava, Slezan Frýdek–Místek a.s., Semperflex Optimit a.s. Odry
Vodní elektrárny – MVE Kružberk (provozovatel ENERGO – PRO Czech s.r.o.) MVE Slezská Harta a MVE Šance (provozovatel Povodí Odry s.p.)
Větrná elektrárna – VE Odry Veselí (provozovatel Wind finance a.s.).
Přehled zdrojů el. energie s jejich základními technickými parametry je uveden v násle dující tabulce:
147
Zdroje elektrické energie s výkonem nad 1 MW na území MS kraje Výkon turbin
Název zdroje Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Třebovice - Ostrava Teplárna Přívoz - Ostrava Teplárna Čs.armády - Karviná Teplárna Karviná Teplárna Frýdek - Místek Teplárna Krnov Výtopna Mariánské Hory Energetika Vítkovice - Ostrava Teplárna Arcelor Mittal - Ostrava Energetika Třinec (EII +EIII) Biocel Paskov Energetika Kopřivnice ŽDB Bohumín Válcovny plechu Frýdek - Místek Moravské cukrovary Opava Ostravské vodovody a kanalizace Slezan Frýdek - Místek Semperflex Optimit Odry MVE Kružberk MVE Slezská Harta MVE Šance VE Odry Veselí
MWe 4 x 200 2x72+1x30 1 x 12,8 2 x 12 1x15+1x40 1x3 1 x 4,8 1 x 0,7 2x16+1x32 1x22+1x25 8x25+2x17.5 1x19 1x20+1x14,5+1x17 1x32+1x12+1x1 2x20.8 2x12 1x5+1x0,7 1x4 1x2,6+1x1,6 2x 0,667 1x1+1x0,25 1x2,5 1x4,38 1x2,65+1x0,4 1x0,2+1x0,83 2x2
Celkový inst. výkon) MWe 800,00 174,00 12,800 24,00 55,00 3,00 4,80 0,70
Vyrobená energie GWh 2500 1060 65 71 298 15 31 5
79,00
240
ČU, hutní plyny
254,0
1380
ČU, hutní plyny
96,50
620
ČU,hutní plyny
41,60 24,00 5,7 4,0 4,20 1,31 1,25 2,50 4,38 3,05 1,03 4,00
140 11 11 6,3 3,5 1,6 7,1 12,1 4,5 -
ČU, biomasa ČU, ZP ČU ČU HU bioplyn ZP TTO -
Palivo ČU ČU, LTO ČU, OP ČU, ZP, Biomasa ČU, EP, Biomasa ČU ČU, HU, Biomasa OP
Celkově je v území provozováno 23 zdrojů elektrické energie s výkonem nad 1 MW a celkovým instalovaným výkonem 1 600,82 MW. Výkon ostatních zdrojů v území se odha duje na 70 MW.
NADŘAZENÁ PŘENOSOVÁ SOUSTAVA VVN Nadřazená přenosová soustava zajišťuje přenos el. výkonu s vazbou na Polskou repub liku. V území regionu je zastoupena vedeními VVN 400 a 220 kV:
VVN 460
400 kV Nošovice – Albrechtice
VVN 443
400 kV Albrechtice – Wielopole
VVN 444
400 kV Nošovice – Wielopole
VVN 459
400 kV Nošovice – Horní Životice
VVN 245-246
220 kV Lískovec – Kopanina, Bujakow.
Uzlovými body nadřazené přenosové soustavy na zemí Moravskoslezského kraje jsou transformační stanice:
148
400/110 kV
Albrechtice 2x250 MVA
400/110 kV
Nošovice 2x250 MVA
400/110 kV
Horní Životice 2x250 MVA
220/110 kV
Lískovec 2x250 MVA.
Správcem nadřazené přenosové soustavy je ČEPS, a.s. Praha (Česká přenosová sou stava, a.s.)
DISTRIBUČNÍ SOUSTAVA VVN Distribuční soustava VVN - 110 kV zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nad řazené přenosové soustavy a elektráren pro napájecí uzly - transformační stanice VVN/VN, přičemž používaná napětí VN jsou 23, 10,5 a 6,3 kV. Distribuční síť 110 kV je na území Moravskoslezského kraje značně zahuštěna. Kromě linek VVN 691 a 692 (vývody z EDĚ do Bohumína a Vratimova), vedení VVN 597, 599, 600 Krnov - Břidličná – Zábřeh, odbočky z VVN 651 do TS 110/22 kV Nový Jičín, vedení VVN 5656 Nový Jičín - Příbor a přípojky pro TS 110/22 kV Vítkov jsou všechna vedení provedena jako dvojitá s vodiči 3x150 - 3x2x670 AlFe. Technický stav distribuční sítě 110 kV je dobrý, převážná část je ve stáří 15-25 let. Provozovatelem sítě 110 kV je převážně ČEZ – Distribuce a.s. a OKD a.s. (vedení 110 kV důl Darkov – důl ČSM – Polská republika). Na distribuční síť 110 kV je napojeno celkem 59 napájecích uzlů 110 kV. Z toho ČEZ Distribuce a.s. provozuje 32 napájecích uzlů, osazených transformátory 16–50 MVA s cel kový výkonem 2 652 MVA.
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A ZNÁMÉ ZÁMĚRY Zdroje elektrické energie Výkonovou bilanci území Moravskoslezského kraje lze odvodit z nejvyšší hodnoty okamžitého maxima zatížení, které v 01/2006 dosáhlo výše 1 734 MW a je společné pro Mo ravskoslezský a Olomoucký kraj, tj. v rámci ČEZ Distribuce a.s. – region Morava. Vzhledem k tomu, že instalovaný výkon zdrojů el. energie v Olomouckém kraji nepřesahuje 80 MW (mimo přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně) a pohotový výkon pro dodávku do sítě do sahuje 1 200–1 400 MW, lze považovat oblast Moravskoslezského kraje za výkonově převážně deficitní. V případě výkonového deficitu a odstávky zdrojů je potřebný výkon za jištěn z nadřazené přenosové soustavy - transformací 400/110 kV a 220/110 kV v uzlech Al brechtice, Nošovice, Horní Životice a Lískovec. Případný přebytek výkonu, zejména z výroby el. energie v EDĚ, je dodáván do nadřazené přenosové soustavy. Podle Výroční zprávy Severomoravské energetiky a.s. z roku 2005 bylo na území Mo ravskoslezského a Olomouckého kraje spotřebováno celkem 6,55 GWh elektrické energie, z toho téměř 50 % připadá na velkoodběratele (oprávněné zákazníky a 34 % na domácnosti. Z celkového počtu 943 409 odběratelů připadá na domácnosti téměř 87 % a velkoodběratele 0,36 %. Podíl Moravskoslezského kraje na těchto hodnotách lze odhadnou na 65 -70 %.
149
Schválený návrh ÚPN VÚC Ostrava - Karviná akceptuje podnikatelské záměry na vý stavbu nových energetických zdrojů v karvinském regionu jako alternativní řešení s tím, že nepovažuje realizaci všech zdrojů v daném časovém horizontu za potřebnou a ekologicky únosnou. Jedná se o tyto zdroje:
elektrárenská společnost ČEZ, a.s. uvažuje s možností výstavby nového uhelného zdroje s výkonem 300 MWe s příp. dostavbou dalších 300 MWe v Dětmarovicích, jako jedné z možných lokalit
rozvojové aktivity a.s. Dalkia ČR – divize Karviná alternativně uvažují s částečným vyu žitím stávajících zdrojů doplněných výstavbou energetického bloku v oblasti TKV (projekt EZK s 2 fluidními kotli a - 400 t h -1 (2x315 MWt) a 1 odběrovou turbinou s výko nem 270 MWe
společnost Slezská energetika s.r.o. uvažuje s výstavbou nového elektrárenského bloku v areálu dolu ČSM Stonava. Nový energetický zdroj Stonava (EZS) bude na základě souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí sestávat ze dvou bloků, každý o výkonu 55 MWe.
S výstavbou dalších významných energetických zdrojů se podle dostupných informací na území Moravskoslezského kraje neuvažuje. Podle Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje nemá území kraje pro využívání větrné energetiky vhodné podmínky. Průměrná rychlost větru se pohybuje kolem 4 m s-1, v několika lokalitách nad 5 m s-1, (část okresů Frýdek-Místek, Opava, Bruntál). Přes tato konstatování projevují soukromé firmy značný zájem o výstavbu větrných parků s cca 120 větrných elektráren v lokalitách Nové Lubline, Čaková, Moravice, Dvorce – Rejchartice, Křišťanovice, Bílčice, Lomnice, Rudná pod Pradědem, Velká Štáhle, Melč.
Nadřazená přenosová a distribuční soustava VVN Z hlediska rozvojových zájmů společnosti ČEPS a.s. se uvažuje s posílením přeno sových profilů mezi ČR – SR a Polskem, zdvojením vedení VVN 403 Prosenice – Nošovice, VVN 404 Nošovice – Varín a vedení VVN 460 Nošovice – Albrechtice. Tyto stavby budou realizovány ve stávající trasách, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru ochranného pásma. Přenosová soustava bude dále doplněna vedením 400 kV Krasíkov – Horní Životice a v případě výstavby nového energetického zdroje v Elektrárně Dětmarovice vedením 400 kV Dětmarovice – Nošovice. Předpokládá se také výstavba nových transformačních uzlů 400/110 kV ve Vratimově a Třinci. Všechny uvedené záměry na rozšíření a rekonstrukce sítí nadřazené soustavy jsou za chyceny ve schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná, VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a č. 2) a VÚC Jeseníky (ve znění změny č.1). Distribuční soustava VVN 110 kV je na území kraje dostatečně rozvinuta se značným zahuštěním v ostravsko–karvinském regionu. Pro zvýšení přenosové schopnosti soustavy 110 kV uvažuje ČEZ Distribuce a.s. s výstavbou nových dvojitých vedení v trasách Horní Životice – Moravský Beroun s propojením na Šternberk, Horní Životice – Vítkov, Břidličná – Moravský Beroun, propojovacího vedení Ostrava Plesná – Ostrava – Poruba a zdvojením
150
stávajících jednoduchých linek v trasách Odry – Vítkov, Suchdol nad Odrou – Nový Jičín Příbor. Vzhledem k stáří některých vedení 110 kV a připravuje ČEZ distribuce a.s. jejich roz sáhlou rekonstrukci v trasách ETB – Hranice, ETB – Lískovec, Bohumín - Doubrava – Karvi ná, Nošovice – Ropice se zdvojením stávajících jednoduchých vedení. Při rekonstrukci stávajících vedení dojde k výměně podpěrných bodů a vodičů ve stávajících trasách a kori dorech ochranných pásem, s cílem zajistit jejich další provoz se zvýšenou přenosovou kapa citou. Kromě uvažovaného vedení 110 kV Horní Životice – Vítkov (podle ÚP VÚC okr. Opava) jsou ostatní stavby novými požadavky, které nebyly podchyceny v ÚP VÚC. Vzhledem k neustále rostoucí poptávce po el. příkonu z důvodu výstavby nových prů myslových zón, technologických parků, rostoucího stupně elektrizace domácností (klimatiza ce a.p.) se projevuje nedostatek příkonu zejména v distribučních sítích 22 kV. Tento deficit jsou ČEZ Distribuce a.s. připraveny řešit výstavbou 11 nových napájecích bodů 110/22 kV (mimo návrhy ÚP VÚC) v lokalitách Ostrava, Hrabová, Rudná, Poruba, Krásné Pole (Plesná), Fifejdy, Karviná Doly, Kletné, Bohdanovice, Vendryně, Frýdek–Místek, výhledově pak Havířov, Šumbark. Podle ÚP VÚC Ostrava - Karviná se dále uvažuje s výstavbou napá jecích bodů v lokalitách Ostrava–Rudná, Karviná–Nové pole a Havířov–Šumbark (výhled), podle ÚP VÚC Beskydy v lokalitě Mošnov a podle ÚP VÚC Jeseníky v lokalitách Rýmařov a Bruntál.
Vazby na Politiku územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (2006) vymezuje koridory technické infrastruktury pro tyto záměry nadmístního významu (viz tabulka): Veřejně prospěšné stavby a územní rezervy z oblasti Elektroenergetiky v koridorech a plochách technické infrastruktury dle PÚR ČR (2006) Koridory TI dle PÚR ČR Ozn .
Popis
VPS / územní rezerva Ozn26. E6
E3
Koridor v souběhu dvou vedení 400 kV V403 Prosenice – Nošovice a V404 Nošovi ce – hranice ČR – Slovensko (Varín)
E8 E43
26
Označení v tabulkách a grafické části vyhodnocení ÚP VÚC MSK.
151
Popis
Zdrojový ÚPN VÚC
Nošovice – rozšíření uzlu TR Beskydy 400/110 kV Nošovice – Mosty u J. – Varín (SR), souběžné vedení se stávající trasou Beskydy 400 kV Prosenice – Nošovice – zdvojení Beskydy vedení 400 kV
Koridory TI dle PÚR ČR Ozn .
Popis
VPS / územní rezerva Ozn. E1
E4
Plochy pro rozšíření včetně vyvedení výko nu z elektrárny Dětmarovice (bez odstraně ní stávajícího zdroje) a plocha pro další lokalitu energetického zdroje Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu………..
E4
E5
E501 (re zerva)
E6
Koridor vedení V458 Krasíkov – Horní Živo tice
E25 E26
Popis Rozšíření elektrárny Dětmarovice – nový energetický zdroj 300 – 600 MW EDĚ – TR Nošovice (VVN) – vedení 2x 400 kV pro vyvedené výkonu z EDĚ (EDĚ) – Vratimov – Nošovice, ve dení 400 kV pro výkon EDĚ 600 MW Lokalita pro velký energetický zdroj (dále jen VEZ) Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení výkonu do sítě 400 kV v trase VEZ-stávající vedení č. 459 Horní ŽivoticeNošovice vedení VVN 400 kV mezi rozvodnou Horní Životice a uzlem Krasíkov venkovní elektrické vedení – 400 kV (Krasíkov) – Horní Životice
Zdrojový ÚPN VÚC OstravaKarviná OstravaKarviná Beskydy
Beskydy
Opava Jeseníky
Souhrnný přehled záměrů Všechny výše prezentované záměry na změnu využití území lze ve vztahu k budoucímu zpracování návrhu ZÚR rozdělit do dvou kategorií:
Záměry nadmístního významu s předpokladem převzetí do návrhu ZÚR bez věcné změ ny ve smyslu §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. – jedná se o záměry ze schválených ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a č. 2), ÚPN VÚC Jeseníky (ve znění změny č. 1), ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Ostrava – Karviná, jejichž aktuálnost byla Kraj ským úřadem prověřena27. Tyto záměry jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabulkových příloh (Příloha 30.1) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
Nové požadavky na změny ve využití území – jsou vyvolány novými záměry, které nejsou obsaženy ve schválené ÚPD VÚC. Tyto záměry technické infrastruktury byly prověřeny na úrovni územně technických či plánovacích studií a dokumentací, které jsou podkladem pro jejich zapracování. Přehled požadavků na vymezení a zpřesnění ploch a koridorů nadmístního významu je uveden v části textových a tabulkových příloh (Příloha 31). Graficky jsou zobrazeny v Problémovém výkresu (s anotací významných střetů s limity využití území) a společně s výše uvedenými záměry ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagne tické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) nadzemních vedení VVN 400, 220 a 110 kV, vedení VN 22 kV a distribučních trafostanic, ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. 27
Vyhodnocení ÚPN VÚC na území MS kraje dle §187, odst. 2 (Atelier T-plan, s.r.o., 12/2006).
152
s platností od 1.1. 2001, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 670/2004 Sb.) §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1. 1995). Ochranné pásmo těchto nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m (25 m)28
u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m (20m)
u elektrických stanic venkovních nebo v budovách větším než 52 kV od vnějšího líce zdiva
20 m od oplocení nebo s napětím
Uvedená OP jsou považována za limity využití území nadmístního významu.
10.2. Zásobování plynem Na území Moravskoslezského kraje jsou provozovány 2 kvalitativně rozdílné systémy zásobování plynem:
systém zemního plynu naftového
systém zemního plynu karbonského z důlní a povrchové degazace.
SYSTÉM ZEMNÍHO PLYNU NAFTOVÉHO Tento systém je nejvýznamnějším distribučním systémem plynu na území Moravsko slezského kraje. Tvoří jej tranzitní VVTL plynovody s předávacími stanicemi, podzemními zá sobníky plynu (PZP) a distribuční soustava VTL plynovodů a regulačních stanic, jejichž prostřednictvím je plyn rozváděn do rozsáhlé sítě místních plynovodů (středotlaké a nízkotla ké), pokrývající významné a odběratelsky vstřícné lokality v území.
Tranzitní plynárenská soustava (VVTL) Provozovatelem tranzitní plynárenské soustavy je RWE Transgas a.s. Praha. Její sou částí jsou tranzitní VVTL plynovody, předávací stanice plynu a podzemní zásobníky. VVTL plynovody Páteřním tranzitním plynovodem dopravující rozhodující podíl zemního plynu do území Moravskoslezského kraje je VVTL plynovod DN 700, PN 63 Hrušky - Příbor, resp. Libhošť (631 106), kde se plyn ve vstupním objektu (předávací stanici) rozděluje do 3 VVTL plynovo dů: 28
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona, tj. před rokem 1995.
153
DN 500, PN 63 Libhošť – Rybí (631 107 - pro podzemní zásobník plynu Štramberk)
DN 700/500, PN 63 Příbor – Klimkovice (611 001 – pro PS VVTL/VTL Děhylov)
DN 500, PN 63 Příbor – Třanovice (631 6106 pro podzemní zásobník plynu Třanovice).
Předávací stanice a podzemní zásobníky plynu Jedinou předávací stanicí napojenou přímo z VVTL plynovodu je předávací stanice Děhylov s výkonem 280 000 m3 h-1. Zemní plyn je v této stanici přepouštěn do distribučních VTL plynovodů směrem na Bohumín, Ostravu a Opavu. Podzemní zásobníky plynu Pro zabezpečení sezónních odběrových výkyvů v dodávce zemního plynu jsou na úze mí Moravskoslezského kraje provozovány 2 podzemní zásobníky plynu:
PZP Štramberk – byl vybudován v letech 1981–2000 na částečně vytěženém plynovém ložisku Příbor-jih, pod katastrálním územím obcí Štramberk, Kopřivnice, Ženklava, Závi síce, Rybí a Žilina na ploše cca 30 km2, plynový obzor určený ke skladování zemního plynu je uložen v hloubce 450–690 m pod povrchem. Plyn z VVTL plynovodu, po zba vení mechanických a kapalných nečistot je následně dopravován z areálu PZP k jednot livým těžebně – vtláčecím sondám. Skladovací kapacita zásobníku je 435 mil.m 3 plynu při max. ložiskovém tlaku 4,3 MPa. Při těžbě se plyn v předávací stanici s výkonem 250 000 m3 h-1 přepouští do distribučních VTL plynovodů směrem na Ostravu, Nový Jičín a Valašské Meziříčí.
PZP Třanovice – byl vybudován v letech 1994–99 na vytěženém plynovém ložisku Žu kov v oblasti mezi obcemi Horní Žukov, Třanovice, Hradiště a Koňakov, plynový obzor pro uskladňování plynu se nachází ve střední hloubce 445 m pod povrchem. Skladovací kapacita zásobníku je 240 mil.m3 plynu při max. ložiskovém tlaku 3,9 MPa. Při těžbě se plyn v předávací stanici s výkonem 250 000 m3 h-1 přepouští do distribučních VTL ply novodů směrem na Ostravu, Karvinou a Jablunkov.
Distribuční plynárenská soustava (VTL) Páteřním VTL plynovodem, kterým je zemní plyn dopravován do území Moravskoslez ského kraje je plynovod DN 500, PN 40 Hranice – Nový Jičín – Příbor – Havířov, který pokra čuje ve stejné dimenzi do Albrechtic – Českého Těšína – Třince a jako DN 300 do Jablun kova. Tento plynovod je propojen s předávacími stanicemi Děhylov, PZP Štramberk a PZP Třanovice. Významná je rovněž severní větev VTL plynovodů napojená z předávací stanice Děhylov směrem na Bohumín – Dětmarovice – Albrechtice (DN 500/300), kde se napojuje na páteřní plynovod a směrem na Opavu – Brumovice – Krnov – Město Albrechtice – Jindřichov – Zlaté Hory (DN 500/300), kde v Brumovicích dochází k propojení s plynovodem Křelov Břidličná – Brumovice (DN 300/250) s propojením na PZP Lobodice. Bezpečnost provozu dále zvyšují příčná propojení mezi páteřním plynovodem a severní větví v trasách Děhylov Přemyšov – Rychaltice a Děhylov – Klímkovice – Studénka – Borovec. Z PZP Štramberk je do Zlínského kraje vyveden VTL plynovod DN 500, PN 40 Štramberk – Valašské Meziříčí.
154
Na uvedené VTL plynovody navazuje řada dalších propojovacích plynovodů, odboček a přípojek nižším dimenzí, kterými je plyn přiváděn k jednotlivým plynofikovaným sídlům, příp. velkoodběratelům plynu s vlastní regulační stanicí. Z uvedených plynovodů je na území Moravskoslezského kraje napojeno celkem 328 regulačních stanic plynu, jejichž výkon se odhaduje na 1,3 mil. m3h-1. V současné době je na území Moravskoslezského kraje plynofikováno 242 měst a obcí, z celkového počtu 299, včetně většiny jejich místních částí. K obcím s více než 1 000 obyva tel, které nejsou plynofikovány patří Dvorce, Horní Město, Karlovice a Osoblaha, s 500-1 000 obyvatel pak Dětřichov, Hošťálkovy Lomnice Písečná, Razová, Slezské Rudoltice, Spálov, Stará Ves u Rýmařova, Staré Hamry a Široká Niva. Významnou městkou částí která není do sud plynofikována je Frýdek–Místek, Skalice. Podle RWE – Severomoravské plynárenské a.s. bylo v roce 2006 v Moravskoslezském kraji spotřebováno cca 11 mil. MWh, tj. 1,05 mld. m3 zemního plynu, počet odběratelů a množství odebraného plynu v jednotlivých odběratelských skupinách je uvedeno v násle dující tabulce: Odběratelská skupina Velkoodběr (VO) Střední odběr (SO) Maloodběr (MO) Domácnosti (DOM) CELKEM
Počet zákazníků 141 603 16 453 371 114 388 311
Množství odebraného plynu. tis m3 536 426 86 915 93 717 326 000 1 043 058
Množství odebraného plynu. MWh 5 660 455 917 066 989 103 3 439 458 11 006 082
Systém zemního plynu karbonského Tento systém odvádí plyn z důlní a povrchové degazace. Oba systémy jímání plynu za jišťuje a.s. OKD – DPB Paskov. V bývalém ostravsko–karvinském uhelném revíru, ze kterého zůstala v provozu jen karvinská část, je rozšířen středotlaký systém důlního degazačního plynu, který propojuje aktivní i uzavřené doly. Degazační plyn se jako ekologické palivo vyu žívá v provozu kogeneračních jednotek ve Vrbici, Rychvaldě, Sviadnově a Ostravě-Přívoze. Vyrobenou el. energii dodává OKD – DPB do lokální distribuční soustavy 22 kV – OKD. Dále se zemní plyn využívá u vybraných odběratelů jako jsou teplárna Dalkia a.s. (TKV), OKD Do prava a.s, Arcelor Mittal – Ostrava a.s a Válcovny plechu ve Frýdku-Místku. Dále a.s. OKD - DPB povrchově těží zemní plyn karbonský na ložiscích Příbor, Bruzovi ce, Krmelín, Tichá. Vytěžený plyn je dodáván do sběrných VTL plynovodů, které zásobují vy brané odběratele, příp. jsou propojeny do distribuční soustavy VTL plynovodů zemního plynu naftového. Vytěžený plyn je dodáván také do místní plynovodní sítě Hájov. Zemní plyn karbonský těží také a.s. UNIGEO na ložiscích Janovice, Morávka, Komorní Lhotka a Krásná. Vytěžený plyn je dodáván výhradně do distribuční sítě VTL plynovodů zemního plynu naftového. Bioplyn a skládkový plyn Bioplyn produkují ČOV Ostrava, Přívoz, Karviná, Orlová – Poruba, Český Těšín, Bo humín, skládkový plyn pak skládky tuhého komunálního odpadu v Ostravě, Frýdku-Místku, Horní Suché, Ludgeřovicích, Holasovicích, Klokočově a Životicích u Nového Jičína. Využití
155
těchto plynů má pouze lokální charakter a ve většině případů se využívá jako palivo v kogeneračních jednotkách. Koksárenský, vysokopecní, příp. směsný plyn - vedlejším produktem hutní výroby v ost ravsko-karvinského regionu jsou hutní plyny, které tvoří významnou palivovou základnu vlast ních hutních závodů, příp. jsou dodávány pouze pro velkoodběratele s výrobní spotřebou.
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A ZNÁMÝCH ZÁMĚRŮ Systém zemního plynu naftového Provozovaný systém tranzitních a distribučních plynovodů zajišťuje relativně bezpečnou dodávku zemního plynu stávajícím odběratelům. Dodávka plynu z tranzitního plynovodu kapacitně pokrývá potřeby kraje a spolu s dodávkou plynu z podzemních zásobníků plynu pak vyrovnává špičkové odběry v zimních měsících. V oblasti tranzitních plynovodů uvažuje RWE Transgas a.s. se zdvojením významných přepravních tras Hrušky – Příbor (Libhošť) a Příbor (Libhošť) – Děhylov z důvodu potřeby jejich zálohování (nový požadavek). Pro oboustrannou přepravu zemního plynu mezi ČR a Polskem se připravuje výstavba VVTL plynovodu DN 500 v trase PZP Třanovice – hranice ČR/Polsko (podle ÚP VÚC Ostrava – Karviná). Oba záměry jsou novými požadavky na změnu využití území. Distribuční soustava VTL plynovodů prochází v posledních letech rozsáhlými rekon strukcemi a stavebními úpravami s cílem zvýšit její přepravní bezpečnost a kapacitní možnosti. Ke zvýšení spolehlivosti dodávek zemního plynu se uvažuje s výstavbou nových propojovacích plynovodů:
DN 300 Jablunkov – hranice ČR/SR (havarijní propoj) – nový požadavek v upravené tra se proti návrhu ÚP VÚC Beskydy
DN 200 Budišov nad Budišovkou – Moravský Beroun včetně odbočky pro Dvorce – nový požadavek
DN 150 Frenštát – Čeladná – Nová Dědina – nový požadavek v upravené trase proti ná vrhu ÚP VÚC Beskydy
DN 100 Janovice – Raškovice (propojovací plynovod) – nový požadavek na změnu vyu žití území.
Pro napojení průmyslové zóna Karviná Doly se uvažuje s výstavbou nového VTL ply novodu DN 500 PZP Třanovice – Karviná Doly v koridoru trasy podle schváleného ÚP VÚC Ostrava – Karviná. Obecně lze říci, že reálné, ekonomicky efektivní možnosti uplatnění plošné plynofikace území v Moravskoslezském kraji jsou již téměř vyčerpány a lze očekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofikace nových sídel. Nejlepší předpoklady pro plynofikaci jsou u obcí Dvorce, Horní Město, Karlovice, Skřípov a městské části Frýdku–Místku, Skalice. Podstatně vyšší potenciál uplatnění zemního plynu lze spatřovat v náhradě stávajících tuhých paliv u středních energetických zdrojů, které se nachází v blízkosti stávajících rozvo dů zemního plynu s odhadem na přepojení cca 100 MW.
156
Systém zemního plynu karbonského S provozem tohoto systému se uvažuje do vyčerpání zásob, tj. cca 15–20 let. Pro jeho využití se připravuje výstavba dalších kogeneračních jednotek v areálu uzavřených dolů Duk la (Havířov), František (Horní Suchá), OKD Doprava v Muflonově a Orlové. Karbonský plyn bude v těchto případech odsáván z vrtů v oblastech, kde původně samovolně vystupoval na povrch. Novou technologií, která může přispět k rozvoji místních dodávek plynu je těžba plynu sorbovaného na uhlí hydraulickým štěpením. V území ostravsko–karvinského regionu se na chází několik průzkumných polí vhodných pro těžbu ložiskového plynu - metanu, který lze vy užít jako ekologicky čisté palivo. Vzhledem k tomu, že produkční vrty nárokují určité plochy (60x80 m při fázi vrtání, resp. 8x10 m při fázi produkční) a jejich umístění podle výnosu Čes kého báňského úřadu č.11/1986 nesmí být blíže než 150 m od souvislé zástavby a jiných společensky důležitých objektů, je nutná budoucí koordinace umístění těchto vrtů se záměry územních plánu jednotlivých obcí. Předpokládá se, že během produkční životnosti ložiska v ostravsko–karvinské oblasti (asi 20 let) lze vytěžit řádově několik miliard tohoto ekologicky čistého paliva.
Koksárenský plyn Pro rozšíření využití koksárenského plynu produkovaného na Koksovně Svoboda v Ost ravě–Přívoze se uvažuje s výstavbou středotlakého plynovodu DN 500 Koksovna Svoboda – Elektrárna Dětmarovice, kde bude využíván jako doplňkové palivo. Jde o nový požadavek na změnu využití území.
Vazby na Politiku územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (2006) vymezuje koridory technické infrastruktury pro tyto záměry nadmístního významu (viz tabulka): Veřejně prospěšné stavby a územní rezervy z oblasti Plynoenergetiky v koridorech a plochách technické infrastruktury dle PÚR ČR (2006 Koridory TI dle PÚR ČR Ozn.
P3
P6
29
Popis Koridor propojovacího plynovodu VVTL. DN 700 od předávací stanice Děhylov anebo DN 500 z PZP Třanovice – hranice ČR Polsko Koridor zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Hrušky – Příbor vč. výstavby podzemního zásobníku plynu v lokalitě Pří bor - Klokočov
VPS / územní rezerva Ozn29.
Popis
Zdrojový ÚPN VÚC
VVTL plynovod DN 500, PN64 PZP OstravaTřanovice – hranice ČR/Polsko Karviná
--
Označení v tabulkách a grafické části vyhodnocení ÚPN VÚC MSK.
157
--
--
Souhrnný přehled záměrů Všechny výše prezentované záměry na změnu využití území lze ve vztahu k budoucímu zpracování návrhu ZÚR rozdělit do dvou kategorií:
Záměry nadmístního významu s předpokladem převzetí do návrhu ZÚR bez věcné změ ny ve smyslu §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. – jedná se o záměry ze schválených ÚPN VÚC Beskydy (ve znění změn č. 1 a č. 2), ÚPN VÚC Jeseníky (ve znění změny č. 1), ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Ostrava – Karviná, jejichž aktuálnost byla Kraj ským úřadem prověřena30. Tyto záměry jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabulkových příloh (Příloha 30.2) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
Nové požadavky na změny ve využití území – jsou vyvolány novými záměry, které nejsou obsaženy ve schválené ÚPD VÚC. Tyto záměry technické infrastruktury byly prověřeny na úrovni územně technických či plánovacích studií a dokumentací, které jsou podkladem pro jejich zapracování. Přehled požadavků na vymezení a zpřesnění ploch a koridorů nadmístního významu je uveden v části textových a tabulkových příloh (Příloha 31). Graficky jsou zobrazeny v Problémovém výkresu (s anotací významných střetů s limity využití území) a společně s výše uvedenými záměry ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií ply nových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) a bezpečnostní pásma (BP) VVTL plynovodů, VTL plynovodů a RS a ochranné pásmo STL a NTL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdá lenosti od jeho půdorysu:
VVTL do DN 500 VVTL do DN 300 VTL nad DN 250 VTL do DN 250 VTL do DN 100 pro regulační stanice VVTL (od půdorysu na všechny strany) pro regulační stanice VTL (od půdorysu na všechny strany)
Bezpečnostní pásmo 150 m 100 m 40 m 20 m 15 m 20 m 10 m
Ochranné pásmo 4m 4m 4m 4m 4m 4m 4m
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny vyhláškou č. 236/1998, §40 Českého báňského úřadu na 150 m. Uvedená OP jsou považována za limity využití území nadmístního významu.
30
Vyhodnocení ÚPN VÚC na území MS kraje dle §187, odst. 2 (Atelier T-plan, s.r.o., 12/2006).
158
10.3. Produktovody Změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy byl vymezen koridor pro nový liniový záměr produk tovod Loukov – Sedlnice. Hlavním účelem výstavby nového produktovodu DN 200 Loukov – Sedlnice je doprava pohonných hmot (automobilový benzin, motorová nafta) z výrobních zá vodů (Slovnaft Bratislava) do distribučních skladů a středisek ČEPRO, a.s. v Moravskoslez ském kraji (nový areál v Sedlnicích) pro potřeby distribuce a Státní správy hmotných rezerv. Bude tak zajištěn plynulý a bezpečný způsob přepravy pohonných hmot s malými nároky na skladovací prostory a současně odpadne pracná a riziková manipulace při přepravě po honných hmot železničními cisternami. Na území Moravskoslezského kraje vstupuje v jeho jihozápadní části na území k.ú Hostašovice a dále postupuje severovýchodním směrem v ose Hodslavice, Bludovice u Nového Jičína, Libhošť, Žilina u N.Jičína, Životice u N.Jičína, Rybí, Příbor, Prchalov, Skotnice a Sedlnice, kde je ukončen v novém areálu ČEPRO, a.s. Souběžně s produktovodem bude uložen dálkový kabel pro přenos signálu telefonu, dál kového měření a ovládání armatur. Záměr na výstavbu produktovodu představuje aktuálně platný záměr nadmístního cha rakteru s předpokladem převzetí do návrhu ZÚR dle §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. V souvislosti s výstavbou produktovodu budou v území zavedeny nové limitující prvky vyplývající z Nařízení vlády ČSR č. 29/1959 Sb. (ochranné pásmo, bezpečnostní vzdálenost a zabezpečovací pásmo produktovodu).
