V e pro na eho zákazníka

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

2/2001

AKTUÁLNÍ TÉMA

V‰e pro na‰eho zákazníka INVESTICE

Jednotka FCC uvedena do provozu PORTRÉT

Karel Hajn R O Z H O V O R S PA M ù T N Í K E M

Ing. Pavel Kበprvní vedoucí rafinérie v Kralupech LIST Z HISTORIE

Poãátky vyuÏití ropy SPORT

Juniorsk˘ hokej âR

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

2/2001

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

OBSAH Table of Content

2/2001

AKTUÁLNÍ TÉMA

3 Slovo úvodem An Introductory Word Jifií Pavlas obchodní fieditel Commercial Director

V‰e pro na‰eho zákazníka INVESTICE

Jednotka FCC uvedena do provozu PORTRÉT

Karel Hajn R O Z H O V O R S PA M ù T N Í K E M

Ing. Pavel Kበprvní vedoucí rafinérie v Kralupech LIST Z HISTORIE

EKONOMIKA

Poãátky vyuÏití ropy SPORT

Juniorsk˘ hokej âR

4 V‰e pro na‰eho zákazníka Everything to Keep the Customer Satisfied 6 Zajímavá ãísla Interesting Figures

FOKUS 7 Jednotka FCC uvedena do provozu FCC Unit Launched into Operation 8 Nበportrét: Our Portrait: Karel Hajn

PETROLEUM 10 Nበrozhovor s pamûtníkem Our Interview with an Eyewitness Ing. Pavel Kበ12 Kaleidoskop Kaleidoscope

FORUM 13 Dcefiiné spoleãnosti na Slovensku a v Polsku Subsidiary Companies in Slovakia and Poland 15 List z historie: Poãátky vyuÏití ropy A Page from History: Early Days of Crude Oil Utilization 16 Jsme partnerem juniorského hokeje âR We Are a Partner to the Czech Republic’s Junior Ice-Hockey Teams 17 Z na‰eho spoleãenského Ïivota From Our Social Life 18 K&SS Kralupy: Na‰í chloubou je kino The Local Cinema is an Apple of Our Eyes 19 „Údûl“ - fejeton „Fate“ - Column Rudolf KfiesÈan Humor Humour Miroslav Barták

Impressum: MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. O. Wichterleho 809, 278 52 Kralupy nad Vltavou ¤ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: agentura Pressin tel. / fax: 02 - 7273 5704 Fotografie: René Volfík, Drahomíra Srbová a archiv âeské rafinérské Grafika: Antonín Votroubek Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o. Uzávûrka: 21. 5. 2001 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR - 8103

2

2/2001

ÚVODNÍK Dear Friends,

VáÏení pfiátelé,

The past period was marked by many far-reaching changes. Some of them occurred in our neighbouring markets, others in the market of the Czech Republic, and some of the changes directly within âeská rafinérská. But all had one common denominator - they invariably influenced and they keep on affecting our company’s business relations and results. Some of the external changes, which had the biggest impact on the Central European markets, included the entry of the Hungarian company MOL into Slovnaft, the abolition of Slovakia’s import surcharge and the lifting of an import tariff on oil products in Poland. The Czech market has also been affected by the abolition of the customs duties on oil imports into the Czech Republic. Paramo, our current competitor in the sales of Diesel oil, asphalts and heating oils, has now joined the Unipetrol Group, while Koramo, a producer of lubricating oils, has come to be associated with that particular group by mediation. The completion of the FCC unit in the Kralupy refinery proved to be another major factor influencing the company. All the given factors have made it imperative for âeská rafinérská to respond to those changes. One of its first steps was to restructure the business division where - following the formation of Customer Service Centre - a new section of logistics of finished products was set up, while divisions of key customers and sales promotion were established within the domestic trade section. A new branch based in the Polish city of Wroclaw, CRC Polska, was added to our company’s export structure. The task of marketing our FCC production appears to be a major challenge facing our company. That means to step up our activities not only in the domestic market but also in all the neighbouring ones. As implied by the establishment of our branches in Slovakia and Poland, âeská rafinérská will be trying to address more actively its current and new potential customers precisely in those two markets. To succeed we have to offer our customers not only comparable terms as our competition but we have to add something more. Product quality is today a matter of course. Competitive advantages may be achieved primarily by upgrading the quality of our products and by offering a comprehensive range of services. In this respect, we have high expectations of electronic commerce which is likely to bring our customers much greater comfort in doing business with us. An equally important role has to be played by our logistics of finished products whose key task will be to provide conditions that will be attractive even to the most demanding clientele. We are approaching a period in which we will succeed solely if all the elements of our working team manage to give their best performance, while constantly seeking ways and means for further improvement.

uplynulé období, tj. druhá polovina roku 2000 a první ãtvrtletí roku 2001, bylo obdobím celé fiady v˘znamn˘ch zmûn. Nûkteré se odehrály na trzích sousedících s âeskou republikou, nûkteré na ãeském trhu a nûkteré pfiímo v âeské rafinérské. V‰echny v‰ak mûly jedno spoleãné, ovlivÀovaly a dále ovlivÀují obchodní vztahy a obchodní v˘sledky na‰í spoleãnosti. Z tûch vnûj‰ích, které mûly nejpodstatnûj‰í dopad na situaci na stfiedoevropsk˘ch trzích, to byl vstup maìarské spoleãnosti MOL do vlastnické struktury Slovnaftu Bratislava, dále zru‰ení dovozní pfiiráÏky na Slovensku a zru‰ení cla na dovoz ropn˘ch produktÛ do Polska. âesk˘ trh byl ovlivnûn rovnûÏ zru‰ením cla na dovoz ropn˘ch produktÛ do âeské republiky. Dosavadní konkurent na‰í spoleãnosti v prodeji motorové nafty, asfaltÛ a topn˘ch olejÛ, akciová spoleãnost Paramo, se stala ãlenem skupiny Unipetrol a zprostfiedkovanû v této struktufie zakotvil také v˘robce mazacích olejÛ, firma Koramo. Neopominuteln˘m faktorem je rovnûÏ dokonãení v˘stavby jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské ãásti âeské rafinérské. V‰echny uvedené faktory, ale samozfiejmû i mnoho dal‰ích, si vyÏádaly nutnost reagovat na nû pfiímo v na‰í spoleãnosti. Jedním z prvních krokÛ byla zmûna organizaãní struktury obchodní divize, kde po vytvofiení stfiediska sluÏeb zákazníkÛm byla novû vytvofiena sekce logistiky hotov˘ch produktÛ a v sekci tuzemského obchodu vznikla oddûlení klíãov˘ch zákazníkÛ a oddûlení rozvoje prodeje. V na‰í exportní struktufie se objevila nová poboãka v Polské republice, CRC Polska se sídlem ve Vratislavi. Velkou v˘zvou pro nejbliωí budoucnost je úkol umístit na trhu produkci FCC. To znamená zv˘‰it aktivitu nejen na ãeském trhu, ale také na v‰ech okolních trzích. Jak uÏ naznaãuje zfiízení poboãek na Slovensku a v Polsku, právû na tûchto trzích chceme mnohem aktivnûji oslovovat jak na‰e souãasné, tak i nové potenciální zákazníky. Abychom uspûli, musíme nejen nabídnout srovnatelné podmínky jako na‰i konkurenti, ale k tomu je‰tû pfiidat nûco navíc. Kvalita v˘robku je samozfiejmostí nikoliv pfiedností. Konkurenãní v˘hodu lze docílit pfiedev‰ím v kvalitû a komplexnosti nabízen˘ch sluÏeb. Tady si hodnû slibujeme od roz‰ífiení elektronického styku se zákazníkem, kter˘ pfiinese vy‰‰í komfort pro na‰e partnery. Stejnû v˘znamnou úlohu musí sehrát na‰e nabídka logistiky hotov˘ch produktÛ, která musí zajistit v celé na‰í obchodní síti takové podmínky, které osloví i nejnároãnûj‰í klientelu. âeká nás období, ve kterém dokáÏeme obstát jen tehdy, jestliÏe budou v‰echny ãlánky na‰eho pracovního t˘mu odvádût ten nejlep‰í v˘kon a souãasnû stále hledat cesty ke zlep‰ení.

Ing. Jifií Pavlas obchodní fieditel Commercial Director

3

EKONOMIKA

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

V pfiízemí nové administrativní budovy v Kralupech sídlí stfiedisko sluÏeb zákazníkÛm. Od rána do pozdního odpoledne zde panuje ãil˘ ruch - jeden telefonát stíhá druh˘. Není divu, vÏdyÈ pfiedev‰ím zde se zaji‰Èuje v‰e, co souvisí s expedicí zboÏí od pfiíjmu a zpracování odvolávek (dílãích dodávek v rámci uzavfieného kontraktu) pfies zaji‰Èování expediãních dokladÛ aÏ po kontrolu faktur a vyfiizování reklamací. âinnost stfiediska by ov‰em nebyla moÏná bez podpory centrálního administrativního systému SAP a bez operativních kontaktÛ s ostatními útvary podniku.

