Tajemstv ı RODINN ˇ EHO

RODINN ˇ ˇ EHO ´ STESTI ˇ ´ ´ ODINA je nejstarsı znamou ´ ´ ˇ lidskou institucı, ktera vsak ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ v dnesnı dobe prochazı krizı. ´ ´ ˚ Hrozivy nar ust nemravnosti a zneˇ´ ´ ´ ´ uzıvanı drog mezi mladistvymi, ´ ˇ metla modernı doby v podobe roz˚ ´ ´ ´ vodu a nasilı v rodinach, prudce ´ ´ ˇ ´ ´ stoupajıcı pocet neuplnych rodin — ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ to vse, i jine vazne problemy, zpusoˇ ´ ´ ´ buje, ze mnozı lide pochybujı o dalˇ ´ ´ ´ ´ ˇ sım trvanı rodinneho zivota. ´ ˇ ˇ ˇ ´ Je stale jeste mozne, aby rodi´ ˇ ˚ ´ ˇ na poskytovala svym clenum peci ˇ ´ a oporu? Ano, je to mozne, pokud ˇ ´ ´ ´ clenove rodiny znajı prave tajem´ ´ ˇ ˇ ´ ´ stvı rodinneho stestı. Toto tajemstvı ´ ´ ´ ˇ´ ´ nenı nijak skryte. Lide jej pouzıvajı ˇ ´ ´ ˇ ˇ a zkousejı jeho ucinnost jiz po mno´ ´ ´ ha staletı. Co je to za tajemstvı? Od´ ˇ ´ ´ pove dava tato kniha Tajemstvı ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ rodinneho stestı. Take uvadı prak´ ´ ´ ticke prˇ ıklady, jak toto „tajemstvı“ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ muze pomoci pri resenı cele rady ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ narocnych situacı v rodine. Nasli ˇ bychom dnes nekoho, kdo by tako´ ˇ ve informace nepotreboval?

R

´ ´ ˇ ˇ RODINNE STESTI

´ Tajemstv´ ı

´ Tajemstv´ ı

RODINN ˇ ˇ EHO ´ STESTI

fy-B

RODINN ˇ ˇ EHO ´ STESTI ˇ ´ ´ ODINA je nejstarsı znamou ´ ´ ˇ lidskou institucı, ktera vsak ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ v dnesnı dobe prochazı krizı. ´ ´ ˚ Hrozivy nar ust nemravnosti a zneˇ´ ´ ´ ´ uzıvanı drog mezi mladistvymi, ´ ˇ metla modernı doby v podobe roz˚ ´ ´ ´ vodu a nasilı v rodinach, prudce ´ ´ ˇ ´ ´ stoupajıcı pocet neuplnych rodin — ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ to vse, i jine vazne problemy, zpusoˇ ´ ´ ´ buje, ze mnozı lide pochybujı o dalˇ ´ ´ ´ ´ ˇ sım trvanı rodinneho zivota. ´ ˇ ˇ ˇ ´ Je stale jeste mozne, aby rodi´ ˇ ˚ ´ ˇ na poskytovala svym clenum peci ˇ ´ a oporu? Ano, je to mozne, pokud ˇ ´ ´ ´ clenove rodiny znajı prave tajem´ ´ ˇ ˇ ´ ´ stvı rodinneho stestı. Toto tajemstvı ´ ´ ´ ˇ´ ´ nenı nijak skryte. Lide jej pouzıvajı ˇ ´ ´ ˇ ˇ a zkousejı jeho ucinnost jiz po mno´ ´ ´ ha staletı. Co je to za tajemstvı? Od´ ˇ ´ ´ pove dava tato kniha Tajemstvı ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ rodinneho stestı. Take uvadı prak´ ´ ´ ticke prˇ ıklady, jak toto „tajemstvı“ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ muze pomoci pri resenı cele rady ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ narocnych situacı v rodine. Nasli ˇ bychom dnes nekoho, kdo by tako´ ˇ ve informace nepotreboval?

R

´ ´ ˇ ˇ RODINNE STESTI

´ Tajemstv´ ı

´ Tajemstv´ ı

RODINN ˇ ˇ EHO ´ STESTI

fy-B

´ Tajemstvı

´ RODINN ˇ ˇ EHO ´ ST ESTI

,

˘ 1996

WATCH T OWER B IBLE AND T RACT S OCIET Y OF P ENNSYLVANIA T HE S ECRET OF FAMILY H APPINESS ˇ

´

V SECHNA PR AVA VYHRAZENA

˘ 1996 WACHTTURM BIBEL - UND TRAK TAT-GESELL SCHAFT DER ZEUGEN JEHOVAS, E. V., SELTERS/ TAUNUS ´

´

ˇ

ˇ

´

TAJEMSTV I RODINN EHO ST EST I ALLE RECHTE VORBEHALTEN

ˇ

ˇ

V Y TI ST ENO V ROCE 2012

´ ˇ T ATO PUBLIKACE NEN I UR CENA K PRODEJI. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ JE POSKY TOVANA V R AMCI CELOSV ETOV E BIBLICK E VZD EL AVAC I ˇ ´ ´ ´ CINNOSTI, KTER A JE PODPOROVANA DOBROVOLN YMI DARY.

´

´

´

ˇ

P OKUD NEN I UVEDENO JINAK, JSOU BIBLICK E CIT AT Y P REVZAT Y ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Z P REKLADU NOV EHO SV ETA S VAT YCH P ISEM, VYDAN I Z ROKU 1991

T HE S ECRET OF FAMILY H APPINESS C ZECH (fy-B)

M ADE IN G ERMANY D RUCK UND VERL AG: WACHTTURM- GESELL SCHAFT, S ELTERS/TAUNUS ´

´

´

T ISK A VYDAVAN I: WACHTTURM- GESELL SCHAFT, S ELTERS/TAUNUS

O B S A H KAPIT OL A

ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ 1 Existuje nejake tajemstvı rodinneho stestı?

STRANA

5

´ ˇ ´ ˇ ´ 2 Prˇ ıprava na sastne manzelstvı

13

´ ˇ ´ ˇ ´ 3 Dva klıce k trvalemu manzelstvı

27

ˇ ´ ´ ´ 4 Jak je mozne zvladat domacnost?

39

´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 5 Vychovavejte sve dıte od nejutlejsıho veku

51

´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 6 Napomahejte svemu dospıvajıcımu dıteti ´ k dobremu rozvoji

64

ˇ ˇ ˇ 7 Kdyz je nekdo v rodine rebel

76

ˇ ´ ˇ 8 Chrante svou rodinu pred zhoubnymi vlivy

90

´ ´ ´ 9 Neuplne rodiny mohou dosahnout spokojenosti!

103

ˇ ˇ ´ 10 Kdyz je nekdo z rodiny nemocny

116

ˇ ´ ˇ ´ 11 Udrzujte ve sve rodine pokojne vztahy

128

´ ´ ˇ ´ 12 Problemy, ktere poskozujı rodinu, ˚ ˇ ˇ muzete prekonat

142

ˇ ˇ ´ ˇ 13 Co kdyz je manzelstvı pred rozpadem?

153

ˇ´ ´ ´ ´ 14 Prozıvejte obdobı st arnutı spolu

163

´ ´ ´ ˇ ˚ ´ 15 Prokazujte svym zest arlym rodicum uctu

173

ˇ ´ ˇ 16 Zajistete sve rodine trvalou budoucnost

183

´ PRVNI

K A P I TOLA

´ ˇ ´ Existuje nejake tajemstvı ´ ˇ ˇ ´ rodinneho stestı? ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ODINA je nejstarsı institucı na svete a v lidske ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ spolecnosti ma velmi dulezitou ulohu. Pevne ro´ ˇ ˇ diny pomahaly upevnovat lidskou spolecnost po ce´ ˇ ˇ ´ lou dobu lidskych dejin. Rodina je to nejlepsı uspo´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇrad anı, ve kterem je mozne vychovat z detı zrale ˇ ´ dospele lidi. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 2 Sastna rodina je bezpecnym a chranenym prˇ ı´ ´ ´ ˇ stavem. Predstavte si na chvıli idealnı rodinu. Sta´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ rostlivı rodice sedı spolecne se svymi detmi u vecere ´ ´ ˇ ˇ ˇ a povıdajı si o tom, co se ten den prihodilo. Deti se az ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ zajıkajı vzrusenım, kdyz svym rodicum vypravejı, co ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ se delo ve skole. Spolecne stravene chvıle odpocinku

R

ˇ ˚ zit ˇ e? ´ 1. Procˇ jsou pevne´ rodiny pro lidskou spolecnost dule ´ ´ ´ ˇ ˇ 2.–5. a) Popiste pocit bezpecˇ ı, jaky´ ma dıteˇ ve sastn e´ rodine.ˇ ´ ´ ˇ ´ b) Jake´ problemy jsou v nekter ych rodinach? EXISTUJE

´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ NEJAKE TAJEMSTVI RODINNEHO ST EST I?

5

ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ vsechny v rodine osvezı do dalsıho dne, kdy budou mimo domov. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 3 Ve sastne rodine dıte vı, ze kdyz onemocnı, otec ˇ ˇ ˇ ´ a matka o nej budou pecovat a mozna se celou noc bu´ ´ ´ ˇ ´ ´ dou strˇ ıdat u jeho postylky. Vı, ze s problemy, ktere se ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ v jeho zivote vyskytnou, muze prijıt za svou matkou ˇ ´ ´ ´ ˇ nebo otcem, a ti mu jiste poradı a podporˇ ı ho. Ano, dıte ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ma pocit bezpecı, a je okolnı svet jakkoli plny tezkostı. ˇ ˇ ´ ˇ 4 Kdyz deti vyrostou, obvykle vstoupı do manzel´ ´ ´ ´ ´ ´ stvı a majı svou vlastnı rodinu. Jedno orientalnı prˇ ıˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ slovı rıka: „Clovek si uvedomı, jak ma byt vdecny ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ svym rodicum, teprve tehdy, kdyz ma vlastnı dıte.“ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ Dospele deti se snazı vytvorit vlastnı sastnou rodi´ ˇ ˇ ´ ´ nu a s hlubokym pocitem vdecnosti a s laskou take ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ pecujı o sve jiz zestarle rodice, kterı velmi radi travı ˇ ´ ˇ cas se svymi vnoucaty. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 5 Mozna si v teto chvıli myslıte: ‚Ano, mam rad svo´ ˇ ji rodinu, ale ta se zde popsane rodine moc nepodo´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ba. Mame s manzelem (manzelkou) kazdy sve plany ´ ˇ ˇ ´ ´ a skoro se spolu nevidıme. Vetsinou si povıdame o fiˇ ´ ´ˇ´ ˇ ˇ nancnıch potızıch.‘ Nebo snad reknete: ‚Moje deti ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ a vnoucata zijı v jinem meste a vubec se k nim ne´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mohu dostat na navstevu.‘ Ano, rodinny zivot vetsi´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˚ nou nenı idealnı, a to mnohdy z duvodu, ktere cle´ ˇ ´ ´ ˇ nove rodiny nemohou ovlivnit. Presto nekterˇ ı lide ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ majı sastny rodinny zivot. Jak je to mozne? Existuˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ je nejake tajemstvı rodinneho stestı? Odpove znı ˇ ˇ ´ ˇ Ano, existuje. Ale nez si o tom neco povıme, meli byˇ ˇ ˚ ˇ ´ chom odpovedet na jinou dulezitou otazku. CO JE TO RODINA?

ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Vetsina rodin v zapadnıch zemıch se sklada ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ z otce, matky a detı. Prarodice mıvajı vlastnı domac6

´ druhem rodiny se bude zabyvat ´ 6. Jakym tato kniha? 6

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ´ ˚ ´ ´ nost, pokud mohou zıt sami. Rodina zustava ve spo´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jenı i se vzdalenejsımi prıbuznymi, prestoze k nim ´ ´ ´ ˇ mnoho povinnostı nema. A prave takovouto rodinou ´ ´ ´ se budeme zabyvat v teto knize. V poslednıch letech ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ jsou vsak stale beznejsı jine typy rodiny — neuplna ´ ´ rodina, nevlastnı rodina a rodina, ve ktere otec ˇ ´ ˚ ˇ ´ a matka z nejakeho duvodu spolu nezijı. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 7 V nekterem druhu kultury se bezne setkavame ˇ ´ˇ ´ ´ ´ s rozsırenou rodinou. V tomto rodinnem usporˇ ada´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nı — pokud je to mozne — se o prarodice bezne stara´ ˇ ´ ´ ´ ´ jı jejich deti a takove uzke vazby a take povinnosti se ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vztahujı i na vzdalene prıbuzne. Naprıklad clenove roˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ diny mozna do urcite mıry podporujı a vychovavajı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ sve netere, synovce i vzdalenejsı prıbuzne, a dokonce ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ platı za jejich vzdelanı. Zasady, jimiz se zabyva tato ´ ˇ ´ˇ ´ ´ publikace, se dajı uplatnit i v rozsırenych rodinach. ˇ ´ ´ RODINA JE V NEPR IZNIV E SITUACI

ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ 8 Dnesnı rodina se menı — a je smutne, ze ne k lepˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ sımu. Je to naprıklad videt v Indii, kde manzelka ma ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ zıt v rodine sveho manzela a pracovat v domacnosti ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ podle pokynu jeho prˇ ıbuznych. V dnesnı dobe vsak ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ nenı nijak neobvykle, ze si indicke zeny hledajı zaˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ mestnanı mimo domov. Presto se vsak od nich stale ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ocekava, ze v rodine budou plnit svou tradicnı ulohu. ´ ´ ´ ´ ´ V mnoha zemıch vznika otazka: Kolik prace v domac´ ´ ´ ˇ ˇ nosti by ve srovnanı s ostatnımi cleny rodiny mela vyˇ ´ ´ ˇ ´ ´ konat zena, ktera ma zamestnanı mimo domov? ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ´ 9 Pevne svazky rozsırenych rodin majı v orientalnı ˇ ´ ´ spolecnosti svou tradici. Pod vlivem zapadnıho indi´ ˇ ´ ´ ˚ vidualismu a pod tlakem hospodarsk ych problemu ˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ ´ vsak tyto tradicnı svazky rozsırenych rodin slabnou. ´ˇ ´ 7. Co je rozsˇ ıren a rodina? ´ ´ ´ u˚ v nekter ˇ ´ ˇ ze ˇ se ro8., 9. Z jakych problem ych zemıch je videt, ´ ˇ dina menı? EXISTUJE


7

˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Z toho duvodu mnozı lide povazujı peci o letite cleˇ ´ ˇ ny rodiny za bremeno, a uz ne za projev ucty nebo ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ za vysadu. S nekter ymi rodici pokrocileho veku se ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zachazı spatne. T yranı a zanedbavanı star ych lidı se ˇ ˇ ´ dnes skutecne vyskytuje v mnoha zemıch. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ 10 Stale beznejsım jevem zacınajı byt rozvody. Ve ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ Spanelsku zacatkem poslednıho desetiletı 20. stole´ ´ ˇ tı dosahla rozvodovost pomeru 1 rozvod na 8 uza´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ych vren manzelstvı — za pouhych 25 let doslo ´ ˚ ˇ k prudkemu vzrustu z pomeru 1 rozvod na 100 uza´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ych vren manzelstvı. V Britanii, kde je udajne nejvysˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ sı rozvodovost v Evrope (predpoklada se, ze 4 manˇ ´ ˇ´ ´ zelstvı z 10 skoncı rozvodem), nahle velice vzrostl ´ ´ ˇ pocet neuplnych rodin. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 11 V Nemecku se zda, ze mnoho lidı uplne opoustı ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ tradicnı rodinne usporadanı. V 90. letech tohoto sto´ ´ ´ ˇ letı ve 35 procentech domacnostı v Nemecku je pouˇ ´ ze jedna osoba, a 31 procent ze vsech tamnıch do´ ´ ´ ´ ´ macnostı se sklada pouze ze dvou osob. Take ve ˇ ´ ´ ˇ ´ Francii vstupuje do manzelstvı mene lidı a ti, kdo do ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ neho vstoupı, se rozvadejı casteji a drˇ ıve, nez to byva´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ lo v minulosti. Stale vzr usta pocet lidı, kterı spolu sice ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ chtejı zıt, ale bez povinnostı spojenych s manzel´ ´ ´ ´ ˇ ˇ stvım. Podobne tendence se objevujı na celem svete. ˇ ´ ´ 12 A jak je to s detmi? Ve Spojenych statech ˇ ´ ´ ´ ´ ´ a v mnoha dalsıch zemıch se rodı stale vıce nemanˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ zelskych detı, nektere mladistvym rodicum. Mnoho ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˚ dospıvajıcıch dıvek ma nekolik detı od ruznych otcu. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Z celeho sveta prichazejı zpravy o milionech detı bez ´ ´ ´ ´ domova, ktere se potloukajı po ulicıch; mnohe z nich ˇ´ ´ utekly z domova, kde byly zneuzıvany, nebo je rodiˇ ˇ na vyhnala, protoze uz je nemohla podporovat. ´ ´ ˇ se rodina v evropskych ´ ˇ ı? 10., 11. Co ukazuje, ze zemıch men ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 12. Jak zmenami v soucasne rodine trpı deti? 8

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ ˇ Ano, rodina je v krizi. Stestı mnoha rodin vsak ˇ ´ ´ ˇ znicily nejen problemy, ktere byly uvedeny, ale rada ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dalsıch zhoubnych tezkostı, naprˇ ıklad vzpurnost ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dospıvajıcıch, zneuzıvanı detı, nasilnosti v manzel´ ˇ ´ ˇ ´ stvı a alkoholismus. Pro mnoho detı a dospelych ´ ´ ˇ ´ rodina rozhodne nenı klidnym prˇ ıstavem. ˇ ˇ 14 Proc je rodina v krizi? Vinu za soucasnou kri´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ zi rodiny nekterı lide pripisujı tomu, ze zeny na´ ´ ´ ´ ˇ ˇ stoupily do zamestnanı. Jinı poukazujı na soucas´ ´ ˇ ´ ˇ eˇ dalsˇ ı´ prˇ ı´ ciny. ˇ ny´ mravnı rozklad nebo uvadej ı jest ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Temer pred dvema tisıci lety jeden velmi znamy´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ pravnık predpovedel, ze rodinu postihnou tezkosti, ´ kdyzˇ napsal: „V poslednıch dnech tu budou kriticˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ke casy, s nimiz bude tezke se vyrovnat. Lide totiz ´ budou milovat sami sebe, budou milovat penıze, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ budou sebejistı, domyslivı, rouhaci, neposlusnı ro´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ dicu, nevdecnı, nevernı, bez prirozene naklonnosti, ´ ´ ´ ˇ ˇ neprˇ ıstupnı jakekoli dohode, pomlouvaci, bez sebe´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ovladanı, surovı, bez lasky k dobru, zradci, svehla´ ´ ´ ´ˇ ˇ vı, nadutı pychou, budou spıse milovat rozkose nezˇ milovat Boha.“ (2. Timoteovi 3:1–4) Mohl by snad ´ ´ ˇ ˇ ˇ ke splnov ˇ an ı techto slov donekdo pochybovat, ze ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ chazı prave v dnesnı dobe? Je snad prekvapen ım, ˇze ve svet ˇ eˇ s takovymi ´ ˇ pomery je mnoho rodin v krizi? 13

´ ´ ˇ ˇ ´ TAJEMSTV I RODINN EHO STESTI

ˇ ´ ´ ˇ Ze vsech stran jsou lidem predkl adany rady, jak ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ lze dosahnout rodinneho stestı. Na Zapade vychazı 15

´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ est ˇ ı? 13. Jake´ vseobecn eˇ rozsˇ ıren e´ problemy okradajı rodiny o st ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 14. a) Co uvadejı nekterı lide jako prıciny krize v rodine? b) Jak ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ı´ svet ˇ pravn ˇ an popsal dnesn ık z prvnıho stoletı a jak splnov ı jeho ˇ slov ovlivnilo rodinny´ zivot? ´ ´ 15.–17. Na jakou autoritu bude v teto knize poukazovano jako ´ ´ ´ ´ ˇ est ˇ ı? na zdroj rad, ktere´ nam pomohou dosahnout rodinneho st EXISTUJE


9

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ nekonecne mnozstvı knih a casopisu, ktere k tomu ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ davajı ruzne rady. Problem je v tom, ze lidstı porad´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ci davajı protichudne rady a ze rada, ktera je dnes ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ modernı, muze byt zıtra povazovana za nepouzitelnou. ˚ ˇ ´ ˇ 16 Kde tedy mu zeme hledat spolehlive rady? Oce´ ˇ ´ kavali byste, ze je najdete v knize, ktera byla dokonˇ ´ ´ ˇ ˇ cena asi pred 1900 lety? Nebo se domnıvate, ze ´ ´ ´ ´ takova kniha musı byt naprosto zastarala? Ve skuˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ tecnosti vsak prave v te knize muzeme najıt odpoˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ve na otazku, v cem spocıva tajemstvı rodinneho ˇ ˇ ´ stestı. ˇ ˚ 17 Touto knihou je Bible. Podle vsech dokladu byla ´ ´ ´ ´ inspirovana samotnym Bohem. V Bibli nachazıme ´ ´ ´ ´ tento vyrok: „Cele Pısmo je inspirovano Bohem ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ a prospesne k vyucovanı, ke karanı, k urovnavanı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vecı, k ukaznovanı ve spravedlnosti.“ (2. Timoteovi ´ ´ ˇ ˇ 3:16) Cılem publikace, kterou prave ctete, je zaˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ merit vasi pozornost na to, jak vam muze Bible po´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ mahat „k urovnavanı vecı“, kdyz se potykate s tez´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ kostmi a problemy, ktere v dnesnı dobe ohrozujı rodinu. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 18 Jestlize mate sklon nepripou stet tu moznost, ze ´ ˇ ´ ˇ ˇ Bible dokaze lidem pomahat, aby si vytvorili sastˇ ´ ˇ nou rodinu, uvazujte o teto myslence: Ten, kdo inspi˚ ˇ ´ roval lidi, aby napsali Bibli, je Puvodcem manzelske´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ho usporadanı. (1. Mojzısovaˇ 2:18–25) Bible o nem ´ ´ ˇ rˇ ıka, ze se jmenuje Jehova. (Zalm 83:18) On je Stvoˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇritel a ‚Otec, jemuzˇ kazd a rodina vdecı za sve jmeno‘. ˚ ˇ (Efezanum 3:14, 15) Jehova sleduje zivot rodiny od ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ pocatku lidstva. Vı, jake problemy mohou v rodine ´ ´ ´ ´ ˇ vzniknout, a radı nam, jak se tyto problemy dajı reˇ Bible je platnym ´ zdrojem rad do 18. Procˇ je rozumne´ uznat, ze ´ ˇ manzelstvı? 10

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ sit. Lide, kterˇ ı v kterekoli dobe lidskych dejin ve sve ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ rodine poctive uplatnovali biblicke zasady, byli sastˇ ˇ ´ nejsı. ´ ˇ ´ ´ 19 Naprˇ ıklad jedna zena v domacnosti v Indonesii ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ naruzive hrala hazardnı hry. Leta zanedbavala sve ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ tri deti a casto se hadala s manzelem. Pak zacala ˇ ˇ´ ˇ ˇ studovat Bibli a postupne zacınala verit tomu, co ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Bible rıka. Jakmile biblicke rady take uplatnovala, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ stavala se lepsı manzelkou. Svym usilım jednat po´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dle biblickych zasad prinesla stestı cele rodine. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ 20 Jedna zena v domacnosti ze Spanelska rˇ ık a: ˇ ´ ˇ ˇ ´ „Byli jsme manzele teprve rok a uz jsme zacali mıt ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vazne problemy.“ Nemeli s manzelem mnoho spolec´ ´ ˚ ˇ ´ nych zajmu a mluvili spolu jen tehdy, kdyz se hadaˇ ˇ ˇ ˇ ˇ li. Prestoze meli malou dcerusku, rozhodli se, ze se ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dajı rozvest. Nez vsak doslo k rozvodu, nekdo jim doˇ ´ ´ porucil, aby se podıvali do Bible. Zkoumali biblicke ˇ ˇ ˇ rady pro manzely a manzelky a zacali tyto rady ˇ ˇ ˇ uplatnovat. Zanedlouho se jim podarilo pokojne ˇ ˇ spolu komunikovat a jejich rodina se sastne sjednotila. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 21 Bible pomaha take starsım lidem. Podıvejme se ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ naprıklad na prıbeh jistych japonskych manzelu. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Manzel byl prchlivy a nekdy jednal vybusne. Nejdrˇ ıˇ ˇ ve zacaly Bibli studovat jejich dcery, i kdyz jim rodiˇ ´ ˇ ´ ˇ ce ve studiu branili. Pozdeji se k dceram pridal otec, ˇ ´ ale jeho manzelka nadale proti studiu protestovala. ˇ ˇ ˇ ´ ´ Po letech si vsak uvedomila, ze biblicke zasady ma´ ´ ´ ´ ´ jı na jejı blızke velmi dobr y vliv. Dcery se o ni zaˇ ˇ ˇ ˇ ˇ starat a manzel caly dobre se znacne zklidnil. Tyto ˚ ˇ ´ ˇ ˇ zmeny zpusobily, ze se do Bible podıvala i tato zeˇ ˇ ´ ˇ ´ na, a Bible na ni mela stejne dobr y vliv. Tato starsı ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ze ˇ Bible ma´ moc 19.–21. Z jakych novodobych prˇ ıbeh u je videt, ˇ manzelsk ˇ é problemy? ´ ˇresit EXISTUJE


11

´ ˇ ´ ˇ ´ ´ panı nekolikrat rekla: „Stali se z nas opravdovı ˇ ´ manzele.“ ˇ ´ ´ ˇ 22 Ti, o nichz byla zmınka, patrˇ ı k tem mnoha li´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ı-´ dem, kterı poznali tajemstvı rodinneho stestı. Prij ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ mali biblicke rady a uplatnovali je. Ano, zijı v tomtez ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nasilnem, nemravnem a ekonomicky vypjatem svete ˇ ´ ´ ´ jako vsichni ostatnı a take jsou nedokonalı. Ale na´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˚ lezajı stestı v tom, ze se snazı plnit vuli Puvodce ro˚ ´ ´ ´ ´ ´ ´ dinneho usporˇ adanı. Jak rˇ ıka Bible, Buh Jehova je ˇ ˇ ´ ˇ „Ten, kdo te vyucuje k tvemu prospechu, Ten, kdo ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pusobı, ze slapes cestou, kterou bys mel chodit“. (Iza´ ˇ jas 48:17) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 23 Presto ze Bible byla dokoncena jiz temerˇ pred ˇ ´ ´ ´ dvema tisıci lety, jejı rady jsou doopravdy stale aktuˇ ´ ´ ˇ ´ alnı. Krome toho byla napsana pro vsechny lidi. Bib´ ´ ´ ´ ˇ le nenı americka nebo zapadnı kniha. Jehova „udeˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ lal z jednoho cloveka kazdy lidsky narod“ a vı, jacı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jsou lide vsude na svete. (Skutky 17:26) Biblicke za˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ sady pusobı na kazdeho cloveka. Budete-li je uplat´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ novat, poznate i vy, v cem spocıva tajemstvı rodinneˇ ˇ ´ ho stestı. ˇ e,´ ze ˇ Bible doka´ ze ˇ pomoci lidem ze vsech ˇ 22., 23. Jak je mozn ´ ˚ aby jejich rodinny´ zivot ˇ ˇ ´ narodu, byl sastn y?

´

ˇ

ˇ

´

U M ITE ODPOV EDET NA TYTO OTAZKY ? ˇ s rodinou? Co se dnes deje (2. Timoteovi 3:1–4) ´ ´ ´ ˇ rodinne´ usporˇ ad Kdo vytvoril anı? ˚ (Efezanum 3:14, 15) ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ est ˇ ı? V cem spocˇ ıva tajemstvı rodinneho st ´ ˇ (Izajas 48:17) 12

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ DRUHA

K A P I TOLA

´ ˇ ´ Prˇ ıprava na sastne ´ ˇ manzelstv ı ´ ´ ˇ ˇ A–LI byt postavena budova, vyzaduje to pecli´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ vou prıpravu. Nez se polozı zaklady, je nutne ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ obstarat pozemek a nakreslit plany. Nejdulezitejsı ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ je vsak neco jineho. Jezıs rekl: „Kdo z vas . . ., kter y ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ chce stavet vez, si nejprve nesedne a nespocıta naˇ ´ ˇ klady, aby videl, zda ma dost, aby ji dokoncil?“ (Lu´ ˇ kas 14:28) ´ ´ 2 To platı jak pro postavenı budovy, tak pro vybu´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ dovanı sastneho manzelstvı. Mnozı rˇ ıkajı: „Chci ˇ ´ ´ vstoupit do manzelstvı.“ Ale kolik z nich se zastavı

M

´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˚ zitost ˇ 1., 2. a) Jak Jezˇ ısˇ zduraz noval dule planovanı? b) V jake´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ oblasti je planovanı zvlas dulezite? ´ PRˇ IPRAVA

ˇ ˇ ˇ ´ ´ NA S TASTNE MANZELSTVI

13

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ a prem yslı o nakladech? Bible se sice o manzelstvı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vyjadruje pekne, ale upozornuje take na to, ze jsou ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ s nım spojeny narocne ukoly. (Prˇ ıslovı 18:22; 1. Ko˚ ´ ´ rinanum 7:28) Proto ten, kdo ma v umyslu vstouˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ pit do manzelstvı, musı realne videt to, co dobreho ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ manzelstvı prinese, i to, co bude nutne do nej vlozit. ˚ ˇ ´ 3 Bible v tom muze velmi pomoci. Jejı rady jsou ´ ˚ ˇ ´ inspirovany Puvodcem manzelstvı, Jehovou Bohem. ˚ ´ ´ (Efezanum 3:14, 15; 2. Timoteovi 3:16) Pomocı zasad ´ ˇ ´ ˇ uvedenych v tomto starovekem, a presto velmi ak´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ tualnım radci, prem yslejme o tom: 1. Jak muze ne´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ kdo rıci, zda je pripraveny na manzelstvı? 2. Jaky ˇ ´ ˇ ´ ´ by mel byt manzelsky partner? a 3. Jak lze znamost ˇ zachovat pocestnou? ˇ ´ ˇ JSTE NA MAN ZELSTV I PRIPRAVENI?

˚ ˇ ´ ´ ´ Postavit budovu muze byt nakladne, ale zajistit ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dlouhodobou udrzbu teto budovy je rovnez drahe. ´ ˇ ´ ´ ˇ Podobne je to i s manzelstvım. Zda se, ze vstoupit ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ do manzelstvı je dost narocne, je vsak take potreba ˇ ˇ ´ ´ myslet na to, ze manzelsky vztah se musı rok za roˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ kem udrzovat. Co takove udrzovanı manzelskeho ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ vztahu vyzaduje? Velmi dulezitym cinitelem je veno´ ´ vat se tomuto zavazku celym srdcem. Bible popisuˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ je manzelsky vztah nasledovne: „Muz opustı sveho ˇ´ ´ ˇ ˇ otce a svou matku a pridrzı se sve manzelky a sta´ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ˇ nou se jednım telem.“ (1. Mojzısova 2:24) Jezıs Krisˇ ´ ´ ˚ tus uvedl, ze jedinym biblickym duvodem k tomu, ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ aby se clovek mohl rozvest a byt volny pro nove ˇ ´ ˇ ´ ´ manzelstvı, je „smilstvo“, totiz nedovolene pohlavnı 4

´ ˚ ˇ ı´ vstoupit 3. Procˇ je Bible cennou pomuckou pro lidi, kterˇ ı chtej ´ ´ ´ ˇ ˇ najıt´ odpove? ˇ ˇ otazky do manzelstv ı, a na jake´ tri nam pomu˚ ze ˚ zit ˇ ym ´ cinitelem ˇ ˇ ı´ sastn ˇ ´ 4. Co je velmi dule pro udrzen eho man´ ˇ ˇ zelstv ı? Proc? 14

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ˇ ´ styky mimo manzelstvı. (Matous 19:9) Jestlize mate ´ ˇ ´ ˇ ´ v umyslu vstoupit do manzelstvı, mejte stale na paˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ meti tato biblicka merˇ ıtka. V prˇ ıpade, ze nejste pri´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ praveni prijmout tento vazny zavazek, nejste pripraˇ ´ ˇ´ˇ veni ani na manzelstvı. (5. Mojzısova 23:21; Kazatel 5:4, 5) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 5 Myslenka na vazny zavazek nektere lidi desı. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ „Vedomı, ze my dva jsme k sobe pripoutani na cely ˇ ˇ ˇ ˇ zivot, ve mne vyvolalo pocit, ze jsem zatlacen do kou´ˇ ˇ ˇ ˇ ta, obklıcen a naprosto uveznen,“ priznal jeden mla´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ dık. Jestlize vsak cloveka, s nımz chcete vstoupit do ˇ ´ ´ ´ manzelstvı, opravdu milujete, nebude vam tento zaˇ ˇ ˇ vazek pripadat jako bremeno. Budete se na nej na´ ˇ´ ˇ ´ ´ opak dıvat jako na zdroj bezpecı. Vedomı zavazku ˇ ´ ˇ v manzelstvı manzelskou dvojici automaticky podˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ necuje, aby spolu chteli zustat v dobre i ve spatne ˇ ˇ ´ ˇ dobe a chteli se navzajem podporovat, a se deje co´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ koli. Kresansk y apostol Pavel napsal, ze prava lasˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ka „vsechno snası“ a „ve vsem vytrvava“. (1. Korin˚ ˇ ´ ´ anum 13:4, 7) „Manzelsky zavazek mi poskytuje ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vetsı pocit jistoty,“ rıka jedna zena. „Prˇ ıjemne me ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ uklidnuje, ze jsme sami pred sebou i pred svetem ´ ˇ ˇ ˇ (Kazatel prohlasili, ze se chceme k sobe pripoutat.“ 4:9–12) ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ 6 Zıt s takovym zavazkem vyzaduje vyspelost. Pro´ ˇ ˚ ˇ ´ to Pavel radı kresanum, aby do manzelstvı nevstu´ ˇ ´ ´ ˇ povali, dokud nemajı za sebou „rozkvet mladı“, totiz ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ obdobı, kdy sexualnı pocity cloveka ovladajı a zkres´ ´ ˚ ˇ ´ lujı jeho usudek. (1. Korinanum 7:36) Kdyz mladı ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ lide dospıvajı, rychle se menı. Mnozı z tech, kdo ´ ´ ˇ ı´ vstoupit do manzelstv ˇ ˇ sve´ 5. Procˇ by si lide,´ kterˇ ı chtej ı, meli ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ mıt´ strach? ho manzelsk eho zavazku velmi vazit, a ne z nej ´ ´ ˇ ˇ nevstupuje do manzelstv ˇ 6. Procˇ je mnohem lepsˇ ı, kdyzˇ clov ek ı ´ ˇ ´ ˇ prılis mlady? ´ PRˇ IPRAVA


15

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ vstoupı do manzelstvı velmi mladı, zjistı, ze jejich ´ ˇ ˇ potreby a touhy a take potreby a touhy jejich manˇ ´ ˇ ˇ ˇ zelskeho partnera se jiz po nekolika letech zmeni´ ˇ ˇ ˇ ly. Statistiky ukazujı, ze mnohem pravdepodobneji ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ budou v manzelstvı nesastni lide, kterı do neho ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vstoupı jako mladistvı, nez ti, kterˇ ı do neho vstoupı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ v trochu pozdejsım veku. Do manzelstvı tedy nespe˚ ˇ ˇ chejte. Zustanete-li nekolik let v dospelosti svobod´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ nı, muzete zıskat cenne zkusenosti, dıky nimz se ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ z vas stanou vyspelejsı lide, kterı svou ulohu v manˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ zelstvı lepe zvladnou. Jestlize manzelstvı trochu odˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ lozıte, muze vam to take pomoci k tomu, abyste vıce ´ ´ ˇ poznali sami sebe. To je nutne, ma-li se vase manˇ ´ ´ zelstvı rozvinout v kvalitnı vztah. NEJPRVE POZNEJTE SAMI SEBE

´ ´ ´ ˇ Pripad a vam snadne vyjmenovat vlastnosti, kte´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ re ocekavate od sveho partnera? Pro vetsinu lidı to ´ ˇ ´ ´ snadne je. Ale co vase vlastnosti? Jake povahove ´ ˇ ´ ˇ ´ rysy vam dopomohou ke sastnemu manzelstvı? Ja´ ˇ ˇ ´ ˇ kym manzelem nebo manzelkou budete? Prizn ate ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ naprıklad otevrene sve chyby a prijmete rady, nebo ˇ ˇ ´ ´ ˇ se vzdycky, kdyz jste napomenuti, branıte? Jste vetˇ ´ ´ ˇ ´ sinou v radostnem a optimistickem rozpolozenı, ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ nebo mate sklon k zasmusilosti a k castym stıznos´ ´ ˇ ˇ ˇ tem? (Prˇ ıslovı 8:33; 15:15) Uvedomte si, ze manzel´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ stvı vasi osobnost nezmenı. Jestlize jste domyslivı, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ precitlivelı nebo prılis pesimistictı ve svobodnem ´ ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ stavu, budete takovı i v manzelstvı. Je obtızne videt ´ ´ ´ ˇ sami sebe tak, jak nas vidı druzı. Nemeli byste tedy ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˚ ˇ ´ ´ pozadat nekoho z rodicu nebo duverneho prˇ ıtele ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ o uprımne kriticke a podnetne vyjadrenı? Jestlize 7

´ ´ ´ ˇ ˇ nej7. Procˇ by lide,´ kterˇ ı se chystajı vstoupit do manzelstv ı, meli prve poznat sami sebe? 16

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ZVYKY A BIBLE

ˇ ˇ ´ ˇ ´ Cena za nevestu a veno: V nekter ych zemıch se ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ od rodiny zenicha ocekava, ze rodine nevesty da ´ ˇ ˇ penıze (cenu za nevestu). Jinde zase rodina neves´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ty dava penıze rodine zenicha (veno). Na techto zvy´ ´ ´ ˇ ´ cıch nemusı byt nic spatneho, pokud jsou v soulaˇ ´ ´ ´ ˚ du se zakonem. (Rımanum 13:1) V obou prˇ ıpadech ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ by vsak rodina, ktera dostava penıze, nemela ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nezˇ je unoschamtive zadat vıc penez nebo zbozı, ´ ´ ˚ ne.´ (Prˇ ıslovı 20:21; 1. Korinanum 6:10) Kromeˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ toho by zaplacenı ceny za nevestu nemelo byt cha´ ˇ ˇ ˇ ´ pano tak, ze manzelka je proste koupene vlastnic´ ˇ by take´ nemel ˇ mıt´ pocit, ze ˇ ke sve´ tvı; a manzel ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ manzelce a k jejım prˇ ıbuznym ma jedine financnı povinnost. ´ ˇ ´ ˇ Polygamie: V nekter ych kulturach je muzi dovo´ ˇ ˇ leno, aby si vzal vıce nez jednu manzelku. V ta´ ´ ´ ´ kovem ovzdusˇ ı se muzˇ stane spısˇ despotickym ´ ˇ ˇ ˇ vladcem nez manzelem a otcem. Krome toho poly´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ı´ gamnı manzelstv ı mnohdy vyvolava souperen ˇ ˚ ˇ mezi manzelkami. Bible dovoluje kresan um jedineˇ svobodny´ stav nebo monogamii. (1. Korina˚ num 7:2) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Manzelstvı na zkousku: Mnoho dvojic tvrdı, ze ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ spolecny zivot pred manzelstvım jim pomuze vy´ ´ ˇ ˇ zkouset si, zda se k sobeˇ hodı. Manzelstv ı na ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zkousku vsak neproverı jednu z nejdulezitej ˇ ´ sıch´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ slozek manzelstvı — manzelsky zavazek. Zadne ´ ´ ´ ´ ˇ jine´ usporˇ adanı kromeˇ manzelstv ı neposkytuje to´ ˇ ´ ˇ ˇ lik ochrany a bezpecı vsem, kdo do neho patrˇ ı — ´ ˇ ´ i detem, ktere se snad z tohoto svazku narodı. Spo´ ´ ´ ˇ y´ zivot ˇ ´ ˇ lecn dvou lidı bez zakonneho manzelstv ı poˇ ˚ ˚ vazuje Jehova Buh za smilstvo. (1. Korinanum ˚ 6:18; Hebrejcum 13:4) ´ PRˇ IPRAVA


17

´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ se dozvıte, jake zmeny byste meli udelat, snazte se ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ o ne drıve, nez se zacnete pripravovat na manˇ ´ zelstvı. ´ 8 Bible nas povzbuzuje, abychom na sebe necha˚ ˇ´ ´ ˇ ´ li pusobit Bozıho svateho ducha a tak v sobe vytva´ ˇreli takove´ vlastnosti, jako je „laska, radost, pokoj, ´ ´ ´ shovıvavost, laskavost, dobrota, vıra, mırnost, sebe´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ovladanı“. Take nam rıka, ze bychom „meli byt ob´ ´ ˇ ˇ ˇ noveni v sıle, ktera podnecuje [nasi] mysl“ a ze byˇ ´ ˇ ˇ chom meli „obleci novou osobnost, jez byla stvorena ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ podle Bozı vule v prave spravedlnosti a verne odda˚ ˚ nosti“. (Galaanum 5:22, 23; Efezanum 4:23, 24) ´ ´ Uplatnıte-li tyto rady, dokud jste svobodnı, budete ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ je mıt v sobe ulozene jako penıze v bance, jako neco, ´ ´ ˇ co pro vas bude velmi cenne, az v budoucnosti ˇ ´ ´ opravdu do manzelstvı vstoupıte. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 9 Naprıklad jste-li zena, ucte se venovat vetsı po´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zornost ‚utajenemu cloveku srdce‘ nez svemu teles´ ´ nemu vzhledu. (1. Petra 3:3, 4) Skromnost a zdrava ´ ´ ˇ mysl vam pomohou zıskat moudrost, skutecnou ´ ´ ´ „korunu krasy“. (Prˇ ıslovı 4:9; 31:10, 30; 1. Timoteovi ˇ ˇ ˇ ˇ 2:9, 10) Jestlize jste muz, ucte se jednat se zenami ˇ ´ ˇ ˇ´ laskave a s uctou. (1. Timoteovi 5:1, 2) Kdyz se ucı´ ˇ ´ ˇ ˇ te rozhodovat a nest odpovednost, zaroven se ucte ´ ´ ´ ´ ´ byt skromnı a pokornı. Panovity postoj povede k ne´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ prıjemnostem v manzelstvı. (Prıslovı 29:23; Micheas ˚ 6:8; Efezanum 5:28, 29) ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 10 Zmenit v techto ohledech zpusob myslenı sice ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nenı snadne, ale meli by se o to snazit vsichni kres´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ane. A vam to pomuze, aby se z vas stali lepsı manˇ ˇ ´ ˇ zelstı partneri. ˇ ˇ ˇ 8.–10. Jake´ rady z Bible clov eku pomohou pripravit se na man´ ˇzelstvı? 18

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ Dokud jste jeste svobodnı, ˇ vypestujte si vlastnosti, zvyky a schopnosti, ´ ´ ˇ ´ ktere vam v manzelstvı velmi pomohou

´ ˇ ´ ˇ ´ JAKY BY M EL BYT MAN ZELSKY PARTNER

´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 11 Je v mıste, kde zijete, beznym zvykem, ze si manˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zelskeho partnera vybıra kazdy sam? Pokud ano, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ jak byste meli postupovat, jestlize vas nekdo opac´ ´ ˇ ˇ ´ neho pohlavı pritahuje? Polozte si nejprve otazku: ´ ´ ˇ ´ ‚Mam opravdu v umyslu vstoupit do manzelstvı?‘ Po´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ hravat si s city druheho cloveka vzbuzovanım fales´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nych nadejı je krute. (Prıslovı 13:12) Pak si polozte ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ dalsı otazku: ‚Jsem v situaci, ktera mi umoznuje ˇ ´ ˇ ˇ ´ vstoupit do manzelstvı?‘ Jestlize na obe otazky od´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ povıte kladne, muzete dalsı postup zvolit podle toho, ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ jak je to ve vası zemi obvykle. V nekter ych zemıch ˇ ´ ˇ ˇ ˇ byste mozna nejakou dobu toho cloveka pozorovali ´ ˇ ˇ ´ ˇ a pak za nım sli a rekli mu, ze ho chcete lepe poznat. ˇ ´ ˇ ´ ´ Jestlize to odmıtne, pak na nej nevyvıjejte neprˇ ıjem´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ny natlak. Uvedomte si, ze druhy clovek ma v te veci ´ ´ ´ ´ ˇ take pravo na vlastnı rozhodnutı. Bude-li vsak sou˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ hlasit, muzete se domluvit, ze budete spolecne traˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vit cas ruznymi prospesnymi cinnostmi. Pri tom ´ ´ ˇ ´ budete mıt prˇ ılezitost zjistit, zda by bylo moudre ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vstoupit s tımto clovekem do manzelstvı.1 Ceho bys´ ˇ ´ ˇ ´ te si v tomto obdobı meli na druhem vsımat? ˇ ´ ˇ 12 V odpovedi na tuto otazku si predstavte dva hu´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ debnı nastroje, mozna klavır a kytaru. Kazdy z nich ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ muze hrat nadherne solo, je-li spravne naladeny. Co ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vsak v prıpade, ze by tyto nastroje hraly spolecne? ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Nynı musı byt sladene navzajem. Podobne je to ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ i s vami a s vasım nastavajıcım partnerem. Kazdy ´ ˇ ´ ´ ´ z vas se mozna velmi namahal, aby si „vyladil“ sve ´ ˇ e´ jednat v zemıch, ˇ 1 Takto by bylo mozn kde se povazuje za ´ ˇ vhodne,´ kdyzˇ kresan e´ spolu chodı. ´ 11., 12. Jak mohou dva lide´ zjistit, zda se k sobeˇ hodı, nebo zda ´ ˇ se k sobe nehodı? 20

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ´ ´ osobnı vlastnosti. Nynı vsak vyvstava otazka: Jste ˇ ´ ´ ´ sladeni spolu navzajem? Jinymi slovy — hodıte se ˇ k sobe? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 13 Dulezite je, abyste meli spolecne nazory a zasaˇ ˇ dy. Apostol Pavel napsal: „Nedejte se nerovne spojit ˇ ´ ´ ˚ jhem s neverˇ ıcımi.“ (2. Korinanum 6:14; 1. Korina˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ num 7:39) Manzelstvı s nekym, kdo s vami nesdılı ´ ˇ ˇ stejnou vıru v Boha, velmi pravdepodobne pove´ ˇ ˇ ´ de k bolestnemu nesouladu. Naopak nejpevnejsım ´ ˇ ´ zakladem jednoty je spolecna oddanost Jehovovi ˇ ´ ˇ Bohu. Jehova chce, abyste byli sastni a aby vas ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ manzelsky svazek byl co nejduvernejsı. Jehova si ´ ´ ´ ˇ preje, abyste byli spojeni trojnasobnym poutem lasˇ ˇ ´ ky — k nemu a k sobe navzajem. (Kazatel 4:12) ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ 14 Spolecne uctıvanı Boha je sice nejdulezitejsı ´ ´ ´ strankou jednoty, ale ne jedinou. Mate-li byt se ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ svym nastavajıcım partnerem vzajemne sladeni, ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ meli byste mıt spolecne cıle. Jake cıle mate? Jaky ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nazor mate naprıklad na to, zda mıt deti? Co je ve ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vasem zivote na prvnım mıste?1 (Matous 6:33) Ve ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ skutecne sastnem manzelstvı jsou manzel s manˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zelkou dobr ymi prˇ ateli a tesı je, ze jsou spolu. (Prˇ ı´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ slovı 17:17) K tomu je potreba, aby meli spolecne zaˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ jmy. Pokud spolecne zajmy chybejı, je obtızne udrzet ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ si duverne pratelstvı — a jeste obtıznejsı je udrzet ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ si manzelstvı. Kdyz tedy vas budoucı partner rad ´ ´ lide,´ kterˇ ı´ se pohybujı´ ˇ 1 I v kresansk em sboru mohou byt ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ takrka na okraji kresanskeho zpusobu zivota. Neslouzˇ ı Bohu ´ ´ ˇ a´ ovlivneni ˇ celym srdcem, ale naopak jsou mozn nazory a cho´ ´ ˇ vanım sveta. (Jan 17:16; Jakub 4:4) ´ ´ ˇ ym, ´ 13. Procˇ je velmi nemoudre´ chodit s nek kdo s vami nesdı´ ´ lı stejnou vıru? ´ ´ ˇ ˇ oba 14., 15. Je jedinou strankou jednoty v manzelstv ı to, ze ´ ´ ˇ ˇ partneri majı stejnou vıru? Vysvetlete to. ´ PRˇ IPRAVA


21

ˇ ˇ ´ provozuje urcitou cinnost, naprˇ ıklad turistiku, a vy ´ ˇ ˇ ´ ne, znamena to, ze byste se vy dva nemeli vzıt? Ne´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ musı to tak byt. Mozna mate jine, dulezitejsı spolec´ ´ ˇ ´ ´ ne zajmy. Krome toho byste mohli sveho budoucıho ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ partnera potesit, jestlize byste se spolecne s nım veˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ novali nejake prospesne cinnosti proto, ze pusobı radost jemu. (Skutky 20:35) ˇ ´ ˇ ´ 15 O tom, zda se k sobe hodıte, ve skutecnosti vıce ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ rozhoduje vase prizpusobivost nez mnozstvı spolec´ ´ ˚ ˇ ´ nych zajmu. Bylo by mnohem lepsı, kdybyste si ne´ ´ ˇ kladli otazku: „Souhlasıme spolu ve vsem?“, ale ˇ ´ ´ ˇ kdybyste se naopak ptali: „K cemu dochazı, kdyz ´ ˇ ´ ´ ˚ mame na vec jiny nazor? Dovedeme se bavit o r uz´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nych vecech nevzrusene, s ohledy a s uctou k sobe ´ ˇ ˇ navzajem? Nebo se nase rozhovory casto zvrtnou ´ ´ ˚ ˇ v prudke hadky?“ (Efezanum 4:29, 31) Jestlize si ˇ ´ ´ chcete nekoho vzıt, davejte si pozor na toho, kdo je ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ pysny a umıneny, kdo nikdy nenı ochoten udelat ´ ˇ ´ kompromis nebo kdo stale menı a upravuje situaci ˇ ˇ tak, aby vsechno bylo podle neho. ˇ ˇ ZJISTETE SI TO P REDEM

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 16 Ti, jimz je v kresansk em sboru sverena odpoˇ ´ ´ ˇ vednost, majı byt „nejprve vyzkouseni, zda jsou ´ ´ ˚ ˇ vhodnı“. (1. Timoteovi 3:10) Tuto zasadu muzete ´ ´ ˇ ˇ uplatnit i vy. Naprıklad svobodna zena by si mohla ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ polozit otazky: „Jakou povest ma tento muz? Jake ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ pratele ma? Projevuje sebeovladanı? Jak jedna se ˇ ´ ´ ´ ´ ´ starsımi lidmi? Z jake rodiny pochazı? Jak jedna ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ se cleny sve rodiny? Jaky postoj ma k penezum? Pije ´ ´ ´ ´ ˇ pres mıru alkoholicke napoje? Je prudky, a dokon´ ˇ ´ ´ ´ ce vybusny? Jake povinnosti ma ve sboru a jak je ˇ ´ ´ ˇ ´ nasta16., 17. Ceho by si mohl muzˇ nebo zena vsˇ ımat na svem ´ ´ ˇ ´ vajıcım manzelskem partnerovi? 22

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ´ plnı? Mohla bych k nemu mıt hlubokou uctu?“ ˇ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ (3. Mojzısova 19:32; Prıslovı 22:29; 31:23; Efezanum 5:3–5, 33; 1. Timoteovi 5:8; 6:10; Titovi 2:6, 7) ´ ˇ ˇ ´ 17 Svobodny muz by si mohl polozit otazky: „Proˇ ´ ´ jevuje tato zena lasku a uctu Bohu? Je schopna ´ ´ ˇ ´ starat se o domacnost? Co od nas bude ocekavat ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ jejı rodina? Je rozumna, pracovita, setrna? O cem ´ ´ ˇ ´ ´ ´ mluvı? Ma skutecny zajem o druhe lidi, nebo je ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ zameren a na sebe a vsetecna? Je duveryhodna? ˇ ´ ´ ˇ Ochotne se podrizuje vedenı, nebo je tvrdohlava, ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ a snad dokonce vzpurna? (Prıslovı 31:10–31; Lukas ˚ 6:45; Efezanum 5:22, 23; 1. Timoteovi 5:13; 1. Petra 4:15) ´ ˇ ˇ ´ 18 Nezapomente, ze jednate s nedokonalym potomˇ ´ ´ kem Adama, a ne s nejakym zidealizovanym hrdi´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ nou ci hrdinkou z milostneho romanu. Kazdy´ clov ek ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ma nedostatky a nektere z nich — sve i sveho nast ˇ ´ a´ ´ ´ˇ ˇ vajıcıho partnera — budete muset prehlızet. (Rıma˚ num 3:23; Jakub 3:2) Kromeˇ toho slabost, kterou si ´ ˇ ˇ ˇ poskytovat prˇ ıle uvedomujete, mu˚ ze zitost k duchov´ ´ ˚ ˇ nımu rustu. Dejme tomu, ze se naprˇ ıklad v dobeˇ ´ ´ ´ ˇ znamosti s partnerem pohadate. Uvazujte: I lide,´ kte´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ rˇ ı se majı radi a jeden druheho si vazˇ ı, majı obcas ´ ´ ´ ´ˇ ˇ rozdılne nazory. (Srovnej 1. Mojzısovu 30:2; Skutky ˇ e,´ ze ˇ oba jednoduse ˇ potrebujete ˇ 15:39.) Je mozn tro´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ chu vetsı „zabranu pro sveho ducha“ a ze se musıte ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ naucit resit veci pokojneji? (Prıslovı 25:28) Dava vas ´ ´ ´ ˇ se chce zlepsit? ˇ nastavajıcı partner najevo, ze A co ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vy? Mohli byste se naucit jednat mene precitlivele, ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ mene nedutklive? (Kazatel 7:9) Tım, ze se ucıte resit ´ ´ ´ ´ problemy, zvykate si uprˇ ımneˇ si spolu povıdat, cozˇ ´ ´ ˇ ˚ je nezbytne, jestlize se chcete vzıt. (Kolosanum 3:13) ´ ˇ ˇ prem ˇ ˇ si behem ˇ ˇ 18. O cem byste meli y´ slet, jestlize znamosti ´ ˇ ´ ˇ ´ vsimnete na druhem urcitych slabostı? ´ PRˇ IPRAVA


23

ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ Co vsak, kdyz si vsimnete vecı, ktere vas hlubo´ ´ ˇ ˚ ce znepokojujı? Takove pochybnosti byste meli duˇ ´ ˇ ´ ´ kladne zvazit. A jste sebevıc zamilovanı nebo snad ´ ˇ´ ˇ ´ ´ sebevıc touzıte vstoupit do manzelstvı, nezavırejte ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ oci pred zavaznymi chybami. (Prıslovı 22:3; Kazatel ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ 2:14) Pokud mate blızky vztah k cloveku, ke ktere´ ´ ˇ ´ ´ ´ mu mate vazne vyhrady, je rozumne tento vztah ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ukoncit a trvaly zavazek k tomuto cloveku neprijmout. 19

´ ˇ ZACHOVEJTE SVOU ZNAMOST PO CESTNOU

´ ˚ ˇ ˇ Jak muzete svou znamost zachovat pocestnou? ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Za prve se ujistete, ze se vası moralce neda nic vy´ ˇ ˇ tknout. Je v mıste, kde zijete, pro svobodne´ lidi ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ vhodne, kdyz se vodı za ruce, lıbajı nebo objımajı? ´ ´ ˇ I kdyby takove projevy naklonnosti nebyly ve vasem ´ ´ ˇ okolı odsuzovany, mela by si je dvojice dovolit teprˇ ´ ˇ ˇ ve tehdy, az ve svem vztahu dospeje tak daleko, ze ´ ´ ˇ ˇ ˇ se definitivne rozhodla pro manzelstvı. Davejte vsak ´ ˇ pozor, aby tyto projevy naklonnosti neprerostly v ne´ ´ ˇciste´ chovan ˚ ı, neboˇ dokonce ve smilstvo. (Efezanum ´ ˇ 4:18, 19; srovnej Salomounovu pısen 1:2; 2:6; 8:5, ´ ˇ byt ´ rozum9, 10.) Srdce je zradne,´ a proto byste meli ´ ´ ˇ ˚ ˇ nı a nemeli byste zustavat sami v dome, v byte,ˇ v za´ parkovanem automobilu ani jinde, kde by mohla ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ byt prılezitost k nespravnemu jednanı. (Jeremjasˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 17:9) Jestlize si zachovate svou znamost mravne cis´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ mate ˇ tou, jasneˇ tım dokazete, ze sebeovladanı a ze ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ je u vas prednejsı nesobecky zajem o druheho nezˇ ´ ˇ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ vsak ˇ ˇ cist ˇ a´ vase osobnı touhy. Nejdule je to, ze ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ znamost potesı Jehovu Boha, kter y svym sluzeb20

´ ˇ 19. Jak by bylo moudre´ jednat, kdyby se behem znamosti obje´ ˇ ´ ˇ ´ vily nejak e´ vazn e problemy? ˇ dvojice, ktera´ spolu chodı,´ udrzet ˇ mravne´ cho20. Jak si mu˚ ze ´ ´ ´ ´ vanı, kteremu se neda nic vytknout? 24

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ nıkum prikazuje, aby se nedopousteli necistoty ˚ a smilstva. (Galaanum 5:19–21) ´ ˇ ´ ´ ´ 21 Za druhe, pocestna znamost take zahrnuje ´ ´ ´ ´ ˇ uprımne rozhovory. Jak ve sve znamosti postupujeˇ ´ ´ ˇ otevren ˇ eˇ o urte k manzelstvı, bude nutne hovorit ˇ ´ ˇ ´ citych vecech. Kde budete bydlet? Budete mıt oba ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ svetske zamestnanı? Chcete mıt deti? Urcite je take ˇ ´ ˇ ˇ ˇ cestne odhalit neco, k cemu snad doslo v minulosˇ ˇ ´ ti, a co by mohlo nejak ovlivnit manzelstvı. Mohou ´ ´ ´ ´ ˇ to byt naprıklad velke dluhy nebo zavazky nebo ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ zdravotnı problemy, naprˇ ıklad nekdo z vas muze ´ ˇ ´ ˇ ´ mıt nejakou vaznou chorobu nebo zdravotnı poru´ ˇ ´ chu. U mnoha lidı nakazenych virem HIV (virem, ´ ´ˇ ´ ˇ kter y je prıcinou nemoci AIDS), se prˇ ıznaky nepro´ ˇ ˇ ´ ´ jevı okamzite, a proto by nebylo nespravne, kdyby ´ ˇ ˇ ´ snoubenec nebo jeho starostlivı rodice pozadali ´ ´ ´ ˇ toho, kdo v minulosti strıdal sexualnı partnery ´ ˇ ´ nebo kdo si pıchal drogy, aby si dal udelat krevnı ˇ ˇ ˇ ´ zkousku na AIDS. Jestlize je zkouska pozitivnı, neˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ mel by nakazeny clovek na nastavajıcıho partnera ˇ ´ nalehat, aby ve vztahu pokracoval, pokud si tento ´ ˇ ˇ ˇ ´ partner nynı preje vztah ukoncit. Opravdu kazdy, ˇ ´ ´ ˚ ˇ kdo zil takovym velice riskantnım zpusobem zivota, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ kdyby se pred ˇ by udelal dobre, tım, nez rozvine ne´ ´ ˇ jakou znamost, rozhodl podstoupit krevnı zkousku na AIDS. ´ ˇ ZAJIMEJTE SE O TO, CO BUDE PO SVATB E

´ ˇ ´ ´ ˇ V poslednıch mesıcıch pred vstupem do man´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ zelstvı budete pravdepodobne oba velmi zamestnani 22

´ ´ ˇ ˚ 21. O cem je nutne´ uprˇ ımneˇ mluvit, aby znamost zustala po´ ˇ cestn a? ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 22., 23. a) Jak by nekdo mohl pri prıprave svatby ztratit vyrov´ ´ ˇ zachovat lide,´ nany´ nazor? b) Jaky´ vyrovnany´ nazor by si meli ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ kterı uvazujı o svatbe a o manzelstvı? ´ PRˇ IPRAVA


25

´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ prˇ ıpravami na svatbu. Budete-li umırnenı, muzete ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ hodne zmırnit prıpadne napetı. Nakladna svatba ´ ´ ˇ ´ ´ snad udela radost prˇ ıbuznym a lidem z okolı, ale noˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vomanzele a jejich rodiny telesne a financne vycer´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ pa. Je rozumne do urcite mıry zachovat nektere ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mıstnı zvyky, ale otrocke, a dokonce snad soutezive ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ dodrzovanı takovych zvyku muze zastınit vyznam ´ ˚ ˇ ˇ svatby a muze vas pripravit o radost, kterou byste ´ ´ ´ ˇ z nı jinak meli. Musıte sice brat ohled na city dru´ ´ ˇ hych, ale za to, jak probehne svatebnı hostina, je odˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ povedny predevsım zenich. (Jan 2:9) ´ ˇ ˇ ˇ 23 Uvedomte si, ze vase svatba potrva pouze jeden ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ den, ale vase manzelstvı cely zivot. Nesoustrete se ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ prılis na svatebnı obrad. Ale radeji hledejte vedenı ˇ ´ ˚ ˇ u Jehovy Boha a planujte si dopredu svuj manzel´ ˇ ˇ ´ ˇ pripraveni ˇ sky zivot. Pak budete dobre na sastne ´ ˇ manzelstvı. ´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˇ ˇ

POM AHAT . . ., ABY SE CLOV EK P RIPRAVIL ˇ ˇ ´ ´ ˇ NA S TASTN E MAN ZELSTV I ?