10.4. Zásobování teplem Podle způsobu vytápění je možno území Moravskoslezského kraje rozdělit na oblasti:
s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) z ústředních zdrojů tepla s výkonem nad 5 MW
s decentralizovaným zásobováním teplem z průmyslových, blokových, domovních kote len a lokálních zdrojů v RD, příp. bytových domech.
Centralizované zásobování teplem Centralizované zásobování teplem v území je zastoupeno rozsáhlými soustavami CZT v Ostravě, Karviné, Havířově, Orlové, Frýdku–Místku, Třinci, Kopřivnice a Krnově, dále něko lika menšími soustavami v Novém Jičíně, Bohumíně, Českém Těšíně a Stonavě. CZT Ostrava Dominantní postavení ve výrobě a dodávce tepla na území města Ostravy má a.s. Dalkia ČR, divize Ostrava (DOV) se základními teplárenskými zdroji Elektrárnou Třebovice (ETB), Teplárnou Přívoz (TPV), Výtopnou Mariánské Hory (VMH) a špičkovými zdroji Mobilní kotelnou Jižní Město (MKJM) a Mobilní kotelnou Teplárny Přívoz (MK TPV). Dalšími dodava teli tepla do soustav CZT na území města jsou dále Závodní teplárny a.s. Energetika Vítkovi ce (45 MW) a Arcelor Mittal Ostrava (140 MW).
159
Teplárenské zdroje ETB, TPV, Energetika Vítkovice a Arcelor Mittal a VMH jsou provo zovány s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Jako palivo ve zdrojích soustav CZT v Ostravě převažuje černé prachové uhlí ze zdrojů OKD, v TPV a VMH se dále využívá koksárenský plyn, ve špičkových zdrojích pak zemní plyn. V teplárně Energetiky Vítkovice se jako paliva využívá černé prachové uhlí, proplástek, koksárenský a zemní plyn. V závodní teplárně Arcelor Mittal Ostrava se kromě černého prachového uhlí využívá degazační a vy sokopecní plyn. Ve městě jsou provozovány 2 horkovodní soustavy Poruba–Jižní město se společným zdrojem ETP a dodávkou tepla t Teplárny Arcelor Mittal a Šalamouna se zdroji ETB a VHM (dodávka horké vody přes redukční a výměníkovou stanici (RVS) Fifejdy) a dodávkou tepla z Energetiky Vítkovice a.s. K parním soustavám provozovaným na území města patří roz sáhlá soustava Ostrava-střed se zdroji TPV a VMH s dodávkou páry přes RVS Fifejdy a menší parní soustavy Martinov a Svinov s dodávkou páry z ETB. Malé teplovodní sou stavy jsou provozovány v lokalitách Přívoz Slovenská (TPV) a Svinov Elektrárenská (ETB). Na území města je provozováno cca 650 předávacích stanic (PS), celkový špičkový od běr ze soustav CZT na území Ostravy (mimo odběr vlastních zdrojů a průmyslových závodů ve kterých jsou umístěny) dosahuje cca 825 MW. CZT Havířov – Karviná Primárním výrobcem a distributorem tepla pro horkovodní soustavu CZT Havířov a Karviná je Dalkia ČR a.s., Divize Karviná (DKA) se svými zdroji Teplárna Karviná (TKV) a Teplárna Čs. Armády (TČA). Palivem v těchto zdrojích je černé prachové uhlí, degazační plyn, biomasa, v TČA je využíván také zemní plyn. K propojení dříve samostatných soustav došlo v r. 1998 horkovodem 2x DN 600. Mimo topnou sezónu jsou obě soustavy hydraulicky propojeny a teplo je dodáváno pouze z jednoho zdroje do Havířova i Karviné (zpravidla z TKV). Ze společné horkovodní soustavy je napojeno cca 250 PS, špičková dodávka tepla do soustavy dosahuje cca 350 MW. Soustava CZT Orlová Jediným zdrojem horkovodní soustavy CZT Orlová je elektrárna Dětmarovice (provo zovatel ČEZ a.s.), s instalovaným tepelným výkonem 1 932 MWt. Jedná se o kondenzační elektrárnu s neregulovanými odběry tepla. Výroba tepla v EDĚ je zajištěna spalováním domácího černého uhlí v ekologicky dobře ošetřeném zdroji. Kotle jsou vybaveny elektrosta tickými filtry s účinností 99,8 %, spolu s odsířením a denitrifikací spalin. Z horkovodní sou stavy města Orlové, která je napojena tepelným napaječem 2x DN 400, je napojeno 49 PS, špičková dodávka tepla do soustavy dosahuje cca 70 MWt. Soustava CZT – Frýdek–Místek Jediným zdrojem horkovodní soustavy je Teplárna Frýdek–Místek (TFM - provozovatel Dalkia ČR a.s. – Divize Karviná) s tepelným výkonem 151 MWt a kombinovanou výrobou el. energie. V kotlích se spaluje kvalitní nízkosirný černý hruboprach z OKD. Kotle jsou vybave ny elektrostatickými odlučovači a tkaninovými filtry. Z teplárny Frýdek-Místek je prostřednic tvím horkovodní sítě napojeno 110 PS, špičkový odběr dosahuje cca 128 MWt. Soustava CZT – Kopřivnice Jediným zdrojem horkovodní soustavy je teplárenský zdroj Energetiky Kopřivnice a.s. s tepelným výkonem 353 MWt a kombinovanou výrobou el. energie. V kotlích se spaluje
160
černouhelný prach a směs zemního a degazačního plynu. Kotle jsou vybaveny mechanický mi a elektrostatickými odlučovači. Prostřednictvím horkovodní sítě je napojeno 35 PS, špič ková dodávka tepla do soustavy dosahuje cca 50 MWt. Soustava CZT – Krnov Jediným zdrojem horkovodní soustavy je Teplárna Krnov (TKR - provozovatel Dalkia ČR a.s. – Divize Krnov) s tepelným výkonem 102 MWt a kombinovanou výrobou el. energie. V kotlích se spaluje černouhelný, hnědouhelný prach a biomasa. Kotle jsou vybaveny me chanickými a elektrostatickými odlučovači. Prostřednictvím parní sítě je napojeno cca 26 PS, špičková dodávka tepla do soustavy dosahuje cca 45 MWt. Přehled teplárenských zdrojů pro uvedené soustavy CZT s jejich základními parametry a počtem vytápěných bytů je uveden v následující tabulce: Teplárenské zdroje pro soustavy CZT v MS kraji
Název zdroje CZT ČEZ a.s. Praha Elektrárna Dětmartovice (EDĚ) Dalkia ČR a.s. Divize Ostrava Elektrárna Třebovice I, II (ETB) Dalkia ČR a.s. Divize Ostrava Teplárna Přívoz I, II (TPV) Dalkia ČR a.s. Divize Ostrava Výtopna Mariánské Hory (VMH) Teplárna Arcelor Mittal - Ost rava
CKU
ICZ
Instal. tepelný výkon MWt
Palivo
Soustav Teplo nosné CZT medium
ČU, ZP nafta
Orlová
horká voda
773
ČU, proplástek LTO
Ostrava
horká voda, pára
3
232
ČU, ZP, koks. plyn
Ostrava
horká voda, pára
71 383
7
60
koksárenský plyn
Ostrava pára
71 422
24
1 110
ČU, hutní plyny
Ostrava horká voda
71 407
14
361
66 410
37
248
66 410
10
228
76 067
15
151
67 473
3
102
Energetika Třinec – E2, E3
77 089
46
557
Energetika Kopřivnice
66 939
55
353
Energetika Vítkovice - Ostrava Dalkia ČR a.s. Divize Karviná Teplárna Karviná (TKV) Dalkia ČR a.s. Divize Karviná Teplárna ČSA (TČA) Dalkia ČR a.s. Divize Karviná Teplárna Frýdek–Místek(TFM) Dalkia ČR a.s. Divize Krnov Teplárna Krnov (TKR)
62 596
2
2 026
71 543
22
71 376
CELKEM
ČU, ZP, koks. plyn ČU, deg. plyn, biomasa ČU, ZP, deg. plyn, biomasa ČU ČU, HU, bioma sa proplástek, ZP, hutní plyny ČU, ZP
6 201
Počet vytápěných bytů Ostrava 98 720
Ostrava horká voda Karviná, horká voda Havířov Karviná, horká voda Havířov Frýdekhorká voda Místek
Karviná 18 037 Havířov 28 510 18 583
Krnov
pára
4 400
Třinec
horká voda
7 740
Kopřivni horká voda ce
6 760 182 750
Vysvětlivky : CKU
číslo katastrálního území
ICZ
identifikační číslo zdroje
Všechny uvedené zdroje jsou podle zákona o ochraně ovzduší (zák č. 89/2002 Sb.) kla sifikovány jako stacionární, zvláště velké spalovací zdroje (s tepelným výkonem nad 50 MW) zařazené v registru REZZO 1.
161
V některých větších městech jsou dále provozovány lokální soustavy ústředního vytápě ní, které zásobují teplem pouze některé městské části nebo sídliště. Jedná se o města Bo humín, Bruntál, Břidličná, Český Těšín, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Jablunkov, Nový Jičín, Opava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Většina těchto soustav prošla modernizací zdrojů i tepelných sítí, zdroje jsou ve většině případů osazeny kogene račními jednotkami (KGJ) na zemní plyn. Počet vytápěných bytů z těchto lokálních soustav se odhaduje na cca 17 500.
Decentralizované zásobování teplem Z hlediska znečišťování ovzduší pevnými a plynnými emisemi jsou významné také prů myslové a komunální zdroje tepla s výkonem nad 5 MW zařazené v registru REZZO 1. Pře hled ostatních, zvláště velkých zdrojů z tohoto registru, s výkonem nad 50 MW je uveden v následující tabulce: Ostatní zvláště velké tepelné zdroje na území MS kraje Název zdroje Válcovny plechu as. Frýdek - Místek ČMD a.s. – důl ČSM Stonava ŽDB Bohumín a.s., závod Energetika Biocel a.s. Paskov Moravskoslezské cukrovary a.s. závod Opava Městské inženýrské sítě a.s. Studénka CELKEM
Instalovaný tepelný výkon MWt 82 112 188 276
CKU
ICZ
Palivo
63 495 75 563 70 703 71 821
79 29 18 27
71 187
5
62
ČU
75 844
61
58 778
ZP
ČU, ZP, degazační plyn proplástek, degazační plyn ČU, ZP ČU, ZP, Biomasa
Dále je v území provozováno v území provozováno 83 tepelných zdrojů s výkon 5-50 MW s celkovým výkonem 1 422 MW, z toho 15 zdrojů s výkonem nad 25 MW (Semper flex Optimit s.r.o. Odry, Pivovar Radegast Nošovice, OPATHERM – kotelna Olomoucká, SLEZAN Frýdek–Místek a.s. - závod 04, Mobilní kotelna Jižní Město, TONAK a.s. Nový Jičín, OKD Bastro a.s. – Radvance, TERMO Frýdlant nad Ostravicí, s.r.o. - kotelna FERRUM, DO TEP – CT s.r.o. Nový Jičín - výtopna Anenská, OKD a.s. Důl Darkov, OKD a.s. - Důl ČSA, lokalita Doubrava, OKD a.s. - Důl Lazy, Smurfit Kappa Czech s.r.o. Hradec nad Moravicí, IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Komárov u Opavy a AL INVEST Břidličná a.s.
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A ZNÁMÝCH ZAMĚRŮ Podíl bytů v bytových domech (BD) zásobovaných teplem z teplárenských zdrojů sou stav CZT (182 750 bytů ) dosahuje cca 60 % z celkového počtu bytů v BD na území Morav skoslezského kraje a charakterizuje vysoký stupeň centralizace dodávek tepla, zejména ve východní části území. Centralizované teplo dodávané v horké vodě na základě kombi nované výroby elektřiny a tepla se z mnoha obecně známých důvodů, ekologického i ekono mického hlediska jeví jako nejúčelnější způsob zásobování teplem. Podle ÚP VÚC Ostrava – Karviná se uvažuje s rozšířením dodávek tepla v horké vodě z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína, kde nahradí provoz plynových kotelen, alterna tivně také do Karviné s napojením na soustavu CZT Havířov – Karviná, s příp. zrušením
162
zdroje TČA. Náhradou za provoz plynových kotelen v Českém Těšíně se uvažuje s rozší řením horkovodní soustavy CZT, napojené z teplárenského zdroje Energetiky Třinec a.s. Ve městech, kde jsou soustavy CZT zavedeny, je pro nové zóny hromadného bydlení, příp. přepojování nevyhovujících uhelných kotelen v jejich blízkosti, žádoucí tento způsob zá sobování teplem preferovat s tím, že se nevylučují také jiné tepelné zdroje za předpokladu, že bude prokázáno, že jejich provozem nedojde ke zhoršení kvality životního prostředí. Ve zvláště velkých spalovacích zdrojích (včetně zdrojů teplárenských) a zdrojích s výko nem 25–50 MW výrazně převažuje spotřeba tuhých paliv, zvláště černého prachového a tří děného uhlí. Významný je také podíl plynných paliv, zemního plynu, degazačního koksá renského plynu a vysokopecního plynu, resp. směsného plynu. Podíl spotřeby ostatních druhů paliv je zanedbatelný, rostoucí je podíl spotřeby biomasy. V palivo-energetické bilanci ostatních spalovacích zdrojů zařazených v registru REZZO 1 s výkonem 5–25 MW výrazně převažuje zemní plyn, který pokrývá 92 % jejich tepelného výkonu tj. 1 311 MW. Na tuhá paliva ČU + HU připadá 77 MW, biomasu 20 MW a TTO 13 MW. Využití biomasy pro změnu palivové základny z hnědého a černého uhlí u malých a středních zdrojů v lokalitách, do kterých není zaveden zemní plyn je v Moravskoslezském kraji dosud na nízké úrovni, podobně jako využití sluneční energie v komunální sféře, domácnostech a nasazení tepelných čerpadel.
Souhrnný přehled záměrů Výše prezentované záměry na změnu využití území jsou záměry nadmístního významu s předpokladem převzetí do návrhu ZÚR bez věcné změny ve smyslu §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. – jedná se o záměry ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Ak tuálnost záměrů byla Krajským úřadem prověřena31. Tyto záměry jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabulkových příloh (Příloha 30.3) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území. Nové požadavky na změny ve využití území na úseku zásobování teplem nebyly v rámci Pr+Ro zjištěny.
10.5. Spoje TELEKOMUNIKACE Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 a dalších operátorů na pevné telekomunikační, příp. bezdrátové síti (SELF servis, Aliatel, Contactel, České radioko munikace, E-tel, Tele-2) je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN,
31
Vyhodnocení ÚPN VÚC na území MS kraje dle §187, odst. 2 (Atelier T-plan, s.r.o., 12/2006).
163
INTERNET OnLine, ADSL a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM O2, T–Mobile a Vodafone. Telekomunikační provoz v Moravskoslezském kraji je členěn do atrakčních obvodů jednotlivých digitálních ústředen (RSU), které jsou základním územním prvkem telefonní sítě. Několik vhodně seskupených digitálních ústředen je sdruženo do uzlového bodu, kterým je hostitelská digitální ústředna (HOST), která tvoří základní prvek meziměstské telefonní sítě a zajišťuje vnitřní telefonní styk uvnitř uzlu a meziměstský styk mezi HOST. Na území Moravskoslezského kraje je provozováno 19 hostitelských ústředen, z toho 5 v Ostravě (Ostrava - Mlýnská, Slezská, Mariánské Hory, Dubina a Poruba), 2 v Havířově (Havířov – Kmochova a Mickiewiczova), ostatní pak v městech Bohumín, Bruntál, Český Tě šín, Frýdek–Místek, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová a Třinec. Všechny hostitelské ústředny jsou součástí telefonního obvodu 55, 59 Moravskoslezský kraj. V letech 1993-2002 byla v kraji vybudována rozsáhlá síť dálkových optických kabelů v tehdejší správě Českého Telecomu a.s. včetně servisu zajišťující vzájemné propojení hosti telských ústředen a napojení RSU na ústředny HOST. Kromě toho je každá z uvedených hostitelských ústředen přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava - Mariánské Hory a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 227 evropskými a zámořskými státy. Kapacita digitálních telefonních ústředen v území je dostatečná, dokončena byla také rekonstrukce účastnických přístupových sítí ve městech a ostatních sídlech s vyhovujícími parametry i pro výhledovou intenzitu telekomunikačního provozu. Hustota bytových stanic v jednotlivých sídlech je velmi rozdílná a pohybuje se od 15 do 25 stanic na 100 obyvatel. Nové žadatele o zřízení telefonní stanice lze na většině území okamžitě uspokojit. V území je dále rozšířena pevná síť vybudovaná společnosti SELF servis s.r.o. Brno, která zajišťuje telekomunikační služby pro společnosti Radiokomunikace, Transgas a další operátory. Pro telefonní a datové služby je v území významně rozšířeno užívání mobilní telefonní sítě provozované třemi operátory v systému GSM - O2, T-Mobile a Vodafone se značnou dynamikou ročního přírůstku klientů. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, kde slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací v menších venkovských ob cích, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je vý znamným konkurentem pevné sítě. Provoz podzemních telekomunikačních vedení je chráněn ochranným pásmem ve smyslu zákona o elektronických telekomunikacích č. 127/2005 Sb. §102, které činí 1,5 m od krajního kabelu na obě strany.
RADIOKOMUNIKACE Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos dat a tele fonních hovorů, speciální pevné služby a inspekční činnost.
164
Pokrytí území televizním signálem Území Moravskoslezského kraje je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2, Nova a Pri ma z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou Radiokomunikace a.s.. Přehled te levizních vysílačů je uveden v následující tabulce: Přehled televizních vysílačů na území MS kraje Název vysílače Ostrava
Jeseník
Frýdek - Místek Třinec Nový Jičín Valašské Meziříčí
Umístění vysílače
Program
Hošťálkovice (287 m.n.m)
ČT1 ČT2 TV NOVA TV NOVA TV PRIMA Praděd (1492 m.n.m.) ČT1 ČT2 TV NOVA Lysá Hora (1313 m.n.m) ČT1 ČT2 Javorový vrch (945 m.n.m.) ČT1 TV NOVA Veselský kopec (555 m.n.m.) ČT1 Radhošť (1129 m.n.m.) ČT1 ČT2 TV NOVA
Výkon kW
Kanál
600 100 100 2 150 320 190 320 300 0,25 0,30 0,10 100 0,10 0,20 0,20
31. 51. 1. 42. 48. 36. 50. 53. 37. 52. 26. 28. 34. 27. 49. 6.
Okrajově do území zasahuje signál z okolních televizních vysílačů Olomouc–Radíkov (ČT1, TV PRIMA) a Zlín–Tlustá Hora (ČT1, TV2, TV NOVA). Pro dokrytí televizním signálem je dále provozováno 24 televizních převaděčů, z nichž převážná část je situována v bývalém okrese Bruntál. Signál ČT1 je dále lokálně šířen vysílači malých výkonů ve 2 obcích (Ludvíkov, Zátor), ČT2 v 7 obcích (Dlouhá Voda, Ludvíkov, Zátor, Horní Lomná, Jablunkov, Staré Hamry, Hod slavice) a TV Prima ve 14 městech a obcích kraje (Bílovec, Bruntál, Bystřice nad Olší, Dvor ce, Frenštát pod Radhoštěm, Hradec nad Moravicí, Jeseník, Kobeřice, Nový Jičín, Opava, Osoblaha, Stará Ves u Rýmařova, Stonava, a Vrbno pod Pradědem). Pokrytí území rozhlasovým signálem V pásmu AM–SV je na území Moravskoslezského kraje provozován jediný vysílač Ost rava-Svinov - 954 kHz (ČRo2 - Praha a ČRo6, 30 kW). Rozhlasovým signálem v pásmu FM–VKV je území Moravskoslezského kraje pokryto z rozhlasových vysílačů, které jsou vesměs totožné s televizními vysílači, kromě televizního vysílače Veselský kopec. Přehled rozhlasových vysílačů provozovaných a.s. Radiokomunika ce je uveden v následující tabulce: Přehled rozhlasových vysílačů na území MS kraje
165
Název vysílače
Umístění vysílače
Ostrava
Hošťálkovice
Jeseník
Praděd
Třinec
Javorový vrch
Valašské Meziříčí
Radhošť
Program Radio Impulz Frekvence 1 Rádio Helax Hitrádio Orion ČRo1- Radiožurnál ČRo3 - Vltava ČRo - Ostrava Hitrádio Orion ČRo1- Radiožurnál Rádio Proglas ČRo3 - Vltava Evropa 2 - Morava Radio Impulz Frekvence 1 ČRo Olomouc ČRo1- Radiožurnál Rádio Čas Hitrádio Orion ČRO2 - Praha ČRO - Ostrava ČRo1- Radiožurnál Frekvence 1 ČRo3 - Vltava ČRO - Ostrava Radio Impulz Hitrádio Orion
Výkon kW (max)
Kmitočet MHz
43 (100) 70 40 (100) 4 43 (100) 43 (100) 2,8 10 20 20 20 10 20 20 20 0,1 1 1 1 1 10 10 10 10 10 3
89,0 91,0 93,7 96,4 101,4 104,8 107,3 88,1. 91,3 93,3 98,2 99,3 100,9 104,3 106,8 92,1 98,3 98,7 101,9 105,3 92,5 94,1 96,8 99,0 100,5 103,9.
V pásmu VKV je dále v území provozováno několik soukromých, příp. licencovaných vy sílačů s výkonem do 1 kW, jejichž přehled je uveden v oddílu textových a tabulkových příloh (Příloha 32). Z rozhlasových vysílačů situovaných mimo území kraje je možno zachytit signál AM vy sílačů:
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo1 – Radiožurnál, 650 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo2 – Praha a ČRo 6, 200 kW).
Řada dalších českých i zahraničních televizních a rozhlasových programů, je dále šíře na prostřednictvím satelitního vysílání (DVB–S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a pří slušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území. Území je dále částečně pokryto pozemním digitálním signálem (DVB–T), který šíří programy ČT1, ČT2, ČT24, ČT4 Sport a TV Nova včetně řady rozhlasových programů z vysí lače Ostrava–Hladnov, vodojem na 39. kanále (618 MHz). Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV), příp. jakýkoliv stávající te levizor vybavit digitálním přijímačem.
166
Monitorování radiového spektra Jedním z úkolů vlády v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie je zajištění výstav by monitorovacích stanic na území celé republiky. Úkolem byl pověřen Český telekomuni kační úřad, který pro oblast Severní Moravy má zájem postavit monitorovací stanici v CHKO Beskydy, lokalitě Prašivá. Jedná se o výstavbu stanice v oploceném areálu 10x15 m, s pří hradovou věží vybavenou anténním systémem (výška cca 53 m) a technologickým kontejne rem. Záměr je převzat ze schválené změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy. Zařízení stacionární neobsluhované monitorovací stanice (SNMS) je určeno pro monito rování rádiového spektra. Výstupní údaje z měřící stanice budou obsahovat zejména infor mace o:
dodržování parametrů jednotlivých vysílacích stanic, které jsou stanoveny radio komuni kačním řádem
vyhledávání nepovolených radiových vysílacích zařízení a zdrojů rušení pro tvorbu kmi točtové politiky a strategii optimálního využívání celého radiového spektra.
Radioreléové spoje Tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů a přenosu dat. K dálkovému přenosu je určeno spojení mezi základními objekty v majetku Radiokomunikací a.s. (RS). K realizaci datových radioreléových zákaznických spo jů v území se využívá základnových stanic na vytipovaných výškových objektech s umístěním technologického radiového uzlu. Mezi základními objekty v majetku Radiokomu nikací a.s. a základními stanicemi (ZS) je realizován radioreléový spoj značné přenosové kapacity a samotný spoj pro zákazníka je pak dále realizován mezi základní stanicí a zákaz níkem. Provoz všech těchto spojů vyžaduje přímou viditelnost sousedních stanic. Významné, páteřní, velkokapacitní radioreléové trasy vedené nad řešeným územím, zobrazené v grafické dokumentaci jsou uvedeny v následujícím přehledu:
RS Praděd - RS Hošťálkovice, Opava, Radíkov, Veselský kopec, Litický Chlum
RS Hošťálkovice - Veselský Kopec, Radhošť, Lysá Hora, Javorový vrch, Karviná
RS Veselský kopec - RS Holý kopec, Radhošť, Dušná
RS Radhošť - RS Lysá Hora
RS Javorový vrch - RS Frýdek–Místek, Třinec.
Kruhové ochranné pásmo kolem objektů o poloměru 500 m je nutno respektovat kolem RS Hošťálkovice (limit nadmístního významu). Ministerstvo vnitra ČR pro svá spojení, přenosy datových souborů a informací používá také technologii radioreléových spojů Radiokomunikací a.s. Jedná se o trasu Radíkov – Holý kopec – Veselský kopec – Hošťálkovice. Pro přenos datových souborů na jednotlivá ředitelství policie ČR používá MV ČR vlastní radioreléové spoje. V řešeném území se jedná o následující radioreléových trasy:
167
KS PČR Ostrava 30. dubna – Gymnazium Hladnovská – Michálkovická, 160 – Javorový vrch
Ostrava, Ostrčilova (výškový dům) – Lysá Hora, DI PČR Vítkovice
Lysá Hora – OŘ PČR Karviná, OO PČR Havířov Šumbark
dále jsou využívány sdružené trasy s Radiokomunikacemi a.s.: ⇒
RS Hošťálkovice – Ostrava Ostrčilova (výškový dům)
⇒
Ostrava, Ostrčilova (výškový dům) – Kamenná – (Maleník - Holý kopec32).
Nad řešeným územím provozují Radiokomunikace a.s. a operátoři mobilních sítí dalších několik stovek skoků radioreléových tras zákaznického charakteru, které nejsou graficky dokumentovány. Objektivně je životnost jednotlivých zákaznických spojů v rozmezí dnů až roků a na zákaznické spoje není možné požadovat ochranu formou vyhlašování ochranných kruhových pásem u příslušných stavebních úřadů.
32
Mimo území MSK.
168
11. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA Jevy a vlastnosti území popisované v této kapitole jsou zobrazeny ve Výkresu limitů vy užití území II. a ve Výkresu záměrů na provedení změn v území.
11.1. Úvod Podle směrnice 2000/60/ES čl. 2 se za vodohospodářskou službu považují veškeré činnosti, které zajišťují pro obyvatelstvo a hospodářskou činnost odběry, akumulaci, úpravu a rozvody povrchových nebo podzemních vod a rovněž odvádění a čištění odpadních vod. Úroveň zásobování pitnou vodou v mezikrajském srovnání je v Moravskoslezském kraji velmi dobrá. Podle údajů ČSÚ je v kraji připojeno v r. 2006 na vodovod 97,5 % z celkového počtu obyvatel, což řadí MS kraj na třetí místo za Hlavní město Prahu a Karlovarský kraj. Podstatně nepříznivější situace je v odvádění a čištění komunálních odpadních vod. MS kraj je s počtem obyvatel bydlících v domech připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu na sedmém místě mezi kraji ČR. Podíl připojených obyvatel činí 77,9 % celkového počtu obyvatel a je tak dokonce nižší než je průměr České republiky (80 %). Složitost problematiky kanalizací a ČOV v kraji dokládá množství odpadních vod, vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu, které v r. 2006 činilo v MS kraji 76,1 mil. m3 (druhé místo v mezikrajském srovnání za Hlavním městem Prahou). V čištění odpadních vod je rovněž situace v kraji rela tivně nepříznivá, podíl čištěných vod z celkového množství odpadních vod činí 92,4 %, což je méně než průměr ČR (94,2 %). V gesci Ministerstva zemědělství byly v minulých letech pro obor vodovodů a kanalizací zpracovány ve všech krajích Plány rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKUK). Shrnující dokument Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ČR se v současné době dokončuje. Rovněž však probíhá revize a úprava stávajícího krajského dokumentu MS kraje, která bude dokon čena v roce 2008. Návrhová část obou těchto plánů (mezikrajské vazby, opatření nadmístní ho významu) budou podkladem pro návrh ZUR MSK.
11.2. Zásobování pitnou vodou Extensivní vývoj v zásobování vodou byl ukončen v r. 1989. Po desetiletích trvalého růs tu potřeb vody, budování centrálních zdrojů a růstu ztrát vody nastal zlom, kdy především díky růstu cen vody pro obyvatele a restrukturalizaci průmyslu došlo k prudkému poklesu vý roby pitné vody – v rámci ČR z 1 251 mil. m3/r v roce 1989 na 699 mil. m3/r v r. 2006, tj. na cca 56 %. V podobných relacích lze vysledovat i další ukazatele; charakteristická je spe cifická spotřeba vody fakturované pro domácnosti, která klesla ze 171 l/os.den v r. 1989 na 97,5 l/os.den v r. 2006. Trvalý pokles dodávek pitné vody však pravděpodobně končí, v r. 2006 je objem vyrobené vody srovnatelný s r. 2005.
169
Dosud se nepodařilo zvrátit nepříznivý vývoj ve ztrátách vody, které klesají velmi pomalu (cca o 1 % za rok) a v r. 2006 dosáhly v ČR 42 l/os.den.
OSTRAVSKÝ OBLASTNÍ VODOVOD Centrální část Moravskoslezského kraje je zásobována pitnou vodou v rámci nejrozsáh lejší a nejsložitější vodárenské soustavy v ČR – Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Hlavními kapacitními zdroji jsou vodní nádrže Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici v Jeseníkách a nádrže Šance na řece Ostravici a Morávka na řece Morávce v Beskydech. Kapacita hlavních úpraven vody činí v úhrnu 4 850 l/s, z toho:
úpravna Podhradí pod nádrží Kružberk
2 200 l/s
úpravna Nová Ves pod nádrží Šance
2 200 l/s
Vyšní Lhoty pod nádrží Morávka
450 l/s.
Kostru vodárenského systému tvoří dva přivaděče z úpravny vody Podhradí do vodoje mů Krásné Pole u Ostravy. Odtud navazuje severní větví obchvat města Ostravy přivaděčem do Karviné s napojením Ostravy, Bohumínska a Orlové. Jižní větev tvoří přivaděč Krásné Pole, Záhumenice, Bělá s napojením Studénky a propojením na zdroje nádrže Šance a Mo rávka. Z úpravny vody Nová Ves jsou jednotlivými větvemi OOV napojeny oblasti Bruzovice, Krmelín, Karviná a dále Čeladná, Frenštát p.R., Kopřivnice, Nový Jičín. Nejvýznamnějším dodavatelem pitné vody v MS kraji je společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Zásobována jsou města a obce bývalých okresů Frý dek-Místek, Karviná, Nový Jičín a Opava. Akciová společnost zásobuje z veřejných vodovo dů cca 720 tis. osob, provozuje více než 4 000 km vodovodních sítí a celkem 21 úpraven vod o kapacitě 5 200 l/s. Na základě smluvních vztahů dodává pitnou vodu do města Ostravy (zde jsou provozovatelem Ostravské vodárny a kanalizace, a.s.), Studénky, Hlučína a dalších obcí. Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. provozují vodohospodářskou infrastrukturu ve 23 městských obvodech. Délka vodovodní sítě činí cca 1,06 tis. km, pitná voda je z cca 70 % nakupována od SmVAK, a.s., 30 % činí výroba vody z podzemních zdrojů na území města Ostravy. Kvalita pitné vody dodávané OOV je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN 75 7111. Obsah dusičnanů je dokonce dvakrát až třikrát nižší než povoluje norma pro kojeneckou stravu. Z razantního poklesu výroby pitné vody vyplývá relativně velká rezerva v kapacitách úpraven vody u centrálních zdrojů vody. Systém OOV ukazuje v současné době přebytek ve zdrojích 1 500 l/s. Volná kapacita je využívána k dodávkám pitné vody mimo území Mo ravskoslezského kraje.
170
OSTATNÍ VÝZNAMNÉ SKUPINOVÉ VODOVODY V KRAJI Skupinový vodovod Bruntál Mimo OOV je samostatně zásobováno Bruntálsko (odběr pitné vody z úpravny vody Karlov s výkonem 120 l/s v Jeseníkách a odběr z nádrže Slezská Harta s úpravnou vody Leskovec s výkonem 100 l/s). Propojením těchto zdrojů vznikl v severozápadní části kraje významný vodárenský systém, zásobující cca 34 tis. obyvatel.
Skupinový vodovod Krnov Město Krnov zásobuje vodou společnost Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. Zdroji vody jsou prameniště a úpravna vody Zlatá Opavice (kapacita 90 l/s) a prameniště Kostelec (kapacita 50 l/s). Na skupinový vodovod jsou napojeny i okolní obce, celkem je zásobováno více než 27 tis. obyvatel.