V‰e pro zákazníka ST¤EDISKO SLUÎEB ZÁKAZNÍKÒM

s p o k o j e n o s t

4

n a ‰ e h o

KdyÏ stfiedisko obdrÏí od zákazníka odvolávku na pfiíslu‰n˘ kontrakt, ihned zadá pfiíslu‰né dispozice do programu SAP R/3, které se pomocí interface pfienesou do pfiíslu‰n˘ch programÛ COTAS a DITRANS. „Tím je zaji‰tûno, Ïe poÏadované zboÏí je v daném termínu skuteãnû k dispozici a Ïe expedice je pfiipravena i z logistického hlediska,“ fiíká ing. Oldfiich Mal˘, vedoucí stfiediska. „AÈ uÏ jde o odbûr z automobilového ãi Ïelezniãního terminálu.“ V této souvislosti stojí jistû za zmínku, Ïe automobilové terminály v Kralupech i Litvínovû pro‰ly zásadní modernizací. Pfiedev‰ím se pfie‰lo na tzv. stáãení spodem, které je mnohem ekologiãtûj‰í, neboÈ vyluãuje únik v˘parÛ do ovzdu‰í. Druhou v˘znamnou novinkou je samoobsluÏn˘, automatizovan˘ provoz na terminálech, pro kter˘ jsou zákazníci vybaveni magnetick˘mi kar tami dvojího druhu. První karta je urãena pro konkrétní vozidlo a automobilová cisterna by se bez ní na terminál nedostala. Druhá karta identifikuje zákazníka, kter˘ si pro dan˘ produkt pfiijel, to je pak impulsem

2/2001

EKONOMIKA k tomu, Ïe poãítaã vytiskne fiidiãi dodací list vãetnû atestu zboÏí, kter˘ je nedílnou souãástí kaÏdé dodávky. Údaje z terminálu se automaticky pfiená‰ejí do úãetního systému a odebrané zboÏí se druh˘ den vyfakturuje. K dal‰ím úkolÛm pracovnic stfiediska patfií peãlivá kontrola faktury, aby poãet reklamací byl minimální. „Jedním z dÛleÏit˘ch momentÛ této kontroly je i správnost ceny,“ fiíká ing. Mal˘. âeská rafinérská dfiíve stanovovala své ceny v del‰ích inter valech (mûsíãních), dnes v‰ak ceny sv˘ch hlavních produktÛ stanovuje podle v˘voje na svûtov˘ch burzách v krat‰ích termínech a stfiedisko o tûchto cenách zákazníky informuje kaÏd˘ t˘den. Ti pak mohou ve svém harmonogramu odvolávek pfiihlíÏet k aktuálnímu cenovému v˘voji. „Ve snaze vyjít zákazníkÛm maximálnû vstfiíc chceme v dohledné dobû poskytovat v‰echny potfiebné informace prostfiednictvím internetu,“ vysvûtluje ing. Mal˘. „Zákazník si bude moci sám kdykoliv zjistit, jaké auto odkud mu odjelo, kolik za den celkem odebral atd. Také své odvolávky, které doposud zasílal faxem, bude moci napfií‰tû zadávat po internetu a nalezne tam i na‰e aktuální ceny.“ Stfiedisko zároveÀ funguje jako Call Centrum, jehoÏ cílem je zefektivnit komunikaci se stávajícími i budoucími obchodními partnery. Pfii zazvonûní telefonu se na obrazovce poãítaãe objeví identifikace zákazníka, pokud je znám. Jeho poÏadavek je zanesen do poãítaãe a je tam „ve frontû“, dokud není vyfiízen. PoÏadavky a pfiipomínky, které stfiedisko nemÛÏe vyfiídit samo, pfiedává oddûlením, jeÏ jsou za pfiíslu‰nou oblast odpovûdná. Stfiedisko nicménû cel˘ pfiípad sleduje aÏ do jeho uzavfiení. Nedílnou souãástí práce stfiediska je pravidelné vyhodnocování tûchto telefonátÛ. Pokud se ãastûji objeví podobn˘ problém, pak stfiedisko dává podnût k tomu, aby se tato situace systémovû fie‰ila. To rovnûÏ pfiispívá ke spokojenosti zákazníkÛ.

Ing. Mal˘, vedoucí stfiediska, konzultuje s operátorkou poÏadavek zákazníka.

Stfiedisko sluÏeb zákazníkÛm zároveÀ funguje jako Call Centrum.

Magnetická karta umoÏÀuje fiidiãi cisterny vjezd na samoobluÏn˘ terminál.

5

Stfiedisko obhospodafiuje okolo sta zákazníkÛ (jejich poãet je promûnliv˘ podle sezóny) a v‰em vûnuje stejnou pozornost, aÈ se jedná o firmu s velk˘m, pravideln˘m odbûrem nebo o malou, jednorázovou objednávku. Ve stfiedisku pracuje celkem 15 lidí a z organizaãního hlediska je rozdûleno na ãtyfii oddûlení: svûtlé produkty (benzín, motorová nafta, letecké petroleje a letecké benzíny), tmavé produkty (topné oleje, asfalty), ostatní (plyny a technické benzíny) a export. S ohledem na potfieby zákazníkÛ se pracuje na dvû smûny. Motto ing. Malého, kter˘ pfievzal stfiedisko po pfiedchozí praxi v marketingu âeské rafinérské, zní: „Základem dobré práce stfiediska je, aby »moje« dûvãata tvofiila dobr˘ t˘m a zároveÀ cítila podporu celé spoleãnosti. Pokud jsou v práci spokojena a mají dobrou náladu, odráÏí se to v jejich jednání se zákazníkem a pak je spokojen i on sám.“

Everything to Keep the Customer Satisfied âeská rafinérská’s Customer Service Centre is responsible for everything connected with the dispatch of the company’s products - from the receipt of customers orders and their processing, preparation of dispatch documents to checking invoices and handling complaints. Products can either be taken at âeská rafinérská’s car or railway terminal. The company’s car terminals in Kralupy and Litvínov have recently gone through a sweeping modernization process. A major novelty is their automatic, self-service operation, with the customers using special magnetic cards. Products taken by the customers are immediately invoiced according to data from the terminal, while their correct prices are checked as well. In actual fact, âeská rafinérská currently fixes the prices of its main products on a weekly basis, enabling the customers to react in their orders to the topical price developments. The Centre also operates as âeská rafinérská’s Call Centre, answering all the telephone requests, registering comments as well as complaints from the customers. If unable to handle the incoming requests itself, the Centre passes them over to the appropriate division. All the phone calls are analyzed by the Centre, and if a similar problem keeps cropping up, the Centre refers it for solution. The motto of Mr Mal˘, head of Customer Service Centre, runs as follows: „The Centre’s good track record evolves from „my“ girls perfect teamwork, their awareness of the support of the whole company. As long as they are satisfied at work, feeling all right, this is duly reflected in their behaviour to the customers who in turn are satisfied as well.“

EKONOMIKA

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

ZAJÍMAVÁ âÍSLA

INTERESTING FIGURES

âeská rafinérská dosáhla v roce 2000 podle auditovan˘ch v˘sledkÛ ãistého nekonsolidovaného zisku ve v˘‰i 2,532 miliardy Kã. Obrat v loÀském roce ãinil více neÏ 52 miliard Kã. V roce 1999 dosáhl zisk po zdanûní 1,478 miliardy Kã pfii obratu 31 miliard Kã. Podle mezinárodních úãetních standardÛ zisk po zdanûní za rok 2000 ãinil 2,936 miliardy Kã, v roce 1999 to bylo 1,687 miliardy Kã.

âeská rafinérská has reported an audited 2000 Czech Accounting Standards net of 2,532 billion Kã on a turnover of 52 bn Kã, compared to 1999 net equaling 1,478 bn Kã at a turnover of 31 bn Kã. According to International Accounting Standards, the company netted 2,936 billion Kã in 2000, as against 1,687 bn Kã posted in 1999. The rise in revenues may largely be attributed to a generally higher refinery margin, which was higher worldwide. An additional factor were savings attained in the fields of operating, logistic, and overhead costs.

NárÛst zisku v porovnání s pfiedchozím rokem byl ovlivnûn vy‰‰í rafinérskou marÏí, která byla v této branÏi vy‰‰í celosvûtovû. Pfiispûly k nûmu i úspory v oblasti provozních, logistick˘ch a reÏijních nákladÛ.

Another major contribution was due to the heavy utilization of conversion capacities, coupled with maximizing synergic effects of the two refinery segments. Also, an additional increase was provided by the visbreaker unit, launched in late 1999 in the Litvínov refinery, allowing for deeper crude processing.

V˘znamn˘m pfiíspûvkem bylo vysoké vyuÏití konverzní kapacity a maximalizace synergick˘ch efektÛ obou rafinérií spoleãnosti. Pfiíznivû se projevila také technologická jednotka visbreaking, která byla koncem roku 1999 uvedena do provozu v rafinérii Litvínov a která v˘raznû prohlubuje zpracování ropy. V prvním ãtvrtletí roku 2001 dosáhla spoleãnost nekonsolidovaného zisku pfied zdanûním ve v˘‰i 53 milionÛ Kã pfii obratu 9,8 miliardy Kã.

In the first quarter of 2000, the company recorded unconsolidated before-tax profits amounting to 53 million Kã, with its sales totalling 9,8 billion Kã.

Ekonomické v˘sledky/Economics Obrat/Revenues Hrub˘ zisk/Pre-tax profit

I–XII 2000 52 mld/billion Kã 2,532 mld/billion Kã

I–XII 1999 31 mld/billion Kã 1,478 mld/billion Kã

SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – âTVRTLETNÍ P¤EHLED WORLD PETROLEUM MARKETS – 3 MONTH OVERVIEW USD/t 290

Cena benzínu Premium FOB ARA

280

Cena motorové nafty Diesel FOB ARA

270 260 250 240 230 220

USD/bbl 29 Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB

28 27 26 25 24 23

3. 1. 01

13. 1

23. 1.

2. 2.

12. 2.

12. 2.

6

4. 3.

14. 3.

24. 3. 29. 3.

