E-LEARNING NA UNIVERZITĚ PALACKÉHO V OLOMOUCI FERDINAND MAZAL, ANTONÍN KOMENDA Univerzita Palackého v Olomouci Abstrakt: Autoři podrobněji popisují současný stav distančního vzdělávání na fakultách Univerzity Palackého. Zabývají se problémy, které ovlivňují rozvoj e-learningu na Univerzitě Palackého. Upozorňují na skutečnost, že každé pracoviště si vytváří základní podmínky podle potřeb, možností a schopností vedení fakulty. Současně analyzují možnosti, které vznikly díky podpoře distančního vzdělávání na fakultách a prezentují možný vývoj distančního vzdělávání na UP v horizontu několika let. Klíčová slova: distanční vzdělávání, e-learning, fakulty Univerzity Palackého Abstract: The authors describe the current state of distance learning at the Palacký University faculties, and they deal with issues that influence its development. They as well address the fact that each workplace creates its own basic environment by its needs, possibilities, and capability of the respective faculty’s management. The authors also analyse opportunities that emerged thanks to the support of distance learning at the faculties, and they present prospective development of distance learning at the PU in a several years’ horizon Key words: distance education, e-learning, Faculties of Palacky University 1. ÚVODEM Autoři si nekladou za cíl přesně zmapovat současný stav a perspektivy e-learningu na 1 Univerzitě Palackého v Olomouci, jejích 7 fakultách a dalších střediscích. Prezentují svůj pohled na současný stav distanční formy vzdělávání, zejména e-learningu, na fakultách Univerzity Palackého poněkud obecněji a zamýšlí se nad dalším možným vývojem procesu, který v současné době probíhá a je vlastní většině vysokoškolských pracovišť. Distanční forma vzdělávání je dnes v dalším vzdělávání realitou a pokud nebudeme sami sebe vzdělávat a z pozice vysokoškolského pracoviště vzdělávat další populaci včetně dospělých, neudržíme ani současnou vzdělanost na ekonomicky nezbytné konkurenční úrovni. Nebudeme-li komunikovat rychleji a kvalitněji s pomocí informačních a komunikačních technologií (dále ICT), budeme – na rozdíl od 2 našich dětí – digitálně negramotní. Jestliže dnes v ČR každý třetí nebo čtvrtý dospělý člověk využívá internet, u dětí a mládeže je to téměř každý. Mnohým tak hrozí pád do tzv. „digitální propasti“ (digital divide či e-exclusion), tzn. riziko, že budou vyloučeni z informační společnosti. „E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie.“ (Barešová, 2003, 9). Tato jednoduchá definice, jedna z mnohých, v podstatě konstatuje potřebu zajistit funkčnost vzdělávacího procesu prostřednictvím ICT, a to podle potřeby konkrétního vzdělávacího procesu. Vzdělávací proces je tvořen 4 oblastmi: • vzdělavatelem, • kurikulem (obsahem), • vzdělávanými (studujícími) a • podmínkami, tedy prostorem, kde se vzdělávací proces uskutečňuje. Z pohledu e-learningu jsou jednou ze dvou základních změn, odlišností, v porovnání s obvyklým vzděláváním, prostory – podmínky pro vzdělávání. Druhá oblast, která se výrazně změnila, je práce učitele – v distanční formě tutora – se studujícími, včetně obsahu studijních 1
2
V textu používané zkratky: UP (Univerzita Palackého), CMTF (Cyrilometodějská teologická fakulta), FF (Filozofická fakulta), FTK (Fakulta tělesné kultury), LF (Lékařská fakulta), PdF (Pedagogická fakulta), PF (Právnická fakulta), PřF (Přírodovědecká fakulta). Digitální gramotnost (digital literacy) je možné definovat jako schopnost používat internet zejména jako nástroj osobního a odborného rozvoje již od velmi mladého věku s pokračováním po celý život. 213