Ostatní významné skupinové vodovody Podzemní vodou z prameniště Třemešná (artézská studna s vydatností cca 1 000 m3/d) je zásobováno Osoblažsko. Vodovod provozuje „Voda-zájmové sdružení obcí Třemešná-Da mašek“ v celkem 15 sídlech, napojeno je cca 2 000 obyvatel. Společnost AQUA stop v.o.s. spravuje vodovody v oblasti Vrbno pod Pradědem, Karlovi ce, Karlova Studánka, napojeno je cca 8 300 obyvatel v pěti sídlech. Úhrn vydatnosti zdrojů v pěti jímacích územích činí cca 110 l/s. Na území Moravskoslezského kraje je mimo OOV a vodovod města Ostravy provo zováno podle PRVKUK z r. 2004 ještě dalších 79 skupinových vodovodů (z toho v bývalých okresech Bruntál 6 skupinových vodovodů, Frýdek-Místek 13, Karviná 15, Nový Jičín 24, Opava 21 skupinových vodovodů). Převážná část těchto vodovodů však již nejsou samo statnými skupinovými vodovody, vznikla z původních městských vodovodů a v technickém dosahu OOV byla postupně na tento systém připojena nebo jsou ze systému OOV doplňová ny původní místní zdroje. V připravované revizi a doplnění PRVKUK bude účelné výše uve dené systémy zásobování pitnou vodou vyjasnit. Systém OOV dnes svým významem přesahuje úroveň kraje. Z OOV v Karviné je řešena dodávka vody v kapacitě až 160 l/s do města Jastzrembie, zdroj v Polské republice. Dokon čen je již přivaděč Fulnek – Hranice – Přerov s kapacitou až 160 l/s, který dopravuje vodu do systémů vodovodů v oblasti Hranice, Lipník, Přerov v Olomouckém kraji. Z místních skupinových vodovodů přesahuje hranice kraje vodovod Porubská Brána. Ze zdroje podzemní vody s kapacitou cca 20 l/s je zásobováno několik obcí na území Zlín ského i Olomouckého kraje.
171
ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU Průmyslové vodovody Ostravska a Karvinska jsou zásobovány v rámci vodohospodář ské soustavy Povodí Odry. Nevýznamnějšími zdroji jsou nádrže Žermanice a Těrlicko, dopl ňované odběry z toků a převody vody. Součástí systému jsou i záložní akumulace v nádržích Šance, Baška a Olešná. Významné průmyslové podniky mají stanovenou zabezpečenou do dávku vody zpravidla z více zdrojů. Např. pro Vítkovické železárny je zabezpečeno 1 100 l/s odběry z Ostravice v km 8,6 z Odry v Zábřehu a v Nové Vsi včetně převodu vody z Opavy. Pro Novou Huť je zajištěno 1 450 l/s odběry vody z Ostravice a dvěma přivaděči z nádrže Žermanice. Obdobně na Karvinsku jsou největší odběratelé zásobeni z více zdrojů, k techno logickým účelům je často využívána i vlastní voda odpadní. Přivaděče z nádrží jsou dopl ňovány odběry z řek Stonávka a Olše. Přehled největších odběratelů užitkové vody a maximální povolený odběr:
Vítkovice, a.s., 600 l/s z Odry, 600 l/s z Opavy, 400 l/s z Ostravice
MCHZ, a.s., 666 l/s z Odry
Nová Huť, a.s. 700 l/s z Ostravice
OKD, a.s. 8,8 mil. m3/rok z nádrže Těrlicko
TŽ Třinec, 5,5 mil. m3/rok z nádrže Těrlicko
Elektrárna Dětmarovice, 10 mil. m3/rok z Olše
Důl ČSA, 6,1 mil. m3/rok z Olše.
SOUHRNNÝ PŘEHLED ZÁMĚRŮ Aktuálně platné záměry nadmístního významu převzaté ze schválených ÚPN VÚC Bes kydy (ve znění změn č. 1 a č. 2), ÚPN VÚC Jeseníky (ve znění změny č. 1), ÚPN VÚC okre su Opava a ÚPN VÚC Ostrava – Karviná jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabul kových příloh (Příloha 33) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území. Nové požadavky na změny ve využití území nadmístního významu nebyly v rámci etapy průzkumů a rozborů uplatněny.
11.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Úroveň odvádění a likvidování odpadních vod patří k základním atributům vyspělé společnosti a představuje jeden ze základních ukazatelů životní úrovně obyvatel. Odstraňování komunálního i průmyslového znečištění je nezbytné pro dosažení dobrého stavu vod a navazujících ekosystémů v krajině. Cílem je v příštích letech dosáhnout v odkanalizování a čištění odpadních vod obdobné úrovně, kterou dnes máme v zásobování pitnou vodou a tedy snížit rozdíl mezi počtem 172
obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů a počtem obyvatel žijících v domech napojených na kanalizace s účinnými čistírnami odpadních vod. Jedním z účinných opatření bude Aktualizace implementace směrnice Rady Evropské unie o čištění městských od padních vod. Hlavními provozovateli kanalizačních sítí a ČOV v MS kraji jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. (odpadní vody čistí ve 42 ČOV s denní kapacitou cca 250 000 m3), Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., Vodovody a kanalizace Bruntál, a.s. a Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. Podle Statistické ročenky životního prostředí ČR, rok 2006 je v Moravskoslezském kraji provozováno celkem 130 čistíren odpadních vod, z toho s nevyhovujícím, pouze me chanickým čištěním je 14 ČOV. Zbývajících 116 ČOV je mechanicko-biologických. S účinným odstraňováním biogenních prvků se však vypořádává jen 58 ČOV z toho:
39 ČOV jen dusíku
1 ČOV
18 ČOV s odstraňováním dusíku i fosforu.
jen s odstraňováním fosforu
VÝZNAMNÉ KANALIZAČNÍ SYSTÉMY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje33 tvoří nadmístní kanalizační sys témy34 na území MS kraje jednotná stoková síť a ústřední čistírna odpadních vod Statutární ho města Ostravy a dále kanalizační síť a ČOV města Frýdku-Místku. Ostatní lokality s počtem obyvatel nad 5 000 EO mají odpadní vody odváděné ze správního území měst a obcí (včetně jejich místních částí) a nevytváří tedy nadmístní sys témy. Ve výhledu budou podle návrhu PRVKUK patřit k nadmístním systémům kanalizace a ČOV měst Krnov a Brušperk. Město Ostrava má jednotnou kanalizační síť, která odvádí odpadní vody z 23 místních částí na ústřední kanalizační čistírnu. Současný ekvivalent přiváděného znečištění je cca 370 000 EO. Předpokládá se napojení dalších 5 místních částí se zvýšením látkového zatí žení na 470 000 EO. Na ústřední ČOV Ostrava jsou kromě komunálních odpadních vod čištěny i koncentrované fenolčpavkové vody z koksoven a odpadní vody z MCHZ. Čistírna proto neplní limit Nařízení vlády č. 61/2003 v ukazateli veškerého dusíku ve vyčištěné vodě (předřazená denitrifikace není dostatečně účinná). ÚČOV bude nutno rekonstruovat. Město Frýdek-Místek je odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí na me chanicko-biologickou čistírnu, připojeno je dalších 6 místních částí. Podle PRVKUK bude ve výhledu na ČOV napojeno dalších 6 sídel.
33
Dále jen PRVKUK.
34
Tj. systémy obsluhující více obcí.
173
Město Brušperk má jednotnou kanalizační soustavu a mechanicko-biologickou ČOV z r. 2006. PRVKUK navrhuje připojit na ČOV gravitační splaškovou kanalizací oddílné sto kové soustavy další 4 obce, případně místní části. Město Krnov má jednotnou kanalizaci zakončenou mechanicko-biologickou ČOV, na kterou budou ve výhledu napojeny další 4 obce (místní části).
LIKVIDACE PRŮMYSLOVÝCH ODPADNÍCH VOD Odpadní vody z průmyslových závodů jsou z podstatné části likvidovány na městských ČOV. Vlastní čistírny mají producenti biologicky obtížně čistitelných odpadních vod jako Vít kovice, Nová Huť, Železárny a drátovny Bohumín, Elektrárna Dětmarovice a další. Většina dolů OKD čistí odpadní vody na odkalištích. Specifickými problémy ostravské aglomerace je vypouštění detritových, silně minera lizovaných důlních vod do povrchových toků (Karvinský potok znečišťuje Olši, Stružka přes dávkovací nádrž Heřmanice znečišťuje Odru). Zastavením těžby bylo ukončeno vypouštění důlních vod z ostravské části revíru, z karvinské části se však ročně čerpá cca 8–9 mil. m 3 důlních vod s 20 mg/l rozpuštěných látek. Vypouštění důlních slaných vod limituje mezistátní salinitní dohoda s Polskem.
PLNĚNÍ POŽADAVKŮ SMĚRNICE RADY ES O ČIŠTĚNÍ MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD V podmínkách přistoupení ČR k Evropské unii je obsaženo přechodné období do 30.12. 2010, během něhož musí být splněny požadavky Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Pro naplnění požadavků Směrnice je nutno zajistit, aby:
všechny aglomerace s počtem ekvivalentních obyvatel větším než 2 000 byly vybaveny stokovými soustavami a odpadní vody z nich byly před vypuštěním podrobeny sekun dárnímu čištění
v aglomeracích s počtem EO větším než 10 000 byly městské odpadní vody před vy pouštěním čištěny podle přísnějších požadavků
městské odpadní vody z aglomerací menších než 2 000 EO byly před vypouštěním „při měřeně čištěny“, tj. aby při jejich vypouštění do recipientu byly splněny emisní limity podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
V Aktualizaci strategie financování implementace Směrnice EU, schválené Usnesením vlády ČR ze dne 6. prosince 2006 č. 1391 se specifikuje v Moravskoslezském kraji k doře šení celkem 68 „aglomerací“ s úhrnným počtem cca 1 368 tis. obyvatel. Hranice „aglomera ce“ je definována současně zastavěným a zastavitelným územím, ze kterých je odpadní voda z hlediska nákladů efektivně shromažditelná. Seznam aglomerací na území Moravsko slezského kraje počtem EO větším než 10 000, ve kterých budou příslušná opatření rea lizována do konce r. 2010, je konkretizován v příloze č. l. Usnesení vlády ČR. Tvoří je 21 aglomerací s celkovým počtem cca 1 169 tis. obyvatel. V aglomeracích Frýdek-Místek, Frýdlant n.Ostravicí, Hlučín, Opava, Ostrava a Studénka bude nutno rekonstruovat či doplnit kanalizační sítě a u čistíren odpadních vod realizovat technologie účinného odstraňování dusíku a fosforu, případně další opatření.
174
V aglomeracích Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Dobrá, Frenštát p.Radhoštěm, Jablun kov, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Orlová, Příbor, Rýmařov a Třinec bude nutno provést potřebná opatření pouze na kanalizačních sítích. Ve velikostní kategorii 2 000–10 000 EO je na území Moravskoslezského kraje 47 aglo merací s celkovým počtem cca 199 tis. obyvatel, které mají být vyřešeny v rámci přechodné ho období rovněž do konce roku 2010. Z těchto aglomerací budou u 23 aglomerací provedena potřebná opatření na kana lizační síti a zároveň výstavba či rekonstrukce čistírny odpadních vod. Jedna aglomerace vy žaduje pouze realizaci ČOV. U ostatních 23 aglomerací bude provedena pouze rekonstruk ce, případně rozšíření kanalizační sítě. Přehled všech aglomerací Moravskoslezského kraje s vyjádřením potřebných opatření na kanalizačních sítích a v čištění odpadních vod je v části tabulkových a textových příloh (Příloha 34). V obcích s počtem EO menším než 2 000 většinou nejsou vybudovány veřejné stokové sítě ukončené ČOV. Stoky mají často charakter pouze mělkého odvodnění, nesouvislé úseky nejsou vodotěsné. Čištění odpadních vod od obyvatelstva je realizováno v septikách nebo žumpách s přepady do trativodů nebo příkopů. Požadavky Směrnice EU na „přiměřené čištění“ bude do roku 2010 v těchto sídlech obtížně splnitelné. Vláda ČR nařídila prověřit možnost prodloužení přechodného období pro implementaci Směrnice do konce r. 2012, případně 2013. Dále má být v r. 2007 novelizováno Nařízení vlá dy č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečistění povrchových a od padních vod.
SOUHRNNÝ PŘEHLED ZÁMĚRŮ Aktuálně platné záměry nadmístního významu převzaté ze schválených ÚPN VÚC Bes kydy (ve znění změn č. 1 a č. 2), ÚPN VÚC Jeseníky (ve znění změny č. 1), ÚPN VÚC okre su Opava a ÚPN VÚC Ostrava – Karviná jsou souhrnně uvedeny v části textových a tabul kových příloh (Příloha 35) a zobrazeny ve Výkresu záměrů na provedení změn v území. Nové požadavky na změny ve využití území nadmístního významu nebyly v rámci etapy průzkumů a rozborů uplatněny.
175
C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje území vychází ze zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území prezentované v předchozí části svazku a je členěn do těchto částí: 1.
SWOT analýzy hlavních tématických okruhů (v odůvodněných případech v členění dle dílčích témat )
2.
SWOT analýzy hlavních pilířů UR a Souhrnná SWOT analýza UR
3.
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodář ský rozvoj a soudržnost obyvatel území život v hlavních „problémových oblastech MS kraje“
4.
Problémy vyplývající z průzkumů a rozborů
1. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH TÉMATICKÝCH OKRUHŮ
1.1. Horninové prostředí SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Existence významných zásob černého uhlí - ener getické suroviny se zvyšujícím se strategickým vý znamem
•
Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající zá vislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšená dopravní zátěž komunikací, zvýšení nega tivních vlivů v místě těžby, dřívější vyčerpání těchto zdrojů, vyšší cenová úroveň suroviny)
•
Existence významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí ((CBM)
•
Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště (Karviná. Doubrava, Stonava, část. Orlová, Hor. Suchá, Havířov, Al brechtice)
•
Vybudované kapacity na úpravu černého uhlí, logis • tické předpoklady v jádrovém území kraje (Ostrav sko, Karvinsko)
Obtížně řešitelné střety zájmů na využití surovi nových rezerv černého uhlí a plynu s ochranou pří rody a krajiny (CHKO Beskydy)
•
Zásoby podzemních vod především v hydrogeolo gických rajonech vázaných na kvartérní sedimenty (kvartér Opavy, kvartér Opavské pahorkatiny, kvar tér Odry)
•
Zásoby CBM v území se slezským typem zástavby, znemožňujícím vybudování dostatečné sítě těžeb ních vrtů ajejich ochranných pásem
•
Existence přírodních léčivých zdrojů jodobromových • vod (Polanka n. O., Karviná- Darkov)
•
176
Nenalezení vhodné technologie k uvolnění plynu vázaného na sloje černého uhlí Zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrogeolo gických rajonů vázaných především na kvartérní uloženiny (kvartér Opavy, kvartér Opavské pahorka tiny, kvartér Odry)
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY •
Výrazné narušení režimu podzemních vod důlní činností (Ostravsko, Karvinsko)
•
Ohrožení přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod důlní činností (Karviná-Darkov)
•
Zvýšený výskyt svahových deformací v území tvo řeném flyšovými horninami (Beskydy, Podbeskydská pahokatina)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Zásobování průmyslových kapacit v ČR kvalitními energetickými surovinami
•
Vznik a rozšiřování krajinných segmentů devastovaných důlními vlivy
•
Snížení závislosti ČR na zahraničních zdrojích energetických surovin
•
Trvalé znemožnění využití surovinových rezerv
•
Snížení závislosti na dovozu stavebních surovin snížení negativních vlivů při dovozu stavebních su rovin ze vzdálených oblastí
•
Zvýšení závislosti na dovozu energetických surovin ze zahraničí
•
Kvalitní revitalizace devastovaných ploch
•
Zvýšení závislosti na dovozu stavebních surovin ze vzdálenějších oblastí (nárůst negativních vlivů do pravy)
KOMENTÁŘ Nerostné suroviny Těžba nerostných surovin je činností, vždy přinášející do území určité negativní vlivy, ať již zanedbatelné či významnější. Obecně je však ve společnosti chápána jako škodlivá, či mi nimálně obtěžující činnost. Je proto obtížné hovořit v jejím případě o silných stránkách a pří ležitostech. Přesto se však jedná o činnost pro fungování lidské společnosti a její ekonomiky nezbytnou. V rámci pozorovatelného trendu při formulování energetické politiky České republiky směrem ke snahám o snižování závislosti země na dovozu strategických surovin, mezi které černé uhlí a zemní plyn bezesporu patří, však uchování a možnost využití vlastních zdrojů těchto surovin nacházejících se na území státu bezesporu příležitost představuje. Ta je ovšem vyvážena hrozbami / riziky z jejího neuskutečnění plynoucími především primárně ze samotného charakteru těžební činnosti. Nezvládnutí procesů technologie těžby černého uhlí a průběhu a způsobu sanace a rekultivace území dotčeného vlivy hlubinné těž by černého uhlí a nadřazení zájmu na těžbě nad ostatními zájmy v území v minulosti vedlo k nejen k devastaci velkých částí krajiny celých okresů a tamnímu, mnohdy nevratnému po škození všech složek životního prostředí, také však k výrazné diskreditaci těžby v chápání velké části lidské společnosti. nejvýrazněji je z tohoto hlediska postižen prostor Karvinska a Orlové, kde je předpoklad koncentrace těžby a tedy pokračování působení těchto vlivů i v budoucnu. Umožnění využití nerostného bohatství - zásob černého uhlí v prozkoumaných a poten ciálně ekonomicky zajímavých lokalitách, tak kromě samozřejmých předpokladů - zájmu na jejich vydobytí daných závěry energetické politiky, existencí realizovatelného a obecně přija
177
telného (jak svými environmentálními tak společenskými vlivy) projektu, spočívá také v nutnosti přesvědčit veřejnost a orgány samosprávných celků o oprávněnosti, přijatelnosti a přínosu těchto záměrů. To je možné formulováním energetické politiky státu, politiky regio nálního rozvoje Moravskoslezského kraje a řešením této otázky jako samostatného problé mového okruhu (problémových okruhů) v rámci ZÚR. Výsledkem nesplnění těchto předpokladů je pak hrozba zmarnění, v krajním případě ne vratného, této příležitosti. Značná příležitost pro rozvoj kraje spočívá ve využití významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. Rozšíření uhlonosných vrstev na značné části kraje, i tam kde sloje černého uhlí nikdy nebudou moci být využity k jeho těžbě kvůli hloubce uložení či přírodním nebo civilizačním hodnotám povrchu, a bezesporná přítomnost zemního plynu v nich, představuje značný ložiskový a ekonomický potenciál. Využití těženého plynu je možné v místních kotelnách , teplárnách či kogeneračních jednotkách. Bohužel, dosud nebyla nalezena technologie, umožňující ekonomické a efektivní uvolnění plynu ze slojí při těžbě z vrtu situovaného na povrchu terénu. Využití zemního plynu se tak zatím omezuje na jímání plynu při degazaci důlních prostor při těžbě černého uhlí a těžbu plynu z důlních děl, ve kterých již byla těžba ukončena, a to jak samotnými důlními já mami, tak nově realizovanými vrty z povrchu. Stávající neexistence vhodné technologie tak představuje riziko nevyužití těchto značných zásob suroviny. Dalším rizikovým faktorem je skutečnost, že pro uvažovanou těžbu je potřebná poměrně hustá síť těžebních vrtů vyba vených rozsáhlými ochrannými pásmy, což je zejména v podmínkách rozptýlené tzv. slezské zástavby na Karvinsku, kde jsou prognózovány nejnadějnější zásoby zemního plynu, obtížné až nemožné zajistit. Stávající závislost území Moravskoslezského kraje na dovozu části stavebních surovin štěrkopísků - je skutečností, která je nespornou, danou momentální vyčerpaností dotě žovaných zdrojů na území kraje, do budoucna se zvýrazňující a řešitelnou pouze částečně (významné dlouhodobě těžitelné zásoby srovnatelné s jinými oblastmi ČR v Moravskoslez ském kraji neexistují). S pohledu spotřebitele se může tato skutečnost jevit jako hodnotově neutrální, i když také pro něho se viditelně projevuje - a to výrazně vyšší cenou této suroviny ve srovnání s jinými kraji České republiky. Dovoz štěrkopísků z okolních regionů, zejména z přilehlých (ale i vzdálenějších !) oblastí Olomouckého a Zlínského kraje, však znamená zvýšení dopravní zátěže na dlouhých do pravních trasách od zdrojů na místo určení, zvýšení negativních vlivů v místě zdrojů ne rostné suroviny a v konečném důsledků také dřívější vyčerpání i těchto zdrojů. Zdá se tedy být žádoucí podporovat v rámci existujících či připravovaných politik Morav skoslezského kraje a územně - plánovacími opatřeními (ZÚR) možnost využití známých či nově objevených místních zdrojů na území kraje. Horninové prostředí Významné zásoby podzemních vod na území kraje jsou vázány především v hydroge ologických rajonech vázaných na fluviální a glacigenní uloženiny kvartérního stáří v povodí Odry Opavy a jejich přítoků (Olše, Ostravice, Lučina, Opavice, Moravice) a dále v prostoru Opavské pahorkatiny. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou tyto útvary vystaveny zvýšenému riziku znečištění, jehož zdrojem jsou (kromě zemědělství) především sídla s dosud neřešeným odkanalizováním a čištěním
178
odpadních vod. Způsob a rozsah řešení této problematiky pak představuje hlavní příležitost, resp. hrozbu pro kvalitu podzemní vody v těchto rajonech. Moravskoslezský kraj, zejména jeho jihovýchodní část, představuje území, které se vy značuje značným výskytem různých druhů sesuvů v různém stadiu vývoje. Narušená stabili ta svahu představuje omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko-ge ologické podmínky výstavby. Kromě toho mohou sesuvné pohyby většího rozsahu působit i výrazné ztráty v zemědělské a zvláště lesní produkci – při obnažení skalního podkladu na svazích může být obnova lesních porostů i trvale znemožněna.
1.2 Vodní režim SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
významné zdroje povrchových vod v CHOPAV Bes • kydy a Jeseníky (18% území kraje)
•
dlouhodobé zlepšování jakosti povrchových vod
•
významné snížení vypouštění splaškových a prů myslových odpadních vod
•
snížení emisí z plošných zdrojů znečištění (omezení • hnojiv a pesticidů)
zvýšená vodní eroze v krajině
•
vytvoření funkčního systému 9 vodních nádrží a 5 • významných převodů vody ve vodohospodářské soustavě povodí Odry, která při omezených vodních zdrojích zabezpečuje plné krytí potřeb vody a zvýšenou ochranu před povodněmi
nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi (Krnov a další sídla na toku horní Opavy, Ostrava, Bohumín, Český Těšín, město Je seník).
•
zkušenosti z nedávných extrémních povodní a navazující ochranná opatření
•
vysoký vodní potenciál umožňující podstatné zvýšení akumulace vody v území a nalepšování průtoků v tocích (možnost výstavby min. 9 vodních nádrží)
snížená přirozená retenční schopnost krajiny
•
bakteriální znečištění všech hlavních toků MSK a eutrofizace vodních nádrží
•
převaha vodních útvarů silně ovlivněných a dále vodních útvarů rizikových z hlediska chemického a ekologického stavu
•
PŘÍLEŽITOSTI
pokračující urbanizace záplavových území, pře devším na Odře, Opavě a Olši
HROZBY
•
implementace legislativy Evropských společenství do legislativy ČR v oblasti vod
•
revitalizace drobných vodních toků
•
využití Operačního programu Životní prostředí a Programu rozvoje venkova
•
podstatné zvýšení veřejných finančních prostředků a dotací z Evropské unie na ochranu vod a protipo vodňovou ochranu
•
ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodňové stavy, období sucha)
•
potenciální možnost vzniku zvláštních povodní po destrukci hrází vodních nádrží
•
Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV dosud ne řešených sídel
179
•
Zlepšení kvality podzemních vod zvýšením podílu sídel s nezávadným odkanalizováním a čištěním odpadních vod.
•
.
KOMENTÁŘ Vysoké odběry pitné i užitkové vody v centrální části Ostravské aglomerace bylo možno pokrýt pouze vybudováním rozsáhlé Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Klíčovými zdroji je 8 vodních nádrží (z toho 4 slouží k odběrům pitné vody pro veřejnou potřebu), do plněné významnými převody vody mezi povodími. Efektivní řízení složité soustavy se stano venými prioritami v hospodaření s vodou zajišťuje vodohospodářský dispečink podle manipulačního řádu. Funkční systém vodohospodářské soustavy představuje jednu z vý znamných silných stránek hospodaření s vodou v Moravskoslezském kraji a rovněž ne zbytnou podmínku pro dlouhodobě udržitelný rozvoj v oblasti vod. Ochrana vod jako složky životního prostředí je základním vodohospodářským opat řením. K významnému zlepšení jakosti povrchových vod došlo po masivní výstavbě čistíren odpadních vod v minulých cca 15 letech a příznivý trend bude velmi pravděpodobně dále pokračovat. V kartogramu vyjádřený příznivý posun v jakosti povrchových vod vyjadřuje si lnou stránku pozitivního ovlivnění vodního režimu. Přes celkový pozitivní trend přetrvávají v jakosti povrchových vod některé nepříznivé jevy jako bakteriální znečištění na hlavních tocích (Odře, Olši, Opavě i Opavici), koncentrace kovů na Odře a eutrofizace vodních nádrží včetně vodárenských. Uvedený stav signalizuje jednu z dílčích slabých stránek současného stavu vod. V posledních letech po vstupu ČR do EU platí pro ochranu vod sjednocující pravidla, vycházející z Rámcové směrnice EHS. Ochranná opatření budou specifikována a realizová na v rámci vymezených vodních útvarů povrchových i podzemních vod. Předběžně byly stanoveny útvary silně ovlivněné lidskou činností (morfologické změny toku a významné od běry vody) a dále útvary rizikové (z hlediska chemického a ekologického stavu), u kterých je pravděpodobné, že u nich nebude dosaženo dobrého stavu vod do r. 2015, jak se ČR za vázala, pokud nebudou přijata nápravná opatření. Zařazení vodních útvarů do uvedených skupin je vyjádřeno v kartogramech, vyjadřuje přehledně jejich územní rozložení a konkretizuje tak jednu ze slabých stránek vodního režimu. Pro zachování mimořádně příznivých podmínek pro tvorbu a ochranu vodních zdrojů mají velký význam chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Beskydy, Jeseníky a Jablun kovsko tvoří 18% území Moravskoslezského kraje a představují tak jednu ze silných stránek vodního režimu). Bezprostřední ochranu konkrétních vodních zdrojů představují ochranná pásma, která jsou územním limitem. Jejich nové dvoustupňové vymezování v současné době probíhá, často jsou dosud v platnosti i pásma původní. Dokončení nezbytné ochrany vodních zdrojů patří k prioritám v ochraně vod. V dlouhodobém výhledu hospodaření s vodou v MSK je nutno vycházet z omezené tvor by zdrojů na území kraje a podle principu předběžné opatrnosti zvažovat i možnost nepříz nivého vývoje klimatických podmínek. Jeho případným důsledkům (pokles hladin podzemních vod, snížení průměrných průtoků v tocích a pod.) může zamezit zvýšená aku
180
mulace a zadržení vody v území. Vedle plošných opatření v krajině (rybníky, revitalizace toků, protierozní opatření) vytvářejí významné akumulace vodní nádrže. Z celkem 21 poten ciálních možností realizace výhledových vodních nádrží na území MSK doporučuje Povodí Odry, s.p. výstavbu 9 nádrží, které je nutno respektovat jako územní rezervy pro případné vý hledové využití.Významný vodní potenciál představuje silnou stránku vodního režimu kraje. Snížení povodňových průtoků a zmenšení následných škod je dosahováno kombinací maximálního využití retenčních prostorů ve vodních nádržích a technických opatření na vodních tocích. V rámci podpůrných programů v gesci MZe a MŽP je doplňují preventivní opatření v krajině, zvyšující přirozenou akumulaci vody a stabilizující vodní režim. V souhrnu představují příležitost pro účinnější zvládání povodňových stavů. Stanovená záplavová území představují významný územní limit, který zatím není v po třebné míře respektován. Způsoby a možnosti využití těchto území bude nutno podrobněji specifikovat. V odvádění a čištění odpadních vod je situace v MSK nepříznivá – podíl obyvatel připo jených na kanalizační síť je nižší než průměr ČR. Výrazné zaostávání za rozvojem vodáren ství představuje zásadní slabou stránku technické infrastruktury a bude nutno je v nejbližších letech odstranit. Nevyhovující je rovněž účinnost a skladba provozovaných čistíren odpadních vod - 10% z nich má pouze mechanický stupeň čištění a z mechanicko-biologických ČOV má pouze polovina účinné technologie na odstraňování dusíku a fosforu. Ke zlepšení v oblasti kanalizací a ČOV dojde v nejbližších letech plněním Směrnice Rady EHS o čištění městských odpadních vod. Vyšší požadavky jsou kladeny na čištění od padních vod z aglomerací větších než 10000 EO, aglomerace větší než 2000 EO mají být vybaveny stokovou soustavou s mechanicko-biologickou ČOV a i menší sídla mají mít při měřené čištění. Původní termín do konce roku 2010 pravděpodobně nebude možné dodržet s ohledem na státní rozpočet ČR.
1.3. Hygiena životního prostředí SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1), které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji, na celkových emisích
•
Plošné překračování imisních limitů pro pM10 a cí lového limitu pro benzo(a)pyren v rozsáhlé oblasti, zejména ve východní části kraje (oblast vymezená přibližně spojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Ji čín – Třinec)
•
Existuje určitý potenciál k dalšímu snížení emisí zejména TZL v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u benzo(a)pyrenu
•
V části území (Ostravsko – východní část, vyme zená částí města Ostrava, obcemi Vratimov, Pet řvald, Šenov, Václavovice a okrajovou částí Haví řova a Řepiště) dochází k souběžnému překra čování více imisních limitů pro zdraví lidí– PM10, benzo(a)apyren, benzen, arsen, lokálně oxid dusiči tý.
•
Většina zástavby je chráněna proti nadlimitnímu hluku v okolí hlavní železniční tratě Ostrava – Pře
•
Překračování limitů pro hluk s korekcí na starou zá těž z dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací,
181
rov
zejména ve střední části kraje (pásmo N. Jičín, Pří bor, Frýdek-Místek, Ostrava)
• PŘÍLEŽITOSTI
Překračování limitů pro hluk bez korekcí na starou zátěž z dopravy podél většiny průtahových komu nikací
HROZBY
•
Využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. in tegrované povolování)
•
Snižování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů bude kompenzováno nárůstem dopravy
•
Lze očekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu
•
Nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň li mitů
•
Lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích
•
Nepodaří se realizovat opatření dostatečná pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů
•
Opatřeními v dopravě (zejména přeložky a obchva • ty) lze souběžně snížit v sídlech znečištění ovzduší i hlukovou zátěž pod úroveň limitů
I přes realizovaná opatření bude docházet k překra čování hlukových limitů vlivem nárůstu dopravní zá těže
KOMENTÁŘ Vzhledem k zaměření tématického okruhu, jehož úkolem je především vytipovat problémy území v oblasti znečištění ovzduší a hlukové zátěže je zřejmé, že v rámci SWOT analýzy i v rámci vlastní textové zprávy převažují slabé stránky, tj. právě tyto zjištěné problémy. Silné stránky jsou představovány těmi skutečnostmi, které poskytují určitý potenci ál k řešení zjištěných problémů (struktura emisí), případě ukazují na menší závažnost problé mu, který byl v území očekáván (železniční hluk). Příležitosti pak odkazují na možnosti řešení zjištěných problémů, zejména využitím iden tifikovaných silných stránek. Naopak hrozby upozorňují především na riziko přetrvávání, nebo zhoršování těchto problémů. Znečištění ovzduší Slabé stránky Jedním ze základních problémů Moravskoslezského kraje je dlouhodobé a plošné pře kračování imisních limitů, které vyjadřují nejvýše přípustné hodnoty koncentrací znečišťují cích látek z hlediska ochrany zdraví obyvatel. Pro vyhodnocení aktuálního rozsahu problémů bylo použito vymezení oblastí s překračováním imisních limitů za rok 2006 pro jednotlivé znečišťující látky (ČHMÚ), které je podkladem pro připravované vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (MŽP):
na území o rozloze cca 2/3 rozlohy kraje dochází k překračování imisního limitu pro maximální 24-hodinové koncentrace PM10. Tento limit není překročen pouze v západní části kaje (Bruntálsko, Rýmařovsko, západní polovina Krnovska a většina Vítkovska) a dále v prostoru Beskyd (s výjimkou hraničních částí).
v rozsáhlé oblasti, vymezené přibližně spojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Jičín – Třinec, je dále překračován i imisní limit pro průměrné roční koncentrace částic PM10
182
v obdobné, avšak plošně ještě rozsáhlejší oblasti, je dále (tj. současně s překračováním limitů pro PM10) překračován i cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Překračování toho to limitu rovněž zasahuje i řadu dalších měst (např. Krnov, Bruntál, Rýmařov) a značné množství menších sídel. Celkem je limit pro benzo(a)pyren překračován na ⅓ rozlohy kraje
v menší části území, zasahující zejména město Ostravu (východní část) a přilehlé obce, dochází k překračování dalších imisních limitů, a to pro:
⇒
benzen - severovýchod Ostravy
⇒
oxid dusičitý – zcela lokálně, rovněž v severovýchodní části Ostravy a dále ve městech Havířov a Třinec
⇒
arsen (cílový limit) –oblast zahrnující východní část Ostravy, Vratimov, Šenov, Vác lavovice, Petřvald a okraj Havířova, Rychvaldu a Řepiště
v jedné lokalitě na části území obce Petrovice u Karviné bylo zaznamenáno překročení limitu maximálních hodinových koncentrací SO2
Silné stránky Za určitou silnou stránku je považován výrazně nadprůměrný podíl skupiny REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší) na celkových emisích základních znečiš ťujících látek (TZL, SO2, NOx, CO), přičemž obdobný předpoklad lze vyslovit i v případě benzo(a)pyrenu. Důvodem je skutečnost, že produkci emisí z těchto zdrojů je možné lépe omezovat pomocí dostupných nástrojů na úrovni kraje (např. integrované povolení). Rovněž v souvislosti s technologickým vývojem lze očekávat spíše převažující snižování produkce emisí z této skupiny zdrojů, což by se mělo projevit v celkovém zlepšování kvality ovzduší v nejvíce zatížených oblastech, kde jsou tyto zdroje soustředěny. Určitý potenciál lze nalézt také v segmentu malých zdrojů (lokální vytápění), kde lze uplatnit nástroje zaměřené na přeměnu topných systémů v domácnostech, nebo přinejmenším lze očekávat jejich postupnou modernizaci a tím snižování emisí. Příznivá je skutečnost, že ten to potenciál se týká především tuhých emisí, které jsou zdrojem hlavního imisního problému kraje (překračování limitů částic PM10). Příležitosti a hrozby V návaznosti na výše uvedené silné stránky lze konstatovat, že hlavní příležitostí k zlepšení kvality ovzduší je využití emisního potenciálu zvláště velkých, velkých a částečně i malých zdrojů. Závažnou hrozbu pak představuje možnost, že se buď nepodaří tento potenciál využít, nebo bude snižování emisí z vyjmenovaných skupin zdrojů natolik kompenzováno nárůstem emisí z dopravy, že ve výsledku nedojde k dosažení cílového stavu, tj. k ·snížení imisní zátě že pod úroveň limitů.