´ ´ ˇ a manzelka ˇ Manzel musı byt spolu ˇ ˇ nerozlucne spjati. ´ˇ (1. Mojzˇ ısova 2:24) ˇ ˇ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ Srdce clov eka je mnohem dule ´ ˇ ˇ ˇ nez jeho vnejsı vzhled. (1. Petra 3:3, 4) „Nedejte se nerovneˇ spojit jhem.“ ˚ (2. Korinanum 6:14) ´ ˇ ˇ ´ Mravne necistı lide jsou odcizeni Bohu. ˚ (Efezanum 4:18, 19) 26

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ TRETI

K A P I TOLA

´ˇ Dva kl ıce ´ ´ ˇ k trvalemu manzelstvı ˇ ´ ˚ ˇ a prvnı´ zenu ˇ DYZ Buh spojil prvnıho muze ´ ˇ ˇ ˇ v manzelstvı, nic nenaznacovalo, ze by toto spo´ ˇ ´ pouze docasn ˇ ˇ byt ´ jenı melo byt e.´ Adam a Eva meli ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ spolu cely zivot. (1. Mojzısova 2:24) Bozı merıtko pro ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ pocestne manzelstvı je spojenı jednoho muze a jedne ´ ´ ´ ˇzeny. Jedineˇ zava ˇzna´ sexualn ı nemravnost jednoho ˇ ´ nebo obou manzelsk ych partneru˚ poskytuje biblicky´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ duvod k rozvodu a moznost uzavrˇ ıt nove´ manzelstv ı. ˇ (Matous 5:32) ˚ ˇ e,´ aby dva ruzn ˚ ı´ jedinci spolu sastˇ 2 Je vubec mozn ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ne zili nekonecne dlouho? Mozne to je a Bible ukazu´ˇ ˚ zit ˇ e´ cinitele ˇ je, jake´ dva velice dule neboli klıce to ´ ˇ ˇ ˇ ˇ umoznujı. Pokud oba, manzel i manzelka, budou tyto ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ı´ mnoho nadherklıce pouzˇ ıvat, budou sastn ı a zazij ´ ´ˇ ´ ˇ nych vecı. Co je to za klıce?

K

´ ´ ˇ PRVN I KL I C

´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ Prvnım klıcem je laska. Je zajımave, ze Bible se ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zminuje o nekolika druzıch lasky. Jednım z techto ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ druhu lasky je vrela osobnı naklonnost k nekomu — ´ ´ ´ ´ ´ je to laska mezi blızkymi prˇ ateli. (Jan 11:3) Dalsˇ ım ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ druhem je laska, ktera vznika mezi cleny rodiny. (Rı´ ´ ´ ˚ ˇ manum 12:10) Tretım je romanticka laska, kterou ´ ´ ´ ´ ˇ eho ´ mezi sebou mohou mıt lide´ opacn pohlavı. (Prˇ ıslovı 3

´ ´ ´ ˇ 1., 2. a) Na jak dlouho bylo stanoveno trv an ı man zelstv ı? ˇ e? ´ b) Jak je to mozn ´ ˇ vyp estovat ˇ ˇ st ˇ ı´ ˇ druhy l asky 3. Ktere´ t ri by si m eli man zel ˇ partneri? DVA

´ ˇ ˇ ´ ´ KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI

27

ˇ ´ ˇ ´ Ke sastnemu manzelstvı vede ´ ´ ´ ´ vzajemna laska a ucta

ˇ a manzelka ˇ ˇ samozrejm ˇ 5:15–20) Manzel by si meli eˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vypestovat vsechny tyto druhy lasky. Existuje vsak jes´ ˇ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ nezˇ ty ostatnı.´ teˇ ctvrt y´ druh lasky, kter y´ je dule ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ 4 V puvodnım jazyce Kresanskych reck ych pısem ´ ´ ˇ ˇ ´ je tento ctvrty druh lasky vyjadren slovem agape. Toto ´ ˇ slovo je pouzito v 1. Jana 4:8, kde mame uvedeno: ´ ˚ ˇ ˇ ˇ „Buh je laska.“ Je to skutecne tak, ze „milujeme, pro´ ˇ [Buh] ˚ toze nejprve miloval nas“. (1. Jana 4:19) Tako´ ˇ ˇ vou lasku si kresan nejprve pestuje k Jehovovi Bohu ´ ˇ a potom k bliznım. (Marek 12:29–31) Slovo agape je ´ ´ ˇ ˚ take´ pouzito v Efezanum 5:2, kde je napsano: „Dale ´ ˇ 4. Kter y´ je ctvrt y´ druh lasky? 28

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ chote v lasce, prave jako i Kristus miloval vas a vy´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ dal se za vas.“ Jezıs rekl, ze podle tohoto druhu lasky ´ ´ ´ ´ ˇ se poznajı jeho pravı nasledovnıci: „Podle toho vsich´ ˇ ´ ´ ˇ ni poznajı, ze jste moji ucedn ıci, budete-li mıt mezi se´ ´ ˇ ˇ bou lasku [agape].“ (Jan 13:35) Take si povsimn ete, ˇ ˚ jak je slovo agape pouzito v 1. Korinanum 13:13: ´ ´ ´ ´ ˚ av ˇ ˇ sˇ ı´ z nich ˇ ale nejvet „Zust a vıra, nadeje, laska, ty tri; ´ je laska [agape].“ ˇ ´ ´ ´ ˇ laska ˇ sˇ ı´ nezˇ vıra ˇ 5 Cˇ ım to je, ze agape je vet a nade´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ je? Rıdı se totiz zasadami — spravn ˇ ymi zasadami —, ´ ´ ktere´ jsou zapsany v Bozˇ ım slove.ˇ (Zalm 119:105) Tato ´ ´ ´ zajmem laska se projevuje nesobeckym jednat s dru´ ´ ´ ˇ hymi lidmi tak, jak je to z Bozıho hlediska spravne´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ a dobre, a se zda, ze si to ten druhy clovek zaslouzˇ ı, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nebo ne. Takova laska umoznuje manzelskym part´ ´ ˇ ´ ˚ aby se rˇ ıdili biblickou radou: „Snasejte dale nerum, ´ ´ ˇ ˇ jeden druheho a velkoryse jeden druhemu odpoustej´ ´ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ te, jestlize ma nekdo proti jinemu prıcinu ke stıznos´ ti. Stejneˇ jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak jed´ ´ ´ ˚ ˇ nejte i vy.“ (Kolosanum 3:13) Milujıcı manzelsk a ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ dvojice k sobe navzajem ma a dale si pestuje „vrelou ´ ´ ´ ´ ˇ laska ´ a´ mnozstv ˇ ˇ lasku [agape], protoze prikr yv ı hrˇ ı´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ chu“. (1. Petra 4:8) Povsimnete si, ze laska chyby pri´ ´ a. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ kr yv Neodstranuje je; ˇ nedokonaly clovek totiz ne˚ ˇ ´ muze byt bez chyby. (Zalm 130:3, 4; Jakub 3:2) ´ ´ ˇ ˇ 6 Manzelsk a dvojice, ktera si vypestuje tako´ ´ ´ ˇ vou lasku k Bohu a k sobe navzajem, bude mıt ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ trvale a sastne manzelstvı, protoze „laska nikdy ´ ´ ´ ˚ neselhava“. (1. Korinanum 13:8) Laska je „dokona´ ˚ ˇ lym poutem jednoty“. (Kolosanum 3:14) Pokud zijete ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ v manzelstvı, jak si vy i vas manzelskˇ y partner mu´ ˇzete vypestovat ˇ ˇ ˇ tento druh lasky? Ctete spolecneˇ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ Bozı slovo a povıdejte si o nem. Zkoumejte Jezˇ ısovu ´ ´ ´ ˇ sˇ ı´ nezˇ vıra ˇ 5., 6. a) Procˇ je laska vet a nadeje? b) Naprˇ ıklad z ja´ ´ ´ ˚ ˇ vytvorit ˇ ˇ trvale´ manzelstv kych duvod u˚ laska pomu˚ ze ı? DVA


29

´ ´ ˇ ´ ˇ prˇ ıkladnou lasku a snazte se ji napodobit, smyslejte ˇ´ˇ ˇ ˇ a jednejte jako Jezıs. Krome toho chote na kresan´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ska shromazdenı, kde se vyucuje Bozı slovo. A proste ´ ˇ ˇ Boha v modlitbe, aby vam pomohl vypestovat si ten´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ to vyssı druh lasky, ktera je ovocem Bozˇ ıho svateho ´ ´ ˚ ˇ ducha. (Prıslovı 3:5, 6; Jan 17:3; Galaanum 5:22; Heb˚ rejcum 10:24, 25) ´ ´ ˇ DRUH Y KL I C

´ ˇ dva lide,´ kterˇ ı´ spolu zij ˇ ı´ v manzelstv ˇ Jestlize ı, ´ ´ ´ opravdu jeden druheho milujı, pak budou mıt take´ ´ ´ˇ ´ ´ ´ k sobeˇ navzajem uctu; a ucta je druhym klıcem ke ´ ´ ´ ´ ˇsastnemu ´ ˇ manzelstvı. Ucta je definovana jako „uzna´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nı, projev vaznosti, ctenı nekoho“. Bozı slovo radı ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ vsem kresanum, i manzelum a manzelkam: „Ujımejˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ te se vedenı v projevovanı vzajemne´ ucty.“ (Rımanum ˇ ˇ ´ 12:10) Apostol Petr napsal: „Vy manzele, bydlete [se ´ ´ ´ ˇ svou manzelkou] nadale podle poznanı a prokazujte ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ (1. Petra 3:7) [jı] cest jako slabsı, totiz zenske nadobe.“ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Manzelka dostava radu, ze by „mela mıt ke svemu ˇ ´ ˚ manzelovi hlubokou uctu“. (Efezanum 5:33) Chcete-li ´ ˇ ˇ ˇ nekomu prokazovat cest, jste k nemu laskavı, respek´ ˚ tujete jeho lidskou dustojnost a nazory, ktere´ vyjad´ ´ ´ ˇ ruje, a jste ochotni splnit jakekoli jeho rozumne´ prˇ anı. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 8 Lide, kterˇ ı chtejı mıt sastne manzelstvı, prokazu´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jı svemu manzelskemu partnerovi uctu tım, ze ‚nehle´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ dı s osobnım zajmem jen na sve vlastnı zalezitosti, ale ´ ´ ´ ˇ ´ s osobnım zajmem i na zalezitosti sveho partnera‘. ´ ˚ ˇ (Filipanum 2:4) Neuvazujı jen o tom, co je dobre´ pro ´ sobecke.´ Naopak zvazuj ˇ ı,´ co je neˇ — to by mohlo byt ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nejlepsı i pro jejich manzelskeho partnera. Davajı ´ ˚ ´ ˇ prednost zajmum sveho partnera. 7

´ ´ ´ ˇ byt ´ prokazovana ˇ 7. Co je ucta a procˇ by mela v manzelstv ı? ´ ´ ˚ ˇ ucta ´ ˇ 8.–10. Naprˇ ıklad jakymi zpusoby pomu˚ ze upevnit manzel´ sky svazek? 30

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˚ Vzajemna ucta pomuze manzelskym partnerum ´ ´ ´ ´ ´ ˇ uznavat sva rozdılna stanoviska. Je nerozumne pred´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ pokladat, ze dva lide budou mıt na vsechno stejny na´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ zor. Co je snad dulezite pro manzela, nemusı byt tak ´ ´ ´ ˚ zit ˇ e´ pro manzelku, ˇ ˇ dule a co se lıbı manzelce, nemusı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ se lıbit manzelovi. Kazdy by vsak mel respektovat na´ ´ ˇ ı´ hraˇ zory a zaliby toho druheho, pokud neprekra cuj ´ ´ ´ ˚ nice Jehovovych zakonu a zasad. (1. Petra 2:16; ˇ y´ mel ˇ resrovnej Filemonovi 14.) Kromeˇ toho by kazd ˚ ´ ˇ spektovat lidskou dustojnost toho druheho a nemel ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ by si z neho delat terc ponizujıcıch poznamek ci vti´ ˚ a to ani na verejnosti, ˇ pu, ani v soukromı. ´ ´ ´ ˇ 10 Ano, laska k Bohu a k sobe navzajem a vzajem´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ na ucta jsou dva nesmırne dulezite klıce ke sastne´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ mu manzelstvı. Jak je mozne tyto klıce pouzıvat ˇ ´ ˚ zit ˇ ych ´ ˇ ´ v nekter ych velmi dule oblastech manzelsk eho ˇzivota? 9

ˇ ´ KRISTUS JE P R IKLADEM PRO HLAVU RODINY

´ ˇ ˇ muzˇ byl stvoren ´ ˇ Bible nam sdeluje, ze s takovymi ´ ´ ˇ vlastnostmi, aby mohl byt kvalitnı hlavou rodiny. Muz ´ ˇ ´ ˇ ˇ je tedy pred Jehovou odpovedny za duchovnı i teles´ ˇ ´ ˇ ´ nou spokojenost sve manzelky i svych detı. Jeho roz´ ´ ˇ ´ ˇ hodnutı by mela byt vyrovnana, mela by se v nich ´ ´ ˚ ˇ ´ zrcadlit Jehovova vule a mel by davat dobr y prˇ ıklad ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ve zboznem chovanı. „A se manzelky podrizujı svym ´ ˇ ˚ ˇ ˇ manzelum jako Panu, protoze manzel je hlavou sve´ ˇ ˚ manzelky, jako i Kristus je hlavou sboru.“ (Efezanum ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 5:22, 23) Bible vsak rıka, ze take manzel ma nad se´ ´ bou hlavu, a tou je Ten, kdo nad nım ma autoritu. ˇ ˇ ˇ eli, ˇ ˇ Apostol Pavel napsal: „Chci vsak, abyste ved ze ˇ ´ ˇ ˇ hlavou kazdeho muze je Kristus; hlavou zeny je ˚ zase muz;ˇ hlavou Krista je zase Buh.“ (1. Korina´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ num 11:3) Moudr y manzel se ucı uplatnovat vedenı 11

11. Kdo podle Bible je hlavou rodiny? DVA


31

´ ´ ˇ ˇ prostrednictv ım hlavy tım, ze napodobuje svou hlavu, ˇ´ˇ Krista Jezıse. ´ ´ ´ 12 Take´ Jezˇ ısˇ ma nad sebou hlavu, Jehovu, a nale´ˇ ˇ ´ ˇziteˇ se mu podrizuje. ˇ ˇ Jezıs rekl: „Nehledam svou vlast´ ˚ ˚ toho, kdo meˇ poslal.“ (Jan 5:30) To je nı vuli, ale vuli ´ ´ ´ ´ ´ vseˇ opravdu vynikajıcı prˇ ıklad! Jezˇ ısˇ je „prvorozenym ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ho stvorenı“. (Kolosanum 1:15) Stal se Mesiasem. Mel ´ ´ ˚ ˇ se stat Hlavou sboru pomazanych kresanu a byl vy´ ´ ´ ´ ´ ˇ byt ´ vysˇ sˇ ı´ nezˇ bran za Krale Bozˇ ıho Kralovstvı; mel ˇ ˇ ´ ˚ ˚ vsichni andele. (Filipanum 2:9–11; Hebrejcum 1:4) ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Ackoli mel takove vysoke postavenı a takove vznese´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ne vyhlıdky, nebyl Jezıs nevlıdny, neustupny ani prˇ ı´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ lis narocny. Nebyl despota ani svym ucednıkum sta´ ˇ ho musı´ poslouchat. Jezˇ ı´ sˇ byl ˇ le nepripom ınal, ze ´ ´ ´ ˇ ´ laskypln y a soucitny,´ zejmena k utlacovan ym lidem. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Rekl: „Pojte ke mne vsichni, kterı se lopotıte a jste ´ˇ ´ ˇ ˇ na sebe me´ obtızeni, a chci vas obcerstvit. Vezmete ´ ˇ jho a ucte se ode mne, nebo jsem mırne´ povahy a po´ˇ ´ ˇ ˇ nızen y´ v srdci, a naleznete obcerstven ı pro sve´ duse. ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ Vzdy me jho je prıjemne a muj naklad je lehky.“ (Ma´ ˇ tousˇ 11:28–30) V jeho spolecnosti se lide´ cıtili velmi ˇ dobre. ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ 13 Je dobre, aby manzel, kter y touzı po sastnem zi´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vote, uvazoval o Jezısovych znamenitych vlastnos´ ˇ nenı´ hruby´ ani panovit ´ tech. Dobr y´ manzel y´ a sveho ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ postavenı hlavy nezneuzıva k tyranizovanı sve man´ ˇ ˇ zelky. Naopak svou manzelku miluje a prokazuje jı ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ cest. Jestlize Jezıs byl „ponızeny v srdci“, manzel ma ´ ´ˇ ˇ sˇ ı´ duvod; ˚ k tomu mnohem vet na rozdıl od Jezˇ ıse to´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ tiz dela chyby. Preje si proto, aby pro nej jeho manzel´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ka mela pochopenı. Pokorny manzel tedy uznava sve ´ ´ ´ ´ ´ 12. Jak dal Jezˇ ısˇ znamenity´ prˇ ıklad v projevovanı podrˇ ızenosti ´ ´ ´ ´ ˇ an a v uplatnov ı vedoucıho postavenı? ´ ´ ˇ ˇ napodobovat Jezˇ ı´ se ˇ pri ˇ 13., 14. V cem bude milujıcı manzel ´ ´ ´ ´ ˇ ´ uplatnovanı sveho vedoucıho postavenı? 32

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ chyby, a i kdyz je to mozna obtızne, rekne „promin, ˇ ˇ ˇ ´ melas pravdu“. Pro manzelku bude mnohem snazsı ´ ´ ˇ ´ ´ respektovat vedenı manzela mırneho a pokorneho ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nez manzela pysneho a tvrdohlaveho. A manzelka, ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ se ktera ma k manzelovi uctu, se take´ omluvı, jestlize ´ ´ sama mylı. ˚ stvoril ˇ ´ ˇ zenu 14 Buh se znamenitymi vlastnostmi, ji´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ miz muze prispet ke sastnemu manzelstv ı. Moudr y´ ´ ˇ ˇ manzel si to bude uvedomovat a nebude jejı projevy ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ potlacovat. Mnoho zen ma sklon k velkemu soucıte´ ´ ´ ˇ nı a k vnımavosti a tyto vlastnosti jsou nezbytne pri ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ peci o rodinu a pri rozvıjenı mezilidskych vztahu. ´ ˇ Manzelka obvykle velmi obratneˇ vytvorˇ ı takovy´ do´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ mov, kde se vsichni cıtı prıjemne. „Schopna manzel´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ka“, ktera je popsana v 31. kapitole Prıslovı, mela ´ ´ ´ ´ ´ mnoho vybornych vlastnostı a vynikajıcıch schop´ ´ ˇ eˇ prospela. ˇ ˇ Pronostı, kter ymi sve´ rodineˇ znacn Proc? ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ toze srdce jejıho manzela v nı „vklada duveru“. (Prˇ ı´ slovı 31:10, 11) ´ ˇ ´ ˇ ˇ 15 V nekter ych kulturach je autorita manzela pres´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ prılis zduraznovana, a proto je povazovano za neucti´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ve uz jen to, kdyz se ho manzelka na neco zepta. Smı ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ s nı zachazet temer jako s otrokem. Takove nesprav´ ´ ´ ´ ˇ an ne´ uplatnov ı vedoucıho postavenı v rodineˇ vede ke ˇspatnemu ´ ˇ vztahu nejen k manzelce, ale take´ k Bohu. ´ ˇ e´ naopak svou (Srovnej 1. Jana 4:20, 21.) Jinı manzel ´ ´ ´ úlohu hlavy rodiny zanedbavaj ı a vedenı rodiny ne´ ´ ´ ˇzelce. Manzel, ˇ ´ ´ kter y je spravneˇ chavajı na sve man ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ podrızen Kristu, svou manzelku nevyuzıva ani ji ne´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ponizuje. Spısˇ napodobuje Jezˇ ısovu obetavou lasku ´ ´ ˇ ´ ´ a jedna podle Pavlovy rady: „Manzele, milujte stale sve ´ ˇ ˇ manzelky, prave jako i Kristus miloval sbor a vydal se ´ ˇ ˚ za nej.“ (Efezanum 5:25) Jezˇ ısˇ Kristus tolik miloval ˇ manzel ˇ napodobovat Krista, kdyzˇ sve´ manzelce ˇ 15. Jak mu˚ ze ´ ´ projevuje lasku a uctu? DVA


33

´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ sve nasledovnıky, ze za ne zemrel. Dobr y manzel se ´ ˇ ´ bude snazit napodobovat tento nesobecky postoj tım, ´ ˇze bude usilovat o dobro sve´ manzelky ˇ a nebude k nı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ narocny. Jestlize se manzel bude podrizovat Kristu ´ ´ a bude podobneˇ jako Kristus projevovat lasku a uctu, ˇ ˇ jeho manzelku to bude podnecovat, aby se zase pod˚ ˇ rizovala jemu. (Efezanum 5:28, 29, 33) ˇ ´ ˇ PODR IZENOST MAN ZELKY

ˇ ˚ ˇ ı´ Adama „Jehova Buh 16 Za nejakou dobu po stvoren ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dale rekl: ‚Pro cloveka nenı dobre, aby byl stale sam. ´ ˇ am ˇ “ (1. Mojzˇ ı-´ Udel mu pomocnici jako jeho doplnek.‘ ˇsova 2:18) Buh ˚ stvoril ˇ ˇ Evu jako „doplnek“, ne jako ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ soupere. Manzelstvı nemelo byt jako lo, ktera ma ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dva souperıcı kapitany. Manzel mel laskyplne zasta´ ˇ ˇ projevovat sve´ postavenı hlavy a manzelka mu mela ´ ´ ˇ ˇ vat lasku a uctu a ochotne se mu podrizovat. ´ ´ ´ ˇ ˇ 17 Ovsem dobra manzelka nenı jen poddajna. Snaˇzı´ se byt ´ opravdovou pomocnicı´ a podporovat rozhod´ ´ ´ ˇ ˇ nutı sveho manzela. Samozrejm eˇ je to pro ni snazsˇ ı, ´ ´ ˇ ˇ kdyz s jeho rozhodnutımi souhlası. Ale i kdyz nesou´ ˇ svou aktivnı´ podporou prisp ˇ k tomu, ze ˇ ˇ hlası, mu˚ ze et ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ manzelovo rozhodnutı prinese lepsı vysledky. ˇ ˇ svemu ´ ˇ ´ ˚ 18 Manzelka mu˚ ze manzelovi i jinymi zpuso´ ˚ ˇ by pomahat, aby byl dobrou hlavou rodiny. Muze proˇ ı´ za jeho snahy vest ´ rodinu, a ne ho jevovat ocenen ˇ ˇ ji nikdy nekritizovat nebo v nem vzbuzovat pocit, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dokaze uspokojit. Pri tom, kdyz jedna se svym man´ ˇzelem pekn ˇ e,ˇ by si mela ˇ uvedomovat, ˇ ˇze ‚tichy´ a mır´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ny duch ma velkou hodnotu v Bozıch ocıch‘, nejen ´ ´ ˇ ˚ v ocˇ ıch jejıho manzela. (1. Petra 3:3, 4; Kolosanum ˇ ˇ ´ 16. Jak by mela manzelka jednat ve vztahu ke svemu manˇ zelovi? ´ ˚ ˚ ˇ ˇ 17., 18. Jakym zpusobem muze manzelka jednat, aby byla sku´ ˇ ´ ˇ tecnou pomocnicı sveho manzela? 34

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 3:12) Co vsak, kdyz je manzel neverˇ ıcı? Pısmo povzbuˇ ´ ˇ zuje manzelky, „aby milovaly sve manzely, milovaly ´ ˇ ´ ´ sve deti, aby byly zdrave mysli, cudne, doma pracovi´ ´ ´ ´ ˇ um, ˚ ˇ te, dobre a podrizovaly se svym vlastnım manzel ˇ´ ˇ ˇ ˇ aby se o Bozım slove nemluvilo utrhacne“, a je man´ ´ ´ ´ ˇ veˇ rˇ ıc ˇ se bude zel ı, nebo neveˇ rˇ ıcı. (Titovi 2:4, 5) Jestlize ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jednat o otazky svedomı, neverıcı manzel bude re´ ´ ˇ ˇ kdyzˇ mu ho spektovat nazor sve manzelky ochotneji, ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ predlozı „s mırnostı a hlubokou uctou“. Nekte rˇ ı neve´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇrıc ı manzele byli „zıskani beze slova chovanım svych ˇ ˇ jsou ocit ˇ ymi ´ ˇ manzelek, protoze svedky [jejich] cud´ ´ ´ ´ neho chovanı spolu s hlubokou uctou“. (1. Petra ˚ 3:1, 2, 15; 1. Korinanum 7:13–16) ´ ´ ˇ ˇ od sve´ manzelky ˇ 19 Co vsak, kdyzˇ manzel zˇ ada, aby ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ udelala neco, co Buh zakazal? V takovem prıpadeˇ si ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ manzelka musı uvedomit, ze v prvnı rade je jejım Pa´ ´ ˚ ˇ novnıkem Buh. Vezme si za prıklad to, jak jednali apo´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ stolov e,´ kdyzˇ je u´ redn ıci pozˇ adali, aby porusili Bozˇ ı ´ ´ ´ ˇ zakon. Skutky 5:29 popisujı: „Petr a ostatnı apostolo´ ´ ˇ ve´ . . . rekli: ‚Musıme poslouchat Boha jako panovnı´ˇ ˇ ka spıse nez lidi.‘ “ ´ DOBR A KOMUNIKACE

´ ´ ´ ´ Laska a ucta jsou nepostradatelne i v jine oblas´ ´ ´ ˇ ˇ ti manzelstvı — v komunikaci. Milujıcı manzel bude ´ ˇ ˇ se svou manzelkou rozmlouvat o jejıch cinnostech, ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ problemech a nazorech na ruzne veci. Manzelka to ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ potrebuje. Manzel, kter y si udela cas na to, aby si se ´ ´ ˇ svou manzelkou povıdal a opravdu jı naslouchal, ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ dava najevo, ze k nı ma lasku a uctu. (Jakub 1:19) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jejı´ manzel ˇ Nekter a manzelka si steˇ zuje, ze si jen 20

´ ´ ´ ˇ zˇ ad ˇ ˇ 19. Co kdyzˇ manzel a od sve´ manzelky, aby porusila Bozˇ ı ´ zakon? ´ ´ ˚ zit ˇ e´ oblasti jsou laska ´ 20. Ve ktere´ nesmırneˇ dule a ucta nepo´ stradatelne? DVA


35

´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ malokdy udela cas, aby si s nı povıdal. To je smutne. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Je pravda, ze v teto rusne dobe manzele mozna pra´ ˇ cujı velmi dlouho, jsou mnoho hodin z domova a ze ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ mozna i nektere manzelky majı v dusledku hospodar´ ´ ´ ´ ˇ u˚ svetsk ˇ ˇ ˇ skych pomer e´ zamestn anı. Manzelsk a dvoji´ ˇ ˇ ˇ ˇ ce si vsak potrebuje na sebe najıt cas. Jinak se mu˚ ze ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ stat, ze partneri zacnou byt na sobe nezavislı. Kdyby ´ ˇ pocıtili nutnost hledat si spolecnost, kde naleznou ´ ´ ˇ ´ k va´ z-ˇ pochopenı, mimo manzelstvı, mohlo by to vest ´ ´ ˚ nym problemum. ˚ ´ ˇ ˇ 21 Take´ zpusob, jakym spolu manzelka a manzel ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ mluvı, je dulezity. „Prıjemna rec je . . . sladka pro dusi ´ ´ ´ ˇ ˇ a uzdravenım pro kosti.“ (Prıslovı 16:24) Uplatnujte ´ ´ ´ ˇ ˇ biblickou radu: „A je vasˇ vyrok vzdy lıbezny,´ okore´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ neny solı,“ totiz vyjadrujte se s dobr ym vkusem bez ´ ´ ´ ˇ ohledu na to, zda je vasˇ manzelsk y´ partner veˇ rˇ ıcı, ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ nebo neverıcı. (Kolosanum 4:6) Tomu, kdo mel naroc´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ny den, muze hodne prospet, kdyz mu manzelsky´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ partner rekne nekolik laskavych, u´ castn ych slov. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ „Jako zlata jablka v strıbrnych rezbach je slovo pro´ ´ ˇ ´ hlasu a volnesene´ v pravy´ cas.“ (Prˇ ıslovı 25:11) Ton ´ ˚ ˇ ´ ˇ ba slov jsou velmi dulezite. Nekdo naprˇ ıklad dru´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ty hemu podrazdene a rozkazovacne rekne: „Zavri ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dvere!“ Oc vıc by vsak dosahl, kdyby tichym hlasem ´ ´ ˇ ı´ pronesl slova ‚okoren ˇ a´ solı‘: ˇ en plnym porozumen ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ „Milacku, mohl (mohla) bys, prosım te, zavrıt dvere?“ ´ ´ ´ 22 Dobra´ komunikace se darˇ ı, kdyzˇ lide´ pouzˇ ıvajı ´ ´ ´ ´ ´ jemna slova doprovazena vlıdnymi pohledy a gesty, ´ ´ ˇ ım ˇ ˇ laskavostı, porozumen a nehou. Pokud se manzel ´ ˇ ˇ ˇ ˇ i manzelka usilovne snazı udrzet si dobrou komuni´ ˇ ˇ kaci, pak si bez ostychu reknou, co potrebuj ı, a v ob´ ´ ´ ´ ´ ˇ dobı zklamanı nebo tısne si mohou navzajem poskyt´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 21. Jak spravna slova prisp ıvajı ke sastn emu manzelstv ı? ´ ˇ ˇ 22. Jak potrebuje manzelsk a dvojice jednat, aby si zachovala dobrou komunikaci? 36

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ nout utechu a pomoc. Bozı slovo nabada: „Mluvte ute´ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ sujıcım zpusobem ke sklıcenym dusım.“ (1. Tesaloniˇ ˚ ˇ ´ ˇ canum 5:14) Nekdy bude sklesly manzel, a jindy zase ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ıc manzelka. Mohou k sobe navzajem uteˇ suj ım ˇ ´ ‚mluvit ˚ ˚ zpusobem‘ a tak se povzbudit. (Rımanum 15:2) ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ 23 Manzelstı partneri, kterˇ ı si projevujı lasku ´ ˇ ˇ a uctu, nebudou kazdou neshodu povazovat za vel´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ky problem. Budou se usilovne snazit, aby vzajemne ˇ ´ ˚ ˇ na sebe nebyli „horce rozhnevanı“. (Kolosanum 3:19) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Oba by si meli uvedomit, ze „odpove, kdyz je mırna, ´ ´ ´ ´ ˇ odvracı vztek“. (Prıslovı 15:1) Davejte si pozor, abyste ˇ ´ ˇ manzelskeho partnera nesnizovali nebo neodsuzoˇ ´ ˇ ´ ˇ vali, jestlize bude uprımne mluvit o svych pocitech. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Povazujte naopak takove vyjadrenı za prˇ ılezitost po´ ˇ ˇ ˇ chopit stanovisko sveho partnera. Spolecne se snazˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ te rozpory vyresit a dospet ke shodnemu zaveru. ˇ ´ ˇ ˇ 24 Pripome nme si situaci, kdy Sara doporucila ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ svemu manzelu Abrahamovi resenı urciteho proble´ ˚ ˇ mu, ktere nebylo v souladu s jeho city. Buh vsak ´ ˇ Abrahamovi rekl: „Naslouchej jejımu hlasu.“ (1. Mojˇ´ˇ ˇ ˇ zısova 21:9–12) Abraham to udelal a prineslo mu to ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pozehnanı. Podobne v prıpade, ze manzelka navrhuˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ je neco jineho, nez chce udelat manzel, mel by jı aleˇ ˇ ˇ ˇ spon naslouchat. Pritom by manzelka nemela roz´ ˇ ˇ mluvu ovladnout, ale mela by manzela vyslechnout. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ (Prıslovı 25:24) Jestlize manzel nebo manzelka ce´ ´ ´ lou dobu trvajı na svem, je to od nich nelaskave ´ a neuctive. ´ ˇ ´ ˚ 25 Dobra komunikace manzelske dvojice je duˇ ´ ´ ´ ´ ´ lezita take v sexualnı oblasti. Sobectvı a nedosta´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ tek sebeovladanı muze tento nejintimnejsı vztah ´ ˇ laska ´ 23., 24. Jak pomu˚ ze a ucta, kdyzˇ vzniknou neshody? ´ Uvete prˇ ıklad. ´ ˇ ke st ˇ est ˇ ı´ v intimnıch ˇ ´ ˇ 25. Jak prisp eje oblastech manzelsk eho ˇzivota dobra´ komunikace? DVA


37

ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ v manzelstvı vazne poskodit. Pro tento vztah je na´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ prosto nezbytne otevrene spolu mluvit a byt trpelivı. ˇ ˇ´ ˇ Jestlize se oba partneri nesobecky snazı o spokoje´ ´ ´ ˇ ´ ´ nost toho druheho, sex je zrˇ ıdka vaznym proble´ ˇ ˇ ´ ´ mem. V teto veci stejne jako v jinych platı: „A nikdo ´ ´ ´ ´ ´ nehleda svou vlastnı vyhodu, ale vyhodu druheho.“ ˚ (1. Korinanum 7:3–5; 10:24) ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 26 Bozı slovo predkl ada opravdu vynikajıcı rady. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ V kazdem manzelstvı se samozrejme strıdajı dobre ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ a horsı chvıle. Kdyz vsak oba manzele prijmou Je´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ hovovo smyslenı, ktere poznavajı na zaklade Bible, ˚ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ a svuj vztah zalozı na zasadove lasce a na ucte, moˇ ˇ ´ ´ hou se spolehnout, ze jejich manzelstvı bude trvale ˇ ˇ ´ ˇ a sastne. Budou tak prokazovat cest nejen sobe ´ ´ ˚ ˇ ´ navzajem, ale take Puvodci manzelstvı, Jehovovi Bohu. ´ ´ ´ ˇ manzelsk ˇ 26. Jak naslouchanı Bozˇ ımu slovu pomu˚ ze e´ dvojici ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ najıt stestı, i kdyz se v kazdem manzelstvı budou strˇ ıdat dobre ´ ˇ ´ a horsı chvıle?

´ ´ J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ´ ˇ POM AHAT . . . MAN ZELSK E DVOJICI, ABY DOSP Eˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ LA K TRVAL EMU, S TASTN EMU MAN ZELSTV I ?

´ ˇ ´ ´ Pravı kresan e´ majı mezi sebou lasku. (Jan 13:35) ´ ´ ˇ ej ˇ ı.´ ˇ Kresane ochotneˇ jeden druhemu odpoust ˚ (Kolosanum 3:13) ´ ´ ´ ´ ˇ Vedenı prostrednictv ım hlavy ma spravne´ ´ ˚ ˇ poradı. (1. Korinanum 11:3) ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ Dulezite je rˇ ıkat spravnou vec spravnym ´ ´ ˚ ˇ zpusobem. (Prıslovı 25:11) 38

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ CT VR TA

K A P I TOLA

ˇ ´ Jak je mozne ´ ´ zvladat domacnost? ´ ˇ ˇ ´ ˚ CENA tohoto sveta se menı.“ (1. Korinanum ´ ´ ˇ ˇ 7:31) Tato slova byla napsana pred vıce nez ´ ˇ 1900 lety, a presto jsou velice pravdiva i dnes. Situˇ ´ ´ ´ ˇ ace se menı, zejmena pokud jde o rodinny zivot. Co ˇ ˇ ´ ˇ ˇ se pred ctyriceti nebo padesati lety povazovalo za ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ normalnı nebo zcela obvykle, to je v soucasne dobe ´ ´ ˚ mnohdy zcela odmıtano. Z toho duvodu je dnes ne´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ se postarat o domacnost. smırne narocne dobre ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jestlize se vsak budete rıdit biblickymi radami, tyto ´ ´ ˇ ´ ´ narocne ukoly zvladnete.

„S

ˇ ´ ˇ ˚ ZIJTE PODLE SV YCH PROSTREDKU

´ ´ ˇ ´ ´ 2 Mnozı lide se dnes jiz nespokojı s jednoduchym ˇ ´ ´ ˇ zivotem orientovanym na rodinu. Obchodnı svet ´ ´ ´ ˚ ´ ´ produkuje stale vıce vyrobku, ktere se pomocı ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ svych reklamnıch triku snazı vnutit verejnosti, ˚ ´ ´ a proto miliony otcu a matek stravı mnoho hodin ´ ´ ˇ ´ v praci, aby tyto vyrobky mohli koupit. Dalsı mili´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ony lidı kazdodenne svadejı boj jen o to, aby meli ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ vubec neco k jıdlu. Musı stravit v praci mnohem ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ vıce casu, nez to bylo drˇ ıve obvykle, a majı mozna ˇ ˇ ´ ´ ˚ i dve zamestnanı pouze kvuli tomu, aby zaplatili ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nezbytne veci. A jeste jinı lide by byli sastni, kdyˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ˇ ´ by nasli nejakou praci, protoze velmi rozsıren ym ´ ˇ ˇ ´ problemem je nezamestnanost. Ano, dnesnı rodina ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ nema vzdy snadny zivot, ale biblicke zasady mohou ´ ´ ˇ byt ´ tak obtı´ zn ˇ e´ zvladat 1. Procˇ dnes mu˚ ze domacnost? ´ ˇ ´ ´ ˇ 2. Jake´ hospodarsk e´ pomery vyvolavajı v rodineˇ stres? JAK

ˇ ´ ´ ´ JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?

39

´ ´ ´ rodinam pomahat, aby svou situaci zvladly, jak nej´ lepe dovedou. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 3 Take apostol Pavel zazil hospodarsk e tezkosti. ˇ ´ ´ ´ ˇ Pri tom, kdyz se s nimi potykal, zıskal cenne poˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ucenı, ktere sdeluje v dopise svemu prıteli Timoteo´ˇ ˇ ˇ ˇ vi. Pıse: „Vzdy jsme si na svet nic neprinesli a ani ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ si nemuzeme nic odnest. Mame-li tedy obzivu a cım ´ ´ ˇ se prikr yt, budeme s tım spokojeni.“ (1. Timoteovi ˇ ´ ˇ 6:7, 8) Je pravda, ze rodina potrebuje nejen jıdlo ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ a oblecenı. Potrebuje take nekde bydlet. Deti potre´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ bujı vzdelanı. A pak zde jsou ucty za lekarskou peci ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ a dalsı vydaje. Zasada vyjadren a Pavlovymi slovy ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vsak platı stale. Pokud nam bude stacit, kdyz ˇ ´ ´ ´ uspokojıme sve potreby, a nebudeme se honit za svyˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ mi tuzbami, bude nas zivot snazsı. ˇ ˇ ´ 4 Jinou prospesnou zasadu najdeme v jednom ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ z Jezısovych podobenstvı. Jezıs rekl: „Kdo z vas . . ., ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ kter y chce stavet vez, si nejprve nesedne a nespocı´ ´ ˇ ´ ˇ ta naklady, aby videl, zda ma dost, aby ji dokoncil?“ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ (Lukas 14:28) Zde Jezıs mluvı o predb eznych uva´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ hach, o predbeznem planovanı. V jedne z predchoˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zıch kapitol jsme videli, jak je prospesne, kdyz mla´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ da dvojice o svem budoucım manzelstvı premyslı. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ A take je prospesne, kdyz po svatbe premyslı, jak ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zvladne domacnost. K predb eznym uvaham v teto ob´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ lasti patrı udelat si rozpocet, predem si naplanovat ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ sˇ ı´ vyuzit co nejmoudrej ı dostupnych financnıch pro´ ´ ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ stredku. Rodina muze sve vydaje kontrolovat tım, ze ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ si kazdy den nebo kazdy tyden da stranou penıze na ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zaplacenı zakladnıch vecı a ze nezije nad sve pomery. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ı´ 3. Kterou zasadu vysvetlil apostol Pavel a jak jejı uplatnen ´ ´ ´ ˇ lidem pomahat, ˇ mu˚ ze aby se jim darilo zvladat domacnost? ´ ˇ e´ predem ˇ 4., 5. Jak je mozn promyslet a naplanovat hospo´ ´ ˇ darenı v domacnosti? 40

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ V nekter ych zemıch by vypracovanı takoveho fiˇ ´ ˇ nancnıho rozpoctu mohlo znamenat nutnost odolat ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ pokusenı a nevypujcit si na vysoky urok penıze na ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ zbytecne nakupy. V jinych prıpadech by mohlo byt ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ nutne prısne kontrolovat cerpanı z kreditnıch ka´ ´ ´ ret. (Prˇ ıslovı 22:7) Mohlo by to take znamenat od´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ pustit si neuvazene nakupovanı — kupovanı vecı ´ ˇ ´ ´ ˇ z okamziteho popudu, bez posouzenı potreb a na˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ sledku. Rozpocet take jasne ukaze, ze sobecke roz´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ı´ a nadmerhazovanı penez, hazardnı hranı, kouren ´ ´ ˇ ´ ˇ ne pitı zhorsuje hospodarskou situaci rodiny; je to ´ ´ ´ ´ ´ take v rozporu sˇ biblickymi zasadami. (Prˇ ıslovı ´ ˚ ˚ 23:20, 21, 29–35; Rımanum 6:19; Efezanum 5:3–5) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ 6 Co vsak majı delat lide, kterˇ ı jsou nuceni zıt ˇ ´ ´ ´ v chudobe? Za prve mohou byt povzbuzeni pozna´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ nım, ze tento celosvetovy problem je pouze docasny. ´ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ V rychle se blızıcım novem svete Jehova odstranı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ chudobu stejne jako prıˇ ostatnı zle veci, které jsou ˇ ´ ´ ´ ˇ cinou lidske bıdy. (Zalm 72:1, 12–16) Pravı kresan e, ˇ ´ ´ ´ i kdyz snad jsou velmi chudı, nemajı ani nynı pocit ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ naprosteho zoufalstvı, protoze verˇ ı v Jehovuv slib: ˇ ˇ ˇ ˇ „Rozhodne te nechci opustit, rozhodne te ani neza´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ necham.“ Verˇ ıcı clovek tedy muze s duverou rˇ ıci: „Je˚ ´ ´ ˚ hova je muj pomocnık; nechci se bat.“ (Hebrejcum ˇ ´ˇ ´ 13:5, 6) V techto obtıznych dnech Jehova mnoha ˚ ´ ˇ ˇ ´ zpusoby podporuje sve ctitele, kdyz zijı podle jeho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ zasad a stavı Kralovstvı na prvnı mısto ve svem ziˇ ˇ ˚ ˇ vote. (Matous 6:33) Velmi mnoho z nich muze poˇ ˇ tvrdit pravdivost slov apostola Pavla: „Ve vsem a za ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ vsech okolnostı jsem se naucil tajemstvı jak byt syty ˇ ´ ˇ i jak hladovet, jak mıt hojnost i jak trpet nouzi. Ke ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ av vsemu mam sılu mocı toho, kdo mi pred a sılu.“ ˚ (Filipanum 4:12, 13) 5

´ ´ ˇ ´ 6. Ktere´ biblicke´ pravdy pomahajı tem, kdo jsou chudı? JAK


41

Starat se ´ o domacnost ´ je ukolem ´ cele rodiny

ˇ ´ PODELTE SE O NAKLAD

´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ Ke konci sve pozemske sluzby Jezıs rekl: „Budes ´ ˇ ´ ´ ˇ milovat sveho bliznıho jako sam sebe.“ (Matous ˇ ´ ´ ´ ´ 22:39) Uplatnovanı teto rady velmi usnadnı chod ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ domacnosti. Vzdy kdo jsou nasi nejblizsı, nejmilejˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ sı bliznı, jestlize to nejsou prave ti, kdo patrˇ ı do nası ˇ ˇ ˇ ˇ rodiny — manzel, manzelka, rodice a deti? Jak si moˇ ´ ´ ´ hou clenove rodiny navzajem projevovat lasku? ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 8 Kazdy clen rodiny to muze delat naprıklad tım, ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ze vykona svuj primereny dıl domacıch pracı. A tak 7

´ ´ ´ˇ ´ ˇ an ´ ´ ˇ dobre ˇ zvladat 7. Uplatnov ı kter ych Jezˇ ısov ych slov pomu˚ ze ´ domacnost? ´ ´ ˇ 8. Jak si mohou clenov e´ rodiny navzajem projevovat lasku? 42

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ je potreba deti naucit, aby si veci po sobe uklidily — ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ a jde o oblecenı, nebo o hracky. Ustlat si kazde rano ˇ ´ ´ ´ ˇ postel mozna chvıli trva a vyzaduje to snahu, ale ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ v celkove peci o domacnost to hodne pomuze. Urci´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ temu mensımu a chvilkovemu neporadku v domac´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nosti nenı mozne se vyhnout, ale vsichni clenove roˇ diny mohou spolupracovat na tom, aby se byt udrzel ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ pomerne uklizeny, a take mohou uklızet po kazdem ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ıcnosti jıdle. Lenost, nestrˇ ıdmost a ovzdusı neprej ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ a neochoty majı na vsechny v rodine spatny vliv. (Prˇ ı´ ˇ ´ ´ slovı 26:14–16) Naopak ovzdusı radostne ochoty ˇ ´ ´ ˇ ˚ podporuje sastny rodinny zivot. „Buh miluje ra´ ´ ˚ dostneho darce.“ (2. Korinanum 9:7) ´ ´ 9 Ohleduplnost a laska pomohou zabranit situ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ aci, ktera je v nekter ych rodinach vaznym proble´ ´ ˇ mem. Matky kdysi byvaly sloupem rodinneho zivoˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ta. Pecovaly o deti, uklızely byt, praly vsem clenum ´ ˇ ˇ rodiny pradlo, nakupovaly potraviny a varily. V ne´ ´ ˇ ´ kter ych zemıch zeny take obvykle pracovaly na ´ ´ ˇ poli, prodavaly na trhu plodiny nebo jinak prisp ı´ ˇ ´ ˇ valy do rodinneho rozpoctu. I tam, kde to drıve ne´ ˇ bylo zvykem, situace donutila miliony vdanych zen, ˇ ´ ´ ˇ aby si hledaly zamestnanı mimo domov. Manzelka ´ ´ ˇ ˇ a matka, ktera namahave pracuje v techto od´ ´ ˇ ´ ˇ ´ lisnych odvetvıch, si zasluhuje chvalu. Jejı dny ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ jsou naplnene cinnostı podobne jako dny ‚schopne ˇ ´ ´ ´ ´ manzelky‘, ktera je popsana v Bibli. „Nejı chleb le´ ´ ˇ ´ ˇ nosti.“ (Prˇ ıslovı 31:10, 27) To vsak neznamena, ze ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ v domacnosti muze pracovat jedine zena. Mela by ˇ ˇ ˇ ˇ ´ snad manzelka, kdyz se stejne jako manzel vra´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ tı domu po celodennım zamestnanı, sama nest ´ ´ ˇ ˇ eˇ v domacnosti ˇ 9., 10. a) Jake´ bremeno casto lezˇ ı na zen a jak ´ ´ ˇ e´ jı´ v tom ulehcit? ˇ je mozn b) Jaky´ vyrovnany´ nazor na prace ´ ´ ˇ v domacnosti je doporucovan? JAK


43

´ ´ ´ ˇ ˇ bremeno prace v domacnosti, zatımco si manzel ´ ˇ ´ ˇ ˇ a ostatnı clenove rodiny jdou odpocinout? Jiste ne. ˚ ˇ (Srovnej 2. Korinanum 8:13, 14.) Kdyz se tedy na´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prıklad matka chysta udelat jıdlo, jiste bude vdec´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ na, jestlize jı ostatnı clenove rodiny pomohou tım, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze prostrou, neco nakoupı nebo v byte trochu ukli´ ˇ ˇ dı. Ano, o tyto povinnosti se mohou podelit vsich˚ ni. (Srovnej Galaanum 6:2.) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 10 Nekdo mozna rekne: „V mıste, kde ziji, nenı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ukolem muze delat takove veci.“ To muze byt prav´ ˇ ´ ˇ ˇ da. Ale nebylo by dobre venovat teto veci urcitou ˇ ˚ ˇ pozornost? Kdyz Jehova Buh vytvoril rodinu, ne´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ azal, prik ze by urcitou cinnost mela vykonavat jeˇ ˇ ´ ˇ ´ nom zena. Jednou verneho Abrahama navstıvili ´ ˇ ´ ´ ˇ zvlastnı poslove od Jehovy a Abraham se osobne ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ podılel na prıprave jıdla a na obsluze hostu. (1. Mojˇ´ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ zısova 18:1–8) Bible radı manzelum, ze by meli „mi´ ˇ ´ ´ ˇ lovat sve manzelky jako sva vlastnı tela“. (Efeza˚ ˇ ˇ ´ num 5:28) Jestlize koncem dne je manzel unaveny ˇ ´ ˇ ´ ˇ a chce si odpocinout, nenı snad pravdepodobne, ze ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ manzelka pociuje stejnou nebo snad jeste vetsı ´ ´ ´ unavu? (1. Petra 3:7) Nebylo by tedy vhodne a la´ ´ ˇ skyplne, kdyby jı manzel doma pomohl? (Filipa˚ num 2:3, 4) ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 11 Jezıs je tım nejlepsım prˇ ıkladem cloveka, kter y ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ delal radost Bohu a obsastnoval sve spolecnıky. ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ I kdyz se Jezıs nikdy neozenil, presto je dobr ym prˇ ıˇ ˇ ˇ kladem pro manzely, stejne jako pro manzelky ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ sel, a deti. Sam o sobe rekl: „Syn cloveka nepri aby ˇ ˇ ˇ mu bylo slouzeno, ale aby slouzil,“ aby slouzil dru´ ˇ ˇ ˇ ˇ hym. (Matous 20:28) Rodiny, v nichz si vsichni cle´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ nove pestujı takovy postoj, jsou skutecne spokojene! ´ ´ ˇ ˇ ˚ 11. Jak dal Jezˇ ısˇ znamenity´ prˇ ıklad vsem clen um rodiny? 44

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ ´ CISTA VODA ZNAMENA ZDRAVI ´ ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ Lidem v zemıch, kde muze byt obtızne zıskat cisˇ ´ ˇ ´ ´ tou vodu a kde jsou mozna spatne hygienicke pod´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ mınky, Svetova zdravotnicka organizace predkl ada ˇ ´ ˇ ˚ nekolik praktickych podnetu. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ „Cerpejte pitnou vodu do cistych nadob a v cistych ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nadobach ji uchovavejte. Nadobu s vodou mejte stale ´ ´ ´ˇ ˚ ˇ zakrytou a nedovolte z nı pıt detem ani zvıratum . . . ´ ´ ˇ ckou ˇ Vodu nabırejte pouze nabera s dlouhou nasaˇ ˇ ´ ˇ dou a tuto naberacku ponechte vyhradne k tomuto ´ ´ ´ ˇ ˇ y´ den nadobu ˇ a vyplachn ˇ u´ celu. Kazd vyprazdnete ete. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Vodu, kterou budete pouzıvat k prıprave jıdla nebo ´ ˇ preva ˇ ˇ ˇ pitı pro male´ deti, rujte . . . Vodu je potreba vaˇ ˇ jen nekolik ˇ rit vterin.“ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ PRO C JE TAK DULE ZITE UDR ZOVAT CISTOTU?

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Dalsı biblickou zasadu, ktera pomaha zvladat ´ ˚ ˇ domacnost, najdeme ve 2. Korinanum 7:1. Tam cteˇ ˇ ´ ˇ me: „Ocisme se od kazde poskvrny tela a ducha.“ ´ ´ ˇ ´ Ti, kdo se rˇ ıdı temito inspirovanymi slovy, jsou pro ´ ˇ ˇ ˚ ˇ Jehovu prijatelnı, protoze Jehova vyzaduje „zpusob ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ uctıvanı, kter y je cisty a neposkvrneny“. (Jakub ´ ´ ˇ ˇ a´ sˇ ı´ uzitek. 1:27) A take jejich domacnosti to prin ´ ´ ˇ ˇ ˇ 13 Bible nas naprıklad ujisuje, ze nastane den, ˇ ˇ ´ ´ kdy uz nebudou zadne choroby a nikdo neonemoc´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ nı. V te dobe „zadny usedlık nerekne: ‚Jsem nemoc´ ´ ˇ ´ ´ ny.‘ “ (Izajas 33:24; Zjevenı 21:4, 5) Do te doby se ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ vsak kazda rodina musı cas od casu vyporˇ adat ˇ ´ ˇ ´ s nejakym onemocnenım. I Pavel a Timoteus byli ´ ˚ nemocnı. (Galaanum 4:13; 1. Timoteovi 5:23) Od´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ bornıci v medicıne vsak rˇ ıkajı, ze mnoha nemocem 12

´ ˇ ˇ 12. Co Jehova vyzaduje od tech, kdo mu slouzˇ ı? ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 13. Proc je pri pecovanı o domacnost dulezite udrzovat cistotu? JAK


45

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ se da predch azet. V moudr ych rodinach se nekte´ ˇ ´ ˇ ´ re nemoci, jimz se da predejıt, nevyskytnou jen proˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ to, ze se rodina vyhyba telesne a duchovnı necisˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tote. Podıvejme se, jak je to mozne. (Srovnej Prıslovı 22:3.) ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 14 K duchovnı cistote patrˇ ı mravnı cistota. Je vseˇ ´ ˇ ´ ´ obecne znamo, ze Bible prosazuje vysoka mravnı ˇ ˇ´ ˇ ´ merıtka a odsuzuje vsechny druhy intimnıch po´ ˚ ˇ ´ ´ hlavnıch styku mimo manzelstvı. „Ani smilnıci . . . ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ani cizoloznıci ani muzi vydrzovanı pro neprirozene ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ucely ani muzi, kterı lezı s muzi, . . . nezdedı Bozı ´ ´ ˚ ˇ kralovstvı.“ (1. Korinanum 6:9, 10) Pro kresany, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ kterı zijı v dnesnım zvrhlem svete, je velmi dulezite ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇrıdit ˇ se temito prısnymi merıtky. Kdyz se jimi rˇ ıdı, ˚ ´ ´ ´ ˇ pusobı tak radost Bohu a svou rodinu chranı pred ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ pohlavne pren asenymi nemocemi, jako je naprˇ ıklad ´ ˚ ´ AIDS, syfilis, kapavka a nakazy zpusobene chlamy´ ´ diemi. (Prˇ ıslovı 7:10–23) ´ ˇ ´ ˇ 15 Rodina je chranena i pred jinymi nemocemi, po´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kud se jejı clenove ‚ocistı od kazde poskvrny tela‘. ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Prıcinou mnoha chorob je nedostatecna telesna cis´ ´ ˇ ym ˇ ı.´ Kouren ˇ ı´ netota. Prvorad prˇ ıkladem je kouren ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ jen znecisuje plıce, oblecenı a samotny vzduch, ale ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ı´ umı-´ take pusobı onemocnenı. Na nasledky kouren ´ ˇ ´ ´ ˇ rajı kazdy rok miliony lidı. Uvazujte o tom; miliony ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ casn lidı by kazdy rok neonemocnely a pred e neze´ ˇ ˇ ˇ mrely, kdyby se vyhybaly ‚poskvrne tela‘. ´ ˇ ´ ´ ˇ 16 Podıvejme se na dalsı prˇ ıklad. Asi pred 3500 ´ ˇ mravnı´ cistota ˇ ˇ 14. Jak mu˚ ze chranit rodinu pred nemocemi? ´ ´ ˇ ˇ e´ telesn ˇ 15. Na prˇ ıkladu ukazte, jak nasledkem nedostatecn e´ ˇcistoty mu˚ ze ˇ clov ˇ ˇek zbytecn ˇ eˇ onemocnet. ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ 16., 17. a) Kter y ze zakonu od Jehovy chranil Izraelity pred urci´ ´ ´ ´ˇ ´ tymi nemocemi? b) Jak se zasada, o kterou se opıra 5. Mojzˇ ıso´ ´ ˇ ˇ e´ domacnosti? va 23:12, 13, da uplatnovat v kazd 46

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ Udr zovat veci ˇ ˇ v cistote je ˇ ˇ ´ ˇ levnejsı nez ´ kupovat leky

˚ ´ ´ ˚ ´ roky dal Buh izraelskemu narodu svuj Zakon, aby ˇ ´ ´ se tak postaral o to, ze ho Izraelite budou uctıvat ´ ´ ˚ ´ ´ ´ spravnym zpusobem, a do jiste mıry tım zorganiˇ ´ ˇ ´ ´ zoval i jejich kazdodennı zivot. Zakon pomahal ´ ˇ ˇ ˇ Izraelity chranit pred nemocemi, protoze v nem ´ ´ ´ byla stanovena zakladnı hygienicka pravidla. Jeden ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ z predpis u Zakona se tykal odstranovanı vykalu. Vy˚ ˇ ´ kaly se musely dukladne zahrabat mimo tabor, aby ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mısto, na kterem zili lide, nebylo znecisteno. (5. Mojˇ ´ ´ ˇ´ˇ zısova 23:12, 13) Rada tohoto starovekeho zakona je ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ stale aktualnı. I dnes lide onemocnı a zemrou, kdyz ´ ´ ´ ˇ se jım nerıdı.1 ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ e´ cho1 V prˇ ırucce, ktera radı, jak se vyhnout prujmu — beˇ zn ´ ´ ´ ´ ˇ ı´ —, Svetov ˇ robe,ˇ na kterou umıra mnoho malych det a zdravot´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ nicka organizace uvadı: „Pokud v okolı nenı zachod: vykonavej´ ´ ˇ ˚ ˇ te svou potrebu mimo dum a mimo mısta, kde si hrajı deti, ´ ´ eˇ deset metru˚ od zdroje vody; vykaly ´ ˇ a nejmen prikryjte hlınou.“ JAK


47

´ ´ ˇ 17 Podle zasady, o kterou se opıral tento predpis ´ ˚ ˇ ˇ Zakona Izraelitu, by rodina mela udrzovat koupel´ ˇ ˇ nu i zachod — a jsou v byte, nebo mimo byt — cis´ ´ ˇ ´ te a vydezinfikovane. Nebudeme-li udrzovat zachod ˇ ˇ ´ ´ v cistote a zakryty, budou se tam sletat mouchy ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ´ a budou sırit choroboplodne zarodky na jina mısta ˇ ´ ´ ˇ v dome, a dokonce na potraviny, ktere jıme. Krome ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ toho by si deti i dospelı meli po kazdem pouzitı za´ ´ ´ choda umyt ruce. Jinak si odtud choroboplodne za˚ ˇ ´ ´ rodky odnesou na kuzi. Podle jedne francouzske ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ lekarky je mytı rukou „stale nejlepsı zarukou pred´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ chazenı urcitym infekcım zazıvacıho a dychacıho ´ ´ ˇ ´ ´ ustrojı nebo koznım infekcım“. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ı´ je 18 Udrzovat cistotu ve zbıdacelem prostred ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ opravdu velmi narocne. Jeden clovek, kter y takova ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ mısta dobre zna, vypravel: „V nesnesitelne horkem ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ podnebı je uklızenı dvojnasob namahave. Po pısec´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ nych bourıch se kazda skulina v dome pokr yva jem´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ nym hnedym prachem . . . Staly vzr ust poctu obyvaˇ ˇ ˇ ´ ˇ tel ve mestech i nekde na venkove take predstavuje ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ohrozenı zdravı. Zcela bezne jsou videt nezakryte ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ kanaly, hromady rozhazenych odpadku, spinave ve´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ arejn e zachodky a take krysy, svabi a mouchy pren ˇ ´ ´ sejıcı choroby.“ ˇ ˇ ´ ´ 19 Udrzovat cistotu za takovych podmınek je velmi ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ obtızne. Presto se namaha vyplatı. Mydlo, voda a tro´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ chu prace navıc je vzdy levnejsı nez ucty za leky a ne´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ı,´ co mocnici. V prıpade, ze zijete v takovem prostred ´ ˇ ˇ ˇ ˇ bylo nejvıce se snazte, aby ve vasem dome a na dvore ˇ ´ˇ ´ ´ cisto a aby tam nebyl zvırecı trus. Mohli byste naprˇ ıˇ ˇ ˇ klad cesty k vasemu domu vysypat sterkem nebo ka´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ menım, abyste si v obdobı desu, kdy byvajı plne bla´ ´ ˇ pro udrzen ˇ ı´ cistoty ˇ 18., 19. Ktere´ podnety v domacnosti i ve zbı´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dacelem prostredı dostavame? 48

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ta, nenanesli blato do domu? Co kdybyste si pred ´ ´ vstupem do domu zuli boty nebo sandaly, ve kter ych ´ ´ ´ ´ ´ ˇ chodıte venku? Take musıte dbat na to, aby vas zdroj ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vody zustal cisty. Odhaduje se, ze nejmene dva mili´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ na nasledky ony lidı rocne zemre chorob zpusobe´ ˇ ˇ nych spinavou vodou nebo spatnou hygienou. ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ 20 Zda bude v domacnosti cisto, zalezı na vsech — ˇ na matce, otci, detech i hostech. Jedna matka osmi ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ detı v Keni rekla: „Vsichni se naucili po sobe uklızet.“ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ Cisty, pekne upraveny byt pusobı dobre na celou roˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dinu. Jedno spanelske prˇ ıslovı rˇ ıka: „Chudoba se ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nehada s cistotou.“ Bez ohledu na to, zda clovek zije ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ v prepychovem dome, ve velkem ci v malem byte, ˇ ˇ ´ˇ ´ nebo snad v chatrci, vsude je klıcem ke zdrave rodiˇ ˇ ne cistota. ´ ´ ˇ ˇ ˇ POVZBUZEN I NAS OB S TASTNUJE

ˇ ´ ´ ˇ 21 Kdyz kniha Prˇ ıslovı popisuje schopnou manzel´ ´ ´ ´ ´ ku, uvadı: „Jejı synove povstali a prohlasili ji za ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ sastnou; jejı majitel povstava a chvalı ji.“ (Prˇ ıslovı ´ ˇ ´ ˇ 31:28) Kdy jste naposledy pochvalili nektereho cle´ ´ ´ na sve rodiny? S nami je to stejne jako s rostlinami, ´ ˇ ˇ ˇ ktere na jare ochotne vykvetou, kdyz dostanou tro´ ˇ ˇ chu tepla a vlahy. My zase potrebujeme vrelost ´ ˇ ´ ˇ ˇ a chvalu. Manzelova vrelost a chvala manzelce po´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ maha, aby si uvedomila, ze si manzel jejı namaha´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ve prace a laskyplne pece vazı a ze to nepovazuje za ´ ´ ´ ´ ˇ samozrejmost. (Prˇ ıslovı 15:23; 25:11) A je prˇ ıjemne, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ kdyz manzelka pochvalı sveho manzela za praci, ´ ´ ´ ˇ kterou vykonava mimo domov i doma. Take deti ´ ´ ´ ´ 20. Kdo se musı podılet na povinnostech v domacnosti, ma-li ´ cisto? ˇ tam byt ´ ´ ´ ´ ˇ est ˇ ı´ v do21. Co v souladu s textem Prˇ ıslovı 31:28 pomaha ke st ´ macnosti? JAK


49

´ ˇ ˇ ´ ´ ´ prˇ ımo kvetou, kdyz je rodice chvalı za snahy, ktere ´ ´ ˇ ´ ˇ vyvıjejı doma, ve skole nebo v kresanskem sboru. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ A ceho vseho je mozne dosahnout s trochou vdec´ ´ ˇ ˇ ˇ nosti! Co nas to stojı, kdyz rekneme: „Dekuji ti“? Je ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ to malickost, ale pro pozitivnı smyslenı v rodine to ˚ ˇ muze znamenat mnoho. ´ ´ ´ ˚ ˚ 22 Zvladat domacnost nenı z mnoha duvod u˚ vu´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ bec snadne. Presto se to muze darit. Biblicke prıslo´ ´ ´ ´ ´ ´ vı rˇ ıka: „Moudrostı bude domacnost vybudovana ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ a prokaze se jako pevne zalozena rozlisovacı schop´ ´ ´ ´ ˇ e´ zıskat nostı.“ (Prˇ ıslovı 24:3) V rodineˇ je mozn moud´ ˇ ˇ ˇ ˇ rost a rozlisovacı schopnost, jestlize se vsichni cle´ ˚ ´ ˇ ˇ nove budou snazit poznat Bozı vuli a jednat podle ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ı´ nı ve svem zivote.ˇ Sastna rodina jisteˇ za to usil ´ stojı! ´ ´ ˇ a“, ˇ 22. Co je potreba k tomu, aby byla domacnost „pevneˇ zalozen ´ a jak toho lze dosahnout?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚ POM AHAT . . . CLEN UM RODINY ´ ´ ZVL ADAT DOM ACNOST ?