2/2001

FOKUS

FCC Jednotka FCC uvedena do pr ovozu V kralupské rafinérii byla 20. dubna 2001 uvedena do provozu jednotka fluidního katalytického krakování (FCC), která pfiedstavuje ‰piãkovou technologii zpracování ropy. Jde o jednu z nejvût‰ích investic realizovan˘ch v ãeském prÛmyslu po roce 1990. Nová technologie fluidního katalytického krakování, která prohlubuje zpracování ropy, umoÏÀuje zv˘‰it v kralupské rafinérii v˘robu svûtl˘ch produktÛ, tj. zejména autobenzínÛ a motorové nafty, ze souãasného 1,3 mil. na 2 mil. tun roãnû. V˘roba topn˘ch olejÛ, po nichÏ klesá poptávka, se sníÏí z jednoho milionu na 300 000 tun roãnû. V˘sledné produkty budou splÀovat kvalitativní poÏadavky, s jejichÏ zavedením poãítá Evropská unie od roku 2005. Díky nové technologii se kralupská rafinérie pfiesouvá z kategorie tzv. hydroskimingov˘ch do kategorie rafinérií s komplexním zpracováním, ãímÏ se podstatnû zvy‰uje konkurenceschopnost âeské rafinérské vÛãi zahraniãí. V nové jednotce, jejíÏ zpracovatelská kapacita

je 3 800 t suroviny za den, je vyuÏito technologie americké firmy Universal Oil Products (UOP). „Jde o nejmodernûj‰í technologii, jaká vÛbec existuje,“ fiíká Adolfo Mravlag z akcionáfiské firmy Shell, kter˘ je povûfien uvádûním FCC do provozu. První produkty se v FCC zaãaly vyrábût koncem dubna, tedy je‰tû pfied zaãátkem leto‰ní motoristické sezóny. „Najetí jednotky do plného provozu bude v‰ak trvat je‰tû asi rok,“ vysvûtluje Adolfo Mravlag. Je totiÏ tfieba, aby se v‰ichni nauãili s novou technologií pracovat, a kromû toho je tfieba optimalizovat její provoz. Adolfo Mravlag se toho v‰ak nikterak neobává, neboÈ t˘m ãesk˘ch pracovníkÛ na nové jednotce FCC povaÏuje za velmi kvalifikovan˘. Projekt zahrnuje kromû vlastní technologické jednotky FCC, která byla postavena vãetnû jednotky vakuové destilace, i úpravu navazujících technologií a nûkteré dal‰í související investice, jako je napfiíklad v˘stavba nového velínu, instalace nov˘ch poÏárních a havarijních systémÛ, roz‰ífiení jednotky odsolování ropy a úprava hydrogenace plynového oleje. Úhrnná hodnota této investice ãinila témûfi 8 mld Kã. Generálním dodavatelem stavby jednotky FCC, která byla zahájena v létû 1999 a dokonãena v rekordnû krátkém termínu, byla nizozemská firma Fluor Daniel, dodavatelem souvisejících investic spoleãnost ABB Lummus Global Brno.

Uvádûní jednotky FCC do provozu fiídí Adolfo Mravlag (Shell), kter˘ má znaãné zku‰enosti s podobn˘mi jednotkami, zejména v JiÏní Americe.

FCC Unit Launched into Operation The fluid catalytic cracking unit (FCC), a topnotch facility in crude oil processing, was launched into operation in âeská rafinérská’s Kralupy refinery last April. This is one of the biggest investments in the Czech industry since 1990. The new technology will make it possible for the Kralupy refinery to raise its output of light products, i.e. namely gasoline and diesel fuels, from the current 1.3 million to 2 million tonnes a year. The resultant products are certain to meet the quality requirements to be imposed by the European Union as of 2005. Thanks to the new technology, the refinery has moved up to the category of facilities providing complex crude processing, which is likely to increase its competitiveness as well. The newly installed unit, whose feedstock throughput amounts to 3,800 tonnes a day, utilizes the US Universal Oil

7

Products (UOP) technology. According to Mr Adolfo Mravlag, âeská rafinérská’s FCC commissioning officer, this is the most sophisticated technology available in the sector. The FCC unit made its first products at the end of April, i.e. well before the start of this year’s motoring season. The project comes complete with the FCC unit itself, which was built together with a vacuum distillation unit as well the adjoining FCC-product separation and processing facilities and some related investments, such as for example the construction of a new control room, installation of new fire-protection and breakdown systems, extension of the desalinization unit plus the gas oil hydrogenation upgrade facility. The overall value of this investment reaches 8 billion Kã. The general contractor of the FCC unit was Fluor Daniel from the Netherlands, investments associated with the project were supplied by ABB Lummus Global Brno.

FOKUS

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

NበM

portrét Do Kralup pfii‰el v roce 1962 na umístûnku a uÏ je nikdy neopustil, i kdyÏ do rodn˘ch Tfiebechovic pod Orebem se ãasto a rád vrací. Po ukonãení chemického studia nastoupil do Kauãuku a kdyÏ byla v Kralupech postavena rafinérie, pfie‰el tam. V souãasnosti pracuje v âeské rafinérské jako vedoucí podpory Provozu 2 Rafinérie Kralupy.

Karel Hajn 8

¯

M

K

R

É

D

E

2/2001

M

J

FOKUS

E

B

¯

T

Za jednu z nejzajímavûj‰ích etap svého profesního Ïivota povaÏuje Karel Hajn poãátek devadesát˘ch let. Tehdy totiÏ zaãali kralupskou rafinérii masovû opou‰tût schopní lidé a hrozilo nebezpeãí, Ïe se bude muset odstavit. „Slíbil jsem tehdej‰ímu vedení, Ïe se pokusím tuto situaci vyfie‰it,“ fiíká Karel Hajn, „a nûkolik let jsem se zab˘val personálními otázkami jako je pfiijímání zamûstnancÛ, jejich ‰kolení, pfiezku‰ování a podobnû.“ Technické znalosti a dlouholeté praktické zku‰enosti mûl. Chybûjící znalosti personální práce získal usilovn˘m samostudiem, a to nejen v personalistick˘ch, ale i manaÏersk˘ch kurzech. Situaci v rafinérii se tehdy skuteãnû podafiilo stabilizovat. Úkol, kter˘ si pfiedsevzal, se mu podafiilo splnit. KdyÏ se rafinérie v roce 1996 stala v rámci privatizace souãástí âeské rafinérské, v personální ãinnosti pokraãoval. Tehdy se zaãaly uplatÀovat nové systémy fiízení a jedním z nich byl Operátor 2000. „Jeho cílem bylo zmûnit my‰lení lidí a jejich pfiístup k pracovním ãinnostem,“ vysvûtluje Karel Hajn. „Dfiíve byli v‰ichni úzce specializovaní. Ale uvûdomili jsme si, Ïe kdyÏ se nauãí i jiné vûci, vnesou do své práce nové my‰lenky a nové zku‰enosti, a tím se celá rafinérie posune v˘‰. Proto zaãali b˘t hodnoceni nikoliv podle toho, co dûlají, ale podle toho, co v‰echno dovedou.“ Systém se osvûdãil a díky nûmu se âeská rafinérská dostala na svou souãasnou úroveÀ. Toto období pfiedstavovalo urãitou „v˘hybku“ v pfiímoãaré technické kariéfie Karla Hajna. Pfiedtím pÛsobil v Kauãuku vÏdy v technologick˘ch funkcích. Kromû toho absolvoval stáÏe v jin˘ch chemick˘ch závodech - v Litvínovû, v Paramu, ve Slovnaftu. Na pfielomu ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let pomáhal uvádût do provozu rafinérii v syrském Homsu. Odtud uÏ byla krátká cesta do rafinérie v Kralupech, která se tehdy zaãala budovat. Karel Hajn byl u toho od samého poãátku - od projektu aÏ po uvedení do provozu - a pak v rafinérii zÛstal jako smûnov˘ mistr, mistr stfiídaã, technolog, supervizor a nakonec zástupce vedoucího rafinérie pro personalistiku a technickou podporu.

D

O

B

R

¯

A

V roce 1998 se Karel Hajn do technického provozu vrátil, a to jako vedoucí Provozu 2 Rafinérie Kralupy, kde má na starosti sklady, expediãní terminály a ãistírnu odpadních vod. Od poloviny roku 2000 je vedoucím podpory Provozu 2. Pracovní náplÀ se trochu zmûnila, pfievaÏují technické a organizaãní ãinnosti. Vzhledem k nov˘m investiãním projektÛm v Kralupech to rozhodnû není práce statická, je stále co dûlat. Modernizací pro‰el silniãní terminál, dokonãuje se modernizace terminálu pro kapalné plyny (LPG). V rámci FCC se postavilo nové stáãení Ïelezniãních cisteren a ãerpací stanice topn˘ch olejÛ, byly rekonstruovány zásobníky a blendingy autobenzínÛ a motorov˘ch naft. Velké zmûny byly provedeny na fiídicích, bezpeãnostních a protipoÏárních systémech. Modernizací pro‰la i ãistírna odpadních vod. Karel Hajn dobfie ví, Ïe se ve své práci mÛÏe spolehnout na schopn˘ t˘m sv˘ch spolupracovníkÛ. Karel Hajn je cílevûdom˘ nejen v práci, ale i ve svém soukromí. Je sportovec tûlem i du‰í a celou fiadu sportÛ dûlal na pomûrnû vysoké úrovni. V mládí dával pfiednost sportÛm individuálním, pozdûji v‰ak zjistil, Ïe kolektivní sporty mu vyhovují mnohem více. „Je to vlastnû t˘mová práce, kde v‰ichni mají stejn˘ cíl a snaÏí se ho dosáhnout,“ fiíká. Navíc se jeden na druhého mÛÏe stoprocentnû spolehnout, a proto není náhoda, Ïe Karel Hajn má mezi sportovci nejvíce pfiátel a kamarádÛ. Ze v‰eho nejradûji má hory, aÈ uÏ je to lyÏování nebo vysokohorská turistika. V minulosti jezdil pfiedev‰ím do rumunsk˘ch a bulharsk˘ch hor ãi na Kavkaz. Od té doby, co se otevfiely hranice, sjezdil celou Evropu od Pyrenejí aÏ po ¤ecko. Dlouhá léta s ním a jeho partou pravidelnû jezdila manÏelka, v poslední dobû spí‰e jeho dva synové a poãítá s tím, Ïe brzy to budou vnuci. „UÏ je na to pfiipravuji,“ fiíká s úsmûvem. Jin˘m jeho velk˘m koníãkem je botanika. Je ãlenem âeské botanické spoleãnosti a vûnuje se intenzivnû ochranû pfiírody. Nûkolik jím navrÏen˘ch lokalit v Dolním Povltaví bylo zafiazeno mezi území chránûná státem. Dotyãná území