183
Hluková zátěž Slabé stránky Hlavním problémem z hlediska hlukové zátěže obyvatel kraje je hluk z automobilové do pravy. V zástavbě podél nejvíce dopravně zatížených silničních tahů dochází i k překra čování limitů pro hluk s korekcí na starou zátěž. Jedná se zejména o střední část kraje, konkrétně o následující silnice:
R48/I-48 Starý Jičín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Český Těšín
I/11 Třinec – Jablunkov
R56/I-56 Ostrava - Frýdek-Místek
I/58 Ostrava – Příbor
množství silně zatížených komunikací v Ostravě, průtah Opavou, části úseků v Karviné, České Těšíně a Třinci
Výše uvedený přehled shrnuje nejvíce zatížené úseky, u nichž dochází (dle orientačního výpočtu) k překračování limitu i po korekci na starou zátěž z automobilové dopravy. V rámci územně plánovací dokumentace je však nutno se zabývat všemi komunikacemi, u nichž jsou překračovány samotné limity pro hlavní komunikace, tj. bez této korekce, neboť není možné uvažovat s korekcí na starou zátěž ve výhledovém horizontu. V tomto případě je nutno kon statovat, že limit je překročen podél naprosté většiny průtahových komunikací v celém území kraje a v intravilánech velkých měst pak podél většího počtu úseků (nejen u průtahů). Silné stránky Jako silnou stránku lze označit poměrně příznivý výsledek hodnocení železničního hlu ku. V tomto případě byly k dispozici podklady pouze pro nejvíce zatíženou trať Ostrava – Přerov. Vyhodnocení ukázalo, že u většiny zástavby jsou splněny limity pro hluk z železniční dopravy. Příležitosti a hrozby Základní příležitostí v oblasti řešení hlukové zátěže je skutečnost, že překračování hlu kových limitů lze velmi účinně eliminovat pomocí technických opatření. Jedná se především o vybudování obchvatů dotčených sídel, které vedle omezení hlukové zátěže přinášejí i celou řadu dalších příznivých efektů (zlepšení kvality ovzduší, zvýšení bezpečnosti, zvýšení plynulosti dopravy atd.). Tam kde toto řešení není možné (např. u intravilánových komunika cí), nebo tam kde lze očekávat výstavbu obchvatu až ve vzdáleném výhledu, je nutno uplat ňovat další opatření – protihlukové stěny a valy, případně výměna oken. Obdobně i hlavním rizikem je možnost, že k se nepodaří výše uvedená opatření rea lizovat nebo budou realizována až v příliš vzdáleném časovém horizontu a obyvatelé tedy budou vystaveni nadlimitnímu hluku po mnoho dalších let. Významné riziko také představuje pokračující nárůst intenzit automobilové dopravy, který jednak povede k zhoršování stávající situace, jednak bude částečně kompenzovat provedená opatření (zejména u vnitroměst ských komunikací, na nichž bude i po vybudování obchvatů realizována významná část do pravy).
184
1.4. Příroda a krajina SWOT ANALÝZA – BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMY SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Existence významných ZCHÚ a lokalit soustavy Na • tura 2000 na území kraje
Nedostatečná prostupnost stávajících dopravních koridorů a rozsáhlejších sídel pro migrující živočichy
•
Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značném ver • tikálním gradientu (lužní – alpinské ekosystémy) na území kraje
Nerespektování prvků ÚSES na území kraje vyme zených platnou ÚPD
•
Existence aktuální koncepce strategie ochrany pří rody kraje
•
Vysoká míra urbanizace v některých částech kraje
•
Chybějící funkční databáze o výskytu zvláště chráněných a jinak významných druhů rostlin a živo čichů na území kraje
•
Slezské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochrany (prozatím jen přírodní park v návrhu)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Možnost spolupráce na integrované ochraně příro dy se sousedními kraji (např. Jeseníky- Olomoucký kraj, Beskydy-Zlínský kraj), ale též se Slovenskem či Polskem
•
Rostoucí fragmentace krajiny v souvislosti s roz vojem rozsáhlých dopravních koridorů a průmys lových staveb (investiční zóny)
•
Možnost lépe využít přírodní hodnoty kraje k pod poře udržitelného cestovního ruchu
•
Rostoucí tlak na výstavbu v přírodně cenných úze mích či v jejich těsné blízkosti.
•
Možnost řešit migrační prostupnost Jablunkovské brázdy pro velké šelmy v souvislosti s realizací in vestice Hyundai v
•
Tlak na těžbu nerostných surovin (uhlí a zemního plynu) v oblasti Frenštátska –střet zájmů s CHKO Beskydy a lokalitami Natura 2000
KOMENTÁŘ Silné stránky Existence významných ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000 na území kraje Vysoká pestrost společenstev rostlin a živočichů, založená na bohaté kombinaci růz ných typů přírodních stanovišť, abiotického prostředí, historického vývoje krajiny a zvýrazně ná kontaktem Karpat a Českého masívu se odráží v existenci vysokého počtu zvláště chráněných území. Na území Moravskoslezského kraje se nachází celkem 143 ZCHÚ, z toho 3 velkoplošná chráněná území - CHKO Beskydy, Jeseníky, Poodří a 140 maloplošných zvláště chráněných území. Na území Moravskoslezského kraje se dále na chází 44 evropsky významných lokalit a čtyři ptačí oblasti. Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značném vertikálním gradientu Na pestrý reliéf MS kraje je vázána řada významných přírodních biotopů, druhů rostlin, živočichů a jejich společenstev, jež postihují biotu 1. – 9. vegetačního stupně. Mezi nejvý znamnější patří nivní ekosystémy Poodří, horské a alpinské ekosystémy Jeseníků či unikátní
185
karpatské lesní porosty s výskytem velkých šelem v CHKO Beskydy. Neméně hodnotné jsou fenomény neživé přírody, jež jsou determinovány pestrým geologickým podložím různého stáří a periglaciální či glaciální aktivitou (např. pseudokrasové jeskyně v karpatském flyši, krasové jevy, sopečné a lávové proudy, bludné balvany). Existence aktuální koncepce strategie ochrany přírody kraje – Management ochrany přírody na území MS kraje může v krátko- až dlouhodobém ho rizontu vycházet z aktualizované Koncepce strategie ochrany přírody, která analyzuje sou časný stav ochrany přírodního prostředí a navrhuje konkrétní cíle v ochraně přírody na úze mí kraje. Do budoucna je důležité provádět pravidelnou aktualizaci této koncepce.
Slabé stránky Nedostatečná prostupnost stávajících dopravních koridorů a rozsáhlejších sídel pro migrující živočichy Většina stávajících významných liniových dopravních staveb či sídelních aglomerací na území kraje je nedostatečně prostupná pro migrující živočichy. Otázku migrační prostupnosti krajiny je vhodné ošetřit již ve fázích tvorby ÚPD. Nerespektování prvků ÚSES na území kraje vymezených platnou ÚPD V rámci jednotlivých úrovní ÚPD na území kraje nedochází ke sladění a provázání prvků ÚSES vymezených v jeho jednotlivých částech. Problematické je také propojení vymezených prvků ÚSES se sousedními kraji. V jednotlivých částech kraje je k dispozici různě podrobná dokumentace ÚSES, jejíž využití je vhodné sjednotit. Vysoká míra urbanizace v některých částech kraje Vysoká míra urbanizace v některých částech MS kraje snižuje prostupnost krajiny a míru zastoupení přírodních biotopů v krajině. Do budoucna je vhodné soustředit pozornost na eliminaci procesu intenzivní urbanizace. Chybějící funkční databáze o výskytu zvláště chráněných a jinak významných druhů rostlin a živočichů na území kraje Pro území kraje je vhodné připravit databázi výskytu zvláště chráněných a jinak vý znamných druhů rostlin a živočichů, jež bude pravidelně aktualizována. Analýzou databáze je možno získat informace o změnách v rozšíření a početnosti významných druhů organismů v čase a následně navrhnout adekvátní opatření k jejich ochraně. Slezské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochrany (prozatím jen přírodní park v návrhu) Slezské Beskydy jsou významným územím z hlediska dochovaných hodnot krajiny a vy sokého zastoupení přírodních biotopů. Jde o lokalitu, která byla jako jedna z prvních osídle na Valašskou kolonizací, jež území vtiskla jedinečný ráz. Za lokálně problematickou lze po važovat probíhající výstavbu obytných čtvrtí v blízkosti tradičních vesnických sídel s ná sledným negativním ovlivnění charakteristického krajinného rázu této oblasti.
186
Příležitosti Možnost spolupráce na integrované ochraně přírody se sousedními kraji Významné přírodní celky na hranicích MS kraje jsou rozděleny administrativní hranicí kraje či státní hranicí se Slovenskem a Polskem, přičemž charakter krajiny a bioty je v sou sedních lokalitách shodný či velmi obdobný a stejně tak i aktuální problémy ochrany přírody. Je tedy vhodné intenzivně spolupracovat v péči o přírodu a krajinu v případě jevů s oče kávaným přeshraničním dopadem (např. budování dopravních koridorů ve vztahu k jejich přeshraniční migrační prostupnosti, likvidace invazních druhů rostlin, management cestovní ho ruchu). Možnost využít přírodní hodnoty kraje k podpoře udržitelného cestovního ruchu MS kraj nabízí přírodní hodnoty, které jsou mnohdy jedinečné v rámci celé ČR (např. karpatské pralesovité porosty, alpinská tundra Jeseníků, hraniční meandry Odry, fenomény čtvrtohorního vulkanismu Nízkého Jeseníku). Nejvýznamnější přírodní hodnoty kraje je možno s větším důrazem zapracovat do turistické nabídky MS kraje včetně nabídky netra dičních aktivit pro návštěvníky (např. průvodcovská činnost, prožitkové aktivity). Nezbytným předpokladem je zajištění kvalitní infrastruktury cestovního ruchu a vysokého standardu slu žeb pro návštěvníky. Možnost řešit migrační prostupnost Jablunkovské brázdy pro velké šelmy Prostor Jablunkovské brázdy je velmi významný z hlediska migrace živočichů včetně velkých šelem (kontakt Beskydy s okolními horskými masívy). Jablunkovská brázda jako je dinečný dopravní koridor spojující MS kraj se Slovenskem logicky prochází dlouhodobou ur banizací spojenou s budováním řady migračních překážek, zejména pro velké savce (zástav by objekty, oplocení pozemků, nové komunikace). V souladu se závazkem Vlády ČR byly za hájeny konkrétní aktivity na udržení či zlepšení migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce (např. úprava rozsahu zástavby navržené v ÚPD, konkrétní opatření pro za jištění průchodnosti stávajícího železničního a silničního koridoru v Mostech u Jablunkova).
Hrozby Fragmentace krajiny v souvislosti s rozvojem rozsáhlých dopravních koridorů a průmys lových staveb Hrozbou pro krajinu a biotu MS kraje je stávající a plánovaná výstavba průmyslových areálů na rozsáhlých plochách a dále rozvíjející se síť dopravních koridorů. Z hlediska ochra ny přírody a krajiny je vhodné minimalizovat umísťování rozsáhlých průmyslových komplexů do volné krajiny. Při rozšiřování dopravní sítě je nezbytné zohledňovat migrační funkce kraji ny a ochranu bioty aplikací konkrétních technických opatření na budovaných tělesech komu nikací. Rostoucí tlak na výstavbu v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti S rostoucím tempem hospodářství a životní úrovně obyvatel na území MS kraje po stupně roste tlak na výstavbu komerčních či soukromých ploch v přírodně cenných územích nebo v jejich těsné blízkosti. Při zpracování jednotlivých typů ÚPD a následné realizaci konkrétních záměrů je nezbytné preferovat nově navrhovanou výstavbu mimo prvky obecné a zvláštní ochrany přírody, včetně lokalit soustavy lokalit 2000.
187
Těžba nerostných surovin v oblasti Frenštátska Ložiska černého uhlí na Frenštátsku jsou v současné době zakonzervována a uhlí bylo převedeno z bilančních do nebilančních zásob. Eventuální těžba černého uhlí v prostoru Frenštátska je spojena s rizikem negativního ovlivnění přírody a krajiny Beskyd. Případné zá měry na těžbu zemního plynu v daném prostoru je nezbytné důkladně vyhodnotit v konkrét ním místním kontextu s důrazem na zájmy obecné, zvláštní ochrany přírody a zajištění ochrany a celistvosti a ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
SWOT ANALÝZA – KRAJINA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Diverzita kulturní krajiny
•
•
Dochovanost přírodních a kulturně-historických zna • ků
•
Estetická hodnota krajiny
•
Ekologické zátěže
•
Vysoká obytná hodnota území
•
Rozvoj dopravní infrastruktury a průmyslových zón
•
Stavební rozvoj – rozšiřování zastavěného území (rozvoj suburbií, zástavba pohledových horizontů, zástavba volného nezastavěného prostoru), změna architektonických a urbanistických znaků území
PŘÍLEŽITOSTI
Ztráta identity kulturní krajiny v intenzivně využí vaném území Uniformita krajiny
HROZBY
•
Podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu
•
Zástavba pohledových horizontů
•
Rostoucí zájem obyvatelstva na ochraně hodnot krajiny
•
Podpora zalesňování
•
Těžba nerostných surovin
KOMENTÁŘ Silné stránky Diverzita kulturní krajiny a zachovalost přírodních a kulturně historických znaků Rozmanitost a vysoká diverzita kulturní krajiny Moravskoslezského kraje je podmíněna různorodostí jejích přírodních podmínek a následně rozdílným způsobem vývoje jejího antropického ovlivnění. Území je kontaktní zónou hned tří biogeografických provincií: Polo nika, Karpatika a Hercynika. Pro každé takové kontaktní území je charakteristická mimo řádně vysoká druhová a ekosystémová různorodost a výskyt celé řady unikátních formací. Vysokou diverzitu kulturní krajiny ovlivnily i doba a způsob jejího osidlování a využívání člověkem. Z hlediska vývoje sídelních struktur můžeme na území krajiny zcela mimořádně identifikovat prostor ekumeny (starého sídelního areálu, oblast Ostravska), ve fragmentech anekumeny (trvale neosídleného území, např. oblast Zadních hor) a semiekumeny (střídavě osídlované území). V území jsou výrazné vlivy středověkého využití území (zejména frag menty historické plužiny v oblasti podhůří Jeseníků a v Moravských Beskydech a částečně
188
dochovalé půdorysy středověkých obcí z období velké kolonizace), barokních až roman tických krajinářských kompozic (Bruntál, Krnov, Hradec nad Moravicí apod.) i novodobého využití (Ostravsko – karvinský prostor, Třinecko). Různorodost krajiny byla navíc výrazně ovlivněná i různorodostí etnickou a sociální. Vzájemný průnik polského, německého, morav ského a slovenského etnika ovlivnil výraznou různorodost znaků architektonických, urbanis tických, religiózních i různých způsobů využití země (např. unikátní formy valašského a pase kářského využívání krajiny nebo výrazné a určující vlivy těžby a zpracování nerostných su rovin). Koncentrace přírodních hodnot území je nejvýraznější v oblasti Hrubého Jeseníku, Mo ravsko-slezských Beskyd a Poodří. K nejcennějším územím z hlediska dochování cenných kulturně – historických hodnot patří oblast podhůří Hrubého Jeseníku (velmi výrazně Bruntál sko, oblast Brantické vrchoviny, Hynčické hornatiny, Jindřichovské pahorkatiny, jižního Krnovska, Budišovska, jihovýchodního Opavska a celého podhůří Beskyd). Na druhé straně je nutné konstatovat i výrazné snížení přírodních a kulturně historických hodnot území vlivem rozsáhlé zástavby nebo industrializace, a to zejména na území větších městských sídel a jejich krajinném okolí (Ostrava, Opava, Třinec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice), nebo důsledkem rozsáhlých pozemkových úprav v 70tých – 80tých letech mi nulého století postihujících nejvýrazněji nížinné oblasti (Osoblažsko, Ostravsko, Opavsko a další). Estetická hodnota Estetická hodnota krajiny je výsledkem pozitivního vnímání fyziognomie krajiny. Je ovlivněná mnoha různorodými faktory utvářejícími kulturní krajinu a společenskými hodnotovými preferencemi . Estetickou hodnotu krajiny lze považovat za součást „vyba venosti“ území a jeden z hlavních předpokladů pro rozvoj bydlení, rekreace a cestovního ru chu v území. Současně se jedná o kvalitativní vlastnost krajiny, která je předmětem obecné ochrany kulturní krajiny (zák. č. 114/1992 Sb., zák. č. 183/2006 Sb. apod.). Obytná hodnota území Obytná hodnota území je komplexním parametrem kvality krajiny. Je ovlivněna mnoha aspekty: estetickou hodnotou krajiny, její atraktivitou, hygienickou kvalitou, prostupností, har monií, vybaveností pro bydlení a rekreaci, dostupností. Obytná hodnota krajiny je jedním ze základních předpokladů pro využití území k bydlení a k rekreaci. Její hodnota je snižována intenzifikací všech hospodářských činností v krajině (zejména zemědělství, průmysl, do prava, energetika, těžba) a zvyšováním hygienické zátěže území (skládky odpadu, zne čištění všech složek životního prostředí včetně znečištění hlukového a pachového, naru šováním faktoru pohody apod.). Na území MSK je vyšší obytná hodnota zaznamenána evi dována v rámci vymezení harmonického typu krajiny.
Slabé stránky Ztráta identity kulturní krajiny Ztrátou identity kulturní krajiny se rozumí ztráta jejích specifických a charakteristických znaků. Jedná se o většinou nevratné poškozování hodnot krajinného rázu doprovázené nežádoucími socio-ekonomickými důsledky. Ztráta identity krajiny domova stresuje obyvatel stvo a snižuje atraktivitu krajiny pro bydlení a rekreaci. Ke ztrátě identity kulturní krajiny do
189
chází v MS kraji zejména v intenzivně využívaném území okolí větších sídel, ale její důsledky jsou patrné v chráněných územích, např. v oblasti moravskoslezských Beskyd (postupný zá nik valašské a pasekářské kulturní krajiny, výstavba VE) a v oblasti Oderských vrchů. K vý razné ztrátě identity krajiny dochází rovněž díky její proměně v důsledku těžby nerostných surovin nebo výraznou změnou ve využití území (Karvinsko, průmyslová zóna Nošovice) Uniformita krajiny Uniformita krajiny je výsledkem snižování druhové, ekosystémové, kulturní nebo prosto rově tvarové diverzity krajiny. Projevuje se zjednodušováním krajinné struktury, zánikem drobných a postupným nárůstem velkoplošných krajinných struktur. K unifikaci v krajině do cházelo v minulosti zejména v důsledku socialistických velkoplošných pozemkových úprav a dochází k nim i dnes většinou z ekonomických důvodů (zalesňování drobných zeměděl ských pozemků, rozšiřování a unifikace zástavby, likvidace prvků rozptýlené zeleně). Zjedno dušování krajinných struktur vede ke ztrátě kulturně historických a nezřídka i přírodních hodnot krajiny. Současně vede ke snížení atraktivity krajiny pro bydlení a rekreaci. Uvedeným trendem je nejvýrazněji zasažena oblast nížin (nárůst makrostruktur orné půdy nebo zastavěných ploch), do určité míry je patrná i v oblasti Beskyd díky zalesňování pasek. Ekologické zátěže – snížení přírodní hodnoty krajiny V rámci MSK jsou nejvíce zatížené intenzivně osídlené oblasti (Ostrava, Karviná, Třinec, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Opava, Krnov). Poškozování přírodních hodnot území ovlivňuje kvalitu života obyvatel a snižuje předpoklady dalšího rozvoje regionu. Rozvoj dopravní infrastruktury dopravy a průmyslu Na území MSK jsou znatelné známky postupující industrializace krajiny v širším slova smyslu. Velmi výrazně přibývá nových průmyslových zón a logistických center, rozšiřuje a in tenzifikuje se dopravní síť. K posilování industrializace území nedochází pouze v tradičních územích (tradičních od poč. 20. st.), jakými jsou Ostrava, Karviná nebo Třinec, ale zejména v dosud typické zemědělské nebo zemědělsko-lesní krajině (včetně prostoru CHKO nebo přírodních parků). Intenzifikace dopravy a průmyslu má za následek výraznou a negativně vnímanou změnu krajinného rázu a je příčinou snížení obytné a rekreační funkce krajiny. Na druhé straně (paradoxně) dochází na území MS kraje i ke ztrátě historických in dustriálních znaků, které lze dnes považovat za historickou hodnotu (např. v intravilánu Ost ravy). Změna architektonických a urbanistických znaků sídel v důsledku rozvoje bytové výstavby V současnosti zažívá ČR intenzivní rozvoj obytné výstavby. Tato logická a pozitivní ak tivita může bát spojena s rizikem poškozování hodnot krajinného rázu zejména nerespek továním ochrany významných architektonických a urbanistických znaků krajiny. Toto riziko je největší v územích se zvýšenou hodnotou krajiny, která jsou zároveň vysoce atraktivní jako potenciální obytné lokality. Změna architektonických a urbanistických znaků je patrná na celém území MS kraje. Velmi negativně jsou tyto změny vnímané v rámci suburbií sídel (dochází ke změně vnějšího obrazu sídla), v pohledových konfrontacích s památkově chráněnými stavbami, v rekreačně
190
využívaných územích, na pohledových horizontech a v dalším pohledově exponovaném úze mí. K nejčastěji evidovaným změnám patří: nerespektování typických půdorysných znaků sídel při rozšiřování výstavby (zejména případ satelitních městeček nebo větších sídlišť), na rušení charakteristického architektonického vzhledu staveb (změny se týkají tvarosloví všech konstrukčních částí stavby a jejich barevností), výstavba konkurenčních dominant a sni žování působení historických kulturních dominant. Změnou architektonických a urbanistických znaků dochází k významnému a negativní mu narušení krajinného rázu, k celkové ztrátě identity sídla a snížení atraktivity území zejmé na v oblasti cestovního ruchu.
Příležitosti Podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu Rekreace a cestovní ruch patří v současnosti k jedním z nejvýznamnějších hospodář ských odvětví národní a regionální ekonomiky. Aby se mohl rozvoj turizmu a cestovního ru chu stát významným ekonomickým zdrojem rozvoje, je nutné nejenom zabezpečit nutnou vy bavenost území, ale zejména chránit a obnovovat hlavní atraktivity cestovního ruchu. V pří padě MS kraje to jsou jednak přírodní hodnoty území, reprezentované zejména ZCHÚ, PP, VKP (zejména les a niva) a územím NATURA 2000, tak hodnotami kulturně historickými a estetickými (harmonická krajina drobného měřítka, výrazný projev siluety historických měst, specifičnost architektury vesnic nebo lázeňských měst). Rostoucí zájem veřejnosti na ochraně hodnot krajiny Se ztrátou přírodních a kulturně historických hodnot krajiny se obvykle zvyšuje vní mavost obyvatelstva k uvedeným změnám. V současnosti lze jednoznačně potvrdit rostoucí zájem obyvatelstva chránit přírodní, historické a estetické hodnoty krajiny. Posilováním ochrany kvality krajiny tak vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva.
Hrozby Zástavba pohledových horizontů Pohledové horizonty a tzv. silueta krajiny patří mezi určující znaky krajinného rázu. Sou časně se jedná o liniové prostory, které jsou mimořádně pohledově citlivé na jakoukoli změnu ve využití území. Umisťování staveb lze v tak citlivém území považovat za mimořádně ris kantní. Existuje relativně jen málo typů staveb, které pozorovatel vnímá na pohledovém ho rizontu jako pozitivní (sakrální stavby tradičního architektonického výrazu). Podpora zalesňování V současnosti existují dostupné dotační tituly, které podporují zalesňování zemědělské půdy ve vymezených případech. Podpora zalesňování vede ale v mnoha případech k zániku celé řady cenných lokalit (z hlediska ochrany přírody nebo z hlediska krajinného rázu).
191
Rozvoj těžby nerostných surovin a energetiky Rozvoj těžby a energetiky patří k významným „krajinotvorným“ faktorům. Z hlediska ochrany krajinného rázu jde o činnosti výrazně měnící až stírající krajinný ráz rozsáhlých území.
192
1.5. Zemědělská půda a PUPFL SWOT ANALÝZA - ZPF SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Rozmanité přírodní podmínky - vhodné pro tradiční zemědělskou produkci (zejména okresy Opava a Nový Jičín) i ekologické zemědělství (horské a pod horské oblasti – zejména okresy Bruntál a Frýdek – Místek)
•
•
Vhodné podmínky pro tradiční zemědělství zejména • na území okresů Opava a Nový Jičín (půdy s vy sokou produktivností)
Přibližně 50 % zemědělské půdy se nachází v tzv. méně příznivých oblastech (LFA), z toho část v ka tegorii LFA se specifickými překážkami – okresy Karviná a Ostrava-město
•
Výrazně nadprůměrně vysoký (v rámci ČR) podíl • ekologického zemědělství, zaměřeného zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka (zejména okres Bruntál)
Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahy
•
Nadprůměrně vysoké (v rámci ČR) zastoupení trva lých travních porostů (absolutně, relativně – ve vztahu k celkové výměře i výměře zemědělské půdy)
•
Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách
PŘÍLEŽITOSTI
Podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkové vý měře ve vztahu k počtu obyvatel
HROZBY
•
Podpora extenzivních forem zemědělského hospo daření v méně příznivých podmínkách z dotačních titulů EU
•
Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňování
•
Využití zemědělské půdy k výrobě obnovitelných energetických surovin z dotačních titulů EU
•
Pokračování nevyužívání zemědělské půdy k země dělské produkci – nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad
•
Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické sta bility a retenční schopnosti
•
Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování ně kterých zemědělských ploch
•
Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku (zá plavy, vodní eroze)
•
Nedostatek finančních prostředků na realizaci komplexních pozemkových úprav
Silné stránky Vhodné přírodní podmínky pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství Přírodní podmínky v Moravskoslezském kraji předurčují širokou škálu možností způsobů zemědělského hospodaření. V některých regionech – zejména se jedná o severní část okre su Opava (ORP Opava, Kravaře, Hlučín) a střední část okresu Nový Jičín (ORP Nový Jičín, Bílovec, Kopřivnice) kvalitní zemědělská půda a vhodné klimatické podmínky vyvolávají po třebu maximálního ekonomického zhodnocení, tedy intenzivního obhospodařování. Lokálně je intenzivní zemědělství zastoupeno i v jiných územích, např. v Osoblažském výběžku (ORP 193
Krnov), kvalitní zemědělská půda je výrazně zastoupena též v územích využívaných pře devším k těžebním a průmyslovým činnostem, sídelním funkcím (většina území okresů Karviná, Ostrava – město). V horských a podhorských oblastech s méně kvalitními půdami (většina území okresů Bruntál, Frýdek – Místek, jih okresu Opava – ORP Vítkov) se naopak rozvíjí extenzivní hos podaření, které je státem podporováno mj. i z důvodů krajinářských (CHKO Beskydy, Je seníky). V těchto územích (zejména okres Bruntál) se v poslední době výrazně rozvíjí ekolo gický způsob hospodaření a alternativní zemědělství. Vysoký podíl ekologického zemědělství Ekologické zemědělství je alternativou pro intenzivní (konvenční) zemědělství. Důraz při hospodaření není kladen výlučně na funkci produkční, podpora ostatních (mimoprodukčních) funkcí zemědělství v kulturní středoevropské krajině je ze strany státu (EU) velmi silná. Roz voj ekologického zemědělství je považován za vhodný nástroj k řešení problému vylidňování venkova. Pro rozvoj ekologického zemědělství v Moravskoslezském kraji existuje vhodná struktu ra zemědělského půdního fondu (horské a podhorské oblasti s vysokým podílem TTP), dostatek potenciálních spotřebitelů bio produktů (vysoká hustota zalidnění v územích nepříliš vzdálených od míst produkce), je zde i potenciál na rozšíření kapacit a počtu zpracovatelů ekologických produktů. Podíl ekologicky obhospodařované půdy v kraji činí 12,2 %, což je vysoce nadprůměrný podíl (v rámci ČR je podíl 6,16 %). Dle „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010“ (Usnesení vlády ČR č. 236/2004) je předpoklad zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy v ČR na cca 10 %. Nejvýznamnější oblastí MS kraje z tohoto hlediska je okres Bruntál. Struktura ekologicky obhospodařovaného půdního fondu v Moravskoslezském kraji ukazuje největší podíl TTP – 92,15 % (v ČR 90,86 %), orná půda - 5,96 % (7,7 % v ČR), ostatní plochy - 1,89 % (1,08 % v ČR), trvalé kultury - 0,002 % (0,36 % v ČR). V okrese Bruntál představuje podíl ekologicky obhospodařované půdy 36 % ze zemědělské půdy. Rovněž okres Opava má nadprůměrné zastoupení ekologického zemědělství – 7,8 % ploch. V kraji bylo k 31.12.2004 evidováno 60 ekologických farem převážně zaměřených na chov skotu bez tržní produkce mléka, z toho 41 farem se nachází na území okresu Bruntál. Žádná ekologická farma neexistuje v okresech Ostrava – město a Karviná. Vysoký podíl trvalých travních porostů Kraj má velkou celkovou rozlohu trvalých travních porostů (TTP) – 84 571 ha (k 31.12. 2006), což představuje 15,6 % z celkové výměry. Procento zatravnění ZPF (30,5 %) je vzhle dem k průměru za Česko (23 %) vysoké. Největší výměry TTP má okres Bruntál (38 546 ha – 24,9 % výměry okresu, 53,8 % zatravnění ZPF), zejména obce v Nízkém Jeseníku (ORP Rýmařov, jihozápad ORP Bruntál), vysoké procento zatravnění mají i některá další území, v nichž je výměra zemědělské půdy celkově nižší (z okresu Bruntál ještě západ ORP Krnov, z okresu Frýdek – Místek ORP Jablunkov, jih ORP Frýdek – Místek, ORP Frýdlant n.O.). Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách Zemědělství má na území kraje, zejména v podhorských a vrchovinných polohách Hrubého a Nízkého Jeseníku (okresy Bruntál, Opava) a Moravskoslezských Beskyd (okres Frýdek - Místek), tradiční zastoupení. V souvislosti s dotační politikou státu (EU) i oče
194
kávanou, zčásti již probíhající klimatickou změnou (celkové zvýšení teploty, nárůst extremity srážek), při zaměření zejména na ekologicky příznivé formy, lze považovat udržení tradic ze mědělství v těchto oblastech za reálné.