´ spokojeny´ s vecmi ˇ ´ Je moudre´ byt nezbytnymi ˇ pro zivot. (1. Timoteovi 6:7, 8) ´ ´ Jehova neopustı nikoho, kdo mu slouzˇ ı. ˚ (Hebrejcum 13:5, 6) ´ ´ ˇ ´ Vynikajıcı kresanskou vlastnostı ´ ´ je laska k druhym lidem. (Matousˇ 22:39) ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Kresan e se udrzujı telesne i duchovne cistı. ˚ (2. Korinanum 7:1) 50

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ PATA

K A P I TOLA

´ ´ ´ ˇ Vychovavejte sve dıte ´ ˇ ´ ˇ od nejutlejsıho veku ´ ˇ ´ ´ YNOVE jsou dedictvı od Jehovy,“ prohlasil asi ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ pred tremi tisıci roky jeden vdecny otec. ˇ ˇ ´ ˇ (Zalm 127:3) Radost z toho, ze mohou byt rodici, je ´ ˇ ´ ´ ˇ vzacnou odmenou od Jehovy, ktera je dostupna vetˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ sine lidı v manzelstvı. Ti, kdo majı deti, si vsak brzy ˇ ´ ˇ ˇ ´ uvedomı, ze rodicovstvı s sebou nese nejen radost, ´ ale take povinnosti. ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 2 Vychova detı je zejmena v dnesnı dobe neleh´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ kym ukolem. Presto se mnoha rodicum podarilo vyˇ ´ ´ ˇ chovat deti dobre; pomahala jim v tom inspirovana ˇ ´ ´ ˚ slova zalmisty: „Pokud Jehova sam nestavı dum, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nenı to k niˇcemu, ze naˇ nem jeho stavitele tvrde ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ pracovali.“ (Zalm 127:1) Cım verneji se rıdıte Jeho´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vovymi pokyny, tım lepsı rodice se z vas stanou. ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ Bible rıka: „Duveruj v Jehovu celym svym srdcem ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ a neopırej se o sve vlastnı porozumenı.“ (Prˇ ıslovı ´ ´ ˇ ˇ 3:5) Jste ochotni rıdit se Jehovovymi radami, kdyz ˇ´ ´ ´ ´ ´ zacınate se svym dvacetiletym programem vychovy ´ ˇ dıtete?

„S

ˇ ´ ´ PRIJIMEJME NAZOR BIBLE

´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ V mnoha rodinach na svete povazujı muzi vy´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ chovu dıtete predevsım za ukol zeny. Je pravda, ze ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ podle Bozıho slova je zakladnı ulohou otce byt ziˇ ´ ˇ ˇ ´ vitelem rodiny. Bible vsak take ukazuje, ze muz ma 3

ˇ rodice ˇ hledat pomoc pri ´ ´ ˇ vychov 1., 2. U koho by meli eˇ svych ´ ˇ ı? det ˇ ´ ˇ ı´ majı´ otcove? ´ 3. Jakou odpovednost za vychovu det ´ VYCHOVAVEJTE

´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU

51

´ ˇ povinnosti i doma. Je tam napsano: „Priprav ven´ ˇ ku svou praci a prichystej si ji na poli. Potom si ´ ´ ´ ´ take vybuduj svou domacnost.“ (Prˇ ıslovı 24:27) ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Z Bozıho pohledu se na vychove dıtete majı podıˇ ´ ´ ˇ let oba rodice, otec i matka. (Prıslovı 1:8, 9) ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 4 Jak se dıvate na sve deti? Zpravy uvadejı, ze ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ v Asii „z narozenı devcatka rodice casto nemajı ra´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ dost“. Ze zprav vyplyva, ze zaujatost proti devca˚ ´ ´ tum dosud existuje take v Latinske Americe, doˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ konce i ve „vzdelanejsıch rodinach“. Skutecnostı ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vsak zustava, ze devcatka nejsou nijak podradne ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ deti. Jakob, vyznacny otec ze staroveku, se vyjadˇ ´ ´ ´ ˇroval o vsech svych potomcıch — a to i o dcerach, ´ ´ ˇ ktere se mu do te doby narodily — jako o ‚detech, ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ˇ kter ymi mu Buh projevil prˇ ızen‘. (1. Mojzısova ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ 33:1–5; 37:35) Podobne Jezıs pozehnal vsem ‚ma´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ lym detem‘ (chlapcum i devcatum), ktere k nemu ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ lide prinesli. (Matous 19:13–15) Muzeme si byt jisˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ti, ze stejny nazor ma take Jehova. (5. Mojzısova 16:14) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 5 Je ve vası zemi obvykle ocekavat od zeny, ze po´ ˇ ´ ˇ ´ rodı tolik detı, kolik bude moci? Manzelska dvoji´ ´ ˇ ˇ ´ ce ma pravo osobne rozhodnout, kolik detı chce ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ mıt. A co kdyz rodice nemajı dostatek prostredk u ´ ˇ ˇ ´ k tomu, aby mohli poskytnout vyzivu, oblecenı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a vzdelanı mnoha detem? To by manzele rozhodne ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rozhodovan meli brat v uvahu pri ı o tom, kolik cle˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nu by jejich rodina mela mıt. Nekdy se manzelska ˚ ˇ ˇ ´ ˇ dvojice nemuze postarat o vsechny sve deti, a tak ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ odpovednost za vychovu nekter ych ze svych detı ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ sveruje svym prıbuznym. Je toto resenı vhodne? ´ ˇ povazovat ˇ ˇ cata? ˇ 4. Procˇ bychom nemeli chlapce za lepsˇ ı nezˇ dev ´ ´ ´ ˇ ˇ manzelsk ˇ ˇ ˇ rozhodovan 5. O cem by mela a dvojice uvazovat pri ı, ´ ˇ ˚ kolik clenu bude mıt jejich rodina? 52

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Urcite ne. A rodice tım nejsou zprosteni povinnos´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ti ke svym detem. Bible rıka: „Jestlize se nekdo ne´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ stara o ty, kterı jsou jeho vlastnı, a zvlaste o ty, kte´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ rˇ ı jsou cleny jeho domacnosti, jiste zaprel vıru.“ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ (1. Timoteovi 5:8) Odpovednı manzele se snazı plaˇ ˚ ´ ´ ´ novat, kolik clenu ma mıt jejich „domacnost“, aby ´ ´ se mohli ‚starat o ty, kterˇ ı jsou jejich vlastnı‘. Mo˚ ˇ´ ˇ hou z toho duvodu pouzıvat nejakou antikoncep´ ´ ´ ´ ci? I to zavisı na osobnım rozhodnutı, a pokud se ˇ ´ ˇ ´ manzele pro tuto moznost rozhodnou, je take jejich ´ ˇ ´ ˇ osobnı vecı, jakou antikoncepci si vyberou. „Kaz´ ˚ ´ ´ ˚ dy . . . ponese svuj vlastnı naklad.“ (Galaanum ˇ ´ ˇ 6:5) Avsak antikoncepce, ktera zahrnuje nejakou ´ ´ formu potratu, je v naprostem rozporu s biblick ˇ y´ ˚ ˇ mi zasadami. Jehova Buh je „zdroj zivota“. (Zalm ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ 36:9) Jestlize tedy nekdo znicı zivot, kter y jiz byl ˇ ´ ´ pocat, projevı hrubou neuctu k Jehovovi a zacho´ ˇ ˇ´ˇ vˇ a se stejne jako vrah. (2. Mojzısova 21:22, 23; ´ ˇ Zalm 139:16; Jeremjas 1:5) ˇ ´ ˇ ´ USPOKOJUJME POTREBY SV YCH D ETI

´ ´ ˇ V Prˇ ıslovıch 22:6 cteme: „Vychovej chlapce podle ´ ˇ ´ ˇ ´ cesty, ktera je pro neho.“ Vychova detı je opravdu ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ dulezitou povinnostı rodicu. Kdy by ovsem meli s vyˇ´ ˇ ˇ ˇ chovou zacıt? Hodne brzy. Apostol Pavel napsal, ze ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Timoteus byl vychovavan od „utleho detstvı“. (2. Tiˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ moteovi 3:15) Zde pouzite recke slovo se muze vzta´ ˇ ´ hovat na novorozene deatko, nebo dokonce na ne´ ´ ˇ ´ ˇ narozene dıte. (Lukas 1:41, 44; Skutky 7:18–20) ´ ´ ˇ ´ Timoteus byl tedy vychovavan od detstvı, a to bylo ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ naprosto spravne. Utle detstvı je totiz idealnı doba, ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kdy se ma zacıt s vychovou dıtete. I male deatko ˇ´ ´ ´ touzı po poznanı. 6

´ ˇ ˇ zacˇ ıt´ s vychovou ´ 6. Kdy by se melo dıtete? ´ VYCHOVAVEJTE


53

´ ˇ ´ ´ ´ „Zamilovala jsem se do sveho deatka,“ rˇ ıka jed´ ˇ na matka, „hned jak jsem ho poprve uvidela.“ Tak ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ to probıha u vetsiny matek. Toto nadherne pouˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ to mezi matkou a deatkem se zvetsuje tım, ze po poˇ ´ ´ ´ rodu jsou casto spolu. Jejich blızky vztah dale po´ ˇ ˚ siluje kojenı. (Srovnej 1. Tesalonicanum 2:7.) Pro ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ uspokojovanı citovych potreb dıtete je velmi dulezi´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ te, kdyz se s nım matka mazlı a kdyz na nej mluvı. ´ ˇ ˇ (Srovnej Izajase 66:12.) Ale co otec? I on by si mel ´ ˇ ´ ´ ´ ´ blızky ke svemu novorozenemu potomkovi vytvaret ´ ´ ´ ˇ vztah. Prıkladem v tom je sam Jehova. V knize Prˇ ı´ ´ ´ ˇ ´ slovı se dozvıdame o Jehovove vztahu k jeho jedine´ ´ ˇ ˇ mu zplozenemu Synu, kter y zde o sobe prohlasuje: ´ ˇ ´ ´ ˇ „Sam Jehova mne vytvoril jako pocatek sve ces´ ˇ ´ ˇ ˇ ty, . . . stala jsem se tım, co mel den co den zvlaste ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ rad.“ (Prıslovı 8:22, 30; Jan 1:14) Podobne si dobr y ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ otec pestuje ke svemu dıteti vrely, laskyplny vztah ´ ´ ´ hned od jeho narozenı. Jeden otec rˇ ıka: „Projevujte ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jim hodne lasky. Na objımanı a lıbanı jeste zadne ´ ˇ ˇ dıte nezemrelo.“ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 8 Male deti vsak potrebuj ı jeste neco jineho. Od ´ ˇ ˇ chvıle, kdy se narodily, je jejich mozek pripraven pri´ ´ ´ ˇ jımat a ukladat informace a prvoradym zdrojem ˇ ´ ˇ ´ ˇ c.ˇ Odtechto informacı jsou rodice. Prˇ ıkladem je re ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ bornıci rıkajı, ze to, jak dobre se dıte naucı mluvit ˇ´ ˇ ˇ ´ a cıst, „je pravdepodobne uzce spojeno s kvalitou ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ pocatecnıho vzajemneho vztahu dıtete a jeho rodi´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ cu“. Mluvte na dıte a ctete mu od utleho veku. Brzy ´ ´ vas bude chtıt napodobit a zanedlouho ho budete 7

´ ˇ ˚ zit ˇ e,´ aby si oba rodice ˇ vytvorili ´ ˇ ke svemu 7. a) Procˇ je dule dıteti ´ ´ ´ ´ blızky vztah? b) Jaky vztah je mezi Jehovou a jeho jedinym zplo´ Synem? zenym ´ ´ ´ ˇ ˇ by meli ˇ rodice ˇ co mozn ˇ a´ nejdrˇ ıve 8. Jake´ dusevn ı podnety da´ ˇ vat svym detem? 54

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ucit cıst. Pravdepodobne bude umet cıst drˇ ıve, nez ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ pujde do skoly. To bude prospesne hlavne v prıpaˇ ˇ ˇ ˇ ˚ de, ze zijete v zemi, kde je nedostatek ucitelu, a pro´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ to je ve trıdach prılis mnoho zaku. ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ym ˇ 9 Prvorad zajmem kresansk ych rodicu vsak je ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ uspokojovanı duchovnıch potreb dıtete. (Viz 5. Mojˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zısovu 8:3.) S jakym cılem? Pomoci svemu dıteti, aby ˇ si vypestovalo osobnost podobnou Kristu nebo´ ˚ li aby obleklo „novou osobnost“. (Efezanum 4:24) ˚ ˇ ´ ˇ ˇ Z toho duvodu rodice potrebujı uvazovat o vhod´ ´ ´ ´ nych stavebnıch materialech a o vhodnych staveb´ ´ nıch metodach. ˇ ˇ ´ ´ ˇ V STEPUJTE SV EMU D ITETI PRAVDU

ˇ ´ ´ ´ ´ Kvalita stavby do znacne mıry zavisı na druhu ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ pouzitych stavebnıch materialu. Apostol Pavel rekl, ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ze nejlepsımi stavebnımi materialy pro vybudovanı ´ ´ ˇ ˇ kresanske osobnosti jsou „zlato, strıbro, drahoka˚ ´ ˇ my“. (1. Korinanum 3:10–12) Tyto materialy pred´ ´ ´ ´ ˇ stavujı takove vlastnosti, jako je naprıklad vıra, ˇ ´ ˇ ´ moudrost, rozlisovacı schopnost, verna oddanost, ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ucta a laskyplne ocenenı pro Jehovu a jeho zakony. ˇ ´ ´ ˇ (Zalm 19:7–11; Prıslovı 2:1–6; 3:13, 14) Jak mohou ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ rodice svym detem pomahat, aby od nejutlejsıho ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ veku v sobe pestovaly tyto vlastnosti? Pomoci muze ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nasledujıcı postup, kter y byl popsan pred davnou dobou. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 11 Kratce predt ım, nez izraelsky narod vstoupil do ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ Zaslıbene zeme, Jehova izraelskym rodicum rekl: ´ ˇ ˇ ´ ˇ „Prokaze se, ze tato slova, ktera ti dnes prikazuji, 10

´ ´ ´ ´ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ım ˇ br at ˇ 9. Co je nejd ule c ılem, jak y´ pot rebuj ı rodi ce ´ v uvahu? ˇ ˇ 10. Jake´ vlastnosti je nutne´ v detech vypestovat? ´ ˇ ı´ rodice ˇ pomahali ´ detem, ˇ ˇ 11. Jak izraelst svym aby si vypestovaˇ ly zboznou osobnost? ´ VYCHOVAVEJTE


55

´ ˇ ˇ ˇ ´ budou na tvem srdci; a budes je vstepovat svemu ˇ ˇ ˇ ´ synovi a mluvit o nich, kdyz budes sedet ve svem ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ dome a kdyz pujdes po silnici a kdyz budes ulehat ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ a kdyz budes vstavat.“ (5. Mojzısova 6:6, 7) Ano, roˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ dice musı byt pro deti prıkladem, musı byt jejich ka´ ˚ ˇ ´ ˇ marady, duvernıky a uciteli. ˇ´ ´ ´ ˇ 12 Bute prıkladem. Jehova nejdrˇ ıve rekl: „Prokaˇ ˇ ´ ze se, ze tato slova . . . budou na tvem srdci.“ A poˇ ˇ ˇ ´ tom dodal: „Budes je vstepovat svemu synovi.“ Nej´ ´ ˇ ´ ˇ prve tedy musı mıt zbozne vlastnosti v srdci rodice. ˇ ´ ˇ´ Rodice musı milovat pravdu a zıt pravdou. Tepr´ ´ ˇ ´ ´ ve potom mohou dosahnout srdce dıtete. (Prˇ ıslovı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 20:7) Proc? Protoze na deti ma vetsı vliv to, co vidı, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ nez to, co slysı. (Lukas 6:40; 1. Korinanum 11:1) ´ ˇ ˚ ˇ 13 Bute kamarady. Jehova rekl rodicum v Izraeli: ´ ˇ ˇ ˇ ´ ‚Mluvte se svymi detmi, kdyz budete sedet ve svem ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ dome a kdyz pujdete po silnici.‘ To od rodicu vyza´ ˇ ˇ ˇ duje, aby svym detem venovali cas, bez ohledu na ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ to, jak jsou zaneprazdnenı. Jezıs nepochybne cıtil, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze deti si zasluhujı, aby jim cas venoval. V posled´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a´ seli nıch dnech jeho sluzby „lide k nemu prin male ˇ ´ ˇ´ˇ deti, aby se jich dotykal“. Jak na to Jezıs reagoˇ ˇ ˇ ´ val? „Bral deti do naruce [a] zehnal jim.“ (Marek ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ 10:13, 16) Predstavte si, ze Jezısovi ubıhaly posled´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nı hodiny zivota. Presto temto detem venoval cas ´ ´ ˇ ´ a pozornost. To je vynikajıcı poucenı! ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 14 Bute duvernıky. Jestlize se svym dıtetem tra´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ vıte hodne casu, pomuze vam to v komunikaci ˇ ˚ zit ˇ e,´ aby rodice ˇ byli svym ´ detem ˇ ´ 12. Procˇ je zivotn eˇ dule dobr ym ´ prˇ ıkladem? ´ ´ˇ ˇ ı´ rodice ˇ napodobovat prˇ ıklad ˇ 13. Jak mohou kresan st Jezˇ ıse, ´ ˇ ´ detem? ˇ kdyzˇ venuj ı pozornost svym ´ ´ ˇ e,´ kdyzˇ rodice ˇ trav ´ dıt´ etem ˇ 14. Procˇ je prospeˇ sn ı se svym hodneˇ ˇcasu? 56

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ Rodice, bute detem vzorem, ´ bute jejich kamarady, ˚ ˇ ´ ˇ duvernıky a uciteli

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ s nım. Cım vıce s nım komunikujete, tım lepe po´ ´ ˇ ˇ strehnete, jak se rozvıjı jeho osobnost. Uvedomte si ˇ ˇ ´ ˇ ´ vsak, ze komunikovat je vıc nez si povıdat. Jedna ´ ˇ ˇ matka z Brazılie rekla: „Musela jsem si osvojit ume´ ´ ˇ nı naslouchat, naslouchat srdcem.“ Jejı trpelivost ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ prinesla ovoce, kdyz jı syn zacal sdelovat sve pocity. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 15 Deti potrebujı „cas se smat . . . a cas poskakoˇ ˇ ˇ vat“, cas na odpocinkovou cinnost. (Kazatel 3:1, 4; ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Zecharjas 8:5) Odpocinkova cinnost je velmi uziˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ tecna, kdyz se jı rodice a deti venujı spolecne. ´ ´ ˇ pamatovat, kdyzˇ uvazujeme ˇ 15. Na co bychom meli o chvılıch ˇ odpocinku? ´ VYCHOVAVEJTE


57

ˇ ´ ˇ ´ Je smutnou skutecnostı, ze v mnoha domacnostech ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ odpocinek znamena sledovanı televize. Nektere te´ ´ ´ ´ leviznı programy sice mohou byt zabavne, ale mno´ ˇ ´ ´ ´ ´ he z nich narusujı kvalitnı hodnoty, a sledovanı teˇ ˇ ´ ´ levize vede k tomu, ze komunikace v rodine ustava. ˇ ˇ ´ ˇ Nemeli bychom tedy radeji se svymi detmi provozoˇ ˚ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ´ vat nejakou tvurcı cinnost? Muzeme s nimi zpıvat, ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ hrat hry, schazet se s prateli nebo navstevovat prˇ ıˇ ´ ´ ´ ´ jemna mısta. Takove druhy cinnosti povzbuzujı ke komunikaci. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 16 Bute uciteli. „Budes [tato slova] vstepovat sve´ ´ ˇ mu synovi,“ rekl Jehova. Z kontextu poznavame, co ´ ˇ ˇ a jak mame ucit. Nejprve „budes milovat Jehovu, ´ ´ ´ ˇ ´ sveho Boha, celym svym srdcem a celou svou dusı ˇ ´ ˇ´ˇ a celou svou zivotnı silou“. (5. Mojzısova 6:5) A poˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ av tom „tato slova . . . budes vstepovat“. Cılem pred a´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ nı pokynu bylo vypestovanı hluboke lasky k Jeho´ ˚ ˚ vovi a k jeho zakonum. (Srovnej Hebrejcum 8:10.) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Slovo „vstepovat“ znamena vyucovat opakovanım. ´ ˇ ˇ ˇ Jehova vam tedy sdeluje, ze k tomu, aby si vase ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ deti vypestovaly zboznou osobnost, jim pomuzete ´ ˇ ˇ ´ ˇ v prvnı rad e tım, ze si s nimi o Jehovovi vytrvale poˇ ´ ´ ´ ´ ´ vıdate. K tomu patrˇ ı pravidelne s nimi vest biblicke studium. ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ 17 Vetsina rodicu vı, ze dostat nejake informace dıˇ ´ ´ ˇ ˇ teti do srdce nenı snadne. Apostol Petr spolukres´ ´ ˇ ´ ˇ any vybızel: „Jako novorozena deatka si vytvorte ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ touhu po nefalsovanem mleku, ktere patrı ke sloˇ ´ ˇ vu.“ (1. Petra 2:2) Vyraz „vytvorte touhu“ naznacuje, ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ze mnozı lide sami od sebe netouzı po duchovnım ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ pokrmu. Rodice mozna potrebujı hledat zpusoby, ´ ´ ˇ ˇ jak by ve svem dıteti tuto touhu vypestovali. ˇ rodice ˇ sve´ deti ˇ ucit ˇ o Jehovovi? 16. Co a jak by meli ´ ˇ ˇ potrebuj ´ dıt´ eti? ˇ ˇ ˇ 17. Co snad rodice ı pestovat ve svem A proc? 58

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ Jezıs dosahl srdce lidı pomocı podobenstvı. (Ma´ ˇ ˇ ´ rek 13:34; Lukas 10:29–37) Tato vyucovacı metoda ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ je u detı zvlas ucinna. Ucte je biblicke zasady pomo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ cı barvitych, zajımavych prıbehu, naprˇ ıklad tech, ´ ˇ´ ´ ktere najdete v publikaci Moje kniha biblickych prıˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ behu.1 Snazte se deti zaujmout. Nechte je, a pouzijı ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ sve tvurcı schopnosti a a biblicke udalosti nakreslı ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ nebo predvedou ve scenkach. Jezıs pouzıval take ´ ˇ otazky. (Matous 17:24–27) Tuto jeho metodu napo´ ´ ˇ dobujte na rodinnem studiu. Mısto toho, abyste deˇ´ ´ ˇ ´ ˇ tem Bozı zakon pouze vysvetlili, ptejte se jich naprıˇ ´ ´ klad: Proc nam Jehova dal tento zakon? Co se stane, ˇ ˇ ˇ jestlize ho budeme dodrzovat? Co se stane, jestlize ˇ ´ ´ ´ ˇ ho nebudeme dodrzovat? Takove otazky dıteti pomoˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ hou, aby o Bozıch zakonech prem yslelo a zjistilo, ze ´ ´ ˇ´ˇ jsou prakticke a platne. (5. Mojzısova 10:13) ˇ ´ ´ ˇ ´ 19 Jestlize jste pro sve dıte prˇ ıkladem, pokud jste ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ jeho kamarady, duvernıky a uciteli, muzete mu po´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ mahat, aby si uz od utleho veku vytvarelo uzky ´ ´ ˇ osobnı vztah k Jehovovi Bohu. Tento vztah dıte po´ ´ ˇ ˇ vzbudı k tomu, aby bylo rado, ze je kresanem. Bude ˇ ˇ´ ´ ˇ se snazit zıt v souladu se svou vırou, i kdyz se do´ ˚ ˇ ´ ´ stane pod tlak vrstevnıku a do pokusenı. Neustale ´ ´ ´ ´ ˇ mu pomahejte, aby si tohoto vzacneho vztahu vazi´ ´ lo. (Prˇ ıslovı 27:11) 18

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ UKAZ NOVAN I JE NEZBYTN E NUTN E

20

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Ukaznovanı je soucastı vychovy, ktera napravuje

1 Vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. ´ ´ˇ ´ ˇ ˚ 18. Naprˇ ıklad ktere´ Jezˇ ısovy vyucovac ı metody jsou rodicˇ um ´ ´ ˇ doporucovany k napodobenı? ´ ˇ ´ ´ ˇ budou pri ˇ ˇ jedna19. Jake´ vyhody dıteti prinese, kdyzˇ se rodice ´ ´ ´ ´ ´ nı s nım rˇ ıdit biblickymi zasadami? ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ byt ´ uplatnov ˇ ano? 20. Co je ukaznov anı a jak by melo ´ VYCHOVAVEJTE


59

ˇ ´ ´ ´ ˇ mysl a srdce. Deti ho potrebuj ı neustale. Pavel radı ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ otcum, aby sve deti ‚dal vychovavali v kazni a v Jehoˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ vove myslenkovem usmer novanı‘. (Efezanum 6:4) Roˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ dice by meli deti ukaznovat s laskou, jako to dela ˚ ´ ˇ ´ ˇ Jehova. (Hebrejcum 12:4–11) Ukaznovat na zaklade ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ lasky je mozne pomocı rozhovor u. Proto je nam rece´ ´ ´ ˇ no „naslouchejte kazni“. (Prˇ ıslovı 8:33) Jak by melo ´ ´ ˇ ´ ´ ukaznovanı probıhat? ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 21 Nekterˇ ı rodice se domnıvajı, ze ukaznovanı detı ´ ´ ˇ ´ ´ znamena pouze mluvit s nimi vyhruznym tonem, ´ ´ ˇ ˇ nadavat jim, nebo je dokonce urazet. Pavel vsak ´ ˇ ´ ´ ´ v souvislosti s ukaznovanım varuje: „Vy otcove, ne´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ drazdete sve deti.“ (Efezanum 6:4) Vsichni kresan e ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jsou vyzyvani, aby ‚byli ke vsem jemnı a s mırnostı ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ poucovali ty, kterı nejsou prıznive nakloneni‘. (2. Tiˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ moteovi 2:24, 25) I kdyz kresan stı rodice zjisujı, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ je nutne jednat pevne, presto by pri ukaznovanı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ svych detı meli myslet na tato slova. Nekdy vsak rozˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ hovory nestacı a muze byt nutne pouzıt nejaky ´ ´ ˇ druh trestu. (Prıslovı 22:15) ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 22 Deti jsou rozdılne, a proto potrebuj ı rozdılne ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ukaznovanı. Nektere dıte nelze „napravit pouhyˇ ´ ˇ mi slovy“. Je-li obcas potrestano za neposlusnost, ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ muze to slouzit k jeho zachrane. (Prˇ ıslovı 17:10; ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 23:13, 14; 29:19) Dıte by vsak melo vedet, proc je ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ trestano. „Prut a karanı davajı moudrost.“ (Prıslovı ´ ´ 29:15; Job 6:24) Mimoto trest ma sve meze. Jehova ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ rekl svemu lidu: „Budu [te] muset ve vhodne mıre ´ ˇ ˇ trestat.“ (Jeremjas 46:28b) Bible rozhodne neschva´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ luje zlostne bitı ani silne vyprasky, ktere dıteti zpu´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ sobı modriny, nebo dokonce zranenı. (Prıslovı 16:32) ´ ´ ˇ rodice ˇ pamatovat, kdyzˇ sve´ deti ˇ ukaz21. Na jake´ zasady by meli ´ ˇ ı? nuj ´ ´ ˇ et, ˇ jestlize ˇ musı´ byt ´ potrestano? ˇ 22. Co dıteˇ nutneˇ potrebuje ved 60

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ UCINNE UK AZNOVANI ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ Jednım z vyznamnych druhu ukaznovanı je to, ze ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ rodice dajı detem pocıtit neprıjemne nasledky ne´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ spravneho jednanı. (Galaanum 6:7; srovnej 2. Mojzı´ ´ ˇ ´ ´ ˇsovu 34:6, 7.) Jestlize ˇ naprˇ ıklad ˇ ˇ dıte udela neporadek, ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ muze na nej silne zapusobit, kdyz si musı po sobe ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ uklidit. Co kdyz s nekym nepekne jednalo? Mozna se ´ ˇ ˇ vyzadujeme, ˇ tento spatn y´ sklon napravı, jestlize aby ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ se omluvilo. Dalsım druhem ukaznovanı dıtete je to, ˇ mu pro zdurazn ˚ ˇ ı´ potrebn ´ ˇ ı´ odebereˇ ze en eho poucen ´ ˇ ˇ e´ vysady. ´ ˚ me na nejakou dobu urcit Tımto zpusobem ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ dıte pozna, ze dodrzovat spravne zasady je moudre.´

ˇ ˇ ˚ ˇ Kdyz Jehova upozor noval svuj lid, ze ho bude ´ ˇ ˇ ukaznovat, nejprve rekl: „Neboj [se] . . ., nebo jsem ´ ˇ ˇ ˇ ´ s tebou.“ (Jeremjas 46:28a) Podobne rodicovske ´ ˇ ´ ´ ukaznovanı, a je provedeno jakkoli vhodnou forˇ ´ ˇ ˇ mou, by nikdy nemelo v dıteti zanechat pocit, ze je ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ zavrzeno. (Kolosanum 3:21) Dıte by naopak melo cıˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ tit, ze je ukaznovano proto, ze rodice jsou ‚s nım‘, ze ´ ho podporujı. 23

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ CHRANTE SV E DETI PRED NEBEZPE C IM

´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Mnozı dospelı lide vzpomınajı na sve detstvı ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ jako na sastne obdobı. Pripomınajı si hrejivy poˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ cit bezpecı, jistotu, ze se jejich rodice o ne za vsech ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ okolnostı postarajı. Rodice touzı, aby jejich deti ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ mely stejny pocit, ale udrzet deti v bezpecı je ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ v dnesnım zkazenem svete tezsı, nez to byvalo ´ ˇ drıve. 24

´ ˇ dıt´ eˇ jasneˇ rozeznat, kdyzˇ ho rodice ˇ trestajı? 23. Co by melo ´ ´ ´ ˇ ı´ det ˇ ı,´ pred ˇ 24., 25. Co je jednım z odpornych ohrozen nımzˇ je ´ ˇ v dnesn ˇ ı´ dobeˇ chranit? nutne´ deti ´ VYCHOVAVEJTE


61

´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Jednım z odpornych ohrozenı detı, ktereho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ v poslednıch letech stale pribyva, je sexualnı obteˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ zovanı. Pocet ohlasenych prıpadu obtezovanı detı ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ v Malajsii se za poslednı desetiletı zvysil ctyrn aˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ sobne. V Nemecku je kazdy rok pohlavne zneuzito ˇ ´ ´ ´ asi 300 000 detı a v jiste jihoamericke zemi je poˇ ˇ ˇ ´ ˚ dle odhadu jednoho pruzkumu rocne zneuzito za´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ vratne mnozstvı 9 000 000 detı! Tragicke je to, ze ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ vetsinu techto detı obtezujı doma lide, ktere dıte ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zna a jimz duveruje. Dıte by vsak melo mıt pevnou ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ochranu u svych rodicu. Jak rodice mohou sve dıte ´ chranit? ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ 26 Zkusenosti ukazujı, ze vuci uchylnym lidem ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ jsou bezbranne zejmena ty deti, ktere vedı o sexu ´ ´ ´ ˇ velmi malo, a proto hlavnım preventivnım opatre´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nım je dıte poucit, i kdyz je jeste male. Pozna´ ˚ ˇ ˇ ˇ nı muze poskytovat ochranu ‚pred spatnou cesˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ tou, pred clovekem mluvıcım zvracenosti‘. (Prˇ ıslovı ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 2:10–12) Jake poznanı? Poznanı biblickych zasad, ´ ´ ´ ´ toho, co je po mravnı strance spravne a co ne´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ spravne. Take poznanı toho, ze nekterı dospelı jed´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ najı spatne a ze dıte nemusı poslechnout lidi, kte´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ rˇ ı ho navadejı k nevhodnemu jednanı. (Srovnej ˇ ´ ´ Daniela 1:4, 8; 3:16–18.) Neomezte toto poucovanı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ na jediny rozhovor. Vetsina malych detı potrebuje ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ byt poucovana nekolikrat, nez si to zapamatuje. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Kdyz jsou deti o neco starsı, meli by rodice laskyplˇ ´ ´ ne respektovat jejich pravo na soukromı — otec ˇ dcerino a matka synovo — a tak v nich podporo´ ˇ ˇ vat smysl pro to, co je vhodne. A samozrejm e jed´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ nım z nejlepsıch druhu ochrany pred zneuzitım dıˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ˇ´ tete je to, ze na nej vy, rodice, bedlive dohlızıte. 25

´ ˚ ˇ e´ udrzet ˇ deti ˇ v bezpecˇ ı´ a jak mu˚ ze ˇ 26. Jakymi zpusoby je mozn ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ byt dıte chraneno poznanım? 62

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ PROSTE BOHA O VEDEN I

´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 27 Vychovavat dıte od utleho veku je opravdu naˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ rocny ukol, ale verıcı rodice se s nım nemusejı po´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ tykat sami. Kdyz se kdysi v dobe soudcu muz jmeˇ ˇ ˇ nem Manoa dozvedel, ze se stane otcem, prosil ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Jehovu o vedenı pri vychove sveho dıtete. Jehova ˇ tyto modlitby vyslysel. (Soudci 13:8, 12, 24) ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 28 Podobne dnes se verˇ ıcı rodice, kterˇ ı vychov ava´ ´ ´ ˇ ´ jı sve deti, mohou take modlit k Jehovovi. Uloha roˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ a´ sˇ ı´ velkou odmenu. dicu je namahava, ale prin Jedˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ni kresanstı manzele z Havaje rıkajı: „Nez prijdou ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ kriticka leta dospıvanı, mate na tuto praci dvanact ´ ´ ´ ˇ ˇ let. Pokud jste vyvıjeli usilı a snazili se uplatnovat ´ ´ ´ biblicke zasady, je to doba, kdy budete sklızet radost ˇ ˇ ˇ ˇ a pokoj, kdyz se vase deti rozhodnou, ze budou slouˇ ´ ´ ´ ˇ zit Jehovovi celym srdcem.“ (Prˇ ıslovı 23:15, 16) Az ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ vase dıte dospeje k tomuto rozhodnutı, i vas to pod´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nıtı ke zvolanı: „Synove [a dcery] jsou dedictvı od Jehovy.“ ´ ˇ sˇ ım ˇ kdyzˇ se 27., 28. Kdo je nejvet Zdrojem pomoci pro rodice, ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ potykajı s narocnym ukolem vychovat dıte?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´

POM AHAT . . . RODI C UM P RI V YCHOV E D ET I ?

´ ´ ˚ eˇ rujte ˇ Duv v Jehovu. (Prˇ ıslovı 3:5) ˇ ˇ Jednejte zodpovedne. (1. Timoteovi 5:8) ´ ´ ´ ´ Jehova je milujıcı Otec. (Prˇ ıslovı 8:22, 30) ´ ´ ˇ jsou odpovedni ˇ ˇ an ´ ˇ ı.´ Rodice za poucov ı svych det ´ˇ ˇ (5. Mojzısova 6:6, 7) ´ ˇ ´ ´ ˚ Ukaznov anı je nezbytne.´ (Efezanum 6:4) ´ VYCHOVAVEJTE


63

ˇ ´ SESTA

K A P I TOLA

´ ´ Napom ahejte sv emu ´ ´ ´ ´ ˇ dospıvajıcımu dıteti ´ k dobremu rozvoji ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ATE-LI doma dospıvajıcı dıte, je to naprosto ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ odlisna situace, nez kdyz mate petilete nebo ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ desetilete dıte. Leta dospıvanı s sebou nesou naroc´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ne ukoly a problemy, ale prinasejı take radost a odˇ ´ ´ ˚ menu. Z takovych prˇ ıkladu, jako byl Josef, David, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Josijas a Timoteus, je videt, ze mladı lide mohou ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ jednat odpovedne a ze mohou mıt vynikajıcı vztah ˇ´ˇ k Jehovovi. (1. Mojzısova 37:2–11; 1. Samuelova ´ ´ 16:11–13; 2. Kralovska 22:3–7; Skutky 16:1, 2) Dnes ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mnozı dospıvajıcı jednajı stejne. Nektere z nich ˇ ˇ ´ pravdepodobne znate. ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ a. 2 Avsak u nekoho jsou leta dospıvanı bourliv ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Mladistvı prozıvajı citove vykyvy. Dospıvajıcı chlap´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ci a dıvky mozna touzı po vetsı nezavislosti a neliˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ be nesou, ze je rodice omezujı. Tito mladı lide jsou ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vsak dosud pomerne nezkusenı a potrebujı, aby jim ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ rodice laskyplne a trpelive pomahali. Ano, leta do´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ spıvanı mohou prinaset nove podnety, ale take ˇ ˚ ´ ´ ´ zmatky, a to jak rodicum, tak dospıvajıcım. Jak se ´ ´ ˇ ´ da mladym lidem v techto letech pomahat? ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 3 Rodice, kterı se rıdı biblickymi radami, poskytu´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jı svemu dospıvajıcımu potomkovi nejlepsı prˇ ılezi-

M

´ ´ ´ leta ´ ˇ est 1., 2. Jake´ problemy a jake´ radosti mohou prin dospı´ ´ vanı? ˇ svemu ´ ˇ ˇ pro3. Jak mohou rodice potomkovi umoznit, aby dobre ´ ´ ´ ´ ˇsel obdobım dospıvanı? 64

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ tost k tomu, aby temito zkouskami uspesne prosel ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ a aby se z neho stal odpovedny dospely clovek. Ve ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vsech zemıch a v kterekoli dobe se darilo dobre ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ´ zvladnout toto obdobı tem rodicum a dospıvajıc ˇ ım, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ kterˇ ı spolecne uplatnovali biblicke zasady. (Zalm 119:1) ˇ ´ ´ ˇ ´ UPR IMNA A OTEV RENA KOMUNIKACE

´ ´ ´ ˚ ˇ ´ Bible rˇ ıka: „Kde nenı duverny hovor, tam se ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ marı plany.“ (Prıslovı 15:22) Jestlize byl duverny ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ hovor nezbytny, kdyz byly deti mladsı, zvlas duˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ lezity je v obdobı dospıvanı, kdy se mladı lide ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ mene zdrzujı doma a vıce casu travı se svymi praˇ ´ ´ ´ teli ze skoly nebo s jinymi kamarady. Nenı-li mezi ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ detmi a rodici duverny hovor — zadna uprˇ ımna ´ ´ ´ ´ ˇ a otevrena komunikace —, dospıvajıcı se mohou ˇ ´ ˇ ´ ˇ a´ vzarodine odcizit. Jak se tedy da udrzet otevren ´ jemna komunikace? ´ ´ ´ ´ ´ ´ 5 Svou ulohu v tom musı sehrat dospıvajıcı i roˇ ˇ ´ ˇ ˇ dice. Je pravda, ze povıdat si s rodici je pro deˇ ´ ´ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ti mozna v dospıvanı obtıznejsı, nez kdyz byly ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ mladsı. Uvedomte si vsak, ze „nenı-li obratne ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ vedenı, lid pada; ale ve mnozstvı radcu je zachra´ ´ ´ ˇ na“. (Prˇ ıslovı 11:14) Tato slova platı pro vsechny, ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ pro mlade stejne jako pro starsı lidi. Dospıvajıcı, ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ kterı si to uvedomı, pochopı, ze stale potrebujı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ obratne vedenı, protoze se setkavajı se stale sloziˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ tejsımi problemy. Meli by uznat, ze jejich verˇ ıcı roˇ ˇ ˇ ´ ´ dice jsou dostatecne kvalifikovanymi radci, protoˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ze majı vıce zivotnıch zkusenostı a jiz mnoho let ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ se laskyplne starajı o sve deti. Takze moudrˇ ı 4

´ ´ ´ ˚ ern ˇ y´ rozhovor dule ˚ zit ˇ y´ hlavneˇ v letech dospıv 4. Procˇ je duv anı? ´ ´ ´ ´ ˇ 5. K cemu jsou dospıvajıcı povzbuzovani, pokud jde o komuniˇ kaci s rodici? ´ N APOMAHEJTE

´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI

65

´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dospıvajıcı se v teto etape sveho zivota neobratı ˇ ˚ ´ k rodicum zady. ´ ˇ ˇ ˇ a´ komunikace znamena, 6 Otevren ze se rodice ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ budou snazit byt k dispozici, az dospıvajıcı pocıtı ´ ˇ ˇ ˇ potrebu si povıdat. Jestlize jste rodice, postarejte se ˇ ˇ ´ ´ ˇ o to, aby alespon z vası strany byla neomezena moz´ ´ ´ ´ ´ ˇ nost komunikace. Nemusı to byt snadne. Bible rıka, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze je „cas byt zticha a cas mluvit“. (Kazatel 3:7) Kdyz ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vase dospıvajıcı dıte ma pocit, ze je cas mluvit, vy si ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ mozna muzete myslet, ze je cas byt zticha. Snad jste ˇ ´ si tento cas vyhradili na osobnı studium, na odpoˇ ´ ´ ˇ ˇ cinek nebo na praci v domacnosti. Presto se snazˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ te zmenit sve plany a naslouchat, jestlize si dıte ´ ´ ˇ ˇ ´ chce s vami povıdat. Jinak se o to uz mozna znovu ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ nepokusı. Vzpomente si na Jezıse. Jednou mel ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ v planu, ze bude chvıli odpocıvat. Kdyz se vsak koˇ ˇ ´ ˇ lem neho sebehli lide a chteli mu naslouchat, odloˇ ˇ ˇ ˇ zil dobu odpocinku a zacal je vyucovat. (Marek ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ 6:30–34) Vetsina dospıvajıcıch si uvedomuje, ze jeˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ jich rodice majı rusny zivot, ale presto potrebujı mıt ˇ ˇ pocit jistoty, ze jsou jim rodice k dispozici, kdyby je ˇ ´ ˇ ˇ potrebovali. Bute tedy dosazitelnı a mejte po´ chopenı. ´ 7 Pokuste se zavzpomınat na to, jak to bylo v doˇ ˇ ´ ´ ´ ´ be vaseho dospıvanı, a neztracejte smysl pro hu´ ˇ ´ ˇ ´ mor! Je nutne, aby rodice byli se svymi detmi radi. ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Jak rodice travı svuj volny cas? Jestlize chtejı ve ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ svem volnem case vzdycky delat neco, co se nety´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ka rodiny, jejich dospıvajıcı deti to okamzite zpozo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ rujı. Pokud dospıvajıcı dojdou k zaveru, ze prˇ atele ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ze skoly se o ne zajımajı vıc nez vlastnı rodice, nut´ ´ ´ ´ ˇ 6. Jaky´ postoj ke komunikaci se svymi dospıvajıcımi detmi za´ ´ ˇ ˇ ı´ a milujıc ujmou moud r ı rodi ce? ˇ ´ ˇ potrebuj ´ ˇ 7. Cemu se rodice ı vyhybat? 66

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˚ ´ ne jim to zpusobı pro´ blemy. ˇ O CEM SPOLU MLUVIT

ˇ ´ 8 Pokud rodice svym ˇ ˇ ´ ˇ detem nevstıpili ocene´ nı pro poctivost a usi´ ˇ ´ lovnou praci jiz drˇ ıˇ ˇ ve, rozhodne by to meli ˇ udelat v letech jejich ´ ´ ´ dospıvanı. (1. Tesaloniˇ ˚ canum 4:11; 2. Tesaloˇ ˚ ´ nicanum 3:10) Take se ´ ˇ musı ujistit, ze jejich ˇ ˇ ˇ ˇ ´ deti skutecne povazujı ˚ ˇ ´ ´ za dulezite vest mravˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ne cisty zivot. (Prˇ ıslovı Bute svemu dospıvajıcıˇ ´ ˇ 20:11) V techto oblas- mu dıteti k dispozici, kdyzˇ ˇ ´ ˇ ˇ tech rodice detem hod- si potrebuje povıdat ˇ ˇ ´ ´ ´ ne sdelı pomocı prˇ ıkla˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ du. Zrovna tak jako neverˇ ıcı manzele mohou byt ´ ´ ´ ´ ´ ˇ „zıskani beze slova chovanım svych manzelek“, ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ take dospıvajıcı mohou poznat spravne zasady ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ z chovanı svych rodicu. (1. Petra 3:1) Prıklad sam ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ o sobe vsak nestacı, protoze take venku mimo doˇ ˇ ´ ´ mov jsou deti vystaveny vlivu mnoha spatnych prˇ ıˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ kladu a zaplave lakave reklamy. Starostlivı rodice ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ tedy potrebuj ı znat nazory svych dospıvajıcıch ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ detı na to, co vidı a slysı, a to od nich vyzaduje, ˇ ˇ ´ ´ ´ aby s detmi vedli promyslene rozhovory. (Prˇ ıslovı 20:5) ´ ˇ e´ vst ˇ ıpit ˇ ˇ ı´ pro poctivost, usilovnou 8. Jak je mozn detem ocenen ´ ´ ´ ´ ´ praci a spravne chovanı? ´ N APOMAHEJTE


67

´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ To zvlas platı, kdyz se jedna o sexualnı otazky. ˇ ˇ ˇ Rodice, jste pri rozhovorech s detmi o sexu v rozpa´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ cıch? I kdyz vas tento namet uvadı do rozpaku, meli ˇ ˇ ˇ ˇ byste se o nem snazit s detmi mluvit, protoze se to ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ rozhodne od nekoho dozvedı. A kdo vı, jake zkresle´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ne informace zıskajı, jestlize se to nedozvedı od vas. ´ ˇ ´ ´ Jehova se v Bibli zalezitostem sexu nevyhyba, neˇ ´ ˇ ´ ´ meli by se jim tedy vyhybat ani rodice. (Prˇ ıslovı 4:1–4; 5:1–21) ˇ ˇ ´ ˇ ´ 10 Jsme vdecnı za to, ze Bible obsahuje jasne rady ´ ´ ´ ´ ˇ v oblasti sexualnıho chovanı a ze Watchtower Sociˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ety uverejnila mnoho prospesnych informacı, ktere ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ukazujı, ze tyto rady platı i v soucasnem svete. Ne´ ˇ´ bylo by dobre tuto pomoc vyuzıt? Co kdybyste si na´ ´ ˇ ˇ prıklad se svym synem nebo svou dcerou znovu pre´ ˇ ˇ ´ ´ cetli nektere kapitoly z 1. a 2. dılu knihy Otazky ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ mladych lidı — Prakticke odpovedi? Vysledky vas moz´ ´ ˇ´ ˇ ˇ na prıjemne prekvapı. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 11 Co by melo byt nejvyznamnejsım nametem roz˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ hovor u, ktere rodice vedou se svymi detmi? Apostol ´ ˇ ˇ ´ Pavel na tento namet upozornil, kdyz napsal: „Dal ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ [sve deti] vychovavejte v kazni a v Jehovove myslen´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ kovem usmer novanı.“ (Efezanum 6:4) Deti se stale ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ potrebujı ucit o Jehovovi. Zejmena se potrebujı naˇ ˇ ´ ˇ ´ ucit milovat ho a mely by chtıt mu slouzit. I v teto ´ ˇ ´ ˇ oblasti se da mnoho naucit prıkladem. Pokud do´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ spıvajıcı deti vidı, ze jejich rodice milujı Boha „ce´ ´ ˇ ´ lym svym srdcem a celou svou dusı a celou svou ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ myslı“ a ze to nese dobre ovoce v jejich zivote, moz´ ´ ˇ ˇ na je to velice ovlivnı, aby jednaly stejne. (Matous 9

´ ´ ´ ˇ meli ˇ sve´ deti ˇ poucovat ˇ 9., 10. Procˇ by rodice o sexualnıch otaz´ ˇ kach a jak to mohou delat? ´ ´ neju´ cinn ˇ ˇ sˇ ım ˚ ˇ sve´ deti ˇ ucit, ˇ 11. Jakym ej zpusobem mohou rodice ˇ aby slouzily Jehovovi? 68

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ Pravidelne biblicke studium ´ je pro rodinu nepostradatelne

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 22:37) Podobne, kdyz deti vidı, ze rodice majı rozum´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ny nazor na hmotne veci a ze na prvnı mısto v ziˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ vote davajı Bozı Kralovstvı, pomuze jim to vypes´ ˇ ´ tovat si stejny myslenkovy postoj. (Kazatel 7:12; ˇ Matous 6:31–33) ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ av 12 Vynikajıcı pomuckou pro pred anı duchov´ ˇ ´ ´ ´ nıch hodnot detem je tydennı rodinne studium Bibˇ ´ ´ ´ le. (Zalm 119:33, 34; Prˇ ıslovı 4:20–23) Je nesmırˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ne dulezite vest takove studium pravidelne. (Zalm ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 1:1–3) Rodice a deti by si meli uvedomovat, ze ostat´ ˇ ´ ´ ´ nı veci si musı planovat podle rodinneho studia, ˇ ´ ´ ´ a ne naopak. Krome toho, ma-li byt rodinne stuˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ dium uzitecne, je nezbytne mıt k nemu spravny po˚ ˇ ´ ˇ ˇ stoj. Jeden otec rekl: „Dulezitym prostredkem je, ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ kdyz se vedoucı studia snazı vytvaret uvolnene, ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ presto vsak dustojne ovzdusı — neformalnı, ale ne ´ ´ ˇ ˇ pripom ˇ 12., 13. Jake´ myslenky bychom si meli ınat, ma-li se ro´ ˇ dinne studium darit? ´ N APOMAHEJTE


69

Projevujte ´ ˇ svym detem ´ ˇ ´ lasku a ocenenı

´ ˇ ´ lehkovazne. Nemu´ ´ ˇ ´ sı byt vzdy snadne ˇ ´ ´ dospet ke spravne ´ ˇ rovnovaze a casto ˇ ˇ je potreba mysle´ ˇ ´ ˇ nı detı usmernit. ˇ Jestlize se to jed´ ´ nou nebo dvakrat nepodarˇ ı, vytrvejte a zkuste to ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prıste opet.“ Tentyz otec rekl, ze ve sve modlitbe pred ˇ ´ ´ ´ ˇ kazdym studiem prosı Jehovu vyslovne o to, aby ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ vsichni prˇ ıtomnı zaujali spravne stanovisko. (Zalm 119:66) ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 13 Verˇ ıcı rodice majı povinnost vest rodinne stuˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ dium. Je pravda, ze nekterı rodice nemusı mıt taˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ ˚ lent k vyucovanı a mozna obtızne hledajı zpusoby, ´ ´ ´ ´ ´ jak rodinne studium vest, aby bylo zajımave. Nicmeˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ne jestlize sve dospıvajıcı deti milujete „skutkem ´ ˇ ´ ˇ a pravdou“, budete jim chtıt pokorne a uprˇ ımne po´ ˇ ´ ´ ˇ mahat, aby delaly pokroky v duchovnım smysle´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nı. (1. Jana 3:18) Mozna si obcas postezujı, ale pravˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ depodobne pocıtı, ze mate hluboky zajem o jejich dobro. ´ ´ ´ ˇ ´ 14 Rodinne studium nenı jedinou prˇ ılezitostı ˚ ˇ ´ ´ k rozhovorum o vecech, ktere jsou v duchovnım ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ aohledu dulezite. Vzpomınate si, co Jehova prik ´ˇ ˇ e´ uplatnovat ˇ 14. Jak je mozn 5. Mojzˇ ısovu 11:18, 19, kdyzˇ hovo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇrıme s dospıvajıcımi o duchovnıch vecech? 70

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ˚ ´ ´ ´ zal rodicum? Rekl: „Uplatnıte tato ma slova na sve ˇ ´ ˇ ´ srdce a svou dusi a uvazete si je jako znamenı na ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ruku a budou vam slouzit jako nacelnı paska ˇ ´ ˇ ´ mezi ocima. Budete jim take vyucovat sve syny, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ takze o nich budes mluvit, kdyz budes sedet ve ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ svem dome a kdyz pujdes po silnici a kdyz buˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ des ulehat a kdyz budes vstavat.“ (5. Mojzısova ´ ˇ´ˇ 11:18, 19; viz take 5. Mojzısovu 6:6, 7.) To nezna´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mena, ze rodice musı svym detem stale kazat. Ale ´ ´ ˇ ´ ´ milujıcı hlava rodiny by mela neustale hledat prˇ ıˇ ˇ ´ lezitosti, kdy by mohla zlepsovat duchovnı rozhled ´ sve rodiny. ´ ˇ ´ UKAZ NUJTE S UCTOU

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 15 Ukaznovanı je soucast vychovy, ktera napravu´ ´ ˇ ´ ´ ˇ je, a k tomu patrı komunikace. V ukaznovanı je obˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ sazeno vıce napravovanı nez trestanı — ackoli i tres´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ tanı se tam muze objevit. Vase deti potrebovaly ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ukaznovanı, kdyz byly mladsı, a urcitou formu ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ukaznovanı, snad dokonce jeste mnohem vıce, po´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ trebujı i nynı, v dobe dospıvanı. Rozumnı dospıva´ ´ ˇ ´ ˇ jıcı vedı, ze to je pravda. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 16 Bible rˇ ıka: „Kazdy posetily znevazuje kazen od ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ sveho otce, ale kdokoli dba karanı, je chytr y.“ (Prıslo´ ˇ ´ ´ vı 15:5) Z tohoto textu se hodne dozvıdame. Obsahuˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ je myslenku, ze rodice sve deti ukaznujı. Deti totiz ne´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ mohou ‚dbat karanı‘, jestlize ho nedostavajı. Jehova ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ sveruje odpovednost za ukaznovanı rodicum, zejmeˇ ´ ´ ˇ ´ ´ na otci. Odpovednost za naslouchanı vsak ma dospı´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vajıcı. Pokud moudremu ukaznovanı od sveho otce ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ a sve matky venuje pozornost, vıce se dozvı a udela ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ mene chyb. (Prıslovı 1:8) Bible rıka: „Kdo zanedbava ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ y´ za ukaz 15., 16. a) Co je ukaznov anı? b) Kdo je odpovedn no´ ´ ´ ˇ vanı a kdo ma povinnost venovat mu pozornost? ´ N APOMAHEJTE


71

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ kazen, dochazı k chudobe a zneuctenı, ale kdo se ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ drzı pokaranı, ten je oslaven.“ (Prıslovı 13:18) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 17 Je nutne, aby rodice byli pri ukaznovanı svych ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ detı vyrovnanı. Nemeli by byt tak prısnı, aby sve po´ ˇ ˇ tomky drazdili, nebo snad dokonce narusovali je˚ ˇ ˚ ˇ ˇ jich sebeduveru. (Kolosanum 3:21) A soucasne ne´ ˇ ı´ byt ´ natolik povolnı,´ aby zanedbavali ˇ chtej zivotn eˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ dulezitou vychovu svych detı. Takova povolnost ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ muze byt zhoubna. Prˇ ıslovı 29:17 rˇ ıkajı: „Trestej sveˇ ´ ˇ ˇ ho syna, a prinese ti odpocinek a tve dusi poskytne ˇ ˇ 21 je vsak ˇ ˇ ˇ ceno: mnoho rozkose.“ Ve versi re „Jestli´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇze nekdo ˇ ´ ˇ sˇ ım od mladı hycka sveho sluhu, v pozdej ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zivote se stane dokonce nevdecnıkem.“ I kdyz tento ´ ´ ´ versˇ mluvı o sluhovi, ve stejnem rozsahu platı na ´ ˇ ´ ˇ kterekoli dıte v rodine. ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ 18 Da se rˇ ıci, ze spravne ukaznovanı je dukazem, ´ ˇze rodice ˇ majı´ sve´ dıt´ eˇ radi. ˚ (Hebrejcum 12:6, 11) Po´ ´ ˇ ˇ jisteˇ vıte, ˇ ukaz ˇ dusled˚ kud jste rodice, ze novat deti ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ne a rozumne je obtızne. Kvuli klidu se mozna zda ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ snazsı umınenemu dospıvajıcımu dovolit, aby si de´ ˇ lal, co chce. Nakonec vsak rodic,ˇ kter y´ tak jedna, za ´ ´ ´ ˇ to zaplatı tım, ze se mu rodina vymkne z ruky. (Prˇ ı´ ˚ slovı 29:15; Galaanum 6:9) ´ PR ACE A HRA

´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 19 V drˇ ıvejsıch dobach se od detı obvykle ocekavaˇ ´ ´ lo, ze budou pomahat v domacnosti nebo v hospo´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ darstv ı. Mnozı dospıvajıcı v dnesnı dobe majı hodˇ ´ ˇ ˇ ne volneho casu, kdy jsou bez dozoru. Svet obchodu ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ nabızı k vyplnenı volneho casu nesmırne mnozstvı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ najevo, ze ˇ jsou v ukaz 17. Jak dajı rodice novanı vyrovnanı? ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ rodice ˇ pri ˇ 18. Dokladem ceho je ukaznov anı a cemu by se meli ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ukaz ´ dusledn em novanı vyhybat? ´ ˇ moudre ˇ postupovat v ot azce 19., 20. Jak mohou rodice odpo´ ´ ´ ´ ˇcinkove´ cinnosti ˇ ´ ˇ svych dospıvajıcıch detı? 72

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ moznostı. K tomu pridejte skutecnost, ze svet pripi´ ˇ ˇ´ ˚ ´ suje biblickym merıtkum a moralce velmi malou ´ ´ hodnotu, a mate recept na porˇ adnou katastrofu. ´ ˇ ´ ´ ´ 20 Rozumnı rodice si tedy ponechavajı pravo na ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ konecne rozhodnutı o odpocinkove cinnosti. Nezaˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ pomente vsak, ze se dospıvajıcı vyvıjı. Kazdy rok ˇ ˇ ˇ ´ ´ bude pravdepodobne doufat, ze se s nım nebo s nı ´ ´ ˇ ´ bude zachazet vıc jako s dospelym. Je tedy od rodiˇ ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ cu moudre, kdyz cım je dospıvajıcı starsı, tım mu ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nechavajı vetsı volnost ve vyberu odpocinkove cin´ ˇ ˇ nosti — pokud jsou z tohoto vyberu videt pokroky ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ k duchovnı vyspelosti. Nekdy si snad dospıvajıcı ˇ ˇ nerozumne vybere nevhodnou hudbu, spolecnost ˇ ˇ ˇ a podobne. Kdyz k tomu dojde, melo by se to s do´ ´ ´ ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ spıvajıcım rozebrat, aby si prıste vybıral lepe. ˇ ˇ ´ ˇ 21 Kolik casu by melo byt vyhrazeno na odpocinˇ ˇ ´ ´ ´ ´ kovou cinnost? V nekter ych zemıch jsou dospıvajı´ ˇ ´ ˇ ´ cı ovlivnovani k tomu, aby si mysleli, ze neustale ´ ´ ´ ´ ˇ majı pravo na zabavu. Mladistvı si tedy svou cinˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nost mozna planujı tak, ze prechazejı od jedne za´ ˇ´ ´ ˇ bavy ke druhe. Je proto na rodicıch, aby sve deti poˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ucili, ze by mely venovat cas take jinym vecem, ´ ´ ´ ˇ naprıklad rodinnemu a osobnımu studiu, spole´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ym censtvı s duchovne vyspelymi lidmi, kresansk ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ shromazdenım a praci v domacnosti. Tak nedojde ˇ ˇ ˇ k tomu, ze by „rozkose tohoto zivota“ v nich udusiˇ´ ´ ˇ ly Bozı slovo. (Lukas 8:11–15) ´ ˇ ˇ ´ ˇ 22 Kral Salomoun rekl: „Poznal jsem, ze nenı pro ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ne nic lepsıho, nez aby se radovali a cinili za sveho ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zivota dobro; a take ze by kazdy clovek mel jıst ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ svou odpocinkovou ˇ ˇ 21. Pred cˇ ım ochranı dospıvajıcı dıteˇ to, ze ˇ ˇ cinnost rozvrhne rozumn e? ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ byt ´ vyva´ zena ˇ ˇ 22. Cım by v zivot eˇ dospıvajıcıho mela odpocinko´ ˇ va cinnost? ´ N APOMAHEJTE


73

´ ˇ ´ ˇ a vskutku pıt a videt dobre za vsechnu svou tvrdou ´ praci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13) Ano, ra´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ dovanı patrˇ ı k vyrovnanemu zivotu. Ale tvrda pra´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ce take. Mnozı dospıvajıcı v dnesnı dobe neznajı ´ ´ ´ ´ ´ ´ uspokojenı pochazejıcı z tvrde prace ani pocit sebe´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ sit ucty vyplyvajıcı z toho, ze se jim podarˇ ı vyre ne´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ jaky problem. Nekterı nedostavajı prılezitost zdokoˇ ´ ´ ˇ kter ymi by nalit se v nejakem oboru nebo remesle, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ se mohli pozdeji v zivote zivit. To je pro rodice oprav´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ du narocny ukol. Zajistıte svemu dıteti takove prˇ ıˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ lezitosti? Pokud dokazete sve dospıvajıcı dıte naˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ucit, aby si vazilo tvrde prace, a aby z nı dokonce ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ melo radost, vytvorı si zdravy nazor, kter y mu priˇ ´ ˇ nese uzitek na cely zivot. ´ ´ ´ ˇ OD DOSPIVAN I K DOSP ELOSTI

´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ I v prˇ ıpade, ze mate se svym dospıvajıcım dıte´ ´ ´ ´ ´ tem problemy, stale platı biblicky text: „Laska nikdy ´ ´ ˚ ´ ´ neselhava.“ (1. Korinanum 13:8) Bez ustanı mu ´ ˇ ˇ ´ ´ projevujte lasku, kterou zcela jiste k nemu cıtıte. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Polozte si otazky: ‚Chvalım kazde dıte za uspechy, ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ re ˇ sen ˇ jichz dosahlo pri ı problemu nebo prekon ava´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nı prekazek? Nevynecham zadnou prılezitost, kte´ ´ ˇ ´ ra se naskytne, abych svym detem projevil lasku ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ a uznanı?‘ Jestlize dospıvajıcı ma pocit jistoty, ze ho ´ ´ ˇ ˇ ˇ mate radi, i kdyz snad obcas dojde k nedorozume´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ nı, je mnohem pravdepodobnejsı, ze vam tuto lasku ´ bude oplacet. ˇ ´ ´ ˇ ˇ 24 Jak deti dospıvajı, budou nakonec samozrejm e ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ samy delat velmi zavazna rozhodnutı. V nekter ych ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ prˇ ıpadech se tato rozhodnutı mozna rodicum nebu23

´ ´ ´ ´ ˇ sve´ dospıvaj 23. Jak mohou rodice ıcı dıteˇ povzbuzovat? ´ ´ ´ ´ ˇ ana ˇ 24. Ktera biblicka zasada je povazov za vseobecn eˇ platne´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ pravidlo pri vychove detı, ale co by si rodice meli uvedomovat? 74

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ dou lıbit. Co kdyz se jejich dıte rozhodne, ze uz ˇ ˚ ˇ ´ nebude slouzit Jehovovi Bohu? Muze se to stat. ˇ ´ ´ ´ ˚ Dokonce nekterˇ ı z Jehovovych duchovnıch synu ´ odmıtli Jehovovy rady a projevili vzpurnost. (1. Mojˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ zısova 6:2; Juda 6) Deti nejsou pocıtace, ktere se ´ dajı naprogramovat, aby jednaly, jak my chceme. ´ ˚ ´ ´ Jsou to tvorove se svobodnou vulı, jsou za sva roz´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ hodnutı odpovednı Jehovovi. Za vseobecne platne ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ pravidlo je vsak presto povazovan text Prıslovı 22:6: ´ ˇ „Vychovej chlapce podle cesty, ktera je pro neho; ˇ´ ´ ˇ ´ i kdyz zestarne, neodbocı z nı.“ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vy25 Projevujte tedy svym detem hodne lasky. Pri ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ chove se co nejvıce rite biblickymi zasadami. Da´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vejte jim vyborny prˇ ıklad ve zboznem chovanı. Tak ˇ ´ ˇ´ ˇ jim poskytnete tu nejlepsı prılezitost, aby z nich vyˇ ´ ´ ˇ ´ ´ rostli odpovednı, bohabojnı dospelı lide. To je nejˇ ˇ ´ ˚ ˇ znamenitejsı zpusob, jak mohou rodice projevit Jeˇ ˇ ´ ´ ˇ hovovi vdecnost za vysadu byt rodici. ´ ´ nejznamenitej ˇ sˇ ım ˚ ˇ projevit 25. Jakym zpusobem mohou rodice ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jehovovi vdecnost za vysadu byt rodici?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ POM AHAT . . . RODI C UM P RI V YCHOV E ´ ´ ´ ˇ ´ DOSP IVAJ IC ICH D ET I ?