9

V

Í

T

ù

Z

I

T

bylo tfieba nûkolik let sledovat a provést tam botanickou inventarizaci i zoologická pozorování. S tím zfiejmû souvisí jeho dal‰í záliba - fotografování a filmování. Karel Hajn toho zvládne opravdu hodnû. Hlavní pr˘ je v‰echno si dobfie naplánovat. „Zásadnû dodrÏuji urãen˘ ãas a nemám rád zmûny, protoÏe jedno navazuje na druhé. S tím souvisí i spolehlivost. A jestliÏe tohle chci od ostatních, sám musím jít pfiíkladem.“

Our Portrait: Karel Hajn My Credo Is to Be Good and To Keep Winning Karel Hajn who came to Kralupy in 1962 after finishing his studies of chemistry has remained in the company ever since. He looks back on the early 1990s as one of the most thrilling stages of his professional career so far. That was a time when people began leaving the Kralupy refinery on a mass scale, and the company was in the acute danger of being closed down. Faced with such problems, Karel Hajn became involved with human resources and personnel issues, working in this branch for several years. Having sufficient technical knowledge as well as practical experiences, he managed to gain the missing know-how in personnel work by his dedicated studies. The overall situation in the refinery eventually stabilized, and in 1996 the plant became part of âeská rafinérská, beginning to apply new management systems. One of them was Operator 2000 for technical personnel, a system in whose preparation Karel Hajn was involved. That system has proved to be a success, and thanks to it âeská rafinérská has attained its current level. That particular period represented a „switch“ in Karel Hajn’s otherwise straightforward career of a chemical engineer. Up to that time he always worked in the Kauãuk company in various technical posts, having also worked for shorter spells in Litvínov, Paramo, and Slovnaft. At the turn of the 1960s and 70s he worked abroad, helping to launch into operation a refinery in the Syrian city of Homs. Later he came to the Kralupy refinery, which was just then beginning to be built. As a result, Karel Hajn stood at the cradle of the refinery and stayed on after its commissioning. Since then he has held many different posts, including the top job of the refinery’s deputy head. Back in 1998 he returned to the chemical sector serving as head of the Kralupy refinery’s support division in section 2. Karel Hajn is a strong-minded and systematic man not only at work but also in his private life. A dedicated sportsman, he loves the mountains best of all, mainly high-altitude mountaineering. Regularly accompanied by his family, he has travelled virtually all over Europe. Another of his hobbies is botany - as a member of the Czech Botanical Society he is intensely involved in nature conservation. Karel Hajn really manages a lot of different activities. „The most important thing is to plan well,“ he says.

PETROLEUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Ing. Pavel Kበ(1913) vystudoval Vysokou ‰kolu chemicko-technologického inÏen˘rství v Praze. Postupnû pracoval v Závodech Fantov˘ch v Pardubicích (19361945) nejprve jako laboratorní chemik, poté jako vedoucí laboratofie a vedoucí v˘robního oddûlení; v Pfiívozsk˘ch závodech minerálních olejÛ v Ostravû (1945-1946) jako vedoucí v˘roby; v Pardubické rafinérii minerálních olejÛ (1947-1956) jako v˘robní námûstek fieditele; v technickém odboru Ministerstva chemického prÛmyslu (1956-1965) jako technolog, v technickém odboru oborového fieditelství ZávodÛ pro zpracování ropy a uhlí v Praze (1966-1967) jako vedoucí sekce zpracování ropy a v k. p. Kauãuk v Kralupech (1967-1977) jako vedoucí rafinérie. Poté dlouho pÛsobil jako konzultant.

J a k

Nበrozhovor – tentokrát s pamûtníkem

s e

s t a

Dnes, kdy v kralupské rafinérii byla uvedena do provozu moderní jednotka FCC (viz str. 7), nás zajímá, jak se zmûnila situace od doby, kdy dne‰ní rafinérie byla postavena. O rozhovor na toto téma jsme poÏádali ing. Pavla Ká‰e, prvního vedoucího rafinérie v Kralupech. Dodnes si pfiesnû pamatuje jak její v˘stavbu, tak zahájení provozu.

útvar âeská kfiída. Proto ministerstvo chemického prÛmyslu pfiivítalo návrh fieditele k. p. Kauãuk ing. JeÏka, aby se tato investice postavila v areálu podniku. Zde byl k dispozici dostateãn˘ prostor a v dosahu nejen energie, ale i kvalifikovaní pracovníci. Akce dostala oficiální název NRK - Nová rafinérie Kralupy.

Co vedlo k rozhodnutí postavit rafinérii v Kralupech? V ‰edesát˘ch letech se v âeskoslovensku zaãal v˘raznûji rozvíjet motorismus, a proto v roce 1965 dospûla Státní plánovací komise ve své studii k závûru, Ïe je tfieba postavit novou rafinérii o kapacitû ‰est milionÛ tun roãnû. Ve stfiedních âechách bylo prozkoumáno 20 moÏn˘ch lokalit, ale vodohospodáfii je v‰echny zamítli. Obávali se totiÏ, Ïe by mohl b˘t kontaminován podzemní geologick˘

Jak hodnotíte projekt? Projekt zpracovávali velmi kvalitní projektanti. Zapracovali do nûho v‰echny nové poznatky, které se nám podafiilo v té dobû získat. Surovinou mûla b˘t sibifiská ropa, produkty pak v‰echna motorová paliva a topné oleje podle tehdej‰ích norem. K rafinaci motorov˘ch paliv se mûla pouÏívat v˘hradnû hydrogenace pro v‰echny destilátové frakce a vodík mûla dodávat reformingová jednotka. Kompaktní blok nemûl produkovat Ïádné

10

Jak v˘stavba probíhala? Na tehdej‰í pomûry velmi sviÏnû. Velk˘m pfiínosem bylo, Ïe vedení k. p. Kauãuk pro budovanou rafinérii uvolnilo v pfiedstihu, aÏ na nepatrné v˘jimky, ty nejlep‰í techniky a dûlníky. V‰ichni byli dobfie za‰koleni, nejdfiíve teoreticky v Kralupech a pak prakticky ve Slovnaftu a dále v Iráku a S˘rii pfii nábûhu nov˘ch rafinérií postaven˘ch Královopolskou strojírnou.

2/2001

a v û l a

PETROLEUM

r a f i n é r i e

obtíÏné pevné odpady, ani závadné odpadní vody. Pfiedpokládal se poãítaãem fiízen˘ integrovan˘ celek s vysokou ekonomiãností spotfieby energie. Spolupráce s projekãní organizací byla velmi dobrá. Existovaly ov‰em i v˘jimky. Odmítli jsme napfiíklad pfievzít nevyhovující projekt etylizace benzínu, takÏe jej pak vypracovala projekce Kauãuku. S jak˘mi problémy jste se setkávali? Nûkdy bylo tfieba i improvizovat. Napfiíklad jsme nemohli zajistit cisternu pro odvoz kapalné síry. Zakoupila se proto cisterna na topn˘ olej. ProtoÏe v‰ak síra má dvojnásobnou hmotnost, smûla se plnit pouze do poloviny. Plynul˘ prÛbûh v˘stavby naru‰ily i nûkteré vadné dodávky tuzemsk˘ch dodavatelÛ. V první fiadû to byla dodávka zcela zkorodovan˘ch vzduchov˘ch chladiãÛ pro hydrogenace, které se musely dodavateli vrátit. Dále dodávka vzduchov˘ch chladiãÛ pro destilaci, u nichÏ projektant navrhl nevhodn˘ materiál, kter˘ trpûl korozním praskáním, takÏe chladiãe musely b˘t po krátké dobû vymûnûny. A dále to byly v˘mûníky na destilaci, které musely b˘t vymûnûny pro konstrukãní vadu. Se zahraniãními dodávkami Ïádné potíÏe nebyly.

v

K r a l u p e c h

Kdy byla rafinérie spu‰tûna? Aby byl splnûn vládní termín, byla v létû 1974 uvedena do provozu surovinová destilace, která byla po nûkolika dnech opût odstavena. Celá rafinérie byla pak postupnû uvádûna do provozu v roce 1975. Nábûh probûhl velmi hladce s v˘jimkou potíÏí na katalytickém reformingu, které zavinil nesprávnou manipulací zástupce dodavatele katalyzátoru. Proto musel b˘t nábûh katalytického reformingu opakován. Úspû‰n˘ nábûh celé rafinérie pfiiãítám jak celému velmi kvalitnímu a dobfie za‰kolenému kolektivu, kter˘ pfied nábûhem celé zafiízení svûdomitû zkontroloval a vyzkou‰el, tak i dobrému projektu.

Our Interview - This Time with an Eyewitness: The History of the Construction of the Kralupy Refinery

Pavel Kበ(1913), the first head of the Kralupy refinery, says: „Responding to an upsurge in motoring in the former Czechoslovakia, it was decided in 1965 to build a new refinery, and Kauãuk Kralupy was selected as its site. The whole operation was known under its acronym NRK - Nová rafinérie Kralupy or New Kralupy Refinery. Construction work was very fast indeed. The whole project was prepared by leading designers who managed to incorporate all the new findings into the blueprint. The main feedstock was Siberian crude oil, its main products including all Diesel fuels and heating oils. For refining purposes, hydrogenation was to be used exclusively for all distillation fractions, while hydrogen was supplied by a reforming unit. Save for some minor hitches, co-operation with the designing organization went quite smoothly. Later on, the smooth course of construction work was held up by the deliveries of some shoddy equipment supplied by domestic contractors. In an effort to meet the government-fixed deadline,

âím si vysvûtlujete, Ïe rafinérie funguje 25 let bez váÏnûj‰ích provozních nebo ekologick˘ch havárií? Vysokou úrovní kvalifikace vedení rafinérie i obsluhy zafiízení. Co fiíkáte sv˘m následovníkÛm? UÏ je sice osobnû neznám, ale podle v˘sledkÛ je vidût, Ïe dûlají svou práci rádi a dobfie.

the feedstock distillation unit was launched into operation in 1974 to be closed down several days later. The whole Kralupy refinery was thus put into operation gradually in 1975. Its startup was quite smooth with the exception of catalytic reforming, which had to be repeated. I myself ascribe the successful startup of the whole refinery to the skilled and well-trained staff (many of whom gained their practical experiences in the refineries in Slovakia, Iraq and Syria) as well as to the project’s good design. I also attribute the fact that the refinery has been in operation for 25 years now without any major breakdown or ecological accident to the high level of qualification of the refinery’s management and its machinery operators. As for my own followers,“ Pavel Kበgoes on, „I personally do not know them very well but judging by their re-

Dûkujeme za rozhovor a pfiejeme Vám hodnû zdraví.

