Analýza některých faktorů působících na patentovou politiku českých univerzit předkládá:
Ing. Görig Jan, patentový zástupce
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Centrum transferu technologií, 24. 6. 2010
LEGISLATIVNÍ RÁMEC – základní princip
Zatímco např. podle legislativy USA lze patentovat
"cokoliv pod sluncem vytvořené člověkem" xxxxx v evropských legislativách se již dlouhou dobu definují
nepatentovatelná řešení (zejména netechnického charakteru)
LEGISLATIVNÍ RÁMEC –výluky patentovatelnosti v Evropě
V legislativách evropských zemí (i EPO) se definují
nepatentovatelná řešení vědecké objevy a teorie netechnické matem. modely – např. ekonomické obecný software (kromě tech. zaměřených aplikací) optimalizační postupy (algoritmy) duševní činnosti – - výzkum, komunikace, obchodní činnost herní postupy, algoritmy a návody sběr, uchovávání a poskytování informací (informační databáze) diagnostické metody (medic.) chirurgické nebo terapeutické metody (medic.)
LEGISLATIVNÍ RÁMEC – možnosti ožnosti ochrany netech netech.. řešení
kromě průmyslově – právní: někde (USA, popř. také Japonsko, Čína, Jižní Korea) - nejvíce účinná forma ochrany; v evrop. legislativách zakotvena jen pro úzkou oblast „aplikačních software“, přinášejících technický účinek (např. nad rámec normální interakce mezi programem a počítačem) – v ostatních výše uvedených oblastech se uplatňují uvedené „výluky patentovatelnosti“ nebo základní námitka, že se „nejedná o vyřešení technického problému“ autorsko – právní: možná prakticky u všech typů řešení; některé výslovně v zákoně zmíněny (software, databáze) potíž: autorský zákon nechrání „věcný obsah“ řešení, ale pouze jeho konkrétní ztvárnění ochrana utajením – typ „know-how“ – jen ve speciálních případech, kdy lze princip řešení účinně utajit
LEGISLATIVNÍ RÁMEC - evropská právní praxe
Přístup evropské legislativy k patentovatelnosti softwaru je složitější. Definice předmětu patentovatelného vynálezu obsažená v ustanovení článku 52 odst. 2 EPC výslovně vylučuje zejména: … (c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; (d) podávání informací. Následující odst. 3 ale omezuje působnost této výluky pouze na patentové přihlášky, jež se týkají těchto předmětů nebo činností jako takových.
Důsledek: Za dobu fungování evropského patentového systému se vyvinula rozsáhlá rozhodovací praxe EPÚ založená na výkladu pojmu "jako takový„ která umožnila udělení řady z hlediska předmětu ochrany překvapivých patentů.
LEGISLATIVNÍ RÁMEC - doporučení oporučení k práv. ochr. ochr. software
Pokusit se o získání patentové ochrany i přes existenci „výluk“ patentovatelnosti v evropské legislativě. „Rozumné“ důvody: V USA, Japonsku popř. i v Číně a Jižní Koreji je získání patentu na software snazší právní praxe v evropských zemích (především EU) není v pohledu na patentovatelnost software jednoznačná a ve vztazích se zámořím (USA, Japonsko) se stále polarizuje – tedy potenciálně „možné je leccos“ vytvořený dokument patentové přihlášky má význam (sekundární), i když patent nebude udělen
LEGISLATIVNÍ RÁMEC - „Sekundární“ význam p. přihlášky
I když nedojde k udělení patentu, patentová přihláška a korespondence s příslušným patentovým úřadem může sloužit jako důkazní materiál, který jednoznačně stvrzuje: datum přihlášení (vytvoření) řešení osoby původce (autora) a přihlašovatele (majitele) řešení přesné vymezení obsahu a rozsahu řešení (popis a nároky) i jeho kontext s dosavadním stavem techniky při tom nemusí ani dojít ke zveřejnění
LEGISLATIVNÍ RÁMEC – na UTB se omezení týkají
FAI (ale i FT) – software, databáze, evidenční systémy, matematické modely, predikční modely a systémy FAME – ekonomické modely, simulace trhu, atd.