materiálů. V podstatě v e-learningu neexistující školní budovu nahradí vhodný LMS včetně počítače a jeho obrazovky, spolu se vzdáleným serverem. Kurikulum neboli obsah předmětu je tvořen na základě potřeb disciplíny nebo oboru. Pokud máme k dispozici vhodný kvalitní LMS, potřebujeme k realizaci e-learningového vzdělávání pouze dobře připravené materiály – distanční opory – a dále tutory řízené kvalitním manažerem. Skutečnost, že distanční forma studia umožňuje a prodlužuje možnost vzdělávání po celou dobu života, kdykoliv a pokud je k dispozici PC příp. internet i kdekoliv, je známa. Je znám i další předpoklad, chtít a mít možnost se vzdělávat, učit se. Proč však nejen v různých úrovních společnosti, ale také na vysokých školách stále existuje odpor nebo přesněji řečeno skrytá nepodpora této nové formy vzdělávání? Autoři se delší dobu zabývají problematikou distančního vzdělávání a vedli řadu projektů směřujících k rozšíření distančního vzdělávání a e-learningu na své vysoké škole i v České republice. Nejčastěji prezentovaným důvodem, proč je rozvoj elearningu na pracovišti pomalý, je finanční problém. E-learning je skutečně nákladná záležitost. Ale ne tak nákladná, jak se většinou kuloárně prezentuje. Za meritorní je považována personální otázka. Chybí odborníci, chybí kvalitní manažeři. Netýká se to jen vlastního distančního vydělávání, ale také vedení fakult a univerzity. Stále přetrvává názor, že distanční vzdělávání, elearning, distanční opory, jsou v podstatě obdoba dálkového studia. Tento názor, pokud jej mají pracovníci na rozhodujících funkcích, je často nejsilnější zábranou k využití neskutečně širokých možností e-learningu. 2. ANALYTICKÁ STUDIE Výše uvedené názory nelze prezentovat bez podkladů. V roce 2003 jsme na všech 3 fakultách Univerzity Palackého realizovali dotazníkové šetření. Bylo zasláno všem učitelům a odborným pracovníkům fakult a středisek Univerzity Palackého, kteří používají Internet. Některé výsledky jsou zajímavé nejen pro dokladování stavu, ale i pro další porovnání. Šetření se zúčastnilo 240 pracovníků, zpracováno bylo 229 kompletních dotazníků, 57,6 % mužů a 42,2 % žen. Největší podíl z pohledu profesního postavení měli odborní asistenti – 41,2 %, vědeckých pracovníků mimo učitelů participovalo pod 5 % (nejvíce na PřF UP 5,3 %). Většina respondentů (98,1 %) mělo k dispozici počítač: z toho 96,1 % využívala bez omezení Internet, pouze 1 respondent na FF UP a 2 na LF UP jej neměli k dispozici vždy. Jeden z respondentů v nejvyšší funkci neměl počítač ve své pracovně. Sledovali jsme zapojení vedoucích pracovníků v oblasti distančního vzdělávání evidencí dané funkce respondenta. Největší zastoupení v procentech měli pracovníci bez funkcí střední úrovně (vedoucí katedry a jeho zástupce) nebo nejvyšší (proděkan, děkan a vedení UP), celkem 63,2 %. Na CMTF UP bylo 8,8 % respondentů v nejvyšších funkcích, děkan, proděkani. Z celkového počtu 14 % potvrzují tato data zájem vedení CMTF UP o distanční formu vzdělávání. O e-learningu nebylo dle vlastního názoru informováno 27 % respondentů, pouze 18,4 % bylo informováno velmi dobře. Nedostatečné informace mělo dle vlastního vyjádření 33,3 % kolegů na FF UP, 34,7 % na PřF UP, 32,0 % na LF UP. Malá informovanost o této formě studia byla pouze u 8 respondentů skupiny proděkan, děkan, rektor, prorektor, z počtu 42 respondentů. U středního managementu (vedoucí nebo zástupce katedry, střediska) není dobře informováno o elearningu 19,6 % kolegů. Vlastní zkušenosti s e-learningem má a v praxi používá alespoň některé prvky dle svého vyjádření 22,7 % respondentů. Tyto zkušenosti získali např. na FTK na školení o možnostech e-learningu (44,4 %), na školení pro autory studijních distančních materiálů (33,3 %) anebo jako konzultant a examinátor dalšího vzdělávání (od 18,5 %na FTK po 6,1 % na PdF UP). Na otázku „Co by vás motivovalo k širšímu využívání ICT ve výuce a k zapojení do příprav a realizace distanční formy výuky?