11

sults, they must be very keen on doing their job, and they have been doing it well.“

PETROLEUM

Ceny ropy se zatím pfiekvapivû drÏí v horní ãásti cenového pásma OPEC, které je mezi 22 aÏ 28 dolary. Mnozí analytici tak docházejí k závûru, Ïe by mohly zÛstat mnohem vy‰‰í, neÏ se oãekávalo. Nicménû Deutsche Bank je opaãného názoru. Podle ní OPEC bude v pfií‰tích mûsících nucen ãelit ãtyfiem hlavním problémÛm, které oslabí jeho souãasn˘ cenov˘ systém: zpomalení hospodáfiského rÛstu, rostoucí zásoby ropy v zemích, které nejsou ãleny OPEC, zotavení iráckého exportu a moÏnost urãitého uvolnûní soudrÏnosti tohoto ropného kartelu.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

KALEIDOSKOP

hell Renewables Limited Z A J Í M A V O S T Í S (Shell) a Siemens Solar GmbH se dohodly na slouãení sv˘ch solárních aktivit. Shell i Siemens povaÏují tuto spolupráci za dÛleÏit˘ pfiínos k rychlému dosaÏení sv˘ch nároãn˘ch cílÛ v oblasti sluneãní energie, která se stává stále v˘znamnûj‰í souãástí energetického mixu. Na spoleãném podniku s názvem Siemens und Shell Solar GmbH se Shell bude podílet sv˘mi nûmeck˘mi aktivitami v oblasti solární energie a finanãním vkladem. Za to získá novû vydané podíly v Siemens Solar GmbH. Nové vlastnické vztahy budou následující: Siemens AG 34 %, E.ON Energie AG 33 %, Shell 33 %.

V Evropské komisi se diskutuje o pohonn˘ch hmotách s nulov˘m obsahem síry. Otázka paliva „bez síry“ - coÏ v podstatû znamená 10 ppm ãi je‰tû ménû - v‰ak vyvolává rozpory. Loni vyhrotila vztahy mezi automobilov˘m a ropn˘m prÛmyslem, kdyÏ se úãastnily programu Auto-Oil II (AO2), jímÏ Evropská komise chtûla získat data pro závazné standardy kvality pohonn˘ch hmot a v˘konu motorÛ. AO2 je souãástí kampanû za zlep‰ení kvality ovzdu‰í v evropsk˘ch mûstech. První program AO vyústil ve smûrnici, která stanoví limit síry 50 ppm do roku 2005, ale ostatní kvalitativní standardy tehdy nebyly fie‰eny, a proto se jimi zab˘vá druh˘ program AO, kter˘ byl dokonãen loni. Otázka 10 ppm byla nastolena, kdyÏ nûmecká vláda loni pfiedloÏila návrh vyrábût pohonné hmoty s velmi nízk˘m obsahem síry jiÏ od roku 2003.

Nová legislativa nizozemské vlády o rezervách ropy pfiesunuje nûkteré ropné sklady do soukrom˘ch rukou. Rezer vy, které Nizozemsko musí udrÏovat podle poÏadavkÛ Evropské komise a Mezinárodní agentury pro energii, dfiíve obhospodafiovala státní agentura COVA. Ta i nadále zÛstává hlavním skladem, ale nebude uÏ jedin˘m. KaÏdá spoleãnost, která prodává více neÏ 50 000 tun

koupit v roce 2004 od RWE dal‰í podíl a získat tak majoritu.

Nové vrtné lodû firmy Conoco, postavené ve spolupráci s firmou R&B Falcon, mohou ãerpat ropu z hloubky aÏ 3 000 m. Tak mají pfiístup k ropn˘m polím firmy ve velmi hlubok˘ch vodách Mexického zálivu a v dal‰ích ãástech svûta. Tyto lodû, které jsou nejmodernûj‰í a nejbezpeãnûj‰í na svûtû, si udrÏují pfiesnou polohu prostfiednictvím satelitu a systémÛ lokalizace podle oceánského dna, a to i v boufilivém poãasí. Mají dvojit˘ trup a trojitou redundanci kritick˘ch operaãních a bezpeãnostních systémÛ.

mûstském provozu. Island vede ve vyuÏívání obnovitelné energie vodní i geotermální - a projekt ECTOS je prvním dÛleÏit˘m krokem v jeho zámûru stát se první vodíkovou ekonomikou na svûtû. Projekt podporuje Evropská komise.

ropn˘ch produktÛ roãnû, bude muset udrÏovat rezervy nad stanoven˘ limit ve v˘‰i 4 % z domácího prodeje. Toto pravidlo se t˘ká ve‰keré produkce, na kterou se vztahuje spotfiební daÀ. Podle propoãtÛ na základû prodejÛ loÀského roku jde asi o 20 spoleãností.

Nûmeck˘

koncern RWE-DEA a britsko-nizozemsk˘ ropn˘ gigant Royal Dutch/Shell zaloÏily v Nûmecku spoleãn˘ podnik Shell & Dea Oil GmbH (50:50), jehoÏ hlavní náplní bude rafinace ropy a prodej pohonn˘ch hmot. Nov˘ podnik bude mít roãní rafinaãní kapacitu 34 milionÛ tun, takÏe bude zdaleka nejvût‰ím provozovatelem rafinérií v Nûmecku. ZároveÀ ovládne 24 % nûmeckého trhu (dosud byl v ãele Aral s 19 %), kde bude provozovat 3 200 ãerpacích stanic obou znaãek. Oba subjekty si od spoleãného podniku slibují synergické efekty ve v˘‰i zhruba 150 milionÛ dolarÛ. Podle dohody má Shell právo

Island plánuje autobusy pohánûné palivov˘mi ãlánky s vodíkem. Projekt Ecological City Transport System (ECTOS) bude koordinován konsorciem Icelandic New Energy (Shell Hydrogen, DaimlerChrysler, Norsk Hydro a Vistorka), jehoÏ cílem je prozkoumat moÏnosti nahrazení fosilních paliv na Islandu vodíkem. Projekt ECTOS se zab˘vá infrastrukturou a provozem tûchto autobusÛ. V Reykjavíku bude postavena vodíková ãerpací stanice, která bude produkovat vodík elektrol˘zou s po uÏitím obnovitelné energie. Ten se bude pouÏívat pro tfii „vodíkové“ autobusy jezdící v normálním

12

B

ritsk˘ koncern BP Amoco si ãínské úfiady vybraly jako zahraniãního partnera pro projekt zkapalnûného plynu (LNG) v hodnotû 616 milionÛ dolarÛ. Projekt pomÛÏe spoleãnosti posílit aktivity na ãínském území. BP Amoco získá 30 % na projektu, kter˘ se skládá z prvního ãínského dovozního terminálu s kapacitou tfií milionÛ tun LNG roãnû a navazujícího produktovodu do provincie Kuang-tung.

Automatick˘

analyzátor firmy Siemens pfiesnû stanovuje obsah síry v pohonn˘ch hmotách. Tento analytick˘ systém byl nedávno vyvinut a po pfiíslu‰n˘ch testech patentován. Vzhledem k rozmanitosti ãásteãek sír y pfiítomn˘ch v dosti nízk˘ch koncentracích a k chemické povaze tûchto ãásteãek je mal˘ proud benzínu nebo motorové nafty neustále rozpra‰ován do mlhy, která se v zahfiívané trubici mûní v páru. Jen tak lze dosáhnout plynulého, homogenního proudu páry nezávisle na bodu varu paliva. Pára je dokonale spalována vodíkov˘m plamenem, takÏe v‰echny uhlovodíky konãí jako voda a oxidy uhlíku, ãásteãky síry pak jako oxidy síry.

2/2001 âeská rafinérská chce v nejbliωích letech podstatnû zv˘‰it export na trhy sousedních zemí. Její exportní aktivity na Slovensku a v Polsku má usnadnit zaloÏení dcefiin˘ch spoleãností.