Slabé stránky Podprůměrný rozsah zemědělské ve vztahu k počtu obyvatel Kraj má 277 183 ha zemědělské půdy (ČSÚ, k 31.12. 2006), což představuje 51,1 % z celkové rozlohy. Jedná se o mírně podprůměrný podíl (v ČR 53,9 %), který řadí Moravsko slezský kraj na 8. místo mezi kraji v ČR. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje – velké zastoupení podhorských a horských území s nepříznivým klimatem a méně úrodnými, k zemědělství špatně využitelnými půdami (hnědé půdy, podzoly), často ve svazích s vysokou sklonitostí. V určitém rozsahu se projevuje též nemožnost zemědělsky vy užívat půdy, které by k tomu byly z hlediska svých vlastností velmi vhodné, z důvodů jiného funkčního využití předmětných ploch (okresy Karviná, Ostrava – město, částečně Frýdek – Místek). Vzhledem k vysokému počtu obyvatel je relativní ukazatel výměry zemědělské a orné půdy připadající na 1 obyvatele silně podprůměrný. V případě zemědělské půdy se jedná o 0,22 ha, v případě orné půdy o 0,14 ha na 1 obyvatele. V tomto ukazateli je kraj mezi kraji na předposledním místě (poslední je Hlavní město Praha). Přibližně 50 % zemědělské půdy se nachází v tzv. méně příznivých oblastech (LFA) Méně příznivé oblasti (Less Favourite Areas – LFA) zaujímají oblasti se značně ome zenými možnostmi využití půdy a výrazným zvýšením nákladů na její obhospodařování. Se znam LFA (dle obcí a k.ú.) byl vydán v roce 2004 Nařízením vlády č. 241/2004 Sb., o pod mínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, s platností od 10.4.2007 je vymezení LFA, škála typů LFA, výše plateb dle jednotlivých typů a další podrobnosti aktualizováno Nařízením vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě. Dle podkladu Ekotoxa Opava, s.r.o. (2005) zaujímaly LFA v Moravskoslezském kraji, v územním vymezení a členění do typů dle Nařízení vlády č. 241/2004 Sb.:
60 % z celkové rozlohy
49 % z výměry zemědělské půdy
77 % z výměr TTP.
Území LFA zasahovalo na území 159 obcí kraje (v rámci některých obcí pouze na ně která z katastrálních území v obci). Z jednotlivých okresů byla největší výměra zemědělské půdy do LFA zařazena v Bruntále (81 %) a Frýdku – Místku (54 %), naopak na území okresu Ostrava – město se LFA nevyskytovaly, na území okresu Karviná jen v minimálním rozsahu. Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahy Kvalita zemědělské půdy byla v minulosti značně ovlivňována a mnohdy zhodnocována výstavbou investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy). V Moravskoslezském kraji bylo provedeno odvodnění a následné rekultivace na 83,4 tis. ha, 195
tj. na 29 % zemědělské půdy. Rozsah vybudovaných závlah činil pouze 680 ha, tj. 0,2 % ze mědělské půdy.
Příležitosti Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách Hospodaření v méně příznivých podmínkách je v ČR dlouhodobě podporováno diferen covanými příplatky, daňovými úlevami i jiným zvýhodněním. Existuje řada dotačních titulů a podpůrných programů, které orientují zemědělskou činnost v těchto územích k formám ex tenzivního hospodaření (podpora zatravňování – zvýšení retenční schopnosti krajiny, snížení eroze půdy) a ekologického zemědělství. Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevý hodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě, s platností od 10.4.2007 aktualizuje vymezení méně příznivých oblastí (LFA), škálu typů LFA, výši plateb dle jednotlivých typů a další podrobnosti. V roce 2007 jsou platby poskytovány na travní porosty v diferencované výši podle jednotlivých typů LFA: Dotace jsou na základě tohoto Nařízení vlády poskytovány rovněž na hospodaření v územích s ekologickými omezeními (tzv. LFA-E). Z hlediska celkového objemu finančních prostředků jsou v obdobném rozsahu dotace dále určeny na tzv. agroenvironmentální opat ření, která se týkají, stejně jako jednotné platby za plochu a doplňkové platby k jednotné platbě za plochu, nejen zemědělství v méně příznivých podmínkách. Využití zemědělské půdy k výrobě obnovitelných energetických surovin Jedním z perspektivních směrů využití zemědělské půdy je (díky masivní dotační politi ce ze strany státu i EU) je výroba obnovitelných energetických surovin. Energetickými pro dukty, získanými z plodin pěstovaných pro energetické účely, se rozumí dle výkladu MZe (www.mze.cz) zejména tyto:
bioetanol, bionafta, bioplyn, biometanol, biodimetyléter, bio-ETBE (etyl-tercio-butyl-éter), bio MTBE (metyl-tercio-butyl-éterem), syntetické uhlovodíky nebo směsi syntetických uhlovodíků vyrobené z biomasy, biovodík, čistý rostlinný olej
elektrická a tepelná energie vyrobená z biomasy.
Aktuálně je v sektoru zemědělství zajištěna Nařízením vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin. Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekolo gické stability a retenční schopnosti Pozemkové úpravy řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorově a funkčně uspořádávají pozemky. Přitom se zabezpečuje také jejich přístupnost a forma vyu žití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Sou časně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvýšení ekologické stability krajiny, zlepšení vodního hospodářství. V souvislosti s problematikou globální klimatické změny je jedním z nejvýznamnějších adaptačních opat
196
ření, stanovených „Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České repub lice“ (Usnesení vlády ČR č. 187/2004), zvýšení retenční schopnosti krajiny.
Hrozby Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňování V Moravskoslezském kraji, obdobně jako na území celé ČR, v posledních 15 letech do chází ke stálému poklesu rozlohy zemědělské půdy, zejména půdy orné. příčinou je zejména další rozvoj zástavby na plochách nejkvalitnější zemědělské půdy (třída ochrany I, II). Do jisté míry hrozbou může být i pokračování trendu zalesňování zemědělské půdy, kte ré je ze strany státu dotováno (Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy). Nedochází k definitivní ztrátě půdy, ovšem rezignace na zemědělské hospodaření v širším měřítku negativně ovlivňuje krajinu, její ráz i možnosti zaměstnání ve venkovských regionech. Pokračování nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad V České republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř 0,5 mil. ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin (TTP), celkem tedy cca 1 mil. ha zemědělské půdy, tj. asi 28 % z celkové výměry. Obdobná situace je na území Moravsko slezského kraje. Absence údržby drenážních systémů s následkem trvalého zamokřování zemědělských ploch Od roku 1990 byly všechny projekty a stavby investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy) zastaveny. Rozsah odvodnění a závlah zůstal na úrovni roku 1990, reálně však poklesl. Značná část odvodněných a rekultivovaných ploch se vlivem špatné nebo žádné údržby drenážních systémů v současnosti pozvolna vrací ke svému pů vodnímu stavu. Ztracená investice je zčásti dána nevhodným výběrem území v období socia listického zemědělství (tzv. náhradní rekultivace), zčásti nekvalitním provedením odvodnění, zčásti nedostatkem finančních prostředků na straně vlastníků či nájemců pozemků. Hrozbou je úplná nefunkčnost systému i tam, kde má své opodstatnění. Výskyt extrémních situací (záplavy, vodní eroze) Extrémní projevy počasí, znamenající mj. zvýšení variability rozložení srážek jsou spoje ny s rizikem zvýšené vodní eroze. V „Národním programu na zmírnění dopadů změny klima tu v České republice“, přijatém Usnesením vlády ČR č. 187/2004, je předpokládán na území Česka nárůst výměry erozně ohrožených půd minimálně o 10 %. Dokument mj. stanovuje sektorová adaptační opatření, jejichž uskutečněním lze snížit hrozby, které jsou v souvislosti s extrémními projevy počasí očekávány. V souvislosti se zemědělskou půdou se jedná např. o zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního ohrožení či používání nových agrotech nických postupů za účelem snížení ztrát půdní vláhy. Nedostatek finančních prostředků na realizaci komplexních pozemkových úprav Komplexní pozemkové úpravy jsou významným nástrojem k dosažení trvale udržitelné ho života zejména ve venkovském prostoru. Nedostatek finančních prostředků na tuto roz
197
sáhlou a složitě projednávanou dokumentaci se projevuje v celé ČR. Situace na území Mo ravskoslezského kraje je z hlediska dokončenosti či rozpracovanosti komplexních pozem kových úprav podprůměrná, a to i vzhledem k celkově nízkému průměru v ČR. Dokončeny jsou pro zanedbatelnou část území (nejvíce na okrese Bruntál), rovněž rozpracovanost doku mentace pro další území není vysoká (Bruntál, Nový Jičín, Opava).
SWOT ANALÝZA - PUPFL SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Produkční poměry stanoviště - zastoupení souborů lesních typů
•
Aktuální struktura dřevinné skladby ( PLO 28,29,40)
•
Aktuální struktura dřevinné skladby (v PLO 32,39)
•
Věková struktura - rozložení věkových stupňů (PLO 32,39,40)
•
Věková struktura - rozložení věkových stupňů (PLO 28,29)
•
Zvýšené stavy spárkaté zvěře a škody zvěří (PLO 28,29)
•
Ekostabilizační funkce lesních porostů (PLO 32, 39, 40)
•
Lesnatost území (29,32)
•
Lesnatost území (PLO 28, 40)
•
Ekostabilizační funkce lesních porostů (PLO 28, 29)
•
Minimální rozšíření nepůvodních dřevin - exotů
•
•
Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině – funkce lesů v krajině
•
Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, rela tivně malé zastoupení pásma B
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Diverzifikace druhové skladby směrem k přirozené dřevinné skladbě
•
Synergické působení biotických a abiotických činite lů (39,40)
•
Realizace návrhu dlouhodobých opatření ochrany lesa
•
Vliv předpokládaných změn klimatu na ohrožení lesních porostů
•
Hydricko-vodohospodářská funkce lesních porostů (28, 29, 40)
•
Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin - exotů
•
Realizace soustavy chráněných území NATURA 2000
•
Intenzita využívání lesů v rámci celospolečenských požadavků nad rámec jejich funkčních schopností
•
Zalesňování nelesních půd a rekultivace
•
Odnětí pozemků plnění funkcí lesa
•
Faktor zmírňující dopady klimatických změn (mj. vázání CO2)
•
Růst cen energií a nadměrná poptávka po pa livovém dříví
•
Využívání přírodě blízkých forem hospodaření a funkčně integrované lesní hospodaření
•
Dlouhodobá acidifikace půd
•
Využití dřeva jako obnovitelného zdroje energie
•
Obhospodařování lesů na základě stanovení jejich skutečných funkčních schopností
KOMENTÁŘ Silné stránky Ekostabilizační funkce lesních porostů (27, 32, 39, 40, 41) Zastoupení lesních porostů s deklarovanými zájmy ochrany přírody je poměrně velké. Převažují porosty s ekostabilizačním potenciálem průměrným až vysokým.
198
Minimální rozšíření nepůvodních dřevin – exotů Podíl nepůvodních dřevin – exotů (např. trnovník akát, pajasan žlaznatý, javor jasanolis tý, dub červený, borovice vejmutovka) je v rámci PUPFL na celém území Moravskoslezského kraje velmi nízký. Navíc nedochází k jejich agresivnímu šíření ani zásadnímu negativnímu vlivu na biodiverzitu ekosystémů. Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině – funkce lesů v krajině Lesní porosty jsou hlavním stabilizujícím krajinným činitelem. Zvyšují ekologickou stabili tu krajiny, optimalizují hydrologický cyklus a v jeho rámci přispívají mj. k vyrovnanosti odtoků a snižování povodňových škod, snižují erozní ohrožení půd, zvyšují sociálně-rekreační a zdravotně-hygienicko hodnotu krajiny. Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, relativně malé zastoupení pásma B Vzhledem k průmyslovému charakteru centrální části kraje je nutné kladně hodnotit ab senci pásma A ohrožení imisemi (nejhoršího) a relativně malé zastoupení pásma B.
Slabé stránky Aktuální struktura dřevinné skladby (PLO 28,29,40) V aktuální dřevinné skladbě dominuje smrk na úkor dřevin přirozené druhové skladby, dřevinná skladba je výrazně zjednodušená. Tím je snížena stabilita lesních porostů a zvýšená hrozba kalamitních stavů. Zjednodušení dřevinné skladby má rovněž za následek ochuzení diverzity biotopů a tím i ekologické stability celé krajiny. Nepatrně méně vážná je situace v PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy, kde má smrk vyšší zastoupení v některých typech přirozené dřevinné skladby Věková struktura - rozložení věkových stupňů (PLO 32, 39,40) Věková skladba je značně nevyrovnaná. To je z dlouhodobého hlediska způsobeno zej ména nahodilými těžbami při kalamitních stavech, případně nízkými obnovními těžbami. Negativní vliv spočívá zejména v nevyrovnanosti plánování obnovy a výchovných zásahů, ale i ve snížení stability lesních porostů na úrovni krajiny Lesnatost území (PLO 29,32) Přírodní oblasti 29 a 32 se vyznačují velmi nízkou lesnatostí, což má negativní dopady na všechny krajinné funkce, ekologickou stabilitu počínaje, přes funkci hydricko-vodohospo dářskou, až po zdravotně-hygienickou. Škody biotickými činiteli – hmyz Z dlouhodobého hlediska jsou negativem opakující se kalamitní stavy hmyzích škůdců, a to nejen lýkožrouta smrkového, ale i pilatky, které rozvoj kůrovcových kalamit urychlují. Vznikají pak škody nejen ekonomické, ale i výše zmiňovaná věková nevyrovnanost. Ekostabilizační funkce lesních porostů (28, 29) Ekostabilizační funkce lesů je negativně ovlivňována nepřirozeně vysokým zastoupením smrku, se všemi důsledky zmíněnými ve výše uvedených bodech. Negativní dopady se sou hrnně projevují jak na ostatních krajinných funkcích, tak ve sféře ekonomické.
199
Příležitosti Diverzifikace druhové skladby směrem k přirozené dřevinné skladbě Zvyšováním dřevinné, věkové a prostorové diverzity lesních porostů je hlavní, zásadní a nejúčinnější nástroj, který vede ke zvýšení ekologické stability lesních porostů a jejich odolnosti vůči jakýmkoliv škodlivým činitelům, včetně globálních změn. Tím přispívá k trvalé udržitelnosti lesního hospodaření a optimalizaci plnění veškerých krajinných funkcí lesních porostů a potažmo stability a obyvatelnosti krajiny. Cílem však není „arboretizace“ lesních porostů, ale zejména využití poznatků a přiblížení se přirozené druhové skladbě a struktuře lesních porostů s preferencí domácích druhů dřevin. Vzhledem k dlouhodobému charakteru lesního hospodaření je i tento proces pozvolný. je však nutné jej v maximální možné míře in tenzifikovat. Realizace návrhu dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa, zpracovaný v rámci jednotlivých OPRL, de finuje jednotlivá aplikovatelná opatření vedoucích k minimalizaci působení škodlivých činitelů na lesní porosty. Vycházejí z jejich aktuálního stavu a možností. Hydricko-vodohospodářská funkce lesních porostů (PLO 28, 29, 40) V rámci Moravskoslezského kraje se nachází několik Chráněných oblastí přirozené aku mulace vod (CHOPAV) – Beskydy, Jablunkovsko aj., velké vodárenské přehradní nádrže i lesy v ochranných pásmech minerálních a léčivých zdrojů. Lesní porosty v těchto územích skýtají výrazný potenciál pro rozvoj funkčně integrovaného lesního hospodaření Realizace soustavy chráněných území NATURA 2000 Zásady hospodaření v územích soustavy NATURA 2000 by měly vést ke zvyšování eko logické stability lesních porostů a podpoře současných kladných prvků stavu lesních porostů (dřevinná skladba, věková a prostorová diverzifikace aj.). Současně se jedná o další legisla tivní nástroj ochrany nejen lesních porostů před intenzifikací rozvoje lidské společnosti na úkor krajiny. Zalesňování nelesních půd a rekultivace Moravskoslezský kraj má velký potenciál ve zvyšování lesnatosti zalesňováním ne lesních půd, a to zejména v rámci rekultivací prostor po průmyslové činnosti. Faktor zmírňující dopady klimatických změn (mj. vázání CO2) Lesnatost a schopnost lesních porostů vázat CO2 a tím v jisté míře ovlivňovat globální změny klimatu jsou zohledněny v rámci implementace Kjótského protokolu. Využívání přírodě blízkých forem hospodaření a funkčně integrované lesní hospodaření Přírodě blízké lesní hospodaření ve zvýšené míře využívá přirozených procesů v lesních ekosystémech – přirozené obnovy, věkové a prostorové diverzity i přirozené dřevinné sklad by. Významnou měrou tak přispívá ke zvyšování stability lesních porostů za současné opti malizace ekonomické stránky lesního hospodaření (snižování nezbytných nákladů na obnovu a ochranu lesa). Funkčně integrované lesní hospodaření vychází z principu optima lizace lesního hospodaření na základě funkčních schopností lesních porostů. Je zaměřeno na vyváženou podporu a využívání všech funkcí lesů.
200
Využití dřeva jako obnovitelného zdroje energie Jako hlavní příležitost lze vidět zejména využívání dnes nelesních půd k zalesňování a pěstování palivového dříví. Obhospodařování lesů na základě stanovení jejich skutečných funkčních schopností Metodou „Kvantifikace a kvantitativního hodnocení celospolečenských funkcí lesů“ (Vyskot et al., 1996-2003) lze provést zhodnocení potenciálních funkčních schopností i ak tuálních funkčních účinků lesních porostů konfrontovat je se společenskými požadavky na les a následně zpracovat funkčně optimalizované rámcové směrnice lesního hospodaření. Výsledkem je environmentální i ekonomická optimalizace lesního hospodaření.
Hrozby Synergické působení biotických a abiotických činitelů (PLO 39,40) V rámci ekosystémových vazeb existuje úzká provázanost mezi všemi procesy. Ta se pak projevuje i synergickým působení jednotlivých škodlivých činitelů v rámci mechanismu působení stresové spirály. Zjednodušeně – lesní porost oslabený působením jednoho činitele či predispozicí k poškození v rámci nevhodného (nepůvodního) stanoviště je více náchylný k poškození dalšími škodlivými činiteli. Mechanismus se stává závažnější a aktuálnější v rámci předpokládaných změn klimatu Vliv předpokládaných změn klimatu na ohrožení lesních porostů Dopad těchto změn lze zejména očekávat na úrovni častějšího výskytu extrémních kli matických jevů – teplotní výkyvy, bořivé a nárazové větry, přívalové srážky, na úrovni posunu vegetačních stupňů, na úrovni změněných produkčních podmínek biotopů a na úrovni zlepšení podmínek pro gradační stavy biotických škůdců. Poškození zalesňování hlodavci Z hlediska současný zkušeností i principu předběžné opatrnosti je nutno uvažovat riziko likvidace mladých lesních kultur gradujícími stavy hlodavců – viz body výše Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin – exotů Navzdory zvýšené odolnosti některých exotů vůči antropickým vlivům, vhodnosti pro re kultivační výsadby či změnám klimatu a případné optimalizace jejich životních podmínek v rámci těchto změn představují tyto dřeviny riziko pro biodiverzitu domácích dřevin a je pro to nutné respektovat a prosazovat legislativní ustanovení, které jejich šíření a využívání omezují. Intenzita využívání lesů v rámci celospolečenských požadavků nad rámec jejich funkčních schopností Typicky se jedná o neustálou preferenci bioprodukční funkce na úkor funkcí ostatních a opakované holosečné hospodaření a pěstování smrku na jednom stanovišti, které vede ke zhoršování půdních vlastností. Odnětí pozemků plnění funkcí lesa Případné snižování lesnatosti na úkor jiných typů využívání krajiny mívá na krajinné úrovni fatální důsledky na její fungování z hlediska povodňových škod, přísušků, znečištění
201
ovzduší či zvýšené náchylnosti k erozi. Riziko v tomto směru představují zejména podnikatel ské i státní (průmyslové a ekonomické) záměry. Růst cen energií a nadměrná poptávka po palivovém dříví I při respektování faktu, že je dřevo obnovitelný a environmentálně šetrný zdroj energie, nelze připustit jeho neřízené využívání v tomto směru, neboť by to bylo na úkor jeho ostat ních funkcí a stability. Dlouhodobá acidifikace půd I přes snižování imisního zatížení lesních porostů a rozložení pásem ohrožení imisemi byl nastartován proces dlouhodobé acidifikace půd – okyselování a modifikace obsahu živin v půdě v rámci půdotvorných procesů. Ta může vést k predispozici lesních porostů k dalšímu poškození škodlivými činiteli a ke změně biodiverzity v lesních porostech
1.6. Sociodemografické podmínky SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
přírůstek obyvatelstva v méně zalidněných ob lastech kraje (zejména podhůří Beskyd – v ORP Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm)
•
značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990, zejména v Ostravské aglomeraci (nejvíce v ORP Český Těšín, Orlová a Ostrava) a dále v ORP Rý mařov a POÚ Horní Benešov
•
prozatím relativně příznivá věková struktura obyva telstva na celém území kraje, a to zvláště v ekono micky slabších částech kraje
•
výrazně nižší hustota osídlení v západní části kraje
•
relativně dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště • do zaměstnání v Ostravské aglomeraci
•
PŘÍLEŽITOSTI
nerovnoměrný populační vývoj v rámci kraje nízká vzdělanost obyvatelstva (vysoký podíl obyva tel pouze se ZŠ a nízký podíl obyvatel s VŠ vzdě láním) na velké části území kraje, zejména na Brun tálsku a Krnovsku
HROZBY
•
zlepšování migračního pohybu obyvatel – využití • migračního potenciálu zejména ze Slovenska a Pol ska
celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyva telstva
•
investice do velkých podniků – snižování ne zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva
•
pokračující vylidňování některých vybraných oblastí, jednak měst jako Opava, Karviná, Český Těšín, dále Rýmařovska, jižní části ORP Bruntál
•
dovedení dálnice k Ostravě – stabilizace obyvatel stva v kraji
•
odliv mladšího obyvatelstva z ekonomicky slabších regionů (Bruntálsko, Rýmařovsko, Vítkovsko, Osoblažsko)
•
rozvoj terciérních aktivit v cestovním ruchu a v lázeňství – stabilizace obyvatelstva v méně rozvi nutých částech kraje
•
dlouhodobá stagnace úrovně vzdělanosti
202
KOMENTÁŘ Moravskoslezský kraj je z hlediska počtu obyvatel největším krajem České republiky. K 1.1.2007 dosahoval 1 249 290 trvale bydlících obyvatel. Nejvíce obyvatel měl přirozeně správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) krajského města Ostrava (337 197). Více než 100 tis. obyvatel pak mírně převyšují ještě dva obvody (Opava a FrýdekMístek). Na druhé straně 10 z 22 ORP nedosahuje ani 30 tis. obyvatel, z toho nejmenší ob vod Vítkov má pouze přibližně 14 tis. obyvatel. Populační vývoj Moravskoslezského kraje po roce 1990 není příliš příznivý, dokonce ani z hlediska srovnání mezi jednotlivými kraji ČR. V republice dochází od roku 1991 nejprve k poklesu obyvatelstva, po roce 2001 se však začíná populační vývoj obracet, takže v sou časné době je v ČR přibližně stejný počet obyvatelstva jako v roce 1991. Jinak je tomu v Mo ravskoslezském kraji, kde v letech 1991-2006 ubylo více než 20 % obyvatelstva, dynamika poklesu obyvatelstva se navíc po roce 2000 ještě zvýšila. Pouze v 6 správních obvodech se počet obyvatelstva v letech 1991-2006 zvýšil, z toho ve třech (Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře a Frenštát pod Radhoštěm) v obou sledovaných obdobích 1991-2001 a 2001-2006. Ostatně obec Malenovice v ORP Frýdlant nad Ostravicí je populačně vůbec nejziskovější obcí v uvedených letech. Celkově byl příznivý populační vývoj zaznamenán převážně v méně zalidněných podhorských oblastech kraje. Nejproblémovější ORP z hlediska populačního vývoje po roce 1990 jsou Český Těšín, Orlová a Rýmařov, v nichž klesl počet obyvatel o více než 5 % výchozího stavu. V těchto ob vodech byl nepříznivý vývoj jak v 90. letech 20. století, tak i v prvních letech nového století. Na úrovni obcí jsou tři, v nichž ubyla více než pětina původního počtu obyvatel, nejvíce v Rousíně v ORP Krnov. Obecně můžeme charakterizovat jako nejvíce populačně ztrátová území převážně urbanizované prostory v Ostravské aglomeraci. Věková struktura kraje je v porovnání s ostatními kraji ČR prozatím ještě relativně příz nivá, výrazněji je zde zastoupena dětská složka na úkor obyvatel seniorů. Index stáří, tedy počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí do 14 let dosahuje hodnoty 72,1, zatímco v České republice jako celku 85,4. Výrazně starší je pouze obyvatelstvo správního obvodu Frýdlant nad Ostravicí, kde je podíl předproduktivní i poproduktivní složky již v podstatě vy rovnán. Na druhé straně v ORP Bruntál a Orlová prozatím převažuje dětská složka nad obyvateli ve věku 65 a více let téměř dvojnásobně. Z jednotlivých obcí mají nejméně příznivou věkovou strukturu v Kyjovicích na Hlučínsku a v Komorní Lhotce v ORP Frýdlant nad Ostravicí, kde obyvatelé v poproduktivním věku převyšují děti do 14 let více než 1,5 násobně. Pokud se týká větších obcí, starší složka po pulace převažuje např. ve Vratimově nebo v Rychvaldu. Velmi mladou věkovou strukturu mají některé menší obce na Bruntálsku, Kopřivnicku či Odersku. Značně vysoký podíl dětské složky obyvatelstva však zaznamenávají i některá velká města, jako Orlová nebo Kopřivnice. V Moravskoslezském kraji převládá spíše obyvatelstvo s nižší vzdělaností, více než čtvr tina obyvatel starších 15 let má pouze základní vzdělání, popř. je úplně bez vzdělání. V tom to smyslu je na tom nejhůře obyvatelstvo ve správních obvodech Vítkov, Jablunkov a Odry, kde téměř třetina obyvatel starších 15 let má pouze nejvýše základní vzdělání, což značí velké obtíže při hledání zaměstnání. Ve všech těchto regionech je pak i nejméně obyvatel, které mají vysokoškolské vzdělání.
203
Pouze tři správní obvody (Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice a Frýdek-Místek) mají nižší podíl obyvatel, kteří mají pouze základní vzdělání, ve srovnání s Českou republikou. Pokud se týká vzdělání vysokoškolského, pak je z tohoto hlediska nadprůměrné jen krajské město Ostrava. Z hlediska jednotlivých obcí mají nejvyšší podíl obyvatel s maximálně základním vzdě láním dvě menší obce na Krnovsku (Rusín, Slezské Pavlovice), kde vyšší než základní vzdě lání má jen cca polovina obyvatelstva staršího 15 let. V Bílčicích na Bruntálsku zase trvale nežije ani jeden obyvatel s vysokoškolským vzděláním.
SWOT ANALÝZA - OSÍDLENÍ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
silně urbanizované jádrové území kraje a jeho záze • mí s velkým růstovým potenciálem
•
velmi silné zastoupení velkých obcí na většině úze mí kraje
extrémně malé obce v západní části kraje (obvody POÚ Město Albrechtice a POÚ Osoblaha)
•
řídká síť sídel v horských oblastech a v západní části kraje
•
•
větší vzájemná vzdálenost obcí (v POÚ Fulnek, ORP Rýmařov, Frýdlant nad Ostravicí)
•
•
relativně příliš silná koncentrace suburbanizace v posledním desetiletí
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
využití výhod silně urbanizovaného jádrového úze mí kraje
•
koncentrace suburbanizace může vyvolat problémy s dopravní dostupností do práce a za vyšší vyba veností
•
zájem o výstavbu rodinných domů v podhůří Beskyd • a příležitost žít v kvalitnějším prostředí
dlouhodobé působení preferencí rozvoje jádrového území kraje může vyvolat problémy z vysoké kon centrace obyvatelstva do toho území
•
rekreační potenciál sídel v Beskydách a Jeseníkách • a jeho ekonomická využitelnost
KOMENTÁŘ Pro strukturu osídlení MS kraje je charakteristická koncentrace nevýznamnějších sídel do dvou „pásů“:
„slezského“ zahrnujícího sídla podél státní hranice s Polskem (Opava, Ostrava, Bo humín, Karviná, Orlová, Havířov, Český Těšín, Třinec)
„podbeskydského“ – Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Frenštát p.R., Frýdlant n.O.).
Tato sídla patří jednak k nejvýznamnějším v rámci kraje jak z hlediska své „sídelní funk ce“, tak z hlediska nabídky pracovních příležitostí pro obce ve svém spádovém území. Ve velikostní struktuře jsou zastoupeny zejména větší velikostní skupiny obcí i sídel.
204
Především v centrální části kraje (slezský pás osídlení s výjimkou Opavska) je průměrná velikost obce větší než 10 tis. obyvatel (obvody obcí s rozšířenou působností – ORP Havířov, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Orlová). Pro tyto ORP je příznačný jak vysoký počet obyva tel v jejich jádrovém městě, tak vysoký počet obyvatel v obcích ve jejich zpravidla malém územním obvodu. V západní části kraje je takových sídel podstatně méně a s výjimkou Bruntálu, Horního Benešova, Břidličné a Vítkova také s nižším významem pro své okolí z hlediska nabídky pra covních příležitostí. Průměrné velikosti obcí v ORP v západní a střední části kraje již maxi málně srovnatelné s průměrnými hodnotami v ČR (ORP Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vítkov). V některých správních obvodech pověřených obecních úřadů (POÚ) jsou dokonce extrémně malé obce i v porovnání s celostátním průměrem (Osoblaha, Horní Benešov, Město Al brechtice) Uvnitř kraje jsou tedy z hlediska velikosti obcí a sídel velké rozdíly mezi západní částí kraje, zejména území Jeseníků a Oderských vrchů a východní částí kraje. Zejména ve správních obvodech POÚ Osoblaha, Horní Benešov a Město Albrechtice jsou velmi malé obce, průměrně mají méně než 1 000 obyvatel. To ostře kontrastuje se situací v jádrovém území kraje kolem Ostravy. Do určité míry je to dáno i územní organizací státní správy, kdy jsou v územních obvodech jen slaběji zastoupeny obce bez vyšší funkce
SWOT ANALÝZA – BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
nízký podíl neobydlených bytů především na Ost ravsku (Karviná, Havířov, Ostrava, Orlová)
•
vysoký podíl bytů v bytových domech, zejména panelových
•
prozatím relativně mladý bytový fond, zejména v ORP Havířov, Karviná, Kopřivnice
•
nízká intenzita bytové výstavby téměř v celém kraji, zejména v Ostravě, celém okrese Karviná a ORP Krnov
•
postupné oživování bytové výstavby v některých regionech (obce na severním úpatí Beskyd –Fren štátsko a Frýdlantsko, dále střední a severní část Bruntálska, Jablunkovsko)
•
stagnace bytové výstavby ve velkých městech (Ost ravsko, Karvinsko, Opavsko)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
využití neobydlených bytů z důvodu rekreace k trvalému bydlení
•
předpokládané stárnutí bytového fondu v dalších le tech
•
možnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředí v blízkosti Ostravska (Beskydy, částečně Jeseníky)
•
stagnace v kvalitě bytového fondu ve velkých městech
•
dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel)
KOMENTÁŘ Podle výsledků SLDB bylo v roce 2001 na území Moravskoslezského kraje evidováno 468 748 bytů, v nichž měla alespoň jedna osoba trvalý pobyt. Znamená to, že v průměru na
205
jeden trvale obydlený byt připadlo 2,7 osob. Vybavenost bytovým fondem tak byla podobná, jako v celé České republice. Lišila se samozřejmě uvnitř kraje v rámci jednotlivých ORP a odpovídala přibližně struk tuře osídlení i struktuře bytového fondu. Největší počet osob na jeden byt připadá v méně za lidněných ORP s převahou rodinných domů (Kravaře a Jablunkov – obě přes 3 osoby na trvale obydlený byt), na druhé straně nejnižší zalidněnost v bytech mají vysoce urbanizované ORP Ostrava, Karviná a Havířov s převahou bytů v bytových domech. V kraji je obecně poněkud odlišnější struktura bytového fondu nežli v jiných krajích, v ro dinných domech se nachází relativně nižší podíl bytů (36 %), a to zejména zásluhou nej větších měst Ostravy a zejména Karviné a Havířova, ale také některých menších měst (Bruntál, zvláště pak Břidličná). Existuje zde však 18 převážně menších obcí, v nichž se nenachází žádný byt v bytovém domě, z toho pět obcí je ve správním obvodu Opava. Struktura osídlení kraje má vliv i na relativně nízký podíl neobydlených bytů, který se po hybuje pouze kolem 7,5 %, nejméně opět v ORP Karviná a Havířov. Z hlediska celé ČR se neobydlené byty vyskytují nadprůměrně pouze ve 4 správních obvodech, jejich největší podíl je v Beskydách (ORP Frýdlant nad Ostravicí) a Jeseníkách (ORP Rýmařov). Se vzrůstajícím podílem neobydlených bytů roste současně i podíl těch z nich, kde jako důvod neobydlenosti je uváděno využití k rekreaci a naopak. Nejvyšší podíly neobydlených bytů mají 4 obce v ORP Krnov (zejména obec Petrovice), v nichž je neobydlena přibližně polovina bytového fondu, z toho téměř všechny byty z důvodu jejich rekreačního využití. Věková struktura bytů v kraji je prozatím relativně příznivá, převažují spíše mladší byty, pouze cca 15 % všech trvale obydlených bytů v roce 2001 bylo postavena ještě před rokem 1945. Méně příznivý je však rovněž relativně nízký podíl bytů, postavených po roce 1991, což značí možné problémy s bytovým fondem v dalších letech, kdy bude nutné věnovat velké finanční prostředky na opravy a modernizaci bytů postavených v letech 1945-1990. V průměru nejstarší byty (přes 40 let) mají ORP Krnov, Odry a Vítkov, kde více než čtvr tina trvale obydleného bytového fondu byla postavena do roku 1945. Na druhé straně správní obvod Karviné Havířova má v drtivé většině pouze byty, které byly postaveny v le tech 1945-1990. Poměrně dost obcí v kraji však má bytový fond s výraznou převahou bytů, postavených ještě před koncem 2. světové války. Byty staré v průměru více než 60 let má především obec Petrovice v ORP Krnov, ale také pět obcí na Bruntálsku. Jediná obec v kraji (Slezské Pavlovice) neměla žádný trvale obydlený byt v domě postaveném v letech 19912001. V posledních deseti letech, tedy od roku 1997 do roku 2006 se v Moravskoslezském kraji postavilo 18 522 bytů určených pro trvalé bydlení. I přes částečné oživení bytové vý stavby po roce 2000 se stále jedná o velmi nízkou intenzitu bytové výstavby. Průměrná in tenzita bytové výstavby dosahuje 1,46 bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně, což zna mená značně nízký údaj, zejména ve srovnání s celostátním průměrem 2,53 bytů. V kraji se tedy staví skoro o polovinu méně bytů v přepočtu na obyvatele než v ostatních krajích. Nízkou bytovou výstavbu ovlivňují především obvody v ostravské aglomeraci jako Karvi ná, Havířov, ale i krajské město Ostrava s intenzitou okolo 1 bytu ročně v přepočtu na 1 000 obyvatel. Navíc v těchto obvodech není ani patrné oživování bytové výstavby v posledních letech, jak se tomu děje v jiných oblastech. Celostátní bytovou výstavbu převyšují pouze 4 správní obvody, z toho výrazněji pak obvod Frýdlant nad Ostravicí.