“ jsme získali tyto odpovědi: • finanční ohodnocení takové práce (57,6 %), • osobní zájem na zkvalitnění výuky (56,3 %), • následně zvýšený zájem studentů (50,7 %), • osobní zájem na zkvalitnění výuky, ke kterému potřebují více informací (45,9 %), • profesní hodnocení takové práce, tedy kariérní postup (34,9 %), • osobní zájem na zkvalitnění výuky, ke kterému respondenti potřebují další spolupracovníky (34,5%) a lepší technické vybavení (31,9 %), • příkaz nadřízeného by motivoval minimum respondentů (4,8 %), • 4,4 % respondentů nepotřebuje nic, je dobře vybaveno a tyto metody používá. 3
V příloze jsou uvedeny vybrané tabulky vztahující se k distančnímu vzdělávání a e-learningu. 214
Z výše uvedeného stručného exkurzu do distanční problematiky pomocí dotazníku vyplynulo, že zájem o distanční formu studia u učitelů a vědeckých pracovníků, kteří se šetření zúčastnili, je přímo úměrný podpoře vedení jednotlivých fakult. Největší jsme nalezli na FF, CMTF, PF, LF a FTK. Dodáváme ovšem, že toto šetření je dnes minulostí, podpora vedení UP je výrazně vyšší. Podobné šetření budeme nyní opakovat a komparace může být zajímavá. 3. STAV A MOŽNOSTI NA FAKULTÁCH UNIVERZITY PALACKÉHO Na Univerzitě Palackého je pro potřeby celé univerzity vytvořeno Centrum dalšího vzdělávání UP. Jeho činností se zabývá jiný příspěvek. Centrum nyní realizuje zejména kurzy pro potřeby distančního vzdělávání (příprava autorů distančních opor, manažerů, tutorů apod.). Samotná realizace projektů a studijních programů včetně e-learningových je náplní středisek nebo oddělení na jednotlivých fakultách UP. Vzhledem k různému profesnímu a obsahovému zaměření fakult je činnost a obsah práce každého střediska poněkud odlišná. Na Cyrilometodějské teologické fakultě, Fakultě tělesné kultury, Filozofické fakultě, Lékařské, Pedagogické a Právnické fakultě existují střediska pro další nebo distanční vzdělávání, na Přírodovědecké fakultě je úsek řízen proděkanem. E-learning v současné době aktivně využívá (v prostředí LMS Unifor 2,0) celkem pět fakult. Na CMTF, která si jako první fakulta LMS Unifor 2,0 pořídila, je postupně připravováno množství disciplín podporujících výuku. Realizováno je nyní 6 disciplín pro potřeby studentů fakulty a fakulta má k dispozici 500 licencí na e-learning pro své studenty. Proběhlo několik školení pro autory distančních textů a pro činnost tutorů. Vedení fakulty i odpovědný proděkan cíleně připravují systém distančního vzdělávání pro studenty i učitele. Na FTK je dva roky ověřováno souběžné prezenční studium doplněné kompletním studijním materiálem na LMS Unifor 2,0. Studenti mají kdykoliv přístup na webové stránky. Jsou rozděleni do tříd, kde komunikují jak s tutory, tak mezi sebou. Dalších pět disciplín je připraveno od září pro podobný ověřovací provoz. Disciplíny, které jsou připravovány, pokrývají různé oblasti kinantropologie, nejsou pouze ryze teoretické. V dalším blízkém horizontu je příprava cca 100 disciplín pro distanční formu studia (od pravidel a základních metodicko organizačních informací po videosnímky podporující zpětnou vazbu při výuce a intenzivnější praktickou diskusi nad individuálními problémy – např. při výuce gymnastiky). Na FTK UP je realizován projekt sledující možnosti dalšího vzdělávání učitelů tělesné výchovy na základních a středních školách. Vzhledem k širokému spektru činností a potřebám současné doby je projekt zaměřen na tvorbu a ověření nových distančních opor v oblasti Civilní ochrana. Patnáct disciplín v distanční podobě studuje na webu synchronně ve třech třídách 74 učitelů základních a středních škol z celé republiky. V průběhu celého školního roku byly realizovány dva