´ ´ ´ Komunikace je nezbytna. (Prˇ ıslovı 15:22) ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Meli bychom pravidelne uvazovat o Bozım slove. ˇ (Zalm 1:1, 2) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Moudr y clovek venuje pozornost ukaznovanı. ´ ´ ˇ (Prıslovı 15:5) ´ ´ ´ Prace i hra majı sve´ mısto. (Kazatel 3:12, 13) ´ N APOMAHEJTE


75

´ SEDMA

K A P I TOLA

ˇ ˇ Kdyz je nekdo ˇ v rodine rebel

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ EKOLIK dnı pred svou smrtı polozil Jezıs skuˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ ˇ pine zidovskych nabozenskych vudcu podnet´ ´ ˇ nou otazku. V rozhovoru rekl: „Co myslıte? Jeden ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ clovek mel dve deti. Sel k prvnımu a rekl: ‚Dıte, jdi ˇ ˇ ˇ dnes pracovat na vinici.‘ Ten odpovedel a rekl: ‚Chci, ˇ ´ ˇ ˇ pane‘, ale nevysel. Pristoupil k druhemu a rekl to´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ tez. Ten odpovedel a rekl: ‚Nechci.‘ Potom pocıtil lıˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ tost a vysel. Kter y z tech dvou cinil vuli sveho otce?“

N

´ ´ˇ ˇ 1., 2. a) Ktere´ podobenstvı uvedl Jezˇ ıs, aby upozornil na never´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˚ ˚ ˇ ˇ nost zidovskych nabozenskych vudcu? b) Co muzeme z Jezıso´ ´ ´ ´ ˇ va podobenstvı vyvodit vzhledem k dospıvajıcım detem? 76

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ Zidovstı vudci odpovedeli: „Ten druhy.“ (Matous 21:28–31) ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ 2 Jezıs zde upozornil na nevernost zidovskych ˚ ˚ ´ ´ ˇ vudcu. Podobali se prvnımu synovi. Slıbili, ze budou ˇ´ ˚ ˚ ˇ plnit Bozı vuli, a potom svuj slib nedodrzeli. Z toho´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ to podobenstvı vsak mnozı rodice poznajı, ze Jezıs ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dobre rozumel rodinnemu zivotu. Znazornil zde, ze ˇ ´ˇ ˇ ´ ´ lze casto velmi obtızne poznat, co si mladı lide mys´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ lı, nebo predv ıdat, co udelajı. Nekter y mlady clovek ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ mozna behem sveho dospıvanı zpusobı sobe i dru´ ´ ˚ ˇ hym mnoho problemu, a potom vyroste v odpoved´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ neho, vazeneho dospeleho cloveka. To bychom si ˇ ˇ ´ ´ meli zapamatovat, az se nynı budeme zabyvat pro´ ˇ ´ ´ ´ ´ blemem vzpurnosti detı v dospıvanı. KDO JE TO REBEL?

ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Obcas mozna slysıte, ze nektere dospıvajıcı deˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ti se otevrene bourı proti svym rodicum. Snad doˇ ´ ´ˇ ´ ´ ´ konce osobne znate rodinu, v nız je dospıvajıcı, kte´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ r y je zrejme nezvladnutelny. Nenı vsak vzdycky ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ snadne poznat, zda je dıte skutecny rebel. Krome ˚ ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ toho muze byt obtızne pochopit, proc se nektere deti ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ proti svym rodicum bourˇ ı a jine — i kdyz jsou z jed´ ´ ˇ ˇ ˇ ne rodiny — tak nejednajı. Co by meli delat rodice, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ jestlize se obavajı, ze by se jedno z jejich detı mohlo ´ ´ ˇ ´ stat opravdovym rebelem? Nez si odpovıme na tuto ´ ´ ˇ ˇ otazku, musıme si povedet, kdo je to rebel. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 4 Jednoduse re ceno, rebel je clovek, kter y umyslˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ne a neustupne neposloucha vyssı autoritu, stavı se ´ ´ ´ ˇ ˇ proti nı nebo se jı vzpouzı. Ovsem „posetilost je 3

´ ˇ ˇ nemeli ˇ ukvapeneˇ dospet ˇ k zav ˇ jejich dıt´ eˇ 3. Procˇ by rodice eru, ze je rebel? ˇ rodice ˇ uvedomovat, ˇ 4.–6. a) Kdo je to rebel? b) Co by si meli jest´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ lize jejich dospıvajıcı dıte je obcas neposlusne? KDYZˇ

ˇ ˇ JE NEKDO V RODINE REBEL

77

´ ´ ´ ´ ˇ svazana se srdcem chlapce“. (Prˇ ıslovı 22:15) Vsechˇ ´ ´ ´ ny deti se tedy jednou nebo vıcekrat postavı proti roˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ dicovske a jine autorite, a to zejmena v obdobı teles´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ neho a citoveho vyvoje, v takzvanem dospıvanı. ´ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ Jakakoli zmena, k nız v zivote cloveka dojde, puso´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ bı napetı, a dospıvanı je plne zmen. Vas dospıvajı´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ cı syn nebo vase dcera prechazı od detstvı k doˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ spelosti. Z toho duvodu nekterˇ ı rodice se svymi ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dospıvajıcımi detmi tezko vychazejı. Rodice se casto ˇ ˇ´ ´ ˇ instinktivne snazı toto prechodn e stadium zpoma´ ´ ´ ´ ˇ ´ lit, zatımco dospıvajıcı ho chtejı urychlit. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 5 Vzpurne dospıvajıcı dıte odmıta hodnoty svych ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ rodicu. Uvedomte si vsak, ze nekolik projevu nepoˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ slusnosti neudela z dıtete rebela. A nektere deti se ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ mozna zpocatku o biblickou pravdu zajımajı malo ˚ ´ ´ ˇ nebo vubec ne, a presto nemusı byt v souvislosti ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ci. s duchovnımi vecmi buri Rodice, nedelejte o svem ´ ˇ ´ ´ ˇ dıteti ukvapene zavery. ˇ ´ ˇ ˇ ´ 6 Vyznacuje se obdobı puberty u vsech detı vzpur´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ nostı proti rodicovske autorite? Ne, jiste ne. Dukazy ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ by vlastne nasvedcovaly tomu, ze pouze mensina ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ dospıvajıcıch projevuje vaznou pubertalnı vzpurˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nost. Co kdyz je presto nektere dıte zarputile a ne´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ustupne vzpurne? Cım by mohla byt takova vzpur´ nost vyvolana? ˇ ´ ˇ PR I CINY VZPURNOSTI

´ ´ˇ ´ 7 Hlavnı prˇ ıcinou vzpurnosti je satanske ovzduˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ sı sveta. „Cely svet lezı v moci toho nicemneho.“ ˇ ˇ ´ ˇ (1. Jana 5:19) Ve svete, kter y je v Satanove moci, ˇ ´ ´ se rozvinula skodliva kultura, se kterou musı ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ kresane bojovat. (Jan 17:15) Velka cast teto kulˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tury je v dnesnı dobe obhroublejsı, nebezpecnejsı ´ ˇ satanske´ ovzdusˇ ı´ ovlivnovat ˇ 7. Jak mu˚ ze dıteˇ ke vzpurnosti? 78

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ a je v nı vıce spatnych vlivu nez v minulosti. (2. Tiˇ ´ ˇ ˇ ´ moteovi 3:1–5, 13) Kdyby rodice sve deti nevzdela´ ´ vali, nevarovali a nechranili, mohl by v mladych ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ lidech prevl adnout ‚duch, kter y nynı pusobı v syˇ ˚ ´ ´ nech neposlusnosti‘. (Efezanum 2:2) S tım souvisı ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ natlak vrstevnıku. Bible rıka: „Kdo jedna s hlupa´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ky, pochodı spatne.“ (Prˇ ıslovı 13:20) Podobne ten, ´ ´ ´ ˇ kdo se styka s lidmi, kterı jsou prodchnuti duˇ ˇ ˇ ´ chem sveta, bude pravdepodobne tımto duchem ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ovlivnen. Majı-li mladı lide pochopit, ze zakladem ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ opravdu nejlepsıho zpusobu zivota je dodrzovanı ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Bozıch zasad, potrebujı neustalou pomoc. (Izajas 48:17, 18) ˇ ´ ´ˇ ´ 8 Dalsı prˇ ıcinou vzpurnosti by mohlo byt ovzduˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ sı v rodine. Naprıklad jestlize jeden z rodicu je alˇ´ ´ ´ koholik, uzıva drogy nebo je ke svemu partnerovi ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ hruby, dospıvajıcı muze mıt pokriven y nazor na zi´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ vot. I v dıteti z pomerne klidne domacnosti muze ˇ ´ ˇ ˇ propuknout vzpurnost, kdyz ma pocit, ze o nej roˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ dice nemajı zajem. Vzpurnost v dospıvanı vsak ne´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ musı byt vzdy zpusobena vnejsımi vlivy. Nektere ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ deti odmıtajı hodnoty svych rodicu presto, ze rodiˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ce uplatnujı Bozı zasady a ze sve deti do znacne ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mıry chranı pred okolnım svetem. Proc se to sta´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ne? Prˇ ıcinou je mozna dalsı koren nasich proble˚ ´ ˇ mu — lidska nedokonalost. Pavel rekl: „Skrze jedˇ ˇ ˇ ´ noho cloveka [Adama] vstoupil do sveta hrˇ ıch ´ ˇ ´ˇ ˇ a skrze hrıch smrt, a tak se smrt rozˇ sırila na ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ sili.“ vsechny lidi, protoze vsichni zhre (Rımanum ´ ˇ ´ ˚ ˇ 5:12) Adam byl sobecky buric a svym potomkum ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ zanechal spatne dedictvı. A tak se nekterı mladı ´ ˇ ˇ ˇ lide rozhodnou, ze budou jednat stejne vzpurne jako jejich praotec. ˇ ´ ke vzpurnosti dıt´ ete? ˇ 8. Ktere´ cinitele by mohly vest KDYZˇ


79

´ POVOLN ˇ ˇ Y ´ ELI ´ A NEROZUMN E PR ISN Y REHOBOAM

ˇ ´ ´ Ke vzpurnosti v puberte dale vede take nevy´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ rovnany nazor rodicu na vychovu dıtete. (Kolosa˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ num 3:21) Nekterˇ ı svedomitı rodice sve deti prˇ ılis ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ omezujı a nadmerne ukaznujı. Jinı jsou povol´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nı a svemu nezkusenemu dospıvajıcımu dıteti ne´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ davajı zadne pokyny, ktere by ho chranily. Nenı ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vzdy snadne najıt rovnovahu mezi temito dvema ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ extremy. A rozdılne deti majı rozdılne potreby. Jed´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ no dıte mozna potrebuje vetsı dohled nez druhe. ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Dva biblicke prıklady nam ukazı, ze jak nadmerne ´ ´ ˇ ´ omezovanı, tak nadmerna povolnost jsou nebezˇ ´ pecne. ˇ ˇ ´ 10 Eli, veleknez ve starovekem Izraeli, byl otcem. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ V postavenı velekneze slouzil ctyricet let a nepoˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ chybne dobre znal Bozı Zakon. Eli pravdepodobne ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vykonaval sve knezske povinnosti verne a sve syny, ´ ˇ ˇ Chofniho a Pinechase, take svedomite seznamoval ˇ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ s Bozım zakonem. Eli vsak byl ke svym synum prˇ ıˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ lis shovıvavy. Chofni a Pinechas slouzili v knezskem ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ uradu, ale byli to „neuzitecnı muzi“, kterˇ ı meli zajem ´ ´ ´ ´ ´ ˇ jenom o uspokojenı sve nezrızene touhy po jıdle ´ ´ ˇ ˇ a svych nemravnych choutek. I kdyz se vsak doˇ ˇ ´ ˚ ´ ˚ ˇ pousteli hanebnych skutku na svate pude, Eli neˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ mel odvahu k tomu, aby je knezskeho uradu zbavil. ˇ ´ ´ Pouze je sotva znatelne pokaral. Svou povolnostı ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˚ prokazoval vetsı cest svym synum nez Bohu. V du´ ˇ ´ ˇ proti cist sledku toho se Eliho synove vzbourili emu ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ uctıvanı Jehovy a cely Eliho dum postihlo nestestı. (1. Samuelova 2:12–17, 22–25, 29; 3:13, 14; 4:11–22) 9

´ ˇ ´ ´ 9. Ktere´ extremy ve vychov eˇ by mohly v dıteti vyvolat vzpurnost? ˇ ´ ˇ byl nepochybneˇ verˇ ˇ 10. Procˇ byl Eli spatn ym otcem, presto ze ´ ˇ nym veleknezem? 80

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Kdyz doslo k temto udalostem, byly Eliho deti jiz ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ dospele, ale tento historicky prıbeh zduraznuje, jak ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ je nedostatecne ukaznovanı nebezpecne. (Srovnej ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Prıslovı 29:21.) Nekterı rodice si mozna pletou lasku ´ ´ ´ s povolnostı, a proto nestanovujı a neprosazujı jas´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ na, nemenna a rozumna pravidla. Opomıjejı deti ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ laskyplne ukaznovat, i kdyz deti porusujı Bozı zasa´ ˚ ˇ ´ ˇ dy. Takova povolnost muze vest k tomu, ze pak jeˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ jich deti nevenujı pozornost ani rodicovske, ani zad´ ´ ˇ ne jine autorite. (Srovnej Kazatele 8:11.) ´ ´ ´ ´ 12 Rehoboam je prˇ ıkladem jineho extremnıho ˇ ´ ´ ´ ´ ´ uplatnovanı autority. Byl to poslednı kral jednotne´ ´ ´ ´ ´ ho izraelskeho kralovstvı, ale nebyl to dobr y kral. ˇ ´ Rehoboam zdedil zemi s lidmi, kterˇ ı byli nespokojeˇ ˚ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ni kvuli bremenum, ktera na ne nalozil jeho otec Sa´ lomoun. Projevil Rehoboam pochopenı? Neprojevil. ˇ ˇ ´ ˇ ´ Kdyz ho delegace lidu zadala, aby odstranil nektera ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ tvrda opatrenı, nevenoval pozornost zralym radam ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ azal, starsıch radcu a prik aby na lid bylo vlozeno ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ jeste tezsı jho. Jeho nadutost podnıtila deset sever´ ˚ ´ ´ ˇ a kralovstv nıch kmenu ke vzpoure ı se rozpadlo na ˇ ˇ ´ ´ ´ dve casti. (1. Kralovska 12:1–21; 2. Paralipomenon 10:19) ´ ´ ˇ 13 Z biblicke zpravy o Rehoboamovi mohou rodice ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ zıskat nekolik dulezitych poucenı. Potrebujı „patrat ˇ ´ ´ ´ po Jehovovi“ v modlitbe a zkoumat ˇ sve vychovne me-´ ˇ ´ ´ tody ve svetle biblickych zasad. (Zalm 105:4) „Pouhy ´ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ ´ utlak totiz muze zpusobit, ze moudr y jedna pomateˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ne,“ rıka Kazatel 7:7. Promyslene hranice posky´ ´ ´ ´ ´ ˇ tujı dospıvajıcım prostor k rozvoji a zaroven je ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ chranı pred nebezpecım. Deti by vsak nemely zıt 11

´ ˇ naucit ˇ ze spatn ˇ ´ 11. Co se mohou rodice eho prˇ ıkladu Eliho? ´ ´ ˇ an ˇ ˇ uplatnov 12. Jakou chybu pri ı autority udelal Rehoboam? ˇ vyvarovat Rehoboamovy chyby? 13. Jak se mohou rodice KDYZˇ


81

ˇ ˇ SVERUJTE SE ´ ´ ´ ´ ´ Dospıvajıcı budou v souvislosti s rostoucı neza´ ˇ´ ´ ´ ˇ vislostı prozıvat pochybnosti a uzkostne stavy. Moz´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ na se cıtı trochu nejistı v tom, zda se dokazı pohy´ ˇ eˇ dospel ˇ ych. ´ ˇ bovat ve svet Pripad a jim, jako by se ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pokouseli chodit po kluzke ceste. Mladı, sverujte ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ se svym rodicum s desivymi predstavami a obava´ ´ ´ ´ ´ mi, ktere´ prozˇ ıvate. (Prˇ ıslovı 23:22) Nebo mate-li po´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ cit, ze vas rodice drzı prılis zkratka, mluvte s nimi ˇ potrebujete ˇ sˇ ı´ svobodu. Rozhoˇ o tom, ze dostat vet ´ ˇ ı´ vor s nimi si naplanujte na dobu, kdy jsou uvolnen ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ a nemajı prılis mnoho prace. (Prıslovı 15:23) Mate-li ´ ˇ eˇ vzajemn ˇ ˇ si skutecn eˇ naslouchat, vyzaduje to cas.

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ v ovzdusı, ktere je tak nesmlouvave a omezujıcı, ze ˇ ´ jim nedovoluje vypestovat si rozumnou mıru sa˚ ˇ ˇ ˇ mostatnosti a sebeduvery. Kdyz se rodice budou ˇ ´ ´ ˇ ˇ snazit dosahnout vyrovnanosti tım, ze prijatelnou ´ ´ ˇ volnost budou vyrovnavat pevnymi, jasne vymeze´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ nymi hranicemi, vetsina dospıvajıcıch bude mıt ke ˇ ´ vzpurnosti mensı sklon. ´ ´ VZPURNOSTI ANIT ˇ ´ ´ SE´ D A ZABR ´ USPOKOJOVAN IM Z AKLADN ICH POTREB

ˇ ˇ ´ ˇ ´ 14 Ackoli rodice majı radost, kdyz vidı, jak se jejich ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ deatko telesne vyvıjı od nejutlejsıho veku k doˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ spelosti, presto je mozna zneklidnuje, kdyz jejich ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ dospıvajıcı dıte zacına prechazet od zavislosti k saˇ ˚ ˇ ˇ mostatnosti. Nebute prekvapeni, jestlize v pr ube´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ hu tohoto prechodneho obdobı je vase dospıvajıcı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ dıte obcas ponekud tvrdohlave nebo neochotne spoˇ ´ ´ ˇ lupracovat. Pamatujte si, ze cılem kresansk ych ro´ ´ ˇ ˇ rodice ˇ dıvat ´ ´ 14., 15. Jak by se meli na vyvoj sveho dıtete? 82

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Pokud rodice svym detem pomahajı preklenout ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ problemy dospıvanı, z detı pravdepodobne ˇ ˇ ´ ´ vyrostou vyrovnanejsı lide

ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ dicu je z dıtete vychovat zraleho, pevneho a odpoˇ ´ ˚ ˇ vedneho kresana. (Srovnej 1. Korinanum 13:11; ˚ Efezanum 4:13, 14.) ˇ ´ˇ ´ ˇ ˇ 15 I kdyz je to snad velmi obtızne, rodice se potre´ ´ ˇ bujı zbavit navyku reagovat negativne, kdykoli jejich ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ dospıvajıcı dıte zada o vetsı mıru nezavislosti. Dıte ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ se potrebuje uzitecnym zpusobem vyvıjet jako sa´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ mostatny jedinec. Nekterˇ ı dospıvajıcı si skutecne ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ v pomerne mladem veku zacali vytvaret nazory do´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ spelych lidı. Bible naprˇ ıklad o mladem krali Josijaˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ sovi rıka: „Zatımco byl jeste chlapcem [asi v patnacti ˇ ´ ´ letech], zacal patrat po Bohu sveho praotce Davida.“ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Bylo jasne, ze tento vynikajıcı dospıvajıcı chlapec je ˇ ´ ˇ ˇ odpovedny clovek. (2. Paralipomenon 34:1–3) KDYZˇ


83

ˇ ˇ Svoboda vsak s sebou nese odpovednost. Nech´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ te tedy sve dıte, ktere se postupne vyvıjı v dospele´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ho cloveka, aby pocıtilo nasledky svych rozhodnutı ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ a sveho jednanı. Zasada „cokoli clovek rozseva, to ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ take sklidı“ platı pro dospıvajıcı stejne jako pro do´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ spele. (Galaanum 6:7) Deti nenı mozne´ chranit na´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vzdy. Co vsak, kdyz vase dıte chce delat neco, co je ´ Jste odpovedn ˇ ı´ rodice, ˇ a proˇ naprosto neprijateln e? ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ to musıte rıci „ne“. A i kdyz mu snad vysvetlıte sve ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ duvody, nemelo by se vase „ne“ nicım zmenit na ´ ˇ 5:37.) Presto ˇ rˇ ıkat ˇ „ano“. (Srovnej Matouse se snazte ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ „ne“ klidne a rozumne, protoze „odpove, kdyz je ´ ´ ´ ´ ´ ˇ mırna, odvracı vztek“. (Prıslovı 15:1) ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ 17 Mladı lide potrebuj ı mıt jistotu v duslednem ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ukaznovanı, i kdyz ne vzdy pohotove souhlası s ome´ ´ ´ ˇ ıc ˇ zenımi a pravidly. Je sklicuj ı, kdyzˇ se pravidla cas´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ to menı, podle toho, jak se rodice v urcite chvıli cıtı. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Krome toho, pokud dospıvajıcı dostavajı povzbuze´ ´ ´ nı a pomoc v dobe,ˇ kdy se vyrovnavajı s ostychem, ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ nesmelostı a nedostatecnou sebeduverou, azˇ dospe´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jı, budou pravdepodobne vyrovnanejsı. Dospıvajıcı ´ ´ ˇ prokazujı´ zaslousi take´ vazˇ ı toho, kdyzˇ jim rodice ´ ˇ ´ ˇ ˇzenou duv ˚ eru. ˇ (Srovnej Izajase 35:3, 4; Lukase 16:10; 19:17.) ´ ˇ ´ ˇ mu˚ ze ˇ povzbuzovat vedom ˇ 18 Rodice ı, ze v domac´ ˇ nosti, kde je pokoj, pevnost a laska, deti obvykle dob´ ´ ˚ ˇ prospıvaj re ı. (Efezanum 4:31, 32; Jakub 3:17, 18) ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Vzdy i mnoho mladych lidı, kterˇ ı pochazejı z rodin ´ ´ ´ ˇ poznamenanych alkoholismem, nasilım nebo neja16

´ ´ ´ ˇ uvedomovat ˇ ˇ kdyzˇ dostavaj ˇ sˇ ı´ vol16. Co by si mely deti, ı stale vet nost? ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rodice ˇ uspokoˇ 17. Ktere´ potreby dospıvajıcıho dıtete by meli jovat? ´ ´ ´ ´ pro ro18. Jake´ pravdive´ informace o dospıvajıcıch mohou byt ˇ ´ dice povzbudive? 84

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kym jinym skodlivym vlivem, prekonalo spatne ro´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ dinne prostredı a vyrostli z nich kvalitnı dospelı lide. ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ Pokud tedy vytvarıte domov, kde vase dospıvajıcı ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ deti majı pocit bezpecı a vedı, ze zde dostanou lasku, ´ ˇ naklonnost a pozornost — i kdyz je tato jistota spoje´ ´ ˇ ´ ´ ´ omezenım ˇ eˇ ren ˇ ym na s prim a ukaznov anım v soula´ ´ ˇ ˇ du s biblickymi zasadami —, pravdepodobne z nich ´ ˇ ´ ´ ´ vyrostou dospelı lide, na ktere budete hrdı. (Srovnej ´ ´ Prˇ ıslovı 27:11.) ˇ ˇ KDYZ SE D´ ETI ˇ ´ DOSTANOU DO OBTI ZN E SITUACE

´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ Dobra rodicovska pece je urcite dulezita. V tex´ ´ ˇ ˇ tu Prıslovı 22:6 cteme: „Vychovej chlapce podle ces´ ´ ´ ´ ˇ ty, ktera je pro neho; i kdyzˇ zestarne, neodbocˇ ı z nı.“ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Co vsak deti, ktere majı vazne problemy presto, ze je ´ ´ ˇ dobre ˚ ˇ e? ´ Ano, ˇ vychovavaj rodice ı? Je to vubec mozn ´ ´ ´ ´ ´ ˇ je. Slova uvedeneho prıslovı je nutne chapat v souˇ ı,´ ze ˇ dıt´ eˇ ma´ ´ ˇ ktere´ zduraz ˚ nuj vislosti s jinymi versi, ´ ˇ (Prˇ ıslopovinnost „naslouchat“ a poslouchat rodice. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vı 1:8) Ma-li byt v rodine soulad, musı se rodice i dıteˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ spolecne snazit o uplatnovanı biblickych zasad. ˇ rodice ˇ a deti ˇ nespolupracujı,´ nastanou teˇ zˇ Jestlize kosti. ´ ´ ´ ˇ rodice ˇ reagovat, kdyzˇ dospıvaj 20 Jak by meli ıcı ´ ´ ˇ ˇ ˇ udela nejakou vaznou chybu a dostane se do ne´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ prˇ ıjemne´ situace? Zvlast e tehdy dıteˇ potrebuje po´ ˇ ˇ ˇ ˇ eho ´ moc. Pokud si rodice uvedomı, ze jde o nezkusen ´ ˇ ˇ ˇ potlacˇ ı´ sklon k prehnaˇ mladeho clov eka, snadneji ´ ´ ne reakci. Pavel radil zralym lidem ve sboru: „I kdyzˇ ´ ˇ ˇ udel ˇ a´ nejak ˇ clov ek y´ chybny´ krok, drˇ ıve nezˇ si to 19

´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vychovavaj 19. Jakou odpovednost ma dıte,ˇ i kdyzˇ ho rodice ı ˇ ˇ chodit? tak, aby neodbocilo z cesty, po ktere´ by melo ´ ˇ mıt´ rodice ˇ k dıt´ eti, ˇ kdyzˇ z ne20. Jaky´ rozumny´ prˇ ıstup by meli ´ ˇ ´ ˇ rozvaznosti udela chybu? KDYZˇ


85

´ ´ ˇ ˇ ˚ uvedomı, pokuste se vy, kterˇ ı jste duchovne zpuso´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ bilı, usmernit takoveho cloveka v duchu mırnosti.“ ˚ ˇ ˇ (Galaanum 6:1) Stejne mohou postupovat rodice ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ pri jednanı s mladistvym, kter y se z nerozvaznosti ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ dopustı nejake chyby. I kdyz mu jasne vysvetlı, proc ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ bylo jeho jednanı nespravne a jak muze zabranit ´ ´ ´ ˇ objasnit, ze ˇ ˇ opakovanı teto chyby, presto by meli ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ spatne je nespravne jednanı, a ne on sam. (Srovnej Judu 22, 23.) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 21 A co kdyz dıte udela velmi vazny prestu´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pek? V tom prıpade potrebuje mimoradnou pomoc ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a obratne vedenı. Kdyz se nekter y clen sboru dopus´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tı zavazneho hrıchu, je povzbuzovan, aby toho litoˇ ´ ˇ ´ val a aby pozadal o pomoc starsı. (Jakub 5:14–16) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Jakmile toho lituje, starsı spolecne s nım usilujı, ˇ ´ aby se duchovne uzdravil. Povinnost pomahat do´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ spıvajıcımu dıteti, ktere udelalo vaznou chybu, majı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ v rodine rodice, i kdyz si o te veci mozna potrebujı ˇ ´ ˇ ˇ promluvit se starsımi. Rozhodne by se nemeli poˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ kouset zatajit pred radou starsıch jakykoli zavazny ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ hrıch, ktereho se nektere z jejich detı dopustilo. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 22 Vazny problem, kter y se tyka nektereho jejich ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ dıtete, rodice velmi suzuje. Jsou citove rozruseni, ˇ ´ ´ ´ a proto mozna majı chu nezvedenemu potomkovi ˇ ˇ ˇ hnevive vyhrozovat; ale to by ho mohlo jenom ˇ ˇ ˇ ˇ roztrpcit. Mejte na pameti, ze na tom, jak se s mla´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dym clovekem v teto kriticke dobe jedna, mozna za´ ´ ˇ ˇ visı jeho budoucnost. Take si vzpomente, ze Jehova ˚ ´ ˇ ˇ Izraelitum, svemu lidu, ochotne odpustil, kdyz se od´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ chylili od spravneho jednanı; ovsem za predpokla´ ˇ podle prˇ ıkladu ´ ˇ 21. Jak by meli kresansk eho sboru reagovat ro´ ˇ kdyzˇ se jejich dıt´ eˇ dopustı´ va´ zn ˇ eho ´ dice, hrˇ ıchu? ´ ´ ˚ ˇ ˇ je22. Kter y Jehovuv postoj se rodice pokusı napodobit, jestlize ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jich dıte udela nejakou vaznou chybu? 86

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ du, ze toho litovali. Naslouchejte jeho laskyplnym ˚ ´ ˇ slovum: „ ‚Tak pojte a urovnejme zalezitosti mezi ´ ´ ˇ ´ ´ sebou,‘ rˇ ıka Jehova. ‚I kdyby se vase hrˇ ıchy prokaˇ ´ ´ ˇ ´ zaly jako sarlat, budou vybıleny prave jako snıh; ´ ´ ´ ´ i kdyby byly rude jako karmınova latka, stanou se ´ ˇ ´ ˇ dokonce podobnymi vlne.‘ “ (Izajas 1:18) To je oprav´ ´ ´ ˇ du vynikajıcı prˇ ıklad pro rodice! ˇ ´ ´ ˇ 23 Snazte se tedy nezvedene dıte povzbudit, aby ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ sve jednanı zmenilo. Hledejte dobre rady u zkuse´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ nych rodicu a sborovych starsıch. (Prıslovı 11:14) ˇ ˇ ´ Snazte se nejednat impulsivne a nerˇ ıkat nic, co by ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ vasemu dıteti ztızilo navrat k vam. Vyhybejte se ne´ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ovladanym projevum hnevu a horkosti. (Kolosanum ˇ ´ ´ ˚ 3:8) Nepodlehnete ihned zklamanı. (1. Korinanum ˇ ´ ´ ˇ 13:4, 7) I kdyz nenavidıte spatnost, nezatvrte se ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ a nezatrpknete ke svemu dıteti. Nejdulezitejsı je, aby ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ rodice davali dobr y prıklad a aby si udrzeli silnou ´ vıru v Boha. ´ JAK ZACH AZET ´ SE ZARYT YM REBELEM

ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 24 V nekter ych prˇ ıpadech vyjde najevo, ze nektere ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dıte se jednoznacne rozhodlo pro vzpurnost a ze na´ ´ ˇ ´ prosto odmıta kresansk e hodnoty. Pak by se souˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ est stredena pozornost mela pren na udrzenı nebo ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ obnovenı rodinneho zivota zbyvajıcıch clenu rodiny. ´ ˇ ˇ Davejte pozor, abyste vsechnu svou energii neveno´ ´ ˇ vali rebelovi a nezanedbavali ostatnı deti. Nepokouˇ ´ ´ ˇ ˇ sejte se neprˇ ıjemnou situaci pred ostatnımi v rodine ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zatajit, ale naopak si o te zalezitosti s nimi primereˇ ´ ´ ne a v klidu promluvte. (Srovnej Prˇ ıslovı 20:18.) ˇ rodice ˇ jednat, i kdyzˇ se dıt´ eˇ dopustı´ va´ zn ˇ eho ´ 23. Jak by meli ´ ˇ ˇ vyhnout? hrˇ ıchu, a cemu by se meli ´ ´ ˇ ˇ 24. Jaka smutna situace nekdy vznikne v kresansk e´ rodineˇ ˇ ˇ a jak by na ni meli reagovat rodice? KDYZˇ


87

25 O tom, z koho se ve sboru stane nenapravitelˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ımejte ne vzpurny clovek, apostol Jan rekl: „Neprij ´ ˚ ho nikdy do svych domovu ani ho nezdravte.“ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ (2. Jana 10) Rodice si mozna uvedomujı, ze musı ´ ´ ´ ˇ zaujmout podobne stanovisko k vlastnımu dıteti, ˇ ˇ jestlize se z neho v plnoletosti stane naprosto ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ vzpurny clovek. A je takovy postup jakkoli obtızny ´ ´ ˇ ˚ a bolestny, pro ochranu ostatnıch clenu rodiny je ˇ ´ ˇ ´ ˇ nezbytne nutny. Vase domacnost potrebuje vaˇ ˇ ´ ´ ˇ si ochranu a nepretrzity dozor. Zachovavejte tedy ´ ´ ˇ ´ ´ jasne stanovene, ale rozumne hranice chovanı. ˇ ´ ˇ ´ Udrzujte komunikaci s ostatnımi detmi. Zajımejte ´ ´ ˇ ´ se o to, jak prospıvajı ve skole a ve sboru. Take jim ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ dejte najevo, ze i kdyz jednanı vzpurneho dıtete ne´ ˇ ´ ´ ˇ schvalujete, presto k tomuto dıteti nemate nenaˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vist. Odsuzujte spatne jednanı, a ne dıte. Kdyz dva ´ ´ ´ ´ ˚ Jakobovi synove svym krutym skutkem zpusobiˇ ´ ´ ´ ˇ li rodine verejne odsouzenı, Jakob proklel jejich zuˇ ´ ˇ´ˇ ˇ y´ hnev, riv a ne sve syny. (1. Mojzısova 34:1–31; 49:5–7) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 26 Mozna se cıtıte zodpovednymi za to, co se staˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ lo ve vası rodine. Jestlize jste vsak uprˇ ımne udela´ ˇ ´ li, co jste mohli, a take jste se ze vsech svych sil ˇ ´ ´ ´ ´ snazili rˇ ıdit Jehovovymi radami, nenı nutne, abysˇ ´ ´ te se nerozumne odsuzovali. Snad vas povzbudı, ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ kdyz si uvedomıte, ze nikdo nemuze byt dokonalym ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ rodicem, ale ze jste se svedomite snazili byt dobr yˇ ´ ˇ mi rodici. (Srovnej Skutky 20:26.) Je nesmırne boˇ ˇ ´ ´ ´ lestne mıt v rodine vylozeneho rebela, ale kdyby se

´ ˚ ˇ musı´ postupovat podle 25. a) Jakym zpusobem snad rodice ´ ˇ ´ ˇ ˇ vzoru kresanskeho sboru, jestlize se z dıtete stane zaryty´ reˇ mıt´ rodice ˇ na pameti, ˇ kdyzˇ se jedno z jejich bel? b) Co by meli ´ ˇ ı´ proti nim bourˇ ı? det ´ ´ ˇ ˇ ˇ cerpat ˇ 26. Z ceho mohou svedomit ı rodice povzbuzenı, kdyzˇ se ´ ´ ˇ ˇ jedno z jejich detı vzbourı? 88

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˚ ´ ´ vam to stalo, bute si jisti, ze Buh vas chˇ ape ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ a ze sve oddane sluzebnıky nikdy neopustı. (Zalm ˇ ´ ˇ ˚ 27:10) Bute tedy rozhodnuti, ze vas domov zustaˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ne bezpecnym duchovnım prıstavem pro vsechny ´ ˇ ostatnı deti. ´ ˇ vzdavat 27 Kromeˇ toho byste se nikdy nemeli na´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ deje. Vase drıvejsı usilı o spravnou vychovu moz-ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ na nakonec zapusob ı na srdce zbloudileho dıtete ˇ ˇ ˇ a opet ho privede k rozumu. (Kazatel 11:6) Rada ´ ´ ˇ ˇ ˇ kresansk ych rodin prozila tote´ zˇ co vy, a nekte rˇ ı ro´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ı´ dice se dockali navratu svych nezvedenych det ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ podobne jako otec v Jezısove podobenstvı o marno´ ˇ ´ ˇ tratnem synovi. (Lukas 15:11–32) Tote´ zˇ se mu˚ ze ´ ´ stat i vam. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 27. V co mohou st ale doufat rodice vzpurneho dıtete, kdyz si ´ ´ vzpomenou na podobenstvı o marnotratnem synovi?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚ ˇ

POM AHAT . . ., ABY SE RODI C UM PODA RILO ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ZABR ANIT VA ZN E VZPOU RE V RODIN E ?

ˇ dıt´ eˇ zustane ˚ ˇ se zkazit Jestlize bez pomoci, mu˚ ze ´ ´ ˇ ˚ ˇ duchem sveta. (Prıslovı 13:20; Efezanum 2:2) ´ ´ ˇ ´ ˇ Rodice potrebujı nalezt rovnovahu ´ ´ ´ mezi omezovanım a povolnostı. (Kazatel 7:7; 8:11) ´ ´ ´ ´ ´ Nespravne jednanı se musı projednat, ´ ˚ ale v duchu mırnosti. (Galaanum 6:1) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ „uzdraveni“, Ti, kdo vazn e hresı, mohou byt ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ pokud svych hrıchu litujı a prijımajı pomoc. (Jakub 5:14–16) KDYZˇ


89

´ OSMA

K A P I TOL A

ˇ Chrante svou rodinu ´ ˇ pred zhoubnymi vlivy ´ ´ ´ HYSTATE se vypravit sveho maleho chlapce do ´ ˇ ˇ sˇ ıte? skoly a venku leje. Jak tu situaci vyre Ne´ ´ ˇ ´ ˇ chate ho vybehnout ze dverı jen tak bez jakehokoli ´ ˇ ´ ˇ vybavenı proti desti? Nebo ho navleknete tak, ze se ´ ˇ ˇ ˇ sotva pohybuje? Neudelate samozrejme ani jedno, ´ ´ ˚ ˇ ani druhe. Date mu jen to, co potrebuje, aby zustal ´ suchy. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ 2 Podobne musı rodice najıt vyrovnany zpusob, ´ ´ ´ ˇ jak chranit svou rodinu pred zhoubnymi vlivy, ktere ´ ´ ´ ˇ ˚ se na ni valı ze vsech stran — ze zabavnıho prumys´ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ lu, ze sdelovacıch prostredk u, od vrstevnıku, a ne´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ kdy dokonce ze skol. Nekterı rodice delajı pro ochra´ ´ ˚ ˇ ı´ nu sve´ rodiny malo nebo vubec nic. Jinı povazuj ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ temer vsechny vnejsı vlivy za skodlive a natolik sve´ ˇ omezujı,´ ze ˇ ty pak majı´ pocit, jako by se dusily. deti ˇ ´ ˇ Je mozne jednat vyrovnane? ´ ´ ´ ˇ e.´ Extremn ´ ˇ 3 Ano, je to mozn ı jednanı je k nicemu ˚ ˇ a muze vyvolat katastrofu. (Kazatel 7:16, 17) Jak ale ´ ˇ ı´ rodice ˇ chranit ˇ mohou kresan st svou rodinu vyrov´ ´ ˇ ˇ ˇ an ˇ nane? Uvazujme o trech oblastech — o vzdel ı, spoˇ ˇ lecnosti a odpocinku.

C

ˇ ˇ ˇ KDO BUDE VASE D ETI UCIT?

4

´ ´ ´ ´ ˇ ı´ rodice ˇ pokladaj ˇ an ˇ Kresan st ı vzdel ı za velmi

´ ´ ˇ ı´ rodinu? 1.–3. a) Odkud pochazejı zhoubne´ vlivy, ktere´ ohrozuj ´ ´ ˇ ˇ potrebuj ˇ b) V cem rodice ı vyrovnanost, aby mohli chranit svou rodinu? ´ ´ ´ ˇ kresan ˇ ı´ rodice ˇ dıvat ˇ an ˇ 4. Jak by se meli st na vzdel ı? 90

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ cenne. Vedı, ze skolnı vzdelanı deti vede, aby umely ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ cıst, psat, jednat s lidmi a take resit problemy. Ma ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jim take ukazat, jak se majı ucit. Znalosti zıskane ve ´ ˇ ˇ skole mohou detem pomahat, aby se jim navzdory ´ um ˚ soucasn ˇ ´ problem eˇ ˇ ˇ ho sveta dobre darilo. Kromeˇ toho jim dobre´ ´ ´ ˇ an ˇ ı´ vzdel ı snad umozn ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ zıskat lepsı zamestnanı. ´ ´ (Prˇ ıslovı 22:29) ˇ ˇ ˇ ta5 Ve skole se vsak deti ´ ke dostanou do styku s ji´ ´ ˇ nymi detmi; mnohe´ majı ´ ´ ˇ ˇ pokrivene nazory. Uvazuj´ ´ me naprˇ ıklad o nazorech ´ ´ ˇ detı na sex a moralku. ´ ˇ ´ ˇ V jedne strednı skole v Ni´ ´ ´ ´ si dıvka, gerii ktera strˇ ıda´ ´ la sexualnı partnery, zvyk´ ´ la davat rady o sexu svym ´ ´ ˇ ˇ spoluzackam. Dychtiveˇ jı ´ ˇ ˇ ˇ naslouchaly, prestoze rı˚ kala spoustu nesmyslu, ´ ´ ktere nasbırala z pornoˇ graficke´ literatury. Ne´ ´ ´ ktere dıvky jejı rady ex´ perimentalneˇ uplatnily. ´ ˇ Vysledkem bylo, ze jed´ na dıvka za svobodˇ ˇ na otehotn ela a na ´ nasledky potratu, kter y´ si sama vyvolala, ˇ zemrela. ´ deti ˇ ve skole ˇ ´ infor5., 6. Jak mohou byt vystaveny zkreslenym ´ macım o sexu? ˇ CHRANTE

ˇ ´ SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY

91

´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Je smutne, ze nektere nespravne informace ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ o sexu zıskane ve skole nepochazejı od detı, ale od ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ucitelu. Mnozı rodice jsou zdeseni, kdyz se jejich de´ ´ ˇ ˇ tem ve skole predkladajı informace o sexu, ale ne´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ jsou poucovany o mravnıch merˇ ıtkach a odpov ˇ ed´ ´ ´ ´ ˇ nosti. Matka jedne dvanactilete dıvky rekla: „Zijeme ´ ´ ´ ˇ ´ na uzemı, kde lide jsou velmi poboznı a konzervativ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ nı, a presto se prımo v mıstnı strednı skole zakum ´ ´ ˇ ˇ rozdavaly kondomy.“ Tato zena i jejı manzel byli zne´ ˇ eli, ˇ ze ˇ jejich dcerka dostavapokojeni, kdyzˇ se dozved ´ ´ ˚ ´ ˇ la nemravne navrhy od chlapcu stejneho veku. Jak ´ ˇ ´ ˇ mohou rodice chranit svou rodinu pred takovymi ˇspatnymi ´ vlivy? ˇ ´ ˇ ˇ 7 Je nejlepsı ochranou tajit pred detmi jakoukoli ´ ˇ ´ ˇ ˇ zmınku o sexu? Ne. Lepsı je, kdyz o sexu poucujete ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sve deti vy sami. (Prıslovı 5:1) Je pravda, ze v nekte´ ´ ´ ˇ ´ r ych castech Evropy a Severnı Ameriky se mnozı ro´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dice tomuto nametu vyhybajı. Podobne v nekter ych ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ africkych zemıch mluvı rodice se svymi detmi o sexu ´ ´ ´ ´ ´ ´ zrˇ ıdka. „To nenı soucˇ astı africke´ kultury,“ rˇ ıka jeden ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ otec ze Sierry Leone. Nekterı rodice se domnıvajı, ze ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ucit deti o sexu znamena privadet je na myslenky, kte´ ´ ˚ re´ je povedou k nemravnosti. Ale jaky´ nazor ma Buh? 6

ˇ ´ ´ BO Z I NAZOR NA SEX

ˇ ˇ mluvit o sexu ve vhodnem ´ Bible objasnuje, ze ´ ´ ˇ ´ ˇ kontextu nenı nijak neslusne. Bozı lid v Izraeli do´ ˇ ˇ ı‘´ — shromaz-ˇ stal prˇ ıkaz, aby se vsichni — i ‚malicc ´ ´ ´ ˇ cˇ ıt´ an ovali a aby naslouchali hlasitemu pred ı z moj´ ´ˇ ˇzı´ ssk ˇ eho ´ ˇ Zakona. (5. Mojzısova 31:10–12; Jozue ´ ´ ˇ ˇ ˇ eˇ zminoval 8:35) Zakon se otevren o mnoha zalezitos8

´ ˇ e´ nejlepe ´ ´ 7. Jak je mozn bojovat proti zkreslenym informacım o sexu? 8., 9. Jake´ prakticke´ informace z oblasti sexu jsou uvedeny v Bibli? 92

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ tech z oblasti sexu vcetne menstruace, vyronu seme´ ˇ ne, smilstva, cizolozstvı, homosexuality, krvesmil´ˇ ˇ´ˇ stva a styku se zvıraty. (3. Mojzısova 15:16, 19; 18:6, ´ˇ ˇ ˇ 22, 23; 5. Mojzısova 22:22) Po takove´ cetb eˇ museli ro´ ˇ ´ ´ ˚ dice svym zvıdavym potomkum nepochybneˇ hodneˇ ˇ ´ ˇ vecı vysvetlovat. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 9 V pate, seste a sedme kapitole Prˇ ıslovı jsou pasa´ ˇze, v nichzˇ je obsazeno ˇ ´ ˇ ´ ˇ laskyplne rodicovske pouce´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˚ nı o nebezpecı sexualnı nemravnosti. Z techto versu ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ je videt, ze nemravnost muze byt nekdy lakava. (Prˇ ı´ ´ ˇ ˇ ˇ slovı 5:3; 6:24, 25; 7:14–21) Ukazujı vsak, ze je spat´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ na a ze ma katastrofalnı nasledky, a jsou zde pred´ ´ ˇ ´ lozeny pokyny, ktere majı mladym lidem pomoci ´ ´ ´ ˚ vyhnout se nemravnym zvykum. (Prˇ ıslovı 5:1–14, ˇ 21–23; 6:27–35; 7:22–27) Krome toho je nemravnost ´ ´ ´ ´ ´ v prˇ ıkrem protikladu k uspokojovanı pohlavnı touhy ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ve spravnem ramci, v manzelstvı. (Prıslovı 5:15–20) ´ ´ ´ ´ ˇ vynikajıc ˇ an To je pro rodice ı vzor vyucov ı! ´ ´ ˇ ´ ˇ 10 Vede takove vyucovanı deti k nemravnosti? Na´ ´ ´ ˇ eni ˇ opak, Bible ucˇ ı: „Spravedlivı jsou vyprost pozna´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nım.“ (Prıslovı 11:9) Cozpak nechcete sve deti ochraˇ ´ ˇ ˇ ˇ nit pred svetskymi vlivy? Jeden otec rekl: „Uz od te´ ´ ˇ male,´ se snazˇ ıme doby, kdy byly deti mluvit s nimi ´ ˇ ˇ ˇ o sexu naprosto otevrene. Takze kdyzˇ slysˇ ı, jak si ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ o sexu povıdajı jine deti, nejsou zvedave. Nenı to zˇ ad´ ´ ´ ne velke tajemstvı.“ ´ ´ ˇ 11 Jak bylo uvedeno v predchoz ıch kapitolach, se ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ sexualnı vychovou by se melo zacıt brzy. Kdyzˇ ucˇ ı´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ te male dıte pojmenovavat jednotlive casti tela, ´ ´ nevynechte jeho pohlavnı organy, jako kdyby byly ´ ´ ´ ´ ´ ˇ zısk ˇ 10. Procˇ by dobre´ poznanı o sexu, ktere´ deti avajı, nemelo ´ k nemravnosti? vest ´ ˇ e´ deti ˇ postupneˇ poucovat ˇ ˇ 11. Jak je mozn o intimnıch vecech ˇ ˇ v zivote? ˇ CHRANTE


93

ˇ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ z nejakych duvodu necım neslusnym. Naucte ho ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ spravne nazvy techto organu. Postupem casu je ne´ ˇ ho o soukromı´ a jeho hranicıch. zbytne´ poucit Rodi´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ce by meli co nejlepe dıteti vysvetlit, ze tyto casti tela ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ jsou zvlastnı, ze jinı lide — az na urcite vyjimky — na ´ ˇ se nemajı´ ukazovat druhym ´ a ze ˇ neˇ nemajı sahat, ze ´ ˇ ˇ ˇ se o nich nikdy nema mluvit osklive. Kdyz je trochu ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ starsı, melo by se dozvedet, jak spolu muz a zena ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zplodı dıte. Jakmile v jeho vlastnım tele zacne probı´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ hat puberta, melo by jiz byt dobre poucene o oceka´ ´ ´ ˇ ach. vanych zmen Jak bylo rozebrano v 5. kapitole, ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ takova vychova muze take pomoci ochranit dıteˇ pred ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ sexualnım zneuzitım. (Prıslovı 2:10–14) ´ ´ ´ ˇ DOMAC I UKOL PRO RODI CE

´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ Rodice potrebuj ı byt pripraveni, aby mohli puso´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ bit proti jinym nespravnym myslenkam, ktere se deti ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ mozna ucı ve skole — proti svetskym filozofiım, na´ ˇ ˇ prˇ ıklad evoluci, nacionalismu nebo myslence, ze ´ ´ ´ ´ ˇzadn ˚ a pravda nenı absolutnı. (1. Korinanum 3:19; ´ˇ ´ˇ srovnej 1. Mojzˇ ısovu 1:27; 3. Mojzˇ ısovu 26:1; Jana ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ 4:24; 17:17.) Mnozı urednıci skolske spravy prisuzu´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ze jı prılisnou dulezitost vyssımu vzdelanı. Presto ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vyssı vzdelanı zavisı na osobnım rozhodnutı, nekte´ ˇ ´ ´ ˇ ı´ rˇ ı ucitel e´ ho pokladajıˇ za jedinou cestu k dosazen ´ ´ ˇ ˚ osobnıch uspechu.1 (Zalm 146:3–6) ´ ´ ˇ pusobit ˚ ´ a zkres13 Majı-li rodice proti nespravnym ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ lenym naukam, musı presne vedet, co se vlastneˇ je12

´ ´ ´ ´ ´ ˇ an 1 V souvislosti s pojednanım o vysˇ sˇ ım vzdel ı viz strany 4–7 ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ brozury Svedkove Jehovovi a vzdelanı, kterou vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. ´ ´ ˇ casto ˇ ˇ 12. Ktere´ zkreslene´ nazory se deti ucˇ ı ve skole? ´ ´ ˇ ktere´ chodı´ do skoly, ˇ ´ ˇ 13. Jak lze deti, chranit pred nespravnymi ´ nazory? 94

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jich deti ve skole ucı. Takze rodice, uvedomte si, ze ´ ´ ´ ´ ´ ´ i vy mate domacı ukol! Projevujte opravdovy zajem ´ ´ ´ ˇ ı.´ Povıdejte ˇ o vyuku svych det si s nimi, kdyzˇ prijdou ´ ˇ ˇ´ ˇ ze skoly. Ptejte se jich, co se ucı, co se jim z ucebnı ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ latky nejvıc lıbı a co jim pripada nejnarocnejsı. Ve´ ´ ´ˇ ´ ˚ nujte pozornost jejich domacım ukol um, prohlızejte ´ ˇ ´ ˇ jim sesity a sledujte, jaky majı prospech. Pokuste se ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ si va´ zˇ ıte poznat jejich ucitele. Sdelte ucitel um, ze je´ ´ ˇ jich prace a ze s nimi chcete co nejvıce spolupracovat. ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ JAKE PR ATELE MAJI VASE D ETI?

ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 14 „Kde ses to naucil?“ Kolik rodicu polozilo svemu ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ dıteti tuto otazku, kdyz se zhrozili nad necım, co udeˇ ˇ lalo nebo reklo a co jim pripadalo naprosto nezvyk´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ le? A jak casto se v odpovedi vyskytuje nejaky novy ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ kamarad ze skoly nebo ze sousedstvı? Ano, pratele ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ nas nesmırne ovlivnujı, a jsme mladı, nebo starsı. ˇ ´ ´ Apo stol Pavel varoval: „Nedejte se zavest na scestı. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Spatna spolecenstvı kazı uzitecne navyky.“ (1. Korin˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ anum 15:33; Prˇ ıslovı 13:20) Zvlaste mladı lide snad´ ´ ´ ˚ ´ ˇ no podlehajı tlaku vrstevnıku. Majı sklon o sobe poˇ ˇ ´ ´ chybovat a nekdy jsou mozna zavaleni touhou lıbit ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ se svym pratelum a udelat na ne dojem. Je tedy ziˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ votne dulezite, aby si vybrali dobre pratele! ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 15 Vsichni rodice vedı, ze si deti nekdy nevyberou ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ dobre, ze potrebujı urcite vedenı. To neznamena, ze ´ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ jim pratele mate vybırat vy. Spıse je, jak rostou, ucte ´ ´ ˇ ´ ´ zıskavat rozlisovacı schopnost a pomahejte jim po´ ´ ´ ˇ ´ chopit, jake vlastnosti by jejich prˇ atele meli mıt. Nej˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dulezitejsı vlastnostı je laska k Jehovovi a k jednanı, ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ktere je v jeho ocıch spravne. (Marek 12:28–30) Ucte ´ ˇ ˚ zit ˇ e,´ aby si zbozn ˇ e´ deti ˇ vybıraly 14. Procˇ je zivotn eˇ dule dobre´ ´ prˇ atele? ´ ˇ vest ´ sve´ deti ˇ pri ´ eru ˇ ˇ vyb 15. Jak mohou rodice prˇ atel? ˇ CHRANTE


95

ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ je, aby mely rady ty, kdo jsou poctivı, laskavı, stedrˇ ı ´ ´ ˇ ´ a pilnı, a aby si jich vazily. Na rodinnem studiu ˇ ´ ´ detem pomahejte, aby tyto vlastnosti rozeznavaly ´ ´ u biblickych postav a aby pak stejne rysy hledaly ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ u ostatnıch clenu sboru. Davejte jim prˇ ıklad tım, ze ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ si i vy vybırate sve pratele podle stejnych merıtek. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 16 Vıte, kdo jsou prˇ atele vasich detı? Nemely by je ´ ´ ˇ ˇ ˚ vase deti pozvat k vam domu, abyste se s nimi sezna´ ´ ˇ ´ mili? Take byste se mohli svych detı zeptat, co si ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ o techto prˇ atelıch myslı jine deti. Jsou znami svou ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ryzı osobnostı, nebo tım, ze vedou dvojı zivot? Pokud ´ ˇ ´ ˇ vedou dvojı zivot, pomozte svym detem pochopit, ˇ ˇze by jim takova´ spolecnost ˇ ˇ mohla skodit. (Zalm ´ ˇ ˇ ˇ ´ 26:4, 5, 9–12) Jestlize si povsimnete nezadoucıch ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ zmen v chovanı, oblecenı, postojıch nebo mluve dıte´ ´ ´ ˇ a´ bude nutne´ si s nım te, mozn o jeho prˇ atelıch pro´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mluvit. Je mozne, ze vase dıte travı cas s prˇ ıtelem, ´ ´ ´ˇ ´ ˇ kter y ma na nej negativnı vliv. (Srovnej 1. Mojzˇ ısovu 34:1, 2.) ´ ´ ˇ pouze ucˇ ıte, ˇ 17 Presto nestacˇ ı, kdyzˇ sve´ deti aby se ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vyhybaly spatne spolecnosti. Pomahejte jim nalezt ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ dobre pratele. Jeden otec rıka: „Vzdycky jsme se sna´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ zili o nahradnı re senı. Kdyzˇ skola chtela naseho ´ ˇ ˇ syna do fotbaloveho druzstva, oba s manzelkou jsme ´ ´ ˇ by to nebylo si s nım promluvili, procˇ si myslıme, ze ´ ˚ ˇ ´ dobre — kvuli spolecnosti, do ktere by se dostal. Ale ˇ ´ potom jsme mu navrhli, aby sehnal nekolik jinych ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ detı a aby si vsichni sli na hriste zahrat fotbal. A tak ˇ vyre ˇ ˇ silo.“ se to skvele ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 18 Moudrı rodice pomahajı svym detem najıt dob´ ´ ´ ˇ dohlı´ zet ˇ na sve´ deti, ˇ kdyzˇ si vybıraj 16. Jak mohou rodice ı prˇ atele? ´ ˇ detem ˇ 17., 18. Jak mohou rodice prakticky pomahat kromeˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ toho, ze je varujı pred spatnou spolecnostı? 96

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ NECITIL SE ODSTRCENY ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Kresan stı rodice Paul a jeho manzelka Lu-Ann ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ poradajı ve sve domacnosti cas od casu spolecenska ´ ´ ´ ˇ ´ ´ setkanı. Starajı se o to, aby na techto setkanıch byl ´ ´ ˇ ´ dobr y dohled a nebylo tam prˇ ılis mnoho lidı. Ze zkuˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ senosti vedı, ze to jejich detem prospeje. ´ ´ ˇ ˇ ˇ sla Lu-Ann vypravı: „Pri ke mne matka jednoho ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ spoluzaka meho sestileteho synka Erika a rˇ ıkala, ze ´ ´ ´ ˇ ˇ oslavach narozenin je jı Erika moc lıto, protoze pri ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ve trˇ ıde zustava stranou. Rekla jsem jı: ‚Velmi si vaˇ´ ˇ ´ ´ ´ zım toho, ze se takto zajımate o meho syna. Z toho ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ je videt, ze jste dobr y clovek. Ale pravdepodobne vam ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nemohu povedet nic, co by vas presvedcilo, ze ˇ Erik ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nema pocit, ze o neco prich azı.‘ Prisv edcila. Rekla ´ ´ ´ jsem tedy: ‚Pak se, prosım, ve vlastnım zajmu neroz´ ´ ˇ pakujte a zeptejte se Erika, jak se cıtı.‘ Kdyz jsem ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˇ techto poodesla, zeptala se Erika: ‚Nemyslıs, ze pri ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ ˇ peknych oslavach narozenin o neco prichazıs?‘ Udiˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vene se na ni podıval a rekl: ‚Myslıte, ze tech deset ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ minut, nekolik susenek a pısnicka je nejaka slavˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nost? Mela byste prijıt k nam a videla byste skutec˚ ´ ´ ´ ˇ nou slavnost!‘ “ Chlapcuv nevinny udiv to vyjadril ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ jasne — rozhodne nemel pocit, ze je odstrceny nebo ˇ ˇ ´ ´ ˇ ze o neco prichazı.