PATENTOVÁ AKTIVITA - UNIVERZIT 2003 až 2005 – PCT, EP
Patent counts are based on the priority date, the appli-cant’s country of residence and use fractional counts on PCT filings at international phase (EPO designations).
COMPENDIUM OF PATENT STATISTICS 2008 - EPO
PATENTENTOVÁ AKTIVITA - PRŮMYSL. SUBJEKTŮ – PCT, EP
Patent counts are based on the priority date, the applicant’s country of residence and use fractional counts on PCT filings at international phase (EPO designations).
COMPENDIUM OF PATENT STATISTICS 2008 - EPO
PATENTOVÁ AKTIVITA - ZAHRANIČNÍCH SUBJEKTŮ v ČR - stav
Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2009 udělil 1 293 patentů, z toho jen 376, tedy 29 %, domácím přihlašovatelům. Navíc zahraniční přihlašovatelé získali převážnou část patentů platných na území České republiky formou validace patentů evropských. Šlo celkem o 3 412 patentů.
údaje z Ročenky ÚPV 2009
PATENTOVÁ AKTIVITA - ZAHRANIČNÍCH SUBJEKTŮ v ČR - stav
Čeští přihlašovatelé zatím využívají pro ochranu svých technických řešení častěji institutu užitného vzoru než ochrany patentem. Počet podaných přihlášek užitných vzorů vzrostl oproti roku 2008 o téměř 17 % na takřka 1 400 žádostí, přičemž 96 % z nich bylo podáno domácími přihlašovateli. Ze zahraničí bylo v roce 2009 podáno pouze 57 přihlášek, nejvíce přihlašovateli z Německa, Slovenska a Rakouska.
údaje z Ročenky ÚPV 2009
PATENTOVÁ AKTIVITA - ZAHRANIČ. SUBJEKTŮ v ČR - důsledky
Když sečteme počty udělených patentů a zapsaných užitných vzorů, vlastní 71 % průmyslových práv k technickým řešením, nově získaných v ČR v roce 2009 zahraniční subjekty u patentů udělených v roce 2009 vlastní zahraniční subjekty dokonce 92 % výše uvedené statist. údaje jsou alarmující především z hlediska nevýhodného postavení české výroby, výzkumu a vývoje, který bude zákonitě na vlastním teritoriu výrazně omezován platnými průmyslovými právy zahraničních subjektů Východisko: požadavek zvýšení aktivity vlastního výzkumu a vývoje – nositelé: především české vysoké školy !
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL – publikace, velikost
Žebříček VŠ: kde najdete dobré vědecké zázemí podle http://zpravy.idnes.cz/zebricek-vs-kde-najdete-dobre-vedecke-zazemi-fzr/studium.asp?c=A071114_113408_vysokeskoly_bar
O kvalitě školy do jisté míry rozhoduje počet vědeckých prací, které vyšly v celosvětově nejkvalitnějších prestižních časopisech. Tyto publikace jsou evidovány v nové mezinárodní databázi vědeckých publikací Scopus. Ta byla založena před několika lety a velmi rychle si získala mezinárodní uznání. Z databáze Scopus jsme získali informace o počtu publikací jednotlivých českých škol za rok 2006. Výsledky porovnání jsou v tabulce na konci článku. Skutečný počet publikací může být o málo vyšší, než uvádíme, jestliže byla někde otištěna zkomolená adresa či byla přeložena do jazyka, který v mezinárodní vědecké komunitě není běžný.
Údaje pro všechny vysoké školy byly vyhledány jednotným způsobem. Počet publikací jsme vydělili velikostí školy – počtem studentů v tisících. Vyšel koeficient, který určil pořadí školy.