jednodenní tutoriály, v květnu byl realizován dvoudenní závěrečný tutoriál. Množství zpětných vazeb ve třech tisících dotazníků sledujících změny v obsahu, znalostech i metodách u učitelů i jejich žáků v kontrolní a experimentální skupině umožní po vyhodnocení přesnější směrování masivního tlaku na rozšíření a využití e-learningu. Věříme, že nejen pro potřeby FTK UP, ale i pro potřeby školství. Na FTK UP prošlo školením autorů distančních textů a tutorů dalšího vzdělávání ve třech kurzech 28 % učitelů FTK UP. Na FF UP je aktivním motorem změn Středisko distančního vzdělávání FF UP, které v současnosti disponuje studijními a vzdělávacími programy. Realizuje 3 studijní obory kombinovaného bakalářského studia a jeden studijní obor kombinovaného navazujícího magisterského studia (celkem 132 disciplín). Dále realizuje množství programů pro celoživotní vzdělávání (45 disciplín). Využívá téměř všech 1000 licencí, které má k dispozici, nyní 894 studujících na internetu (mimo tutory), ale současně množství zkušeností. Velmi podnětnou a inspirující zkušeností jsou detašovaná pracoviště, kterých má FF UP sedm, z toho dvě ve Slovenské republice. Díky kooperaci se nyní do této formy zapojí i učitelé z FTK UP. Pracovnice Střediska distančního vzdělávání, zejména jeho vedoucí se podílí na přípravě dalších autorů distančních textů a manažerů distančních kurzů nejen na své mateřské Filozofické fakultě Univerzity Palackého, ale i na dalších fakultách. Tato spolupráce velmi dobře funguje i mezi pracovníky dalších fakult, zejména fakulty Filozofické, Právnické, Fakulty tělesné kultury a Pedagogické. Výhodou je, že všechny fakulty na Univerzitě Palackého používají LMS Unifor 2,0, který je průběžně aktualizován (příspěvek – Cimbálníková, L.: Řízení DIV pomocí LMS – to názorně dokumentuje).
215
Na LF UP využívá e-learning program ošetřovatelství. Projekt, ve kterém spolupracují 3 lékařské fakulty z České republiky, je realizován několik let a v současné době je využíván pro 150 studentů v pěti disciplínách. Širší využití distančního vzdělávání na Lékařské fakultě UP limituje nezbytnost prezenční výuky. Využití e-learningu pro podporu předmětů a zkvalitnění výuky je řešením na delší dobu. Je však žádoucí, a lékařská fakulta tak může využít budoucí centrální server. Dosud jsou servery na každé fakultě a každá fakulta si zajišťuje chod a odborné zajištění elearningového provozu sama. PF UP zahájila testovací a zkušební provoz svého Vzdělávacího portálu na podzim roku 2002, a to na ukázkových učebních textech a v rámci celoživotního vzdělávání. Zkušenosti a postřehy jak tutorů, tak i studujících vedly k úpravám programu a k vylepšení funkčnosti celého elearningového prostředí. K dalšímu zlepšení dochází postupně s tím, jak zkušeností s distanční výukou přibývá. Testovacího běhu se účastnilo na cca 100 posluchačů v různě dlouhých kurzech, od kurzů krátkodobých po dlouhodobé, a to s aktivní podporou tutorů i bez podpory. Od r. 2002 se pro prostředí Vzdělávacího portálu podařilo vytvořit 40 distančních opor, další se připravují. V dubnu r. 2004 byl podán návrh na akreditaci kombinované formy bakalářského studijního programu: Právní specializace se zaměřením na správu na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti. Institucionálně, zejména technologicky, je program zajištěn LMS systémem Unifor 2,0, který se při distanční výuce plně osvědčil. Pro prostředí Vzdělávacího portálu byly, ve spolupráci s odborem přípravy pracovníků veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, připraveny i vzorové distanční studijní opory pro vstupní vzdělávání úředníků samosprávy. Záměry Univerzity Palackého v oblasti distančního vzdělávání jsou prezentovány v několika materiálech. Je tak dán nejen