´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ re prˇ atele a pak se spolecne s nimi venujı prospes´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ne odpocinkove cinnosti. Pro mnohe rodice je vsak ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ otazka odpocinkove cinnosti sama o sobe narocnym ´ ukolem. ˇ ˇ JAKOU ODPO CINKOVOU CINNOST VYBEREME? 19

´ Odsuzuje Bible zabavu? Rozhodneˇ ne! Bible

´ ´ ´ ´ ˇ ze ˇ to nenı´ hrˇ ıch, 19. Z jakych biblickych prˇ ıkladu˚ je videt, kdyzˇ ´ se rodiny bavı? ˇ CHRANTE


97

´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ rˇ ıka, ze je „cas se smat . . . a cas poskakovat“.1 (Ka´ ˇ zatel 3:4) Bozı lid v Izraeli se bavil hudbou, tancem, ´ ´ ´ ˇ ıvil hrami a hadankami. Jezˇ ısˇ Kristus navst velkou ´ ´ ˇ ˇ svatebnı hostinu a Matous Levi pro neho usporˇ adal ´ ´ ˇ ˇ „velkou hostinu na privıtanou“. (Lukas 5:29; Jan ´ ´ 2:1, 2) Jezˇ ısˇ nepochybneˇ nebyl zˇ adny´ morous. Nepo´ ´ ˇ vazujte tedy smıch a legraci ve sve´ rodineˇ za hrˇ ıch! ´ ˇ ´ ˚ 20 Jehova je ‚sastny Buh‘. (1. Timoteovi 1:11) Uctı´ ´ ˇ ´ ˇ vanı Jehovy by tedy melo byt zdrojem radosti, ne ne´ ´ ˇ´ ˇ ´ cım, co na zivot vrha chmurne stıny. (Srovnej 5. Mojˇ´ˇ ˇ ´ ´ zısovu 16:15.) Deti jsou samy od sebe bujne a plne ´ ´ ˇ energie, ktera se da uvolnit hrou a odpocinkovou ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vybrana´ odpocinkov cinnost ı. Dobre a cinnost je vıc ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ nez pouha zabava. Touto cestou se dıte ucı a dozra´ ´ ´ ˇ va. Ukolem hlavy rodiny je zajistit sve rodine uspo´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ e odpocinkove cinkojenı vsech jejıch potreb, vcetn ˇ ˇ nosti. Vyzaduje to vsak vyrovnanost. ´ ´ ˇ ´ ˇ 21 V techto „poslednıch dnech“ plnych teˇ zkost ı je ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ v lidske spolecnosti spousta tech, kdo ‚milujı spıse ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rozkose nez Boha‘, jak to bylo predpovedeno v Bibli. ´ ˇ (2. Timoteovi 3:1–5) Pro mnohe´ je odpocinek hlavnı ´ ˇ ´ ˇ ˇ vecı v zivote. Dnes je k dispozici mnoho zabavy, kte´ ´ ˇ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ veci. ˇ ra snadno dokaze odsunout dule Kromeˇ ´ ´ ´ ´ ˇ toho se mnoha zabava vyznacuje sexualnı nemrav´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nostı, nasilım, uzˇ ıvanım drog a dalsˇ ımi velmi skodli´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vymi zvyklostmi. (Prıslovı 3:31) Co je mozne udelat ´ ˇ ´ ´ ˇ pro ochranu mladych lidı pred skodlivou zabavou? ´ ˇ ˇ 1 Hebrejske´ slovo, ktere´ je zde prelo zeno jako „smat se“, se v ji´ ´ ´ ˇ jako „hrat ˇ nych tvarech da take´ prelo zit si“, „obveselovat“, „oslavovat“, nebo dokonce „bavit se“. ´ ˇ meli ˇ pamatovat, kdyzˇ sve´ rodineˇ zajisuj ˇ 20. Na co by rodice ı odˇ ˇ pocinkovou cinnost? ´ ˇ ˇ ˇ ı´ dobeˇ v sobeˇ skr yv ´ a´ odpocinkov ˇ 21. Jake´ le´ cky v dnesn a cinnost? 98

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ Dobre vybrana odpocinkova cinnost, naprıklad ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ rodinny vylet s taborenım, muze detem pomahat, ˇ ˇ ˇ aby se neco naucily a aby duchovne rostly

´ ˇ ˇ potrebuj ˇ Rodice ı detem stanovit hranice a ome´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ucit, ˇ aby samy ˇ zenı. Ale jeste vıce potrebuj ı sve´ deti ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ poznaly, ktera odpocinkova cinnost je skodliv a a co ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ uz je nadmerne mnozstvı odpocinku. Takove pouco´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vanı vyzaduje cas a usilı. Podıvejme se na jeden prˇ ı´ ˚ ˇ ˇ ˇ klad. Otec dvou chlapcu si povsiml, ze starsı chlapec ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ eˇ casto ˇ pomern posloucha vysılanı nove rozhlasove ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ stanice. Otec si tedy jednou, kdyz v zamestnanı rıdil ´ ´ ´ nakladnı automobil, naladil tute´ zˇ stanici. Chvılemi ´ ´ ˇ ´ ˇ si zastavil a texty urcitych pısnı si zapsal. Pozdeji ˇ ´ o tom, co slysel, promluvil se svymi syny. Rozhovor 22

ˇ sve´ deti ˇ poucovat, ˇ ˇ moudre ˇ 22. Jak mohou rodice aby se umely ´ ´ ˇ ´ ˇ rozhodovat v otazkach odpocinkove cinnosti? ˇ CHRANTE


99

´ ´ ˇ zacal otazkou „Co si myslıte?“ a pak se jich ptal na ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nazory a trpelive naslouchal jejich odpovedım. Da´ ˇ le s nimi rozhovor vedl na zaklade Bible a oni poˇ bude dobre,´ kdyzˇ tu stanici nebudou pochopili, ze slouchat. ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 23 Moudrˇ ı kresan stı rodice kontrolujı hudbu, tele´ ´ ´ ´ viznı programy, videonahravky, kreslene serialy, vi´ ´ ´ ˇ ´ deohry a filmy, o ktere se zajımajı jejich deti. Prohled´ ´ ˇ ˇ nou si ilustraci a pojednanı na obalu, prectou si ´ ´ ´ ´ ´ ´ texty pısnı i recenze v novinach a sledujı citovane vy´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ roky. Mnozı jsou necım ze „zabavy“, ktera je v dnes´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nı dobe urcena pro deti, prımo pohorseni. Ti, kdo ´ ˇ ı´ sve´ deti ˇ chranit ˇ ymi ´ ˇ chtej pred necist vlivy, si pomo´ ´ ´ ˇ ´ cı Bible a publikacı zalozenych na Bibli, naprˇ ıklad ´ ´ ´ ´ ˇ knihy Otazky mladych lidı — Prakticke odpovedi ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ a clanku v casopisech Strazna vez a Probute se!, se ´ ´ ˇ´ ´ ´ svou rodinou povıdajı o nebezpecı takove zabavy.1 ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ Kdyz rodice detem stanovı pevne hranice, jsou du´ ´ ´ ´ ´ slednı a rozumnı, obvykle dosahnou dobr ych vysled˚ (Matousˇ 5:37; Filipanum ˚ ku. 4:5) ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 24 Omezovanı skodlivych forem odpocinkov e´ cin´ ˇ ˇ ´ ˇ nosti je samozrejme pouze jedna cast teto bitvy. ˇ ´ ˇ musı´ byt ´ vytlacov ˇ any ´ Spatne´ veci dobr ymi, jinak by ´ ˇ ´ ˇ se deti mohly vydat nespravnym smerem. Mnoho ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kresansk ych rodin ma nescetn e´ mnozstv ı hlubo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kych a prıjemnych vzpomınek na spolecne stravene´ ´ ´ ˇ ˇ chvıle odpocinku, kdy poradali pikniky, chodili na ´ ´ ´ ´ ˇ vylety, taborili, hrali hry, sportovali a jezdili na na´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ vstevy k prıbuznym nebo k pratelum. Nekterı zjisti´ ˇ jim pusob ˚ ˇ li, ze ı velkou radost a velice je osveˇ zuje, 1 Vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. ´ ´ ˇ sve´ deti ˇ chranit ˇ ˇ 23. Jak mohou rodice pred skodlivou zabavou? ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ 24., 25. Jakym prospesnym druhum odpocinkove cinnosti se ˇ eˇ venovat? ˇ mohou rodiny spolecn 100

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ˇ ˇ kdyz si jen tak pro obveselenı spolecne ctou nahlas. ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Jine bavı vypravenı veselych nebo zajımavych prˇ ıbe´ ˇ ´ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ hu. Jeste dalsı spolecne pestujı nejake konıcky, na´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ prˇ ıklad vyrabejı neco ze dreva a provozujı jina ´ ´ ˇremesla, hrajı´ na hudebnı´ nastroje, malujı nebo po´ ´ ´ ´ ˇ ktere´ se naucˇ ı´ mıt´ z takoznavajı Bozˇ ı vytvory. Deti, ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vych cinnostı pro rozptylenı radost, jsou chraneny ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pred necistou zabavou a zjistı, ze pri aktivnı cinnos´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ti si odpocinou vıce, neˇ z kdyz pouze pasivne sedı ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ a nechavajı se bavit. Casto je zabavnejsı, jestlize ´ ˇ ˇ ame, ˇ neco sami del nezˇ kdyzˇ neco pozorujeme. ˇ ´ ˇ 25 Hodnotnou formou odpocinkove cinnosti mo´ ´ ´ ´ ´ ˇ hou byt take spolecenska setkanı. Pokud je na nich ´ ´ ˇ ˇ dobr y´ dohled a nejsou prˇ ılisˇ pocetn a nebo casov eˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ narocna, mohou dat vasim detem vıc nez pouhou za´ ´ bavu. Mohou pomoci posılit pouta lasky ve sboru. ´ ˇ (Srovnej Lukase 14:13, 14; Judu 12.) ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ VASE RODINA M U ZE ZV ITEZIT NAD SV ETEM

´ ´ ´ ˇ Mate-li svou rodinu chranit pred zhoubnymi vli´ ˇ ˇ ˇ ˇ vy sveta, nepochybne to vyzaduje hodne namahy. ´ ´ ´ ˇ ˇ pomoci Vıc nezˇ cokoli jineho vam v tom vsak mu˚ ze ´ ´ ´ ´ jedna vlastnost. A to je laska! Pevna, laskyplna ro´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dinna pouta vytvorı z vaseho domova bezpecny prˇ ı´ ´ ˇ stav a podporı komunikaci, ktera je velkou ochranou ˇ ´ ˇ eˇ dule ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ je vypestoˇ ˇ pred spatn ymi vlivy. A jest ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vat si dalsı druh lasky — lasku k Jehovovi. V prıpa´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ de, ze v rodine takova laska panuje, dospıvajıcım se ´ ´ ˇ ˇ ˇ by pravdepodobn eˇ protivı jizˇ samotna predstava, ze ´ ˇ ´ ˚ ˇ podlehli svetskym vlivum a tak vyvolali Bozı neliˇ kterˇ ı´ Jehovu ze srdce milujı,´ se bubost. A rodice, ´ ´ ˇ dou snazit napodobovat jeho milujıcı, rozumnou, 26

´ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ pro ochranu rodiny pred ˇ 26. Jaka vlastnost je nejdule ˇskodlivymi ´ vlivy? ˇ CHRANTE


101

˚ vyrovnanou osobnost. (Efezanum 5:1; Jakub 3:17) ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ Pokud to rodice delajı, jejich deti nebudou mıt duvod ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ povazovat uctıvanı Jehovy za pouhy soubor zakazu ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ nebo za zpusob zivota, ve kterem chybı zertovanı ´ ´ ´ ˇ ı´ co nejdrˇ ıve a smıch a ze ktereho chtej uniknout. Na´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ opak poznajı, ze uctıvanı Boha je ten nejradostnejsı ˇ ´ ˚ ˇ a nejbohatsı zpusob zivota. ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ 27 Rodiny, ktere zustavajı sjednocene v tom, ze ra´ ˇ ˇ ˇ ´ dostne, vyrovnane slouzı Bohu, a z celeho srdce se ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ snazı navzdory vlivum tohoto zkazeneho sveta zuˇ ´ ´ stat ‚neposkvrnene a bezvadne‘, jsou zdrojem rados´ ´ ti pro Jehovu. (2. Petra 3:14; Prˇ ıslovı 27:11) Takove´ ro´ ´ ´ˇ ˇ diny chodı ve stopach Jezıse Krista, kter y´ odolal ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ veskeremu usilı Satanova sveta a nenechal se jım ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ poskvrnit. Kdyz se priblızil konec jeho lidskeho zivo´ ˇ ´ ´ ˇ ta, Jezˇ ısˇ mohl rˇ ıci: „Zvıtezil jsem nad svetem.“ (Jan ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 16:33) Kez take vase rodina zvıtezı nad svetem a zıs´ ˇ ˇ ´ ˇ ka vecny zivot! ˇ zvıt´ ezit ˇ ˇ 27. Jak rodina mu˚ ze nad svetem?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ´ ˇ POM AHAT . . . CHR ANIT VA SI RODINU ? ´ ´ ´ ˇ Poznanı vede k moudrosti, ktera mu˚ ze ˇ ˇ ˇ zachovat cloveka nazivu. (Kazatel 7:12) ´ ˇ je u Boha posetilost ˇ „Moudrost tohoto sveta ı.“ ˚ (1. Korinanum 3:19) ´ ´ ˇ ´ ˇ Musıme se vyhybat spatne spolecnosti. ˚ (1. Korinanum 15:33) ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ I kdyz odpocinkov a cinnost ma sve´ mısto, ´ ˇ ´ mela by byt regulovana. (Kazatel 3:4) 102

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ DEVATA

K A P I TOLA

´ ´ Neuplne rodiny mohou ´ dosahnout spokojenosti! ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ EUPLNYM rodinam se ve Spojenych statech rˇ ıka ´ ´ ´ „nejrychleji se rozmahajıcı druh rodiny“. Podob´ ˇ ´ ´ ´ na situace je v mnoha dalsıch zemıch. Trvale vysoky ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ pocet rozvodu, prıpadu opustenı rodiny, rozluky a po˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ rodu nemanzelskych detı ma pro miliony rodicu ˇ ´ ´ ´ ´ a detı dalekosahle nasledky. ´ ´ 2 Jedna matka z neuplne rodiny napsala: „Je mi ˇ ˇ osmadvacet let a jsem vdova se dvema detmi. Jsem ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ velmi sklıcena, protoze nechci vychovavat deti bez ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ otce. Zda se, ze se nikdo o me vubec nezajıma. Deti ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ casto vidı, jak placu, a pusobı to na ne.“ Vetsina roˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ dicu v neuplne rodine nejen bojuje se svymi pocity, ´ ˇ ˇ ˇ naprıklad s pocitem hnevu, viny a osamelosti, ale ´ ´ ´ ´ ˇ ´ take se potyka s problemem, jak chodit do zamestna´ ´ ˇ ´ nı a zaroven plnit povinnosti v domacnosti. Jeden ´ ˇ ˚ ˇ ´ z takovych rodicu rekl: „Starat se sam o rodinu je jako ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ byt zonglerem. Po sesti mesıcıch cvicenı konecne ´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ umıte zonglovat se ctyrmi mıcky najednou. Ale jak´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ mile to umıte, nekdo vam hodı dalsı mıcek!“ ˇ ´ ´ ´ ´ 3 Deti v neuplnych rodinach mnohdy vedou sve ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ vlastnı boje. Mozna musı zapolit se silnym rozruse´ ´ ´ ´ ´ ´ nım, ktere se dostavı po nahlem odchodu nebo umr´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ tı jednoho z rodicu. Zda se, ze neprıtomnost nektereˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ho z rodicu ma na mnoho mladych lidı nesmırne ˇ ´ spatny vliv.

N

´ ´ ˇ k vzrustu ˚ ˇ neupln ´ ´ ˇ 1.–3. Co prisp elo poctu ych rodin a s cˇ ım musı tyto rodiny bojovat? ´ ´ N EUPLN E

´ RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!

103

´ ´ ˇ ´ 4 Neupln e rodiny existovaly jiz v biblickych do´ ´ ˇ ˇ bach. Pısmo se opakovane zminuje o „chlapci bez ˇ ˇ´ˇ ˇ´ˇ otce“ a o „vdove“. (2. Mojzısova 22:22; 5. Mojzısova ˚ 24:19–21; Job 31:16–22) Jehova Buh nebyl k jejich ´ ´ ´ ˇ neprˇ ıznive situaci lhostejny. Zalmista nazval Boha ˇ ˚ „otcem chlapcu bez otce a soudcem vdov“. (Zalm 68:5) ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ A Jehova ma o neuplne rodiny v dnesnı dobe rozhodˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ne stejny zajem! Bozı slovo totiz predklada zasady, ´ ˇ ´ ´ ´ ktere mohou temto rodinam pomahat, aby dosahly spokojenosti. ´ ´ ´ JAK SE DA ZVL ADAT DOM ACNOST

ˇ ´ ´ ´ ˇ Uvazujme o problemu vedenı domacnosti. „Pri ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mnoha prılezitostech si prejete, abyste mela manze´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ la,“ prizn ava jedna rozvedena zena, „naprˇ ıklad kdyz ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ vase auto zacne vydavat nejake neprıjemne zvuky, ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ a vy nemate ani ponetı, odkud prich azejı.“ Muze, kte´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇrı´ se nedavno rozvedli nebo ovdoveli, mozna podobne ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ vyvadı z mıry spousta ukolu, jez musı nynı vykona´ ´ ´ ˇ vat v domacnosti. Neporˇ adek v domacnosti zvysuje ˇ ´ u detı pocit nestability a nejistoty. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 6 Co mu ze pomahat? Vsimnete si prˇ ıkladu „schop´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ne manzelky“, kter y je popsan v Prıslovıch 31:10–31. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ Vykonavala pozoruhodne velke mnozstvı ukolu — ´ ˇ ˇ nakupovala, prodavala, sila, varila, obchodovala ´ ˇ s nemovitostmi, hospodarila a podnikala. Jakymi ´ ˇ prostredky toho dosahovala? Byla pilna, pracovala ´ dlouho do noci, brzy vstavala a hned se pustila do ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ organizovala, nekter prace. Svou cinnost take dobre e 5

´ ´ ´ ˇ se Jehova o neupln ´ 4. Jak vıme, ze e´ rodiny zajıma? ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 5. S jakym problemem se musı rodice v neuplne´ rodineˇ zpocˇ at´ ku potykat? ´ ´ ´ ˇ 6., 7. a) Jaky´ vynikajıcı prˇ ıklad „schopne´ manzelky“ je uveden ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ a´ sˇ ı´ rodicˇ um v Prˇ ıslovıch? b) Jaky´ uzitek prin z neupln ych rodin ´ ´ ´ ˇ to, ze jsou v domacıch povinnostech pilnı? 104

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ukoly sverovala jinym lidem a dalsı ukoly vykonava´ ´ ˇ ´ ´ la vlastnıma rukama. Nenı divu, ze si zıskala chvalu! ´ ˇ ´ 7 Pokud patrˇ ıte k tem, kdo se sami starajı o rodinu, ´ ´ ´ ˇ ˇ vykonavejte sve povinnosti v domacnosti svedomite. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Nalezejte v teto praci uspokojenı; tak totiz velmi priˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ spejete ke stestı svych detı. Nezbytne vsak je dobre ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ planovanı a organizace prace. Bible rıka: „Plany pil´ ˇ ´ ˇ ´ ´ neho jiste vedou k vyhode.“ (Prˇ ıslovı 21:5) Jeden otec ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ z neuplne rodiny priznal: „Mam ve zvyku neprem yˇ ´ ´ ´ ˇ ´ slet o jıdle, dokud nemam hlad.“ Ale jıdla vymyslena ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ predem obvykle byvajı vyzivnejsı a lakavejsı nez jıdla ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ vymyslena narychlo. Mozna se take musıte naucit ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nove odborne prace v domacnosti. Nektere matky ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ poucen z neuplne rodiny se poradily s dobre ymi prˇ aˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ teli, nacerpaly rady z prırucek a od vstrıcnych odbor´ ˚ ´ ˇ nıku, a tak se jim podarilo vymalovat byt a provest ´ jednoduche opravy instalace a automobilu. ´ ˇ ´ ˇ ˇ 8 Je prijateln e zadat o pomoc deti? Jedna matka to ´ ˇ ˇ ˇ ´ vyjadrila jasne: „Chcete detem vynahradit neprˇ ıtom´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ nost druheho rodice tım, ze jim usnadnujete zivot.“ To ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ je pochopitelne, ale nekdy to nenı pro dıte nejprospesˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nejsı. V biblickych dobach byly bohabojnym detem ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ukl zısova 37:2; ˇ adany prime´ renˇ e povinnosti. (1. Moj ´ Salomounova pısen 1:6) A tak sice dame pozor, aby´ ˇ ˇ ˇ ı´ zili, ˇ priˇ chom sve deti nepret ale budeme jim moudre ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ delovat ukoly, naprıklad mytı a utıranı nadobı a udrˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zovanı porˇ adku v jejich pokoji. A co kdybyste nektere ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ prace delali spolecne? Muze to byt velmi prıjemne. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ VYD EL AVAT NA ZIVOBYTI JE NARO CN E

ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 9 Vet sina rodicu v neuplne rodine zjisuje, ze je ob´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ tızne uspokojovat financnı potreby rodiny; zejmena ´ ´ ´ ˇ v neupln ´ ´ 8. Jak mohou deti ych rodinach pomahat v domacnosti? ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ımi 9. Procˇ matky v neupln ych rodinach casto zapolı s financn ´ˇ potızemi? ´ ´ N EUPLN E


105

´ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ mlade svobodne matky majı financnı potıze.1 V ze´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ mıch, kde je mozne zıskat socialnı podporu, je moz´ ´ ´ ˇ ´ na rozumne, aby podporu pobıraly alespon do te ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ doby, nez se jim podarı najıt si zamestnanı. Bible ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ı´ vyuzˇ ıt, kresan um ˇ dovoluje takova opatren kdyz je to ´ ´ ˚ ´ ˇ nezbytne. (Rımanum 13:1, 6) Vdovy a rozvedene zeny ´ ´ ´ ´ ´ se potykajı s podobnymi problemy. Mnohe z nich jsou ˇ ´ ´ nuceny znovu hledat zamestnanı po letech, kdy byly ´ ˇ ˇ ´ v domacnosti, a tak si casto sezenou pouze malo pla´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ cenou praci. Nekter ym se darı zlepsit svou situaci ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ tım, ze se prihl ası do rekvalifikacnıho nebo nejakeho ´ ´ kratkodobeho kursu. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 10 Nebute prekvapeni, jsou-li vase deti nesastne, ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ kdyz hledate zamestnanı, a nemejte pocit viny. Spıs ˇ ˇ ´ jim vysvetlete, proc musıte pracovat, a pomozte jim ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ pochopit, ze Jehova od vas zada, abyste se o ne poˇ ˇ ˇ ´ ˇ starali. (1. Timoteovi 5:8) Vetsina detı se tomu casem ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ prizp usobı. Snazte se vsak s nimi travit tolik casu, ˇ ´ ˇ ´ ˇ kolik to pri vasem nabitem programu bude mozne. ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ Takova laskyplna pozornost muze take zmırnit duˇ ´ ˇ ´ sledky toho, kdyz rodina ma nedostatek financnıch ˚ ´ ´ ˇ prostredk u. (Prˇ ıslovı 15:16, 17) ´ KDO SE STAR A O KOHO?

´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Je prirozen e, ze otec ci matka v neuplne rodine ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ mimoradne lnou ke svym detem, musı vsak byt opatr´ ˇ ´ ˇ nı, aby neprekra covali Bohem stanovene hranice ˇ ˇ ˇ ˇ mezi rodici a detmi. Tezkosti mohou vzniknout, pokud 11

´ ´ ˇ mlada´ kresanka ´ ´ ˇ 1 V prˇ ıpade,ˇ ze nasledkem sveho nemravne´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ eˇ jen tak ho chovanı otehotn ı, kresansk y´ sbor jejı jednanı urcit ´ ´ ´ ˇ sveho ´ ˇ ˇ neprejde. Ale jestlize jednanı lituje, pravdepodobn eˇ jı sbo´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ rovı starsı i jinı clenove sboru radi poskytnou pomoc.

ˇ matka v neupln ´ ˇ ´ ˇ 10. Jak mu˚ ze e´ rodineˇ vysvetlit svym detem, ´ ´ ´ ´ ˇ procˇ si musı najıt zamestn anı? ´ ´ ˇ v neupln ´ ´ 11., 12. Jake´ hranice musı rodice ych rodinach zacho´ ˇ vavat a jak to mohou delat? 106

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Venujte svym detem co mozna nejvıce casu

´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ naprˇ ıklad matka v neuplne rodine ocekava, ze jejı syn ˇ ´ ˇ prevezme povinnosti hlavy rodiny, nebo kdyz se ke sve ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dceri chova jako k duvernici a devcatko svymi intim´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ nımi problemy zatezuje. Takove jednanı je nevhodne ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ a u dıtete vyvolava napetı a mozna i zmatek. ˇ ´ ˇ ˇ 12 Ujisujte sve deti, ze vy, jejich otec nebo matka, se ˇ ´ ˇ o ne postarate — a ne, ze to bude naopak. (Srovnej ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 2. Korinanum 12:14.) Nekdy nejaˇ ´ mozna potrebujete ´ ´ ˇ ke rady nebo podporu. Zadejte je od kresanskych ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ starsıch nebo mozna od zralych kresanskych zen, ne ´ ´ ˇ ´ od svych nezletilych detı. (Titovi 2:3) ´ ˇ ´ ˇ JAK SE DA UDR ZET KAZE N

13

ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Pro muze mozna nenı tak velkym problemem

´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ problemem ´ ˇ a´ 13. S jakym souvisejıcım s ukaznov anım se mozn ´ ´ ´ ˇ ´ v neuplne rodine potyka matka? ´ ´ N EUPLN E


107

´ ˇ ´ ˇ ˇ dosahnout toho, aby deti braly jeho autoritu vazne, ˇ ´ ´ ´ ale zena v tomto ohledu mıva problemy. Jedna mat´ ´ ´ ´ ´ ´ ka z neuplne rodiny rˇ ıka: „Moji synove majı vzhled ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ a hlas dospelych muzu. Nekdy je tezke, abych ve srov´ ´ ´ ˚ ´ ´ nanı s tım nepusobila jako nerozhodna a slaba.“ Kroˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ me toho mozna jeste truchlıte nad umrtım milovaneˇ ´ ˇ ´ ´ ho manzelskeho druha nebo mozna mate pocit viny ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ci hnevu kvuli rozpadu manzelstvı. Jestlize soud rozˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ hodl, ze se budete podılet na peci o dıte se svym by´ ˇ ´ ´ valym manzelskym partnerem, snad mate obavy, aby ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ dıte nebylo radeji s nım. V takove situaci muze byt ´ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ obtızne vyrovnanym zpusobem dıte ukaznovat. ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 14 Bible rˇ ıka, ze „chlapec, kteremu je davana volnost, ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ bude pusobit hanbu sve matce“. (Prıslovı 29:15) Pri ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ vytvarenı a prosazovanı rodinnych pravidel mate pod˚ poru Jehovy Boha, a tak nepropadejte pocitum viny, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ vycitkam svedomı ani strachu. (Prıslovı 1:8) Nikdy neˇ ´ ´ ´ ´ ´ delejte kompromisy v biblickych zasadach. (Prˇ ıslovı ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ 13:24) Snazte se jednat rozumne, dusledne a pevne. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Vetsina detı na to casem zareaguje kladne. Urcite ˇ ´ ˇ ´ vsak berte ohled na pocity svych detı. Jeden otec z ne´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ uplne rodiny rˇ ıka: „Musel jsem se v ukaznovanı mır´ ´ ˇ ˇ ˇ nit. Musel jsem brat v uvahu skutecnost, ze deti proˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ zily velky otres — ztratily matku. Pri kazde prılezitosti ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ s nimi mluvım. Nejhezcı chvıle prozıvame, kdyz priˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ pravujeme veceri. Tehdy se mi nejvıce sverujı.“ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 15 V prˇ ıpad e, ze jste rozvedeni, nedosahnete niceho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ dobreho podr yvanım ucty ke svemu byvalemu manˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˚ ´ ˇ zelskemu partnerovi. Revnivost rodicu pusobı detem ´ ˇ ´ bolest a nedozırne oslabuje jejich uctu k otci i matˇ ´ ´ ´ ´ ce. Varujte se tedy zranujıcıch poznamek jako naprˇ ı´ ˇ v neupln ´ ˇ vyrovnany´ na14. Jak si mohou rodice e´ rodineˇ udrzet ´ ˇ ´ ´ zor na uk az nov an ı? ˇ ˇ rozvedeny´ rodicˇ pri ´ ´ ˇ rozhovoru o svem 15. Cemu by se mel by´ valem partnerovi vyhnout? 108

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ Deti, spolupracujte se ´ ´ svym osamocenym ˇ rodicem

´ klad: „Jsi stejny jako ˚ ´ ´ tvuj otec!“ A vam by´ ˇ ´ valy manzelsky part˚ ner zpusobil jakoukoli ´ bolest, porˇ ad je otcem ˇ nebo matkou vaseho ´ ˇ ´ ˇ dıtete, ktere potrebu´ je lasku, pozornost ´ ˇ ´ ´ a ukaznovanı od obou ˇ ˚ rodicu.1 ´ ´ ´ ˇ 16 Jak se rozebıralo v predchoz ıch kapitolach, ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ukaznovanı zahrnuje vychovu a poucovanı, nejen ´ ´ ´ ´ ´ um ˚ ´ trestanı. Mnoha problem se da zabranit dobr ym ´ ´ ˚ programem duchovnı vychovy. (Filipanum 3:16) Ne´ ˇ zbytneˇ nutne´ je pravidelneˇ chodit na kresansk a ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ shromazdenı. (Hebrejcum 10:24, 25) A take kazdy ty´ ´ den mıt rodinne´ studium Bible. Pravda, nenı snadne´ ´ ´ ´ ´ ˇ vest takove studium pravidelne. „Po celodennı praci ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ si skutecne chci odpocinout,“ rıka jedna svedomita ˇ ˇ ˇ matka. „Ale dusevne se pripravuji na studium se ˇ si uvedomuji, ˇ ˇ to je velice svou dcerkou, protoze ze ´ ˇ ´ ˇ a´ nutne´ 1 Nezminujeme se o situacıch, ve kter ych je mozn ´ ´ ´ ´ ˇ ´ a. ˇ se ˇ chranit dıteˇ pred rodicem, kter y´ ho tyr Take´ v prˇ ıpade,ˇ ze ˇ ´ ´ ´ druhy´ rodicˇ pokousˇ ı oslabit vasi autoritu, snad s umyslem dıteˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ primet, aby vas opustilo, je mozna dobre pozadat zkusene pra´ ´ ´ ´ sboru, o radu, jak mate ˇ tele, naprˇ ıklad starsˇ ı v kresansk em tuto ˇ ˇ sit. situaci re ´ ´ ´ ´ ˇ byt ´ pravidelnou soucˇ ast ˇ ı´ by mela 16. Jaka duchovnı opatren ı ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ukaznovanı v neuplne rodine? ´ ´ N EUPLN E


109

ˇ ´ ˇ ´ Sbor neprehlızı „vdovy“ a „chlapce bez otce“

´ ˇ ´ nutne, a protoze jı ˇ se nase rodinne´ ´ ´ studium moc lıbı.“ 17 Spolupracov´ ˇ nık apostola Pavla, Timoteus, byl ´ ´ ´ ´ zcela jisteˇ vychovavan podle biblickych zasad svou ˇ ˇ ´ ˇ matkou i babickou, ale zjevne ne svym otcem. Presto ´ ´ ˇ se z Timotea stal vynikajıcı kresan! (Skutky 16:1, 2; ˇ 2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15) Mu˚ zete podobneˇ doufat ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ v prıznive vysledky, kdyz se sve deti snazˇ ıte vychova´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vat „v kazni a v Jehovove myslenkovem usmer nova´ ˚ nı“. (Efezanum 6:4) ´ ˇ JAK VYHR AT BOJ PROTI OSAM ELOSTI

´ ´ Jedna matka z neuplne rodiny si povzdechla: ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ „Kdyz prijdu domu a ocitnu se mezi temi ctyrmi steˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nami, skutecne me zavalı pocit osamelosti a zvlas ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tehdy, kdyz uz deti spı.“ Ano, osamelost je mnohdy ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ nejvetsım z problemu, se kter ymi se potyka otec nebo ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ matka v neuplne rodine. Touzit po vrelem prˇ atelskem ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ vztahu a duvernych manzelskych stycıch je priroze18

´ ´ ´ ˚ spolupracovnık 17. Jak byl vychovavan Pavluv Timoteus a co se ˚ ˇ ˇ z toho muzeme naucit? ˇ u rodice ˇ v neupln ´ 18., 19. a) Jak se mu˚ ze e´ rodineˇ projevit osa´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ovlad melost? b) Jake´ rady jsou predkl adany na pomoc pri anı ´ ´ ˇ ´ ˇ telesnych zadostı? 110

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ne. Mel by se vsak clovek snazit tento svuj problem ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vyresit za kazdou cenu? Nektere mladsı vdovy v dobe ˇ ´ ˇ apostola Pavla pripustily, aby se ‚jejich pohlavnı podˇ ˇ nety dostaly mezi ne a Krista‘. (1. Timoteovi 5:11, 12) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Kdybychom dovolili, aby telesne zadosti zatlacily do ´ ´ ´ ˇ ´ pozadı duchovnı zajmy, bylo by to velmi skodlive. (1. Timoteovi 5:6) ´ ´ ˇ ˇ 19 Jeden kresan rekl: „Sexualnı touhy jsou velmi sil´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ne, ale muzete je ovladnout. Kdyz vas takova myslen´ ´ ´ ´ ´ ka napadne, nesmıte se jı zabyvat. Musıte se jı zbavit. ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ Pomuze vam take, kdyz prem yslıte o svem dıteti.“ Bozı ´ ´ ˇ ´ ´ slovo radı: ‚Umrtvujte sve telesne udy, pokud jde o po´ ˚ hlavnı choutky.‘ (Kolosanum 3:5) Kdybyste se pokouˇ ˇ ´ ˇ ˇ seli potlacit svou chu k jıdlu, cetli byste snad casopi´ ´ ´ ˇ ´ sy, ve kter ych by byly obrazky nadherne upravenych ´ ´ ´ ´ ´ ˇ jıdel, a schazeli byste se s lidmi, kterı neustale mluvı ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ o jıdle? Sotva! Totez platı o telesnych zadostech. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 20 Nekterˇ ı kresan e navazali znamost s neverˇ ıcım. ˚ ˇ ´ ˚ ´ ˇ (1. Korinanum 7:39) Vyresili tım svuj problem? Neˇ ´ ˇ sili. ˇ vyre Jedna rozvedena kresanka varovala: „Exiˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ stuje jeste neco horsıho nez byt sam. Je to manzel´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ stvı s nepravym clovekem.“ Na kresanske vdovy ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ v prvnım stoletı take nepochybne prich azely navaly ˇ ´ ´ ´ ˇ osamelosti. Ale ty, ktere byly moudre, se stale zamest´ ´ ˇ ´ ´ navaly tım, ze ‚hostily cizı lidi, myly nohy svatym a poˇ ˇ ´ skytovaly pomoc tem, kdo byli v souzenı‘. (1. Timoteoˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vi 5:10) Vernı kresane, kterı v dnesnı dobe mnoho let ˇ ´ ´ ˇ ´ cekajı na bohabojneho manzelskeho partnera, se ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ stale zamestnavajı podobnym zpusobem. Kdykoli se ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ jedna osmasedesatileta kresanska vdova zacala cıˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ tit osamela, vydala se na navstevu k jinym vdovam. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 20. a) Jake´ nebezpecˇ ı cˇ ıha na ty, kdo majı znamost s neveˇ rˇ ıcım? ´ ´ ´ ˇ b) Jak s osamelost ı bojovali lide´ v prvnım stoletı a jak je to v souˇ ˇ casn e´ dobe? ´ ´ N EUPLN E


111

´ ˇ ´ CO MOHOU DELAT MLADI LIDE

ˇ ´ ˇ Je ve vası rodine pouze matka nebo otec? Jak v tom ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ prıpade muzete pomahat? Jednak tım, ze jste poslus´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ nı. Vzrust ani pohlavı nedava dıteti opravnenı k tomu, ´ ´ ´ ´ aby ‚opustilo zakon sve matky‘. (Prˇ ıslovı 1:8) Jehova ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vam prikazuje, abyste byli poslusnı, a rˇ ıka, ze to naˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ konec povede k vasemu stestı. (Prıslovı 23:22; Efeza˚ num 6:1–3) ´ ˇ ˇ ´ Bute iniciativnı a vdecnı. „Mamka pracuje v ne´ ´ ˇ ´ ´ ˇ mocnici. Jejı pracovnı oblecenı se musı vyzehlit, a tak ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ jı je zehlım,“ rıka Tony. „Mamce to pomuze, tak to deˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ lam.“ Jedna matka z neuplne rodiny rˇ ıka: „Casto zjisˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ uji, ze kdyz jsem opravdu sklesla nebo podrazdena ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ po obzvlas pernem dni v praci a prijdu domu, moje ´ ˇ ´ ˚ ˇ dcerka se prave rozhodla prostrˇ ıt na stul a pripravit ˇ ˇ veceri.“ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Uvedomte si, ze vase spoluprace je velmi dulezita. ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Po namahavem dnu v praci je pro rodice mozna ob´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ tızne vest rodinne biblicke studium. Jestlize nespo˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ lupracujete, muzete situaci jeste zhorsit. Snazte se ´ ˇ ´ ˇ byt pripraveni, kdyz nastane stanovena doba studia. ´ ˇ ˇ Predem se pripravte na to, co budete probırat. Jestliˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ze jste poslusnı, vdecnı a ochotnı spolupracovat, poˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ tesıte svou matku nebo sveho otce, a co je jeste duleˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zitejsı, potesıte Boha.

ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Rekla: „Zjisuji, ze kdyz chodım na tyto navstevy, sta´ ´ ˇ ˚ ´ ram se o domacnost a pecuji o svuj duchovnı stav, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nemam cas na osamelost.“ Obzvlas prospesna, dob´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ra prace je ucit jine lidi o Bozım Kralovstvı. (Matous 28:19, 20) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ 21 Je pravda, ze proti osamelosti nenı zadny zazrac´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ny lek. Je mozne ji vsak snaset pouze se silou od Je´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ pri ˇ ˇ prekon ˇ 21. Jakym zpusobem mu˚ ze avanı osamelosti poma´ ˇ hat modlitba a dobra spolecnost? 112

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ hovy. Takovou sılu kresan dostava, kdyz „vytrvava ´ ˇ ´ ´ ´ ´ v upenlivych prosbach a modlitbach nocı i dnem“. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ (1. Timoteovi 5:5) Upenlive prosby jsou uprˇ ımne zaˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ dosti, ano, zadonenı o pomoc, mozna se silnymi vy˚ ˇ ˇ kriky a slzami. (Srovnej Hebrejcum 5:7.) Kdyz Jeho´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vovi vylevate sve srdce „nocı i dnem“, skutecne vam ˚ ˇ ˇ ´ ˇ muze pomoci. Krome toho se prazdnota osamelosti ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ da do znacne mıry zaplnit dobrou spolecnostı. Dob´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ra spolecnost muze cloveku poskytnout „dobre slo´ ´ ´ ´ ˇ vo“ povzbuzenı, jak je to popsano v textu Prıslovı 12:25. ˇ ˇ ˇ ´ 22 Jestlize se pocity osamelosti obcas vynorˇ ı, a to se ˇ ˇ ˇ ˇ ´ pravdepodobne stane, uvedomte si, ze nikdo nema ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ idealnı zivot. ‚Cele spolecenstvı vasich bratr u‘ neja´ ˚ ´ ´ kym zpusobem trpı. (1. Petra 5:9) Nemyslete stale na ´ ´ ˇ ˇ minulost. (Kazatel 7:10) Pripomınejte si dobre veci, ze ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ kter ych muzete mıt radost. Predev sım se rozhodnete, ˇ ˚ ´ ´ ´ ze zustanete ryzı a rozradostnıte Jehovovo srdce. (Prˇ ı´ slovı 27:11) ´ ´ JAK MOHOU POM AHAT DRUZ I 23

Neocenitelnou podporu a pomoc lze dostat od ˚ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ spolukresan u. Jakub 1:27 rˇ ıka: „Zpusob uctıvanı, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kter y je cisty a neposkvrneny ze stanoviska naseho ´ Boha a Otce, je takovy: Starat se o sirotky a vdovy ˇ ´ ´ ´ ˇ v jejich souzenı.“ Ano, kresan e majı povinnost po´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ mahat neuplnym rodinam. Jakymi praktickymi zpuˇ soby by se to dalo delat? ˇ ´ 24 Je mozn e poskytovat hmotnou pomoc. Bible ´ ´ ˇ ˇ 22. Jake´ uvahy pomohou, kdyzˇ se cas od casu objevı pocity osaˇ melosti? ´ ˚ ´ ´ 23. Jakou povinnost k rodicˇ um z neupln ych rodin majı spolu´ ˇ kresan e? ´ ´ ˚ ˇ e´ neupln ´ ´ 24. Jakymi zpusoby je mozn ym rodinam poskytovat pomoc? ´ ´ N EUPLN E


113

´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ rˇ ıka: „Kdokoli vsak ma prostredky tohoto sveta ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ k podpore zivota a spatrı sveho bratra, kter y ma ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nouzi, a presto pred nım zavre dvere sveho nezneho ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ ´ soucitu, jak v nem zustava Bozı laska?“ (1. Jana ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 3:17) Puvodnı recke slovo, ktere je prelo zeno jako ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ „spatrı“, znamena nejen nahodne zahlednutı, ale ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ umyslne upreny pohled. To ukazuje, ze laskavy kresˇ ´ ˇ ˇ ´ an by se mel nejprve seznamit s pomery v urcite roˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ dine a s jejımi potrebami. Mozna majı nedostatek peˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nez. Mozna potrebuj ı neco opravit. Nebo by snad ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ocenili proste pozvanı na obed nebo na spolecenske ´ ´ setkanı. ˇ ˇ ˇ ˇ ceno: 25 Krome toho v 1. Petra 3:8 je re „Vsichni ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ smyslejte stejne, projevujte soucıtenı, mejte bratr´ ˇ ˇ ˇ ´ skou naklonnost, bute nezne soucitnı.“ Jedna mat´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ka, ktera je sama se sesti detmi, rekla: „Je to tezke ˇ ´ ˇ ˇ ˚ a nekdy jsem sklesla. Ale obcas mi nekdo z bratru ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ nebo sester rekne: ‚Delas dobrou praci, Joano. Vy´ ´ ´ ˇ ˇ ´ sledek bude stat za to.‘ Pomaha uz to, ze druzı na ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ tebe myslı a ze se o tebe zajımajı.“ Zejmena starsı ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ kresanky mohou ucinne pomahat mladym mat´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ kam z neuplnych rodin tım, ze se jim mlade zeny moˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ hou sverit se svymi problemy, o kter ych by pro ne ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mozna bylo neprıjemne mluvit s nejakym muzem. ˇ ´ ˇ ´ ˇ 26 Kresan stı muzi mohou pomahat jinak. Spra´ ˇ ˇ ˇ vedlivy muz Job rekl: „Vyprosoval jsem . . . chlapce ˇ ´ ˇ ´ bez otce a kazdeho, kdo nemel pomocnıka.“ (Job ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 29:12) Nekterı kresanstı muzi se v dnesnı dobe po´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ dobnym prospesnym zpusobem zajımajı o deti bez ´ ´ ˇ ´ otce a projevujı jim opravdovou ‚lasku z cisteho ´ srdce‘ bez postrannıch pohnutek. (1. Timoteovi 1:5) ˚ ´ ´ ˇ 25. Jak spolukresan e´ mohou rodicˇ um z neupln ych rodin pro´ jevit pochopenı? ´ ˇ ´ ˇ ı´ muzi ˇ mohou pomahat ˇ 26. Jak zralı kresan st detem bez otce? 114

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ ´ ˇ Aniz zanedbavajı vlastnı rodinu, mohli by si obcas ˇ ˇ ´ ´ ˇ s temito detmi domluvit spolupraci v kresanske ˇ ˇ ´ ´ sluzbe a mohli by je take pozvat do sve rodiny na stuˇ ˇ ˇ dium nebo na nejakou odpocinkovou cinnost. Tako´ ´ ˇ ˇ pova laskavost by mohla dıteti bez otce velmi dobre ´ ´ ´ moci, aby se odvratilo od nespravne cesty. ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 27 Je samozrejm e, ze rodice v neuplnych rodinach ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ musı ‚nest svuj vlastnı naklad‘ odpovednosti. (Gala˚ ´ ˇ ´ ´ anum 6:5) Nicmene mohou pociovat lasku svych ´ ˚ ˇ kresanskych bratru a Jehovy Boha. Bible o Jehoˇ ´ ´ ˇ vovi rˇ ıka: „Chlapci bez otce a vdove ulevuje.“ (Zalm ´ 146:9) S Jehovovou laskyplnou podporou mohou ´ ´ ´ neuplne rodiny dosahnout spokojenosti! ´ ˇ ´ ´ ´ 27. Jakou podporou si rodice v neuplnych rodinach mohou byt jisti?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚ ˇ

POM AHAT . . . RODI C UM A D ETEM, ABY SE ´ ´ ´ VYROVNALI S PROBL EMY NE UPLN YCH RODIN ?

˚ je „otcem chlapcu˚ bez otce Jehova Buh ˇ a soudcem vdov“. (Zalm 68:5) ´ ´ ´ ´ ´ echu ˇ Zakladem usp je dobre´ planovanı. ´ ´ ˇ (Prıslovı 21:5) ´ Jehova podporuje pravo rodicˇ u˚ poskytovat ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ spravne ukaznovanı. (Prˇ ıslovı 1:8) ˇ ˇ Moudre´ kresansk e´ vdovy se pilneˇ venovaly ´ ´ ´ ˇ dobre praci a vytrvavaly v modlitbe. (1. Timoteovi 5:5, 10) ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Soucastı praveho uctıvanı je projevovat spravny ´ zajem o „sirotky a vdovy“. (Jakub 1:27) ´ ´ N EUPLN E


115

´ ´ DESATA

K A P I TOLA

ˇ ˇ Kdyz je nekdo ´ z rodiny nemocny ˇ ´ ˇ ˇ ˇ k tem, OB byl muz, kter y nepochybne patril kdo ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ meli sastny rodinny zivot. Bible ho nazyva ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ „nejvetsım ze vsech Orientalcu“. Mel sedm synu ´ ˇ ´ ˇ ˇ a tri dcery, celkem deset detı. Take mel dostatek ˚ aby svou rodinu mohl dobre ˇ ˇ zabezpeprostredk u, ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ cit. A co bylo nejdulezitejsı, iniciativne rıdil duchov´ ˇ ˇ starost o postavenı´ nı cinnost sve´ rodiny a mel ´ ˇ ´ ˇ ˇ svych detı pred Jehovou. To vsechno vedlo k pev´ ´ ´ ˚ nym, kvalitnım rodinnym poutum. (Job 1:1–5) 2 Jobova situace neunikla pozornosti Satana, ´ ´ ´ ˇ sˇ ıho nejvet neprˇ ıtele Jehovy. Satan, kter y´ neustale ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ hleda zpusoby, jak by narusil ryzost Bozıch sluzeb´ ˚ ´ ´ ˇ st ˇ est ˇ ı´ nıku, podnikl na Joba utok. Nejdrˇ ıve znicil ´ ´ jeho rodiny a potom „postihl Joba zhoubnym bolaˇ kem od chodidla jeho nohy az po temeno jeho hlaˇ Jobovu ryzost narusˇ ı´ nevy“. Satan totizˇ doufal, ze ´ ´ ˇstest ˇ ım a nemocı. (Job 2:6, 7) ´ ´ ´ ˇ y´ popis Jobovy choroby. 3 Bible neuvadı leka rsk ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Sdeluje nam vsak prıznaky teto choroby. Job mel ˇ ´ ˚ ˇ ˇ telo pokryte larvami, na kuzi se mu nadelaly stru´ ˇ ˇ odporny´ dech a jeho py a zacala se rozkladat. Mel ´ ´ ˇ ˇ ˇ telo ohavne pachlo. Byl vycerpany´ bolestı. (Job 7:5; ´ ˇ ´ ˇ v po19:17; 30:17, 30) Utrpenım zmuceny Job sedel ´ ˇ ˇ ´ ˇ pelu a skrabal se kusem hlineneho strepu. (Job ˇ 2:8) Opravdu zalostn y´ pohled!

J

´ ˇ nest ˇ est ˇ ım 1., 2. Jak se Satan pokusil Jobovu ryzost narusit ´ a nemocı? ´ ´ ˇ Jobovo onemocnen ˇ ı? 3. Jake´ prˇ ıznaky melo 116

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ 4 Jak byste reagovali, kdyby vas postihla tak vaz´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ na choroba? V dnesnı dobe Satan na Bozı sluzeb´ ´ cˇ ı´ nemocemi, jako zauto ´ cil ˇ na Joba. Da´ nıky neuto ´ ˇ ˇ ˇ ´ se vsak ocekavat, ze vzhledem k lidske nedokona´ ´ ˚ ˇ ˇ losti, stresum kazdodennıho zivota a stale se zhor´ ´ ´ ˇsujıc ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ımu prostredı, ve kterem zijeme, obcas nekdo ´ ˇ ˇ ˇ ´ z rodiny onemocnı. Pres vsechna mozna preventiv´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ı´ jsme vsichni nı opatren nachylnı k onemocnenı, ´ ˇz malokdo ˇ ˇ ˇ bude trpet stejne jako Job. Kdyz se i kdy ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ v domacnosti nahle objevı nemoc, muze to byt pro ´ ´ ˇ ´ rodinu opravdu narocne. Podıvejme se tedy, jak ´ ´ ´ ´ ´ nam Bible pomaha, abychom se s tımto stale exis´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ tujıcım neprıtelem lidstva dokazali vyporadat. (Kazatel 9:11; 2. Timoteovi 3:16) JAK NA TO REAGUJETE?

´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a´ sˇ ı´ probleKazde narusenı bezneho zivota prin ´ ´ ˚ ˇ ´ my, a je zpusobeno cımkoli, a zejmena to platı, je-li ´ˇ ´ ´ jeho prˇ ıcinou dlouhodoba nemoc. I kratkodobe´ one´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ mocnenı vyzaduje urcite upravy, ustupky a obeti. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Zdravı clenove rodiny mozna musı byt potichu, aby ˇ nemocny´ dostatek klidu. Musı´ mozn ˇ a´ omezit mel ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ urcite cinnosti. Presto i male deti v mnoha rodinach ´ ´ ˇ majı s nemocnym sourozencem nebo rodicem sou´ ˇ ˇ ˇ cit, i kdyzˇ obcas potrebuj ı pripomenout, aby byly ´ ´ ˚ ˇ kratkodob ohleduplne. (Kolosanum 3:12) Pri e´ nemo´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ci clenove rodiny obvykle ochotne delajı, co je potre´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ba. Krome toho kazdy z rodiny by od ostatnıch oceka´ ˇ ˇ val podobne ohledy, kdyby onemocnel. (Matous 7:12) ˇ ˇ ı´ velmi va´ zn ˇ e´ 6 Co vsak, kdyzˇ je onemocnen 5

´ ´ ˇ ˇ a´ rodina? 4. Co obcas prozˇ ıva kazd ´ ˇ ´ ˇ 5. Jak obvykle reagujı clenov e´ rodiny, kdyzˇ je nekdo z nich kratkodobeˇ nemocen? ˇ ˇ kdyzˇ nekter ˇ ´ 6. Jake´ reakce jsou nekdy v rodineˇ videt, eho z je´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ jıch clenu postihne vazna, dlouhodoba nemoc? KDYZˇ

ˇ ´ JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY

117

ˇ ´ ´ Kresane projevı ´ ´ hloubku sve lasky, ˇ ˇ ´ kdyz jejich manzelsky ´ partner onemocnı

ˇ ı´ beˇ zn ˇ eho ´ ˇ a narusen zi´ ´ vota drasticke a trva ˇ dlouho? Co kdyz je na´ ˇ prˇ ıklad nekdo z rodiny ´ ˇ ochrnuty po mrtvici, te´ ˇ ˇ ´ lesne postizeny nasledkem Alzheimerovy choˇ ´ ´ roby nebo oslabeny´ nejak ymi jinymi nemocemi? ˇ ˇ ´ ˇ Nebo co kdyz nektereho clena rodiny postihne du´ ´ ˇ ˇ ˇ sevnı choroba, naprˇ ıklad schizofrenie? Beznou po´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇcate ˇ micnı reakcı je lıtost — smutek nad tım, ze ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ lovany clovek tolik trpı. Za lıtostı vsak mohou ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nasledovat jine reakce. Kdyz ostatnı v rodine zjistı, ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ze nemoc jednoho clena neprıznivym zpusobem veˇ a´ je lice ovlivnila i je a omezila jejich svobodu, mozn ´ ˇ prepadne pocit rozmrzelosti. Snad si kladou otaz´ ˇ ˇ ku: „Proc se to muselo stat zrovna mne?“ ´ ˇ neco ˇ ´ 7 Zda´ se, ze podobneho probıhalo v mysli ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Jobovy manzelky. Uvedomte si, ze jiz zazila ztratu ´ ´ ˇ ´ ´ svych detı a jejich rodin. Jak tyto tragicke udalosti ´ ˇ ˇ sˇ ı´ rozpokracovaly, nepochybneˇ pociovala stale vet ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ rusenı. Kdyz jeste k tomu videla sveho drıve cino´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rodeho, vitalnıho manzela, jak je nynı postizen ´ ˇ ˇ ˇ bolestivou, odpornou nemocı, zrejme pustila ze zre´ ˇ ˚ ˇ ˇ tele nesmırne dulezitou okolnost, kterou vsechny ˇ 7. Jak na Jobovu nemoc reagovala jeho manzelka a na co zjevˇ ˇ ne zapomnela? 118

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ˇ ona ty tragicke´ udalosti zatlacily do pozadı, totizˇ ze ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ i jejı manzel majı vztah k Bohu. Bible rıka: „Nakoˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ nec [Jobovi] rekla jeho manzelka: ‚Jeste se drzıs sve ˇ ryzosti? Proklej Boha a zemri!‘ “ (Job 2:9) ´ ´ ˇ 8 Mnozı´ se cıt ı znechuceni, a dokonce rozhorˇ ce´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ni, kdyz nemoc jineho clena rodiny radikalne zme´ ´ ´ ˇ ´ ˇ nı jejich zivot. Kresan, kter y se nad tım zamyslı, by ˇ ˇ ˇ ˇ si vsak mel nakonec uvedomit, ze mu tato situace ´ ˇ ´ ˇ poskytuje prılezitost dat najevo opravdovost sve´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ lasky. Prava laska „je shovıvava a laskava . . ., ne´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vyhledava sve vlastnı zajmy . . . Vsechno snasˇ ı, vse´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ mu verı, ve vse doufa, ve vsem vytrvava.“ (1. Korin´ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ anum 13:4–7) Je tedy nesmırne dulezite, abychom ´ ´ ˇ ˇ v sobe nenechali prevladnout negativnı pocity, ale ˇ ˇ abychom se naopak ze vsech sil snazili tyto pocity ´ ´ ´ ovladnout. (Prˇ ıslovı 3:21) ˇ ´ ˇ ˇ en ˇ ı´ dobreho ´ 9 Co je mozne udelat pro zajist du´ ´ ˇ ˇ chovnıho a citoveho stavu rodiny, kdyz je nekter y´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ jejı clen vazne nemocen? Kazda nemoc samozrej´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ me vyzaduje individualnı peci a lecbu a nebylo by ´ ´ ˇ ˇ vhodne, abychom v teto publikaci doporucovali ne´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ jaky druh lecebneho postupu nebo ustavnı ci do´ ´ ´ ˇ Presto ˇ macı pe´ ce. v duchovnım smysluˇ Jehova „po´ ˇ ´ ˇ ˇ zveda vsechny, kterı jsou skloneni“. (Zalm 145:14) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Kral David napsal: „Sastny je kazdy, kdo jedna ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ohleduplne s ponızenym; v den nestestı mu Jeho´ ´ ´ ˇ ˇ zit va opatrˇ ı unik. Jehova sam ho bude stre a zacho´ ´ ˇ va ho nazivu . . . Jehova sˇ am ho bude podporovat na pohovce v nemoci.“ (Zalm 41:1–3) Jehova sve´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ı´ 8. Ktere´ biblicke´ texty mohou v prˇ ıpadeˇ vazn eho onemocnen ´ ˇ ˇ ˚ ˇ nekoho z rodiny pomoci ostatnım clen um, aby si udrzeli na si´ ´ tuaci spravny´ nahled? ´ ´ ´ ˇ en ˇ ı´ mohou po duchovnı´ a citove´ strance 9. Jaka ujist pomahat ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ rodine, ve ktere je nekdo vazne nemocen? KDYZˇ


119

´ ´ ´ ˇ ˇ sluzebn ıky zachovava duchovneˇ nazivu, i kdyzˇ jsou ˇ ˇ ´ ´ citove souzeni nad to, co unesou ze sve sıly. (2. Ko˚ ˇ ˚ ´ rinanum 4:7) Mnoha clenum rodiny, ve ktere byl ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ nekdo vazne nemocen, casto prichazela na mysl ´ˇ ´ ˇ slova zalmisty: „Byl jsem ve velke´ mıre trapen.ˇ Jeˇ ˇ ´ hovo, zachovej me nazivu podle sveho slova.“ (Zalm 119:107) ´ ˇ ´ L E CIV Y DUCH

´ ´ ´ ´ ´ ˇ doka10 Jedno biblicke´ prˇ ıslovı rˇ ıka: „Duch muze ˇze snest ´ jeho onemocnen ˇ ı,´ ale zkrusen ˇ y´ duch, kdo ´ ´ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ jej muze unest?“ (Prˇ ıslovı 18:14) Duch rodiny muze ´ ˇ ˇ ˇ ˇ byt stejne jako „duch muze“ poskozen otresem. ˇ ˇ ˇ Avsak „klidne´ srdce je zivotem pro telesn y´ organis´ ´ ˇ mus“. (Prıslovı 14:30) Na postoji neboli na duchu ´ ´ ´ ˇ ˇ e´ mıry clen u˚ rodiny do znacn zavisı, zda se rodina ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dokaze s vaznou nemocı vyrovnat. (Srovnej Prˇ ıslo´ vı 17:22.) ˇ eˇ pecovat ˇ ˇ 11 Jedna kresanka musela trpeliv ´ ˇ ´ ´ ˇ o sveho manzela, kter y byl pouhych sest let po svat´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ be postizen mrtvicı. Vypravela: „Manzel mel tezce ˇ ´ ˇ ˇ ˇ poskozenou schopnost mluvit a temer nebylo moz´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ne se s nım dorozumet. Prozıvala jsem nesmırne ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ psychicke vypetı, kdyz jsem se snazila rozumet ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ tomu, co se mi pokousı rıci.“ Predstavte si take, jake´ ´ ´ ˇ´ ˇ utrpenı a pocit marnosti prozıval jejı manzel. Co ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ tito manzele delali? Prestoze to meli na kresanska ´ ˇ ˇ ´ ˇ shromazdenı velmi daleko, sestra se ze vsech sil ´ ˇ ˚ ˇ eˇ slesnazila zustat duchovneˇ silna, a proto pecliv ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dovala vsechny nejnovejsı informace od Spolecnos´ ´ ˇ´ ´ ˇ ti a udrzovala si staly prısun duchovnıho pokrmu ´ ´ ˚ zit ˇ e,´ ma-li ˇ vyrov10., 11. a) Co je nesmırneˇ dule se rodina dobre ´ ´ ´ ˇ nat s nemocı? b) Jak se s nemocı sveho manzela vyrovnala jedˇ na zena? 120

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ v casopisech Strazna vez a Probute se! To jı doda´ ´ ˇ ˇ ˇ valo duchovnı sılu, aby mohla ctyri roky pecovat ´ ´ ˇ o sveho milovaneho manzela azˇ do jeho smrti. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ym, ´ ˇ 12 V Jobove prıpade byl tım postizen kter y´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ zustal silny, sam Job. Sve manzelce polozil otazku: ´ ´ ˇ „Budeme prijımat od praveho Boha jen to, co je ´ ˇ ´ (Job ˇ ımat dobre,´ a nebudeme prij i to, co je spatn e?“ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 2:10) Nenı divu, ze ucednık Jakub pozdeji uvedl ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Joba jako vynikajıcı prˇ ıklad trpelivosti a snasenliˇ ˇ vosti. V Jakubovi 5:11 cteme: „Slyseli jste o Joboveˇ ˇ ´ ´ ˇ vytrvalosti a videli jste, jaky vysledek dal Jehova, ze ´ ˇ ˇ ´ ´ Jehova je velmi nezny v naklonnosti a milosrdny.“ ´ ˇ Podobneˇ dnes v mnoha prˇ ıpadech nemocny´ clen ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rodiny svou statecnostı pomaha ostatnım v rodine, ´ aby si k situaci zachovali pozitivnı postoj. ´ ´ 13 Ti, kdo se museli vyrovnavat s nemocı v rodi´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ne, se vetsinou shodujı v tom, ze nenı nijak neob´ ´ˇ ˇ ˇ vykle,´ kdyzˇ se clenov e´ rodiny zpocˇ atku obtızn e ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ smirujı se skutecnostı. Take zduraznujı, ze je ne´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˚ ˇ smırne dulezite, jakym zpusobem se kdo zacne na ´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ situaci dıvat. Na zacatku je mozna obtızne zmenit ´ ˇci upravit beˇ zn ˇ y´ provoz domacnosti. ˇ Pokud vsak vy´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ nalozıme skutecne usilı, muzeme se nove situaci ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ prizpusobit. Pritom je dulezite, abychom svou situ´ ´ ´ ´ ´ aci nesrovnavali se situacı jinych lidı, kterˇ ı v rodi´ ˇ ´ ne nemajı nikoho nemocneho, a abychom si neˇ tito lide´ majı´ snazsˇ ı´ zivot ˇ ˇ to je mysleli, ze a ze ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ proste nespravedlive. Nikdo presne nevı, jaka bre´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mena musı druzı nest. Vsichni kresane nacha´ ´ ˇ ´ˇ ˇ ´ zejı utechu v Jezısovych slovech: „Pojte ke mneˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nemocny´ druhym ´ pomahat, ˇ 12. Cım nekdy mu˚ ze jak je to videt ´ v prˇ ıpadeˇ Joba? ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 13. V cem by se rodina, ve ktere´ je nekdo vazn e nemocen, ne´ ˇ mela srovnavat s jinou rodinou? KDYZˇ


121

´ ´ ´ˇ ´ ˇ vsichni, kterˇ ı se lopotıte a jste obtızeni, a chci vas ˇ ˇ obcerstvit.“ (Matous 11:28) ˇ ´ STANOVTE SI PO RADI HODNOT

´ ˇ ˇ ˇ Je-li nekdo v rodineˇ vazn e nemocen, bylo by ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ prospesne, kdyby si jejı clenove pripomn eli inspi´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ rovana slova: „V mnozstvı radcu je uskutecnenı.“ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ (Prıslovı 15:22) Co kdyby se clenove rodiny sesli ˚ ˇ a pohovorili si o situaci, kterou nemoc zpusobila? ´ ˇ ˇ ´ Urcite by bylo vhodne, kdyby rozhovor zahajili modˇ ´ ˇ litbou a kdyby hledali rady v Bozım slove.ˇ (Zalm ˇ ˇ 25:4) Co by se melo pri tomto rozhovoru projednat? ´ ˇ eˇ by se melo ˇ dospet ˇ k rozhodnutım ´ Urcit ohledneˇ le´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ cenı, financnıch prostredku a usporadanı v rodine.ˇ ´ ˇ eˇ pecovat? ˇ ˇ a´ zn Kdo bude o nemocneho prev Jak ho ´ ˇ ´ v tom mohou ostatnı clenove podporovat? Jak vyˇ ˇ a´ opatren ˇ ı´ ovlivnı´ jednotlive´ cleny tvoren rodiny? ´ ´ ˇ Jak budou uspokojovany duchovnı a jine´ potreby ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ toho, kdo bude o nemocneho prevazne pecovat? ´ ´ ˇ ˇ 15 Jestlize se uprˇ ımne modlıme o Jehovovo vede´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ nı, rozjımame o Bozım slove a odvazne se vydame ˇ ˇ cestou popsanou v Bibli, casto to vede k pozehna´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ nym vysledkum, ktere pred cı nase ocekavanı. Cho´ ´ ˇ ˇ ˇ roba nemocneho clena rodiny mozna nekdy ne´ ´ ˇ ˇ ´ ustupuje. Spolehame-li vsak v kazde situaciˇ na ˇ ˇ ´ ´ Jehovu,ˇ vede to vzdy k nejlepsımu vysledku. (Zalm ´ ´ ´ ´ 55:22) Zalmista napsal: „Tva vlastnı milujıcı laskaˇ ˇ vost, Jehovo, me podporovala. Kdyz mi v nitru ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ pribylo mych zneklidnujıcıch myslenek, projevy ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ tve vlastnı utechyˇ polaskaly mou dusi.“ (Zalm ´ 94:18, 19; viz take Zalm 63:6–8.) 14

´ ˇ stanovit spravn ˇ ı´ hodnot? 14. Jak si rodina mu˚ ze e´ porad ´ ˇ ˇ ˇ 15. Jak Jehova podporuje rodiny, v nichzˇ je nekdo vazn e nemocen? 122