206
V 9 obcích kraje se v průběhu posledních 10 let nepostavil ani jeden byt, z toho 7 obcí se nachází v okrese Bruntál a 2 v okrese Opava (Vítkovsko). Z velkých měst byla značně nízká intenzita bytové výstavby především v Karviné, Frýdku-Místku a Havířově (cca 0,5 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně). Na druhé straně v 6 obcích kraje byla intenzita bytové výstavby vyšší než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Jedná se však o velmi malé obce, takže v ab solutním měřítku není ani v těchto obcích počet nově dokončených bytů příliš vysoký, jedi nou výjimkou je Čeladná na Frýdlantsku.
SWOT ANALÝZA – OBČANSKÁ VYBAVENOST SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
v průměru velmi dobrá vybavenost školou, zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně větší velikostí obcí
•
poněkud nižší vybavenost školou a zdravotnickým zařízením na Bruntálsku
•
snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území kraje
•
relativně vysoký podíl obcí bez základního zařízení občanské vybavenosti na Vítkovsku
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
dobrá základní občanská vybavenost většiny obcí • umožňuje stěhování z měst do venkovského prosto ru
rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské po pulace je hrozbou především v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti
•
možné využití naddimenzovaných objektů pro jiné účely
•
možné omezování provozu zdravotnických zařízení za účelem jejich optimalizace je hrozbou zejména v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti
•
možné rušení pošt zejména z důvodu jejich optima lizace je hrozbou zejména v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti
KOMENTÁŘ Struktura osídlení a poměrně velká průměrná velikost obce způsobuje, že obce v Mo ravskoslezském kraji mají velmi dobou základní občanskou vybavenost. Na rozdíl od České republiky jako celku je ve většině obcí kraje nejen pošta, škola či zdravotnické zařízení, ale dokonce většina obcí (55 %) má všechna tři zařízení. Pouze v 16 % obcí není ani jedno z uvedených zařízení. Téměř ¾ obcí mají na svém území školu, většinou devítiletou, ve třeti ně případů pak malotřídní a také poštu. Za základním lékařským vyšetřením nemusí jezdit mimo svoji obec obyvatelé v téměř dvou třetinách obcí kraje. Plná základní občanská vybavenost je v naprosté většině obcí ve správních obvodech Ostravské aglomerace. I na ostatním území kraje je většinou vcelku dobrá vybavenost všemi zařízeními základní občanské vybavenosti. Z krajského hlediska výrazně podprůměrná, nicméně z hlediska ČR průměrná, je pouze vybavenost školou a zdravotnickým zařízením v obcích ORP Bruntál. Poněkud horší situace je v obcích ORP Vítkov, kde sice polovina obcí má všechna tři zařízení, ale většina ostatních již pak nemá ani školu, ani poštu nebo zdravotnické zařízení.
207
Dobrá situace je významná zejména z hlediska možnosti stěhování obyvatel z měst Ost ravské aglomerace do venkovského prostoru, zejména na Podbeskydsku. Rušení škol v některých menších obcích vyvolává nutnost řešit cestování žáků za ško lou, na druhé straně však umožňuje využit často naddimenzované objekty k jiným účelům, zejména bydlení.
208
1.7. Hospodářské podmínky SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Potenciál a rezervy vyplývající z probíhající dein dustrializace a terciarizace
•
Periferní geografická poloha v rámci ČR s bariérou Jeseníků, Beskyd a Vojenského prostoru Libavá
•
„Boom“ hutnictví a zpracování kovů spojený s pří livem PZI a modernizací
•
Existence ekonomicky problémových oblastí v při lehlém území Polska) a nevyužitý či omezený poten ciál a zájem o přeshraniční spolupráce
•
Potenciál rozvoje podbeskydského pásu v návaz nosti na rekreační potenciál Beskyd
•
Dříve nosná odvětví těžkého průmyslu (těžba uhlí, hutnictví, strojírenství, koksochemie) prohlubují ten dence pokračujícího útlumu – dopad na jádro MSK (trojúhelník Bohumín-Nový Jičín-Třinec)
•
Geografická poloha MSK na pomezí tří států, poten • ciální zintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů (osa Nošovice-Žilina)
Setrvačnost vytvořené struktury a rozmístění obyva telstva a osídlení (sídelní struktura), hospodářství, průmyslu a infrastruktury
•
Územní stabilizace většiny významných a pokročilá realizace vybraných strategických rozvojových zón
•
Velmi dobré napojení jádrového území kraje na ev • ropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť (VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T a silnice I. třídy začleněné do mezinárodních tahů E)
Vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR) – souvisí s dalšími slabými stránkami (strukturální de formace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, podíl „problémového“ obyvatelstva, nízká podnikatelská aktivita)
•
•
Výrazné rozdíly v rámci MS kraje mezi jádrovou JV část (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou SZ část (Bruntálsko, Osoblažsko),
•
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Koncepční posilování vazeb na Česko s prvořadou úlohou terciéru, perspektivního průmyslu, dopravní infrastruktury a cest.ruchu
•
Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývají cí z rozdílů a minulých deformací proti jiným regio nům ČR a zahraničí
•
Kvalitativní koncepce pokračující deindustrializace a • terciarizace (restrukturalizace, modernizace – opti malizace primárního sektoru, modernizace sekun dárního sektoru a rozvoj sektoru služeb)
Problém regionální diferenciace příjmů spojený s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnika telská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen)
•
Posílení pozice MSK v energetické koncepci ČR
•
Pokračující útlum již dnes okrajových, periferních, obtížně dostupných oblastí
•
Hospodářský rozvoj podbeskydského pásu
•
Dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu versus omezené možnosti rozvoje high-tech odvětví (bariéra relativně nízké vzdělanosti, podnikavosti, izolovanosti)
•
Rekreační potenciál, zejména horských oblastí (Beskydy, Jeseníky
KOMENTÁŘ Pro kraj je charakteristické nadprůměrně vysoká zaměstnanost v průmyslu, spíše prů měrný podíl zaměstnaných ve službách a ostatních odvětvích, a rovněž velmi nízká za městnanost v zemědělství. Moravskoslezský kraj zaznamenal v období 1991 - 2001 největší
209
pokles ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu ze všech krajů ČR . Markantní pokles prů myslové zaměstnanosti stojí částečně zmírnil nárůst zaměstnanosti v terciárním sektoru. Potenciál MS kraje spočívá především v jeho poloze na pomezí tří států (ČR, Slo vensko, Polsko) s velmi dobrou vazbou na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní si lniční síť. Pro ekonomický rozvoj je v současné době nosné hutnictví a zpracování kovů spo jený s přílivem zahraničních investic a modernizací technologických provozů. Vysoký poten ciál rozvoje má také oblast Podbeskydí s návazností na rekreačně atraktivní horský prostor Beskyd. Silnou stránkou kraje je též skutečnost, že nejvýznamnější průmyslové zóny jsou buď zprovozněny nebo v pokročilém stádiu přípravy a nejvýznamnější dosud nevyužité loka lity jsou územně stabilizovány v rámci schválených ÚPN VÚC. Mezi slabé stránky kraje patří geografická poloha v rámci ČR s bariérou Jeseníků, Bes kyd a vojenského prostoru Libavá a existence ekonomicky problémových oblastí v přilehlém území Polska) s omezeným potenciálem přeshraniční spolupráce. Tyto skutečnosti celkově způsobují absenci rozvojových impulsů přicházejících z okolních regionů. Dříve nosná odvět ví těžkého průmyslu (těžba uhlí, hutnictví, strojírenství, koksochemie) prohlubují tendence pokračujícího útlumu se sociálními dopady na jádrové území kraje (trojúhelník Bohumín-Ost rava -Třinec). Mezi potenciální příležitosti rozvoje patří možné posílení pozice kraje v rámci státní energetické a surovinové politiky v případě zvýšeného akcentu energetickou soběstačnost ČR a především další průmyslový rozvoj „Podbeskydí“ v souvislosti se zahájením výroby au tomobilů v Nošovicích (Hyundai). Pro horské oblasti Beskyd a především Jeseníků spočívá potenciál v rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Hrozbou naopak zůstává riziko, že dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu převáží efekt rozvoje high-tec odvětví z důvodů „bariér“ spočívajících v relativně nízké vzdě lanosti, nízké podnikatelské aktivitě a výše zmíněné „prostorové“ izolovanosti.
210
1.8. Rekreace a cestovní ruch SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Beskydy a Jeseníky patří mezi nejvýznamnější re kreační oblasti ČR, jsou zařazeny mezi 4 oblasti I. kategorie
•
jednotlivá střediska nejsou vzájemně provázána, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktuře – chy bí kapacitní parkoviště, k řadě středisek je špatný příjezd, chybí provázaný systém hromadné dopravy, jednotlivá střediska nejsou dostatečně vybavena službami a návaznou infrastrukturou , Ostravice, Če ladná, Třinecko)
•
vyznačují se jedinečností krajinářských a este tických hodnot, vysoce kvalitními přírodními pod mínkami a realitně malými civilizačními zásahy
•
některé oblasti a obce v Beskydách vykazují již nyní nadměrnou zátěž individuální rekreací (Frenštátsko, Frýdlantsko
•
je zde již vybudována poměrně rozsáhlá infrastruk tura zařízení CR, zejména síť středisek zimní re kreace (lyžařské areály)
•
nevyužitý zůstává rekreační potenciál oblasti Oder ských vrchů, Vítkovska a Budišovska
•
zcela bez infrastruktury cestovního ruchu a rekreace je oblast Osoblažska
PŘÍLEŽITOSTI •
využití rekreačního potenciálu oblasti Oderských vrchů, Vítkovska, Budišovska a Osoblažska
•
zlepšení infrastruktury rekreace a CR v Beskydách a Jeseníkách
HROZBY •
nadměrný rozvoj rekreace může ohrozit přírodní hodnoty krajiny a může zpětně vést ke znehodno cení rekreačního potenciálu jednotlivých oblastí (pla tí zejména pro Beskydy a Jeseníky)
KOMENTÁŘ Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou nevýznamnějšími oblastmi na území Mo ravskoslezského kraje Beskydy a Jeseníky, které patří mezi čtyři oblasti cestovního ruchu I. kategorie v České republice a představují území s jedinečnou přírodní a rekreační hodnotou. Časové využití obou oblastí je celoroční, s významnou zimní sezónou. Charakter územních prvků, specifičnost přírodního prostředí a jejich vysoká krajinářská hodnota v obou oblastech spolu se zvyšujícím se podílem rekreace ve volné přírodě na strukturu volného času obyvatelstva vyvolávají vzrůstající tlak na rekreační využití území. S uvedeným trendem se střetávají zájmy ochrany přírody a zájmy vodohospodářské, orien tované na ochranu přírodního prostředí obecně, a v územích se specifickým ochranným reži mem zvlášť. K hlavním funkcím Beskyd i Jeseníků patří především turistika, a to jak letní – pěší turis tika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Další významnou funkcí jsou zimní sporty, zejména sjezdové lyžování a snowboarding. Z letních sportů se rozvíjí golf a jíz da na koni. Nejvýznamnějšími rekreačními středisky v Beskydech jsou lyžařská střediska, a to pře devším Pustevny, Palkovice – Za Domem, SKI Vítkovice – Bílá, Mezivodí – SKI Akademie, 211
SKI MSA Grúň, SKI Malenovice (Staškov, P.O.M.A. Malenovice, lyžařské areály na Zlatníku a Visalájích, Ski areál Morávka – Sviňorky, Ski areál Řeka, Javorový vrch, Horní Lomná – Pře lač, Severka – Velký Polom, Dolní Lomná – Jestřábí a Ski areál Mosty u Jablunkova – Fojt ský Grúň. Na Javorovém vrchu, na Pustevnách a na Bílé jsou vybudovány sedačkové lanovky. V areálech SKI Vítkovice - Bílá, Morávka – Sviňorky, Visalaje – Radegast a Řeka jsou vybudovány snowparky. V současné sobě se připravuje jednak rozšíření nebo zkvalitně ní stávajících areálů (Pustevny, Řeka, Morávka – Sviňorky, Mosty u Jablunkova a další), jednak vybudování nových areálů v Palkovicích, v Ostravici, v Komorní Lhotce a v Nýdku. Hlavními středisky zimních sportů v Jeseníkách jsou Praděd – Ovčárna a Malá Morávka – Karlov. Jednotlivá střediska však nejsou vzájemně provázána, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktuře (kapacita parkovišť, příjezd), v technické infrastruktuře (některá střediska do sud nejsou vybavena umělým zasněžováním) a v doprovodných službách. Nejvýznamnějšími rekreačními obcemi v oblasti Beskyd jsou Čeladná, Malenovice, Kun čice pod Ondřejníkem, Trojanovice, Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Krásná, Morávka, Řeka, Komorní Lhotka, Dolní Lomná, Horní Lomná, jižní část Třince (Oldřichovice, Tyra), Nýdek a Mosty u Jablunkova, nejvýznamnějšími rekreačními obcemi v Jeseníkách jsou Malá Mo rávka, Karlova Studánka, Ludvíkov, Dolní Moravice, Vrbno pod Pradědem (místní části Mni chov, Bílý Potok, Vidly). Funkci nástupních center do oblasti Moravskoslezských Beskyd plní především města Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm, do oblasti Slezských Beskyd Jablunkov, do oblasti Jeseníků Vrbno pod Pradědem. Ve všech čtyřech městech je nutno dále rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu. Současná intenzita rekreačního využití dosahuje zejména na severních svazích Morav skoslezských Beskyd mezních hodnot, kdy např. kapacita rekreačních lůžek přesahuje hodnoty 1 lůžko na ha plochy (RKC Frenštát p. R. – město Frenštát p. R. – 2,27 lůžek/ha, RKC Frýdlantsko – zejména obec Kunčice p. O. – 2,55 lůžek/ha, Frýdlant n. O. – 2,20 lůžek/ha, Ostravice – 2,36 lůžek/ha). Naopak oblast Slezských Beskyd patří mezi méně navštěvované oblasti s předpoklady rozvoje rekreace i cestovního ruchu. V Jeseníkách ne dosahují kapacity rekreačních lůžek až na výjimky mezních hodnot, značně kapacitní rezervy má oblast Rýmařovska a oblast severně Vrbna pod Pradědem. Z hlediska vodních sportů nejsou na území Moravskoslezského kraje žádná význam nější střediska; ke koupání se využívají vodní nádrže Těrlicko, Žermanice, Baška, Olešná, Hlučínská a Antošovická štěrkoviště apod., mají však spíše lokální význam. Významným střediskem vodních sportů by se mohla stát Slezská Harta, zde však dosud není rozvinuta v podstatě žádná infrastruktura; je to tedy oblast rozvojová. Ostatní oblasti Moravskoslezského kraje mají z hlediska rekreace a cestovního ruchu lokální význam. Rozvojový potenciál má zejména oblast Oderských vrchů a Osoblažska.
212
1.9. Veřejná dopravní infrastruktura SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY Silniční doprava
•
Velmi dobrá až dostačující dostupnost střední a východní části kraje ze stávajících, již provo zovaných úseků dálnice D1/D47 a rychlostní silnice R48 (viz kartogram).
•
Západní část kraje (v plném rozsahu ORP Krnov, Bruntál a Rýmařov, částečně Vítkov a Opava) jsou v nedostačující dostupnosti ze stávajících, již provo zovaných úseků dálnice D1/D47 a rychlostní silnice R48 (viz kartogram).
•
Takřka 50% obcí kraje přímo dostupných ze státní sítě silnic I. třídy (viz kartogram).
•
Značná část obcí v ORP Krnov, Bruntál, Rýmařov, Vítkov, Hlučín, Nový Jičín, Frýdek-Místek a Frýdlant nad Ostravicí jsou v nedostačující dostupnosti ze sítě silnic I. třídy (viz kartogram).
•
Více než 50% obcí kraje přímo dostupných z kraj ské sítě silnic II. třídy (viz kartogram).
•
Značná část obcí v ORP Krnov, Bruntál, Opava, Hlu čín, Odry, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov leží mimo síť silnic II. třídy.
•
Převažující část kraje je velmi dobře dostupná nebo • přímo obsluhovaná dálniční a silniční sítí I. a II. třídy
Absence přímé či dostačující dostupnosti některých obcí v západní části kraje z dálniční a silniční sítě I. a II. třídy; JV část osoblažského výběžku, JZ část ORP Krnov, jižní část ORP Bruntál, západní část ORP Opava, severní část ORP Vítkov JV část ORP Jablunkov.
•
Přímá vazba jádrového území kraje na VIb. transev • ropský multimodální koridor sítě TEN-T
Nedostatečné napojení západní části kraje na ev ropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť.
•
Relativně hustá síť silnic I. třídy, v hlavních pře pravních vztazích na Polsko, Slovensko a sousední Olomoucký kraj začleněné do evropské sítě E.
•
Malý rozsah již realizovaných záměrů navrhované výstavby a přestavby dálniční a silniční sítě kraje.
•
Územně stabilizovaný návrh přestavby dálnice, • rychlostní silnice a ostatních silnic I. třídy, začleně né do „Harmonogramu výstavby dopravní infrastruk tury v letech 2008 – 2013“.
Nevyhovující dopravní návaznost Osoblažského vý běžku na jádrovou část kraje.
•
Probíhající realizace dílčích staveb dálnice D1/D47 • s předpokladem zprovoznění souvislého tahu Lipník nad Bečvou – hranice ČR/Polsko do r. 2009.
Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů východní části Jeseníku ve směru od jádrového území kraje.
•
Územně stabilizovaný návrh přestavby krajské sítě silnic II. třídy v rozhodujícím rozsahu.
Železniční doprava •
Kromě obce Čermná ve Slezsku (ORP Vítkov) jsou veškeré obce na území kraje ve velmi dobré až dostačující dostupnosti od železničních stanic a za stávek celostátních tratí (viz kartogram).
•
•
Kromě obcí Hrčava a Bukovec jsou veškeré obce • na území kraje ve velmi dobré až dostačující dostupnosti od železničních stanic a zastávek regio nálních tratí (viz kartogram).
•
Všechny obce na území kraje jsou ve velmi dobré
•
213
Relativně řídká síť celostátních a regionálních tratí především ve střední a západní části kraje.
Zanedbaný technický stav nekoridorových, tj. ostat ních celostátních a regionálních tratí včetně stanic a zastávek – chybějící investiční prostředky do modernizace a optimalizace kompletní sítě. Klesající přepravní objemy v osobní i nákladní do
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
až dostačující dostupnosti od železničních stanic a zastávek železniční sítě (viz kartogram).
pravě.
•
Přímá vazba jádrového území kraje na VIb. transev • ropský multimodální koridor sítě TEN-T a vnitrostát ní koridorové tratě.
Nedostatečné využívání železnice v systému kombi nované osobní a nákladní dopravy.
•
Dokončená modernizace II. a III. tranzitního korido ru (koridorové tratě).
•
Dobré předpoklady pro vyšší využití železnice v pře pravě nákladu a ve funkci příměstské a regionální obsluhy území.
Letecká doprava •
Existence a příznivá poloha mezinárodního veřejné • ho letiště Ostrava, Mošnov v jádrovém území kraje – součást VIb. transevropského multimodálního ko ridoru sítě TEN-T.
•
Veřejná vnitrostátní letiště - potenciál pro rozvoj ne pravidelné letecké dopravy a sportovně leteckých aktivit.
Hluková zátěž dotčených obcí z provozu letecké do pravy a sportovně leteckých aktivit (viz kartogram).
Vodní doprava •
Předpoklady pro posílení multimodálního koridoru výhledově sledovaným průplavním spojením Dunaj – Odra - Labe (oderská větev) s návaznostmi na přístavy v Baltském a Severním moři, v opačném směru na Dunajskou vodní cestu – součást sítě TEN-T.
•
Zásadní střety oderské větve sledovaného koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) s ochranou přírody a krajiny (především CHKO Pood ří, NATURA 2000).
•
Dosud nejednotná rezortní stanoviska na potřebu a reálnost průplavního spojení D-O; rozhodnutí dopo ručeno podmínit studií reálnosti a potřebnosti na úrovni členských států dohody AGN a zemí do tčených průplavním spojením.
Logistika – kombinovaná doprava •
•
Příznivý předpoklad pro umístění multimodálního centra kombinované dopravy, tj. veřejného logis tického centra, do přilehlého prostoru mezinárodní ho letiště Ostrava, Mošnov s využitím kontejneriza ce a leteckého carga.
Dosud nevyužívané doprovodné plochy letiště Ost rava, Mošnov a nedostatečně připravená potřebná infrastruktura, včetně dopravní.
Cyklistická doprava •
Přímé napojení kraje na dálkovou mezinárodní cyk listickou stezku jako součásti evropské cyklistické trasy č. 4 Eurovelo Roscoff-Kyjev.
•
Dosud nepřipravená dostatečná infrastruktura, větši na úseků vedena společně s motorovou dopravou bez zásadnější vzájemné segregace.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY Silniční doprava
•
Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční a rychlostní síť – podmínka pro nové kooperační vztahy v rámci nově se formující střední a jihový chodní Evropy.
•
214
Enormní nárůst intenzity silniční dopravy, zvláště pak dálkové tranzitní.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Zlepšení komunikační dostupnosti především do pravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu.
•
Zvyšující se tlak na kapacitu dálniční a silniční in frastruktury.
•
Zlepšení podmínek životního prostředí v sídlech, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové do pravy.
•
Časové posuny v realizaci navrhovaných staveb a opatření ke zkvalitňování silniční sítě – snížená bez pečnost provozu, zhoršení kvality životního prostře dí.
Železniční doprava •
Převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na • železnici a začlenění železnice do systému kombi nované dopravy.
S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu zá sadnější převedení nákladu na železnici neatraktivní pro podnikatelské aktivity.
•
Nabídka ekologicky šetrné formy přepravy osob i nákladu – snížení ekologické zátěže území.
•
Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedo statečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a možnosti výraznějšího převedení přepravních vý konů na železnici.
Letecká doprava •
Využitelnost mezinárodního letiště Ostrava, Mošnov • pro osobní přepravu a jako součást veřejného logis tického centra pro nákladní přepravu s přeshraničním přesahem v rámci Schengenského prostoru (Polsko, Slovensko).
Vysoká koncentrace související obslužné a „dis tribuční“ silniční dopravy – zvýšená ekologická zátěž území.
Vodní doprava •
Napojení kraje na evropské vodní cesty a námořní přístavy v Baltském, Severním a Černém moři.
•
Omezené předpoklady pro odklon koridoru D-O s vyloučením zásadních střetů s ochranou přírody a krajiny.
•
Převedení vyšších přepravních objemů na dlouhé vzdálenosti ze silnice a železnice na velkokapacitní a ekologicky šetrnou vodní dopravu a její začlenění do systému kombinované dopravy.
•
Další územní ochrana průplavního spojení D-O-L podmíněna rozhodnutím vlády ČR v souladu s UV č. 561/2006.
Logistika – kombinovaná doprava •
Koncentrace zásobovací logistiky (city logistiky) pro ostravskou aglomeraci s předpokladem logistické obsluhy části jižního Polska a jihozápadní části Slo venska, částečná logistická obsluha průmyslových zón Mošnov, Nošovice, Kopřivnice, Hrabová.
•
Nedostatek finančních prostředků na realizaci po třebné infrastruktury v plném rozsahu – omezená funkčnost a využitelnost.
Cyklistická doprava •
Předpoklad pro vyšší využívání navazující sítě cyk listických tras a stezek s nabídkou atraktivních cílů a služeb – podpora pro rozvoj šetrné formy každo denní dopravy, rekreace a turistiky.
•
215
Nedostatečná segregace cyklistické dopravy – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících slu žeb a vybavenosti - nízká atraktivita a omezené vyu žívání.
KOMENTÁŘ Silné stránky Silniční doprava Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě vyplývá, že převažující část obcí na území MS kraje je přímo obsluhována silnicemi I. nebo II. třídy, v jádrovém území kraje část z nich v dostačující vzdálenosti od dálnice či rychlostní silnice (do vzdálenosti 20 km od MÚK). Přes současný, značně omezený rozsah realizovaných úseků dálnice a rychlostních silnic, i přes nedostatečnou technickou a kapacitní úroveň silnic I. a II. třídy na území kraje, výsledky potvrzují skutečnost relativně husté silniční sítě. Zásadní pro dopravní dostupnost a obsluhu území v rámci evropských vztahů je prů chod VIb. větve transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) sítě TEN-T, ve deného v ose Katowice - Ostrava – Břeclav – Wien (silniční větev vedena přes Brno). Vý znamné je i začlenění vybraných tahů silnic I. třídy do sítě evropských tahů E:
návaznost na Polsko: ⇒
E462; Brno – Olomouc – Hranice - Frýdek-Místek – Cieszyn;
návaznost na Slovensko: ⇒
E 442; Karlovy Vary – Děčín – Hradec Králové – Svitavy – Olomouc – Valašské Meziříčí - Žilina
⇒
E75; Český Těšín – Mosty u Jablunkova – Čadca – Žilina.
Pozitivním pro rozvoj dálniční a silniční sítě kraje je probíhající příprava a postupná rea lizace jednotlivých staveb dálnice D1/D47, dle harmonogramu ŘSD ČR s předpokládaným dokončením v r. 2009. Rozhodující záměry na dálnici a síti silnic I. třídy jsou zařazeny do Harmonogramu výstavby na léta 2008 – 2013, který je schválen usnesením vlády ČR č. 1064/2007. To dává předpoklady pro zásadní zkvalitnění silniční sítě kraje do roku 2015. Návrh přestavby je v souladu s Dopravní koncepcí Moravskoslezského kraje (UDIMO, s.r.o.,Ostrava). Železniční doprava Procházející II. a III. tranzitní železniční koridor, jsou na území MS kraje v převažujícím rozsahu modernizované na rychlost do 160 km/hod.. Koridorové tratě jsou součástí větve VIb. TEMMK sítě TEN-T, součástí evropské kolejové sítě E65 a E55, součástí evropské do hody AGC (mezinárodní železniční magistrály) a dohody AGTC (nejdůležitější trasy meziná rodní kombinované dopravy) s návaznostmi na nadřazené sítě Polska, Slovenska, nepřímo Rakouska. V souladu s „Operačním programem Doprava na léta 2007 – 2013“ (MD ČR) a s cílem prioritní osy 3: Zlepšení železniční dopravy na síti mimo TEN-T má železniční síť kraje před poklady pro vyšší využívání jako ekologická forma dopravy v kombinované dopravě pro pře pravu nákladu a ve funkci příměstské a regionální osobní dopravy pro obsluhu jádrového území a dílčích oblastí (podmíněno modernizací a optimalizací sítě).
216
Letecká doprava Mezinárodní letiště Ostrava, Mošnov je jedno ze čtyř páteřních mezinárodních letišť a druhé nejvyužívanější v ČR s předpokladem přeshraničního dosahu ve směru na Polsko a Slovensko. Je součástí větve VIb. TEMMK a sítě TEN-T. Výstavbou a zkvalitněním navazu jící dopravní infrastruktury a služeb má mezinárodní veřejné letiště předpoklady pro výraz nější nárůst a využívání pro osobní i nákladní přepravu. Rozvoj letectví v úrovni sportovně rekreační může podpořit síť vnitrostátních veřejných letišť, která je v souladu s Dopravní koncepcí Moravskoslezského kraje stabilizovaná. Vodní doprava Výhledově sledovaný koridor průplavního spojení Dunaj – Odra - Labe (oderská větev) s návaznostmi na přístavy v Baltském a Severním moři, v opačném směru na Dunajskou vodní cestu je součástí Evropská dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezi národního významu AGN, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Koridor je součástí větve VIb. TEMMK a sítě TEN-T. Logistika – kombinovaná doprava Širší prostor mezinárodního letiště Ostrava, Mošnov má příznivé předpoklady pro umístění multimodálního centra kombinované dopravy, tzv. veřejného logistického centra (dále VLC), s využitím multimodální dopravy, leteckého carga a kontejnerizace. Umístění VLC je souladu s připravovaným rezortním dokumentem: Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (MD ČR). Cyklistická doprava Dálková mezinárodní cyklistická stezka - jantarová stezka je sledována v souladu s Do pravní koncepcí Moravskoslezského kraje a schválenou Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR (UV ČR č. 678/2004) součástí evropské sítě hlavních cyklistických tras Eurovelo – trasa č. 4 Roscoff-Kyjev.
Slabé stránky Silniční doprava Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě I. a II. třídy vyplývá absence přímé či dostačující dostupnosti některých obcí v západní části kraje, v prostoru Osoblažské výběžku a východní části Jeseníků i stíženou vazbu k jádrovému území kraje. To může vést k určité rozvojové stagnaci těchto obcí a oblastí či k postupnému odlivu obyvatelstva. Těmto územím bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a zajistit potřebné podmínky pro jejich kvalitní dostupnost a návaznost na nadřazené sítě. Výstavba a přestavba dálniční a silniční infrastruktury kraje probíhá pomalu a v provozu je pouze omezená část. To vede ke zhoršeným podmínkám bezpečnosti a plynulosti provozu na stávající silniční síti i ke zhoršování negativního zatížení území a sídel. Železniční doprava Celostátní a regionální tratě především ve střední a západní části kraje jsou charakteris tické zanedbaným technickým stavem, nedostatečnými službami pro cestující i potenciální přepravce. To mimo jiné vede k poklesu přepravních výkonů na železnici a k nežádoucí větší 217
závislosti na automobilové dopravě. Nízká využitelnost vybraných regionálních tratí může způsobit i ekonomickou nerentabilnost provozu a úvahy o zastavení provozu či zrušení dané tratě. Investice vkládané do modernizace železnice jsou ze strany SŽDC v současné době vkládány především do modernizace koridorových tratí, ostatní celostátní a regionální tratě zůstávají bez potřebných investičních prostředků na přestavbu či pouhou potřebnou údržbu. Letecká doprava Pravidelná a nepravidelná letecká doprava i sportovně rekreační aktivity svoji hlukovou zátěží z provozu negativně ovlivňují životní prostředí především obytných částí obcí. Roz sah leteckého provozu je nezbytné korigovat v souladu s požadovanými hygienickými limity daným,i platnou legislativou. Vodní doprava Koridor oderské větve průplavního spojení D-O je dle technické dokumentace MD ČR a zpracované Územní studie reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení D-O-L (Atelier T-plan, s.r.o., 2000) veden územími se zásadními střety především s CHKO Poodří a soustavou NATURA 2007. Logistika – kombinovaná doprava Pro uplatňování logistiky a systému kombinované dopravy v přepravních řetězcích nejsou zajištěny dostatečné podmínky. Širší prostor letiště Ostrava, Mošnov, který je vytipo ván pro umístění VLC, je bez potřebné infrastruktury a navazujících multimodálních sítí. Cyklistická doprava Dosud nedostatečná infrastruktura pro možnou segregaci cyklistické dopravy zásadním způsobem snižuje bezpečnost provozu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační do pravu.
Příležitosti Poloha Moravskoslezského kraje v síti transevropských multimodálních koridorů sítě TEN-T dává předpoklady pro začlenění kraje do evropských struktur a rozhodujících pře pravních vztahů. To napomáhá posílení dynamiky ekonomického rozvoje s přeshraničním přesahem. Nové příležitosti pro obsluhu a rozvoj především i příhraničních prostorů na čes ko-polské a česko-slovenské hranici přinese i začlenění ČR do Schengenského prostoru (1.1. 2008). Postupnou realizací navrhovaných záměrů přestavby dopravní sítě a přesměrováním zátěže mimo obytná území, stejně jako modernizací a optimalizací železniční infrastruktury s cílem výraznějšího podílu na přepravních výkonech ekologicky šetrnější železnice, může dojít k významnému zklidnění sídel a zkvalitnění podmínek pro možný rozvoj a posílení jejich městotvorných funkcí. Rozvojem kombinované dopravy, postupnou realizací logistických center včetně po třebných informačních technologií, vybavenosti a multimodálnosti budou vytvořeny před poklady pro zavedení logistické obsluhy rozvojových zón, regionů a měst – tzv. city logistika (zdroj nových aktivit, služeb a pracovních příležitostí).