rámec pro jeho rozvoj, ale fakticky jsou stanoveny i oblasti podpory distančního vzdělávání a e-learningu. Různé názory na zajištění technologií a různé potřeby a možnosti fakult a vedení UP a jejich centrálních středisek jsou řešeny na Koordinační radě pro další vzdělávání, kterou řídí prorektor UP. Jsou stanoveny postupné kroky a jsou finančně zajištěny. V roce 2004 by fakulty měly mít k dispozici 3 000 licencí pro distanční formu studia. Bude propojen STAG, tedy studijní datový systém a LMS. Oba systémy využijí aplikační řešení tak, aby nebyla narušena současná kvalita informací, ale aby byly využity multiplikační efekty z propojení obou systémů. Podpora e-learningu na UP je zřejmá: od roku 2006 bude akreditační komise MŠMT ČR, při reakreditaci oborů kombinované formy studia, posuzovat a schvalovat pouze ty obory, které budou předloženy s distanční formou studia. Toto bude platit i pro nové studijní obory. Je a bude podporován převod vhodných studijních oborů a programů prezenčního studia do distanční formy studia a do e-learningu. Tuto skutečnost vedení Univerzity Palackého v Olomouci s předstihem akceptovalo a seznámilo s tímto požadavkem všechny učitele všech fakult. Je na jednotlivých fakultách a jejich vedení, jak připraví distanční formy studia pro akreditaci v roce 2006. Vzhledem k různým podmínkám, obsahu programů a možnostem fakult si fakulty hledají optimální možnosti postupu. Rozvojový projekt MŠMT ČR, přidělený UP v r. 2004, umožní zajistit nejen LMS a inovaci ICT pro všechny fakulty, ale umožní i tvorbu nových programů a disciplín. LITERATURA 1. KRŮTILOVÁ, M. (2003): Využití a stav distančního vzdělávání a e-learningu na univerzitě Palackého v Olomouci. Diplomová práce, Olomouc, FTK UP. 2. MAZAL, F., HOS,J. E-learning v projektu Detailní návrh a ověření systému kariérového postupu ve školství, 7th International Conference for information Support of Personnel Processes - Career Education, MO ČR , Praha 29.9.–2. 10. 2003. / sborník web/. Doc. PhDr. Ferdinand Mazal, CSc. Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury proděkan FTK UP pro další vzdělávání a podporu výuky Hynaisova 9, 771 11 Olomouc E-mail:
[email protected]
216
JUDr., PhDr. Antonín Komenda, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta proděkan PF UP a vedoucí Centra dalšího vzdělávání PF UP Tř. 17. listopadu 8, 771 11 Olomouc E-mail:
[email protected]
PŘÍLOHA Tab. 1. Zkušenosti respondentů s jinou než prezenční formou studia dle pracovišť a dle jednotlivých funkcí
používám prvky DiV
tutor
autor textů
konzultant
examinátor
administrátor
jiné
21,8 15,6 9,5 55,6 8,8 36,4 27,3 8,0 30,0
15,3 3,1 19,0 18,5 8,8 27,3 18,2 8,0 50,0
29,7 21,9 38,1 33,3 35,3 51,5 27,3 14,0 20,0
11,4 3,1 19,0 14,8 8,8 24,2 4,5 6,0 20,0
17,0 6,3 23,8 25,9 14,7 21,2 27,3 8,0 30,0
2,2 0,0 0,0 3,7 0,0 6,1 4,5 2,0 0,0
14,4 0,0 28,6 25,9 5,9 27,3 9,1 6,0 40,0
14,4 0,0 23,8 18,5 11,8 21,2 22,7 6,0 40,0
4,4 0,0 4,8 3,7 0,0 9,1 4,5 2,0 30,0
3,9 3,1 4,8 3,7 5,9 6,1 0,0 2,0 10,0
14,3
7,1
14,3
2,4
7,1
2,4
9,5
7,1
4,8
0,0
38,1
26,2
52,4
11,9
19,0
2,4
26,2
23,8
2,4
4,8
19,4
14,6
27,8
13,9
19,4
2,1
12,5
13,9
4,9
4,9
programátor
kurz jinou formou
Pracoviště UP CMTF FF FTK LF PdF PF PřF jiné Funkce proděkan, děkan, prorektor, rektor vedoucí nebo zástupce katedry, střediska bez výše uvedených funkcí
kurz o možnostech
%
Tab. 2. Hlavní problémy respondentů při uplatňování distančního vzdělávání dle pracovišť %
16,2 12,5 9,5 18,5 20,6 18,2 13,6 18,0 10,0
23,6 12,5 42,9 22,2 11,8 27,3 27,3 30,0 10,0
29,7 0,0 42,9 51,9 14,7 33,3 27,3 26,0 60,0
ze špatného finančního ohodnocení
37,1 9,4 52,4 48,1 32,4 39,4 50,0 44,0 10,0
z konzervativ. přístupu k výuce
15,7 3,1 14,3 37,0 5,9 24,2 4,5 16,0 40,0
z neznal. a obav před techn.