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL – publikace, velikost
Žebříček kvality VŠ podle citovanosti ve vědeckých časopisech Název vysoké školy - Publikace/Velikost (Koeficient) • I. nejlepší VŠCHT Praha - 391/4 (98) Univerzita Karlova - 2 740/41 (67) Veterinární a farmaceut. univerzita Brno - 188/3 (63) • II. nadprůměrné České vysoké učení technické Praha - 656/21 (31) Jihočeská univerzita České Budějovice - 256/10 (26) Univerzita Palackého Olomouc - 444/18 (25) Univerzita Pardubice - 193/8 (24) Mendelova zemědělská a les. univerzita Brno - 175/9 (19) Masarykova Univerzita Brno - 627/33 (19) Vysoké učení technické Brno - 363/20 (18) Česká zemědělská univerzita Praha - 199/15 (13)
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL – publikace, velikost
• III. ostatní Univerzita Tomáše Bati Zlín - 88/10 (9) Slezská univerzita Opava - 31/4 (8) Západočeská univerzita - 138/16 (9) Ostravská univerzita - 64/8 (8) VŠB – Technická univerzita Ostrava - 161/20 (8) Technická univerzita Liberec - 55/8 (7) Vysoká škola ekonomická Praha - 81/15 (5) Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem - 19/9 (2) Univerzita Hradec Králové - 14/7 (2) Vysoká škola polytechnická Jihlava - 0/1 (0) • Poznámka: P = počet publikací, V = velikost školy vyjádřená počtem studentů v tisících, v závorce výsledný koeficient P/V Zdroj: databáze Scopus, údaje za rok 2006, autor profesor Berger
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL České univerzity ve světových žebříčcích Španělský Webometric žebříček Jediný žebříček, který samostatné hodnotí i české vysoké školy. (Zaměřuje se hlavné na webovou prezentaci školy, na to, jak moc je univerzita »vidět«.) 1. Karlova univerzita 2. Masarykova univerzita v Brne 3. ČVUT Praha 4. Vysoké učeni technické Brno 5. Západočeská univerzita v Plzni 6. Vysoká škola ekonomická v Praze 7. Technická univerzita Ostrava 8. Policejní akadémie v Praze 9. Palackého univerzita Olomouc 10. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích 11. Technická univerzita Liberec 12. Česká zemědělská univerzita Praha 13. VŠCHT Praha 14. Pardubická univerzita 15. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 16. Mendelova univerzita v Brne 17. Slezská univerzita Opava 18. Ostravská univerzita 19. Univerzita Hradec Králové 20. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL – publikace, velikost
Žebříček VŠ: kde najdete dobré vědecké zázemí podle http://zpravy.idnes.cz/zebricek-vs-kde-najdete-dobre-vedecke-zazemi-fzr/studium.asp?c=A071114_113408_vysokeskoly_bar
Důležité jsou i patenty a konference Tvůrčí schopnosti učitelů vysokých škol nelze poměřovat jen počtem citovaných publikací. Kritériem kvality je též pořádání mezinárodních konferencí a vydávání vědeckých časopisů, jestliže jejich kvalita je taková, že jsou obsaženy ve významných mezinárodních databázích. O kvalitě školy vypovídají i patenty, ale jejich počet je málo významný, zásadní je jejich ekonomický přínos měřený v penězích. Proto v některých zemích existují dva významné žebříčky: jeden pro technické univerzity, který zahrnuje finanční přínos jejich patentů, a druhý pro ostatní vysoké školy, jenž je založen především na vědeckých publikacích.
HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL
Patentová aktivita českých VŠ (počet přihlášených a zveřejněných PV a PUV v letech) 180 160 140 120 100 80
2010 2009
60
2008 2007
40
2006 2005
20 0
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jan Görig Tel.: +420 576 038 037 Mail:
[email protected] Sídlo: UNI, Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, dv. č. 421
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009
.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