218
Postupná realizace infrastruktury pro cyklistickou dopravu posílí podmínky pro řízený rozvoj rekreace a turistiky a s tím spojené drobné podnikání, žádoucí podporovat zejména v odlehlejších oblastech s nízkým rozvojovým potenciálem.
Hrozby Rozvoj dopravní infrastruktury a její zapojení do evropských struktur, stejně jako ekono mický rozvoj především jádrové oblasti kraje, mohou vyvolat rychlý nárůst dopravy, na kterou nebude dopravní síť ČR a MS kraje v potřebném čase dostatečně připravena. I přes obtížně definované prognózy vývoje je možné připustit, že v některých směrech a oblastech může dojít k přesycení kapacity dopravních sítí a infrastruktury a k výraznému zhoršení podmínek životního prostředí. Reálnost této hrozby může být zesílena i nedostatkem investičních prostředků na rea lizaci plánovaných záměrů výstavby a přestavby dopravní sítě v daných časových ho rizontech. Vysoká atraktivita silniční dopravy (prostorová flexibilita, přeprava zboží a osob „z domu do domu“ apod.) vede k trvalému a nežádoucímu nárůstu automobilové dopravy, která dosud nemá alternativu plně konkurenceschopného a ekologičtějšího druhu dopravy. Doprava že lezniční, letecká i vodní, jednoznačně limitované polohou dopravní cesty a jejími „přestupní mi“ uzly, v převážném rozsahu vyžadují překládku zboží či přestup osob na flexibilnější do pravu automobilovou. V této úvaze je nutné očekávat další dlouhodobější nárůst silniční do pravy.
219
1.10. Energetická infrastruktura SWOT ANALÝZA ELEKTORENERGETIKA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
značný výkon energetických zdrojů v území
•
lokální nedostatek el. příkonu pro výstavbu průmys lových zón, technologických parků a zajištění roz voje elektrizace domácností
•
silná vazba na nadřazenou soustavu 400 a 220 kV
•
vysoký podíl velkých energetických zdrojů spalují cích fosilní paliva na znečištění ovzduší
•
snadná dostupnost distribuční sítě 110 kV na celém území kraje
•
omezení využití území v důsledku husté sítě korido rů energetické infrastruktury v centrální části kraje (Ostravsko, Karvinsko)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
orientace na využití energetického potenciálu bio masy při kombinované výrobě elektrické energie a tepla
•
vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů
•
investice do energetických úspor a efektivnějších technologií s cílem snížit spotřebu el. energie s dů razem na snižování emisí
•
pohledová kontaminace krajiny při výstavbě vě trných elektráren
•
využití koksárenského plynu jako doplňkového pa liva v EDĚ
•
růst plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor obilních plodin
•
růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výku pu el. energie z těchto zdrojů
PLYNOENERGETIKA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
dostatečná hustota distribuční sítě VTL
•
•
vysoký stupeň plynofikace obcí
•
existence regionálně významných kapacit podzemních zásobníků plynu PZP Třanovice, PZP Štramberk pro vyrovnávání zimních odběrových špi ček
PŘÍLEŽITOSTI
chybějící provázanost systému VVTL a VTL na okolní státy (havarijní propojení)
HROZBY
•
rozšíření těžby plynu sorbovaného na uhlí hydrau lickým štěpením a jeho využití v komunální a prů myslové sféře
•
•
modernizace inženýrských sítí a zásobování energi • emi s důrazem na úspory a ochranu prostředí
220
téměř úplná závislost na dovozu plynu z politicky rizikové oblasti v případě výrazného nárůstu ceny plynu,návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů, nezájem o plynofikaci nových sídel
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
vysoký podíl soustav CZT na dodávkách tepla
•
•
snadná dostupnost paliva (ČU) z revíru OKR
•
PŘÍLEŽITOSTI •
orientace na využití energetického potenciálu bio masy a sluneční energie pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech zejména v ob lastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivými podmínkami pro plynofikaci
•
snižování emisí spalovacích zdrojů
nízké využití biomasy v ve zdrojích 5 -25 MW
HROZBY •
vysoká závislost zdrojů 5 – 25 MW na dodávce zemního plynu
KOMENTÁŘ Silné stránky Výrobu el. energie na území kraje lze charakterizovat značným výkonem energetických zdrojů. Pohotový výkon těchto zdrojů pro dodávku do distribučních sítí nepokrývá plně po třebu špičkových odběrů, proto je možno považovat oblast Moravskoslezského kraje za vý konově mírně deficitní. Tato situace je dána vysokou energetickou náročností průmyslové výroby v kraji. Vzhledem k tomu, že jako paliva se v těchto zdrojích využívá převážně černé uhlí z těžby v ostravsko – karvinské revíru, jsou tyto zdroje nezávislé na dovážených pa livech a jejich cenové eskalaci. V případě výkonového deficitu a odstávky zdrojů je potřebný výkon zajištěn z nadřazené přenosové soustavy - transformací 400/110 kV a 220/110 kV v uzlech Albrechtice, Nošovice, Horní Životice a Lískovec. Tato vazba na nadřazenou je velmi silná a bude dále posilována zvyšováním přenosové kapacity rekonstrukcí některých stávajících, jednoduchých vedení 400 kV a výstavbou nových vedení, jejichž trasy byly projednány v rámci ÚP VÚC. Distribuční soustavu 110 kV lze charakterizovat jako dostatečně rozvinutou a snadno dostupnou na celém území kraje. Přenosové kapacity této soustavy budou posilovány rekon strukcí stávajících vedení. Uvažovaná výstavba nových vedení, směrovaná do koridorů stávajících vedení VN,VVN je předpokladem dobré prostupnosti územím. Provozovaný systém tranzitních a distribučních VTL plynovodů zajišťuje relativně bez pečnou dodávku zemního plynu stávajícím odběratelům. Dodávka plynu z tranzitního ply novodu kapacitně pokrývá potřeby kraje a spolu s dodávkou plynu z podzemních zásobníků plynu pak vyrovnává špičkové odběry v zimních měsících. Uvažovaná výstavba nových ply novodů souvisí především s posílením bezpečnosti dodávek plynu na systému VVTL i VTL. Rozvinutá síť distribučních VTL plynovodů zásobuje plynem 242 měst a obcí a řadí tak Moravskoslezský kraj ke krajům s vysokým stupněm plynofikace. Obecně lze říci, že reálné, ekonomicky efektivní možnosti uplatnění plošné plynofikace území v Moravskoslezském kraji jsou již téměř vyčerpány a lze očekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofika
221
ce nových sídel, kde nejlepší předpoklady pro plynofikaci jsou u obcí Dvorce, Horní Město, Karlovice, Skřípov a městské části Frýdku – Místku, Skalice. Centralizované teplo dodávané v horké vodě na základě kombinované výroby elektřiny a tepla se z mnoha obecně známých důvodů, ekologického i ekonomického hlediska jeví jako nejúčelnější způsob zásobování teplem. Území Moravskoslezského kraje, zejména jeho východní části charakterizuje vysoký stupeň centralizace dodávek tepla. Podíl bytů v by tových domech (BD) zásobovaných teplem z teplárenských zdrojů soustav CZT Ostrava, Havířov – Karviná, Orlová, Frýdek – Místek, Kopřivnice a Krnov (182 750 bytů ) dosahuje cca 60 %. Převážným využitím černého uhlí v teplárenských zdrojích, jsou tyto nezávislé na dovážených palivech a jejich cenové eskalaci. Podle ÚP VÚC Ostrava – Karviná se uvažuje s rozšířením dodávek tepla v horké vodě z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína, kde nahradí provoz plynových kotelen, al ternativně také do Karviné s napojením na soustavu CZT Havířov – Karviná, s příp. zrušením zdroje TČA. Náhradou za provoz plynových kotelen v Českém Těšíně se uvažuje s rozší řením horkovodní soustavy CZT, napojené z teplárenského zdroje Energetiky Třinec a.s..
Slabé stránky V důsledku uvažované výstavby nových průmyslových zón, technologických parků a rostoucího stupně elektrizace komunální sféry a domácností (klimatizace) se jako slabá stránka jeví nedostatek příkonu v sítích VN - 22 kV v některých lokalitách. Tento deficit jsou ČEZ Distribuce a.s. připraveny řešit výstavbou 15 nových napájecích bodů 110/22 kV v lokalitách Ostrava - Hrabová, Rudná, Poruba, Krásné Pole (Plesná), Fifejdy, Karviná – Nové pole, Karviná Doly, Kletné, Bohdanovice, Vendryně, Frýdek – Místek, Mošnov, Rýma řov a Bruntál, výhledově pak Havířov Šumbark. Využití fosilních paliv ve velkých energetických zdrojích se promítá vysokým podílem těchto spalovacích zdrojů na znečištění ovzduší plynnými a prachovými emisemi. Značné zahuštění sítí technické infrastruktury zejména, v ostravsko - karvinském regio nu (nadzemní vedení VN, VVN, plynovody, teplovody), svými ochrannými pásmy výrazně omezuje využití území. V oblasti plynárenství lze jako slabou stránku hodnotit dosud chybějící provázanost sítí VVTL a VTL na okolní státy (Polsko, Slovensko). Nízké využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem 5 – 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím biomasy, sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech je slabou stránkou v oblasti zásobování teplem.
Příležitosti Zásadní příležitostí v oblasti energetiky jsou investice do energetických úspor a využí vání efektivnějších technologií s nižší energetickou náročností s důrazem na ochranu životní ho prostředí snižováním emisí spalovacích zdrojů, spolu s modernizací inženýrských sítí. K další příležitostem patří orientace na využití energetického potenciálu biomasy ve spalova cích zdrojích s výkonem 5 – 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s vy
222
užitím biomasy, sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech, zejména v v oblastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivými pod mínkami pro plynofikaci. Rovněž zvýšené využití koksárenského plynu jako doplňkového pa liva v energetických zdrojích a rozšíření těžby plynu sorbovaného na uhlí hydraulickým štěpení a jeho využitím v komunální a průmyslové sféře je příležitostí jak nahradit část dová ženého zemního plynu.
Hrozby Zásadní hrozba vyplývá především z politického postoje ke Státní energetické koncepci České republiky, zejména v orientaci na palivovou základnu a časový horizont výstavby nových zdrojů a z toho plynoucí možná závislost na dovozu elektrické energie. Hrozbou je rovněž téměř úplná závislost na dovozu zemního plynu z rizikové oblasti. Nepřehlédnutelnou hrozbou z celostátního hlediska také cenový diktát monopolních do davatelů el. energie a plynu, který při mnohamiliardových ziscích těchto společností nemá opodstatnění. V případě dalšího výrazného nárůstu ceny plynu hrozí návrat ke spalování tuhých paliv a veškerého spalitelného odpadu zejména u lokáních zdrojů a nezájem o ply nofikace nových sídel. Rizikem je rovněž vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů vyvolaný dotační politikou a deformací tržních podmínek při výkupu el. energie. Při nadměrném růstu podílu větrných elektráren hrozí pohledová kontaminace krajiny a při nutnosti výstavby záložních zdrojů také růst ceny energie. Nadměrné využití biomasy přináší riziko zvyšování plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor na pěstování náročnějších obilních plodin. Tuto hroz bu dále zvyšuje pěstování plodin pro výrobu bionafty.
223
1.11. Veřejná vodohospodářská infrastruktura SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
-relativně vysoké procento obyvatel připojených na vodovod
•
částečně nevyhovující jakost místních zdrojů pitné vody
•
vyhovující jakost pitné vody z vodovodu pro ve řejnou potřebu
•
dlouhodobě vysoké ztráty vody z vodovodů pro ve řejnou potřebu
•
založení koncepčního plánování rozvoje oboru vodovodů a kanalizací
•
nevyhovující kanalizační síť u 21 aglomerací a nutnost doplnění čistíren u 6 aglomerací s počtem EO větším než 10000
•
volné kapacity ve zdrojích pitné vody, využívané k dodávkám vody do nedostatkových území mimo MSK
•
nedostatečná úroveň odkanalizování a čištění od padních vod v obcích od 2 do 10 tis.EO (47 aglome rací v MSK)
•
absence odvádění a likvidace odpadních vod v ob cích do 2 tis. obyvatel
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
zavádění nejlepších dostupných technik, zejména v oblasti čištění odpadních vod
•
nejistota ve splnění závazků ČR v přechodném ob dobí do r. 2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod
•
používání výrobních technologií se zvýšeným podí lem recyklované vody
•
ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha)
KOMENTÁŘ V zásobování pitnou vodou je Moravskoslezský kraj na jednom z předních míst v rámci ČR. Dlouhodobý pokles výroby pitné vody (téměř na polovinu oproti r. 1989) se v posledních letech zastavil. Vzniklé volné kapacity v centrálních zdrojích – vodárenských nádržích jsou využívány k dodávkám vody mimo území kraje a tvoří tak jednu ze silných stránek hospo daření s vodou a záruku dlouhodobě udržitelného rozvoje oboru vodárenství. Další nárůst potřeb pitné vody se předpokládá jen velmi pozvolný. I při dalším rozši řování skupinových vodovodů a dotaci okolních území jsou v kraji nároky na pitnou vodu pokryty až do vzdáleného výhledu k období let 2030 až 2050. Intenzivně urbanizovaná centrální a východní část MSK je zásobována pitnou vodou v rámci Ostravského oblastního vodovodu, centrálními zdroji jsou čtyři vodárenské nádrže. Severozápadní část kraje je pokryta několika skupinovými vodovody (Bruntál, Krnov a další). Rozsah skupinových vodovodů bude dále rozšiřován a zásobování kvalitní pitnou vodou bude zpřístupněno dalším obcím.
224
Nevyhovující technický stav vodovodních sítí v kraji dokládá dlouhodobě vysoká míra ztrát vody. Skutečnost, že se jí už řadu let nedaří snižovat je jednou ze slabých stránek vo dárenství v kraji. V odvádění a čištění odpadních vod je situace v MSK nepříznivá – podíl obyvatel připo jených na kanalizační síť je nižší než průměr ČR. Výrazné zaostávání za rozvojem vodáren ství představuje zásadní slabou stránku technické infrastruktury a bude nutno je v nejbližších letech odstranit. Nevyhovující je rovněž účinnost a skladba provozovaných čistíren odpadních vod 10 % z nich má pouze mechanický stupeň čištění a z mechanicko-biologických ČOV má pouze polovina účinné technologie na odstraňování dusíku a fosforu. Ke zlepšení v oblasti kanalizací a ČOV dojde v nejbližších letech plněním Směrnice Rady EHS o čištění městských odpadních vod. Vyšší požadavky jsou kladeny na čištění od padních vod z aglomerací větších než 10000 EO, aglomerace větší než 2000 EO mají být vybaveny stokovou soustavou s mechanicko-biologickou ČOV a i menší sídla mají mít při měřené čištění. Původní termín do konce roku 2010 pravděpodobně nebude možné dodržet s ohledem na státní rozpočet ČR. Odkanalizování a čištění odpadních vod v kraji je jako výrazně slabá stránka technické infrastruktury vyjádřena v kartogramu, znázorňujícím potřebná opatření na úrovni jednot livých obcí v důsledku implementace evropské legislativy.
225
2. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA
2.1. SWOT analýzy hlavních pilířů udržitelného rozvoje Pro stanovení dílčích SWOT pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, tj. pro oblast envi ronmentální, sociální a ekonomickou byly provedeny následující kroky:
Shrnutí tématických SWOT
Vyloučení objektů (tedy jednotlivých S, W, O a T) bez vazby na rozvoj území
Identifikace vazeb jednotlivých objektů k environmentálnímu, ekonomickému či sociální mu pilíři ⇒
2
silná vazba,
⇒
1
slabá vazba,
⇒
0
bez vazby)
Vygenerování dílčích SWOT (tj. s položkami s vazbou 2)
Zjednodušení dílčích SWOT – agregace položek, zjednodušení atd. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Existence rozsáhlých území s vysoce kvalitními pří rodními podmínkami a realitně malými civilizačními zásahy, s plně funkční krajinou.
•
Zhoršená kvalita ovzduší především v centrální a vý chodní části kraje
•
Vysoký podíl centralizovaných dodávek tepla a ply nu.
•
Vysoká hluková zátěž zejména z dopravy(pozemní i letecké)
•
Významné zdroje povrchových vod v CHOPAV a zásoby podzemních vod
•
Vysoká zátěž území těžbou černého uhlí (Karvinsko)
•
Dlouhodobé zlepšování nakládání s odpadními vo dami a zlepšování jakosti povrchových vod
•
Poškozená krajina a režim podzemních vod (Ostrav sko, Karvinsko)
•
Funkční systém nakládání s odpady
•
Území s nadměrnou zátěží individuální rekreací
•
Relativně nízký rozsah ohrožení lesních porostů imisemi.
•
Zvýšená fragmentace krajiny (Ostravsko, Karvinsko)
•
Dobrá dostupnost železniční sítě na území kraje
•
Narušený vodní režim krajiny (snížená přirozená re tenční schopnost, vodní eroze)
•
Přímé napojení kraje na dálkovou mezinárodní cyk listickou stezku č. 4 Roscoff-Kyjev
•
Přetrvávající znečištění povrchových vod – částečně nevyhovující jakost místních zdrojů pitné vody
•
Nevyhovující stav odkanalizování a čištění od padních vod u menších obcí
226
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Ochrana přírodních hodnot jako potenciálu pro eko nomický rozvoj (zejména cestovní ruch)
•
Pokračující degradace krajiny (rostoucí fragmenta ce, zábory půdy, devastace důlními vlivy) a tím sni žování její funkčnosti, zejména s ohledem na riziko povodňových stavů
•
Zlepšování stavu životního prostředí (kvalita ovzdu ší, hluková zátěž, kvalita podzemních vod) jako podmínky pro kvalitní život obyvatel kraje
•
Pokračující degradace a snižování rozlohy zeměděl ské půdy
•
Modernizace inženýrských sítí a zásobování energi • emi s důrazem na úspory a ochranu prostředí
Realizace ekonomických aktivit (bytová výstavba, průmyslové zóny, těžba surovin, realizace kanálu DO-L) v přírodně cenných a chráněných územích či v jejich těsné blízkosti
•
Posilování environmentálně šetrnějších forem pře pravy osob i nákladu (železniční doprava, cyklodo prava)
•
Zvyšující se intenzita automobilové dopravy a pokra čující nárůst emisí z dopravy a hlukového zatížení.
•
Kvalitní sanace a rekultivace území postižených těžbou
•
Zhoršení kvality ovzduší v případě výrazného nárůs tu ceny plynu – návrat ke spalování tuhých paliv zej ména u lokálních zdrojů a nezájem o plynofikaci nových sídel
•
Zvyšování efektivity nakládání s odpady
•
Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV dosud ne řešených sídel.
•
Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické sta bility a retenční schopnosti
•
Pomalá restrukturalizace ekonomiky, zejména v úze mích s převažujícím primérem
•
Revitalizace drobných vodních toků
•
Snižování kvality a rozlohy lesů
EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Geografická poloha kraje na pomezí tří států
•
Výrazné rozdíly v hospodářských podmínkách mezi jádrovou jihovýchodní část (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou severozápadní část (Bruntál sko, Osoblažsko)
•
Dobré dopravní napojení kraje a dobrá dopravní dostupnost v rámci kraje
•
Rezervy zásob energetických surovin v neporušené a krajinářsky a přírodně nenarušené horské krajině s významnými přírodními a kulturními hodnotami
•
Existence mezinárodního letiště Mošnov
•
Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku ve směru od jádrového území kraje a ztížená přístupnost re kreačně sportovních středisek Beskyd (zvláště v zimním období)
227
EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Existence významných zásob černého uhlí a zemní • ho plynu vázaného na sloje černého uhlí a vybu dované kapacity na úpravu černého uhlí
•
Značný výkon energetických zdrojů v území
•
Lokální nedostatek el. příkonu pro výstavbu průmys lových zón, technologických parků a zajištění roz voje elektrizace domácností
•
Zajištěné dodávky energií distribučními sítěmi
•
Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedo statečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy
•
Existence poměrně rozsáhlé infrastruktury zařízení cestovního ruchu v oblasti Beskyd a Jeseníků
•
Rozmanité přírodní podmínky vhodné pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství
•
Územní stabilizace většiny významných a pokročilá realizace vybraných strategických rozvojových zón
PŘÍLEŽITOSTI
Dosud nerozvinutý systém veřejné regionální logis tiky, který může mít pozitivní dopad na rozvoj regio nů a pomůže řešit zásadní problémy v oblasti do pravy a dělby přepravní práce včetně tzv. city logis tiky
HROZBY
•
Koncepční posilování vazeb na Česko s prvořadou úlohou terciéru, perspektivního průmyslu, dopravní infrastruktury a cestovního ruchu
•
Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývají cí z rozdílů a minulých deformací proti jiným regio nům ČR a zahraničí
•
Kvalitativní koncepce pokračující
•
Trvalé znemožnění využití surovinových rezerv
•
Deindustrializace a terciarizace (restrukturalizace, • modernizace – optimalizace primárního sektoru, modernizace sekundárního sektoru a rozvoj sektoru služeb)
•
Rozvoj tercierních aktivit cestovního ruchu a lázeň ství (mimo obvyklá území – Beskydy, Jeseníky, další zkvalitňování infrastruktury a služeb)
•
•
Modernizace inženýrských sítí a zásobování energi • emi s důrazem na úspory energií a ochranu prostře dí
•
Zlepšení komunikační dostupnosti především do pravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu
•
228
Pomalá restrukturalizace ekonomiky, zejména v úze mích s převažujícím primérem
Znehodnocení rekreačního potenciálu krajiny snížením jejich přírodních hodnot Ohrožení vodních zdrojů a vodárenských a kana lizačních systémů při mimořádných situacích (po vodňové stavy, období sucha)
Pokračování úbytku nevyužívání k zemědělské pro dukci zemědělské půdy a jejího
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Další rozvoj mezinárodního letiště Ostrava, Mošnov jako součást veřejného logistického centra pro ná kladní přepravu s přeshraničním přesahem v rámci Schengenského prostoru (Polsko, Slovensko).
•
Strukturální problémy oblastí jádrových (koncentrace útlumového průmyslu, obtížná adaptace obyvatel stva) i periferních (slabost primárních činností – ze mědělství)
•
Příchod kvalifikovaných pracovních sil z Polska a Slovenska
•
Vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů
•
Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční a rychlostní síť
•
Zvýšení závislosti na dovozu stavebních surovin ze vzdálenějších oblastí (nárůst negativních vlivů do pravy)
•
Převedení vyšších přepravních objemů na dlouhé vzdálenosti ze silnice a železnice na velkokapacitní a ekologicky šetrnou vodní dopravu a její začlenění do logistického systému kombinované dopravy.
•
Vysoká závislost zdrojů 5 – 25 MW na dodávce zemního plynu
•
Zásobování průmyslových kapacit v ČR kvalitními energetickými surovinami
•
SOCIÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
•
Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva
•
Nerovnoměrný populační vývoj a hustota osídlení v rámci kraje
•
Vysoká sídelní stabilita obyvatel středná a východní části kraje
•
Vysoká míra nezaměstnanosti
•
Velmi dobrá vybavenost školou, poštou i zdravotnickým zařízením
•
Úbytek obyvatel přirozenou měnou i migrací
•
Dobré napojení na technickou infrastrukturu (vysoký • stupeň plynofikace obcí, vysoký podíl soustav CZT, vysoké procento obyvatel připojených na vodovod)
Nízká kvalita životního prostředí, zejména v sídlech (nízká kvalita ovzduší, vysoká hluková zátěž z do pravy, území devastovaná těžbou a úpravou černé ho uhlí)
•
Dobrá dopravní dostupnost na většině území kraje
•
Probíhající restrukturalizace těžkého průmyslu a re lativně pomaly rozvoj high-tech odvětví
•
Existence rozsáhlých území s vysoce kvalitními pří rodními podmínkami pro rekreaci
•
Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi a pokračující urbanizace zá plavových území
•
Vytvoření funkčního systému nádrží a převodů vody • ve vodohospodářské soustavě povodí Odry, která při omezených vodních zdrojích zabezpečuje plné krytí potřeb vody a zvýšenou ochranu před po vodněmi
•
Postupné oživování méně zalidněných oblastí (pří růstek obyvatelstva, postupné oživování bytové vý stavby v některých regionech)
•
Nízká intenzita bytové výstavby
•
Nízký podíl neobydlených bytů
•
Vysoký podíl bytů v bytových domech
•
Relativně mladý bytový fond
229
Nedostačující dopravní a komunikační napojení ně kterých částí kraje
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
•
Zlepšení komunikační dostupnosti především do pravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu.
•
Úbytek obyvatelstva v důsledku stárnutí populace a odlivu mladších lidí z ekonomicky slabších oblastí
•
Rozvoj terciérních aktivit v cestovním ruchu a v lázeňství
•
Zvyšování nezaměstanosti (i vlivem dalšího příliv pracovníků z Polska a Slovenska)
•
Zlepšování stavu životního prostředí (kvalita ovzdu ší, hluková zátěž, sanace a rekultivace území po škozených těžbou, kvalita podzemních vod) jako podmínky pro kvalitní život obyvatel kraje
•
Pomalá restrukturalizace ekonomiky, zejména v úze mích s převažujícím primérem
•
Možnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředí v blízkosti Ostravska (Beskydy, částečně Jeseníky)
•
Oslabení některých oblastí (kvalitou i kvantitou) pod práh životaschopnosti – zejména o severozápad (Osoblažsko, Budišovsko, Vítkovsko)
•
Hospodářský rozvoj doposud nevyužívaných oblastí • (podbeskydský pás, rekreační potenciál Oderských vrchů, Vítkovska, Budišovska a Osoblažska)
Zvyšující se regionální diferenciace příjmů spojená s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnika telská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů / cen)
•
Stárnutí bytového fondu v dalších letech a pomalé změny v kvalitě bytového fondu ve velkých městech
•
Dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel)
•
Rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské po pulace především v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti
•
Další zhoršování kvality životního prostředí (kvalita ovzduší, hluková zátěž, devastace území těžbou, kvalita vody)
VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě analýzy jednotlivých SWOT byly identifikovány některé vazby mezi pilíři udr žitelného rozvoje, které lze popsat následovně:
Velká část příležitostí z hlediska ekonomického (zlepšování dopravní dostupnosti, rozvoj terciární ekonomiky, další těžba energetických surovin) jsou také příležitostmi sociálními (zlepšování ekonomické výkonnosti regionu a tím i kvality života jeho obyvatel – zvýšení nabídky pracovních příležitostí, možné zkrácení dojížďkové vzdálenosti do zaměstnání atd.).
Na druhou stranu rizika environmentální (plynoucí z některých ekonomických aktivit – těžba, průmyslová výroba) jsou často také riziky sociálními – zhoršování kvality životní ho prostředí (zejména v sídlech) má negativní dopad na veřejné zdraví.
Přírůstky obyvatelstva v méně zalidněných oblastech a postupné oživování bytové vý stavby v některých regionech (obce na severním úpatí Beskyd Frenštátsko, Frýdlantsko, 230
Jablunkovsko), tj. silná stránka sociální, je příležitostí pro rozvoj ekonomiky v těchto ob lastech.
Dobré zajištění nezbytné energetické infrastruktury (zásobování teplem a elektřinou) a nakládání s odpady (komunálními, průmyslovými) a odpadními vodami je silnou stránkou ekonomickou, sociální i environmentální.
Je zřejmé, že existence ložisek energetických surovin nemůže být opomenuta v rámci ekonomického rozvoje kraje. Na druhou stranu s exploatací ložisek jsou spojena vý znamná sociální (ohrožení zdraví obyvatel) a environmentální rizika (degradace krajiny atd.).
Silné stránky regionu z hlediska životního prostředí (rozsáhlá území s vysoce kvalitními přírodními podmínkami – Beskydy, Jeseníky) jsou současné také silnými stránkami z hlediska sociálního (dostupnost rekreace obyvatel kraje), a příležitostí pro další rozvoj terciární ekonomiky (cestovní ruch).
Avšak ekonomické příležitosti na rozvoj cestovního ruchu jsou současně ohrožením z hlediska ochrany přírody (Jeseníky, Beskydy – rozvoj ubytovací a sportovní infrastruk tury), a to jak v případě stávajících „tradičních“ území, tak i při směřování cestovního ru chu do doposud nepříliš využívaných oblastí (Oderských vrchů, Vítkovska, Budišovska a Osoblažska).
Další zlepšování dopravního napojení kraje a dopravní dostupnosti v rámci kraje (tj. pří ležitost z hlediska rozvoje ekonomiky i sociálních podmínek) představuje zároveň rizika sociální (zhoršování kvality ovzduší, zvyšující se hlukovou zátěž) a environmentální (fragmentace krajiny, ohrožení biodiversity).
Rizikem pro environmentální pilíř je další zvyšování intenzity individuální automobilové dopravy, naopak příležitostí je vyšší využití železniční přepravy cestujících i zboží.
Rizika sociální (odliv obyvatelstva) jsou i rizika ekonomická – odliv kvalifikované pra covní síly.
2.2. Souhrnná SWOT analýza UR území POPIS POSTUPU Pro vytvoření souhrnné analýzy udržitelného územního rozvoje byla použita metoda „klastrové analýza“, která je založena na vytváření a následném popisu shluků objektů o podobných charakteristikách. Shluky se vytvářejí na základě podobnosti mezi objekty (tj. jednotlivé S, W, O a T), které jsou popsány sílou vazby ke stanoveným tématům. S ohledem na koncept udržitelného rozvoje byly pro úvodní analýzu stanoveny celkem 4 témata:
lidé
tj. zdraví, kvalita života, sociální soudržnost
zdroje tj. nakládání se zdroji surovin a energie, vodou, závislost kraje na vnějších zdrojích
231
ekonomika a služeb
ekonomická prosperita kraje, technologické inovace, rozvoj výroby
biodiverzita tj. ochrana krajiny, ekosystémů a biodiverzity, s vazbou na lesy a ze mědělství, vodu v krajině.
Úvodní analýza sloužila pro „roztřídění“ objektů a zjištění existujících podobností. Ná sledně bylo možné rozčlenit jednotlivé objekty (tj. S, W, O, T popsané oborovými specialisty) k pilířům udržitelného rozvoje, tak jak jsou stanoveny příslušnou legislativou (tj. vyhláška 500/2006 k zákonu o územním plánování a stavebním řádu). Pro vlastní shlukování byla použita tzv. „fuzzy“ metoda, která poskytuje tzv. členství („membership“) každého objektu v n-shlucích (n =4 až 10). Celková struktura se posuzuje dle průměrné siluety - co největší, Fc(U) - co největší a Dc(U) - co nejmenší (k analýze je pro tokol se shrnující sekcí – „summary section“ – na konci protokolu). Při zcela náhodné struktuře objektů (shluků) je průměrná silueta 1/n. Velmi dobře defi nované shluky tvoří prvky s průměrnou siluetou blížící se 1, tj. výrazně větší než 1/n. Takové prvky tvoří jádro shluku. Shluky mají podobně jako objekty své souřadnice vzhledem k ke zvoleným tématům (viz také „Medoid section“ na začátku protokolu). To slouží následně jako vodítko jejich charakterizace (kromě složení jádra). Řada objektů (položky S,W,O a T) má jen slabé členství k nejbližšímu shluku, některé shluky vůbec nemusí mít jádro. Pak je možné zvážit charakteristiku objektů, případně ji upravit. Shlukování nelze chápat jako exaktní proceduru, ale jako pomůcku pro hledání sou vislostí – která je závislá na volbě kriteriálního systému. V následujícím textu jsou popsány položky jednotlivé části SWOT jako výsledná charak teristika jednotlivých shluků, identifikovaných knastrovou analýzou (viz výše). Text lze chápat jako souhrnnou SWOT udržitelného územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Názvy jednotlivých položek vystihují celkovou charakteristiku shluku, v popisu jsou pak zohledněny jednotlivé části shluku (tj. jednotlivé S, W. O či T popsané oborovými specialisty).
SILNÉ STRÁNKY S1: Zajištěná občanská vybavenost a dopravní dostupnost Kraj je napojen na transevropské multimodální koridory, převážná část území má dobrou dopravní dostupnost k občanské vybavenosti, v Ostravské aglomeraci je také dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání. V kraji je nízký podíl neobydlených bytů, v některých částech (Frýdlant nad Ostravicí, Bruntál, Jablunkov) dochází k postupnému oživování bytové výstav by, v méně zalidněných částech kraje (Jeseníky, Beskydy) dochází k přírůstku obyvatelstva.
S2: Strategická poloha kraje Výhodná geografická poloha na pomezí tří států, dobré dopravní spojení s okolními regi ony a státy (hlavní přepravní tahy na Polsko a Slovensko) i stabilní demografická situace spolu s vysokým stupněm industrializace a probíhající ekonomickou transformací a demateri alizací regionální ekonomiky činí kraj strategickým územím pro řadu investorů.
232
S3: Silná energetika založená na vlastních palivových zdrojích Díky těžbě uhlí (významné zásoby, vybudované zpracovatelské kapacity), a existujícím elektrárenským a teplárenským kapacitám je jádrová oblast kraje energeticky soběstačná. Kromě uhlí lze v budoucnosti využívat i jiné zdroje (průmyslové odpady, biomasu nebo důlní methan). Dobrá je i rozvodná infrastruktura (soustava v kraji je dobře napojena na nad řazenou soustavu vysokého napětí, soustavy centrálního zásobování teplem mají vysoký po díl na dodávkách tepla).