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ POMAHEJTE D ETEM

ˇ a´ nemoc v rodineˇ mu˚ ze ˇ zpusobit ˚ ´ 16 Va´ zn proble´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ my take detem. Je dulezite, aby rodice detem poma´ ˇ ´ ˇ ˇ am hali porozumet vzniklym potreb a uvedomit si, ´ ˇ ˇ ˇ v cem mohou pomahat. Pokud v rodine onemocne´ ˇ ´ ´ ˚ lo dıte, je nutne jeho sourozencum pomahat, aby ´ ˇ ´ ˇ nemocnemu ´ ˇ pochopili, ze dıteti je sice venov ana ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ mimoradna pozornost a pece, ale presto to nezna´ ˇ ´ ˇ ´ ´ e.ˇ ˇ mena, ze ostatnı deti jsou milovany men Rodice ˇ ˇ by nemeli pripustit, aby situace vyvolala u ostat´ ˇ ´ ˇ ı,´ ale mohou nıch detı rozmrzelost nebo souperen ´ ´ ˇ ˇ ˇ detem naopak pomahat, aby spolecne zvladaly si˚ tuaci, kterou choroba zpusobila, a tak si mezi se´ ´ ˇ sˇ ı´ pouto a uprˇ ımnou ˇ bou vytvorily pevnej naklonnost. ˇ obvykle reagujı´ ochotneji, ˇ kdyzˇ rodi17 Male´ deti ´ ˇce pusob ˚ ˇ ˇ ı na jejich city, nez kdyz jim dlouze a sloˇ eˇ popisujı´ zdravotnı´ stav nemocneho ´ ˚ zit a zpusob ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jeho lecenı. Mely by tedy zıskat jen urcitou predsta˚ ehu ˇ ´ vu o prub nemoci sveho sourozence. Jestliˇze zdrave´ deti ˇ uvidı,´ ze ˇ nemocneho ´ sourozence ´ ˇ ˇ ˚ ˇ delat ˇ onemocnenı omezuje, takze nemuze spous´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tu vecı, ktere ony povazujı za samozrejmost, pak ´ ˇ ˇ ˇ sˇ ı´ „bratrskou k nemu budou mıt pravdepodobn eˇ vet ´ ˇ ˇ ˇ ´ naklonnost“ a budou ‚nezne soucitne‘. (1. Petra 3:8) ´ ´ ˇ ˇ ˇ 18 Starsˇ ım detem by se melo pomahat, aby si uve´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ domily, ze situace je narocna a ze od kazdeho v roˇ ˇ ˇ Rodice ˇ musı´ zaplatit podineˇ vyzaduje nejak e´ obeti. ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ a´ ˇ platky lekarum a ucty za leky, a proto mozn ´ ˇ ˚ ´ ˇ 16., 17. Co mu˚ zeme zduraznit, kdyzˇ s malymi detmi hovorˇ ıme o nemoci jejich sourozence? ´ ´ ˇ e´ pomahat ˇ ˇ pro18. Jak je mozn starsˇ ım detem, aby porozumely ´ ´ um ˚ ˚ ´ ˇ ı´ blem zpusoben ym nemocı, a jak jim takove´ porozumen ˚ ˇ ˇ muze prospet? KDYZˇ


123

´ ˇ ˇ nejsou schopni poskytnout ostatnım detem vsech´ ˇ ˇ no, co by chteli. Budou jim to deti zazlıvat a budou ´ ˇ jsou o neco ˇ mıt pocit, ze ochuzeny? Nebo situaci ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ pochopı a budou ochotne prin est nezbytne obeti? ´ ˇ´ ˇ Hodne zalezı na tom, jak se to s nimi rozebere, a na ´ ´ ˇ ˇ ´ tom, jaky duch v rodine zavladne. Onemocnenı ˇ ´ ˇ ˇ ˚ nektereho clena rodiny pomohlo mnoha rodicum ´ ˇ ˇ vychovat deti tak, aby se rıdily Pavlovou radou: „Nic ´ ˇ nebudete delat ze svarlivosti, ani neprosazovat ´ˇ ´ ˇ sami sebe, ale s ponızenostı mysli budete povazo´ ˇ ´ ˇ ˇ vat ostatnı za sobe nadrazene a nebudete hledet ´ ´ ´ ´ ˇ ´ s osobnım zajmem jen na sve vlastnı zalezitosti, ale ´ ´ ´ ˇ ´ s osobnım zajmem i na zalezitosti ostatnıch.“ (Fili˚ panum 2:3, 4) ´ ´ ˇ JAK SE D IVAT NA L E CBU

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Vyrovnanı kresan e´ neodmıtajı zˇ adnou le´ cbu, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ pokud nenı v rozporu s Bozım zakonem. Kdyz ne´ ´ ˇ kdo z jejich rodiny onemocnı, horlive hledajı po´ ´ ˇ eho ´ ˇ a´ moc, aby se utrpenı postizen zmırnilo. Mozn ´ ˇ ˚ ´ ´ se vsak setkajı s protichudnymi odbornymi posud´ ˇ ´ ˇ ky a ty bude nutne zvazit. Krome toho se v posled´ ´ ´ ´ nıch letech nahle objevily nove nemoci a zdravotnı ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ poruchy a mnohe z nich se nedajı lecit nejakou vse´ ˇ ˇ obecneˇ uznavanou le´ cebnou metodou. Nekdy je do´ˇ ´ ´ ˇ ˇ konce obtızne zjistit presnou diagnozu. Co by mel ˇ ˇ potom kresan delat? ˇ ´ rˇ a apostol ˇ 20 Ackoli jeden z pisatelu˚ Bible byl leka ´ ´ ˇ ˇ ˇ Pavel dal svemu prıteli Timoteovi prospesnou radu ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ tykaj ıcı se zdravı, presto je Pısmo mravnı a duchov19

´ ˇ prevz ˇ 19., 20. a) Jake´ povinnosti by mela ıt hlava rodiny, kdyzˇ ´ ´ ˇ je nekdo v rodineˇ nemocen? b) I kdyzˇ Bible nenı zdravotnicka ´ ´ ´ ˇ ucebnice, jake´ pokyny poskytuje rodinam, ktere´ se vyrovnavajı ´ s nemocı? 124

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ˇ ˇ Problemy v rodine se dajı vyresit, ˇ ´ ˇ ´ ´ jestlize jejı clenove spolupracujı

´ ´ ´ ˇ ˚ nı vodıtko, ne zdravotnicka ucebnice. (Kolosanum ˇ ´ ˇ 4:14; 1. Timoteovi 5:23) Takze pokud jde o lecbu, ´ ˇ ´ ´ ˇ musı kresansk e hlavy rodin udelat vlastnı vyrov´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nane rozhodnutı. Mozna se domnıvajı, ze potrebu´ ´ ´ ˇ ´ jı zıskat vıce nez jeden odborny posudek. (Srovnej ´ ´ ˇ eˇ si prej ˇ ˇ ı,´ aby nemocny´ clen Prˇ ıslovı 18:17.) Urcit je´ ˇ jich rodiny dostal nejlepsı dostupnou pomoc, a tuto ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ pomoc vetsinou hledajı u vystudovanych lekarˇ u. ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Nekterı kresane dajı radeji prednost alternativnım ´ ´ ˚ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ zpusobum lecenı. To take zalezı na osobnım roz´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ hodnutı. Kdyz vsak kresane resı zdravotnı proble´ ´ ´ ´ ˇ ˇ my, neprestava byt ‚Bozı slovo lampou jejich noze ˇ ˇ ´ ˇ a svetlem jejich vozove ceste‘. (Zalm 119:105) Ne´ ´ ´ ´ ´ ˇ ustale se rıdı pokyny stanovenymi v Bibli. (Izajasˇ KDYZˇ


125

´ ´ ´ ´ 55:8, 9) Vyhybaj ı se tedy diagnostickym metodam, ´ ´ ˇ ˇ ´ ktere mohou mıt neco spolecneho se spiritismem, ˇ ´ postupum, ˚ ˇ ˇ nichzˇ jsou porusoa take´ le´ cebn ym pri ˇ ´ ´ ´ vany biblicke zasady. (Zalm 36:9; Skutky 15:28, 29; ´ Zjevenı 21:8) ´ ´ 21 Podıvejme se na prˇ ıpad jedne´ mlade´ Asiatky. ´ ˇ ˇ Kratce potom, co zacala studovat se svedky Jeho´ ´ ˇ vovymi a tak poznavat Bibli, porodila nedono ˇ senou ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ holcicku, ktera vazila pouze 1470 gramu. Zena proˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zıvala hluboky zarmutek, kdyz jı lekarˇ rekl, ze de´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ atko bude znacne opozdene ve vyvoji a ze nikdy ´ ´ ˇ ˇ ˇ nebude chodit. Doporucil jı, aby dıte odlozila do ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ utulku. Jejı manzel nevedel, co majı delat. Ke komu ´ ˇ se mela obratit? ˇ ´ ´ ˇ ˇ 22 Rıka: „Pamatuji si, co jsem se dozvedela z Bib´ ˇ ´ ˇ ˇ le, ze ‚synove jsou dedictvı od Jehovy; plod bricha ˇ ˇ ˇ je odmena‘.“ (Zalm 127:3) Rozhodla se, ze si toto ´ ´ ˇ ˇ se o holci ˇ cku ˇ „dedictv ı“ vezme domu˚ a ze postara. ´ ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ Zpocatku to pro ni bylo obtızne, ale s pomocı kres´ ´ ´ ´ ˇ u˚ Jehovoanskych prˇ atel z mıstnıho sboru svedk ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ vych to zvladla a mohla dıteti zajistit zvlastn ı ´ ´ ´ ˇ ˇ potrebnou peci. Za dvanact let nato dıvenka na´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vstevovala shromazd enı v sale Kralovstvı a tam se ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tesila ze spolecnosti jinych detı. Jejı matka rˇ ıka: ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ „Jsem velmi vdecna, ze me biblicke zasady podnı´ ˇ ´ tily udelat, co je spravne. Bible mi pomohla, abych ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ si udrzela ciste svedomı pred Jehovou Bohem ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ a abych nemela vycitky svedomı, ktere´ by meˇ trapi´ ˇ ly po cely zbytek zivota.“ ´ ´ ˇ 23 Nemoci nas nebudou suzovat stale. Prorok Iza´ ´ ´ ´ 21., 22. Jaka biblicka zasada ovlivnila rozhodnutı jedne´ Asiat´ ´ ´ ´ ´ ky a jak se toto rozhodnutı ukazalo v jejı situaci jako spravne? ´ ´ ´ echu ˇ ´ ˇ ˇ 23. Jakou ut dava Bible nemocnemu i tem, kdo o neho pe´ ˇ ı? cuj 126

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ´ ˇ jasˇ predem poukazal na dobu, kdy „zˇ adny´ usedlık ´ ˇ ´ ˇ nerekne: ‚Jsem nemocny.‘ “ (Izajas 33:24) Tento slib ´ ´ ´ ´ ´ ˇ e.ˇ Do se splnı v rychle se blızˇ ıcım novem svet ´ ´ ˇ ´ te doby se ovsem musıme potykat s nemocemi ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ a smrtı. Jsme vsak sastni, ze nas Bozı slovo pri´ ´ ´ ´ ´ ´ tom vede a pomaha nam. Zakladnı pravidla chova´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nı obsazena v Bibli jsou nemenna a prevysujı pro´ ´ ˇ ´ menliv e´ nazory nedokonalych lidı. Proto moudr y´ ˇclovek ˇ souhlası´ se zalmistou, ˇ kter y´ napsal: „Jeho´ ´ ´ ˚ ´ ˇ zpet. ˇ Jehovoˇ vuv zakon je dokonaly, privadı dusi ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ e´ ˇ va pripomınka je duveryhodna, cinı nezkusen ´ ´ ´ ho moudr ym . . . Jehovova soudcovska rozhodnutı ´ ´ ´ jsou prava; prokazala se jako zcela spravedliv a... ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ v jejich dodrzovanı je velka odmena.“ (Zalm 19:7, 9, 11) ´

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY POM A´ ˇ ˇ

HAT . . . RODIN E, ABY SE VYROVNALA S VA Zˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ N YM ONEMOCN EN IM A S NARU SEN IM B E ZN EHO ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ ZIVOTA, KTER E TOTO ONEMOCN EN I ZP USOB I ?

´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Laska je shovıvava a vsechno snası. ˚ (1. Korinanum 13:4–7) ´ ˚ ˇ ˇ Je dulezite´ vypestovat si spravny´ postoj. ´ ´ ˇ (Prıslovı 18:14) ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Nez se udelajı dulezita rozhodnutı, je dobre´ ´ ´ ˇ hledat rady. (Prıslovı 15:22) ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz v nasem zivot eˇ vzniknou teˇ zkosti, Jehova ˇ ´ ´ ´ nam nabızı pomoc. (Zalm 55:22) ´ ´ ˇ Jehovovo slovo je vodıtkem ve vsech situacıch. ˇ (Zalm 119:105) KDYZˇ


127

´ ´ J E D E N AC T A

K A P I TOLA

ˇ ´ ˇ Udrzujte ve sve rodine ´ pokojne vztahy ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ IDE, kterˇ ı zijı v rodine, kde je laska, porozume´ ´ ˇ ´ nı a pokojne vztahy, jsou sastnı. Snad je tako´ ˇ ˇ ´ ˇ va i vase rodina. Je vsak smutne, ze v mnoha ro´ ´ ˇ ´ ˇ dinach je situace uplne jina. Tyto rodiny jsou totiz ´ ˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ z jedne ci z vıce prıcin rozdeleny. Co rodiny rozde´ ´ ˇ ˇ luje? V teto kapitole se budeme zabyvat tremi ciniˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ teli. V nekter ych rodinach nepatrı vsichni clenove ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ke stejnemu nabozenstvı. V jinych rodinach mozna ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ deti nemajı stejne vlastnı rodice. A jeste v dalsıch ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ se zda, ze jejich cleny nutı k rozdelenı namahave ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ vydelavanı na zivobytı nebo touha po hmotnych veˇ ´ ˇ cech. Ovsem okolnosti, ktere jednu rodinu rozdelu´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ jı, nemusı na jinou vubec pusobit. Na cem to zaˇ´ lezı? ´ ˇ 2 Jednım cinitelem je to, jak se na danou situaci ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ dıvate. Jestlize se uprˇ ımne snazıte pochopit stano´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ visko druheho cloveka, pravdepodobne si uvedomıˇ ´ ´ ˇ te, co je potreba k udrzenı sjednocene rodiny. Dru´ ˇ ˇ ´ ´ ´ hym cinitelem je to, odkud cerpate rady. Mnozı lide ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ se rıdı radami od spolupracovnıku, sousedu, novi´ ˚ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ narˇ u a jinych radcu. Nekterˇ ı si vsak vyhledali, co ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ o jejich situaci rıka Bozı slovo, a potom biblicke za˚ ˇ ´ ˇ ´ sady uplatnili. Jak to muze pomahat k udrzenı po´ ˚ ˇ kojnych vztahu v rodine? (2. Timoteovi 3:16, 17)

L

´ ˇ ˇ vest ´ k rozdelen ˇ 1. Co vsechno mu˚ ze ı rodiny? ´ ´ ˇ ˇ 2. Kde nekte rˇ ı lide´ hledajı rady pro rodinny´ zivot, ale co je nej´ ˇ ´ lepsım zdrojem takovych rad? 128

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ CO KDYZ VAS MAN ZEL JE JIN EHO VYZNAN I?

´ ´ ´ ˚ ˇ Bible nas durazne nabada, abychom nevstupo´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vali do manzelstvı s clovekem, kter y je jineho nabo´ ´ ´ˇ ˇzenskeho ´ ˇ vyznanı. (5. Mojzısova 7:3, 4; 1. Korina˚ ˇ ˇ ´ ˇ num 7:39) Je vsak mozne, ze jste pravdu z Bible ´ ˇ ˇ ˇ ji neprijal. ˇ poznala az po svatbe a vasˇ manzel Co po´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tom? Manzelske sliby samozrejme platı i nadale. ˚ ˚ ˇ (1. Korinanum 7:10) Bible zduraznuje trvalost man´ ˇ ´ ˇ zelskeho svazku a povzbuzuje lidi v manzelstvı, aby ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ sve rozpory resili, a ne aby z manzelstvı utıkali. (Efe´ ˇ ˚ ˇ ˇ zanum 5:28–31; Titovi 2:4, 5) Co vsak, jestlize se vas ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ manzel durazne postavı proti tomu, ze se venujete ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ biblickemu nabozenstvı? Mozna se vam pokusı za´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ branit v navstevovanı sborovych shromazdenı nebo ˇ si nepreje, ˇ ˇ ˇ snad rekne, ze aby jeho manzelka chodi´ ´ ˚ ˇ la dum od domu a mluvila o nabozenstvı. Co budeˇ te delat? ´ ´ ˇ si otazku: ˚ manzel ˇ reaguje tım4 Polozte ‚Procˇ muj ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ to zpusobem?‘ (Prıslovı 16:20, 23) Jestlize plne ne´ ´ ´ ˇ ate, ˇ a´ ma´ o vas chape, co vlastneˇ del mozn starost. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ Nebo snad na nej prıbuznı vyvıjejı natlak kvuli ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ tomu, ze uz nepestujete zvyky, ktere jsou pro ne du´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ lezite. Jeden manzel rekl: „Kdyz jsem byl doma sam, ´ ˇ en ˇ y.“ ´ Tento muzˇ mel ˇ pocit, ze ˇ kvu˚ cıtil jsem se opust ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ li nabozenstvı ztracı manzelku. Presto mu hrdost ´ ˇ se cıt´ ı´ osamel ˇ y.´ Va´ sˇ manzel ˇ moz-ˇ ˇ branila priznat, ze ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ na potrebuje ujistenı, ze vase laska k Jehovovi ne´ ˇ ´ ´ eˇ nezˇ v minulosznamena, ze jeho nynı milujete men ˇ ˇ ˇ ˇ ti. Rozhodne mu venujte hodne casu. 3

´ ´ ´ ˇ ˇ 3. a) Co Bible rˇ ıka v souvislosti se vstupem do manzelstv ı s clo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vekem jineho vyznanı? b) Ktere zakladnı zasady je mozne uplat´ ´ ´ ˇ ˇ jeden manzelsk ˇ novat v prˇ ıpade,ˇ ze y´ partner je veˇ rˇ ıcı a druhy´ ´ ´ neveˇ rˇ ıcı? ´ ˇ manzelka ˇ ˇ jejı´ man4. Jak mu˚ ze projevovat pochopenı, jestlize ´ ˇzel ma´ jinou vıru ˇ nez ona? ˇ UDRZUJTE

´ ˇ ´ VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY

129

ˇ ´ ˇ ˇ Snazte se pochopit stanovisko druheho cloveka

´ ´ ˇ ˇ moudre, ˇ sit ˇ musıte 5 Chcete-li vsak situaci re zva´ ´ ˇzit jest ˇ eˇ neco ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ dulezitejsıho. Bozı slovo vsechny man´ ´ ˇ ´ manzel ˇ um, ˚ ˇ zelky nabada: „Podrizujte se svym jak se ´ ´ ˇ ˚ ˇ to slusı v Panu.“ (Kolosanum 3:18) Varuje tak pred ´ ˇ duchem nezavislosti. Krome toho slovy „jak se to slu´ ´ ˇ manzelka, ˇ sˇ ı v Panu“ tento biblicky´ text ukazuje, ze ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ktera se podrizuje svemu manzelovi, by take mela ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ brat v uvahu, ze se ma podrizovat Panu. Musı v tom jednat vyrovnane.ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ kresan ˇ 6 Soucˇ astı praveho uctıvanı je, ze e´ na´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vstevujı sborova shromazdenı a ze druhym lidem ´ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ e´ na Bibli. vydavajı svedectv ı o sve´ vıre zalozen ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ı´ byt ´ Tyto dulezite oblasti praveho uctıvanı nesmej ˇ ´ ´ ´ ˚ ˚ zanedbavany. (Rımanum 10:9, 10, 14; Hebrejcum ´ ˇ ˇ 10:24, 25) Co byste tedy delala, kdyby vam nejak y´ ´ ˇ ˇ ˇ vyrovnanost, jestlize ˇ jejı´ man5. V cem si manzelka musı udrzet ´ ´ ˇ je jineho ´ zel vyznanı? ´ ´ ˇ pamatovat kresansk ˇ ˇ 6. Na jake´ zasady by mela a manzelka? 130

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ clovek najednou narˇ ıdil, abyste urcity Bozı pozada´ˇ ´ ˇ ´ ˇ vek neplnila? Apostolove Jezıse Krista prohlasili: ´ ´ ´ˇ „Musıme poslouchat Boha jako panovnıka spıse nezˇ ´ ˇ u˚ je precedens, lidi.“ (Skutky 5:29) Prˇ ıklad apostol ´ ´ ˇ ˇ ˇ podle nehoz se da jednat v mnoha zivotn ıch situa´ ´ ´ ´ ´ cıch. Podnıtı vas laska k Jehovovi, abyste mu proka´ ´ ´ ´ ˚ zovala oddanost, ktera mu pravem patrˇ ı? Zpusobı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zaroven vase laska a ucta k manzelovi, ze se tuto od˚ ˇ danost Jehovovi budete snazit prokazovat zpuso´ ˇ ˇ ´ ˇ bem, kter y je pro vaseho manzela prijatelny? (Maˇ tous 4:10; 1. Jana 5:3) ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 7 Jezıs uvedl, ze nekdy to nebude mozne. Upozor´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ nil, ze kvuli odporu proti pravemu uctıvanı se veˇ rˇ ıcı ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ clenove nekter ych rodin budou cıtit oddeleni, jako by se mezi neˇ a zbytek rodiny dostal mec.ˇ (Matousˇ ˇ ˇ ˇ 10:34–36) To zazila jedna zena v Japonsku. Manzel ´ ´ ˇ ´ ˇ jı kladl odpor jedenact let. Krute ji tyral a casto ji za´ ´ ˇ mykal v dome.ˇ Ona vsak vytrvala. Pomahali jı v tom ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ pratele z kresanskeho sboru. Neustale se modlila ´ ˇ ˇ a cerpala povzbuzenı z textu 1. Petra 2:20. Tato kres´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ anka byla presvedcena, ze pokud zustane pevna, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ jejı manzel jednou zacne spolecne s nı slouzit Jehoˇ eˇ se to stalo. vovi. A skutecn ´ ˇ ´ ˇ 8 Postoj sveho manzelsk eho partnera mu˚ zete ´ ´ ˇ ˇ ovlivnit mnoha praktickymi vecmi. Naprıklad jestli´ ´ ˇ va´ sˇ manzel ˇ protestuje proti vasemu ˇ ˇ ze nabozenstv ı, ´ˇ ´ˇ ˇ ´ ˇ neposkytujte mu opodstatnene prıciny ke stıznosti ´ ´ ˇ ˇ v jinych oblastech. Udrzujte v domacnosti cistotu. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Pecujte o svuj osobnı vzhled. Nesetrete svymi proje´ ˇ vy lasky a vdeˇ cnosti. Nekritizujte ho, ale naopak ho ´ ´ ´ ˇ od neho ˇ ˇ av podporujte. Davejte mu najevo, ze ocek ate ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 7. K cemu musı byt kresansk a manzelka odhodlana? ˇ manzelka ˇ ´ ˇ 8., 9. Jak by mela jednat, aby svemu manzelovi ne´ ˇ ˇ ´ ˇ kladla zbytecne prekazky? ˇ UDRZUJTE


131

´ ˇ ˇ vedenı jako od hlavy rodiny. Nemstete se, jestlize se ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ domnıvate, ze vam bylo ukrivdeno. (1. Petra 2:21, 23) ´ ˇ Berte v uvahu lidskou nedokonalost, a jestlize dojde ´ ´ ˇ ˚ k hadce, jako prvnı se pokorne omluvte. (Efezanum 4:26) ´ ˇ ˇ 9 Postarejte se o to, aby manzel dostal jıdlo vcas, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ i kdyz jdete na shromazdenı. Jestlize je to mozne, ˇ ˇ v dobe,ˇ kdy va´ sˇ ˇ chote do kresansk e´ sluzby radeji ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ manzel nenı doma. Kresanska manzelka jedna ˇ ´ ˇ ˇ moudre, kdyz se svym manzelem, pokud je mu to ne´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ prˇ ıjemne,´ o biblickych myslenk ach nemluvı. Spıse ´ ˇ´ ˇ ˇ se ma rıdit radou apostola Petra: „Vy manzelky, pod´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ rizujte [se] svym vlastnım manzelum, aby nekterˇ ı, ´ ´ ˇ ˇ jestlize nejsou poslusni slova, byli zıskani beze slo´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ va chovanım svych manzelek, protoze jsou ocitymi ´ ´ ˇ ˇ ´ svedky vaseho cudneho chovanı spolu s hlubokou ´ ˇ ˇ eˇ ˇ uctou.“ (1. Petra 3:1, 2) Kresansk e´ manzelky, jest ´ ´ ˇ ˇ vıce se snazte projevovat ovoce Bozıho ducha. (Gala˚ anum 5:22, 23) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ KDYZ MAN ZELKA NEN I KRES TANKA

ˇ je kresan, ˇ ˇ ˇ Co kdyzˇ manzel ale manzelka kres´ ´ ´ ´ anka dava rady i pro takove situace. ˇ ´ ´ nenı? ˇ Bible ´ ´ ´ ˇ ˇ Rıka: „Jestlize ma nejak y´ bratr neveˇ rˇ ıcı manzelku, ´ ´ ´ ˇ ı.“ ˇ a ona je presto svolna s nım bydlet, a ji neopoust ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ (1. Korinanum 7:12) Manzely take nabada: „Neusta´ ˇ ˚ le milujte sve manzelky.“ (Kolosanum 3:19) ´ ´ ˇ vase ˇ manzelka ˇ ´ 11 Jestlize je jineho vyznanı nezˇ vy, ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ zvlas peclive jı projevujte uctu a bute ohleduplny´ ´ ´ ˚ ˇ a, k jejım pocitum. Je dospel a proto si zasluhuje ta´ ˇ ´ kovou mıru svobody, aby se mohla venovat svemu 10

´ ´ ´ ˇ veˇ rˇ ıc ˇ jednat se svou manzelkou, ˇ 10. Jak by mel ı manzel ktera ´ ´ ´ je jineho vyznanı? ´ ˇ ´ ˇ manzel, ˇ jehozˇ manzelka ˇ 11. Jak mu˚ ze nenı kresanka, pouzˇ ıvat ´ ´ ˇ ˇ ˇ rozlisovacı schopnost a taktne uplatnovat postavenı hlavy? 132

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nabozenstvı, i kdyz s tımto nabozenstvım nesouhla´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ sıte. Kdyz s nı poprve mluvıte o sve vıre, necekejte, ´ ´ ´ ˇze zakoren ˇ e´ nabo ˇzenske´ nazory ˇ en ihned odlozˇ ı a na´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ hradı je necım novym. Nerıkejte jı unahlene, ze na´ ´ ˇ ´ ´ bozenske zvyklosti, ktere ona a jejı rodina dlouha ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ leta udrzujı, jsou nespravne, ale naopak se snazte ´ ˇ eˇ s nı´ rozmlouvat z Pısma. ˇ e,´ ze ˇ pokud trpeliv Je mozn ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ venujete hodne casu sborovym cinnostem, cıtı se za´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nedbavana. Mozna se stavı proti vasemu usilı slou´ ´ ˇzit Jehovovi, ale ve skutecnosti ˇ ˇ vam tım chce sdelit: ´ ˇ ˇ ˇ ˇ „Potrebuji, abys mi venoval vıce casu!“ Bute trpeli´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vy. Vase laskyplna ohleduplnost jı mozna casem po´ ´ ´ ˇ aby se pripojila ´ ˇ mu˚ ze, k pravemu uctıvanı. (Kolosa˚ num 3:12–14; 1. Petra 3:8, 9) ˇ ˇ POUCUJTE DETI

´ ´ ´ ´ ´ ˇ 12 V rodine, ktera nenı sjednocena v uctıvanı, se ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ anekdy stane spornou otazkou nabozenske poucov ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ nı detı. Jak by mely byt uplatnovany biblicke zasa´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ an ˇ dy? Prvoradou odpovednost za poucov ı detı ukla´ ˚ ˇ da Bible otci, ale i matka v tom hraje dulezitou ´ ´ ´ˇ ´ ulohu. (Prˇ ıslovı 1:8; srovnej 1. Mojzˇ ısovu 18:19; ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ 5. Mojzısovu 11:18, 19.) I kdyz otec neuznava za svou ´ hlavu Krista, porˇ ad je hlavou rodiny. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 13 Nekterı neverıcı otcove´ neprotestujı proti tomu, ´ ´ ´ ˇze matka poucuje ˇ ´ ˇ ˇ ´ sve deti o nabozenskych otazkach. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Jinı protestujı. Co kdyz vas manzel nechce dovolit, ˇ na sborova´ shroma´ zd ˇ en ˇ ı´ nebo abyste vodila deti ´ abyste s nimi doma studovala Bibli? V tom prˇ ıpadeˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ musıte vyrovnane plnit nekolik svych zavazku — za´ ˇ vazek k Jehovovi Bohu, ke svemu manzelovi jako ´ ´ ˇ byt ´ uplatnov ˇ any ´ ˇ vychov 12. Ktere´ biblicke´ zasady by mely pri eˇ ´ ´ ˇ ı,´ i kdyzˇ manzel ˇ a manzelka ˇ ´ det nejsou stejneho vyznanı? ˇ delat ˇ ˇ ˇ jı´ manzel ˇ zakazuje vo13., 14. Co mu˚ ze manzelka, jestlize ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ dit deti na kresanska shromazdenı nebo s nimi studovat Bibli? ˇ UDRZUJTE


133

ˇ ´ ´ ˇ k hlave rodiny a ke svym milovanym detem. Jak je ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ mozne plnenı techto zavazku sladit? ˇ ˇ ˇ ˚ 14 Urcite se o tuto vec budete modlit. (Filipanum ´ ´ 4:6, 7; 1. Jana 5:14) Ale o tom, jaky postup zvolıte, na´ ´ ˇ jednate konec musıte rozhodnout sama. Jestlize ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ taktne a davate svemu manzelovi najevo, ze jeho po´ ˇ ˇ ´ stavenı hlavy nezpochybnujete, mozna jeho odpor ´ ˇ ´ ˇ nakonec polevı. I kdyz vam manzel zakazuje vodit ˇ na shroma´ zd ˇ en ˇ ı´ nebo s nimi pravidelneˇ vest ´ deti ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ biblicke studium, presto je muzete poucovat. Denne ´ ´ ´ ˇ´ si s nimi povıdejte a davejte jim dobr y prıklad a tak ´ ´ ˇ ˇ ˇ se jim snazte co nejvıce vstepovat lasku k Jehovovi, ´ ´ ´ ˇ ˚ vıru v jeho Slovo, lasku k rodicum — i k otci —, las´ ´ ´ ˇ ´ ˇ kyplny ˇ zajem o jine lidi a ocenenı pro svedomitou ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ praci. Casem si otec mozna povsimne dobr ych vy´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ sledku a mozna ocenı hodnotu vasich snah. (Prıslo´ vı 23:24) ´ ´ ´ ´ ˇ manzelka ˇ 15 Pokud jste veˇ rˇ ıcı a vase je neveˇ rˇ ıcı, od´ ´ ˇ ´ ˇ povednost za vychovu detı „v kazni a v Jehovoveˇ my´ ´ ´ ˇ ´ usmer ˇ nov ˇ an ´ vy. (Efezanum ˚ slenkov em ı“ musıte nest ˇ ˇ ˇ ˇ 6:4) Pri tom byste ovsem mel se svou manzelkou jed´ nat laskave,ˇ laskyplneˇ a rozumne.ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ KDYZ JSOU D ETI JIN EHO VYZNAN I NE Z RODI CE

´ ˇ i nezletile´ deti ˇ Dnes uzˇ nenı nijak neobvykle,´ ze ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ zastavajı jine nabozenske nazory nez jejich rodice. ˇ ano, v Bibli jsou rady Jste v takove´ situaci? Jestlize ´ i pro vas. ´ ´ ´ ˇ ve spo17 Bozˇ ı slovo rˇ ıka: „Poslouchejte sve´ rodice ´ ´ ˇ ´ ´ jenı s Panem, protoze toto je spravedlive: ‚Cti sveho ˚ otce a svou matku.‘ “ (Efezanum 6:1, 2) To zahrnuje 16

´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ı? ˇ vychov 15. Za co ma veˇ rˇ ıcı otec odpovednost pri eˇ det ´ ´ ˇ ´ ˇ jestlize ˇ 16., 17. Ktere´ biblicke´ zasady si musı pripom ınat deti, ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ prijımajı jinou vıru, nez majı jejich rodice? 134

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ˚ ˇ take zdravou uctu k rodicum. Poslouchat rodice je ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ sice velmi dulezite, ale nenı mozne nebrat pritom ´ ´ ´ ´ ´ v uvahu praveho Boha. Kdyzˇ dıteˇ dosahne takoveho ´ ˇ ˇ´ ´ veku, aby se mohlo zacıt samo rozhodovat, ma za sve ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jednanı mnohem vetsı odpovednost. To platı nejen ´ ˇ ´ s ohledem na svetsk y´ zakon, ale zejmena ve vztahu ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ k Bozımu zakonu. „Kazdy z nas seˇ bude Bohu zod´ ´ ´ ´ ´ ˚ povıdat sam za sebe,“ rˇ ıka Bible. (Rımanum 14:12) ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 18 Jestlize vase nabozenske presvedcenı pusobı, ze ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ve svem zivote delate zmeny, snazte se chapat stano´ ´ ˚ Pravdepodobn ˇ visko svych rodicˇ u. eˇ je poteˇ sˇ ı, kdyzˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ dıky poznavanı biblickych nauk a jejich uplatnova´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nı zacınate byt uctivejsı, poslusnejsı a pilnejsı v tom, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nova´ vıra co od vas vyzaduj ı. Pokud vsak vase take´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ pusobı, ze odmıtate jejich osobnı nabozenske nazo´ ˇ a´ majı´ pocit, ze ˇ pohrdate ry a zvyky, mozn odkazem, ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ kter y se vam snazili predat. Snad se take obavajı, ´ ´ ˇ ˇ ˇ aby vam to, co delate, neuskodilo, jestlize to je ve spo´ ´ ˇ ˇ to odvracı´ vasi ˇ polecnosti nepopularnı nebo jestlize ´ ´ ˇ ´ ´ zornost od zalezitostı, ktere by vam podle jejich ´ ´ nazoru mohly dopomoci k hmotnemu blahobytu. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Prekazkou by take mohla byt pycha. Snad majı po´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ cit, ze jim vlastne davate najevo, ze vy mate pravdu ´ ı.´ a oni se myl ´ ˇ jakmile to bude mozn ˇ e,´ snazte ˇ se zarˇ ıdit, 19 Takze ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ aby se vasi rodice sesli s nekter ym starsım nebo ji´ ´ ´ ´ ˇ nym zralym svedkem z mıstnıho sboru. Povzbute ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ sve rodice, aby se sli podıvat do salu Kralovstvı a po´ ´ ˇ slechli si, o cem se tam mluvı, a aby tak na vlastn ˇ ı ´ ˇ ˇ ˇ ´ oci zjistili, jacı vlastne svedkove Jehovovi jsou. Ca´ ´ ˇ a´ odmıtav ˇ sem se mozn y´ postoj vasich rodicˇ u˚ zmır´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nı. I kdyz jsou rodice ve svem odporu neoblomnı, nicˇ ı ´ ´ ˇ ktere´ jsou jineho ´ 18., 19. Jak mohou deti, vyznanı nezˇ jejich ro´ ´ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ dice, rodicum pomahat, aby lepe porozumeli jejich vıre? ˇ UDRZUJTE


135

´ ´ ˇ ´ biblickou literaturu svych detı a zakazujı jim chodit ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ na kresanska shromazdenı, deti obvykle majı ne´ ´ ˇ ˇ ˇ kde jinde moznost si cıst, povıdat si se spolukresa´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ny, prˇ ılezitostne vydavat svedectvı a pomahat dru´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ hym. Take se muzete modlit k Jehovovi. Nektere deti ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ musı cekat, az dosahnou takoveho veku, aby mohly ´ ˇ´ ˇ zıt samy, a pak teprve mohou delat vıc. Ale a je si´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tuace ve vası rodine jakakoli, nezapomente ‚ctıt sve´ ˇ ˇ ho otce a svou matku‘. Udelejte pro udrˇ zenı po´ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˚ kojnych vztahu v rodine, co muzete. (Rımanum ´ ˇ ˇ ´ ˇ 12:17, 18) Predevsım vsak usilujte o pokojny vztah k Bohu. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ NARO CNA ULOHA NEVLASTN ICH RODI C U

´ ´ ˇ Situace v mnoha rodinach je takova, ze jejich ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nejvetsım problemem nenı nabozenstvı, ale nevlast´ ˇ ´ ˇ ı´ deti ˇ z predˇ nı deti. V mnoha domacnostech dnes zij ´ ´ ˇ ˇ chozıho manzelstvı jednoho nebo obou manzel´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ skych partneru. Deti v takove rodine jsou mozna ´ ˇzarliv é a rozmrzele´ nebo snad nemajı´ jasno v tom, ´ ´ vern ˇ e.´ V dusledku ˚ ˇ a´ odmıtakomu byt toho mozn ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jı uprımne snahy nevlastnıho rodice byt dobr ym ˚ ˇ ˇ otcem nebo dobrou matkou. Co muze rodine s ne´ ˇ vlastnımi detmi pomoci ke spokojenosti? ´ ˇ ˇ i navzdory zvla´ stn ˇ ım 21 Uvedomte si, ze okolnos´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tem zde platı biblicke zasady, ktere prinasej ı spoko´ ˇ ˇ a´ jenost take´ do jinych rodin. Nejakou dobu se mozn ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ zda, ze prehlızenım techto zasad se problem odstraˇ ´ ´ ˇ to jisteˇ povede k zarmutku. nı, ale pozdeji (Zalm ´ ´ ˇ ˇ 127:1; Prıslovı 29:15) Vypestujte si moudrost a rozli´ ˇ ˇ sovac ı schopnost; moudrost k tomu, abyste uplatno20

´ ´ ˇ a´ majı´ deti, ˇ 20. Jake´ pocity mozn ktere´ majı nevlastnıho otce ´ nebo nevlastnı matku? ´ ˇ nevlastnı´ rodice ˇ ocek ˇ avat, ˇ i navzdory jejich 21. Procˇ by meli ze ´ ˇ ´ ´ zvlastnım okolnostem jim zasady z Bible pomohou? 136

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ vali Bozı zasady s tım, ze si uvedomıte dalekosahle ´ ´ ´ ˇ dobre vysledky, a rozlisovacı schopnost k tomu, ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ abyste poznali, proc clenove rodiny rˇ ıkajı a delajı ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ urcite veci. K tomu je take potrebna empatie, schop´ ´ ´ ˚ ´ nost vcıtit se do pocitu druheho. (Prˇ ıslovı 16:21; 24:3; 1. Petra 3:8) ´ ˇ 22 Jestlize jste nevlastnı otec nebo matka, asi si ´ ˇ ´ vzpomenete, ze pokud jste byli rodinnymi prˇ ateli, ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ deti vas mozna rady videly. Kdyz se vsak z vas stal ´ ˇ ı´ se zmenil. ˇ nevlastnı otec nebo matka, postoj det ´ ˇ ´ ˇ ˇ Deti si uvedomujı, ze jejich vlastnı otec nebo matka ´ ˇ ˇ ´ ´ uz s nimi nejsou, a proto se mozna potykajı s rozpo´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ rem, komu majı byt verne, a treba se domnıvajı, ze si ´ ´ ´ ˇ ˇ chcete privlastnit jejich naklonnost k neprıtomne´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mu rodici. Nekdy vam mozna zcela otevrene pripoˇ nejste jejich otec nebo jejich matka. Takomenou, ze ´ ´ ´ ˇ ı.´ Presto ˇ ve vyroky zranuj ‚se neukvapuj ve svem ˇ duchu, takze by ses urazil‘. (Kazatel 7:9) K tomu, ´ ˇ pocitum ˚ ˇ ı,´ potrebujete ˇ abyste dokazali rozumet det ´ ˇ rozlisovacı schopnost a empatii. ´ ´ ´ ´ 23 Tyto vlastnosti majı zasadnı vyznam pro toho, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ kdo ukaznuje. Dusledne ukaznovanı je nesmırneˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ dulezite. (Prıslovı 6:20; 13:1) Vsechny deti nejsou ´ ˇ ˇ e´ dıt´ eˇ ukaz ˇ stejne,´ a proto je snad potreba kazd no´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vat jinak. Nekterı nevlastnı rodice zjisujı, ze ale´ ´ ˇ a´ lepsˇ ı,´ kdyzˇ touto stransponˇ zpocˇ atku je mozn ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kou rodicovstvı se zabyva vlastnı rodic. Je vsak ´ ˇ ´ ´ ˇ na ukaz nezbytne,´ aby se oba rodice novanı do´ ˇ ´ ˇ hodli a podporovali ho a aby zadny nenadrzo´ ´ ´ ˇ ´ val vlastnımu potomkovi na ukor nevlastnıho dıte´ ´ ˚ zit ˇ e´ vyzadovat ˇ ˇ te. (Prˇ ıslovı 24:23) Je dule poslusnost, ´ ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ a´ pripad ˇ 22. Procˇ detem mozn a obtızn e prijmout nevlastnıho ´ otce nebo nevlastnı matku? ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ meli ˇ ukaz 23. Jak by rodice novat sve´ vlastnı i nevlastnı deti? ˇ UDRZUJTE


137

´ ´ ˇ A jste vlastnı, nebo nevlastnı rodice, ´ ´ opırejte se o biblicke rady

ˇ k nedokonalosti. Nereagujˇ ı´ zet ale je nezbytne´ prihl ´ ˇ ´ ˇ ˚ 3:21) ˇ te prehnane. Ukaznujte s laskou. (Kolosanum ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 24 Pro to, aby se predeslo tezkostem v rodine,ˇ se da ˇ ˇ ˇ ´ hodne udelat spolecnymi rozhovory. Mohou rodineˇ ´ ˚ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ı´ veci ˇ ˇ pomahat, aby zustala zameˇ rena na dule ˇ ˇ ˚ ´ v zivote. (Srovnej Filipanum 1:9–11.) Take mohou ˇ emu ´ ˇ ˇ priˇ kazd clenu rodiny pomoci zjistit, jak mu˚ ze ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ spet k dosazenı rodinnych cılu. Uprımne rozhovory ´ ´ ´ v rodineˇ mohou kromeˇ toho zabranit moralnım pro´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ blemum. Devcata potrebujı pochopit, jak se majı ob´ ´ ˇ ´ lekat a chovat ve spolecnosti sveho nevlastnıho otce ´ ˇ v nevlastnı´ rodineˇ pomahat, ´ 24. Co mu˚ ze aby mezi rodinnymi ´ ´ ´ ´ ˇ ıky ˇ eho ´ ˇ k problem ´ um ˚ prˇ ıslusn opacn pohlavı nedoslo v mravnım ohledu? 138

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ R˚ ADNE MANZELSTVI P´ R INASI DUSTOJNOST A POKOJN E VZTAHY ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Mnoho muzu a zen spolu v dnesnı dobe zije jako ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ manzel a manzelka, aniz spolu uzavreli zakonny sva´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zek. Takovou situaci mozna musı resit clovek, kte´ ´ ´ ˇ ´ r y´ se teprve stal veˇ rˇ ıcım. V nekter ych prˇ ıpadech je ´ ´ ˇ snad tento svazek potvrzeny verejnost ı nebo kme´ ´ ´ novym zvykem, ale nenı pravneˇ platny.´ Na podkla´ ´ ˇ ˇ deˇ biblickeho meˇ rˇ ıtka je vsak nutne,´ aby manzel´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ stvı bylo radne zaregistrovano. (Titovi 3:1; Hebrejcum ´ ´ ˇ 13:4) Lidem v kresanskem sboru Bible take stano´ ˇ v manzelsk ˇ ´ ´ pouze jeden vuje, ze em svazku ma byt ˇ ˇ ˚ manzel a jedna manzelka. (1. Korinanum 7:2; 1. Ti´ ´ ˚ ˇ moteovi 3:2, 12) Kdyzˇ se tomuto meˇ rˇ ıtku prizp usob ı´ ´ ˇ ´ ˚ te, udelate um ve sve´ ˇ prvnı krok k pokojnym vztah ˇ rodine.ˇ (Zalm 119:165) Jehovovy pozadavky nejsou ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ıc nerealne´ ani zateˇ zuj ı. Jehova nas ucˇ ı to, co je k na´ ˇ ˇ semu prospechu. (Izajasˇ 48:17, 18)

´ ´ ˚ a chlapci potrebuj ˇ a nevlastnıch bratru, ı poradit, jak ´ ´ ´ ˇ se majı spravne chovat k nevlastnı matce a nevlast´ ´ ˇ um ˚ nım sestram. (1. Tesalonican 4:3–8) ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ 25 Pri plnenı narocneho ukolu nevlastnıho otce ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ nebo nevlastnı matky bute trpelivı. Vytvarenı no´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ vych vztahu vyzaduje cas. Zıskat si lasku a uctu ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ detı, se kter ymi nemate zadne telesne pouto, muze ´ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ byt nelehky ukol. Ale mozne to je. Klıcem k pokoj´ ˚ ´ ˇ ´ ´ nym vztahum v nevlastnı rodine je moudre, vnımaˇ ´ ´ ´ ´ ve srdce, ktere ma v sobe silnou touhu lıbit se Jeho´ ´ ´ ´ vovi. (Prˇ ıslovı 16:20) Takove vlastnosti vam pomohou ´ ´ zvladat i jine situace. ´ ˇ 25. Jake´ vlastnosti mohou rodineˇ s nevlastnımi detmi pomoci ˇ ´ udrzet pokojne vztahy? ˇ UDRZUJTE


139

ˇ ´ ˇ ROZD ELUJ SNAHY ´ ´ I ´VASI RODINU ´ ˇ ´ O Z ISKAN I HMOTN YCH V EC I?

´ ˇ ´ Postoj k hmotnym vecem a problemy s nimi sou´ ´ ˇ ˚ visejıcı mohou rodinu rozdelovat mnoha zpusoby. Je ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ smutne, ze nektere rodiny jsou naruseny hadkami ´ o penıze a touhou zbohatnout nebo se alesponˇ tro´ ´ ˇ ˇ vzniknout tım, ˇ oba chu obohatit. Rozdelen ı mu˚ ze ze ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ manzele chodı do svetskeho zamestnanı a pestujı si ´ ´ postoj „to jsou moje penıze a tohle jsou tvoje penı´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ze“. I kdyz se manzelstı partneri, kterı oba chodı do ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ a´ zjist ´ ˇ ˇ ´ zamestn anı, nehadajı, mozn ı, ze jim v casovem ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ planu zbyva malo casu na sebe navzajem. Ve svete ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ je stale vetsı tendence k tomu, aby otcove delsı ˇ ´ ˇ dobu — mesıce nebo i roky — zili mimo domov, aby ´ ˇ ˇ ˇ ˇ si vydelali vıc penez, nez by si mohli vydelat doma. ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ To muze vest k velmi vaznym problemum. ´ ´ ˇ ı´ techto ˇ ˇ e´ vytvorit ˇ sen ˇ 27 Pro re situacı nenı mozn ´ ´ ´ ˇzadn ˇ a pravidla, protoze jedna rodina se musı vyrov´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ navat s jinymi tlaky a potrebami nez druha. Presto ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vsak mohou biblicke rady pomahat. Naprıklad Prˇ ı´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ slovı 13:10 ukazujı, ze zbytecnym sarvatkam se lide´ ´ ´ ˇ „se spolu radı“. mohou vyhnout tım, ze K tomu pa´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ trı nejen rıkat sve vlastnı nazory, ale take´ hledat ´ ´ ˇ ˇ ˇ dıv rady a zjisovat, jak se na urcitou vec a ten dru´ ´ ˇ ˚ ˇ hy. Ke sjednocenı snah v rodine muze kromeˇ toho ´ ˇ ı´ rozpocet. ˇ ˇ Nekdy, snad na pomoci realny´ financn ´ ˇ e´ praˇ prechodnou dobu, je nezbytne, aby oba manzel ´ ˇ ´ ˇ ˇ sˇ ı´ covali mimo domov, protoze musı kr yt nejake´ vet ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vydaje, zvlas kdyz majı deti nebo kdyz jsou na nich ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ prˇ ıpad ˇ dazavislı jinı lide.´ V takovem eˇ musı manzel ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vat sve manzelce najevo, ze presto ma cas i na ni. 26

´ ´ vecem ˇ ´ 26. Jak postoje k hmotnym a problemy s nimi souvisejı´ ˇ cı mohou rodinu rozdelovat? ´ ´ ´ ˇ ı´ tısni? ˇ financn 27. Ktere´ zasady mohou rodineˇ pomahat pri 140

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Muze jı spolecne s detmi pomahat s nejakou pracı, ´ ´ ˇ ˚ kterou by normalne zvladla sama. (Filipanum 2:1–4) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 28 Mejte vsak na pameti, ze penıze jsou sice v tom´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ to systemu vecı nezbytne, ale neprinasejı stestı. Urci´ ˇ ˇ ´ ˇ te z nich nevyplyva zivot. (Kazatel 7:12) Prehnane´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˚ zduraznovanı hmotnych vecı muze zpusobit du´ ´ ´ ˇ chovnı i mravnı zkazu. (1. Timoteovi 6:9–12) Oc lep´ ´ ´ ˇsı´ je hledat nejprve Bozˇ ı´ Kralovstv ˇ ı a Bozı spravedl´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ nost, protoze v tom prˇ ıpade nas Buh ujisuje, ze ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ pozehna nasemu usilı o zajistenı hmotnych potreb! ˚ ˇ vase ˇ roˇ (Matousˇ 6:25–33; Hebrejcum 13:5) Presto ze ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dina vlivem urcitych okolnostı mozna nenı uplne ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ jednotna, pokud na prvnı mısto v zivote stavıte du´ ´ ˇ ´ ´ ˇ chovnı zajmy a usilujete predev sım o pokojny vztah ˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ k Bohu, muzete zjistit, ze v tech nejdulezitejsıch ob´ ´ lastech se z nı stala opravdu sjednocena rodina. ´ ´ ˇ 28. Jake´ pripom ınky rodineˇ pomohou, aby byla jednotna?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ˇ ˚

POM AHAT . . . CLEN UM RODINY, ABY ˇ ´ MEZI SEBOU M ELI POKOJN E VZTAHY ?

´ ´ ˇ ˇ Kresan e´ usilujı o rozlisovac ı schopnost. ´ ´ ˇ (Prıslovı 16:21; 24:3) ´ ´ manzelstv ˇ K tomu, aby si dvojice ve svem ı pro´ ´ ´ ´ jevovala lasku a uctu, nenı podmınkou, aby oba ´ ´ ´ ˚ byli stejneho vyznanı. (Efezanum 5:23, 25) ´ ´ ´ ´ ˇ Kresan nikdy umysln eˇ neporusˇ ı Bozˇ ı zakon. (Skutky 5:29) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Kresane vytvarejı pokojne´ vztahy s druhymi. ˇ ´ ˚ (Rımanum 12:18) ´ ˇ Neurazejte se. (Kazatel 7:9) ˇ UDRZUJTE


141

´ ´ DVA N ACTA

K A P I TOLA

´ Problemy, ´ ´ ˇ ktere poskozujı rodinu, ˚ ˇ ˇ muzete prekonat ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ TARY automobil je prave umyty a nalesteny. ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ V ocıch kolemjdoucıch se leskne a vypada temer ´ ´ ˇ´ ´ jako novy. Ale pod povrchem je karoserie rozezırana ˇ ´ ´ ˇ ´ nicivou korozı. Podobne je to s nekter ymi rodinami. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Navenek sice vsechno vypada vyborne, ale usmevave ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ tvare zakr yvajı strach a bolest. Ocım jinych lidı jsou ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ skryty palcive problemy, ktere nicı pokojne vztahy ˇ ´ ´ ˚ v rodine. Dva problemy, ktere mohou takto pusobit, ´ ´ jsou alkoholismus a nasilı.

S

ˇ ´ ˚ ´ PO SKOZEN I ZPUSOBEN E ALKOHOLISMEM

´ ˇ ´ ´ ´ 2 Bible neodsuzuje umırnene pitı alkoholickych ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ napoju, ale odsuzuje opilstvı. (Prıslovı 23:20, 21; 1. Ko˚ rinanum 6:9, 10; 1. Timoteovi 5:23; Titovi 2:2, 3) ˇ ´ ˇ ´ Avsak alkoholismus je vıc nez opilstvı; je to chronic´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ka zamerenost na alkoholicke napoje a ztrata kontro´ ˇ ˇ ly nad jejich spotrebou. Je smutne, ze alkoholikem ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ muze byt nejen dospely, ale i mlady clovek. ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ 3 Bible uz pred davnou dobou ukazala, ze zneuzı´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vanı alkoholu muze narusit pokojne vztahy v rodine. ˇ´ˇ ´ ´ ˇ (5. Mojzısova 21:18–21) Rozkladne ucinky alkoholis´ ˇ ˇ ´ ˇ mu pociuje cela rodina. Manzelka je mozna plne za´ ´ ´ ˇ ´ 1. Jake´ skryte´ problemy existujı v nekter ych rodinach? ´ ´ ´ ´ ˚ b) Co 2. a) Jaky´ je biblicky´ nazor na pitı alkoholickych napoju? je alkoholismus? ´ ˇ ˇ ˇ 3., 4. Popiste, jake´ u´ cinky ma alkoholismus na manzelku a na ˇ deti. 142

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ´ ´ ujata usilım zabranit alkoholikovi v pitı nebo zvladˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ nout jeho nevypocitatelne chovanı.1 Pokousı se pred ´ ´ ´ nım alkohol ukr yvat nebo mu lahve s alkoholem vy´ ´ ˚ ˇ ˇ hazovat, schovavat jeho penıze a pusobit na nej pri´ ´ ´ ´ ˇ ˇ pomınanım jeho lasky k rodine, k zivotu i k Bohu, ale ´ ˇ ´ ´ alkoholik pije stale. Kdyz jejı snahy zvladnout manˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ zelovo pitı opakovane selhavajı, manzelka pociuje ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zklamanı a nedostatecnost. Mozna zacne trpet pociˇ ´ ty strachu, hnevu, viny, nervozity, uzkosti a nedostat´ ku sebeucty. ˇ ´ 4 Spatnemu vlivu otcova alkoholismu neuniknou ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ani deti. Nektere jsou telesne napadany. Jine jsou se´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ xualne obtezovany. Snad dokonce obvinujı z otcova ˚ ˇ ˇ alkoholismu samy sebe. Jejich schopnost duverovat ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ druhym je casto narusena rozporuplnym chovanım ˇ ˇ alkoholika. Deti nedovedou volne mluvit o tom, co se ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ u nich doma deje, a proto se mozna naucı potlacovat ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ sve pocity, coz mıva skodlive nasledky na jejich zdra´ ´ ´ ´ ˇ votnı stav. (Prˇ ıslovı 17:22) Takove deti si mohou ne´ ´ ˇ ˚ ˇ dostatek sebeduvery nebo sebeucty odnest az do doˇ spelosti. ˚ ˇ ˇ CO M U ZE DELAT RODINA?