Na‰e dcefiiné spoleãnosti na Slovensku a v Polsku

FORUM SLOVENSKO Stoprocentní dcefiiná spoleãnost na Slovensku byla zaloÏena v roce 1999 a jejím hlavním cílem je zajistit pfiítomnost âeské rafinérské na trhu jednoho z jejích nejvût‰ích konkurentÛ - Slovnaftu. Poboãka se zab˘vá prodejem kompletního sortimentu pohonn˘ch hmot, pfiiãemÏ se pfiednostnû orientuje na síÈ ãerpacích stanic akcionáfiÛ âeské rafinérské. Ostatní produkty se zatím prodávají nepfiímo. „V uplynulém období se nám úspû‰nû podafiilo etablovat na‰i afilaci na slovenském trhu,“ fiíká ing. Slavomír Sopira, fieditel spoleãnosti âeská rafinérská Slovensko. „V první etapû jsme se zamûfiili na získání odbûratelÛ zab˘vajících se velkoobchodní ãinností v této oblasti. V˘sledkem bylo uzavfiení fiady kontraktÛ na dodávky automobilov˘ch benzínÛ a motorové nafty, coÏ se pozitivnû projevilo ve v˘voji prodeje tûchto komodit. Vyhlídky pro leto‰ní rok jsou velmi dobré.“ âeská rafinérská pfiipravuje otevfiení skladu pohonn˘ch hmot na leti‰ti v Bratislavû.

ing. Slavomír Sopira fieditel âeská rafinérská Slovensko

âeská rafinérská Slovensko Stromová 15 Bratislava

POLSKO

Ing. Igor Kuruc, exportní manaÏer: „Slovensk˘ a polsk˘ trh povaÏujeme za velmi perspektivní. Vidíme tam velk˘ potenciál pro prodej pohonn˘ch hmot, jejichÏ produkce se v âeské rafinérské po dokonãení FCC podstatnû zv˘‰ila.“

Stoprocentní dcefiiná spoleãnost v Polsku byla zaloÏena koncem roku 2000, pfiiãemÏ koncesi na prodej pohonn˘ch hmot získala letos v bfieznu. Polsko je jedním z hlavních zahraniãních trhÛ âeské rafinérské a zároveÀ jedinou stfiedoevropskou zemí, kde domácí produkce pohonn˘ch hmot je niωí neÏ poptávka. „Koncentrujeme se pfiedev‰ím na oblast jihozápadního Polska,“ fiíká Wojciech Janski, pfiedseda pfiedstavenstva CRC Polska. „Na‰imi klienty jsou palivové koncerny, které mají na polském trhu vlastní sítû ãerpacích stanic pohonn˘ch hmot, lokální velkodistributofii a prÛmysloví klienti.“ âeská rafinérská by pfii pfiedpokládaném leto‰ním prodeji 250 000 tun mûla dosáhnout na celopolském trhu zhruba dvouprocentního podílu, na lokálním jihopolském trhu pfiibliÏnû sedmi procent. CRC Polska Pl. Teatralny 8 Wroclaw

Our Subsidiary Companies in Slovakia and Poland âeská rafinérská is keen on substantially raising its exports to markets in neighbouring countries. Its export activities in Slovakia and Poland are expected to be boosted by the foundation of its new subsidiary companies. Established in 1999, âeská rafinérská Slovensko

sees its main goal in securing âeská rafinérská’s presence on the market of one of its biggest competitors - Slovnaft. The subsidiary is engaged in the sales of a complete assortment of fuels, while setting its sights on a network of petrol stations owned by âeská rafinérská’s stakeholders. CRC Polska was established at the end of 2000, having obtained a licence for the sale of fuels last March. Poland is one of

13

Wojciech Janski pfiedseda pfiedstavenstva CRC Polska

âeská rafinérská’s biggest foreign markets and the only Central European country whose domestic production of fuels is lower than its demand. âeská rafinérská focuses primarily on south-western Poland, its clients including fuel-producing concerns which have their own networks of petrol stations in the Polish markets, local distributors and industrial plants.

FORUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Poãátky vyuÏití ropy

14

2/2001 L

I

FORUM S

T

Ropa (zemní olej) je známa lidem od starovûku. Vykopávky v Mezopotámii i v lokalitû Hit na bfiehu Eufratu prokazují, Ïe jiÏ pfied pûti aÏ ‰esti tisíci lety byla v této oblasti tûÏena ropa, zde zvaná nafet. BabyloÀané a Sumerové pouÏívali na území, jeÏ ob˘vali (dne‰ní Irák), smoln˘ zbytek ropy (asfalt) jako maltu pfii stavbách a k tûsnûní lodí. Na nádvofiích domÛ a ulicích sumerského mûsta Uruku se na‰ly zbytky asfaltové dlaÏby, která byla pfiinejmen‰ím stejnû kvalitní jako na dne‰ních ulicích v Iráku. Dávní obyvatelé Sumeru pouÏívali kapalné palivo, pravdûpodobnû ropu, která byla v okolí hojnûj‰í neÏ dfievo. EgypÈané pfiipravovali z ropy kolomaze a produkty z ropy balzamovali mumie. âíÀané svítili zemním olejem pfied více neÏ dvûma tisíciletími. ¤ekové poznali ropu ve váleãn˘ch taÏeních Alexandra Velikého (336 aÏ 323 pfi. n. l.) a naz˘vali ji nafta. K váleãn˘m úãelÛm jako námofiní zbraÀ plovoucí na vodû se zaãal pouÏívat fieck˘ oheÀ teprve ve stfiedovûku. Roku 678 uÏil ¤ek Kalliníkos v námofiní bitvû u Kyziku proti ArabÛm této zbranû. Na Kavkaze nedaleko mûsta Baku se tûÏil zemní olej od nepamûti. JiÏ Marco Polo se o nûm zmiÀuje ve druhé polovinû 13. století. Ropou se tam svítilo v úzk˘ch hlinûn˘ch lampách s voln˘m bavlnûn˘m knotem. Ropa v Baku se tûÏila v kopan˘ch studních. Také haliãská ropa byla známa jiÏ koncem 18. století a pfiíleÏitostnû tûÏena. Zfiejmû nezávisle na sobû pfii‰li mezi léty 1780 a 1880 rumun‰tí, ru‰tí, pol‰tí a ãe‰tí praktici na nápad ropu destilovat a pouÏívat k osvûtlování jenom podíl vroucí mezi 150 °C aÏ 250 °C, zvan˘ petrolej (skalní olej). V letech 1810 aÏ 1817 dob˘vali J. Hecher a J. Mitis v haliãské Boryslawi ve vût‰ím mnoÏství zemní olej a destilovali z nûj olej svítiv˘. Po neúspû‰n˘ch pokusech byl

Z

H

I

S

T

petroleje, jehoÏ odbyt poklesl, kdyÏ svítiplyn a elektfiina nahradily petrolejové a acetylenové lampy. DieselÛv motor v dal‰ím v˘voji pfiedstihl parní motory a zaãal slouÏit v dopravû pozemní i vodní a nemnoze i pfii v˘robû elektrické energie. Energetickou základnou techniky v 19. století bylo uhlí, ale s rozvojem motorismu vystoupila do popfiedí kapalná paliva. Po poloÏení základÛ prÛmyslové tûÏby a zpracování ropy v poslední ãtvrtinû 19. století a zahájení „automobilového dobrodruÏství“ zapoãala na pfielomu 19. a 20. století na‰e éra kapaln˘ch paliv z ropy.

podnikatelsk˘ zájem o haliãskou ropu minimální, coÏ dokazuje, Ïe roku 1840 se prodalo jen 2 400 tun ropy jako mazadla. Je známo, Ïe koncem 18. století destilovali ropu v Rusku a v pfiedhofií severního Kavkazu, ale jak uvádí jeden z klasikÛ anglického petrolejáfiství E. A. Evans ve své monografii Lubricatings and Allied Oils - prvá vût‰í provozní destilace ropy vznikla roku 1810 v Praze, kde z ní získávali osvûtlovací olej. Poãátky prÛmyslového zpracování ropy spadají do poloviny padesát˘ch let 19. století. V letech 1853 aÏ 1855 se objevily první petrolejové lampy k osvûtlování domácností a rychle nahradily dfiívûj‰í lampy olejové. Je fiada vynálezcÛ, kter˘m se petrolejová lampa pfiipisuje. Mezi jin˘mi je to Polák, lvovsk˘ lékárník Ignacy Lukasiewicz (1822-1882) a Ameriãan Benjamin Silliman z New Havenu (1779-1864).

Ropa a její deriváty se prÛbûhem doby staly nejdÛleÏitûj‰í strategickou surovinou a pfiinesly euroamerické civilizaci zv˘‰enou Ïivotní úroveÀ. Mûfiítkem vzrÛstajícího hospodáfiského v˘znamu ropy byl vzestup její tûÏby a zpracování. Do roku 1870 se ve svûtû vytûÏilo a zpracovalo celkem asi jen tfii ãtvrtû milionu tun ropy. Teprve v dal‰ích letech rostla tûÏba i spotfieba rychleji, takÏe roku 1914 pfiekroãila jiÏ 50 milionÛ tun.

Petrolejová lampa nabyla dÛleÏitosti po roce 1859, kdy byla nalezena první bohatá loÏiska ropy v Titusville v Pensylvánii. Dne 27. srpna toho roku objevil americk˘ plukovník E. I. Drake (18191880) vrtem v hloubce 25 metrÛ vydatná loÏiska ropy a brzy nato byla zahájena její tûÏba. Vznikala první vrtná pole a zaãala se stavût první tovární rafinérie ropy. PouÏívání petroleje ke svícení poloÏilo základy ropnému prÛmyslu ve svûtû. Vedlej‰ími produkty rafinerií byly tûωí oleje, kter˘mi se mazaly stroje a parafin pro v˘robu svíãek, kdeÏto lehãí podíl ropy benzín - zÛstával neprodejn˘m balastem. Obrat zpÛsobil vynález automobilu se spalovacím motorem na kapalná paliva a naru‰il prvenství pár y, která kralovala v dopravû déle neÏ jedno století. Teprve poãátkem 20. století se stal hlavním produktem zpracování ropy benzín, jehoÏ spotfieba stoupala velmi rychle. Také vynález Dieselova motoru pfievzal dalekosáhlé moÏnosti uplatnûní motorové nafty místo osvûtlovacího

Úkolem rafinérií minerálních olejÛ bylo vyjmout z ropy komponenty, kter ˘ch bylo zapotfiebí. Kromû petroleje to byl topn˘ olej a pak mazací oleje, asfalt a je‰tû pozdûji benzín a motorová nafta. KdyÏ se poãátkem 20. století zaãal rozvíjet motorismus, poznalo se brzy, Ïe destilaãní zpracování ropy naprosto nestaãí dodávat stále rostoucí mnoÏství benzínu, protoÏe ropa obsahovala v prÛmûru asi 20 % benzínu. Proto se hledaly zpÛsoby jak pfiemûnit i dal‰í ropné frakce v benzín. Cestou bylo zavedení sekundárních zpracovatelsk˘ch procesÛ. NejdÛleÏitûj‰ím se stalo krakování, po roce 1910 nejprve tepelné a pozdûji katalytické. Nov˘mi metodami se zv˘‰il podíl získaného benzínu a zlep‰ila se situace rafinérií minerálních olejÛ. Kromû benzínu se stala hlavní pohonnou hmotou nafta. V˘voj spotfieby obou tûchto pohonn˘ch hmot