finančních prostředků
32,8 28,1 19,0 40,7 26,5 51,5 22,7 32,0 40,0
Nezájem pedagogů
mladých a flexibilních pedagogů technického vybavení na škole nesystémový přístup
zájmu a podpory vedení
Pracoviště UP CMTF FF FTK LF PdF PF PřF jiné
odborně vyškolených pracovníků
nedostatek
20,1 15,6 9,5 25,9 11,8 42,4 22,7 12,0 30,0
29,7 15,6 14,3 37,0 23,5 48,5 27,3 34,0 30,0
42,4 12,5 61,9 55,6 32,4 45,5 50,0 46,0 50,0
217
Tab. 3. Znalosti respondentů o e-learningu dle pracovišť a dle jednotlivých funkcí
Pracoviště UP CMTF FF FTK LF PdF PF PřF jiné Funkce proděkan, děkan, prorektor, rektor vedoucí nebo zástupce katedry, střediska bez výše uvedených funkcí
jsem velmi dobře informován/a 18,4 21,4 14,3 20,0 20,0 25,0 25,0 10,2 20,0
% mám povšechné informace 54,6 50,0 52,4 64,0 48,0 65,6 50,0 55,1 30,0
nejsem informován/a 27,0 28,6 33,3 16,0 32,0 9,4 25,0 34,7 50,0
22,2
33,3
44,4
19,6
60,9
19,6
17,7
53,9
28,4
Tab. 4. Zkušenosti respondentů s e-learningem dle pracovišť a dle jednotlivých funkcí
218
tutor
autor textů
konzultant
examinátor
22,7 12,5 42,9 25,9 20,6 48,5 22,7 4,0 20,0
6,1 3,1 4,8 14,8 5,9 9,1 9,1 0,0 10,0
10,5 9,4 4,8 33,3 8,8 6,1 22,7 2,0 0,0
1,7 0,0 0,0 3,7 0,0 6,1 4,5 0,0 0,0
6,6 0,0 14,3 18,5 2,9 9,1 9,1 2,0 0,0
4,4 0,0 0,0 11,1 2,9 6,1 18,2 0,0 0,0
1,7 0,0 4,8 3,7 0,0 3,0 4,5 0,0 0,0
1,7 0,0 0,0 7,4 0,0 6,1 0,0 0,0 0,0
16,7
4,8
2,4
4,8
2,4
7,1
2,4
2,4
0,0
23,8
33,3
11,9
16,7
2,4
11,9
9,5
0,0
2,4
13,9
25,0
5,6
10,4
1,4
4,9
3,5
2,1
2,1
jiné
používám prvky DiV
16,2 15,6 4,8 44,4 11,8 15,2 22,7 6,0 20,0
programátor
kurz o možnotstech
Pracoviště UP CMTF FF FTK LF PdF PF PřF jiné Funkce proděkan, děkan, prorektor, rektor vedoucí nebo zástupce katedry, střediska bez výše uvedených funkcí
administrátor
%