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 5 Presto ze mnozı odbornıci rˇ ıkajı, ze se alkoholis´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ mus neda vylecit, vetsina z nich se shoduje v tom, ze ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ to je do urcite mıry mozne zachovavanım uplne abˇ stinence. (Srovnej Matouse 5:29.) Mluvit o tom, jak se ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ da alkoholik primet, aby prijal pomoc, je samozrejm e ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ snazsı nez to udelat, protoze on obvykle popıra, ze to ´ ˇ ˇ ˇ ´ je jeho problem. Kdyz vsak clenove rodiny podnika´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ jı urcite kroky, aby se vyporadali s neprˇ ıjemnymi ´ˇ ´ ˇ ˇ em ´ rode,ˇ uvedene´ 1 Ackoli zde pıseme o alkoholicıch v muzsk ´ ´ ˇ se jedna´ o alkoholicku. ˇ principy platı i v prˇ ıpade,ˇ ze ´ ´ ´ˇ ´ 5. Jak se da alkoholismus zvladnout a procˇ je to obtızn e? ´ PROBLEMY,

ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT

143

´ ´ ˇ nasledky, ktere na nich alkoholismus clena rodiny ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ zanechava, alkoholik si mozna zacne uvedomovat, ze ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ to skutecne je jeho problem. Jeden lekar, kter y ma ˇ ´ ˚ ´ zkusenosti s pomocı alkoholikum a jejich rodinam, ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ rekl: „Myslım, ze nejdulezitejsı je, aby clenove rodiny ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ proste nadale plnili sve bezne dennı povinnosti, jak ˇ ´ ´ ´ nejkvalitneji dovedou. Alkoholik tak stale vıce vidı, ´ ˇ ˚ ˇ ´ jak velice se od ostatnıch clenu rodiny lisı.“ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 6 Je-li nekdo ve vası rodine alkoholik, mohou vam ´ ´ ´ ˇ ´ inspirovane biblicke rady pomahat, abyste zili tım ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ nejlepsım zpusobem, jaky je v dane situaci mozny. ´ ˇ ˇ ˇ (Izajas 48:17; 2. Timoteovi 3:16, 17) Uvazujte o nekte´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ r ych zasadach, ktere rodinam pomahaly vyporadat se s alkoholismem. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 7 Prestante ze vseho vinit sebe. Bible rˇ ıka: „Kaz´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ dy . . . ponese svuj vlastnı naklad“ a „kazdy z nas se ´ ´ ˚ bude Bohu zodpovıdat sam za sebe.“ (Galaanum 6:5; ˇ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ ˚ Rımanum 14:12) Alkoholik se muze pokouset clenum ˇ ˇ rodiny namluvit, ze za jeho stav jsou zodpovedni oni. ´ ˇ ´ ˇ Naprˇ ıklad mozna rekne: „Kdybyste se mnou jednali ´ ˇ ´ ˇ ´ lepe, nepil bych.“ Jestlize mu to druzı zjevne potvrdı, ´ ´ ˇ povzbudı ho, aby pil dale. I kdybychom se vsak stali ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ obemi okolnostı nebo jinych lidı, kazdy z nas — i alˇ ´ ˇ ´ koholici — je zodpovedny za to, co dela. (Srovnej Fili˚ panum 2:12.) ˇ ´ ´ ´ ˇ 8 Nemejte pocit, ze musıte alkoholika stale chranit ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ pred nasledky pitı. Biblicke prıslovı o vzteklem cloveku by se mohlo hodit i na alkoholika: „Kdybys ho . . . ˇ ´ ˇ ´ osvobodil, budes to take delat znovu a znovu.“ (Prˇ ıslo´ ´ ´ ´ ´ ´ vı 19:19) A alkoholik pocıtı nasledky sveho pitı. A po ´ ´ ´ ´ ˇ 6. Odkud pochazejı nejlepsˇ ı rady pro rodiny, ve kter ych je nekdo alkoholik? ˇ y´ za to, ze ˇ je nekdo ˇ 7. Kdo je zodpovedn z rodiny alkoholik? ´ ´ ´ ˚ ˇ e´ alkoholikovi pomahat, 8. Jakymi zpusoby je mozn aby nesl na´ ´ sledky sveho pitı? 144

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ ´ sobe vsechno uklidı nebo a rano potom, co se opil, ´ ´ ˇ ˇ ´ sam zatelefonuje svemu zamestnavateli a vysvetlı, ˇ ˇ ´ ˇ proc neprisel do prace. ˇ ´ ´ ´ ´ 9 Prijımejte pomoc od druhych. Text Prˇ ıslovı 17:17 ´ ´ ´ ˇrık a: „Pravy druh miluje celou dobu a je bratrem, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kter y se narodil pro cas tısne.“ Mate-li v rodine al´ ´ ˇ koholika, je to tısniva situace. Potrebujete pomoc. ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Bez vahanı se spolehnete na to, ze vas ‚pravı druho´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ve‘ podporı. (Prıslovı 18:24) Jestlize si promluvıte ˇ ´ ˇ ´ ´ s nekym, kdo vasemu problemu rozumı nebo kdo ˇ ˇ ´ ´ ˇ sil re podobnou situaci, mozna vam prakticky pora´ ´ ´ ˇ ˇ dı, co mate, nebo nemate delat. Jednejte v tom vsak ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ vyrovnane. Mluvte s temi, jimz duverujete, s temi, ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ kdo vas „duverny hovor“ uchovajı v tajnosti. (Prˇ ıslo´ vı 11:13) ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ 10 Naucte se duverovat kresanskym starsım. ´ ´ ˇ ´ ˇ V kresanskem sboru vam mohou hodne pomahat ˇ ´ ´ ˇ ˇ znajı´ Bozˇ ı´ slovo starsı. Tito zralı muzi velmi dobre ˇ ´ ˇ ´ ´ a umejı uplatnovat biblicke zasady. Mohou se pro´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ kazat „jako ukryt pred vetrem a jako skr ys pred li´ ˇ javcem, jako proudy vody v bezvode krajine, jako ´ ´ ´ ´ ˇ ´ stın mohutneho skalnıho utesu ve vycerpane zemi“. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ (Izajas 32:2) Kresanstı starsı nejen chranı cely ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ sbor pred skodlivymi vlivy, ale take poskytujı uteˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ chu a osvezenı jednotlivcum, kterˇ ı majı problemy, ˇ ´ ´ ´ ˇ´ a osobne se o takove lidi zajımajı. Vyuzıvejte jejich ´ ´ˇ pomoc v plne mıre. ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ 11 Predevsım zıskavejte sılu od Jehovy. Bible nas ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vrele ujisuje: „Jehova je blızko tem, kterı majı zlo´ ´ ´ mene srdce, ˇ a ty, kterˇ ı jsou zdrcenı na duchu, zaˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ chranuje.“ (Zalm 34:18) Jestlize cıtıte, ze z napetı ˇ prijmout ˇ ˇ 9., 10. Procˇ by rodiny alkoholiku˚ mely pomoc a prede´ ˇ tuto pomoc hledat? vsˇ ım u koho by mely ´ ´ ´ ´ ´ zpusobem ˚ 11., 12. Kdo a jakym nejvıce pomaha rodinam alko˚ holiku? ´ PROBLEMY,


145

ˇ ˇ ˇ ´ Pri resenı ´ rodinnych ´ ˚ problemu mohou ˇ ´ hodne pomahat ˇ ˇ ´ ˇ ´ kresanstı starsı

˚ ´ ˇ ˇ zpusobeneho zivotem v rodine, kde je alkoholik, ´ ´ ´ mate zlomene srdce nebo jste zdrcenı na duchu, ˇ ˇ ´ ´ uvedomte si, ze „Jehova je blızko“. Chape, jak ne´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ smırne obtızna je situace vası rodiny. (1. Petra 5:6, 7) ˇ ´ ´ ´ ´ 12 Verˇ ıte-li tomu, co Jehova rˇ ıka ve svem Sloˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ve, muze vam to pomoci prekonat uzkost. (Zalm ˇ 130:3, 4; Matous 6:25–34; 1. Jana 3:19, 20) Pokud ˇ´ ˇ ´ ´ studujete Bozı slovo a zijete podle biblickych zasad, ´ ˇ ´ ˇ´ ´ mate moznost zıskat pomoc Bozıho svateho ducha ´ ˚ ˇ ´ ´ a ten vas muze vybavit ‚mocı, ktera je nad to, co je ´ ´ ´ normalnı‘, abyste den co den svou situaci zvladali. ˚ (2. Korinanum 4:7)1 ´ ´ ˇ ´ ˇ 1 V nekter ych zemıch jsou le´ cebn a centra, nemocnice a odvy´ ´ ˚ kacı programy, ktere´ se specializujı na pomoc alkoholikum a je´ ´ ˇ´ ´ ´ jich rodinam. Zalezı na osobnım rozhodnutı, zda takovou pomoc ´ ˇ vyhledate, nebo ne. Watch Tower Society nechce doporucovat ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nejakou konkretnı lecbu. Je vsak nutne davat pozor, aby se pri ´ ´ ˇ ˇ nezapletl do cinnosti, ˇ ˇ ktere´ by se dohledanı pomoci clov ek pri ´ ´ ´ ´ pustil kompromisu v jednanı podle biblickych zasad. 146

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ Zneuzıvanı alkoholu muze vest k dalsımu pro´ ´ ˇ ´ ´ blemu, kter y poskozuje mnoho rodin — k nasilı v roˇ dine. 13

ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ PO SKOZEN I ZPUSOBEN E NASIL IM V RODIN E

´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 14 Prvnım nasilnym cinem v lidskych dejinach byl ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ prıpad, kdy doslo k nasilı mezi dvema bratry z jedne ˇ´ˇ rodiny, mezi Kainem a Abelem. (1. Mojzısova 4:8) Od ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ te doby je lidstvo suzovano vsemoznymi druhy nasi´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ lı v rodine. Manzel tluce svou manzelku, manzelka ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ utocı na sveho manzela, rodice surove bijı sve male ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ deti a dospele deti tyrajı sve zestarle rodice. ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ 15 Nasilı v rodine nepusobı pouze skody v podobe ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ sramu na tele. Jedna zena, kterou manzel bil, rekla: ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ „Musıte prem ahat pocit velke viny a hanby. Vetsinou ´ ˚ ´ ˇ chcete rano zustat v posteli a doufate, ze to byl jen ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ osklivy sen.“ Deti, ktere doma vidı nebo zakousejı na´ ˇ ´ ´ silı, mohou, az vyrostou a budou mıt vlastnı rodinu, ´ ´ samy take jednat nasilnicky. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 16 Nasilı v rodine nenı omezeno na telesne tyranı. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Utoky jsou casto slovnı. V Prıslovıch 12:18 je uvedeˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ no: „Existuje clovek, kter y mluvı neuvazene, jako by ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ bodal mecem.“ Nasilı v rodine se vyznacuje prave tım´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ to „bodanım“, k nemuz patrı nadavky a krik, dale ne´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ustale kritizovanı, ponizujıcı urazky a vyhrozovanı ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ telesnym nasilım. Zranenı zpusobena citovym nasi´ ˇ ´ ´ lım nejsou videt a druzı lide si jich mnohdy nepoˇ vsimnou. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ 17 Zvlas smutne jsou citove utoky na dıte — na´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ prıklad neustale kritizovanı dıtete a snizovanı jeho ´ ´ poskozuje ˇ 13. Jaky´ dalsˇ ı problem mnoho rodin? ´ ´ ´ ˇ 14. Kdy zacalo nasilı v rodineˇ a jaka situace je dnes? ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 15. Jak jsou nasilım v rodine citoveˇ postizeni jejı clenov e? ´ ´ ´ ´ ´ ´ an ´ an ˇ 16., 17. Co je citove´ tyr ı a jak jsou tımto tyr ım postizeni ˇclenove´ rodiny? ´ PROBLEMY,


147

´ ´ ´ schopnostı, inteligence nebo lidske hodnoty. Takove ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ slovnı tyranı muze narusit sebevedomı dıtete. Samoˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zrejm e, vsechny deti potrebuj ı ukaznovanı. Ale Bible ´ ˚ ´ ˇ ´ radı otcum: „Nepopouzejte sve deti, aby nepodlehaly ´ˇ ˚ sklıcenosti.“ (Kolosanum 3:21) ´ ´ ´ ˇ JAK ZABR ANIT NASIL I V RODIN E

´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ Nasilı v rodine zacına v srdci a mysli lidı; nase ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ jednanı ma pocatek v tom, jak smyslıme. (Jakub ˇ ˚ ˇ ´ ˇ 1:14, 15) Tyran potrebuje zmˇ enit zpusob myslenı, aby ´ ´ ˚ ˇ ˇ prestal jednat nasilnicky. (Rımanum 12:2) Je to moz´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ne? Ano. Bozı slovo ma moc menit lidi. Dokaze vymyˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ en tit i „silne zakoren e“ zhoubne nazory. (2. Korina˚ ˚ ´ ´ ´ ˇ num 10:4; Hebrejcum 4:12) Presne poznanı Bible ˚ ˇ ˇ ˚ ˇ muze v lidech zpusobit takovou zmenu, ze je o nich ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ceno, re ze si oblekli novou osobnost. (Efezanum ˚ 4:22–24; Kolosanum 3:8–10) ´ ˇ ´ ˇ´ 19 Nazor na manzelskeho partnera. Bozı slovo ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇrık a: „Manzele [by meli] milovat sve manzelky jako ´ ´ ˇ ˇ sva vlastnı tela. Kdo miluje svou manzelku, miluje ˚ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ sebe.“ (Efezanum 5:28) Bible take rıka, ze manzel by ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ mel sve manzelce ‚prokazovat cest jako slabsı nadoˇ ˇ ´ ´ be‘. (1. Petra 3:7) Manzelky jsou nabadany, aby „mi´ ˇ ˇ ˇ lovaly sve manzely“ a aby mely k manzelovi ˇ „hlu´ ˚ ´ ´ bokou uctu“. (Titovi 2:4; Efezanum 5:33) Zadny ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ bohabojny manzel jiste nemuze popravde tvrdit, ze ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ sve manzelce prokazuje cest, jestlize ji telesne nebo ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ slovne napada. A zadna manzelka, ktera na sveho ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ manzela kricı, mluvı s nım ustepacne nebo mu ne´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ustale nadava, nemuze rˇ ıkat, ze ho opravdu miluje ´ ˇ ´ a ma k nemu uctu. 18

´ ´ ´ ´ ˇ aby nejedna18. Kde zacˇ ına nasilı v rodineˇ a co lidem pomu˚ ze, ´ li nasilnicky? ´ˇ ˇ kresan ´ ˇ ´ ˇ 19. Jak by mel pohlızet na sveho manzelsk eho partne´ ˇ ra a jak by s nım mel jednat? 148

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Spravny nazor na deti. Deti nejen zasluhujı, ale ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ take skutecne potrebujı, aby jim jejich rodice proje´ ˇ´ ´ ˇ vovali lasku a pozornost. Bozı slovo mluvˇ ı o detech ˇ ´ ˇ ˇ jako o „dedictvı od Jehovy“ a o ‚odmene‘. (Zalm 127:3) ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Za peci o toto dedictvı jsou rodice odpovednı Jehovo´ ˇ ˇ vi. Bible mluvı o ‚rysech nemluvnete‘ a o ‚posetilosti‘ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ detskeho veku. (1. Korinanum 13:11; Prıslovı 22:15) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Rodice by nemeli byt prekvapeni, kdyz se u svych detı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ setkajı s posetilostı. Deti nejsou dospelı lide. Rodice ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ by proto od sveho dıtete nemeli vyzadovat vıc, nez je ˇ ´ ˇ eˇ ren ˇ e´ jeho veku, prim schopnostem a rodinnemu pro´ ˇ´ˇ ˇ stredı. (Viz 1. Mojzısovu 33:12–14.) ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ 21 Nazor na zestarle rodice. Ve 3. Mojzısove 19:32 je ˇ ˇ ˇ ˇ uvedeno: „Pred sedinami bys mel povstat a osobe ´ˇ ˇ´ ´ ´ starce projevıs ohled.“ Bozı zakon tedy vychovaval ´ ´ ˇ ˇ ´ k ohleduplnosti a velke ucte ke starsım lidem. To ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ muze byt narocne, kdyz se zda, ze zestarlı rodice majı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ prehnane pozadavky, nebo kdyz jsou nemocnı a moz´ ´ ´ na se nemohou rychle pohybovat nebo jim dele trva, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ nez se vyjadrı. Presto by si deti mely pripomınat, ze ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ cnou majı „splacet patri nahradu svym rodicum“. ˇ (1. Timoteovi 5:4) Bude to pro ne znamenat, aby se ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ svymi rodici jednali s dustojnostı a uctou, a mozna je ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dokonce financne podporovali. Telesne tyranı zestar´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ lych rodicu nebo jine spatne zachazenı s nimi je v na´ ´ ´ ´ ´ prostem rozporu s jednanım, ke kteremu nas vede Bible. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 22 Pestujte sebeovladanı. V Prˇ ıslovıch 29:11 je na´ ´ ˇ ´ ´ ´ psano: „Hlupak, ten vypoustı celeho sveho ducha, ale 20

ˇ zodpovedn ˇ ı´ za sve´ deti ˇ a procˇ by nemeli ˇ 20. Komu jsou rodice ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mıt na sve deti nerealne pozadavky? ´ ´ ´ ˇ dıv ˚ 21. Jak se na zest arle´ rodice a Buh, a jak by se tedy s nimi ˇ jednat? melo ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ 22. Ktera vlastnost je pro prekon avanı nasilı v rodineˇ nejduleˇzitej ˇ sˇ ı´ a jak se da´ uplatnovat? ˇ ´ PROBLEMY,


149

´ ˇ ˇ kdo je moudr y, udrzuje jej v klidu az do konce.“ Jak ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˚ muzete ovladat sveho ducha? Nenechte v sobe vzr us´ ´ ˇ ˇ tat pocit krivdy, ale vznikle problemy se naopak snazˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ te rychle vyresit. (Efezanum 4:26, 27) Jestlize cıtıte, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ze se prest avate ovladat, odejdete. Modlete se, aby vas ˇ´ ´ ´ ´ ˚ Bozı duch vedl k sebeovladanı. (Galaanum 5:22, 23) ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˚ K ovladnutı emocı vam mozna pomuze, kdyz pujdete ´ ˇ´ ´ ´ ˇ na prochazku nebo si zacvicıte. (Prıslovı 17:14, 27) ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Snazte se byt „pomaly k hnevu“. (Prˇ ıslovı 14:29) ´ ˇ ´ ˚ ODEJIT OD N EHO, NEBO S N IM Z USTAT?

´ ´ ˚ Mezi skutky, ktere´ Buh odsuzuje, Bible uvadı ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ „nepratelstvı, rozepre . . ., vybuchy hnevu“ a rıka, ze ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ı´ Bozˇ ı´ kralov„ti, kterˇ ı provadej ı takove´ veci, nezded ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ stvı“. (Galaanum 5:19–21) Proto kazdy, kdo tvrdı, ze ´ ´ ˇ ˇ ˇ je kresan, a opakovane a nekajıcne se da strhnout ´ vybuch ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ym ˇ k zuriv um hnevu a snad pritom i telesn eˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ tyra sveho manzelskeho partnera a deti, muze byt vyˇ ´ ˇ loucen z kresansk eho sboru. (Srovnej 2. Jana 9, 10.) ´ ˚ ˇ ˇ y´ od surovych ´ Tımto zpusobem se sbor udrzuje cist ´ ˚ ˚ lidı. (1. Korinanum 5:6, 7; Galaanum 5:9) ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 24 A co kresan e, ktere jejich surovy manzelsky ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ partner v soucasne dobe bije a nejevı zadne znamky ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ zmeny? Nekterˇ ı se z nejakeho duvodu rozhodli, ze se ´ ´ ˇ ´ ˚ surovym manzelskym partnerem zustanou. Jinı se ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ rozhodli od takoveho cloveka odejıt, protoze majı po´ ´ ˇ je ohrozeno ˇ ˇ ˇ cit, ze jejich telesn e,´ dusevn ı a duchovnı ´ ˇ ˇ zdravı, nebo dokonce jejich zivot. Co si za techto okol´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ trpıc nostı clov ek ı nasilım v rodine zvolı, to je jeho ´ ´ ˚ ˇ osobnı rozhodnutı pred Jehovou. (1. Korinanum 23

´ ˇ stat, ˇ se clen ˇ ´ ˇ 23. Co se mu˚ ze jestlize kresansk eho sboru opako´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ hnevu ˇ ˇ vane a nekajıcne da strhnout k vybuch um a snad pritom ´ ˇ ˇ ´ i telesne tyra svou rodinu? ´ ´ ´ ´ ´ ˇ st ˇ ı´ 24. a) K jakemu jednanı se mohou rozhodnout tyran ı manzel ´ ´ ˇ ´ ˇ b) Jak mohou tyran partneri? eho manzelsk eho partnera pod´ ´ ´ ˇ delat? ˇ porovat jeho prˇ atele´ a sborovı starsˇ ı, ale co by nemeli 150

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ Kresanstı manzele, kterı si navzajem ´ ´ ´ ˇ projevujı lasku a uctu, se budou snazit ´ ˇ ˇ problemy rychle vyresit

´ ´ ´ ˇ ı´ starsˇ ı´ moˇ 7:10, 11) Prˇ atele,´ prˇ ıbuznı nebo kresan st ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ hou v dobrem umyslu takovemu cloveku nabıdnout ´ ˇ ˇ ´ pomoc nebo radu, ale nemeli by ho nutit k zadnemu ´ ´ ´ ´ ´ ˇ konkretnımu postupu jednanı. Musı se pro nekter y´ ˇ ´ ´ ˚ postup rozhodnout on sam. (Rımanum 14:4; Galaa˚ num 6:5) ˇ ´ ´ ˇ ´ SKODLIV E PROBL EMY SKONC I

ˇ ˇ ´ 25 Kdyz Jehova spojil Adama a Evu manzelstvım, ´ ˇ ˇ ´ jeho zamerem nebylo, aby rodiny byly narusovany ´ ´ ˇ 25. Jaky´ ma Jehova zamer s rodinou? ´ PROBLEMY,


151

´ ˇ ´ ´ takovymi skodlivymi problemy, jako je alkoholismus ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ nebo nasilı. (Efezanum 3:14, 15) Rodina mela byt mıs´ ˇ´ ´ ´ tem, kde lide budou zıt v lasce a budou mıt mezi se´ ´ ´ bou pokojne vztahy, mıstem, kde budou uspokojovaˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ny dusevnı, citove a duchovnı potreby kazdeho clena ˇ ´ ´ rodiny. Jakmile se vsak objevil hrˇ ıch, lidska rodina se rychle zkazila. (Srovnej Kazatele 8:9.) ´ ˇ ´ ´ ˇ 26 Je dobre, ze Jehova od sveho zameru s rodinou ˇ ´ ´ ´ ˇ neupustil. Slibuje, ze nastolı pokojny novy svet, ve ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ kterem lide „skutecne budou bydlet v bezpecı a ni˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ kdo jim nezpusobı chvenı“. (Ezekiel 34:28) V te dobe ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ uz alkoholismus, nasilı v rodine a vsechny ostatnı ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ problemy, ktere poskozujı dnesnı rodiny, budou pa´ ˇ ˇ minulosti. Lide´ se budou usmıvat, trit ovsem ne ˇ proto, aby zakryli strach a bolest, ale proto, zeˇ naˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ leznou „nejvetsı potesenı v hojnosti pokoje“. (Zalm 37:11) ´ ˇ a´ ty, kdo se snazˇ ı´ zˇ ıt´ v souladu s Je26. Jaka budoucnost cek ´ ˇ hovovymi pozadavky?

´

´

J´ AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY

POM AHAT . . ., ABY SE RODINA VYHNULA PRO˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ BL EM UM, KTER E JI VA ZN E PO SKOZUJ I ?

ˇ´ ´ ´ Jehova odsuzuje zneuzıvanı alkoholu. ´ ´ ˇ (Prıslovı 23:20, 21) ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Kazdy clovek je odpovedny za sve jednanı. ˇ ´ ˚ (Rımanum 14:12) ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Nemame-li sebeovladanı, nemu˚ zeme slouzit ´ ´ ˇ ˇ ˇ Bohu prijatelne. (Prıslovı 29:11) ´ ˇ ´ ´ ´ ´ zestarl ˚ Pravı kresane´ majı ke svym ym rodicˇ um úctu. (3. Mojzˇ ı´ sova ˇ 19:32) 152

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ TRINACTA

K A P I TOLA

´ ˇ ˇ Co kdyz je manzelstv ı ˇ pred rozpadem? ´ EDNA Italka, ktera se jmenuje Lucie, byla v roce ´ˇ ´ ´ ´ ˇ 1988 velmi sklıcena.1 Jejı manzelstvı po deseti ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ letech skoncilo. Mnohokrat se pokousela o smıren ı ´ ˇ ˇ ˇ se svym manzelem, ale proste se to nepodarilo. Doˇ to tak daleko, ze ˇ Lucie od manzela ˇ ˇ slo odesla. Najed´ ´ nou se musela sama potykat s vychovou dvou dcer. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Kdyz vzpomına na tehdejsı dobu, rˇ ıka: „Byla jsem ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zachraˇ presvedcena, ze nase manzelstvı uz nemu˚ ze nit nic.“ ´ ´ ´ ˇ 2 Pokud mate problemy v manzelstvı, snad bude´ ´ ˇ ˇ te schopni Lucii chapat. Mozna jsou vztahy ve vasem ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ manzelstvı napjate a vy neustale premyslıte nad tım, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zda se da jeste neco zachranit. V takovem prıpadeˇ ´ ˇ e,´ kdyzˇ budete uvazovat ˇ ´ pro vas bude prosp eˇ sn o teto ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ otazce: Rıdil [Rıdila] jsem se vsemi dobr ymi radami, ´ ˚ dal zapsat do Bible, aby lidem pomahal ktere´ Buh ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vytvaret sastne manzelstvı? (Zalm 119:105) ˇ ˇ ˚ a´ napeˇ 3 Kdyzˇ mezi manzelem a manzelkou vzrust ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ tı, mozna jim pripada, ze nejsnazsı bude manzelstvı ´ ˇ ˇ ukoncit. V mnoha zemıch sice zaznamenali otres´ ´ ´ ´ ny´ vzestup rozvracenych rodin, ale z nedavnych ´ ´ ˇ ´ ´ zkoumanı vyplynulo, ze velke procento rozvedenych

J

´ ˇ eno. ˇ 1 Jmeno bylo zmen ´ ´ ˇ polozit ˇ lide,´ v jejichzˇ manzelstv ˇ 1., 2. Jakou ot azku by si meli ı jsou napjate´ vztahy? ´ ´ 3. Jak mnozı lide´ a jejich rodiny reagujı na rozvod, i kdyzˇ jsou ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ rozvody vseobecne rozsırene? CO

ˇ ˇ ´ ˇ KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?

153

´ ˇ ˇ Problemy reste rychle. A slunce nezapadne nad ˇ ´ ´ ˇ ˇ vası podrazdenou ´ naladou

ˇ ´ ˇ ´ ˇ muzˇ u˚ a zen rozpadu sveho manzelstv ı lituje. Rada ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ techto muzˇ u˚ a zen trpı vet sımi zdravotnımi proble´ ˇ ´ ˇ ˇ my — a to jak telesnymi, tak dusevnımi — nez lide,´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ jsou po rozvodu dloukterˇ ı v manzelstv ı zustali. Deti ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a prˇ aha leta zmatene a nesastne. Trpı take´ rodice ´ ´ ´ ´ ´ tele rozvracene rodiny. A jak se na tuto situaci dıva ´ ˚ ˚ ˇ Buh, Puvodce manzelstv ı? ´ ˇ 4 Jak bylo uvedeno v jedne´ z predchoz ıch kapitol, ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ podle Bozıho zameru melo byt manzelstvı trvalym ´ˇ ˇ ˇ svazkem. (1. Mojzısova 2:24) Proc se tedy tolik man´ ´ ´ ˇ ˇ zelstv ı rozpada? Zrejm eˇ se to nestane nahle. Obvyk´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ le predchazejı vystrazne signaly. Male´ problemy ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ v manzelstvı se mohou postupne stale zvetsovat, azˇ ´ ˇ ˇ ˇ se zda, ze jsou neprekonateln e.´ Kdyby se vsak tyto ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ problemy okamzite resily pomocı Bible, dalo by se ´ ˇ ´ ˇ rozpadu mnoha manzelstv ı predej ıt. ´ ˇ re ˇ problemy ´ ˇ ˇ sit 4. Jak by se mely v manzelstv ı? 154

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˇ ´ BU DTE REALISTI CTI

´ ˚ ˇ ˇ ˚ 5 K problemum nekdy vede to, ze jeden z partneru ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ nebo i oba majı o manzelstvı nerealne predstavy. Za´ ´ ´ ˇ milovane´ romany, oblıbene´ casopisy, televiznı pro´ ´ ´ ˇ gramy a filmy mohou v lidech vzbuzovat ocekavanı ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a sny, ktere se velmi lisı od realneho zivota. Kdyzˇ se ˇ ı,´ clov ˇ ˇ se mozn ˇ a´ cıt´ ı´ podvedetyto sny neuskutecn ek ´ ´ ˇ ´ ny, nespokojeny, a dokonce roztrpceny. Jak ale dva ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nedokonalı lide mohou v manzelstvı najıt st estı? Vy´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ tvorenı takoveho kvalitnıho vztahu vyzaduje usilı. ´ ´ ´ ´ ˇ 6 Bible nenı nerealisticka kniha. Uznava, ze man´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ zelstvı prinası radosti, ale take varuje, ze ti, kdo do ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ neho vstoupı, „budou mıt souzenı ve svem tele“. ˚ ˇ (1. Korinanum 7:28) Jak jiz bylo uvedeno, oba part´ ´ ´ ´ ˇ jsou nedokonalı´ a nachyln neri ı k hrˇ ıchu. Lisˇ ı se od ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ sebe svym dusevnım a citovym zalozenım i vycho´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vou. Manzel a manzelka majı nekdy rozdılne nazory ´ ´ ˇ a na prˇ ıbuzn ´ na penıze, na deti e´ toho druheho. Kon´ ˇ ˇ ´ flikty mohou vznikat z toho, ze manzele nemajı dost ´ ´ ˇ ˇ ˇ spolu, a ze ˇ majı´ sexualn casu, aby delali veci ı pro´ ´ ´ ˇ ˇ blemy.1 Majı-li o takovych vecech mluvit, potrebu´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jı na to mıt cas a take odvahu. Vetsina manzelskych ´ ˇ ´ ˇ ˇ dvojic tyto problemy dokaze prekonat a dospet ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ k oboustranne prijatelnemu resenı. ´ MLUVTE SPOLU O NESHODACH

7

´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ e´ zjisuj ˇ Mnozı manzel ı, ze je pro neˇ obtızn e

´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 1 Nekter e´ z techto oblastı byly rozebırany v predchoz ıch kapi´ tolach. ˇ ˇ uvedomit ˇ ˇ ˇ 5. Jakou skutecnost by si mely vsechny manzelsk e´ dvojice? ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 6. a) Jaky´ vyrovnany´ nazor na manzelstv ı predkl ada Bible? ´ˇ ´ ˇ ˇ b) Uvete nekter e´ prˇ ıciny neshod v manzelstv ı. ´ ´ ˇ ˚ ˇ ych ´ ˇ nedo7., 8. Jaky´ zpusob jednanı pri zranen citech nebo pri ´ ˇ ˇ ˇ rozumenı mezi manzeli doporucuje Bible? CO


155

´ ˇ ´ v klidnem duchu spolu mluvit o zranenych citech, ´ ´ ˇ ´ ˇ o nedorozumenı nebo o osobnıch nedostatcıch. Ne´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ktereho manzelskeho partnera problem mozna roz´ ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ rusı a mısto aby rekl: „Myslım, ze mi nerozumıs“, zac´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ne problem prehanet. Dalsı rekne: „Staras se jenom ´ ´ o sebe“ nebo „Nemasˇ meˇ rad“. Jiny´ partner se nechce ´ ´ ´ ˇ ´ dostat do hadky, a tak mozna odmıta reagovat. ´ ´ ´ ˇ ˇ 8 Lepe udelame, budeme-li se rıdit biblickou raˇ ˇ ˇ dou: „Zlobte se, a prece nehreste; a slunce nezapad´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ 4:26) ne nad vasˇ ı podrazd enou naladou.“ (Efezanum ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Pri prılezitosti sedesateho vyrocı sveho snatku jedni ´ ´ ´ ˇ ˇ e´ dostali otazku, sastn ı manzel co je tajemstvım je´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jich spokojeneho manzelstvı. Manzel rekl: „Naucili ´ ´ ˇ ˇ ˇ jsme se nikdy nejıt spat, aniz bychom vyresili nesho´ ´ dy, a byla neshoda jakkoli bezvyznamna.“ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 9 Kdyz manzel a manzelka majı rozdılne nazory, ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ kazdy z nich musı byt „rychly k slysenı, pomaly´ ´ ˇ (Jakub 1:19) Kdyzˇ pozork mluvenı, pomaly´ k zlobe“. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ne naslouchajı, mozna oba zjistı, ze je nutne´ se ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ omluvit. (Jakub 5:16) Uprımny vyrok: „Je mi lıto, ze ´ˇ ˇ jsem ti ublızil“ vyzaduje pokoru a odvahu. Budou-li ´ ´ ˇ ˇ e´ pri ˚ ˇ neshodach vsak manzel postupovat tımto zpu´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ sobem, velmi to prispeje nejen k resenı jejich proble´ ˇ ´ ˚ ´ ˚ ˇ ´ mu, ale take k rozvinutı vreleho, duverneho vztahu, ´ ´ ´ kter y´ je vzajemneˇ mnohem vıce poteˇ sˇ ı. ´ ˇ NEZANEDB AVEJTE MAN ZELSKOU POVINNOST

´ dopise Korinanum ˚ ˇ Ve svem apostol Pavel dopo´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ rucoval manzelstvı proto, ze ‚prevlada smilstvo‘. (1. Ko´ ´ ˚ ˇ ı´ svet ˇ je ve srovnan ˇ rinanum 7:2) Dnesn ı se starove10

´ ˚ zit ˇ a´ soucˇ ast 9. a) Co je v Bibli uvedeno jako dule komunikace? ´ ´ ˇ ˇ ˇ b) Co musı manzelsk a dvojice mnohdy udelat, i kdyzˇ to vyzaduje odvahu a pokoru? ˇ ˚ ˇ tato ˇ 10. Co doporucoval Pavel kresan um v Korintu a mu˚ ze ´ ˇ ˇ rada platit i pro dnesnı kresany? 156

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ kym Korintem stejne spatny, ne-li jeste horsı. Svetstı ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ lide se otevrene bavı o nemravnych vecech a neslus´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ne se oblekajı, hlavnımi namety casopisu, knih, tele´ ´ ˇ ˚ ˚ ´ viznıch programu a filmu jsou smyslne prˇ ıbehy — a to ´ ˇ ´ vsechno dohromady vzbuzuje nedovolene pohlavnı ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ touhy. Korinanum, kterı zili v podobnem prostredı, ´ ˇ ˇ ´ ˇ apostol Pavel napsal: „Je lepsı vstoupit do manzelstvı ´ ˇ ´ ˚ ˇ nez planout vasnı.“ (1. Korinanum 7:9) ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ 11 Proto kresan um, kterˇ ı zijı v manzelstvı, Bible ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ prikazuje: „A manzel dava sve manzelce, co jı patrˇ ı, ´ ´ ˇ ˇ ´ ale a take manzelka podobne jedna se svym manˇ ˚ ˇ ˇ si, ze ˇ je zdu˚ zelem.“ (1. Korinanum 7:3) Povsimn ete ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ razneno davanı, ne vyzadovanı. Intimnı styky v man´ ˇ ˇ eˇ prin ˇ ı´ uspokojenı´ jen tehdy, kdyzˇ ˇ a´ sej zelstv ı skutecn ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ kazdy z partneru ma zajem o dobro toho druheho. ´ ˇ ˚ ˇ ˇ Bible naprıklad prikazuje manzelum, aby se svou ´ ´ ˇ manzelkou jednali „podle poznanı“. (1. Petra 3:7) To ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ım zvlas platı pri poskytovanı a prij anı manzelsk e´ ˇ ˇ povinnosti. Pokud manzel se svou manzelkou neza´ ´ ´ ´ ˇ e,ˇ mozn ˇ a´ jı´ tato stranka ˇ ˇ chazı neˇ zn manzelstv ı nepri´ ˇ ´ nası radost. ´ ´ ˇ ´ 12 V nekter ych situacıch snad jeden partner musı ´ ´ ˇ ˇ ˇ druhemu manzelskou povinnost odeprıt. U manzel´ ˇ em ´ ˇ ı´ cˇ ˇ ky by to mohlo pripadat v uvahu v urcit mes ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nım obdobı nebo tehdy, kdyz se cıtı velmi unavena. ´ˇ ˇ ˇ (Srovnej 3. Mojzˇ ısovu 18:19.) U manzela se to mu˚ ze ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ stat, kdyz resı zavazny problem v zamestnanı a cıtı ´ ˇ ´ ˇ se citoveˇ vycerpan y.´ Takove´ prˇ ıpady docasneho od´ ˇ ´ ´ kladu manzelske povinnosti se nejlepe zvladnou, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jestlize si oba partneri o situaci uprımne popovıdajı ´ ´ ˇ 11., 12. a) Jakou povinnost k sobeˇ navz ajem majı man zel ˇ ´ duchu by ji meli ˇ plnit? b) Jak by meli ˇ poa manzelka a v jakem ˇ ˇ stupovat, kdyby bylo nutne´ manzelskou povinnost docasn eˇ odˇ lozit? CO


157

´ ´ ´ a dohodnou se na „vzajemnem svolenı“. (1. Korina´ ´ ˚ ˇ ´ num 7:5) Tak zabranı tomu, ze by kter ykoli z nich ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ unahlene dospel k nespravnemu zaveru. Kdyby ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vsak manzelka schvalne manzelovi odpırala manˇzelskou povinnost nebo kdyby s nı´ manzel ˇ pri ˇ ˇ plne´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nı manzelske povinnosti umyslne prestal jednat ´ ˇ ˇ ´ ´ laskyplne, kazdy z nich by druheho partnera vysta´ ´ ˇ ´ ˇ voval pokusenı. V teto situaci mohou v manzelstv ı ´ vzniknout problemy. ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ 13 Bozı sluzebnıci, kterˇ ı jsou v manzelstvı, se musı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ stejne jako vsichni ostatnı kresane vyhybat porno´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ grafii, protoze v nich muze vyvolavat neciste a nepri´ ´ ´ ˚ ´ rozene touhy. (Kolosanum 3:5) Take si musı davat ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ pozor na sve myslenky a chovanı, kdyz jednajı ´ ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ s kymkoli opacneho pohlavı. Jezıs varoval: „Kazdy, ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ k nı´ ma´ vakdo se stale dıva na nejakou zenu tak, ze ˇsen, ˇ jizˇ s nı´ ve svem ´ ˇ ˇ srdci zcizolozil.“ (Matous 5:28) ˇ manzel ˇ e´ uplatnuj ˇ ı´ biblicke´ rady, ktere´ se ty´ Jestlize ´ ˇ ´ kajı sexu, meli by byt schopni nepodlehnout poku´ ´ ˇ ı´ a nedopustit se cizolozstv ˇ sen ı. Mohou se nadale ra´ ´ ´ ´ ˇ dovat z nadherneho intimnıho styku v manzelstvı, ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ve kterem je sex povazovan za vzacny dar od Puvod´ ´ ´ ˇ ce manzelstv ı, od Jehovy. (Prˇ ıslovı 5:15–19) ´ ˚ BIBLICKE DUVODY K ROZVODU

´ ˇ ve vet ˇ sin ˇ eˇ kresansk ´ ˇ ˇ Je dobre,´ ze ych manzelstv ı ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ je mozne resit vsechny problemy, ktere se vyskyt´ ˇ ˇ nou. Nekdy se to vsak nepodarˇ ı. Lide´ jsou nedo´ ´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ konalı a zijı v hrısnem svete, kter y´ ovlada Satan, ´ ´ ˇ ˇ a proto se nektera manzelstvı rozpadnou. (1. Jana ˇ v takove´ tı´ ziv ˇ e´ situaci kresan ˇ 5:19) Jak by se meli e´ zachovat? 14

´ ˇ ´ ˇ ˇ e´ smy´ slen ˇ 13. Jak musı kresan e´ jednat, aby si udrzeli cist ı? ´ ´ ˇ ˇ 14. Jaka smutna situace nekdy nastane a proc? 158

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ Jak bylo uvedeno ve druhe kapitole teto knihy, ´ ˚ ˇ ˇ smilstvo je jedinym duvodem k tomu, aby se clovek ´ ´ ´ ´ ´ ˇ mohl rozvest a byt volny pro nove manzelstvı.1 (Ma´ ´ ˇ y´ dukaz, ˚ ˇ vam tousˇ 19:9) Pokud mate jednoznacn ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ byl vas manzelsky partner neverny, stojıte pred ´ˇ ´ ´ ´ ˚ obtızn ym rozhodnutım. Zustanete nadale v man´ ´ ˇzelstvı,´ nebo se date ´ rozvest? Pro to nejsou zˇ ad´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ na pravidla. Nekterı kresane svemu manzelskemu ´ ˇ projevil opravdopartnerovi upln eˇ odpustili, protoze ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ povou lıtost, manzelstvı bylo zachraneno a dobre ´ ˇ ˇ ˚ ˇ kracovalo. A dalsı se nerozvedli kvuli detem. ´ ´ ˇ a´ hrˇ ı´ sn ˇ e´ jednan ˇ za 16 Na druhe´ straneˇ mozn ı melo ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ anasledek tehotenstvı nebo nejakou pohlavne pren ´ ˇsenou chorobu. Nebo je snad nutne´ chranit ˇ deti, kte´ ´ ˇ re´ druhy´ z rodicˇ u˚ pohlavneˇ zneuzˇ ıva. Pred rozhod´ ˇ ı´ zva´ zit. ˇ Pokud ˇ nutım je samozrejm eˇ nutne´ hodneˇ vec ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ sveho se vsak dozvıte o neveˇ re manzelsk eho partne´ ´ ´ ´ ´ ´ ra a mate s nım i nadale pohlavnı styk, davate tak ´ ˇ jste mu odpustili a ze ˇ chcete v manzelstv ˇ najevo, ze ı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ pokracovat. Uz nenı zadny biblicky duvod k tomu, ´ a vstoupit do noveho ´ abyste se mohli rozvest manˇzelstvı.´ Nikdo by se nemel ˇ pokouset ˇ ovlivnit vase ˇ roz´ ´ ´ hodnutı nezˇ adanymi radami a nikdo by toto roz´ ´ ´ ˇ ´ hodnutı take nemel kritizovat. S nasledky sveho ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ rozhodnutı budete zıt vy. „Kazdy . . . ponese svuj ´ ´ ˚ vlastnı naklad.“ (Galaanum 6:5) 15

´ ´ ´ ´ ´ ˇ 1 Biblicky vyraz, kter y se prekl ada jako „smilstvo“, zahrnuje ´ ´ ´ˇ ˇ e´ jednan ´ cizolozn ı, homosexualitu, styk se zvıretem a jine´ svevol´ ´ ´ ˚ ˇ nichzˇ se nedovolenym ne´ skutky, pri zpusobem zachazı s po´ ´ hlavnımi organy. ´ duvodem ˚ ˇ ˇ 15. a) Co je podle Bible jedinym k tomu, aby se clov ek ´ ´ a byt ´ volny´ pro nove´ manzelstv ˇ ˇ mohl rozvest ı? b) Procˇ se nekte´ ˇ ˇ se s nevern ˇ ym ´ partnerem nerozvedou? rˇ ı kresan e´ rozhodli, ze ˇ ˇ ˇ k rozvodu s proviˇ et 16. a) Ktere´ cinitele by mohly nekoho prim ´ ˇ ´ ˇ ˇ nevinnilym manzelskym partnerem? b) Proc by nikdo nemel ´ ˇ nikoli? neho partnera kritizovat, a se rozhodne pro rozvod, ci CO


159

˚ DUVODY K ROZLUCE

´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 17 Je mozne, ze v nekter ych situacıch ma nekdo ´ ˇ pravo na rozluku nebo snad na rozvod, i kdyz se jeho ˇ manzelsk y´ partner nedopustil smilstva? Ano, ale ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ v takovem prˇ ıpade kresan nenı volny, aby navazal ´ ´ ˇ ´ novou znamost se zamerem vstoupit do noveho ´ ˇ ˇ manzelstvı. (Matous 5:32) Bible sice takovou rozlu´ ´ ˇ ˇ ku dovoluje, ale s podmınkou, ze naprˇ ıklad manzel´ ´ ˇ ˚ ka, ktera odejde, by mela ‚zustat nevdana nebo se ˇ smı´ rit‘. ˚ ´ ˇ opet (1. Korinanum 7:11) Ve kter ych kraj´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ nıch situacıch zrejme muze byt rozluka rozumna? ´ ˇ ˇ ˇ 18 Rodina mozna zacne trpet nedostatkem proto, ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ze manzel je ocividne lıny a ma spatne navyky.1 ´ ´ ˇ Snad cely prıjem rodiny prohraje v hazardu nebo ho ´ ´ ˇ ´ ´ utratı za drogy ci alkohol, na kter ych je zavisly. Bib´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ le rıka: „Jestlize se nekdo nestara o ty . . ., kterı jsou ´ ´ ´ ˇcleny jeho domacnosti, ˇ ˇ ˇ jiste zaprel vıru a je horsı nezˇ ´ ˇ ˇ ´ clovek bez vıry.“ (1. Timoteovi 5:8) Pokud se takovy ˇ ˇ ´ ˇ muz nechce zmenit, a dokonce si snad na sve neres´ ˇ a´ jeho manzelka, ˇ ti bere penıze, ktere´ vydel ta se moz-ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ na rozhodne uhajit zivotnı potreby pro sebe a pro sve´ ´ ´ ´ ˇ tım, ˇ dosahne deti ze soudnı rozluky. ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 19 O takovem zakonnem prostredku je take mozne ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ uvazovat v prıpade, ze jeden z partneru jedna s dru´ ˇ ˇ ´ ˇ hym neobycejne nasilnicky; snad ho opakovane bije ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ tak silne, ze tım ohrozuje jeho zdravı, a dokonce zi´ ´ ˇ ma´ o rodinu zajem, 1 Zde se nejedna o situace, kdy manzel ale ´ ˚ ˚ ´ ˚ ˇ ovlivnenı schopen se o ni postarat z duvodu, ktere nemuze ´ ´ ´ ˚ nemoci nebo nedostatku pracovnıch nit, naprˇ ıklad kvuli prˇ ıle´ ˇ zitost ı. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ rozvodu uklad 17. Jaka omezenı v prˇ ıpadeˇ rozluky ci a Bible, ´ ˇ nedoslo ˇ k cizolozstv ˇ jestlize ı? ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 18., 19. Ktere meznı situace mozna nektereho z manzelu˚ dove´ ´ ˇ povazuje ˇ dou k tomu, ze za rozumne´ pozˇ adat o soudnı rozluku ´ ˇ ´ ´ ˇ nebo o rozvod, i kdyz nenı volny pro novy snatek? 160

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vot. Take v tom prˇ ıpade, ze se jeden manzelsky part´ ˇ´ ´ ner stale snazı druheho partnera donutit k tomu, ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ aby nejak porusil Bozı prˇ ıkazy, snad ohrozeny partˇ ´ ner uvazuje o rozluce, zejmena pokud to dojde tak ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ daleko, ze je v nebezpecı jeho duchovnı smyslenı. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Mozna dospeje k zaveru, ze jedinou cestou k tomu, ´ ´ˇ aby mohl „poslouchat Boha jako panovnıka spıse ˇ ´ ´ nez lidi“, je dosahnout soudnı rozluky. (Skutky 5:29) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 20 I kdyz nekoho manzelsky partner nesmırne tyra, ˇ ´ ˇ ˇ rozhodne by na tohoto nevinneho cloveka nikdo neˇ ´ ´ ´ ˇ mel vyvıjet natlak, bu aby od sveho partnera odesel, ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ nebo aby s nım zustal. Zralı pratele a starsı sice mo´ ´ ˇ hou nabıdnout pomoc nebo dat biblicky podlozenou ˇ ´ ˇ radu, nemohou vsak znat vsechny podrobnosti o tom, ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ co se deje mezi manzelem a manzelkou. To muze viˇ ´ ˇ ˇ ˇ det pouze Jehova. Kresanska manzelka by ovsem ne´ ˇ ´ ˇ´ projevovala uctu k manzelstvı jako k Bozımu uspo´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇrad anı, kdyby se pomocı chabych vymluv chtela ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ z manzelstvı vymanit. Jestlize vsak nebezpecna situa´ ˇ ce trva, nikdo by ji nemel kritizovat, kdyby se rozhoˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dla pro rozluku. Presne totez platı pro kresansk eho ˇ ´ ˇ manzela, kter y usiluje o rozluku. budeme ˇ ´ „Vsichni ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ stat pred Bozı soudnı stolicı.“ (Rımanum 14:10) ˇ ´ JAK BYLO ´ ˇ JEDNO ˇ MAN ZELSTV I ZACHR AN ENO PRED ROZPADEM

´ ´ ˇ ıce ˇ mes Tri potom, co Lucie — o ktere´ byla zmın´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ka jiz drıve — odesla od sveho manzela, setkala se ˇ ´ ˇ se svedky Jehovovymi a zacala s nimi studovat Bib´ ´ ´ ´ ´ ˇ li. Vypravı: „K memu velkemu prekvapen ı Bible 21

´ ´ ˇ 20. a) Co mohou rodine,ˇ ktera je pred rozpadem, nabıdnout zra´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ prˇ ıpad lı prˇ atele´ a starsˇ ı, ale co by delat nemeli? b) V jakem eˇ lide´ ´ ´ ˇ ˇ a´ pouzij ˇ ı´ biblickou zmınku v manzelstv ı mozn o rozluce a rozvo´ du jako vymluvu? ´ ˇ ´ ´ ˇ ze ˇ se biblicke´ rady pro manzelstv ˇ 21. Z jakeho prˇ ıbehu je videt, ı ´ ˇ cuj ˇ ı? osved CO


161

´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ predkl adala prakticke re senı mych problemu. Po je´ ´ ˇ ´ dinem tydnu studia jsem se ihned chtela se svym ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ manzelem smırit. Dnes mohu rıci, ze Jehova vı, jak ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ zachranit manzelstvı, ktera jsou v krizi; jeho ucenı ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ totiz lidem v manzelstvı pomaha, aby se naucili va´ ´ ˇ si jeden druheho. ´ ˇ zit Nenı pravda, jak nekte rˇ ı lide´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ tvrdı, ze svedkove Jehovovi rozdelujı rodiny. V mem ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ prıpade to bylo presne naopak.“ Lucie se naucila ´ ˇ ´ zivot ˇ uplatnovat biblicke´ zasady ve svem e.ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ 22 Lucie nenı vyjimkou. Manzelstvı by melo byt po´ ´ ˇ ˇ zehnanım, ne bremenem. Proto Jehova poskytl ve ´ ´ ´ vzacn ´ Sloveˇ ty nejlepsˇ ı´ rady pro manzelstv ˇ svem em ı, ´ ´ ˇ ´ ˇ jake kdy byly napsany. „nezkuˇ Bible dokaze udelat ´ ˇ ´ ´ seneho moudr ym“. (Zalm 19:7–11) Zachranila mno´ ´ ˇ ˇ ho manzelstv ı, ktera byla pred rozpadem, a napravi´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ la jina, ve kter ych byly vazne problemy. Kez vsechny ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ manzelske dvojice zcela duverujı radam, ktere´ pro ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ eˇ se osvedˇ manzelstv ı dava Jehova Buh! Skutecn ˇcujı!´ ˇ ˇ duv ˚ eˇ rovat ˇ ˇ ˇ 22. Cemu by mely vsechny manzelsk e´ dvojice?

´

´

J AK ´MOHOU TYTO´ BIBLICK Eˇ Z ASADY ´ POM AHAT . . . CHR ANIT MAN ZELSTV I ? ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ı.´ Manzelstv ı prin ası radost i souzen ´ ´ ˚ ˇ (Prıslovı 5:18, 19; 1. Korinanum 7:28) ˇ re ˇ okamzit ˇ e.ˇ ˇ sit Neshody by se mely ˚ (Efezanum 4:26) ˚ zit ˇ e´ naslouchat V rozhovoru je stejneˇ dule jako mluvit. (Jakub 1:19) ´ ˇ ˇ plnit Manzelska povinnost by se mela ˇ ˇ ˇ ˚ nesobecky a nezne. (1. Korinanum 7:3–5) 162

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ C T R N AC T A

K A P I TOLA

´ ˇ´ Prozıvejte obdobı ´ ´ starnutı spolu ˇ ´ ´ ´ ˇ DYZ starneme, prochazıme mnoha zmenami. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Ztracıme zivotnı sılu. Pri pohledu do zrcadla od´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ yvaj halujeme prib ıcı vrasky, postupne se objevujı se´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dive vlasy, a i tech stale ubyva. Mozna trpıme ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ urcitym selhavanım pameti. Vytvarejı se take nove ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vztahy, kdyz deti vstoupı do manzelstvı, a dalsı, kdyzˇ ´ ˇ ˚ ˇ se narodı vnoucata. Odchodem do duchodu se ne´ ˇ ´ ˚ ˇ komu naprosto zmenı obvykly zpusob zivota. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ yvaj 2 Prib ıcı leta mohou byt doopravdy svızelna. ´ ˇ ˇ´ ˇ (Kazatel 12:1–8) Podıvejme se vsak na Bozı sluzeb´ ´ ´ ˇ nıky v biblickych dobach. I kdyzˇ nakonec zemreli, ´ ´ ˇ ˇ ˇ zıskali v zivote moudrost a porozumenı — to jim ve ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ starˇ ı prin aselo velke´ uspokojenı. (1. Mojzˇ ısova 25:8; ´ ˇ 35:29; Job 12:12; 42:17) Jak se jim podarilo starnout ´ ´ ˇ Jisteˇ dıky ˇ zili ˇ v souladu se zaspokojene? tomu, ze ´ ´ ´ ´ sadami, ktere dnes nachazıme zapsane v Bibli. ˇ (Zalm 119:105; 2. Timoteovi 3:16, 17) ´ ´ ˇ apostol ˇ ˇ 3 Lidem, kterˇ ı starnou, predlo zil Pavel ve ´ ˇ ˇ svem dopise Titovi prospesnou radu. Napsal: „A ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ umırn jsou letitı muzi enı v navycıch, vazn ı, zdrave´ ´ ´ˇ ´ mysli, zdravı ve vıre, v lasce, ve vytrvalosti. Podobneˇ ´ ´ ˇ a se letite´ zeny chovajı uctive,ˇ nepomlouvajı, ani ne´ ´ ˇ ˇ ˇ jsou zotroceny mnozstvım vına, a jsou ucitelkami ´ (Titovi 2:2, 3) Jestlize ˇ venujete ˇ toho, co je dobre.“

K

´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zmen ˇ am ˇ ˇ 1., 2. a) K jakym u clov eka dochazı, kdyzˇ zacˇ ına star´ ´ ´ ˇ ˇ ym ´ lidem v bibˇ a´ selo nout? b) Co prin uspokojenı ve starˇ ı zbozn ´ ´ lickych dobach? ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ am ˇ 3. Jake rady dal starnoucım muzˇ um a zen apostol Pavel? ´ PROZˇ IVEJTE

´ ´ ´ OBDOBI STARNUT I SPOLU

163

´ ˇ ˚ pozornost temto slovum, mohou vam pomoci, abys´ ´ ˇ ´ te problemy starnutı prekonali. ZVYKEJTE SI ´ NA ˇ ´ SAMOSTATNOST SV YCH D ETI

´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ Vymena uloh vyzaduje prizp usobivost. Pravdiˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vost toho je velmi dobre videt, kdyz dospele deti ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ opoustejı domov a vstupujı do manzelstvı. Tato si´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ tuace mnoha rodicum poprve pripomene, ze star´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nou. I kdyz jsou rodice sastnı, ze se z jejich detı sta´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ li dospelı lide, presto si mnohdy delajı starosti, zda ˇ ˇ ˇ udelali vse, co mohli, aby je pripravili na samostat´ ´ ´ ˇ a´ je doma stale nost. A mozn postradajı. ´ ˇ ˇ ˇ 5 Je pochopitelne, ze i potom, kdyz deti odejdou ´ ´ ˇ z domova, se rodice zajımajı, jak se jim vede. „Jen ˇ ˇ jsou kdyby se mi casto ozvali, abych se ujistila, ze ´ ˇ ˇ ˇ v poradku; udelalo by mi to velkou radost,“ rekla jed´ ´ ˇ dcera odena matka. Jiny´ otec vypravı: „Kdyzˇ nase ´ ´ˇ ´ ´ ˇsla z domova, bylo to pro nas velmi obtızn e obdobı. ´ ˇ ˇ ˇ V nası rodine to zanechalo velkou mezeru, protoze ˇ ˇ ˇ ˇ e.“ ˇ Jak se tito rodijsme vzdy delali vsechno spolecn ´ ´ ˇce s odchodem svych ´ ˇ detı vyrovnali? V mnoha prˇ ı´ ´ ´ ˇ ´ padech tım, ze se zajımali o jine lidi a pomahali jim. ´ ´ ˇ vstoupı´ do manzelstv ˇ 6 Kdyzˇ deti ı, uloha rodicˇ u˚ se ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ zmenı. V 1. Mojzısove 2:24 je uvedeno: „Muzˇ opustı ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ sveho otce a svou matku a pridrzı se sve manzelky ´ ´ ´ ˇ ˇ uznavaj a stanou se jednım telem.“ Pokud rodice ı ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Bozı zasadu vedenı prostrednictvım hlavy a zasadu ´ ´ ´ ´ ˇ jim to, aby si udrzeli ˇ dobreho usporˇ adanı, pomu˚ ze ´ ´ ´ ˚ spravny nahled na situaci. (1. Korinanum 11:3; 14:33, 40) 4

´ ´ ˇ kdyzˇ jejich deti ˇ opoust ˇ ej ˇ ı´ domov, 4., 5. Jak reagujı mnozı rodice, ´ ´ ˇ a jak si nekte rˇ ı na tuto novou situaci zvykajı? ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ 6. Co clen um rodiny pomaha, aby si udrzeli spravny´ nahled na ´ rodinne vztahy? 164

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ Dveˇ dcery jedne´ manzelsk e´ dvojice se vdaly ˇ ˇ ˇ ˚ a odstehovaly se z domova. Temto manzelum pak ´ ˇ ˇ ˇ ˇ zpoˇ pripadalo, ze je v jejich zivote prazdno. Manzel ´ ´ ˇ ´ ˇcatku ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sve zete nesnasel. Kdyz vsak uvazoval o za´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sade vedenı prostrednictvım hlavy, uvedomil si, ze ´ ˇ ´ ´ ´ jeho dcery nynı zijı v rodinach, za ktere jsou odpo´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vednı jejich manzele. A tak kdyz ho nektera z dcer ´ ´ ´ ´ ˇzadala o radu, zeptal se jı, co si o tom myslı jejı ´ ˇ ˇ manzel, a pak se ujistil, ze ho bude co nejvıce pod´ ´ ˇ ı´ za prˇ ıtele porovat. Jeho zeove´ ho nynı povazuj ´ ´ a jeho rady vıtajı. ´ ˇ ˇ novomanzel ˇ e´ sice nejed8 Co vsak v prˇ ıpade,ˇ ze ´ ´ ˇ ˇ ´ najı nebiblicky, ale nedelajı to, co povazujı za nej´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ jizˇ lepsı jejich rodice? Jedni manzele, jejichzˇ deti ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ vstoupily do manzelstvı, vypravejı: „Stale jim po´ ´ mahame, aby zkoumali Jehovovo stanovisko. Ale ´ ´ ˇ i kdyzˇ s jejich rozhodnutım nesouhlasıme, presto ´ ´ ˇ ho prijımame, podporujeme je a povzbuzujeme.“ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ 9 Nektere matky v urcitych asijskych zemıch po´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vazujı za zvlas obtızne pripustit, ze jejich synove´ ´ ´ ˇ ˇ jsou samostatnı. Pokud vsak respektujı kresan´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ske usporadanı a vedenı prostrednictvım hlavy, ´ ˇ ˇ ˇ e.´ Jedzjisujı, ze spory se snachami jsou zbytecn ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ na kresanka uznava, ze po odchodu svych synu ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ z domova ma „stale vıce duvodu k vdecnosti“. Je ´ ˇ ´ ˇ nadsena, kdyzˇ vidı, ze oba jsou schopni rˇ ıdit svou ´ ´ ˇ novou rodinu. Na druhe strane to pro ni i pro jejı´ ˇ ˇ ˇ ´ ho manzela znamenalo odlehcenı od telesneho ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ a dusevnıho nakladu, kter y museli nest v dobe sve´ ´ ho starnutı. 7

´ ´ ´ ˇ jeden otec, kdyzˇ jeho 7. K jakemu vynikajıcımu postoji dospel ˇ z domova a vdaly se? dcery odesly ´ ˇ ˇ k samostatnosti svych ´ 8., 9. Jaky´ postoj zaujali nekte rˇ ı rodice ´ ˇ ´ ˇ dospelych detı? ´ PROZˇ IVEJTE


165

ˇ ´ ´ ˇ Kdyz starnete, znovu se vzajemne ˇ ´ ´ ujisujte o sve lasce ˇ ˚ ˇ ´ ZNOVU UPEVN ETE SV UJ MAN ZELSKY SVAZEK

´ ´ ´ ˇ ˇ Kdyzˇ lide´ dosahnou stredn ıho veku, reagujı na ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ to ruzne. Nekterı muzi se snazı vypadat mladsˇ ı, ˇ ´ ´ ˇ a proto se zacnou jinak oblekat. Mnohe zeny jsou ´ ˇ ´ ´ znepokojovany zmenami spojenymi s klimakteriem. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Je smutne, ze nekterı lide strednıho veku vyvolavajı ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ u svych manzelskych partneru odpor a zarlivost tım, ´ ´ ˇ flirtujı´ s mladsˇ ımi ˇ eho ´ ze osobami opacn pohlavı. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Zboznı starnoucı muzi vsak jsou „zdrave mysli“, ´ ´ ˇ ı.´ (1. Petra 4:7) Poa tak nespravne´ zˇ adosti potlacuj ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dobne zrale zeny se z lasky ke svemu manzelovi ´ ´ ˇ ˇ a z touhy lıbit se Jehovovi snazı, aby jejich manzel´ ´ stvı bylo stabilnı. ´ ´ ´ 11 Kral Lemuel pod inspiracı zapsal chvalu na 10

´ ´ ´ 10., 11. Ktere´ biblicke´ rady lidem pomahajı, aby se vyhybali le´ c-ˇ ´ ´ ˇ ˇ kam strednıho veku? 166

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ ˇ „schopnou manzelku“, ktera se svemu manzelovi ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ odmenuje „dobr ym a ne spatnym po vsechny dny ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sveho zivota“. Kresansk y manzel neprestane oceno´ ˇ ˇ´ vat to, jak se jeho manzelka snazı zvladnout citovou ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ nevyrovnanost provazejıcı jejı stredn ı vek. Laska ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ k nı ho podnecuje, aby ‚ji chvalil‘. (Prıslovı 31:10, 12, 28) ´ ˇ ˇ ´ ˇ 12 Behem rusnych let, kdy jste vychovavali deti, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jste oba ochotne odlozili sva osobnı pranı a venova´ ´ ˇ ı.´ Po jejich odchodu z domoˇ am li se potreb svych det ´ ´ ˇ ˇ ´ va nastava cas, abyste se znovu venovali svemu ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ manzelskemu zivotu. Jeden manzel rıka: „Kdyz nase ˇ ˇ dcery odesly z domova, zacal jsem zase znovu cho´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dit se svou manzelkou.“ Jiny manzel rˇ ıka: „Stale vza´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ jemne pozorujeme svuj zdravotnı stav a pripomına´ ˇ ˇ pohyb.“ On ani me jeden druhemu, ze potrebujeme ´ ´ ˇ ˇ ˇ jeho manzelka nechtejı mıt pocit osamelosti, a pro´ ´ ˇ ˚ to prokazujı pohostinnost ostatnım clenum sboru. ´ ˇ ´ Projevuje-li nekdo zajem o druhe lidi, opravdu ho to ´ ´ ˇ obohacuje. A krome toho se to lıbı Jehovovi. (Filipa˚ ˚ num 2:4; Hebrejcum 13:2, 16) ´ ´ ˇ ˇ 13 Nepripuste, aby se mezi vami a vasˇ ım manzel´ ˇ ´ ˇ ˇ skym partnerem vytvorila prekazka v komunikaci. ´ ´ ˇ ˇ e.ˇ (Prˇ ıslov Mluvte spolu otevren ı 17:27) Jeden manzel ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ k tomu rıka: „Nase vzajemne porozumenı se prohlu´ ´ ´ ˇ se jeden o druheho ´ buje tım, ze zajımame a jsme ´ ˇ ˇ k sobe ohleduplnı.“ Jeho manzelka to potvrzuje ´ ´ ´ ´ ˇ a´ nam a rˇ ıka: „Jak starneme, del radost, kdyzˇ si spo´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ lu dame salek caje, povıdame si a vzajemneˇ spolupra´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ cujeme.“ Jestlize jste k sobe otevrenı a poctivı, mu˚ ze ´ ´ ´ ˇ manzelsk ˇ ´ ´ tesˇ ˇ yvaj 12. Jak k sobeˇ mu˚ ze a dvojice s prib ıcımi lety ˇ prilnout? ˇ neji ´ ´ ˇ ˇ eˇ prozˇ ı-´ 13. Jakou ulohu pro manzelskou dvojici, ktera spolecn ´ ´ ´ ´ ˇ va starnutı, ma otevrenost a poctivost? ´ PROZˇ IVEJTE


167

´ ˇ ´ ˇ ´ to upevnit vas manzelsky svazek a dodat mu sılu, kte´ ´ ´ ´ ´ ˇ ra odrazı utoky Satana, rozvratnıka manzelstvı. ˇ ´ ˇ ˚ V ENUJTE SE SV YM VNOU CATUM

´ ˇ ˇ ´ ˇ Vnoucata jsou „korunou“ lidı pokrocileho veku. ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ (Prıslovı 17:6) Spolecnost vnoucat muze cloveku ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ opravdu pusobit radost, je osvezujıcı a obcerstvujıcı. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Bible pekne mluvı o babicce Loide, ktera spolecne se ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ svou dcerou Eunike pred avala sve nabozenske nazo´ ´ ˇ ˇ ry vnukovi Timoteovi od jeho utleho veku. Kdyz ten˚ ˇ ˇ ˇ ˇ to chlapec vyr ustal, vedel, ze jeho maminka i babicka ´ ˇ´ ´ si vazı biblicke pravdy. (2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15) ´ ´ ˇ ˇ 15 Prarodice tedy mohou sva vnoucata nejvıce obo´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ hatit v teto zvlastnı oblasti. Dedeckove a babicky, sve ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ znalosti o Jehovovych zamerech jste jiz predali svym ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ avat detem. Nynı je muzete pred jeste dalsı generaci. ´ ´ ´ ˇ ˇ Mnoho malych detı napjate nasloucha, kdyzˇ jim pra´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ vyprav ˇ rodice ejı biblicke´ prˇ ıbehy. Samozrejm eˇ tım ne´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ muzete zastoupit otce, kter y ma povinnost vstepovat ´ˇ ´ˇ ´ detem ˇ svym biblicke´ pravdy. (5. Mojzˇ ısova 6:7) Spıse ´ ´ ´ ˇ ˇ mu v nı pomahate. Modlete se stejne jako zalmista: ´ ´ ˇ ˇ neopoust ˇ ej, ˇ „Dokonce azˇ do starˇ ı a do sedin me,ˇ Boze, ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dokud nepovım o tvˇe pazi te generaci, vsem, kterı majı ´ ´ ˇ prijıt, o tve moci.“ (Zalm 71:18; 78:5, 6) ´ ˇ nekte ˇ ˇ vnoucata ˇ 16 Je smutne,´ ze rˇ ı prarodice tak roz´ ˇ ˇ ´ ˇ mazlujı, az mezi nimi a jejich dospelymi detmi vznik´ ´ ´ ˇ ı.´ Dıky ˇ ne napet vasˇ ı uprˇ ımne´ laskavosti se vsak vnou´ ´ ˇ ˇ a´ snadneji ˇ sveˇ rˇ ı´ vam, cata mozn kdyzˇ nemajı chu ´ ´ ˇ ´ rodicˇ um. ˚ ˇ nekdy ˇ ˇ avaj neco prozradit svym Deti ocek ı, 14

ˇ Timoteus vyrustal ˚ ˇ ˇ 14. Jak se na tom, ze jako kresan, zrejm eˇ ´ ˇ podılela ˇ ´ jeho babicka? ˇ sva´ vnoucata ˇ 15. Cım mohou prarodice velmi obohatit, ale ˇcemu by se meli ˇ vyhnout? ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ 16. Na co si prarodice majı dat pozor, aby nebyli prˇ ıcinou nape´ ˇ tı v rodine? 168

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ˇ ze jejich shovıvavı prarodice budou stranit jim proti ˇ ˚ ˇ jejich rodicum. Co potom? Pouzijte moudrost a po´ ˇ ´ ˇ vzbute sva vnoucata, aby se svymi rodici jednala ote´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vrene. Muzete jim vysvetlit, ze takove jednanı se lıbı ˚ Jehovovi. (Efezanum 6:1–3) Pokud to bude nezbytne,´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mozna jim sami od sebe nabıdnete, ze si o jejich pro´ ´ ´ ˇ Povıdejte ˇ blemu predem promluvıte s jejich rodici. si ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ se svymi vnoucaty otevrene o vsem, co jste behem let ´ ´ ˇ ˇ poznali. Svou poctivostı a otevrenost ı jim mu˚ zete velˇ mi prospet. ˇ ˚ ´ ˇ PRIZPUSOBUJTE SE SV EMU V EKU

´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ yvaj 17 S prib ıcımi roky zjistıte, ze nemuzete delat ´ ˇ ˇ vsechno, na co jste byli zvyklı nebo co byste chteli. ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Jak se clovek dokaze smırit s tım, ze starne? Mozna ´ ´ ´ ´ ˇ se cıtıte na tricet let, ale letmy pohled do zrcadla vam ´ ˇ ´ ´ ˇ prozradı,ˇ ze skutecnost je jina. Nenechte se tım zne´ ˇ ˇ chutit. Zalmista upenlive prosil Jehovu: „Neodvrhuj ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ me v case starˇ ı; prave kdyz selhava ma sıla, meˇ neˇ ˇ ˇ ˇ opoustej.“ Odhodlan e se snazte napodobovat rozhodˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nutı zalmisty. Rekl: „Buduˇ neustale cekat a chci pri´ ´ ´ ˇ ´ davat ke vsı tve chvale.“ (Zalm 71:9, 14) ´ ˇ ˇ ˇ 18 Mnozı kresan e´ se predem pripravovali, aby ´ ´ ´ ˇ mohli vıce chvalit Jehovu, jakmile opustı svetsk e´ za´ ´ ˇ ˚ mestn anı a odejdou do duchodu. Jeden otec, kter y´ uzˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ je v duchodu, vypravı: „Predem jsem si naplanoval, co ˇ ˇ ˇ ˇ budu delat, az nase dcera vyjde ze skoly. Rozhodl ˇ zacnu ˇ ˇ jsem se, ze s celodobou kazatelskou sluzbou, ´ ´ ˚ a prodal jsem svuj podnik, aby mi nic nebranilo vıc ˇ ˇ ˚ slouzit Jehovovi. Modlil jsem se, aby me Buh vedl.“ ´ ´ ˇ se blı´ zˇ ıte ˚ ´ ˇ ˇ V prˇ ıpade,ˇ ze k duchodov emu veku, cerpejte ´ ˇ ˇ letitı´ kresan ˇ 17. Ktere´ rozhodnutı zalmisty by meli e´ napodobovat? ´ ˇ ˇ zraly´ kresan ˇ 18. Jak mu˚ ze hodnotneˇ vyuzˇ ıt cas, kdyzˇ odejde ˚ do duchodu? ´ PROZˇ IVEJTE


169

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ utechu z prohlasenı naseho vzneseneho Stvoritele: ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ „Az do starı cloveka jsem T yz; a sam vas budu stale ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ podpırat az do sedin cloveka.“ (Izajas 46:4) ´ ´ ˇ ´ ´ 19 Pro kazdeho nemusı byt snadne zvyknout si na ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ to, ze opustı sve zamestnanı a odejde do duchodu. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ Apostol Pavel radil letitym muzum, aby byli „umırne´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nı v navycıch“. To od cloveka vyzaduje celkovou ˇ ´ zdrzenlivost, aby nepodlehal sklonu usilovat o snad´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ny zivot. Po odchodu do duchodu budete mozna vıce ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nez predtım potrebovat pravidelne dennı povinnosti ´ ˇ Bute tedy pilnı´ a „vzdy ˇ ˇ a sebekazen. mejte hojnost ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ prace v Panove dıle, protoze vıte, ze vase namahava ´ ´ ´ ´ prace ve spojitosti s Panem nenı marna“. (1. Korina´ ˚ ˇ rte ˇ ˇ svou cinnost, num 15:58) Rozsi abyste pomahali ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ druhym. (2. Korinanum 6:13) Mnozı kresane to de´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ lajı tak, ze sve tempo prizpusobı pribyvajıcımu veku ´ ´ ´ ´ ´ a horliveˇ kazˇ ı dobrou zpravu. V dobeˇ starnutı bute ´ ´ˇ ´ „zdravı ve vıre, v lasce, ve vytrvalosti“. (Titovi 2:2) ´ ˇ ´ JAK SEˇ DA PREKONAT ZTR ATA ´ MAN ZELSKEHO PARTNERA

ˇ v soucasn ˇ ´ syste´ Je smutne,´ ale pravdive,´ ze em ´ ´ ˇ ˇ ˇ mu vecı nakonec manzelskou dvojici rozdelı smrt. ˇ ı´ kresan ˇ ı,´ ze ˇ jejich drazı´ nynı´ spı,´ ˇ Ovdovel e´ ved ˇ ˇ ˇ ˇ uvidı.´ (Jan 11:11, 25) ˇ a jsou presvedceni, ze je opet ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ Tato ztrata vsak presto pusobı zarmutek. Jak se s nı ´ ˇ ˚ ˇ ten, kdo zustal nazivu, dokaze vyrovnat?1 ´ ˇ vam, ˇ 21 Pomu˚ ze kdyzˇ si pripomenete, jak jednala 20

´ ˇ ˇ sˇ ı´ rozbor tohoto nam ˇ re ˇ Kdyzˇ 1 Podrobnej etu najdete v brozu ˇ ˇ ˇ ´ zemre nekdo z vasich milovanych, kterou vydala Watch Tower Bible and Tract Society of New York, Inc. ´ ´ ´ ´ ´ 19. Jake´ rady dostavajı starnoucı lide? ˇ ´ systemu ´ ˇ ı´ nakonec manzelskou ˇ 20., 21. a) Co v soucasn em vec ´ ´ ´ ´ ˇ ı? ˇ ym ´ lidem dala dvojici rozdel b) Jaky´ vynikajıcı prˇ ıklad ovdovel Anna? 170

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ´ jedna biblicka postava. Anna ovdovela po pouhych ´ ˇ ´ ´ ˇ sedmi letech manzelstvı a cteme o nı zaznam z doby, ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ kdy jı bylo ctyriaosmdes at let. Muzeme si byt jisti, ze ´ ˇ ´ ˇ truchlila, kdyz ztratila sveho manzela. Jak se s tım ´ vyrovnala? Nocı i dnem prokazovala Jehovovi Bohu ´ ´ ´ ˇ ˇ posvatnou sluzbu v chramu. (Lukas 2:36–38) Anna ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zila zboznou sluzbou, a to byl nepochybne uzasny ´ ´ ˇ ´ protilek na zarmutek a osamelost, ktere jako vdova pociovala. ´ ´ ˇ ´ ˇ 22 Jedna dvaasedmdesatileta zena, ktera ovdovela ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ pred deseti lety, vypravı: „Nejvetsım problemem pro ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ me bylo to, ze jsem si nemela s kym povıdat. Muj ˇ ´ ˇ manzel byl dobr y posluchac. Mluvili jsme spolu ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ o sboru a o nası kresansk e sluzbe.“ Jina vdova rˇ ıka: ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ „I kdyz cas ranu zahojı, presto jsem zjistila, ze pres´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ neji receno ranu nam pomaha zahojit to, co v tom ´ ´ ˇ ´ ˇ ame. ˇ ´ case, kter y mame k dispozici, del Mu˚ zete lepe ´ ´ ´ ˇ ´ pomahat druhym.“ Jeden sedmasedesatilety vdovec ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ to potvrzuje vyjadren ım: „Vynikajıcı zpusob, jak se ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ muzete s umrtım blızkeho cloveka vyrovnat, je veno´ ´ ˇ ˇ ´ vat se utesovanı druhych.“ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ B UH SI VAZ I LETIT YCH LIDI

ˇ ´ ˇ I kdyzˇ smrt nekomu vezme milovaneho manzel´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ skeho partnera, Jehova zustava stale verny, vzdy ´ ´ ´ ´ ´ spolehlivy.´ Kral David v davnych dobach zpıval: ˇ „O jednu vec jsem prosil Jehovu — tu budu hledat, ˇ ´ abych bydlel v Jehovoveˇ domeˇ po vsechny dny sve´ˇ ´ ˇ ˇ ho zivota, abych pohlızel na Jehovovu ˇ prıjemnost ´ ´ ´ ˇ ım a s ocenen se dıval na jeho chram.“ (Zalm 27:4) ´ ´ ˇ 24 Apostol Pavel vybızı: „Cti vdovy, ktere´ jsou 23

´ ˇ ˇ ˇ 22. Jak se nekter e´ vdovy a nekte rˇ ı vdovci vyrovnali s osame´ lostı? ´ ´ ˇ ´ echu ˇ ´ 23., 24. Jakou u´ zasnou ut dava Bible letitym lidem a ze´ ´ ˇ ˇ ˇ jmena tem, kterı ovdoveli? ´ PROZˇ IVEJTE


171

ˇ ˇ skutecne vdovami.“ (1. Timoteovi 5:3) Po tomto poky´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ nu prichazejı rady, ze sbor muze poskytovat nezbyt´ ´ ´ nou hmotnou podporu vdovam, ktere si to zasluhujı ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ a nemajı blızke prıbuzne. Avsak pokyn „cti“ obsahu´ ˇ ´ ˇ ˇ je take myslenku, abychom si techto vdov vazili. ˇ ´ ˇ ´ ˇ Zbozne vdovy a zboznı vdovci tedy mohou cerpat vel´ ´ ˇ ´ ´ ´ echu ˇ ˇ je kou ut z poznanı, ze Jehova si jich vazˇ ı a ze bude podporovat. (Jakub 1:27) ´ ˚ ˇ ˇ 25 „Nadhera starcu jsou jejich sediny,“ prohlasuje ˇ´ ´ ´ ˇ Bozı inspirovane slovo. Jsou „korunou krasy, kdyz ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ se nalezajı na ceste spravedlnosti“. (Prıslovı 16:31; ˇ ˇ ´ 20:29) A tedy zijete v manzelstvı, nebo jste znovu ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ svobodnı, zamerujte se ve svem zivote predev sım na ˇ ´ ˇ to, abyste slouzili Jehovovi. Tak budete mıt v soucas´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ne dobe dobre jmeno u Boha a vyhlıdku na vecny ziˇ ˇ ˇ ´ ´ vot ve svete, kde jiz nikdy nebudou bolesti starˇ ı. ˇ ´ ˇ (Zalm 37:3–5; Izajas 65:20) ´ ´ ´ ´ ´ ˚ av ˇ eho ´ ˇ 25. Co stale zust a cılem lidı pokrocil veku?