15

O

R

I

E

neprobíhal ve svûtû stejnû. Zatím co v USA se dávala pfiednost benzínu, v Evropû stále stoupala spotfieba motorové nafty. Na území dne‰ní âeské republiky se vedle stoleté historie rafinérského zpracování ropy v˘znamnû uplatnila i cesta ke kapaln˘m palivÛm hydrogeneraãními postupy, vycházejícími z uhlí jako fosilní suroviny. (Z pfiipravované knihy „Století motorov˘ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk˘ch zemích“)

A Page from History: Early Days of Crude Oil Utilization Crude oil has been known since the primeval age. It was used for various purposes in Mesopotamia, Babylonia, Sumeria, Egypt, China and Greece. The early days of industrial crude oil processing date back to the mid-19th century. Following the discover y of rich oil-fields in Pennsylvania in 1859, kerosene lamps grew in significance and the first refineries began to be built. The use of kerosene laid the foundations to the world-wide oil industry. Its by-products were heavier oils used for the lubrication of machinery and paraffin for candle manufacture, while lighter fraction - gasoline - remained virtually unsaleable. A major landmark came with the invention of the automobile with a combustion engine using liquid fuels. As a result, in the early 20th century gasoline grew to be the main oil processing product. The invention of the Diesel engine eventually led to the widespread use of Diesel oil. The era of the oil-based liquid fuels began at the turn of the 19th and 20th centuries. Crude oil and its derivatives have grown to be the most important strategic raw materials, bringing the Euro-American civilization much higher living standards. By 1870 a mere three quarters of a million tonnes of crude oil were extracted and processed in the world, while the 50-million-tonne mark was broken in 1914. With a steep rise in motoring at the beginning of the 20th century, distillation oil processing could not keep pace with the growing demand for gasoline, and that was why additional methods of converting other oil fractions into gasoline were sought. Cracking - first thermal and later catalytic - has grown to be the most important method. In addition to gasoline, Diesel oil has become the No. 1 fuel of the day. But the development patterns in the consumption of the two types of fuel have varied in the world. Whereas prominence has been given to gasoline in the US, Diesel oil consumption has been rising in Europe. (From the prepared book „A Century of Engine Fuels, History of Oil Refinery in the Czech Lands“)

FORUM

Jsme partnerem juniorského hokeje âeské republiky

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

V Síni slávy ãeského, dfiíve ãeskoslovenského, hokeje podepsali ing. Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské a Karel Gut, pfiedseda âeského svazu ledního hokeje smlouvu o reklamní podpofie reprezentaãním juniorsk˘m t˘mÛm âeské republiky na pfií‰tí sezónu.

âeská rafinérská se stala sponzorem âeského svazu ledního hokeje s titulem „Hlavní partner juniorské reprezentace“.

vûdûli, co mají dûlat a jak se pfiipravovat, aby byli nejlep‰í. A i kdyÏ ti kluci nebudou nejlep‰í, budou mít alespoÀ hezké vzpomínky na pûknû proÏité sportovní mládí.“ A jak dokládají v˘sledky utkání i umístûní na turnajích, hokejoví juniofii letos úspû‰nou sezónu mûli.

Lední hokej je jedním z nejúspû‰nûj‰ích ãesk˘ch sportÛ posledního desetiletí. Úspûchy na‰ich hokejistÛ pfiispívají ke známosti âeské republiky ve svûtû a jsou i v˘znamn˘m „nehmotn˘m“ exportním artiklem. âeská rafinérská si uvûdomuje, Ïe budoucí úspûchy ãeského hokeje závisejí na práci s nastupující generací mlad˘ch hráãÛ, a proto podepsala s âesk˘m svazem ledního hokeje smlouvu o reklamní podpofie reprezentaãním juniorsk˘m t˘mÛm âeské republiky jako hlavní partner t˘mÛ „16“, „17“ a „18“. „Kdo pfiispívá na mládeÏ, pomáhá dvakrát jak mládeÏi, tak ãeskému hokeji,“ fiíká pfiedseda âeského hokejového svazu Karel Gut. „Málokdo si dnes uvûdomuje, Ïe bez systematické práce s mládeÏí jak v oddílech a hokejov˘ch ‰kolách, tak v mládeÏnick˘ch reprezentaãních celcích by nebylo úspûchÛ v seniorské

We Are a Partner to the Czech Republic’s Junior Ice-Hockey Teams

kategorii, kter˘m jsme se tû‰ili v minul˘ch letech. I kdyÏ jsme vefiejnost v˘sledky seniorÛ »namlsali«, urãitû nastane i doba skromnûj‰ích v˘sledkÛ. To ale neznamená, Ïe je moÏno v práci s mládeÏí polevit. Je také pravda, Ïe reklamní podpora mládeÏnick˘ch t˘mÛ není tak atraktivní jako podpora seniorÛ, ktefií jsou na obrazovkách a v médiích na pfiedních místech. Proto si osobnû cením podpory, kterou âeská rafinérská mládeÏnickému hokeji vûnuje“. „âeská rafinérská vûfií,“ uvádí generální fieditel ing. Ivan Ottis, „Ïe její podpora pomÛÏe udrÏet skvûlou úroveÀ ãeské hokejové ‰koly, vychovávat nové mistry svûta, ale také poskytnout mládeÏi tolik potfiebné pozitivní vzory. Aby

16

âeská rafinérská has become a sponsor of the Czech Ice-Hockey Association. Known now as the „Main Partner of the Junior National Teams“, the company signed a contract on its advertising support for the Czech national under „16“, „17“ and „18“ junior teams. „He who contributes to training young people is actually helping twice - the youngsters concerned and Czech ice hockey as a whole,“ says Mr Karel Gut, President of the Czech Ice-Hockey Association. „Without systematic training of young ice-hockey players in this country there would be no successes in the senior category. True to say, advertising support of youth teams is not so attractive as that of the country’s senior ice hockey internationals who figure prominently on TV screens and on front pages in newspapers. That is why I personally appreciate so much the support âeská rafinérská has been giving to young Czech ice-hockey players,“ says Karel Gut. For its part, âeská rafinérská believes that its support will help in maintaining the excellent quality of what is internationally known as the Czech ice hockey school, in raising new world champions but also in offering Czech youngsters so vitally needed positive models. And as corroborated by the results of their recent matches and placings in tournaments, the Czech junior hockey teams have had a truly successful season this year.

2/2001

Pfiedseda a místopfiedseda pfiedstavenstva ing. Ivan Ottis a Eric van Anderson vítají britského velvyslance Davida Brouchera na galaveãeru âeské rafinérské.

Z na‰eho Souãástí sociálního programu pracovníkÛ âeské rafinérské je aktivní vyuÏití volného ãasu. Jednou z moÏností, kterou spoleãnost nabízí, je úãast v hokejov˘ch t˘mech rafinérie Litvínov ãi rafinérie Kralupy. VyuÏívá ji asi padesát zamûstnancÛ. Vedle pfiátelsk˘ch utkání oba t˘my pravidelnû mezi sebou bojují o putovní pohár âeské rafinérské vÏdy na podzim v Litvínovû a na jafie v Kralupech. Vzhledem k dlouholeté hokejové tradici v litvínovském regionu je prozatím pohár v rukou t˘mu z Litvínova. Kralup‰tí se mohou zase pochlubit v˘bornou diváckou kulisou.

FORUM JiÏ 4. galaveãer âeské rafinérské se v lednu uskuteãnil v praÏském paláci Îofín. Mezi hosty byly opût v˘znamné osobnosti z petrolejáfiského prÛmyslu, z odbûratelsk˘ch i dodavatelsk˘ch firem, z bankovních kruhÛ, regionální partnefii, zástupci akcionáfiÛ a dal‰í pfiátelé spoleãnosti. Generální fieditel ing. Ivan Ottis v‰em podûkoval za podporu v roce 2000 a vyslovil nadûji, Ïe vzájemnû dobré vztahy se budou v roce 2001 dále rozvíjet. Pfiíjemnou atmosféru vytváfielo nejen neopakovatelné kouzlo tohoto obrozeneckého sálu, ale i hudba nûkolika vynikajících souborÛ - od swingu pfies dÏez ãi synkopy aÏ po cimbálovou muziku.

Kulináfiské speciality ochutnala i televizní hlasatelka Klára DoleÏalová, která galaveãer âeské rafinérské provázela slovem.

RovnûÏ poãtvrté se v lednu se‰li zamûstnanci âeské rafinérské na Reprezentaãním plese v Mostû. Dlouho dopfiedu vyprodané vstupenky svûdãily o velkém zájmu plesajících strávit se sv˘mi spolupracovníky a pfiáteli veãer tance a spoleãenské zábavy, kter˘ probíhal ve v‰ech prostorách mosteckého Repre. Parket byl neustále zaplnûn taneãními páry v‰ech generací, které ocenily podmanivé melodie orchestru Eva & Klein Boys. K pûknému veãeru pfiispûla Anna K s vesele ladûn˘m recitálem. Vyvrcholením veãera byla opût bohatá tombola.

spoleãenského Ïivota V polovinû bfiezna se v Klatovech uskuteãnil 36. roãník oblíbené rallye ·umava Mogul, která je souãástí Mezinárodního mistrovství âeské republiky a Mistrovství Evropy jezdcÛ. Stejnû jako v pfiedchozích roãnících ani letos nechybûla sponzorská úãast âeské rafinérské. Startovní listina obsahovala 94 posádek se jmény nejznámûj‰ích soutûÏních jezdcÛ âeské republiky. Konkurence byla pfii úãasti sedmi automobilÛ kategorie World Rallye Car (WRC) velká. Zvítûzila posádka Roman Kresta a Jan Tománek, t˘m Benziny, s vozem ·koda Octavia WRC.