S4: Možnosti rekreace v přírodním prostředí Díky vysoké lesnatosti (Beskydy, Jeseníky), dobré stabilitě lesních porostu a horskému charakteru v zalesněných oblastech kraj nabízí dobré možnosti rekreace včetně lyžování a cyklistiky. Existence významných ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000 přispívají k atrak tivitě území. Zkušenosti se zemědělským hospodařením v horským oblastech i vysoký podíl trvalých travních porostů vytváří dobré podmínky pro eko-agro turistiku a využívání biomasy.
S5: Stabilní ekosystémy Snižování emisí, šetrné způsoby zemědělství, zlepšující se kvalita povrchových vod a zlepšující se odpadové hospodářství napomáhá stabilizaci území i ekosystémů nejen v okrajových oblastech kraje. V okrajových oblastech má kraj jedinečné přírodní a krajinné kvality, které nejen zvyšují atraktivitu života na území kraje, ale mohou přispět k rozvoji turis tiky (terciární sféra ekonomiky).
SLABÉ STRÁNKY W1: Znečištěné ovzduší a hluková zátěž Silný energetický sektor (velké a střední zdroje), ale i zpracování uhlí a metalurgie emi tují zejména PAU a PM10. Dochází k plošnému překračování imisních limitů pro PM10 a cí lového limitu pro benzo(a)pyren – zejména ve východní části kraje (oblast přibližně vyme zená spojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Jičín – Třinec). V části území (Ostravsko – vý chodní část, vymezená částí města Ostrava, obcemi Vratimov, Petřvald, Šenov, Václavovice a okrajovou částí Havířova a Řepiště) dochází k souběžnému překračování více imisních li mitů pro zdraví lidí– PM10, benzo(a)apyren, benzen, arsen, lokálně oxid dusičitý. Jsou také překračovány hlukové limity – zejména podél většiny průtahových komunikací (s korecí na starou zátěž z dopravy jsou překračovány limity zejména ve střední části kraje – pásmo Nový Jičín, Příbor, Frýdek – Místek, Ostrava).
W2: Narušená krajina Těžba uhlí, energetika, průmysl a doprava spolu s nevhodnými metodami intenzivního zemědělství aplikovanými v méně příznivých oblastech (nízká bonita půdy, nevhodné klima tické podmínky) narušily retenci vody v krajině, zdraví a stabilitu přirozených i produkčních ekosystémů. Negativně působí i fragmentace krajiny liniovými stavbami (doprava, distribuční sítě). Stále vznikají a jsou rozšiřovány krajinné segmenty devastované důlními vlivu. Důlní
233
činností došlo v některých oblastech (Ostravsko – Karvinsko) k výraznému narušení režimu podzemních vod (včetně zdrojů léčivých jodobromových vod v Karviné – Darkově).
W3: Nevyužité lidské zdroje Nízká dopravní dostupnost okrajových částí kraje, nízká kvalifikace části lidských zdrojů i pokračující setrvačnost historické průmyslové a dopravní struktury brání efektivnímu využití lidských zdrojů a vede k problémům s nezaměstnaností zejména v periferních oblastech kraje, což umocňuje i blízkost podobně málo rozvinutých oblastí v přilehlém území Polska. Vysoká nezaměstnanost je zčásti strukturálního charakteru a není ovlivněna stále nízkým po dílem sektoru služeb na celkovém ekonomickém výsledku. V rámci kraje lze identifikovat ne rovnoměrný populační vývoj (značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990 v Ostravské aglomeraci) a výrazně nižší hustotu osídlení v západní části kraje. Dochází k úbytku obyva telstva přirozenou měnou i migrací.
W4: Nevyvážený územní rozvoj Vysoká míra urbanizace a industrializace centrální části kraje je příčinou zhoršeného stavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, krajina). Naproti tomu slabá sídelní struktura a zhoršená dopravní dostupnost je příčinou stagnace okrajových partií v jeho západní a severní části. Tyto regiony nemohou počítat s rozvojovými impulsy ze sousedních území buď z důvodů absence prostorových vazeb (horský masiv Jeseníků, existence VÚ Libavá) nebo z důvodu jejich slabé hospodářské základny (Polsko).
PŘÍLEŽITOSTI O1: Posílení dopravního spojení kraje Dobudováním dálničního, leteckého a železničního spojení (jak celého kraje – dobu dování dálnice D47, vyšší využití mezinárodního letiště v Mošnově, tak v rámci kraje – zej ména zlepšení komunikační dostupnosti dopravně odlehlejších oblastí) spolu s odstraněním environmentálních "hot spots" (zejména sanace a rekultivace území postižených těžbou) a snížením emisního zatížení vzroste atraktivita a význam kraje (příchod pracovní síly z při lehlých regionů, atraktivita pro investory). V takovém případě lze očekávat i příchod kvalifi kovaných pracovní sil z Polska a Slovenska.
O2: Nová ekonomika Odklon od ekonomiky založené na "uhlí a oceli" k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou (hi-tech výroby, znalostní ekonomika), službám (rekreace a lázeňství) a zásobovací logistice je pro kraj cesta k ekonomické diversifikaci.
O3: Efektivní využití přírodního bohatství Lepší hospodaření v lesích, zkvalitnění vodního hospodářství i lepší hospodaření v kraji ně (včetně speciální územní ochrany biotopů, zalesňování nelesních půd a rekultivace) může vést k efektivnímu hospodaření se zdroji (zejména za předpokladu efektivního využití 234
prostředků z fondů EU). To je třeba kombinovat s energetickou a materiálovou efektivitou a využitím nových zdrojů energie (např. koksárenský plyn, biomasa). Vyšší využití lesního bohatství (včetně vodohospodářské funkce lesů) bude doplněno realizací soustavy chráně ných území NATURA 2000.
O4: Moderní energetika a průmysl Příležitostí je modernizace a zvýšení efektivity využití domácí energetické základny kraje, hledání co nejšetrnějších postupů při těžbě a využívání neobnovitelných zdrojů ale také zvýšení jejich diverzifikace (biopaliva, důlní a koksárenský plyn, vysoce výhřevné odpa dy průmyslové).
HROZBY T1: Neúměrně rostoucí antropogenní zátěž Negativní environmentální dopady dynamického růstu ekonomiky (emise, zábory půdy) a dopravy (hluk, emise, fragmentace krajiny) spolu s riziky spojenými s globální změnou kli matu (extrémní sucha, záplavy, sněhové kalamity) mohou spolu s extensivní těžbou uhlí vést ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel a snížení kvality biodiverzity (tlak na výstavbu v pří rodě cenných oblastech či v jejich těsné blízkosti).
T2: Energetická a dopravní krize Zdražování energie, útlum těžby uhlí z důvodu nadměrné orientace na využívání tzv. obnovi telných zdrojů v energetice nebo na dovoz surovin z politicky rizikových oblastí. Úpadek konkurence neschopné železniční dopravy a nadměrná zátěž silniční infrastruktury může podvázat ekonomický růst regionu.
T3: Krize lidských zdrojů Stagnace vzdělanosti, strukturální (dlouhodobá) nezaměstnanost vyvažovaná přílivem levné a nekvalifikované pracovní síly z Polska a Slovenska v kombinaci s odlivem kvalifi kované a mladší pracovní síly nespokojené s prohlubujícími se sociálními konflikty může vést k ekonomické regresi. Stárnutí obyvatelstva a vylidňování okrajových oblastí tyto problémy jen zesílí.
T4: Vyčerpání půdy a produkční kapacity lesa Úbytek zemědělské půdy (v důsledku výstavbu a zalesňování) a další rozšiřování území poškozeného důlní činností (včetně starých škod) v kombinaci s acidifikací může nastartovat negativní trendy degradace půdy (včetně eroze), které mohou být dále prohloubeny in tenzivním pěstováním energetických plodin. Monokultury umožňující intenzivní produkci bio masy spolu s projevy klimatických změn budou mít negativní dopady na stabilitu lesních po rostů. Projeví se i nevhodné formy masová turistiky nebo rostoucí znečištění ovzduší. Snížená retenční schopnost krajiny povede ke zvýšení povodňových rizik.
235
236
3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V HLAVNÍCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTECH MS KRAJE Tato pasáž obsahuje vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel území. Termín „problémové oblasti“ v sobě zahrnuje :
rozvojové oblasti a osy republikového významu převzaté z PÚR (2006), jejichž vyme zení bude v rámci návrhu ZÚR zpřesněno
rozvojové oblastí a osa nadmístního významu, kde je úkolem ZÚR tyto oblasti vymezit
specifické oblasti republikového významu dle PÚR (2006) jejichž vymezení bude v rámci návrhu ZÚR zpřesněno
specifické oblasti nadmístního významu také k vymezení v rámci ZÚR
3.1. Rozvojové osy a oblasti republikového významu OB 2 - ROZVOJOVÁ OBLAST OSTRAVA V rámci PÚR (2006) je vymezena v rozsahu ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frý dek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová Ostrava a Třinec. Zaujímá jednak celou Ostravsko-karvinskou pánev a dále souvislý pás „Podbeskydí“ od Nového Jičína po Třinec. Z hlediska životního prostředí se vyznačuje zhoršenou kvalitou ovzduší a v prostoru ost ravsko-karvinského revíru i zásadně ovlivněným režimem podzemních vod v důsledku dlouhodobé intenzivní těžby černého uhlí. Celkově se jedná o území intenzivně využívané s vysokým podílem zastavěných a ostatních ploch. Současnou těžbou uhlí je nejvíce naru šen prostor Karvinska (viz SOB 5), výstavba nových průmyslových ploch se koncentruje do koridoru realizované rychlostní silnice R48. Na druhé straně jihozápadní (Bílovecko) a jižní část oblasti (Frenštátsko. Frýdlantsko) představuje území zvýšených přírodních a krajinných hodnot. Tyto hodnoty jsou však v poslední době vystaveny riziku „subrbanizace“ a tedy zvýšené zátěže krajiny v souvislosti se zvýšeným zájmem o bytovou výstavbu v tomto úze mí. Problémem většiny sídel na hlavních tazích silniční sítě je hluk z automobilové dopravy. Oblast je nejen sídelním ale především ekonomickým centrem kraje. Hlavní sídelní cent ra se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností utvářejí dva hlavní pásy osíd lení pracovně nazvané „slezský“ (Ostrava, Bohumín, Orlová, Karviná, Český Těšín) a „podbeskydský“ (Nový Jičín, Kopřivnice, Frenštát p.R., Frýdek Místek, Frýdlant n.O.). Města a obce v tomto prostoru zároveň zajišťují významnou část nabídky pracovních příležitostí (vysoký podíl v terciéru) s vysokým podílem dojížďky do zaměstnání. Podnikatelská aktivita je v je v jednotlivých částech oblasti různá – od nadprůměrné (Ostrava, Frýdecko-Místecko, Frýdlantsko, Frenštátsko) až po velmi nízkou (Karvinsko, Třinecko, Jablunkovsko). Přilehlá
237
oblast Beskyd představuje hlavní rekreační oblast s dobru dopravní dostupností z většiny nejvýznamnějších sídel. Oblast má velmi dobré vazby na přilehlý region Horního Slezska (Polsko). Potenciál dopravního napojení posilují postupně realizované silniční a železniční tahy (dálnice D47, rychlostní silnice R48, II. a III. železniční koridou) a rozvoj letiště OstravaMošnov. Přes poměrně příznivé ekonomické charakteristiky zůstává hlavním problémem oblasti nezaměstnanost, vysoko nad průměrem ČR. Silnou stránkou sociálního pilíře je (v kontextu kraje) vysoký počet obyvatel s vysokoškolský vzděláním a vysoká úroveň a dobrá dostupnost občanské vybavenosti. Specifikem oblasti je značná „sídlení stabilita“ jak krajské ho města, tak především v oblasti Beskyd a jejich podhůří.
OS 5 - ROZVOJOVÁ OSA (KATOVICE) – HRANICE ČR – OSTRAVA – BŘECLAV – HRANICE ČR – (WIEN) Na území MS kraje zasahuje od jihozápadu v rozsahu ORP Jičín a Odry. Přírodní potenciál kraje je vázán především na území CHKO Poodří (též ptačí oblast a EVL v rámci soustavy Natura 2000). Terasové uloženiny Odry jsou zároveň významným (a potenciálně zranitelným kolektorem podzemních vod. V oblast je zároveň velmi vysoké za stoupení nejkvalitnějších zemědělských půd. CHKO Poodří a kvalitní ZPF jsou nejvýznam nějšími limity využití území. Území je intenzivně až nadprůměrně využívané. Sníženina Oderského úvalu představu je, hlavní tranzitní směr mezi severní a jižní Evropou a hlavní směr propojení MS kraje s ostatními částmi ČR a je proto využíván pro vedení mezinárodních i republikově významné koridorů dopravní a technické infrastruktury (dálnice D47, III: železniční koridor). Hlavními sí delními centry tohoto prostoru jsou Nový Jičín, Odry a Bílovec. Z hlediska nabídky pra covních příležitostí se však vedle Nového Jičína uplatňuje především Studénka. Výrazné posílení ekonomického potenciálu představuje příprava strategické rozvojové zóny na plo chách v okolí letiště Ostrava-Mošnov s připravovaným záměrem na umístění veřejného logistického centra. Významnou „civilizační“ hodnotou s vazbou na krajské město je existen ce lázní Klimkovice-Hýlov. V sociální oblasti je nejsilnější stránkou příznivé věkové složení obyvatelstva, naopak slabá je vzdělanostní struktura s vysokým podílem obyvatel pouze se základním vzděláním
3.2. Rozvojové oblasti a osy nadmístního významu OS-N1 - OSTRAVA – OPAVA – KRNOV Návrh rozvojové osy nadmístního významu se opírá o existenci regionálně významné sídelní osy vycházející z OB 2 v prostoru Hlučína a pokračující v ose Dol. Benešov – Kravaře – Opava – Krnov v kombinaci s koridorem silniční dopravy republikového významu S6 (dle PÚR 2006) v ose plánované rychlostní silnice R56. Překrývá se specifickou oblastí SOB 4 Jeseníky. V prostoru Krnova navazuje na rozvojovou osu OS-N3 (viz dále).
238
Přírodně hodnotnější segmenty krajiny se koncentrují na údolí řeky Opavy, jejíž terasové uloženiny jsou zároveň nejvýznamnější zdrojovou oblastí štěrkopísku a také významným útvarem podzemních vod. Společně s předchozí oblastí se jedná oblast s největším zastou pením nejkvalitnějších zemědělských půd. Ekonomický potenciál je založen především na výhodné poloze mezi dvěma nejvýznam nějšími sídelními centry kraje Ostravou a Opavou. Na druhou stranu ale i sídla v tomto území (Kravaře, Dolní Benešov) představují v mikroregionálním měřítku určitou nabídku pracovních příležitostí. Podnikatelská aktivita je (v kontextu kraje) zvýšená především v obcích přímo na ose koridoru avšak ve směru kolmém rychle klesá. nezaměstnanost je v kontextu kraje prů měrná, avšak rychle roste v přilehlém území směrem ke státní hranici. Tyto obce zároveň vykazují vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Výraz ným znakem celého území je mimořádně vysoká sídelní stabilita, mající historické a etnické kořeny v osídlení tohoto prostoru.
OS-N2 - (OSTRAVA) – ČESKÝ TĚŠÍN – TŘINEC – JABLUNKOV – HRANICE ČR (- SLOVENSKO) Navazuje na rozvojovou oblast OB 2 v prostou Třince směřuje Jablunkovskou brázdou směrem ke státní hranici. Překrývá se specifickými oblastmi SOB 5 a SOB 2. Z funkčního hlediska má výrazně zonální uspořádání. Území zvýšených přírodních hodnot je koncentrováno na svazích Moravskoslezských a Těšínských Beskyd, oddělených intenzivně urbanizovaným údolním prostorem s regio nálně významnou sídelní osou (Třinec – Jablunkov – Mosty u Jablunkova), posílenou korido rem silniční dopravy republikového významu S7 a koridorem konvenční železniční dopravy mezinárodního významu C-E-40b s významnými vazbami na Slovensko a Polsko. Dobrá do pravní dostupnost vytváří podmínky pro využití rekreačního potenciálu. Demografický vývoj sídel i jejich věková struktura jsou poměrně příznivé. Míra ne zaměstnanosti je (s ohledem na podmínky kraje) průměrná. Zároveň se jedná o oblast s nej vyšším podílem obyvatel jiné než české národnosti, s vysokou stabilitou osídlení.
OS-N3 - (OLOMOUC – ŠTERNBERK) – BRUNTÁL – KRNOV – HRANICE ČR Osa navazuje na rozvojovou osu nadmístního významu OR 1 vymezenou v návrhu ZÚR Olomouckého kraje. Překrývá se specifickou oblastí SOB 4. V prostoru Krnova navazuje na rozvojovou osu OS-N3. Zásadním ekonomickým problémem pro tento prostor s negativními sociálními dopady byl útlum a následná likvidace těžby a zpracování rud. Tento ekonomický propad nebyl do sud plně kompenzován. Vysoký přírodní a rekreační potenciál Jeseníků a jejich podhůří včetně prostoru kolem vodní nádrže Slezská Harta není dosud významněji využit. K tomuto účelu by mělo být zaměřeno i posílení významu koridoru silnice I/45 včetně okolních sídel. Určitý potenciál spočívá i v rozvoj ekologického zemědělství, pro nějž jsou na Bruntálsku vel mi dobré podmínky. Významnější průmyslový význam mají pouze Bruntál jako centrum ce lého prostoru a Břidličná.
239
V rámci sociálního pilíře je příznivým ukazatelem věková struktura obyvatelstva. Slabou stránkou je naopak vzdělanostní struktura, nízká až velmi stabilita osídlení doložená také vy sokými hodnotami úbytku obyvatelstva migrací. Pokračování tohoto trendu je spojeno s rizikem dalšího úbytku, především mladšího obyvatelstva.
OB-N1 - PODBESKYDÍ Oblast vymezená v rámci specifické oblasti Beskydy (SOB 2) zasahuje především části správních obvodů ORP Frenštát p R. a Frýdlant. Důvodem pro vymezení jsou odlišné trendy vývoje v této podhorské části Beskyd v porovnání s horskými partiemi. Výhodná poloha a dobrá dopravní dostupnost (I/56, I/57, R48) z centrální části kraje, spolu s vysokými přírodními hodnotami a rekreačním potenciálem Beskyd (CHKO) jsou fak tory, zvýšeného zájmu o tuto oblast v posledních letech. Projevuje se především přírůstkem obyvatelstva a na poměry MS kraje velmi intenzivní bytovou výstavbou. Hlavními centry osídlení zůstávají Frenštát p. R. a Frýdlant n. O., ale dynamický rozvoj se zaměřuje i na menší obce na úpatí Beskyd, Ondřejníku a Palkovických hůrek. Pozitivním projevem tohoto trendu je příznivý demografický vývoj včetně věkové i vzdělanostní struktura obyvatelstva těchto obcí. Tento vývoj však také sebou nese rizika suburbanizace a degradace krajinného potenci álu tohoto území v případě nezvládnuté regulace územního rozvoje bytové výstavby a ob čansko vybavenosti. Velmi obtížně řešitelným střetem je případné zahájení těžby černého uhlí na ložisku Franštát-západ a její dopady na přírodní a sociální profil území.
3.3. Specifické oblasti republikového významu SOB 2 - SPECIFICKÁ OBLAST BESKYDY V rámci PÚR je vymezena v rozsahu ORP Frenštát p.R., Frýdek-Místek, Frýdlant n.O., Jablunkov, Třinec. Strukturálně postižená oblast s útlumem pro oblast významných ekonomických odvětví. Vysoké přírodní a krajinářsko-estetické a kulturní hodnoty (CHKO Beskydy) ani poměrně kvalitní infrastruktura rekreace a cestovního ruchu nestačila tento pokles vyrovnat. Slabou stránkou je nerovnoměrné využití rekreačního potenciálu. Limitujícím faktorem je v tomto pří padě nedostatečné propojení rekreačních středisek včetně počtu a standardu parkovacích míst a spektra nabízených služeb a v neposlední řadě striktně prosazované zájmy ochrany přírody a krajiny. Problémy degradace prostředí v důsledku suburbanizace a střety zájmů mezi těžbou černého uhlí na ložisku Frenštát a ochranou přírody a krajiny jsou shodné s předchozí oblastí
SOB 4 - JESENÍKY – KRALICKÝ SNĚŽNÍK Na území MS kraje je oblast vymezena v rozsahu ORP Bruntál a Rýmařov. Překryv s navrhovanou rozvojovou osou nadmístního významu OS-N3.
240
Okrajová, špatně dostupná část MS kraje, strukturálně postižená oblast útlumem těžby rud, se slabou hospodářskou základnou. Slabá sídelní struktura nevytváří podmínky pro vyu žití vysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot území. Důsledkem tohoto stavu je nadprůměrná nezaměstnanost, pro jejíž řešení je limitem mj. také nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva. Silnou stránkou je naopak příznivá věková struktura s vysokým podí lem obyvatelstva ve věku 0-14 let.
KARVINSKO Strukturálně postižená oblast v důsledku útlumu těžby uhlí a těžkého průmyslu, vyme zená v rozsahu ORP Bohumín, Karviná a Orlová. Překryv s rozvojovou oblastí OB 2. Oblast má vážně narušeny všechny tři základní pilíře. Kvalita prostředí je ovlivněna zhoršenou kvalitou ovzduší, vysokou zátěží území těžbou a úpravou uhlí a koncentrací za řízení a koridorů energetické infrastruktury. Ekonomická základna je výrazně orientována na průmysl paliv a energetiky. Nadprů měrná nezaměstnanost, nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva a nízká stabilita osíd lení komplikuj stabilizaci sociálního pilíře.
3.4. Specifické oblasti nadmístního významu SOB-N1 - OSOBLAŽSKO-KRNOVSKO Oblast je rámcově vymezena v rozsahu ORP Krnov, její těžiště se však nachází především ve správních obvodech POÚ Osoblaha a Albrechtice. Oblast je handicapována jednak vzdáleností a nevhodnou poloha vůči sídelním centrům a také špatnou dopravní dostupností. Krajinářsky i kulturně historicky zajímavý region dále trpí absencí rozvojových impulsů z navazujícího území Polska. Ekonomická základna tak zů stává slabá s převahou pracovních příležitostí v primárním sektoru. Problémy v sociálním pilíři se v kontextu kraje projevují nadprůměrným úbytkem počtu obyvatel, vysokou nezaměstnaností, nepříznivou vzdělanostní strukturou obyvatelstva a vel mi nízkou sídelní stabilitou.
SOB-N2 - BUDIŠOVSKO – VÍTKOVSKO Oblast je předběžně vymezena v rozsahu ORP Vítkov. Výrazným znakem a příčinou zaostávání této oblasti je především absence prosto rových vazeb směrem k jihu v důsledku existence VÚ Libavá. Sídelní centra (Vítkov, Budišov n. B.) mají jen slabý rozvojový potenciál m.j. i z důvodu nedostatečného napojení na nadřazenou silniční síť. Celý region je dopravně obsluhován pouze sítí silnic II: třídy.V sociální oblasti se projevuje nadprůměrný úbytek počtu obyvatel, nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva. V ekonomické oblasti pak převažující podíl pracovních příležitostí v primárním sektoru.
241
Využití rekreačního potenciálu, odvislého od vysoké kvality přírodních hodnot území je z výše uvedených důvodů zásadním způsobem limitováno.
242
4. PROBLÉMY ZJIŠTĚNÉ V RÁMCI PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Z provedených analýz a jejich vyhodnocení byly v rámci jednotlivých HTO odvozeny následující problémová témata a úkoly doporučené k dalšímu řešení v rámci ZÚR:
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
zahlazení důlních vlivů a celková revitalizace území dotčeného těžbou a úpravou černé ho uhlí v prostoru obcí Karviná, Stonava, Doubrava a Orlová, v koexistenci s pokra čováním těžby a snahami o její další rozvoj
územní a environmentální aspekty případného využití zásob ložisek černého uhlí Fren štát - západ a Frenštát - východ a ložisek zemního plynu v prostředí krajiny z cennými přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami (CHKO Beskydy)
vymezení územních a surovinových rezerv ložisek štěrkopísků nadmístního významu, jejichž využití by snížilo závislost MS kraje na dovozu těženého kameniva
VODNÍ REŽIM
nedostatečné zabezpečení ochrany měst a obcí před povodněmi
zajištění územní ochrany pro vybrané vodní nádrže doporučené k akumulaci vod (v ko ordinaci s Plánem povodí Odry)
HYGIENA PROSTŘEDÍ
ochrana obytné zástavby před nadlimitním hlukem z dopravy
vytváření územních podmínek pro zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) náhradou spalování tuhých paliv v malých zdrojích
lokalizace Krajského integrovaného centra pro využívání komunálních odpadů
PŘÍRODA A KRAJINA
vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES ze schválených ÚPN VÚC na území Moravskoslezského kraje koordinovat s Generelem ÚSES Moravskoslezského kraje.
vymezení migračního koridoru pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy
vymezení území nevhodných pro umístění větrných elektráren z ohledem na limity vyu žití území z důvodů ochrany přírody, ochrany přírodních, krajinných, kulturně histo rických, urbanistických a architektonických hodnot území, ochrany území dochovaného a cenného krajinného rázu.
243
formulace podmínky a zásady pro rozhodování o umisťování nových obytných zón s ohledem na ochranu přírodních a krajinných hodnot dotčeného území
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
formulace zásad a podmínek pro omezení vlivů zjištěných nepříznivých jevů a vý vojových trendů v oblastech s oslabenými podmínkami pro sociální soudržnost obyvatel v území (Osoblažsko, Vítkovsko, Bruntálsko, Karvinsko)
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
prověření vybraných lokalit brownfields z hlediska možností a podmínek pro vymezení nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity nadmístního významu
formulace zásady a podmínky pro rozhodování o umísťování a vymezování nových roz vojových ploch ekonomických aktivit v oblastech s narušenými podmínkami hospodář ského rozvoje území
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
do návrhu ZÚR zapracovat rozvojové záměry lyžařských středisek nadmístního význa mu (Vrbno pod Pradědem – Pod Vysokou horou, Dolní Moravice – Karlov, Ostravice, Mosty u Jablunkova)
zapracovat do ZÚR rozvojové záměry související s letní rekreací u vody v prostoru Slez ské Harty
zapracovat do ZÚR rozvojové záměry rekreace a cestovního ruchu v oblasti Oderských vrchů, Hradecka, Vítkovska a Budišovska, orientované zejména na poznávací cestovní ruch (dosud nevyužitý potencionál kulturních památek ve Fulneku a v Odrách, rekon strukce Jánských Koupelí)
navrhnout využití rekreačního potencionálu Osoblažska orientovaného zejména na po znávací cestovní ruch (úzkorozchodná železnice Třemešná – Osoblaha, zámky ve Slez ských Rudolficích a v Dívčím Hradu).
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Vymezit koridory dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu vyplýva jící ze zjištěných požadavků na změnu v území a řešit jejich střety s limity využití území: ⇒
DZ 1 - Silnice I/11 - stabilizace koridoru čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy v úseku Nové Sedlice – Suché Lazce
⇒
DZ 2 - Silnice II/461– západní část jižního obchvatu Opavy, úsek I/11 – I/57, dvou pruhová směrově nedělená silnice II. třídy
244
⇒
DZ 3 - Silnice I/45 – přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Nové Heřmínovy – Zátor, ve vazbě na vodní nádrž Nové Heřminovy.
⇒
DZ 4 - Silnice I/57 - přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Hradec nad Moravicí – Kajlovec
⇒
DZ 5 - Silnice I/67 - stabilizace koridoru dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Bohumín – Karviná v souvislosti s celkovým přehodnocením významu silnice v celém úseku
⇒
DZ 6 - Silnice II/471 – přeložka v úseku Bohumín – Rychvald – Radvanice, vý chodní obvodové spojení v úrovni dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy s přímou návazností na silnici R67
⇒
DZ 7 - Silnice II/482 - přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy v úseku Kopřivnice-Rybí.
⇒
DZ 8 - Dálková cyklostezka Odra – Morava – Dunaj, v úseku (Hranice) – Polom Bohumín s částečným využitím stávajících cyklotras a dopravně nezatížené cestní sítě
⇒
DZ 9 - Cyklostezka Hradec nad Moravicí - Opava
⇒
DZ 10 - Cyklostezka Jakartovice – Opava
Obtížná komunikační přístupnost Osoblažského výběžku je ve směru od Krnova obtížně komunikačně zpřístupněný jako bariéra ekonomického a sociálního rozvoje této okrajové části MS kraje.
Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů východní části Jeseníku ve směru od jádrového území kraje a ztížená přístupnost rekreačně sportovních středisek Beskyd (zvláště v zimním období)
Zásadní střety oderské větve sledovaného koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) s ochranou přírody a krajiny (především CHKO Poodří, NATURA 2000).
VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Vymezení koridory republikového a nadmístního významu vyplývající ze zjištěných nových požadavků na změnu v území a řešit jejich střety s limity využití území: ⇒
Elektroenergetika: ∗
EZ 1 - venkovní elektrické vedení – 400 kV (Krasíkov) – Horní Životice
∗
EZ 2 - vedení VVN -110 kV Břidličná - Moravský Beroun (-Šternberk)
∗
EZ 3 - vedení VVN 110 kV Horní Životice (– Moravský Beroun)
∗
EZ 4 - vedení VVN 2x110 kV Poruba – Plesná, spojka mezi vedeními č. 651652 a č. 682-683 včetně TS 110/22 kV na k.ú. Poruba a k.ú. Plesná EZ 5 - TS 110/22 kV Ostrava - Hrabová, včetně přívodního vedení VVN - 110 kV
∗ ∗ ⇒
EZ 6 - TS 110/22 kV Karviná – Doly, včetně přívodního vedení VVN-110 kV z TS Albrechtice Plynoenergetika:
245
∗
PZ 1 - vvtl. plynovod DN 700, PN63 (Hrušky) – Příbor (Libhošť)
∗
PZ 2 - vvtl. plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov
∗
PZ 3 - vtl. plynovod DN 200, PN40 Budišov nad Budišovkou (- Mor. Beroun)
∗
PZ 4 - vtl. plynovod DN100, PN40 Rýmařov – Horní Město, plynovod
∗
PZ 5 - plynovod DN 500 Koksovna Svoboda – EDĚ
∗
PZ 6 - vvtl. plynovod DN 500, PN63 PZP Třanovice – hranice ČR/Polsko
∗
PZ 7 - vtl. plynovod DN 300, PN40 Jablunkov – hranice ČR/SR (havarijní pro poj) PZ 8 - vtl. plynovod DN 150 Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Nová Dědina
∗ ∗
PZ 9 - propojení vtl. plynovodů Janovice – Raškovice (sonda JA-3A) a Krásná – Raškovi
VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA
Formulovat zásady a podmínky pro řešení nevyhovující kanalizační sítě u 21 aglomerací a nutnost doplnění čistíren u 6 aglomerací s počtem EO větším než 10 000
Formulovat zásady a podmínky pro řešení odkanalizování a čištění odpadních vod v ob cích od 2 do 10 tis.EO (47 aglomerací v MSK)
OSTATNÍ PROBLÉMY A ÚKOLY
Zpřesnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os dle PÚR ČR v rozsahu správních obvodů dotčených obcí: ⇒
OB 2 - rozvojová oblast Ostrava zasahující do území MS kraje správními obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frý dek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava a Třinec.
⇒
OS 5 – rozvojová osa (Katowice) – hranice ČR – Ostrava – Břeclav – hranice ČR (-Wien), zasahující do území MS kraje správními obvody ORP Nový Jičín a Odry
S ohledem na možnosti a potřeby rozvoje kraje vymezit rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu v rozsahu správních obvodů dotčených obcí: ⇒
OS N1 – rozvojová osa (Ostrava – Opava – Krnov) v návaznosti na republikovou rozvojovou oblast
⇒
OS N2 – rozvojová osa (Ostrava – Český Těšín – Třinec – Jablunkov – hranice ČR/Slovensko) v návaznosti na republikovou rozvojovou oblast OB 2
⇒
OS N3 - rozvojová osa (Olomouc – Šternberk– hranice kraje - Bruntál – Krnov – hranice ČR/Polsko) v návaznosti na rozvojovou osu nadmístního významu OR 1 dle návrhu ZÚR Olomouckého kraje
⇒
OB-N1 – rozvojová oblast Podbeskydí - severní úpatí Beskyd (Frenštát-FrýdlantOstravice)
Upřesnit vymezení specifických oblastí dle PÚR ČR v rozsahu správních obvodů do tčených obcí:
246
⇒
SOB 2 - specifická oblast Beskydy, vymezená na území kraje správními obvody ORP Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec.
⇒
SOB 4 - specifická oblast Jeseníky – Kralický Sněžník vymezená na území kraje správními obvody ORP Bruntál a Rýmařov
⇒
SOB 5 – specifická oblast Karvinsko, vymezená správními obvody Bohumín, Haví řov, Karviná a Orlová (součást rozvojové oblasti OB 2)
Vymezit specifické oblasti nadmístního významu a stanovit podmínky pro vyváženost v oblasti hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a ochrany přírodních hodnot: ⇒
SOB N1 – specifická oblast Osoblažsko
⇒
SOB-N2 – specifická oblast Budišovsko – Vítkovsko
247