´

´

J AK´ MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ´ ˚ ˇ

POM AHAT . . . STAR NOUC IM MAN ZEL UM ?

´ ˇ ˇ eho ´ ˇ Vnoucata jsou „korunou“ lidı pokrocil veku. ´ ´ ˇ (Prıslovı 17:6) ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Starı mozna prinası vıce moznost ı slouzit ˇ Jehovovi. (Zalm 71:9, 14) ´ ´ ˇ Starnoucım lidem se doporucuje, aby byli ´ ˇ ´ ´ ´ „umırnenı v navycıch“. (Titovi 2:2) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ I kdyz je ovdovely clovek hluboce zarmouceny, ´ ´ ˇ ˚ ˇ muze najıt utechu v Bibli. (Jan 11:11, 25) ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Jehova si vazˇ ı vern ych lidı. (Prˇ ıslovı 16:31) 172

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ PA T N AC T A

K A P I TOLA

´ Prokazujte svym ´ ´ ˇ ˚ ´ zestarlym rodicum uctu ´ ´ ˚ ´ ASLOUCHEJ svemu otci, kter y zpusobil tve ´ narozenı, a nepohrdej svou matkou jen pro´ ´ ˇ zestarla,“ ´ ˇ to, ze radil moudr y´ muzˇ pred davnymi ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ lety. (Prıslovı 23:22) Pravdepodobne reknete: ‚To ´ ˇ ˇ sina ˇ bych nikdy neudelal!‘ Vet z nas svou matkou ´ ´ ˇ ani svym otcem nepohrda, ale naopak sve´ rodice ´ ´ ˇ ´ hluboce milujeme. Uznavame, ze jsme jejich velky´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mi dluznıky. Rodice nam predevsım dali zivot. ˇ ´ ˇ ˚ Zdrojem zivota je sice Jehova, ale bez svych rodicu ´ ˇ ´ bychom proste neexistovali. My nic tak vzacneho ´ ˇ ´ rodicˇ um ˚ ˇ jako zivot svym dat nemu˚ zeme. A take,´ jen ˇ ´ ˇ vy´ ˇ si predstavte, kolik obetavosti, uzkostlive´ pe´ ce, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ daju a laskyplne pozornosti rodice musı vynalozit, ´ ˇ ´ ˇ ´ eho ´ ˇ aby dıteti pomohli projıt zivotem od utl veku do ´ ´ ´ ˇ ˇ dospelosti. Bozı slovo tedy dava velmi rozumnou ´ radu: „Cti sveho otce a svou matku . . . Aby se ti ˇ dobre vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.“ (Efeza˚ num 6:2, 3)

„N

ˇ UV EDOMUJME SI, ˇ ´ ´ ˇ ZE MAJI CITOV E POTREBY

ˇ ˚ ˇ ˇ Apostol Pavel kresan um napsal: „Ty [deti nebo ˇ ˇ´ ˇ vnoucata] a se nejprve ucı, jak projevovat zboz´ ´ ´ ´ nou oddanost ve sve vlastnı domacnosti a splacet 2

´ ˇ ıky ´ ˇ 1. Procˇ jsme dluzn svych rodicˇ u˚ a co bychom k nim tedy meli ´ ˇ jednat? cıtit a jak bychom s nimi meli ´ ˇ e´ deti ˇ splacet ´ ˚ ˇ ˇ cnou 2. Jak mohou dospel svym rodicˇ um „patri ´ nahradu“? PROKAZUJTE

ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU

173

ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ cnou patri nahradu svym rodicum a prarodicum, ne´ ˇ ˇ bo to je pred zrakem Boha prijatelne.“ (1. Timoteovi ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ cnou 5:4) Dospele deti tuto „patri nahradu“ davajı ´ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ svym rodicum a prarodicum tak, ze jim projevujı ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vdecnost za lasku, praci a peci, kter ymi je cela ta leta ˇ ˇ ˇ zahrnovali. Mohou jim projevovat vdecnost, jestlize ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ si naprıklad uvedomı, ze starsı lide stejne jako kdo´ ´ ˇ ´ ˇ ı lasku a pocit jistoty, a to casto koli jiny potrebuj ´ ˇ ˇ ˇ a velmi nalehave. Podobne jako my vsichni i oni po´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ trebuj ı mıt pocit, ze jsou cennı. Potrebuj ı videt, ze jeˇ ´ ˇ ´ ´ jich zivot ma nejaky vyznam. ´ ˇ ˚ ˇ ˚ ˚ ˇ 3 Svym rodicum a prarodicum tedy muzeme pro´ ´ ˇ ´ kazovat uctu tım, ze jim projevujeme lasku. (1. Ko˚ ´ ´ ˇ rinanum 16:14) Pokud nebydlı s nami, meli bychom ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ si uvedomit, ze pro ne muze hodne znamenat, kdyz ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ od nas dostavajı zpravy. Muzeme jim udelat velkou ˇ ´ˇ ´ radost, jestlize jim napıseme mily dopis, zatelefonuˇ ´ ´ ˇ ´ jeme jim nebo je navstıvıme. Kdyz bylo Mijo, ktera ˇ ´ ´ zije v Japonsku, dvaaosmdesat let, napsala: „Ma ´ ´ ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ dcera [jejız manzel je cestujıcı sluzebnık] mi rıka: ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ‚Maminko, prosım te, „jezdi“ s nami.‘ Kazdy tyden mi ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ posle plan jejich prıstı cesty a telefonnı cıslo tamnı´ ´ ˇ ho sboru. Podıvam se na mapu a reknu si: ‚Aha. Te ˇ ´ ˇ ˇ ´ jsou tady!‘ Pokazde Jehovovi dekuji za to, ze mam ta´ ´ ´ ˇ kove hodne dıte.“ ˇ PODPORUJME JE HMOTN E

ˇ ˇ prokazovat svym ´ rodicˇ um ˚ ´ Mohl by clov ek uctu ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ take tım, ze jim zajisuje hmotne potreby? ˇ Ano. ´ ´ ˇ ˚ ˇ ı´ Ucta se casto projevuje i tımto zpusobem. Zidovst ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ nabozenstı vudci v Jezısove dobe udrzovali tradici, 4

ˇ ˚ ˚ ´ 3. Jak mu˚ zeme rodicˇ um a prarodicˇ um prokazovat uctu? ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 4. Jak zidovsk a nabozensk a tradice nabadala lidi k tomu, aby ´ ´ ´ ˇ jednali bezcitne? ˇ se svymi zestarlymi rodici 174

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ pokud clov ˇ ˇ prohlasil, ˇ jeho penıze ˇ majeze ek ze ci ˇ ´ tek jsou „dar zasveceny Bohu“, byl osvobozen od ´ ˇ na to, aby se postaral povinnosti pouzˇ ıt tyto veci ´ ˇ ˇ o sve rodice. (Matous 15:3–6) To bylo velmi bezcit´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ne. Tito nabozenstı vudci tım vlastne lidi nabadali, ´ ˇ ˚ ´ aby svym rodicum neprokazovali uctu, ale aby ´ ˇ ˇ s nimi jednali opovrzlive a aby sobecky odmıtali viˇ ˇ det jejich potreby. Tak nechceme nikdy jednat. ˇ´ˇ (5. Mojzısova 27:16) ´ ˇ ˇ 5 V mnoha zemıch jsou nekter e´ hmotne´ potreby ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ı´ ˇ lidı pokrocilejsıho veku, naprıklad jıdlo, oblecen ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ a prıstresı, v soucasne dobe uspokojovany z pro´ ´ ˇ ı,´ ktere´ poskytuje ˇ stredk u˚ socialnıho zabezpecen ´ ´ ˇ ˇ ˇ rili ˇ ˇ nestat. Krome toho si mozna tito lide´ sami uset ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ jake financnı prostredky na starı. Ale pokud tyto ´ ´ ˇ ˇ ´ roˇ prostredky vycerpajı nebo jim nestacˇ ı, deti svym ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ dicum prokazı uctu tak, ze se budou co nejvıce ˇ ˇ ˇ ˇ snazit jejich potreby uspokojit. Jestlize nekdo pe´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ cuje o sve letite rodice, dosvedcuje tım svou zbozˇ ˚ nou oddanost, totiz oddanost Jehovovi Bohu, Puvodci rodiny. ´ ˇ L ASKA A OB ETAVOST

ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Mnoho dospelych detı reaguje na potreby svych ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ nemocnych rodicu s laskou a obetavostı. Nekterˇ ı ´ ˇ ˇ ˚ ˇ z nich si berou sve rodice k sobe domu nebo se preˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ stehujı, aby bydleli blızko. Jinı se nastehujı ke svym ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ rodicum. Takova opatrenı mnohdy velmi prospıvajı ˇ ˚ ˇ rodicum i detem. 6

´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ 5. Kdy patrˇ ı k prokazovanı ucty rodicˇ um take´ poskytovanı fi´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nancnı pomoci, i kdyz v nekter ych zemıch poskytuje socialnı ´ podporu stat? ´ ´ ´ zivot ˇ ˇ ˇ ˇ ı´ ve svem 6. Jaka opatren eˇ nekte rˇ ı lide´ udelali, aby uspoko´ ˇ ˚ ˇ jili potreby svych rodicu? PROKAZUJTE


175

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Nekdy vsak takove presuny nedopadnou dobre. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Proc ne? Mozna proto, ze se k temto rozhodnutım doˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ spelo prˇ ılis rychle nebo pouze na zaklade citoveho ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rozpolozenı. Bible moudre nabada: „Chytr y uvazuje ´ ´ ´ ´ ´ ˇ o svych krocıch.“ (Prˇ ıslovı 14:15) Predpokl adejte na´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ prıklad, ze mate matku v pokrocilem veku, pro kte´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ rou je obtızne, aby zila sama, a vy se domnıvate, ze ˇ ´ ´ ˇ ˇ by jı prospelo, kdyby se prestehovala k vam. Chcete´ ´ ˇ ˇ ˇ meli -li o svych krocıch uvazovat chytre, byste si ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ rozmyslet nasledujıcı veci: Jake jsou maminciny ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ skutecne potreby? Existujı nejake soukrome nebo ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ statem podporovane socialnı sluzby, ktere poskytujı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ prijatelne alternativnı resenı? Chce se maminka ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ prest ehovat? A pokud se prest ehuje, jakym zpuso´ ´ ˇ ´ ˇ ´ bem to ovlivnı jejı zivot? Bude muset opustit sve praˇ ˚ ´ tele? Jak to asi na ni citove zapusobı? Promluvili jste ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ si s nı o vsech techto vecech? Jak by toto prest eho´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ vanı zapusobilo na vas a na vase deti? Kdo bude ˇ ˇ ˇ o maminku pecovat, jestlize to bude potrebovat? Je ˇ ´ ˇ ´ ˇ mozne se o tuto povinnost s nekym podelit? Projed´ ˇ ˇ ˇ ˇ nali jste tuto zalezitost se vsemi cleny rodiny, jichz ˇ ´ ´ ˇ se to bezprostredne tyka? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 8 Povinnost pecovat o rodice majı vsechny deti ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ v rodine, a proto je mozna moudre usporadat rodin´ ´ ´ nou poradu, aby se na rozhodovanı mohli podılet ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ vsichni clenove rodiny. Take vam muze prospet, kdyz ´ ˇ ´ ´ ˇ si promluvıte se starsımi v kresanskem sboru nebo ´ ´ ˇ ˇ s prˇ ateli, kterˇ ı re sili podobnou situaci. Bible upozorˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ nuje: „Kde nenı duverny hovor, tam se marˇ ı plany, ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ale v mnozstvı radcu je uskutecnenı.“ (Prıslovı 15:22) 7

´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 7. Procˇ nenı dobre´ delat unahlena rozhodnutı, ktera se tykaj ı ´ ´ ˚ zestarlych rodicˇ u? ´ bychom se meli ˇ poradit, kdyzˇ uvazujeme, ˇ 8. S kym jak pomoci ´ ´ ˇ ˚ zestarlym rodicum? 176

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ˚ V ZIJME SE DO JEJICH POCITU´ ˇ ˇ A M EJME PRO N E POCHOPEN I

´ ´ ´ ´ ˇ ˚ 9 Mame-li svym zestarlym rodicum prokazovat ´ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ uctu, potrebujeme se umet vzıt do jejich pocitu a mıt ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pro ne pochopenı. Pribyvajıcı leta prinasejı tezkosti, ´ ˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ a tak starsı lide zjisujı, ze je pro ne stale obtıznejsı ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ chodit, jıst a neco si zapamatovat. Mozna potrebuj ı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pomoc. Deti mnohdy zacnou sve rodice prehnane ´ ˇ ı´ se rˇ ıdit ˇ opatrovat a pokousej jejich zivot. Lide´ pokroˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ cilejsıho veku vsak jsou dospelı; starali se o sebe ´ ˇ sami, sami se rozhodovali a zıskali moudrost a zivot´ ˇ ´ nı zkusenosti. Svou samostatnost a sebeuctu moz-ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ na opırajı o svou ulohu rodicu a dospelych lidı. Ro´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dice, kterı cıtı, ze musı vladu nad svym zivotem ´ˇ ´ ˇ ˇ predat svym detem, mohou propadnout sklıcenosti ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nebo hnevu. Nekterı nelibe nesou vsechno, co snad ´ ´ ˇ ı´ za snahy pripravit ˇ povazuj je o nezavislost, a vzpıra´ jı se tomu. ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ 10 Resenı takovych problemu nenı snadne, ale od ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ nas je laskave, kdyz svym zestarlym rodicum dovo´ ´ ˇ a´ nejvıce lıme, aby se co mozn sami o sebe starali a sami se rozhodovali. Je moudre,´ abyste o tom, co ´ ˇ rodice ˇ nejlepsˇ ı,´ nerozhodli drˇ ıve, je pro vase nezˇ si ´ ´ ´ ˚ ˇ a´ o tom promluvıte s nimi. Kvuli starnutı mozn ˇ ˇ ˇ eˇ ˇ o hodne prisli. Dovolte jim zachovat si, co jim jest ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zbylo. Mozna zjistıte, ze cım mene se pokousıte rˇ ı´ ´ ´ ˇ ˇ dit jejich zivot, tım lepsı vztahy s nimi mate. Budou ˇ ˇ sˇ ı´ oni i vy. I kdyzˇ bude pro jejich dobro nesastn ej ´ ´ ˇ ych ´ ˇ ˇ zbytne na urcit vecech trvat, presto prokazova´ ´ ˇ ˚ ˇ nı ucty rodicum vyzaduje, abyste s nimi jedna´ ´ ˚ li s takovou dustojnost ı a ohleduplnostı, jake´ si ˇ ´ ´ ˇ ˇ u starsˇ ıch 9., 10. a) Cemu bychom meli lidı venovat pozornost ˇ emu ´ ˇ ˇ dospel ˇ e´ dıt´ eˇ navzdory jejich pokrocil veku? b) Co by melo ˇ ˇ ´ ˇ ´ vzdy udelat, a podnikne jakekoli kroky ve prospech svych roˇ ˚ dicu? PROKAZUJTE


177

´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ zasluhujı. Bozı slovo radı: „Pred sedinami bys mel ´ˇ ˇ ˇ´ˇ povstat a osobe starce projevıs ohled.“ (3. Mojzısova 19:32) ´ ´ ZACHOVEJME SI SPR AVN Y POSTOJ

´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Dospele deti se nekdy potykajı s problemem, ze ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ jim prokazovanı ucty letitym rodicum komplikujı je´ ´ ˇ ´ ˇ jich predchoz ı vztahy s nimi. Byl vas otec chladny ´ ´ ´ ˇ ˇ a nelaskavy nebo vase matka panovacna a nevlıd´ ´ ´ ´ ˇ a´ mate ˇ na? Mozn dosud pocit zklamanı, hnevu nebo ´ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ublızenı kvuli tomu, ze nebyli takovymi rodici, jake ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ jste chteli mıt. Muzete takove pocity prekonat?1 ´ ´ ´ ˚ 12 Basse, kter y vyrostl ve Finsku, vypravı: „Muj ne´ ´ ˚ ´ ˇ vlastnı otec byl dustojnıkem SS v nacistickem Ne´ ˇ mecku. Snadno se prestal ovladal a pak byl nebez´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ pecny. Mnohokrat zbil maminku pred myma ocima. ´ ˇ ˇ ˇ Na me se jednou rozzlobil tak, ze vzal pasek a prez´ ˇ ˇ ˇ kou me uhodil do obliceje. Zasahla me tak prudce, ´ ˇ jsem se skacel ze na postel.“ ´ ˇ vsak ˇ ˇ eˇ jine´ povahove´ rysy. Basse doda13 Mel jest ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ va: „Na druhe strane velmi tezce pracoval a nesetril ˇ Nikdy mi nesilami, aby rodinu hmotneˇ zabezpecil. ´ ´ ˇ el, ˇ projevoval otcovskou naklonnost, ale ja jsem ved ˇze je citoveˇ poznamenany.´ Jeho matka ho vyhodila ˇ eˇ chlapec. Vyrustal ˚ z domova, kdyzˇ byl jest ve rvac-ˇ ´ ´ ´ ˇ e´ kach a jako mladık nastoupil do valky. Do urcit ´ ˇ ˇ mıry jsem ho umel pochopit a neobvinoval jsem ho. ´ ˇ jsem mu azˇ do jeho smrti Kdyzˇ jsem byl starsˇ ı, chtel ´ ´ ˇ co nejvıce pomahat. Nebylo to snadne,´ ale delal jsem, 11

´ ´ ˇ provinili takovym ´ 1 Nerozebırame zde situace, kdy se rodice ´ ´ ´ ´ ˚ ery, ˇ ˇ ˇ zneuzˇ ıvanım sve´ moci a duv ktere´ se da povazovat za zlocin. ´ ´ ˇ dospel ˇ e´ dıt´ eˇ zvladnout ˇ y´ ukol ´ ˇ 11.–13. Jak mu˚ ze narocn pecovat ˇ kterˇ ı´ jsou v pokrocil ˇ em ´ veku, ˇ o sve´ rodice, i kdyzˇ k nim v minuˇ dobr y´ vztah? losti nemelo 178

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ˇ Je nemoudre o necem rozhodnout za rodice, ˇ aniz jsme si o tom s nimi nejprve promluvili

ˇ byt ´ mu co jsem mohl. Azˇ do konce jsem se snazil ´ ´ ˇ ˇ ´ dobr ym synem a myslım, ze me za takoveho povaˇ zoval.“ ´ ´ ˇ 14 Stejneˇ jako v jinych vecech i v situacıch, k nimzˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ete ˇ [si] dochazı v rodine, platı biblicka rada: „Oblekn ´ ´ˇ ˇ ˇ neznou naklonnost soucitu, laskavost, ponızenost ´ ´ ´ ˇ ´ mysli, mırnost a shovıvavost. Snasejte dale jeden ´ ´ ˇ ejte, ˇ druheho a velkoryse jeden druhemu odpoust ´ ´ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ jestlize ma nekdo proti jinemu prıcinu ke stıznosti. ´ Stejneˇ jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak jed˚ nejte i vy.“ (Kolosanum 3:12, 13) ´ ˇ 14. Kter y´ biblicky´ text se da uplatnit na vsechny situace, i na ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ty, ktere vznikajı pri peci o zestarle rodice? PROKAZUJTE


179

ˇ ˇ ´ ˇ I PE COVATEL POTREBUJE PE CI

´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 15 Pecovat o nemocne rodice je namahava prace — ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ sklada se z mnoha ukolu, je to velka odpovednost ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ a je casove narocna. Nejobtıznejsı na teto praci je ´ ´ ´ ˇ ˇ vsak mnohdy citova oblast. Je sklicujıcı pozorovat ´ ´ ´ ˇ jak ztracej ˇ a schopnost postarodice, ı zdravı, pame ´ ´ ´ rat se sami o sebe. Sandy, ktera pochazı z Portorika, ´ ´ ´ ˇ ˇ rodina. vypravı: „Kolem maminky se tocila cela nase ˇ ´ ´ ˇ Pecovat o ni bylo velmi umorne. Nejprve zacala kul´ ˚ ˇ ˇ hat, potom potrebovala hul, pozdeji chodıtko a pak ´ ´ ´ ˇ invalidnı vozık. Jejı stav se postupneˇ zhorsoval, azˇ ´ ´ ˇ nakonec zemrela. Projevila se u nı rakovina kostı ´ ´ ˇ ˇ a potrebovala stalou peci — ve dne i v noci. Koupali ´ ´ ˇ ˇ ´ jsme ji, krmili ji a cetli jı. Bylo to velmi narocne — ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ hlavne citove. Kdyz jsem si uvedomila, ze maminka ´ ´ ˇ umıra, plakala jsem, protoze jsem ji velice milovala.“ ˚ ˇ ´ ˇ 16 Co muzete v podobne situaci udelat, abyste to ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ zvladli? Hodne vam pomuze, kdyz budete naslou´ ´ ´ ˇ budete cˇ ıst chat Jehovovi tım, ze Bibli, a kdyzˇ s nım ˇ ˚ budete rozmlouvat v modlitbe. (Filipanum 4:6, 7) ´ Z praktickeho hlediska se postarejte o to, abyste jed´ ˇ ´ ˇ dostatek spanku. li vyvazenou potravu a meli Tak se ˇ ˇ ˇ ´ budete moci citove i telesne lepe postarat o sve´ dra´ ˇ ˇ ˇ kaz-ˇ ˇ he.´ Snad mu˚ zete zarˇ ıdit, abyste obcas preru sili ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ dodennı pravidelny rezim. I kdyz si nemuzete udelat ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dovolenou, jiste je moudre naplanovat si nejaky cas ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ na odpocinek. Mozna se vam podarı s nekym se do´ ´ ˇ zamluvit, aby vas na tu dobu u nemocneho rodice stoupil. ´ ´ ˇ dospel ˇ ı´ lide,´ kterˇ ı´ o nekoho ˇ ˇ ı,´ 17 Stava se, ze pecuj ´ ´ ´ ˇ ˇ majı na sebe nerozumne naroky. Nemejte vsak pocit ´ ´ ´ ´ ˇ an ˇ nekdy ˇ ˇ ıc 15. Procˇ je pecov ı o rodice sklicuj ı? ´ ˇ ˇ poma16., 17. Jake´ rady mohou tomu, kdo pecuje o sve´ rodice, ˇ hat, aby jednal vyrovnane? 180

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

˚ ˇ ˇ ˇ ´ viny za to, co nemuzete delat. Za nekter ych okolnos´ ´ ˇ ´ tı mozna budete muset toho, koho milujete, dat do ˇ ´ ˇ ˇ pecovatelskeho domova. Pokud o nekoho pecujete, ´ ´ ˇ ˇ eˇ ren ˇ e´ naroky. mejte na sebe prim Musıte se vyrovnaˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ne starat nejen o sve rodice, ale take o sve deti, o sveˇ ´ ho manzelskeho partnera a sami o sebe. ´ ´ ´ S ILA NAD TO, CO JE NORM ALN I

´ ´ ´ ´ ˇ Prostrednictv ım sveho Slova, Bible, dava Jeho´ ´ ´ ´ ˇ va laskyplne rady. Tomu, kdo pecuje o starnoucı ´ ´ ´ ˇ rodice, mohou velmi pomahat, ale nenı to jedina po´ moc, kterou Jehova poskytuje. „Jehova je blızko ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vsech, kterı ho vzyvajı,“ napsal pod inspiracı zalmis´ ´ ´ ´ ´ ta. „Jejich volanı o pomoc uslysˇ ı, a zachranı je.“ Je´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ hova zachr ˇ anı sve verne i v tech nejobtıznejsıch si´ tuacıch. (Zalm 145:18, 19) ´ ˇ ˇ ˇ 19 To zazila Myrna z Filipın, kdyz pecovala o matku, ´ ´ ´ˇ ´ ˚ ktera po mrtvici zustala bezmocna. Pıse: „Nic vas ne´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ muze sklıcit vıc, nez kdyz vidıte, ze vas milovany´ trpı ´ ´ ´ ˇ a nenı schopen vam sdelit, kde ho to bolı. Jako by mi ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ocima, chradla pred a ja jsem nemohla nic delat. Mno´ ´ ˇ hokrat jsem si klekla a rıkala jsem Jehovovi, jak jsem ´ ´ enliv ˇ unavena. Plakala jsem jako David, kter y´ up eˇ proˇ ˇ si sil Jehovu, el ˇ aby vlil jeho slzy do mechu a vzpomn ´ ˇ ˇ na nej. [Zalm 56:8] A Jehova mi dal pot ˇ rebnou sılu, ´ jak slıbil. ‚Jehova se mi stal oporou.‘ “ (Zalm 18:18) ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ pecov ˇ an ˇ je „prˇ ıb 20 Rıka se, ze ı o starnoucı rodice eh, ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ kter y nekoncı sastne“. Letity clovek, stejne jako Myr´ ˇ je mu venov ˇ ˇ presto ˇ nina matka, zemre, ze ana ta nej´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ı,´ ze ˇ tenˇ lepsı pece. Ale ti, kdo duverujı v Jehovu, ved ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ to prıbeh nekoncı smrtı. Apostol Pavel rekl: „Mam 18

´ ´ ˇ ´ 18., 19. Jakou podporu slıbil Jehova a jake´ vypraven ı ukazuje, ´ ˇ tento slib plnı? ze ´ ´ ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ı,´ 20. Ktere biblicke sliby pomahajı lidem, kterı o nekoho pecuj ´ ´ ´ ˇ ˇ aby si zachovali optimismus, i kdyz ten, o koho pecujı, umıra? PROKAZUJTE


181

´ˇ ´ ˇ ˇ ´ nadeji v Boha . . ., ze bude vzkrˇ ısenı spravedlivych ´ ´ i nespravedlivych.“ (Skutky 24:15) Lidem, kter ym ze´ ´ ˇ prin ´ echu ˇ ˇ na vzkrˇ ı-´ ˇ ˇ a´ sˇ ı´ ut mreli zestarlı rodice, nadeje ´ ˇsenı´ a slib, ze ˇ Buh ˚ vytvorˇ ı´ nadhern ý novy´ svet, ˇ kde ´ ˇ „smrt jiz nebude“. (Zjevenı 21:4) ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ 21 Bozı sluzebnıci si svych rodicu hluboce vazı, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ i kdyz jejich rodice mozna jiz zestarli. (Prıslovı ´ ´ ´ ˇ 23:22–24) Projevujı jim uctu. Jestlize tak jednajı, ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ osobne prozıvajı to, co rˇ ıka inspirovane prˇ ıslovı: „Tvuj ´ ´ ˇ otec a tva matka se budou radovat a ta, ktera te zro´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dila, bude mıt radost.“ (Prˇ ıslovı 23:25) A predev sım, ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ jednanı toho, kdo svym zestarlym rodicum projevuje ´ ´ ´ ´ uctu, se lıbı Jehovovi Bohu a prokazuje uctu jemu. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ a´ sˇ ı´ prokazovan 21. Jake dobre vysledky prin ı ucty zestarlym roˇ ˚ dicum?

´

´

J AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY ´ ´ ´ ´

POM AHAT . . ., ABYCHOM SV YM ZESTARLYM ˇ ˚ ´ RODI C UM PROKAZOVALI UCTU ?

´ ´ rodicˇ um ˚ ˚ ˇ davat Svym a prarodicˇ um bychom meli ´ ˇ ˇ patricnou nahradu. (1. Timoteovi 5:4) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ zale Vsechny nase zitosti se musı dıt v lasce. ˚ (1. Korinanum 16:14) ´ ˚ zit ˇ ymi ´ S dule rozhodnutımi se nikdy ´ ´ ˇ neukvapujme. (Prıslovı 14:15) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ I kdyz rodice ve vyssım veku onemocnı ´ ´ ˇ a zeslabnou, musıme s nimi jednat ohleduplne. ´ˇ ˇ (3. Mojzısova 19:32) ´ ´ ˇ Prijde doba, kdy nebudeme starnout a umırat. ´ (Zjevenı 21:4) 182

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ´ SE S T N AC TA

K A P I TOLA

ˇ ´ ˇ Zajistete sve rodine trvalou budoucnost ˇ ˇ ´ DYZ Jehova spojil Adama a Evu manzelstvım, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Adam vyjadril svou radost tım, ze prednesl prvnı ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ basen, ktera byla zaznamenana v hebrejstine. (1. Mojˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zısova 2:22, 23) Stvoritel vsak mel v umyslu nejen to, ´ ´ ˇ ˇ ˇ aby svym pozemskym detem udelal radost. Chtel, aby ˇ ´ ˇ ˚ manzelske dvojice a jejich deti jednaly podle jeho vule. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Prvnı dvojici rekl: „Bute plodnı a pribyvejte a naplnte ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zemi a podmante si ji a mejte v podrızenosti morske ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ryby a nebeske letajıcı tvory a kazdeho ziveho tvora, ´ ˇ´ˇ kter y se pohybuje po zemi.“ (1. Mojzısova 1:28) To byl ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ nesmırne dulezity, odmenujıcı ukol. Kdyby Adam ˇ ´ ˇ ˇ a Eva byli poslusnı a jednali presn e podle Jehovovy ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vule, mohli byt oni a pozdeji i jejich deti velmi sastnı. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 2 I v dnesnı dobe jsou rodiny nejsastnejsı tehdy, ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ˚ ˇ kdyz se spolecne snazı jednat podle Bozı vule. Apostol ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Pavel napsal: „Zbozna oddanost je prospesna ke vseˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ mu, protoze ma slib zivota nynejsıho a toho, kter y ma ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ prijıt.“ (1. Timoteovi 4:8) Rodina, ktera zije ve zbozne ´ ´ ´ ´ ˇ oddanosti a ktera se rˇ ıdı Jehovovymi radami obsaze´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ nymi v Bibli, bude sastna jiz v ‚nynejsım zivote‘. (Zalm ˇ ´ ´ 1:1–3; 119:105; 2. Timoteovi 3:16) I kdyz biblicke zasaˇ ˇ ˇ ´ ˇ dy uplatnuje pouze jeden clen rodiny, je to lepsı, nez ˇ ˇ kdyby je v rodine neuplatnoval nikdo. ´ ´ 3 Tato kniha pojednavala o mnoha biblickych ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zasadach, ktere prispıvajı k rodinnemu stestı.

K

´ ˇ ˚ zam 1. Jaky´ byl Jehovuv er s rodinou? ´ ˇ ı´ dobeˇ opravdu sastn ˇ ´ 2., 3. Jak mohou byt rodiny v dnesn e? ˇ ZA JISTETE

´ ˇ SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST

183

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Pravdepodobne jste si vsimli, ze nektere z techto zasad ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ı´ se v knize objevujı nekolikrat. Proc? Protoze vyjadruj ˚ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ pusobive pravdy, ktere v nejruznejsıch oblastech ro´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ dinneho zivota slouzı k dobru vecı. Rodina, ktera se ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ snazı tyto biblicke zasady uplatnovat, zjisuje, ze zboz´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ na oddanost skutecne „ma slib zivota nynejsıho“. Po´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ dıvejme se jeste jednou na ctyri z techto dulezitych ´ zasad. ´

´

´

HODNOTA SEBEOVL ADAN I ´ ˇ ´ ˇ ˇ 4 Kral Salomoun rekl: „Jako prolomene mesto beze ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ zdi je muz, kter y nema zadnou zabranu pro sveho du´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ cha.“ (Prıslovı 25:28; 29:11) Pro ty, kdo chtejı mıt sast´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ne manzelstvı, je ‚potlacovanı sveho ducha‘ neboli se´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ beovladanı nesmırne dulezite. Podlehanı zhoubnym ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ emocım, naprıklad vzteku nebo nemravnym zados´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ tem, totiz zpusobı skodu, jejız naprava trva leta — poˇ ˚ ´ kud se tato skoda vubec da napravit. ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ 5 Zadn y Adamuv potomek samoz ˇ ´ rejme˚ nedokaze ´ ´ ˇ ˇ ´ sve nedokonale telo plne ovladat. (Rımanum 7:21, 22) ´ ´ ´ ˇ ˚ Sebeovladanı je vsak ovoce ducha. (Galaanum ˇ´ ´ ´ ˇ ´ 5:22, 23) Bozı duch v nas tedy bude vytvaret sebeovla´ ´ danı, pokud se o tuto vlastnost budeme modlit, budeˇ ´ ´ me uplatnovat vhodne rady zapsane v Bibli a bude´ ˇ ´ ´ ´ ´ me se stykat s temi, kdo sebeovladanı projevujı,ˇ ale ˇ ´ ´ tem, kdo ho neprojevujı, se budeme vyhybat. (Zalm ´ ´ ´ 119:100, 101, 130; Prˇ ıslovı 13:20; 1. Petra 4:7) Takove ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ jednanı nam pomuze ‚prchat pred smilstvem‘, i kdyz ˇ ´ ˚ se dostaneme do pokusenı. (1. Korinanum 6:18) Od´ ´ ´ mıtneme nasilı a vyhneme se alkoholismu nebo nad ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ nım zvıtezıme. A nase jednanı bude klidnejsı i tehdy, ˇ ´ ˇ kdyz nas nekdo bude provokovat nebo se ocitneme ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ zit ˇ e´ sebeovlad 4. Procˇ je v manzelstv ı nesmırneˇ dule anı? ´ ´ ´ ˇ nedokonaly´ clov ˇ ˇ vypestovat ˇ 5. Jak si mu˚ ze ek sebeovladanı ˇ ˇ a v cem mu to prospeje? 184

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ v jine narocne situaci. Ucme se vsichni, i deti, v sobe ˇ ´ ˚ ˇ ´ rozvıjet toto dulezite ovoce ducha. (Zalm 119:1, 2) ´ ´ ´ ´ SPR AVN Y ˇ NAZOR NA ´ VEDEN I PROSTREDNICTV IM HLAVY

˚ ˇ ´ ´ ´ Druhou dulezitou zasadou je uznavat vedenı pro´ ´ ˇ strednictvım hlavy. Pavel uvedl spravnou posloup´ ´ ´ ˇ nost tohoto usporˇ adanı, kdyz napsal: „Chci . . ., abysˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ te vedeli, ze hlavou kazdeho muze je Kristus; hlavou ˇ ˇ ˚ zeny je zase muz; hlavou Krista je zase Buh.“ (1. Ko˚ ´ ˇ ´ ´ rinanum 11:3) To znamena, ze vedoucı ulohu v rodiˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ne ma muz, manzelka ho verne podporuje a deti po´ ˇ ˚ slouchajı rodice. (Efezanum 5:22–25, 28–33; 6:1–4) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Povsimnete si vsak, ze vedenı prostrednictv ım hlavy ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ prinası spokojenost jen tehdy, kdyz je uplatnovano ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ spravne. Manzele, kterı zijı ve zbozne oddanosti, vedı, ˇ ´ ´ ´ ˇ ze vedenı prostrednictvım hlavy nenı diktatura. Na´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ podobujı Jezıse, svou Hlavu. Presto ze Jezıs mel byt ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ‚hlavou nade vsım‘, „neprisel, aby mu bylo slouzeno, ˇ ˚ ˇ ale aby slouzil“. (Efezanum 1:22; Matous 20:28) Poˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ dobne kresansky muz zastava svou ulohu hlavy ne ´ ˇ ´ ´ ˇ k vlastnımu prospechu, ale v zajmu sve manzelky ´ ˇ ´ ˚ a svych detı. (1. Korinanum 13:4, 5) ˇ ´ ˇ ˇ ´ 7 A manzelka, ktera zije ve zbozne oddanosti, se ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ svym manzelem nesoutezı ani se ho nesnazı ovladat. ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ Je sastna, ze ho muze podporovat a ze s nım muze ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ spolupracovat. Bible nekdy o manzelce rıka, ze ji ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ manzel jakoby „vlastnı“, a tım objasnuje, ze manzel ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ je hlavou manzelky. (1. Mojzısova 20:3) Manzelstvım ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ se manzelka dostava pod „zakon sveho manzela“. 6

´ ´ ˇ 6. a) Jakou posloupnost vedenı prostrednictv ım hlavy stanovil ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ Buh? b) Na co musı pamatovat muz, ma-li ve svem postavenı ´ ˇ est ˇ ı´ sve´ rodiny? ˇ hlavy prisp ıvat ke st ´ ˇ ´ 7. Ktere´ biblicke´ zasady pomohou manzelce plnit ulohu, kterou ˇ ˚ pro ni v rodine stanovil Buh? ˇ ZA JISTETE


185

ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ (Rımanum 7:2) Bible ji zaroven nazyva ‚pomocnicı‘ ˇ ˇ´ˇ ˇ a ‚doplnkem‘. (1. Mojzısova 2:20) Doplnuje vlastnosti ´ ´ ˇ ˇ ´ a schopnosti, ktere jejımu manzelovi chybejı, a posky´ ´ ˇ ˇ tuje mu potrebnou podporu. (Prıslovı 31:10–31) Bib´ ´ ´ ˇ ˇ ´ le take rˇ ıka, ze manzelka je „partnerkou“, ktera pra´ ˇ ´ ˇ cuje bok po boku se svym manzelem. (Malachias ´ ´ ˇ ˇ 2:14) Tyto biblicke zasady manzelovi a manzelce po´ ´ ´ ´ ˇ mahajı, aby oba pochopili sve postavenı v rodine ´ ´ ˚ ´ a jednali spolu se spravnou uctou a dustojnostı. ˇ ´ ˇ ´ ‚BU DTE RYCHL I K SLYSEN I‘

´ ˇ ˚ 8 V teto knize je casto kladen duraz na nezbytnost ˇ ˇ ˇ ´ ˇ sˇ ı´ lepe, komunikace. Proc? Protoze vsechno se re jestˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ lize lide spolu mluvı a jeden druhemu skutecne na´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ sloucha. Nekolikrat bylo zdurazneno, ze komunikace ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ je jako dvousmerna ulice. Ucednık Jakub to vyjadril ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ takto: „Kazdy clovek ma byt rychly k slysenı, pomaly ´ k mluvenı.“ (Jakub 1:19) ´ ˚ ˇ ´ ´ 9 Take je dulezite, abychom davali pozor na to, jak ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mluvıme. Z neuvazene, hasterive nebo velmi kriticky ´ ´ ´ ´ pronesenych slov se nesklada kvalitnı komunikace. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ (Prıslovı 15:1; 21:9; 29:11, 20) I kdyz to, co rˇ ıkame, je ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ spravne, pokud je to vyjadreno hrube, pysne nebo neˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ citlive, pravdepodobne to nadela vıc skody nez uzit´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ku. Nase rec by mela byt taktnı, ‚okorenena solı‘. (Ko˚ ˇ ˇ ´ ´ losanum 4:6) Nase slova by mela byt jako „zlata ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jablka v strıbrnych rezbach“. (Prıslovı 25:11) Rodina, ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ komunikovat, bude jejız clenove se naucı spolu dobre ˇ ˇ ˇ ´ mnohem sastnejsı. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ NESMIRN E DULE ZITA ULOHA L ASKY

10

´ ´ ´ Slovo „laska“ se v teto knize objevuje mnohokrat.

´ ˇ ˇ ˚ ˇ 8., 9. Ktere´ z asady pomohou v sem clen um rodiny zlepsit schopnost komunikovat? ´ ´ ´ ˚ zit ˇ y´ v manzelstv ˇ 10. Kter y´ druh lasky je nesmırneˇ dule ı? 186

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ´ ´ ´ Vzpomınate si, o kterem druhu lasky se mluvilo nej´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ drıve? Je pravda, ze v manzelstvı hraje dulezitou ulo´ ´ ˇ ˇ ˇ hu romanticka laska (recky eros) a ze mezi manzelem ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ a manzelkou vzr usta hluboka naklonnost a prˇ atel´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ stvı (recky filia). Mnohem dulezitejsı vsak je laska vy´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ jadren a reck ym slovem agape. Tato laska se odrazı ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ v nasem vztahu k Jehovovi, k Jezısovi a k nasim bliz´ ˇ ´ nım. (Matous 22:37–39) Je to laska, kterou Jehova ˇ ˇ ´ projevuje lidstvu. (Jan 3:16) Je skutecne velmi prˇ ı´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ jemne, ze stejny druh lasky muzeme davat najevo ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ take svemu manzelskemu partnerovi a svym detem! (1. Jana 4:19) ˇ ´ ˇ ´ ´ 11 V manzelstvı je tato uslechtila laska opravdu „do´ ˚ ´ konalym poutem jednoty“. (Kolosanum 3:14) Pouta ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ manzele k sobe a pusobı, ze kazdy z nich chce delat ´ ˇ ˇ ´ to, co je pro toho druheho a pro jejich deti nejlepsı. ˇ ´ˇ ´ ´ Jestlize se rodina dostane do obtızne situace, laska ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jı pomaha re sit problemy jednotne. Kdyz manzele ´ ´ ´ ´ ´ ˇ starnou, laska jim pomaha, aby se vzajemne podpo´ ´ ´ ˇ ´ rovali a stale si jeden druheho vazili. „Laska . . . ne´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vyhledava sve vlastnı zajmy . . . Vsechno snası, vseˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ mu verı, ve vse doufa, ve vsem vytrvava. Laska nikdy ´ ´ ˚ neselhava.“ (1. Korinanum 13:4–8) ˇ ´ ´ ´ ˇ 12 Manzelsky svazek je silny zejmena tehdy, kdyz je ˇ ´ ´ ˇ ´ upevneny nejen laskou mezi manzelskymi partnery, ˇ ´ ´ ˇ ale predev sım laskou k Jehovovi. (Kazatel 4:9–12) ˇ ˇ ˇ ´ ´ Proc? Apostol Jan totiz napsal: „To znamena lasku ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ k Bohu, ze zachovavame jeho prikazanı.“ (1. Jana 5:3) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Manzele by tedy meli sve deti vychovavat ve zbozne ˇ ´ ˇ ´ ´ oddanosti nejen proto, ze sve deti milujı, ale take proˇ ˚ ´ ˇ´ˇ ˇ to, ze to je Jehovuv prˇ ıkaz. (5. Mojzısova 6:6, 7) Meli ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ 11. Jak laska pusob ı ve prospech manzelstv ı? ´ ´ ˇ 12. Procˇ laska, kterou majı manzelsk e´ dvojice k Bohu, jejich ´ ˇ manzelstv ı posiluje? ˇ ZA JISTETE


187

´ DAR SVOBODNEHO STAVU ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Ne kazdy vstoupı do manzelstvı. A ne vsechny man´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ zelske dvojice se rozhodnou mıt deti. Jezıs byl svobod´ ´ ny a o svobodnem stavu mluvil jako o daru pro toho, ´ ´ ˇ ˚ ˚ ´ kdo v nem zustane „kvuli nebeskemu kralovstvı“. (Maˇ ´ ˇ ˇ tous 19:11, 12) Take apostol Pavel se rozhodl, ze se ne´ ´ ˇ ı.´ Rˇ ıkal, ˇ jak svobodny´ stav, tak manzelstv ˇ ozen ze ı jsou ˚ ˇ ‚dary‘. (1. Korinanum 7:7, 8, 25–28) Takze i kdyzˇ tato ´ ´ ´ ˇ ˇ sinou ˇ kniha vet pojednava o zalezitostech, ktere´ sou´ ´ ˇ ´ ˇ ı,´ presto ˇ bychom visejı s manzelstv ım a s vychovou det ´ ˇ zapomınat ˇ i svobodnı´ lide´ nebo lide,´ nemeli na to, ze ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ em ´ manzelstv ˇ kterˇ ı zij ı v bezdetn ı, mohou zıskat hod´ ´ ˇ ˇ ˇ ne pozehnanı a velkou odmenu.

´ ˚ ˇ by se vyhybat nemravnosti nejen kvuli tomu, ze mi´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ lujı jeden druheho, ale hlavne kvuli tomu, ze milujı ´ ´ ˇ ´ Jehovu, kter y „bude soudit smilnıky a cizoloznıky“. ˚ ˚ ˇ (Hebrejcum 13:4) I kdyby jeden z partneru v manzel´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ stvı pusobil neprıjemne problemy, laska k Jehovovi ´ ˇ ´ ´ bude druheho partnera podnecovat, aby se dale rˇ ıdil ´ ´ ´ ´ biblickymi zasadami. Ty rodiny, ve kter ych je vzajem´ ´ ˇ ´ na laska upevnena laskou k Jehovovi, jsou opravdu ˇ ´ sastne. ´ ´ ˇ ´ ˚ RODINA, KTER A JEDNA PODLE BO Z I V ULE

´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Kresan se v celem svemˇ zivote zameruje na to, ˇ´ ˚ aby jednal podle Bozı vule. (Zalm 143:10) To je skuˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ tecny vyznam zbozne oddanosti. Jestlize rodiny jed´ ˇ´ ˚ ´ ´ ´ najı podle Bozı vule, pomaha jim to, aby upıraly po˚ ˇ ´ ˇ ˚ hled na opravdu dulezite veci. (Filipanum 1:9, 10) ˇ´ˇ ´ ˇ ˚ ˇ sel Jezıs naprˇ ıklad upozornil: „Pri jsem . . . zpusobit 13

ˇ rozhodnutı´ jednat podle Bozˇ ı´ vule ˚ kaz-ˇ 13. V jake´ situaci mu˚ ze ´ ˚ zit ˇ e´ ˇ demu jednotlivci pomoci, aby se zameˇ roval na opravdu dule ˇ veci? 188

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

ˇ ´ ˇ ˇ ´ rozdelenı cloveka proti jeho otci, a dcery proti jejı ´ ˇ ´ ´ ˇ matce, a mlade manzelky proti jejı tchyni. Neprate´ ˇ ˇ ´ ´ ´ le cloveka vskutku budou lide z jeho vlastnı domacˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ nosti.“ (Matous 10:35, 36) Presne podle Jezısova ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ upozornenı jsou mnozı z jeho nasledovnıku prona´ ˇ ´ ´ sledovani cleny vlastnı rodiny. To je velmi smutna ˚ ´ ´ ´ ˇ situace pusobıcı bolest. Presto by rodinne svazky ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nemely mıt pro nas vetsı hodnotu nez nase lasˇ´ˇ ˇ ka k Jehovovi Bohu a k Jezısi Kristu. (Matous ˇ ´ ˇ 10:37–39) Pokud nekdo i pres odpor sve rodiny vy´ ˚ ˇ ˇ ´ trva, jeho odpurci se mohou zmenit, kdyz uvidı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ dobre ucinky zbozne oddanosti. (1. Korinanum ˇ ˇ 7:12–16; 1. Petra 3:1, 2) I kdyz se to nestane, presto ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ nikdo nezıska zadny trvaly uzitek tım, ze kvuli odˇ ˇ poru prestane slouzit Bohu. ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˚ ´ ´ 14 Jednanı podle Bozı vule rodicum pomaha, aby ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ se spravne rozhodovali. Na nekter ych uzemıch majı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ naprıklad rodice sklon povazovat sve deti za „dob´ ´ ˇ ˇ ´ rou investici“ a spolehajı na to, ze az zestarnou, buˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dou deti o ne pecovat. I kdyz je spravne, aby dospe´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ le deti pecovaly o sve starnoucı rodice, presto by ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ rodice nemeli takto uvazovat a tım vest sve deti ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ k hmotarskemu zpusobu zivota. Rodice, vasim de´ ´ ˇ ´ ´ tem neprospıva, jestlize je vychovavate k tomu, aby ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ si vıce vazily hmotneho majetku nez duchovnıch ˇ ´ vecı. (1. Timoteovi 6:9) ´ ´ ´ 15 Vynikajıc ım prˇ ıkladem byla v tomto ohledu Eu´ ´ ´ nike, matka Pavlova mladeho prˇ ıtele Timotea. (2. Ti´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ moteovi 1:5) Eunike sice mela neverˇ ıcıho manze´ ˇ ˇ ˇ la, presto se jı vsak za pomoci Timoteovy babicky ˇ Loidy podarilo vychovat Timotea tak, aby usiloval ´ ˚ ˇ rodicˇ um, ˚ ˇ 14. Jak touha jednat podle Bozˇ ı vule pomu˚ ze aby de´ ˇ nejprospeˇ sn ˇ ej ˇ sˇ ı? lali to, co je pro jejich deti ´ ´ ´ ˇ 15. V cem byla Timoteova matka Eunike´ vynikajıcım prˇ ıkladem ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ rodice, kter y jedna podle Bozı vule? ˇ ZA JISTETE


189

ˇ ˇ o zboznou oddanost. (2. Timoteovi 3:14, 15) Kdyz Tiˇ ´ ´ ˇ moteus dospel, Eunike souhlasila s tım, aby odesel ˇ ´ ´ ´ ˚ z domova a zacal kazat o Kralovstvı jako Pavluv spoˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ lecnık v misionarsk e sluzbe. (Skutky 16:1–5) Musela ´ ˇ ´ ´ mıt velkou radost, kdyz se z jejıho syna stal vynikajı´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ cı misionar. V jeho zbozne oddanosti se v dospelosti ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zrcadlila dobra vychova z raneho detstvı. Eunike jisˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ te prinaselo uspokojenı a radost, kdyz slysela zpravy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ o Timoteove verne sluzbe, i kdyz se jı pravdepodobne ˇ ´ ˚ po nem styskalo. (Filipanum 2:19, 20) ˇ VASE RODINA A BUDOUCNOST

ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 16 Jezıs byl vychovavan ve zbozne rodine a jako doˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ spely syn se radne postaral o svou matku. (Lukas ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ 2:51, 52; Jan 19:26) Prvoradym Jezısovym cılem vsak ˇ´ ˚ ˇ ˇ bylo plnit Bozı vuli a to pro nej znamenalo umoznit ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ lidem prıstup k vecnemu zivotu. To udelal, kdyz svuj ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ dokonaly lidsky zivot obetoval jako vykupne za hrıs´ ne lidstvo. (Marek 10:45; Jan 5:28, 29) ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ 17 Kdyz Jezıs zemrel, Jehova ho pak vzkrˇ ısil k ne´ ˇ beskemu zivotu, dal mu velkou autoritu a nakonec ´ ´ ´ ´ ´ ho dosadil do postaven ı Krale v nebeskem Kralovstvı. ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ˇ (Matous 28:18; Rımanum 14:9; Zjevenı 11:15) Jezısoˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ va obe umoznila, ze nekterˇ ı lide byli vybrani, aby ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ v tomto Kralovstvı vladli s Jezısem. Tato obe take po´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ skytla ostatnım uprımne smyslejıcım lidem moznost ´ ˇ ´ zıskat dokonaly zivot na zemi, kde budou obnoveny ´ ´ ´ rajske podmınky. (Zjevenı 5:9, 10; 14:1, 4; 21:3–5; ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 22:1–4) Dnes je nası nejvetsı vysadou to, ze tuto slav´ ˚ ˇ ´ ˇ nou dobrou zpravu muzeme oznamovat svym bliz´ ˇ nım. (Matous 24:14) ´ ˇ 16. V cem se Jezˇ ısˇ projevil jako starostlivy´ syn, ale co bylo jeho ´ ´ cılem? ˇ ym prvorad ´ ´ ˇ ´ vern ˇ ym ´ 17. Jakou nadhernou budoucnost umoznil Jezˇ ısˇ svym ´ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ zpusobem zivota tem, kdo jednajı podle Bozı vule? 190

RODINNE´

ˇ ˇ ´ ST EST I

´ ˇ ˇ ´ ´ 18 Jak ukazal apostol Pavel, slib, ze tyto nadherne ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ veci mohou trvale zıskat lide v zivote, „kter y ma pri´ ˇ ´ ˇ ´ jıt“, se vztahuje na ty, kdo zijı ve zbozne oddanosti. To ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ je jiste nejlepsı zpusob, jak najıt stestı! Uvedomte si, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ze „svet pomıjı a rovnez jeho zadost, ale kdo cinı Bozı ˚ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vuli, zustava navzdy“. (1. Jana 2:17) Takze, a jste dıte, ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ rodic, manzel, manzelka, svobodny dospely s dıtetem, ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nebo svobodny dospely bez dıtete, snazte se jednat ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ podle Bozı vule. I kdyz je na vas vyvıjen natlak nebo ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ se potykate s nesmırnymi tezkostmi, nikdy nezapoˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ mente, ze jste sluzebnıkem ziveho Boha. Delejte tedy ´ ´ ´ ˇ svymi skutky radost Jehovovi. (Prıslovı 27:11) A a ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ vase chovanı vede k vasemu stestı nynı a k vecnemu ´ ´ ˇ ˇ ˇ zivotu v budoucım novem svete! ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 18. Jakou pripom ınku a jake povzbuzenı dostavajı rodiny i jednotlivci?

´

´

´

J AK MOHOUˇ ´ TYTO BIBLICK E Z ASADY POM Aˇ ˇ ´ ˇ HAT . . . VA S I RODIN E, ABY BYLA S TASTN A ? ´ ´ ´ ´ ˇ Sebeovladanı se da vypestovat. ˚ (Galaanum 5:22, 23) ´ ´ ´ ˇ ˇ a manzelka ˇ Kdyz majı manzel spravny´ nazor ´ ´ ˇ ˇ na postavenı hlavy, snazı se delat to, ˇ ej ˇ sˇ ı.´ co je pro jejich rodinu nejprospeˇ sn ˚ (Efezanum 5:22–25, 28–33; 6:4) ´ ´ ´ Ke komunikaci patrˇ ı naslouchanı. (Jakub 1:19) ´ ´ ´ ˇ Manzelstvı upevnı laska k Jehovovi. (1. Jana 5:3) ´ ´ ˚ zit ˇ ej ˇ sˇ ım Nejdule cılem rodiny je jednat podle ˇ ´ ˚ ˇ Bozı vule. (Zalm 143:10; 1. Timoteovi 4:8) ˇ ZA JISTETE


191

ˇ ˇ ˇ ´ Chteli byste se dozvedet vıc?

ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Svedky Jehovovy muzete kontaktovat prostrednictvım ´ ´ webovych stranek www.jw.org.

Tajemstv ı RODINN ˇ EHO

Recommend Documents