From Our Social Life Last January, âeská rafinérská organized for its partners its fourth gala evening, once again held in Prague’s Îofín Palace. It was also for the fourth time running that âeská rafinérská employees met at their Representative Dance Ball in Most last January. Meanwhile, the icehockey teams of the Litvínov and Kralupy refineries have been regularly vying for âeská rafinérská’s Challenge Cup, a trophy currently held by the Litvínov team. In the middle of March, the town of Klatovy hosted the 36th event of the popular ·umava Mogul Rallye, whose sponsors once again included âeská rafinérská.

17

FORUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Kulturní a spoleãenské stfiedisko v Kralupech, které má symbolické jméno „Vltava“, je nesmírnû aktivní. Pofiádá divadelní pfiedstavení, plesy, koncerty, v˘stavy, besedy, kurzy tance. „Na‰í chloubou je v‰ak kino,“ fiíká Marcela Vondru‰ková, fieditelka tohoto kulturního domu.

Kralupské kino, které rovnûÏ nese jméno Vltava, je velmi úspû‰né. V roce 2000 je nav‰tívilo více neÏ 37 000 divákÛ a s prÛmûrnou náv‰tûvností kolem 100 divákÛ na jedno pfiedstavení patfií k nejlep‰ím v âeské republice. V posledních letech pro‰lo hledi‰tû i technické zázemí dÛkladnou rekonstrukcí, která by mûla oblíbenost kina dále zv˘‰it. Postupná rekonstrukce kina, které bylo postaveno asi pfied 35 lety, probíhá od roku 1996. „Postupná proto, Ïe nejdfiíve vÏdy musíme sehnat peníze,“ vysvûtluje paní Vondru‰ková. „âást nám poskytne mûsto, ãást vûnují místní firmy, ale neobe‰li bychom se ani bez svépomoci na‰ich zamûstnancÛ a kralupsk˘ch obãanÛ.“ Nejvût‰í ãást rekonstrukce se uskuteãnila letos na pfielomu roku. Bûhem mûsíce a pÛl byla obnovena podlaha kina a v ní ve‰keré elektrické rozvody. ZároveÀ byla instalována nová sedadla, která mají - jako absolutní novinku - vzadu kryty chránící pfied okopáním. Souãasná kapacita je 287 míst a dvû místa pro vozíãkáfie. Také nové bezpeãnostní osvûtlení je technicky zajímavé. Celkem tato rekonstrukce stála 2,5 milionu korun. „Na‰ím nejv˘znamnûj‰ím sponzorem je âeská rafinérská, a to od svého vzniku v roce 1996,“ fiíká paní Vondru‰ková. „Letos nám pfiispûla pfiedev‰ím na nová sedadla, loni na ozvuãení systémem Dolby, pfiedtím na rekonstrukci ‰aten.“ KoneckoncÛ je kino urãeno i pro její kralupské zamûstnance. Poslední vût‰í investicí, která kino ãeká, je zvût‰ení filmového plátna letos v létû. „Pak budeme mít parametry multikina,“ chlubí se paní Vondru‰ková. Zámûrem je, aby kino bylo i nadále dostupné pro co nej‰ir‰í vefiejnost, a proto vstupné zÛstane v „pfiijateln˘ch“ mezích - to znamená zhruba tfietinové ve srovnání s multikiny napfiíklad v Praze. Po programové stránce se kino orientuje zejména na dûti a mládeÏ. Kromû bûÏn˘ch pfiedstavení pro dûti funguje dobfie i spolupráce s kralupsk˘mi ‰kolami a ‰kolkami.

Na‰í chloubou je kino

18

Loni napfiíklad nav‰tívilo témûfi 20 speciálních dopoledních pfiedstavení více neÏ 3000 dûtí. Filmy pro nároãného diváka jsou uvádûny zhruba 3x mûsíãnû s podtitulem „artkino“. Divácky atraktivní filmy jsou v Kralupech promítány jen s velmi krátk˘m odstupem od své premiéry. A protoÏe v poslední dobû je novinek opravdu hodnû, ãasto se promítá kaÏd˘ den jin˘ film.

K&SS Kralupy: The Local Cinema is an Apple of Our Eyes Kralupy’s cultural and community centre which bears the symbolic name „Vltava“ (or Moldau), is exceptionally active, holding theatre performances, dance balls, concerts, exhibitions, round table debates, dancing lessons etc. But its indisputable highlight is its cinema. With an average number of some 100 film-goers per one performance, the Kralupy cinema is one of the most successful in its branch in the Czech Republic. In the past few years, the cinema has seen a thorough reconstruc tion both in its auditorium and in its technical facilities. But the biggest part of the reconstruction project was carried out at the end of last year and at the beginning of this one. Within a month and a half the cinema’s floor was reconstructed and all its electric wiring was changed. At the same time, new seats were installed. These are fitted with special covers on their back to prevent the seats from being battered by spectators feet. The cinema’s current seating capacity is around 300. Equally interesting is the new security lighting system. All in all, the reconstruction project cost some 2,5 million Kã. Mrs Marcela Vondru‰ková, the Director of the Kralupy Community Centre, says that this year âeská rafinérská, the main sponsor, contributed funds primarily for the purchase of new seats. Last year the company also financed the installation of a new Dolby sound system, or an earlier reconstruction of the cinema’s cloakrooms. The last major investment facing the Kralupy cinema is the extension of its screen, a project to be undertaken this coming summer. After that, Kralupy will be able to boast of a genuine multiplex cinema.

2/2001

Nûktefií na‰inci závidí ropn˘m magnátÛm, ‰ejkÛm a sultánÛm jejich bohatá sídla. Já rozhodnû ne. Naopak - lituji je, protoÏe nerad uklízím. Úplnû nejvût‰í soucit jsem pocítil v roce 1984 vÛãi brunejskému sultánovi, kdyÏ byla dokonãena jeho rezidence v Bandar Seri Begawaru. Za 400 milionÛ dolarÛ tam bylo vybudováno sídlo s 1788 místnostmi, coÏ je tolik místností, Ïe bych je nevyluxoval za celou sobotu a nedûli. Pfii takovém poãtu pokojÛ musí b˘t pfiímo utrpením, kdyÏ ãlovûk chce nûco fiíct manÏelce a ona není na doslech. UÏ v na‰em tfiípokojovém vûÏákovém bytû dochází nûkdy k dorozumívacím potíÏím pfii konverzaci z koupelny do ob˘váku. Co teprve musí nastat za komunikaãní ‰umy v tak velkém sídle. Není pak divu, Ïe se tu pûstuje polygamie. Je to pochopitelné,

FORUM

ÚDùL

F e j e t o n R u d o l f a K fi e s Èa n a protoÏe v tak rozlehlém paláci je to jediná nadûje, aby aspoÀ nûkterá z manÏelek byla na doslech. Svízelná situace musí nastat i v okamÏiku, kdy ãlovûk pocítí prÛvan a vyfikne obligátní vûtu: „Tady nûkde musí b˘t otevfiené okno!“ JenÏe - kde tady? Lítáte po baráku a kontrolujte stovky a stovky oken. Nota bene v prÛvanu, takÏe je tu riziko nastydnutí. Umím si pfiedstavit, Ïe v takové rezidenci je také spousta skfiíní a Ïe tak vzniká starost o uloÏené ‰atstvo, aby se do nûj nedali moli. A tak pán domu se musí starat nejen o naftu, ale i o naftalín. Pfiímo dûsná situace musí nastat, kdyÏ si ãlovûk nûkam odloÏí br˘le a neví kam. To aby si nohy ubûhal. A není vylouãeno, Ïe za tu

dobu neÏ své br˘le najde, mu uÏ budou k niãemu, protoÏe se mu mezitím zmûní poãet dioptrií. Za pfiímo ‰ílenou akci pokládám v takovém sídle malování pokojÛ. To musí sultána bolet ruka! A navíc aby si na to vybral celou dovolenou. Také kvÛli zmínûnému malování je nezbytné mnohoÏenství, protoÏe jedna Ïena by na následn˘ úklid nestaãila. HrÛznou pfiedstavu ve mnû vyvolává také pfiípadné kapání vodovodního kohoutku. Takov˘ zvuk se rozléhá a v‰e se dá napravit pouze v˘mûnou tûsnûní. Ale bûhejte po domû a zkoumejte, kter˘ z nesãetn˘ch kohoutkÛ kape! Umím si pfiedstavit, Ïe pfii takovém údûlu je pak veãer ãlovûk

Kresba: Miroslav Barták

19

utahan˘ a s chutí si odpoãine pfii nûjaké humoristické ãetbû. Tfieba pfii tamûj‰ím románu „Osudy dobrého vojáka ‰ejka“. Povzbudiv˘ mÛÏe b˘t také odskok pro lahvinku z ropotéky. Nebo si lze pustit hudbu od nûjakého tamûj‰ího MartinÛ - mám na mysli napfiíklad „Otvírání vrtÛ“. Pfii náladách vlasteneck˘ch se lze také zaposlouchat do ver‰Û hymny, ve které se zpívá, Ïe ropa huãí po luãinách. A pak je tu ov‰em je‰tû povinnost pfieãíst dûtem pfied spaním pohádku o ropovodníkovi âesílkovi. A pfií‰tí ráno zaãne zase v‰echno znovu. Úplnû sly‰ím, jak nûkterá z manÏelek volá, Ïe na toaletû do‰el papír a Ïe je tfieba jej doplnit. A tak chudák pán domu má tím pádem celé dopoledne v trapu, protoÏe s novou ruliãkou v podpaÏí musí najít tu pfiíslu‰nou místnÛstku, kter˘ch je v rezidenci 257.

Chcete vûdût víc o na‰í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov ZáluÏí 2 436 70 Litvínov 7 tel.: 035 / 616 11 11 fax: 035 / 616 50 86 Rafinérie Kralupy O. Wichterleho 809 278 52 Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / 71 85 00-3 fax: 0205 / 71 86 40 e-mail: [email protected] internet: http://www.crc.cz